Tak na př. u našich krajanů německých již roku 1795 založena byla německá lesnická škola v Koruně, roku 1801 v Krumlově a roku 1855 v Bělé.
Tu lze viděti, že v království Českém již v předešlém století o německou vedu lesnickou postaráno bylo, kdežto naše prvé české lesnické učeliště teprve v roce 1885 v život vstoupilo.
A jak jeví se celkový obraz v říši ? Němci mají v Cechách a na Moravě dvě krásné, důkladně zařízené vyšší hospodářské Školy, a nyní jedná se pravě s vládou o zřízení třetí lesnické školy a sice v Brucku na Muře, na jejíž zřízení stát má přispěti 75. 000 zl. a na vydržování 9. 000 ročně. Poláci mají zřízenu vyšší a nižší lesnickou školu. Chorvaté mají střední školu.
Z toho jest viděti, že o lesnické vzdělání všech národů v Rakousku jest zcela jinak postaráno, než u národa našeho, a že všichni ti, kdož odborně se ochtějí vzdělati v lesnictví, mohou studovati v jazyku svém, mohou v jazyku svém nabýti vědomostí a jen pro národ český něco takového nestává, a zdá se, že u nás skutečně panují ty pověstné dva lokte, a ta fakta to dokazují.
Nedá se popříti, že poměr tento jest poplatnosti a inteligence našeho národu, nedůstojný; stav ten dodává našemu če skému lesnictví jakýsi příznak inferiority, příznak to, kterého české lesnictví naše nikterak nezasluhuje, neboť naše české lesy podávají zajisté dostatečný důkaz, že lesnictví naše rovná se při nejmenším saskému, a že předčí daleko lesnictví národů jiných.
Nedostatek takovéto české střední lesnické školy objevil se, velectění pánové, specielně po vydání lesního zákona ze dne 14. ledna 1893, který přijat byl tímto slavným sněmem. Podle § 8. tohoto zákona jest, každá obec v království českém, jejíž lesní majetek plochy 700 ha dosahuje, povinna zříditi si vlastního, samostatného hospodáře lesního s kvalifikací, jak ji ustanovuje lesní zákon říšský; a podobně § 12. ukládá zase každému okresu, ve kterém se naléhají obecní lesy, že musí zříditi také takového lesního technika s toutéž kvalifikací. A, pánové, to jsou přirozeně také české okresy; a naši technikové nemohou česky se vzdělati, aby těchto míst mohli dosáhnouti nehledě k jiným podobným místům.
Nespravedlnosť tato musí pominouti, zde jest třeba nápravy a k tomu čelí návrh, který jsme slavnému sněmu podali.
Konečně mi jest odpověděti k námitce, která by se snad mohla dělati v tom směru, zdali by škola ta dostatečně byla frekventována, totiž měla-li by dostatek žáků A tu mohu pouze odkázati na návštěvu nynější stávající lesnické školy v Písku, kde rapidně návštěva stoupá. Ano, návštěva ta stoupá dnes tak, že není možno pro nedostatek místa veškery žadatele přijmouti, že k. př. letošního roku do této školy přihlásilo se 134 žáků a pro nedostatek místa musilo jich 37 býti odmítnuto.
I v ohledu nákladu finančního nebude oběť ta, která se tímto způsobem národu našemu přinésti má, značná, neboť náklad ročního vydržování takovéto školy páčiti lze na 12. 000 zl. a vzhledem k té veliké a dokázané potřebě takové školy, zdá se mi že to nemůže nikterak padati na váhu.
Dovoluji si tudíž návrh náš odporučiti ku schválení slavnému sněmu a ku odkázáni komisi zemědělské. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo v ohledu formálním?
Verlangt Jemand in formoler Beziehung das Wort?
Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
V ohledu formálním se navrhuje, by návrh p. posl. Frant. Dostála byl odkázán komisi zemědělské.
Es wird beantragt in formaler Beziehung, den Antrag des Herrn Abgeordneten Dostál an die Landeskulturkommission zu verweisen.
Žádám, pány kteří souhlasí s formálním návrhem, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku
jest první čtení návrhu posl. Kudrnky a soudruhů na změnu § 2. zákona ze dne 12. července 1896 říš. zákon. čís. 118.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Kudrnka und Genossen auf Abänderung des § 2. des Gesetzes vom 12. Juli 1896 R. -G. -Bl. Nr. 118.
