za následek, že mínění o veliké škodlivosti mlecího řízení se ustálilo.
Proto také se zájmem odpovídajícím spravedlivému zadostučinění přijalo obyvatelstvo naší říše vloni zprávu, že konečně mlecí řízení jednou již bude zrušeno a že učiněn bude konec tomu, aby tucet kartelovaných mlýnů uherských vyssáva celé Předlitavsko a zejména veškeré obyvatelstvo zabývající se zemědělstvím a mlynářstvím.
Bylo to ke konci měsíce září roku minulého, když oba finanční ministři, jak pan ministr Bilinski v říšské radě, tak také ministr Lukacz v uherské sněmovně, předkládajíce státní rozpočet pro 1898, shodně prohlásili, že jsou odhodláni koncem roku 1897 mlecí řízení zrušiti. Pocit uspokojení bylo pozorovati ve všech kruzích otázkou touto se zabývajících, neboť mělo se za to, že také do rozhodujících kruhů vešlo poznání, že mlecí řízení odstraněno býti musí.
Důvěra tato byla však záhy velice citelně sklamána, neboť již po uplynutí sotva 4 týdnů prohlásil Jeho Excellence pan ministr financí rytíř Bilinski v rozpočtovém výboru rady říšské, kterému bylo též přiděleno projednáni otázky rakousko-uherského provisoria, k dotyčnému dotazu, že mlecí řízení může býti zrušeno jen tenkráte, bude-li provisorium rakousko-uherské parlamentárně projednáno.
Odpověď tato musila působiti jako studená sprcha na mysle všech obyvatelů, neboť každý, komu znám byl postup parlamentárních prací, zejména postup, jakým se bralo ku předu rakousko-uherské provisorium, věděl již napřed, že za takovou podmínkou nebude mlecí řízení odstraněno a že k hanbě Rakouska na dále bude zachováno.
Byla by to lákavá příležitosť poohlédnouti se po důvodech, které přiměly pány z protivné strany k tomu, přijetí prozatímného provisoria zameziti, a tím ovšem zabrániti také zrušení mlecího řízení. Upouštím od této příležitosti, nechtěje se trapnými událostmi znova obírati a konstatuji proste, že páni pouze pomohli k vítězství paragrafu 14., aby vláda mohla prostě rakousko-uherské provisorium dekretovati. (Tak jest)
Na jakém právním základě mohla vláda slučovati zrušení mlecího řízeni s parlamentárním přijetím provisoria rakousko-uherského, to zůstává hádankou.
Jest to snad jen u nás možno, neboť nedá se mysliti, že by vláda za výhody, které státu uherskému poskytuje, zadávala zájmy a potřeby království a zemí na radě říšské zastoupených.
Pakli ale má vláda v úmyslu chovati mlecí řízení snad jako nějaké cukrátko v zásobě, kterým by chtěla předlohy nechutné a neoblíbené oslazovati, tu třeba ji co nejdůtklivěji varovati, (Výborně!) neboť, velectění pánové, nestává žádné otázky hospodářské, žádné otázky finanční, která by mohla býti tak velikou, aby za prospěch hospodářský nebo finanční, který by nám poskytla, dali jsme se pohnouti k tomu, bychom zadali i jen špetku nezadatelných našich práv ohledně plné rovnoprávnosti a plné rovnocennosti v tomto nedílném království. Tím méně vzdali bychom se jen na okamžik domáhání se státní samostatnosti zemi koruny České. (Výborně!)
A nyní dovolte, velectění pánové, abych jen několika slovy zmínil se o dalším odstavci mého návrhu, o sazbě stupňové. - Měl jsem tu česť o této otázce v tomto slavném sněmu již po třikráte bohužel vždycky bez výsledku - mluviti - pročež obmezím se dnes co nejstručněji na vylíčení této otázky, a poukáži prostě k tomu, že pověstný "Staffeltarif" vrcholí v tom, že čím vetší vzdálenosť, tím menší sazba. - Zásada tato ovšem má svou velkou důležitosť při vývozu ze země. Dokud má fedrovati zásada tato vývoz do cizozemska, bude ji zajisté každý schvalovat.
