č. sn. 2489, posl. pan Sokol s peticí učitelského sboru v Šťáhlavech, v téže záležitosti,
č. sn. 2490, týž pan poslanec s peticí místni školní rady v Šťáhlavech, v téže záležitosti,
č. sn. 2491, též pan poslanec s peticí obecního zastupitelstva v Šťáhlavech, za volnou konkurenci učitelů i učitelek při obsazování míst učitelských,
č. sn. 2492, posl. pan Václav Janda s peticí učit. spolku "Budeč" v Libochovicich, v téže záležitosti,
č. sn. 2493, posl. pan Sokol s peticí míst. škol. rady v Štáhlavech, v téže záležitosti,
č. sn. 2494, týž pan poslanec s peticí sboru učitelského v Sťáhlavech v téže záležitosti,
č. sn. 2495 posl. pan König s peticí učit. spolku "Budeč" v Královicích, za drahotní přídavek,
č. sn. 2496, posl. pan Sokol s peticí obec. zastupitelstva v Šťáhlavech, v příčině stanovení školních prázdnin na školách národních,
č. sn. 2497, týž panposlanec s peticí sboru učit. obec. školy v Šťáhlavech v téže záležitosti,
č. sn. 2498, týž pan poslanec s peticí míst. škol. rady v Šťáhlavě, v téže záležitosti,
č. sn. 2499, posl. dr. Podlipský s peticí míst. školní rady v Rychnově n. K. v téže záležitosti,
č. sn, 2500, posl. pan Sokol s peticí sboru učitel, měst. škol ve Vršovicích, za počítání pětiletého zvýšení služného učitelů od zkoušky způsobilosti učitelské.
č. sn. 2501, poslanec p. Hyrš s peticí župní hasičské jednoty "Stráž" ve Zbilitech u Větr. Jeníkova, proti rozdělení zemského fondu hasičského ve dva fondy,
č. sn. 2502, posl. p. Jindřich s peticí župní has. jednoty v Krušovicích, v téže záležitosti,
č. sn. 2503, posl. p. Bernard s peticí župní has. jednoty Podjizerské, v téže záležitosti,
č. sn. 2504, posl. p. Kožmín s peticí sboru dobrovolných hasičů v Kosové Hoře v téže záležitosti,
č. sn. 2505, týž pan poslanec s petici sboru dobrovol. hasičů ve Vys. Chlumci, v téže záležitosti,
č. sn. 2506, týž pan poslanec s peticí sboru dobrov. hasičů v Habři, v téže záležitosti,
č. sn. 2507, týž pan poslanec s peticí sboru dobrov. hasičů v Dublovicích, v téže záležitosti,
č. sn. 2508, týž pan poslanec s peticí sboru dobrov. hasičů v Obděnicích, v téže záležitosti,
č. sn. 2509, týž pan poslanec s peticí sboru dobrov. hasičů v Nechvalících v téže záležitosti,
č. sn. 2510, týž pan poslanec s peticí sboru dobrovol. hasičů v Krásné Hoře, v téže záležitosti,
č. sn, 2511, posl. p. Jos. Šulc s peticí okr. hosp. spolku v Nových Benátkách, za změnu čeledního řádu,
č. sn. 2512, posl. p. Komárek s peticí okr. výboru v Pardubicích v příčině odměny obcím za udržování cest obecných a veřejných,
č. sn. 2513, posl. p. J. Horák s peticí okres. výboru v Poděbradech, v téže záležitosti,
č. sn. 2514, posl. p. A. Černý s peticí okres, výboru v Nové Kdýni, v téže záležitosti,
č. sn. 2515, posl. p. Komárek s peticí hospod, spolku pro okresy Pardubický, Holický a Přeloučský, za zrušení daně pozemkové,
č. sn. 2516, týž pan poslanec s peticí Václava Vodáka, učitele v Bohdanči, za vypočítání let služebních,
č. sn. 2517, posl. p. Kožmín s peticí Ant. Jandy, učitele v Nadějkově, v téže záležitosti,
Ldtg. Z. 2518, Abg. Herr Röhling mit der Petition des Johann Oschowitzer, Oberlehrers in Tissa in derselben Angelegenheit.