Dávám slovo panu navrhovateli, aby svůj návrh odůvodnil.
Poslanec Kudrnka: Slavný sněme! Návrh podaný, který se na denním pořádku nalézá, má za účel spravedlivé odepsání daně pozemkové v tomtéž rozměru, jak veliká byla škoda na pozemcích způsobená.
Daň pozemková ustanovuje se vždycky od 15 ku 15 letům na základě čistého katastrálního výnosu, který sdělán byl, jak ráčíte, velectění pánové, po většině věděti, na základech velice pochybených. Již tenkráte rolnictvo bylo si vědomo, že ryzí výnos pozemkový byl vysokým obnosem odhadnut a hledělo svou pílí vše nahraditi vzdor tomu, že čistý katastrální výnos měl býti odhadnut jen tím způsobeni, že z čistého katastrálního výnosu se počítá, co trvale bez zvláštní píle a nákladu na pozemku přibude.
Nejen to, ale následkem poklesnutí cen obilí musel hospodář nové a nákladné cesty vyhledávati, aby z pozemků přece něco vytěžil. Není tedy nynější výnos pozemkový něco, co by bez zvláštního přičinění hospodáře a bez věnování kapitálu z pozemku bylo vytěženo.
Avšak hospodářství polní jest na pospas vydáno všelijakým zhoubcům a krutým pohromám živelním, proti kterým jest hospodář bezbranný, a které mohou v krátké době zničiti nejen čistý, ale i naturální výnos, ba i práci celoroční zmařiti.
Zajisté byly a jsou zcela oprávněny žádosti zemědělců, aby odepsána daň byla při nehodách vůbec a při živelních pohromách zvláště, zejména v době poslední, kdy vykácením lesů a vysušením rybníků poměry povětrnosti se daleko změnily.
Nároky na takovýto odpis přiznány jsou v nejpozdější době zákonem ze dne 12. července 1896. ř. z. č. 118, avšak ani zde nedostalo se výrazu zásadě, že jen skutečný příjem zdanění má podléhati. Nehody opravňující k odpisu daně pozemkové jsou zde ve dva druhy rozděleny a sice:
1. zdali pohroma způsobena byla krupobitím, ohněm, vodou, myšmi nebo mšicí révovou a
2. stalo-li se tak jinými kromobyčejnými a neodvratnými událostmi bez viny hospodářovy.
V případu prvém odepíše se daň v jistém poméru, kdežto v případu druhém nejen týž poměr musí býti zachován, ale ještě se vyžaduje, aby byl čistý katastrální výnos celého hospodářství zničen až jednou čtvrtinou.
Nepodstatnosť tohoto rozlišováni jest vidná i z toho, Že živelní pohromy v posledních letech jsou daleko hojnější než předešlá léta.
Konečně jest nějaký rozdíl v tom, stala-li se škoda živelní pohromou anebo pohromami těmi, které jsou jmenovány v odstavci prvém.
Jaký jest rozdíl mezi tím, stala-li se se pohroma ku př. mokrem a stala-li se deštěm, vždyť jest vlastně obojí mokro. Orgánové finanční i v tomto případě poslední rok byli v rozpacích, kam loňské nehody mají zařaditi, zdali je mají zařaditi mezi v odstavci prvém jmenované, aneb pod alineou druhou jmenované. Výsledek ovšem bohužel byl v neprospěch rolníka, že finanční orgánové nehody tyto zařadili do odst. 2.
Velectění pánové! Jak finanční orgánové praktikují zákon tento ? Jest možno, že jest celý naturální výnos zničen a přece úřadové neodepisují daň, ač v prováděcích nařízeních vláda přece s dostatek se o sebe postarala, aby z pozemků nebylo odepsáno víc, než obnáší daň na jeden rok, o rolníka se nestarala. Jak zákonodárce k zemědělci byl spravedliv, možno seznati z porovnání shora citovaného zákona se zákonem o odpisu daně činžovní.
Majitel sebe většího činžáku, jehožto čistý výnos obnáší ku př. 20. 000 ročně, vypoví z bytu snad sklepního neb podkrovního chuďasa častokráte bez veškeré příčiny, proto že se mu tak zachtělo. Po odstěhování nepřihlásil se mu žádný nájemce a majitel žádá za odepsání daně z tohoto prázdného bytu. A co se stane, velectění pánové?