Jakmile ale má prováděti se také při vazbě tuzemské, má za následek, že země koruny uherské, zejména tamnější mlýny a tamnější obvodníci s obilím mají tu výhodu, že po našich vlastních drahách, na které my po případě schodky doplácíme, vozí rozhodně levněji obilí i mouku, než můžeme voziti my.
Tato okolnosť se od vládních zástupců z pravidla popírá a říká se vždycky, kdykoliv to bývá vytýkáno: vždyť ten "Staffeltarif" platí pro vás jako pro Uhry!
To jest ovšem pravda, on pro nás platí, jen že jest tak uměle konstruován, že nejlevnější sazbu mohou používati jen vzdálení naši sousedé a my tu nejdražší.
Já se táži, jak může na př. statkář z Podřipska nebo mlynář tamtéž odkud se každého roku veliké množství obilí a mouky vyváží do hustě obydlených krajin průmyslových na našem severu používati nejlevnějšího tarifu platícího pro sazbu přes 300 km., když má ku hranicím pouze 70 km. a musí používati tarifa platícího pro dopravu do 100 km. tedy mnohem dražšího ?
Jest tedy pravda, že platíme na našich drahách vyšší dovozné, než platí cizozemsko.
To zůstává nevyvratitelným, ať se to vymlouvá jak chce, pravdou jest to. Mně přichází to tvrzení, že platí ta sazba stejně pro nás jako pro Uhry zrovna tak, jako když svého času deputace spolku mlynářského podala panu ministru "Wurmbrandtovi pověstný pamětní spis právě ohledně mlecího řízení a vyložila mu všechny své stesky v tom ohledu, tu pan ministr neměl nic moudřejšího té deputaci říci než: "ale, pánové, vždyť přece to mlecí řízeni platí také pro Vás !" To jest pravda, ono platí pro nás, ale on zapomněl, že my ho nemůžeme používati, že neležíme na Dunaji, že jsme zeměpisně na severu, že máme hranice úplně zavřené, zkrátka, že jest provádění mlecího řízení vlastně jeho zneužívání u nás z ohledů zeměpisné polohy na prosto nemožné. (Posl. Adámek: "Protože to byl ministr!")
Mám za to, velectění pánové, že to co jsem uvedl, postačí k posouzení nesprávnosti této sazby, a chci ještě několika slovy zmíniti se o škodlivosti její v ohledu národohospodářském a zejména v ohledu k našemu zemědělství. Jest nadevše pochybnost jisto a všichni vynikající odbornici kteří se zabývají otázkou tarifovou, přicházejí k tomu úsudku, že kdyby byl zaveden jedině správný tarif, kilometrový, kterého se bohužel po léta marně domáháme, by nynější nejlevnějši sazba, která platí pro dopravu přes 300 km., nemohla býti zachována a že by musil tarif kilometrový vykazovati sazbu asi o 30 kr. vyšší na metrický cent, než je nynější nejlevnější sazba. Jaký by to mělo následek?
Jest přece známo, že u nás veškeré trhy, veškeré ceny obilí jsou regulovány cenou uherskou, že cena ta spočívá v základní ceně pešťské s připočtením dovozného. Jestliže by cena dovozného se asi o 30 kr. zvýšila, následovalo by z toho, že by celá naše sklizeň musila nabyti vyšší ceny, což by při zvýšené ceně asi 30 kr. znamenalo aspoň 12 až 15 milionů ročně ve prospěch našeho zemědělství. (Posl. Adámek: Dráhy by měly také větší příjem!) K tomu ještě přijdu.
Přicházím ještě k požadavku českých mlýnů, aby sazba z dovozu mouky byla o 30 kr. vyšší, než z dovozu obilí.