Z. 2519. Abg. Herr Herbst mit der Pet. des Josef Fleißner, Schulleiters in Scheschulkahof in derselben Angelegenheit.
č. sn. 2520. posl. p. V. Janda s petici jednoty učit. "Budeč" v Libochovicích, v příčině opatření vhodných bytů pro učitele na venkově,
č. sn. 2521, týž pan poslanec s peticí učit. jednoty "Budeč" v Libochovicích, v příčině počítání pětiletého zvýšení služného učitelů od zkoušky způsobilosti učitelské,
č. sn. 2522, posl. p. Špindler s peticí sboru učit. střední školy hospod. v Roudnici, za upravení pensijního normálu pro učitele středních hosp. škol.,
č. sn. 2523, posl. p. dr. Dyk s peticí kuratoria zimní hospodářské školy v Rokycanech, ohledne zřizování pokrač. škol hospodářských,
č. sn. 2524, posl. p. Kožmín s peticí okr. hosp. spolku ve Voticích, v příčině urychlení pomocné akce obcím, živelními pohromami postiženým,
č. sn. 2525, posl. pan Hodys s peticí občanů v Otročině za vyloučení této obce z okresu křivoklátského a přidělení k okr. berounskému,
č. sn. 2526, posl. p. Březnovský s peticí výboru hromady pomocníků nového obchodního gremia na Smíchově, za upravení živn. řádu v příč. nedělního klidu a pracovní doby,
č. p. 2527, posl. p. Březnovský s peticí sboru učitelského měšť. škol v Karlíně v téže záležitosti,
č. p. 2528. posl. p. dr. Fořt s peticí zemské jednoty soukromých úředníků v král. Českém v Praze za změnu § 19. stanov zem. pojišťovacího fondu cis. Františka Josefa I.,
č. p. 2529, posl. p. Komárek s peticí obce Jankovice a více obcí za upravení potoka, obcemi těmi protékajícího,
č. p. 2530, posl. p. dr. Grégr s peticí městy Proseč za odbývání zvláštních soudních řízení tamtéž,
č. p. 2531, posl. p. Komárek s peticí okresního výboru v Pardubicích za zrušení mlecího řízení,
Z. 2532, Abg. Herr Wurderlich mit der Petition des Curatoriums der deutschen Ackerbau- und Flachsbereitungsschule in Budweis um Bewilligung zum Ankaufe des Hannhofes zur Schulwirtschaft,
č. p. 2533, posl. p. Sokol s peticí obecního zastupitelstva v Šťáhlavech za stanovení jednotného služného učitelstvu,
č. p. 2534, týž p. posl. s peticí sboru učitelského v Šťáhlavech v téže záležitosti,
č. p. 2535, týž p. posl. s peticí místní školní rady v Šťáhlavech v téže záležitosti,
č. p. 2536, posl. p. Kudrnka s peticí Adolfa Šustra, řídícího učitele co zástupce více spolků učitelských v Tuněchodech v téže záležitosti.
Z. 2573, Abg. H. Dr. Funke mit der Petition des Lehrkörpers in Auscha um Abänderung des Gesetzes vom 14. Mai 1894, betreffend die Regelung der Rechtsverhältnisse der Lehrer,
č. p. 2538, posl. p. dr. Dvořák s peticí měst. zastup, v Náchodě za změnu řádu volení v obcích,
č. p. 2539, týž p. posl. s peticí obce Rtyně za pohromu následkem živelních pohrom,
č. p. 2540, posl. pan Kožmín s peticí hospodářského spolku v Sedlčanech za změnu řádu čeledního,
č. p. 2541, týž pan posl. s peticí dobrovolného sboru hasičského ve sv. Janě proti rozdělení zemského fondu hasičského ve dva fondy,
č. p. 2542, týž pan poslanec s peticí kuratoria zimní hospodářské školy v Sedlčanech v příčině zřizování pokračovacích škol hospodářských,
Z. 2543, Abg. H. Peschka mit der Petition des Bez. -Ausschusses in Landskron um Erlasiung eines Gesetzes, betreffend die Aufforstung kahler Lehnen und Entwässerung von Mooren und Sümpfen.
Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Schwarz omluvil se pro dnešní schůzi.
Der H. Abg. Schwarz hat sich für die heutige Sitzung entschuldigt.
Der Herr Abg. Müller hat unter Vorlage eines ärztlichen Zeugnisses seine Abwesenheit durch Erkrankung entschuldigt.
Pan posl. Müller předložil vysvědčení lékařské, omluvil svou nepřítomnost.
Pan poslanec Hlávka omluvil se pro dnešní schůzi churavostí.
Der Herr Abg. Hlávka hat sich für die heutige Sitzung wegen Unwohlsein entschuldigt.
Der Herr Abg. Dr. Langer hat unter Beibringung eines ärztlichen Zeugnisses angezeigt, dass er in Folge Erkrankung bis auf weiteres verhindert ist im hohen Landtage zu erscheinen.