Tento domácí pán, který bere čistého výnosu 20. 000 zl. a který má jen ten byt prázdný, který jest ceněn na 60 zl. a který poslední čtvrt roku byl prázden, obdrží na základě své žádosti daň odepsánu v poměru tomto bez ohledu na to je-li čtvrť domu prázdno, nebo jen tento nepatrný byt.
Zde vidíme, velect. pánové, že jistým poplatníkům se odepisuje daň, byt i sami zavinili zničení daňového podkladu bez podmínky a sice v tom poměru, jak daňový podklad byl zmenšen, kdežto při rolníku se odepisuje daň jenom tenkráte, když se stala nehoda bez viny rolníka a ještě jen tenkrát, když čtvrtina celého hospodářství byla zničena.
Krutosť tohoto ustanovení jest vidná z dvojího šetření, které konáno bylo za účelem odpisu daně pozemkové a za účelem vypočítání úhrnné škody k dosažení státní pomoci.
Tu, velectění pánové, přijdete k přesvědčení, že škoda byla velmi veliká a že odpis daně byl nepatrný.
V obci Rozhovicích platící daně pozemkové 2693 zl. 5 kr. odepsáno bylo na daních 16 zl. 99 kr.
Obci Švihovu platící 1088 zl. 94 kr. sleveno daně 9 zl. 4kr.
Prosím, skutečná škoda vyšetřena na 6000 zl. obci Ctětínu platící 1239 zl. 2 kr. sleveno bylo 51 kr., kdežto škoda obnáší 7000 zl., obci České Lhotici platící 1078 zl., dostalo se slevy 1 zl. 31 kr. vzdor tomu, že škoda obnáší 2300 zl., obci Trpišovu platící 844 zl. 95 kr., dostalo se slevy 95 kr. Podobně dále tak celým obcím sleveno po několika krejcarech. Včelákovu 6 zl. 88 kr., Liboměřicům 5 zl. 43 kr., Ochozi 4 zl. 75 kr., Nasavrkům 1 zl. 60 kr., Křižanovicům 1 zl. 40 kr., Petřikovicům 1 zl. 4 kr., obci Svídnici platící daně 691 zl. 73 kr., docela, ač zde jsou samí malí hospodáři, nesleveno docela ničeho.
Zdálo by se, že za takovýchto podmínek aspoň malí hospodáři měli daň odepsanou.
Avšak ani tento názor není správný, neboť ku př. v obci Morašicích bylo části rolníků platících 124 zl. 94 kr. daní odepsáno 65 zl. 74 kr., rolníkům ostatním platícím 1470 zl. 13 kr. odepsáno nebylo ničeho, ač celková škoda obnášela 10. 680 zl.
Tak bych mohl na př. poukázati na obec Sobětuchy platící 63 kr. daně, kde nebylo sleveno nic na dani pozemkové, v Stolanech platících 10 zl. daně pozemkové, nebyl ani krejcaru daně pozemkové odepsán.
Ano našla se docela jedna obec, která nežádala, aby jí na dani pozemkové něco bylo odepsáno, a velectění pánové, co se udává v důvodech dotčené obce? že prý jsou toho přesvědčení, že na dani pozemkové se neodpíše ani tolik, kolik by stál papír, a nejméně, co by stála práce s tím spojená. (Posl. Březnovský volá: Rakouští dresirovaní občané jsou to!)
Z porovnání těchto právě citovanýoh 2 operátů seznáváme, jak bylo nespravedlivo, že při vypočítávání katastrálního výnosu nebyl vzat žádný zřetel na vyčerpání půdy. Nehledě ani k jiným rolníku nepříznivým okolnostem, náhrada tato jde tak daleko, že v jednom soudním okresu vydáno bylo hospodářským družstvem za umělá hnojiva až 100. 000 zl. a to jen pro malorolníky, kdežto u velkostatků jest spotřeba umělých hnojiv ještě větší.
Tu nám musí srdce krváceti, že tato s takovým rykem zahájená akce pomocná měla tak minimální výsledek, který nestojí se skutečnými škodami v žádném poměru, jak již p. kol. Dvořák v předešlé schůzi na to upozornil.