Měl jsem, velectění pánové, také o této otázce již česť v tomto slavném sněmu mluviti, pročež se obmezím jen na několik dat a uvedu krátce, že jest známo, že z obilí možno vyrobiti přece jen asi 70% mouky, kdežto 30% odpadá na otruby a sprašky. Z toho následuje dále, že k docílení 100 kg. mouky musí býti použito 142 kg. obili. Vezme-li se zřetel na to, že cena našeho obilí a mouky jest stále regulována cenou obilí uherského s připočtením dovozného, následuje z toho, že musí mlynář zde zaplatiti na dovozném z obilí uherského pri sazbě zl. 1. 30 za 100 kg., dovozné ze 142 kg. - 1. 84 tedy o celých 54 kr. více na jednom metrickém centu mouky, což činí na 1 vagon 54 zl.
Nu, velectění pánové, tu zajisté každý uzná, že za takových okolnosti není možno, aby české mlýny s výsledkem zápasily s velkomlýny uherskými; nebo mají-li tyto více jak 50 zl. výhody na 1 vagonu nad nimi, jest konkurence naprosto nemožna.
Proto doufám, že požadavek, který v tomto vzhledu činíme, uznán bude za spravedlivý, poněvadž jest, to jediný prostředek, který jest s to způsobiti, aby každý náš mlýn v rayonu svého odbytu náležité ochrany došel. (Posl. Adámek Gustav: A spravedlivé!)
Dovoluji si také poukázati k výsledkům, jaké by takové zvýšení dovozného na mouku melo.
První výsledek by byl ten, že ten veliký schodek, který království české permanentně již po léta vykazuje v obilí, a který jest dnes kryt velkou většinou moukou, byl by kryt obilím, takže by dovoz na drahách velmi značně stoupl, neboť za každých 100 kg. mouky musilo by se dovážeti 140 kg. obilí.
To by mělo za další následek, že by naše mlýny byly zaměstnány a že by zůstalo zde v zemi velké množství laciných odpadků, krmiva, otrub, které dnes páni Maďaří si nechávají doma, aby na jiné cestě naše hospodáře zase poškozovali, a sice vykrmeným a tučným dobytkem. (Výborně! )
Nechávají-li si otruby, aby je skrmili, aby chov dobytka zlepšili, hospodářství pozvedli a naše poškozovali zase tím, že stlačují ceny našeho dobytka.
Dále netřeba ani poukázati k tomu, že pozvednutím celého mlynářského průmyslu oživl by také značnou měrou průmysl strojnický, jejž mlýny velmi často zaměstnávají, a že by také dělnictvo nalezlo dosti zaměstnání.
Chci jenom předem k jedné výtce odpověděti; stává se, že zejména se strany sociální demokracie proti návrhům takovým klade se výtka, že hledíme zdražovati potraviny.
Velectění pánové! Já se musím proti této výtce co nejrozhodněji ohraditi. Jestliže žádáme zdražení dovozu hotového fabrikátu o 30 proc., znamená to na libře 19 1/2 kr., a pánové, kteří se zabývají obchodem, dobře vědí, že takovýto nepatrný zlomek nikdy nepřichází k výraz a oproti konsumentům, nýbrž musí ho z pravidla nésti jen sprostředkovatel, ostatně ceny obilí a mouky variruji a tak značně až i o 8-10 kr. na kilogramu, že nepatrné zvýšení půl kr. nikterak nemůže a nikdy také nebude padat na vahu a nemůže býti o tom řeči, že bychom chtěli potraviny zdražovati.
Z těchto důvodů činím následující návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. c. k. vláda se vyzývá, aby mlecí řízení, kteréž naše zemědělství a mlynářství tak těžce poškozuje, bezodkladně zrušila;
2. aby sazbu stupňovou na drahách pomocí kteréž mohou země uherské obilí a mouku na našich drahách levněji dovážet než poplatníci zdejší, pro dopravu vnitrozemskou nahradila jedině spravedlivou sazbou kilometrovou, ve které by ku ochraně našeho mlynářství zásadně 30°/0 deklasifíkace zavedena byla.
V ohledu formálním navrhujeme přidělení tohoto návrhu reaktivované komisi pro návrh Dr. Fořta.
Oberstlandmarschall: Es hat sich in formaler Beziehung der Herr Abg. Peschka das Wort erbeten.
Ich ertheile ihm das Wort Abgeordneter Peschka: Hoher Landtag! Die Geschäftsordnung des hohen Landtages gestattet es nicht, dass man bei der ersten Lesung mehr als einen Redner zum Wort kommen läßt.
Ich habe auch nicht die Absicht heute meritorisch diese Frage zu behandeln, sondern mir liegt nur daran einen formalen Antrag zu stellen und zwai einen solchen Antrag, der dem Antrage des Abg. Karlik mehr Gewicht verleihen soll. (Beifall rechts. )
Es wird wohl hier im hohen Landtage keinen einzigen Abgeordneten geben, der sich nicht vollständig mit dem Antrage des Abgeordneten Karlik einverstanden erklären würde. Die Angelegenheit, um die es sich hier handelt, ist von so tief einschneidender Bedeutung, dass ein jeder unbedingt seine Zustimmung geben muss.
Der Mahlverfehr, der illegal besteht, schädigt unsere heimische Landtwirthschaft und nnsere heimische Mühleninbustrie, aber nicht nur unsere heimische Landtwirthschaft wird geschädigt, sondern auch die ungarische; und die ungarischen Landwirthe haben es wiederholt in ihren Versammlungen zum Ausdrucke gebracht, dass dieser Mahlverfehr abgestellt werde.
Aber nur eine kleine Anzahl von ungarischen Großmühlern besteht hartnäckig auf der Ausrechterhaltung des illegalen Mahlverkehis und diese haben in Ungarn eine so große Macht, dass die ungarische Regierung sich dem nicht wiedersetzen kann und den Mahlverkehr aufrecht erhält.
Unsere Regierung ist zu schwach (Abg. Schreiner: Leider!) um dem mit Entschiedenheit und Erfolg entgegentreten zu können. (Abg. Vašatý: Sie haben sie schwach gemacht!)
Der Herr Abg. Dr. Vašatý unterbricht mich und sagt, wir hätten es gethan. Ich könnte dem Abg. Dr. Vašatý Thatsachen nachweisen, dass unsere Partei, nämlich die Vorgänger unserer Partei, wiederholt ihre warnenden Stimmen gegen den Mahlverkehr erhoben haben.
Insbesondere Weise ich aus die Rede des Abgeordneten Baron Schwegel im Jahre 1886 hin, ich weise ferner aus die Wiederholten Resolutionen, die von unserer Seite in den verschiedenen Vereinen und verschiedenen Versammlungen gefaßt Worden sind. Ich weise darauf hin, dass der Herr Abgeordnete Dr. Fort mit einer Deputation beim Minister war und ich habe mich ebenfalls dieser Deputation mit vielen meiner Collegen angeschlossen. (Posl. Vašatý: Ja jsem chtěl říci, že Vy jste oslabili vládu!) Ja so! Ich habe den Zuruf nicht richtig verstanden.
Meine Herren, so wichtig dieser Antrag ist, so wünsche ich, dass der hohe Landtag diesem Antrag eine größere Bedentung durch eine einstimmige Annahme geben möchte.