Kdyby podpora tato nebyla hlavně pro průmysl určena, kdyby určena byla jen pro zemědělství a použilo se jí k odpisu daní, daleko by ani nenahradila to, co rolník letošního roku proti základním zásadám o daních přímých musí na daních platiti, přes to, že tolik škody utrpěl.
Naděje v kruzích zemědělských touto vládní akcí vzbuzené nedojdou ani stínem svého uspokojení. Není zajisté věcí příjemnou býti členem okresního pomocného komitétu a nebylo by zajisté žádným uměním, almužnu, kterou vláda zdánlivě dává mezi poškozené, tak rozděliti, aby nikdo nebyl uspokojen.
Při této příležitosti třeba též poukázati k tomu, jak se státní úřady a jednotliví úředníci v době takovýchto pohrom chovají.
Veliká část rolníků musí, má-li živobytí své uhájiti, denně nejen tělesně, ale i duševně beze všeho odpočinku 18 až 20 hodin a mnohdy i více namáhavě pracovati a není tedy divu, že mnohý rolník ani zákonných ustanovení nezná.
Při vyšetřování škod zástupci úřadů na neznalost tuto hřeší a daleko překročují svoji právomoc a nerozhodují jenom v tom pádu, když se znalci o výši škody sjednotiti nemohou, v mezích činěných návrhů, naopak když komise jest o výši škody jednosvorná, hledí tuto pod skutečný odhad snížiti.
Tito mladí pánové jsou si toho vědomi, že s úřadem dostali i rozum.
Tak se velice často stává, že ku př.
při škodách krupobitím způsobených likvidatoři pojišťoven, tedy znalci odborní a jistě rolníku nestraníci uznají škodu 75% kdežto pan berní příručí neuznává škodu vyšší nežli 25%.
V podobných pádech velice zřídka se bohužel stává, že znalci znají svoje právo a odepřou p. bernímu příručímu veškerou součinnosť, neboť pravidelně se bojí moci a vlivu pána, na jehožto dobré vůli záleží, zdali se na daních co odepíše.
K oprávněným žádostem rolnictva chovají se odmítavě nejen tito, ale i představení úřadů politických.
Před třemi roky nad východní částí okresu, jejž mám čest na tomto slavném sněmu zastupovati, sneslo se tak hrozné krupobití, že po katastrofě této výkonný hospodář musil bedlivě pole zkoumati, aby mohl rozeznati, jaká plodina zde byla pěstována.
Tehdy dotyčné obce a sice Rosice, Sinčany, Seslávky, Brčekoly, Radim, Dobrkov, Podlažice, Chrasť, Chacholice a okolí vůbec žádaly za státní pomoc, avšak po mém zdání nenalezly milosti v očích některého úředníka, neboť, jiné okresy státní podporu dostaly, kdežto obce zmíněné nebyly účastný výhody tehdejší. (Posl. Březnovský: Nedaly asi nic do kuchyně !)
Totéž se opakovalo roku následujícího v chudém soudním okresu Nasavrckém.
Ba i loni, když okresní výbor chrudimský pod dojmem děsné katastrofy ucházel se dne 4. srpna u představeného politického úřadu jménem všech poškozených v okresu za podporování žádosti za státní pomoc, byl jmenovaným přednostou odbyt. V několika však pozdějších dnech na základě vyzvání J. Exc. pana místodržitele ze dne 5. srpna byl nucen sestaviti okresní pomocný výbor a v tomto se zajisté měl příležitosť přesvědčiti o rozsahu škod.
Bylo by snad dobře, kdyby Jeho Excellence pan místodržící vůbec všem pánům hejtmanům nasadil takové brejle, aby dobře viděli. Při tomto všem není zajisté divné, že se mohla najíti obec, která, jak jsem již dříve řekl, nežádala za odepsaní daně pozemkové.
Ku konci jsem ještě nucen zmíniti se o krutém vymáhání daní. Z vylíčeného ráčili jste, velectění pánové, seznati, že škody loňského roku způsobené jsou ohromné, a že rolník ztráviv valnou čásť kapitálu provozovacího nemůže ani dělníkům zaplatiti a jest po většině nucen daně, o nichž doufal, že mu aspoň odepsány budou, ale nyní po většině exekučně na něm vymáhány jsou, platiti. Aby se tak státi mohlo, jest zajisté každý rolník, poněvadž úřadové berní s bezohlednou krutosti daně vymáhají, nucen, aby buď čásť pozemků svých odprodal, aneb jisté části svého inventáře se zbavil.