Ich erkläre gleichzeitig, dass ich voraussetze, dass dieser Antrag gar keinen Erfolg haben wird. (Ruf: Das ist bedauerlich!) Es ist leider zu bedauern. Ich weise darauf hin, dass wir hier im hohen Landtag vor 2 Jahren einstimmig den Beschluß gefasst haben, die Regierung sei aufzufordern, den Zoll- und Handelsvertrag mit Ungarn zu fündigen. Auch der Reichsrath hat einhellig den Beschluß gesagt, den Zoll- und Handelsvertrag zu fündigen. Und was ist geschehen, meine Herren? Nicht unsere Regierung hat den Handelsvertrag gekündigt, sondern Ungarn hat den Zoll- und Handelsvertrag uns gekündigt.
Meine Herren, unsere Partei hat sich mit aller Entschiedenheit von jeher gegen den ungarischen Ausgleich ausgesprochen, da er dieselbe Tendenz hat, wie der derzeitige.
Wir wollen mit Ungarn einen Ausgleich haben, aber einen gesunden und gerechten, einen Ausgleich, der unseren Verhältnissen Rechnung trägt.
Deshalb haben wir im Abgeordnetenhause auch gegen das Ausgleichs-Provisorium Stellung genommen, dass dieser ungerechte Ausgleich noch ein Jahr länger bestehen soll.
Meine hochverehrten Herren! Wenn wir diesem Antrag des Herrn Abgeordneten Karlík beitreten, wenn wir denselben unsere Zustimmung geben, so thun nur dies im Interesse unserer hartbedrängten Landwirtschaft, unserer hartbedrängten Mühlindustrie. Wir haben wohl einmal in Böhmen eine blühende Kleinmüllerei gehabt, aber wir haben dieselbe nicht mehr. Das Müllereigewerbe ist in Böhmen so ziemlich verschwunden und die Statistik weist nach, dass jährlich eine große Anzahl Mühlen aufgelöst und anderen Betrieben zugewiesen wird.
Meine Herren! Die Mühlindustrie und insbesondere die Kleinmüllerei war seinerzeit in Böhmen das lucrativste Geschäft und ich will nur darauf hinweisen, dass Mullerstöchter die gesuchtesten Bräute im ganzen Lande waren (Sehr gut!), weil die Müller gewöhnlich die wohlhabendsten waren. Heute will gar niemand mehr die Tochter einem Müller geber, weil dies das schlechteste Geschäft ist, das überhaupt existirt. (Heiterkeit. )
Leider macht das einerseits der Mahlverkehr und andererseits, wie richtig hervorgehoben wird, der unglückselige Staffeltarif. Durch den Staffeltarif sind wir nicht in der Lage, mit ungarischem Mehl konkurriren zu können.
Der H. Abgeordnete Karlík hat ganz richtig hervorgehoben, dass, wenn unsere Müllerei wieder blühen sollte, der Staffeltarif und der Mahlverkehr beseitigt werden muss.
Wir sind vollständig der Ansicht; der Staffeltarif muss aufgehoben werden und es muss lediglich der Kilometertarif eingeführt werden. Es muss aber auch der Mahlverkehr aufgehoben werden und zwar unbedingt und es darf das nicht beim österreichisch-ungarischen Ausgleich als eine Konzession betrachtet werden und wir dürfen nicht etwas anderes dafür hergeben, nicht etwa die ungarischen Papiere von der Rentensteuer befreien; das wäre ein Ausgleich im Sinne Ungarns, dass wir Ungarn wieder etwas abkaufen, wenn es unsere gerechte Forderung wieder bewilligen soll. (Výborne!)
Ich glaube, meine Herren, dass wir die Überzeugung haben, dass der hohe Landtag diesem Antrage zustimmen wird und zwar wäre es wünschenswert, dass diese Zustimmung sobald als möglich erfolgt, nachdem wir
für die Beratungen des Landtages keine lange Zeit zur Verfügung haben, und über den Antrag des Herrn Abg. Karlík doch einen Beschluss dieses hohen Hauses haben möchten, so stelle ich folgenden Zusatzantrag auf Grund des § 49 der Geschäftsordnung des Landtages.
Ich erlaube mir daher den Zusatzantrag zu stellen:
Die Kommission habe binnen 3 Tagen Bericht zu erstatten (Výborne!) und von einer Drucklegung des Kommissionsberichtes Umgang zu nehmen und dies deshalb, weil der ganze Landtag davon überzeugt ist; der ganze Landtag kennt diese Angelegenheit. Alle Mitglieder sind genau informiert. In allen landwirtschaftlichen Versammlungen, in Handels- und Gewerbekammern, iu allen Versammlungen und Corporationen wurde sie ventiliert, so dass nicht mehr nothwendig ist, dass wir einen eingehenden gebruckten Bericht benöthigen.
Ich ersuche den hohen Landtag meinem Zusatzantrag wegen der Abkürzung im Sinne der Geschäftsordnung die Zustimmung zu ertheilen. (Bravo! Výborne! Sehr gut!)
Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Peschka hat dem hohen Hause den eben mitgetheilten Zusatzantrag gestellt.
Ich ersuche die Herren, welche denselben unterstützen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Verlangt noch Jemand das Wort in formaler Beziehung?
Záda ještě někdo za slovo ve formálním ohledu?
Pan poslanec Dr. Vsšatý se hlásí ke slovu.
Dávám mu slovo.
Posl. Dr. Vašatý. Dovolím si jen malou poznámku k vývodům pana poslance Peschky.
Lituji, že mne nepochopil; já nechtěl jsem ničeho jeho straně vyčítati, co se týče přízně k rakousko-uherskému vyrovnání, nebo jeho zamítnutí.
Když však se zmínil o tom, že vlády v této polovině říše jsou slabé, tu jsem řekl,to jest Vaše vina, poněvadž jste vládu, která ještě alespoň trošku tak na oko vypadala silná, učinili nemožnou, a celý parlament a všechno jste oslabili, a celou tuto polovinu říše, to jest Vaše věc, Vaše vina, a můžete říci "mea culpa, mea maxima culpa".
Tu nespomůže žádná výmluva. Nejdříve musíte před svým prahem mésti, aby konečně nebylo veřejné mínění klamáno. Já, pánové, souhlasím úplně se vším, co pan poslanec Peschka zde pravil o té škodlivosti, a že máme jednohlasně se usnésti o tom, aby bylo mlecí řízení zrušeno. Ale již napřed vidím, že to bude všecko,, de lara capriva", že to nebude nic platno. Zde, pánové, nespomůže podle mého a podle Vašeho vnitřního přesvědčení niž jiného, než úplná rozluka, a že mezi naší a druhou polovicí říše bude čára hraniční.
Pánové, nic jiného nepomůže, neboť, co by z toho bylo, kdyby se to ujednalo smlouvou s druhou polovinou říše. Nebylo by z toho nic, a nebylo by to zachováváno se strany druhé poloviny říše, se strany uherské, poněvadž pánové na druhé straně se strany polostátu uherského obyčejně se smlouva nedrží.
To by nebylo, pánové, nic platné.
Proto, pánové, jsem také tomu nevěřil, když bývalý ministr financí Bilíňski slíbil, když se jednalo v budgetním výboru o provisoriu ve Vídni, že jest ujednano, že bude mlecí zřízení, když provisorium se přijme na jeden rok v říšské radě, zrušeno. To nebylo přece pravda a minister. předseda uherský baron Bánffy vyvratil, že to není pravda, že to nebylo ujednáno. To byla, velectění panové, klička, aby se ve Vídni hlasovalo pro to Škodlivé provisorium. (Abg. Peschka: Ganz richtig). Nemělo se o tom hlasovati a já poznamenal jsem to za štěstí, že byla říšská rada zavřena, poněvadž páni kolegové z Čech by byli pro to hlasovali.
Divil jsem se, že jeden ze předáků na nejvyšším místě nejsa o to tázán, slíbil, že bude hlasovati pro to, aby bylo provisorium přijato na škodu poplatnictva a celé poloviny říše. Zde nezbude nic jineho než rozluka, ale musíte také pánové úpřímně jednati a musíte to lidu upřímně říci. Domluvil jsem!