Bohužel se vždycky kupec nenajde a, aby se tak státi mohlo, musí dotyčnému rolníku býti pomoženo. Berní úřadové nestrpí, jak jsem již řekl, aby daně byly dlužný a jdou i tak daleko, že nedoplatek několik krejcarů exekučně vymáhají a všechny 3 stupně exekuce prodělají.
K jakým bezohlednostem až dospívají charakterisuje ku př. z mnohých jen následující případ: V okresu Nasavrckém, jednom z nejchudších okresů v království českém, v obci Prosičce, kde předloni obilí bylo krupobitím zničeno a loni opět celá úroda vzrostla, měl býti i poslední stupeň exekuce, totiž prodáni zabavených předmětů vykonán na majitelce hospodářství na smrtelné posteli ležící, matce 4 nezaopatřených dítek. (Hlas: Škandál). Že k výkonu tomuto nedošlo, ač nařízen byl, a že tak snad hrozné ka tastrofě bylo vyvarováno, jest děkovati jen starostovi místní obce, který sám se obětoval a který sám pro svou osobu peníze obstaral a za dotyčnou majitelku daně tak krutému věřiteli zaplatil.
Toho všeho zajisté by nebylo potřebí, kdyby daň pozemková v poměru tom, jak škody se udály, také byla odepsána. (Tak jest!)
Tím končím a prosímVás, abyste ráčili návrh tento v ohledu formálním přikázati komisi zemědělské. (Výborně! Potlesk. )
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Adámek si vyžádal slovo. Dávám jemu slovo.
Posl. Adámek: Maje na zřeteli, že jest v tomto stadiu rokování o návrhu p. posl. Kudrnky možno jen stručně o zásadách promluviti, pokládám za svou povinnosť, na doplnění několik fakt uvésti.
Pan poslanec Kudrnka mluvil především o okresu Chrudimském a Nasavrckém.
K tomu musím připomenouti, že poměry, jež líčil v těchto 2 okresích, jsou stejně žalostné ve všech horských okresích v Čechách.
Otázka, jíž p. posl. Kudrnka se dotkl, má ohromný dosah, jest pouze článkem ve soustavě vyssávací, kterouž se lid náš ožebračuje a nemírným fiskalismem na mizinu přivádí. Mluví se o praeventivních prostředcích proti povodni a spoustám, které živelní pohromy u nás způsobují.
Jest to, pánové, krátkozraká politika, která spoléhá v trvalé účinky okamžitých pomocí při pohromách, aniž by pečovala také o odklizení jich příčin.
Nepřistoupí-li rak. politika hospodářská a sociální ku včasnému odklizování těchto příčin, nebude-li u nás prováděna politika praeventivní také ve všech oborech hospodářských a sociálních, pak dospějeme ku katastrofě hospodářské a sociální nejhroznějšího dosahu. (Souhlas). Naše rolnictvo bylo a jest dosud základem našeho společenského ústrojí avšak budou-li naši rolníci dále daněmi a poplatky tak vyssáváni a dani z krve tak stěžováni, jak se to děje teď, a jestli že rolnictvu živelními katastrofami, jako v posledních letech postiženému se dostane tak skandální podpory (výborně !) jako letos, jestli se jim místo zasloužené podpory budou dávány jenom žebrácké halíře, pak to není pomocí, ale jenom hrozným sklamáním nadějí ve vydatnou státní pomoc (Výborně!)
Uvádím toliko okres Chrudimský, který loni utrpěl škody za 900. 000 zl. a náhrady bylo dáno pouze 30000 zl.; jemuž když se to rozvrhne, jsou to almužny, které nikomu nepomáhají, a zoufalosť se jen rozšiřuje. (Souhlas). Co však znamená v kruzích rolnických vzbuditi, rozšířiti a upevniti beznadějnosť, postřehne každý, kdo naše poměry veřejné zná. (Výborně!) Tímto způsobem pracuje stát přímo do rukou sociální demokracie (výborně!), pracuje k proletarisování našeho rolnictva a to vede ku katastrofě národní i hospodářské.