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu ?
Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschloffen.
Přeje si pan navrhovatel slova? Posl. Karlík: Vzdávám se slova.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Předmětem hlasování jest formální návrh, jak má býti s návrhem panaposl. Karlíka a soudruhů jednáno.
V tom ohledu navrhuje pan navrhovatel, by byl jeho návrh přikázán komissi pro návrh dra. Fořta
Pak podal pan posl. Peschka dostatečně podporovaný návrh, který zní v tento smysl:
Komissi se ukládá, aby podala do 3 dnů zprávu dle čl. 49. jednacího řádu a zpráva komisse nebudiž dána do tisku dle čl. 49 lit. d.
Mám v úmyslu zavésti hlasování tím způsobem, že dám hlasovati předně o formálním návrhu stran přikázání, komissi a pakli tento návrh bude přijat, dám hlasovati o dodatečném návrhu p. poslance Peschky stran urychlení jednání.
Gegenstand der Abstimmung ist die Frage, in welcher Weise mit dem in Verhandlung stehenden Gegenstande in formaler Beziehung vorgegangen werden soll.
Es hat in dieser Beziehung der Herr Antragsteller den Antrag gestellt, seinen Antrag an die für den Antrag des Dr. Fort eingesetzte Commission zu verweisen.
Äußerdem hat der Herr Abgeordnete Peschka einen Zusatzantrag gestellt, welcher sich auf die Beschleunigung der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung im Sinne des § 49 der G. -Bl. bezieht.
Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zuerst über den Antrag bezüglich der Zuweisung an die Commission abstimmen lasse, und falls dieser Antrag angenommen wird, werde ich den Antrag des Herrn Abgeordneten Peschka betreffend die Beschleunigung in der Geschäftsbehandlung zur Abstimmung bringen.
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?
Nebyla činěna námitka, dám tedy hlasovati o návrhu, by návrh p. posl. Karlíka byl odkázán komisi p. Dr. Fořta.
Ich werde den Antrag zur Abstimmung bringen, dass der Antrag des Herrn Abgeordneten Karlík der Commission für den Antrag des Herrn Dr. Fořt zugewiesen werde.
Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by pozdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Der Zusatzantrag des Herrn Abgeordneten Peschka lautet:
"Die Commission wird beauftragt:
1. binnen drei Tagen dem Landtage Bericht zu erstatten nach § 49 und
2. es ist von der Drucklegung des Commissionsberichtes Umgang zu nehmen nach § 49 d). "
Návrh p. poslance Peschky zní: Komissi se ukládá:
1. Aby podala do 3 dnů zprávu dle 51. 49. jednacího řádu,
2. Zpráva komise nebudiž dána do tisku dle čl. 49 d.
Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by pozdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Zusatzantrag annehmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Příštím předmětem denního pořádku jest, první čtení návrhu poslance Františka Dostála a soudruhů na zřízení střední lesnické školy s vyučovací řečí českou.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Franz Dostál und Genossen auf Errichtung einer Forstmittelschule mit böhmischer Unterrichtssprache.
Dávám slovo p. navrhovateli, aby svůj návrh odůvodnil.
Posl. Dostál: Slavný sněme! Návrh, který právě mám česť odůvodňovati, má nemalou důležitosť v ohledu kulturním, ale hlavně má velikou důležitost v ohledu národohospodářském; neboť nelze zajisté podceňovati způsob, jakým se v našich lesích hospodaří a dle toho výnos, jaký nám lesy přináší. Musíme zajisté povážiti, že veškerá lesní půda v království obnáší 1, 507. 325 ha. čili 29-29% veškeré plochy v našem království českém. Je tudíž přirozeno, že způsob hospodaření v lesích má veliký význam pro blahobyt našeho obyvatelstva.