Proto se přimlouvám za návrh pana posl. Kudrnky a přeji si, aby vláda nebagatelisovala takový návrh. Nejde pouze o nás, o toto království, jde o odvrácení nebezpečenství pro celou říši. Praví-li vláda, že chce zachovati řád společenský, že chce zachovati střední třídy výrobní musí s takovými fakty počítati.
My jsme vykonali svou povinnost, my jsme se v čas na říšské radě ujímali vydatného podporování loňskou katastrofou postiženého rolnictva státem, naše prosby a výstrahy neprospěly, rozhodovalo se opět podle byrokratické šablony. Když se má platiti, tu znají ve Vídni království České, ale když mají nám něco dáti, tu nikdy neznají náš zubožený lid. (Výborně)
Přál bych si, aby vídeňští státníci viděli lid náš, jak žije a strádá, pak přestali by deklamovati o nevystižné zámožnosti tohoto království, jenom láska k zděděné půdě, poutá našeho menšího rolníka k jeho statku. Porušte tu lásku a proměníte také ten dobrý náš lid v nebezpečné proletářstvo.
Přimlouvám se tedy za návrh pana Kudrnky a přeji si, aby nezůstal jenom písmenem, nýbrž aby skutečně byl pilně uvážen a proveden. (Výborně! Hlučný potlesk).
Nejvyšší maršálek zemský: Přeje si ještě někdo slovo ve formálním ohledu?
Verlangt noch Jemand in formaler Veziehung das Wort?
Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasování jest formální návrh pana poslance Kudrnky, který zní v ten smysl, aby jeho návrh byl přikázán komisi zemědělské.
Gegenstand der Abstimmung ist der formale Antrag, welcher dahin geht, dass der Antrag des Abgeordneten Kudrnka an die Landeskulturkommission zu verweisen ist.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, weiche diesem formalen Äntrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest volba 12 členů výboru pro kandidování do zemských komisí v záležitostech berních celým sněmem. Na to následují ještě dvě jiné volby.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die Wahl von 12 Mitgliedern des Ausschusses für die Kandidirung in die Landes-Commissionen in Steuerangelegenheiten durch den ganzen Landtag, und die noch daraus folgenden zwei Wahlen.
Dovoluji si dříve ještě sděliti slav. sněmu výsledek volby vykonané se strany kurie velkých statků pro komisi, jejížto doplnění celým sněmem se nachází na denním pořádku, a sice byli zvoleni páni poslanci: Antonín svob. pán Dobrženský, Parish, Richlý a dr. Evžen hr. Czernin.
Ich erlaube mir, dem hohen Haufe, bevor wir zur Wahl der zwölf Mitglieder für die Candidierungskommission aus dem ganzen Hause schreiten, mitzutheilen, dass die Großgrundbesitzerkurie inzwischen die ihr obliegende Wahl in diese Commissionen vorgenommen hat und dass das Resultat dieser Wahl folgendes ist:
Es wurden gewählt die Herren Abgeordneten:
Anton Freiherr Dobrženský, Parish, Richlý und Dr. Eugen Graf Ezernin.
Žádám pány verifikátory, by ráčili předstoupiti.
Ich ersuche die Herren Verifikatoren vorzutreten.
Prosím pány, by ráčili zaujmouti svá místa.
Ich ersuche die Herren, ihre Platze einzunehmen.
Ich werde die Wahl in der üblichen Weise durch Einsammeln von Stimmzetteln vornehmen lassen.
Dám vykonati volbu jako obyčejně sbíráním volebních lístků.
Přikročíme k volbě 12 členů výboru pro kandidování do zemské komise v záležitostech berních.
Wir schreiten zur Wahl von 12 Mitgliedern des Ausschusses für die Candidierung in die Landes-Commission in Steuerangelegenheiten.
Žádám pány verifikátory, by ráčili lístky sbírati.
Ich ersuche die Herren Verificatoren-------
(Ruf: Es fehlt ein Verificator).
Dürste ich vielleicht den Herrn Abg. Grafen Mensdorff bitten so freundlich zu sein und sich an der Einsammlung zu betheiligen.
(Die Stimmzettel werden eingesammelt.
- Lístky se sbírají. )
Odevzdání lístků jest ukončeno.
Die Stimmgebung ist abgeschlossen.
Wir schreiten nunmehr zur Wahl eines Mitgliedes in die Comimssion für den Antrag des H. Abg. Dr. Herold auf Erlassung einer Adresse.
Přikročíme nyní k volbě jednoho člena komise pro návrh poslance dra. Herolda na podání adresy.
Žádám pány verifikátory, by ráčili sbírati lístky.
Ich ersuche die Herren Verificatoren, die Stimmzettel einzusammeln. - (Geschieht
Děje se. )
Odevzdání lístků hlasovacích jest ukončeno.
Die Stimmgebung ist geschlossen.
(Läutet. ) Wir schreiten nunmehr zur Wahl eines Mitgliedes der Commission für den Antrag des Herrn Abgeordneten Dr. Schlesinger.
Přikročíme nyní k volbě jednoho člena komise pro návrh p. posl. dr. Schlesingra.
Ich ersuche die Herren Verificatoren, die Stimmzettel einzusammeln.
Žádám pány verifikátory, by ráčili sbírati lístky.
(Děje se. - Geschieht. )
Ich ersuche die Herren Verificatoren, das Serutinium etwa im Laufe der Sitzung vorzunehmen.
Žádám pany verifikátory, by ráčili předsevzíti skrutinium mezi sezením.
(Zvoní. )
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrzích poslanců Geblera a Nedomy v příčině odstranění škodlivého vlivu plodinové bursy na zemědělství, pokud se týče, zamezení differenčních obchodů obilních na bursách.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landescultur-Commission über die Anträge der Abgeordneten Gebler und Nedoma, betreffend die Behebung des die Landwirthschaft schädigenden Einflusses der Produktenbörse, beziehungsweise, die Hintanhaltung der Getreide-Differenz-Geschäfte an den Börsen. Berichterstatter ist der Herr Abgeordnete
Walter.
Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort.
Berichterstätter Abg. Walter: Höher Landtag! Über die in der vorletzten Landtagssession von den Abg. Gebler, Walter und Genossen, sowie von den gewesenen Abgeordneten Nedoma und Genossen eingebrachten Anträge, betreffend die Behebung des die Landwirtschaft schädigenden Einflusses der Productenbörse, beziehungsweise die Hintanhaltung der Getreidedifferenzgeschäfte an den Börsen, welche damals in der Landesculturkommission durchberathen wurden, der diesbezüglich in Druck gelegte Bericht jedoch nicht zur Erledigung gelangte, daher in der letzten Landtagssession von der Landesculturkommission neuerdings behandelt und wieder unerledigt geblieben ist, obliegt es mir heute dem hohen Hause Bericht zu erstatten.
Da der gedrückte Bericht bereits in der letzten Session vertheilt worden ist, so glaube ich mich in Kürze fassen zu können und nur die wichtigsten Momente hervorheben zu müssen.
Schon seit langer Zeit bilden die Auswüchse des Treibens an den Productenbörsen vielfach den Gegenstand von Besprechungen in der Öffentlichkeit. Ich verweise da namentlich auf die Antrittsrede Sr. Excellenz des gewesenen Ackerbauministers vom 3. Oktober 1894, auf die von vielen landwirtschaftlichen Corporationen und Bauerntagen besprochenen Übelstände dieser Art und auf wiederholt in den gesetzgebenden Körperschaften laut gewordene Klagen von Seite ehrlicher Vertreter der Landwirtschaft. Überhaupt wurde in letzter Zeit die Bewegung für die Börsenreform von Seite der, durch diverse Krebsschäden, welche sich in diesem Institute herausgebildet haben, bedrückten Kreise, eine allgemeine.
Der landwirtschaftliche Ausschuss im Abgeordnetenhause gab diesem allseitigen Drängen auch nach und beschäftigte sich in letzter Stunde der Jahressession vor den Neuwahlen gleichfalls mit dieser Frage, indem er zu einer Berathung eine Anzahl Sachverständiger über den Terminhandel vernommen hat. Doch hat das Ergebnis dieser Untersuchung zu keinem befriedigenden Resultate geführt, da die zugezogenen Sachverständigen meistentheils Interessenten der Börse waren, die den wenigen Gegnern des Blankoterminhandels nach allen Richtungen überlegen waren.
Es wurde hierauf eine Resolution beschlossen, deren Ausführung von der hohen Regierung man mit größter Spannung entgegensieht.
Dass auch Deutschland, dass wir in Österreich gerne nachahmen, die Hauptschädlinge des Bauernstandes in den Frachtbörsen