Že výnos našich lesů týká se všech vrstev našeho národa, jest zřejmo z toho, že z této plochy podle statistiky z roku 1895 dle majetku náleželo: státu 5941, nadacím 13. 576, zadusím 72. 885, fideikomísním velkostatkům 381. 604, soukr. velkostatkům 539. 259, obcím 184. 665 a malostatkářům 309. 365 ha. lesní půdy.
Z této veliké plochy půdy lesní jest pouze 66 proc. soustavnně zařízeno a 34 proč. ne. To značí, že na více než na jedné třetině našich lesů nehospodaři se soustavně, nehospodaří se s prospěchem a že by výnos z našich lesů velice se zvýšil, kdyby vědomost lesnická se rozšířila. Dříví na stojatě v Čechách páčí se dnes na 225 milionů pevných metrů, což představuje hodnotu jedné miliardy zlatých.
Roční výnos z našich českých lesů odhaduje se na 5 milionů pevných metrů v ceně 25 milionů zlatých. Naše dřiví tvoří také ne nepatrnou čásť vývozu našeho za hranice. Tak ku př. vyvážíme z Čech pouze do Německa přibližně za 9 milionů zlatých dříví ročně. Že po stránce obchodní a průmyslové taktéž lesy naše nemalou důležitost mají, jest z toho zřejmo, že máme v Čechách 2110 obchodů s dřívím a výrobky z něho. Tak máme u nás 1115 pil, z nichž 915 pracuje ve větším rozměru a sice se 739 motory o 5895 koňských silách a s 2868 dělníky.
Pily tyto vyrábějí zboží v hodnotě za 7, 985. 700 zl. Samotné vydání na kulturu lesní páčí se v Čechách na 680. 000 zl. Při takovémto stavu věci musíme zajisté se tázati, jak opatřena jest česká lesnická věda a tu nutno říci, že špatně, ba velmi špatně. My máme v Čechách jedinou nižší lesnickou školu v Písku. Co jest následek toho?
Následek toho jest ten, že odborné vzdělání lesnické nemůže dostati dostatečného rozšíření do lidu, že vědomosti lesnické špatně se šíří a následkem toho v lesích našich špatně, potahmo, nesoustavně se hospodaří. Až do roku 1884 neměli jsme vůbec žádné lesnické účeliště. Teprv v tomto roku pořádalo kuratorium rolnické hospodářské školy v Písku lesnický kurs, kterýžto, když se osvědčil, přeměnilo v nižší lesknickou školu s vyučovacím jazykem českým tamtéž. Škola ta jest zřízena po způsobu jiných nižších lesnických škol v této říši a jen k tomu účelu, aby vychovala pomocné a ochranné lesní zřízence, což nám ovšem nikterak stačiti nemůže. Charakteristické u tohoto ústavu jest to, že ústav tento vydržován jest takřka jedině obětavostí místních korporací a jednotlivců.
Teprv asi poslední 3 léta dostal ústav fen po 500 zl. subvence od státu, kdežto od země byla žádost za subvenci na tuto lesnickou školu v Písku po 3kráte zamítnuta, takže až dosud nedostala ze zemských peněz škola ta ani krejcaru; doufám však, že důvody, které vedly k odmítnutí, nejsou nikterak závažné a že se příště tak nestane.
Odepřením zemské subvence stalo se, že na škole té musí se šetřiti takovým způsobem, že ku př. administraci této školy obstarává tamnější řiditel pan Lad. Burket úplně zdarma, (Slyšte!) že služné odborného lesního učitele na této škole redukováno jest na minimum a ostatní síly učitelské že berou plat pranepatrný. To lze seznati také z toho, že vydržování ústavu toho pohybuje se mezi 800-1200 zl. ročně.
Tak jest opatřena jediná česká lesnická škola. Svádí to přirozeně k porovnání, jak opatřeno jest oproti našemu lesnickému školství lesnické školství jiných národů v této říši.