Pan posl. Dr. Langer předloživ lékařské vysvědčení oznámil, že pro onemocnění nemůže se po nějakou dobu účastniti schůzí sněmovních.
Pan posl. Dr. Herold a soudruzi mně odevzdali návrh na vydání základního zákona zemského v příčině nedílnosti království Českého a rovnoprávnosti obou národů.
Die H. Abgeordneten Dr. Herold und Genossen haben mir einen Antrag mit einem Gesetzentwurfe überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.
Žádám, by tento návrh byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Návrh posl. Dr. Herolda i Dr. Pacáka a soudruhů na vydání základního zákona zemského v příčině nedílnosti království českého a rovnoprávnosti obou národů.
Základní zákon zemský daný dne... K návrhu sněmu Mého král. českého vidí se Mně naříditi takto:
I. Království české tvoří ve věcech veškeré správy veřejné a v oboru zákonodárství jediný nedílný celek.
II. Každé měnění a upravení správ.. nich obvodů krajských i okresních stát se může jedině za souhlasu sněmu království Českého.
III. Zemští úřadové ústřední jak státní tak samosprávní vykonávají působnost svoji v celém obvodu král. Českého sídlem zemských úřadů jest král. hlav. město Praha.
(V. Jazyk český a jazyk německý jsou v celém obvodu král. Českého rovnoprávnými jazyky zemskými.
V. Veškeré na sněm král. Českého zaslané reskripty, nejvyšší rozhodnutí, návrhy a přípisy vládní musí v jazyku českém i německém vydány býti.
VI. Jazyk český i jazyk německý jsou při veškerých úřadech státních i zemských v král. českém jazyky úředními a musí úřadníci státní i zemští v v zemi dosazení mocni býti obou jazyků úředních. Každý občan státní má právo užívati některého jazyka zemského při všech úřadech státních a zemských v celé zemi a musí v témže jazyku s ním se strany úřadu býti jednáno a v jazyku podání toto býti pojednáváno a vyřizováno. Veřejné nápisy, označení i pečetě úřadů státních a zemských úřadů samosprávních dáti se musí v obou jazycích zemských.
VII. Jakým způsobem užívati se má jednoho neb druhého zemského jazyka při úřadování úřadů státních i samosprávných jak v jednání se stranami, tak uvnitř úřadů, aneb jako jazyka služebního, ustanoví se zvláštními zákony zemskými s náležitým šetřením toho, co v tomto zákoně jest nařízeno.
VIII. Oba národové, jak český tak německý, mají v celé zemi povahu plně oprávněného národa politického a každý občan má právo v celé zemi na ochranu své národnosti a užívání svého jazyka v životě veřejném i soukromém.
IX. Zákon tento změněn může býti jen usnesením sněmovním za přítomnosti tří čtvrtin všech poslanců většinou dvoutřetinovou.
X. Zákon tento nabývá platnosti dnem svého vyhlášení.
XI. Mým ministrům vnitra, vyučování, spravedlnosti, financí, orby, obchodu a železnic ukládám provedení tohoto zákona.
Slavný sněme, račiž připojenou osnovu zák. schváliti. V ohledu formálním budiž osnova ta přikázána komisi k návrhu hr. Buquoye zvolené.
V Praze, dne 4. února 1898.
Dr. Herold, Dr. Pacák a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde den soeben verlesenen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Der Herr Abg. Sobitschka hat mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Pan posl. Sobitschka odevzdal rni dotaz na Jeho Exe. p. místodržitele.
Ich ersuche diese Interpellation zu verlesen.
Landtagssecretär Höhm (liest): Interpellation. § 9. des Gesetzes vom 29. März 1869 R. -G. B. -W. 67 bestimmt, dass am Eingange und Ausgange einer jeden Ortschaft auf Rosten der Gemeinde eine Tafel (Ortstafel) auf einer angemessenen Stelle angebracht und stets leicht lesbar erhalten werden soll. Diese Tafel hat den Nameu der Ortschaft, dann der Gemeinde und des politischen Bezirkes, zu welchem sie gehört und bei Ortschaften, welche im Zollgrenzbezirke liegen, auch diesen Beisatz zu enthalten. Der citierte § ordnet ferner an, dass die politische Landesbehörde bestimmt, in welchen Landessprachen die Ausschriften zu machen sind.
Auf Grund dieser Gesetzesbestimmungen wurden zahllosen, rein deutschen Ortschaften zweisprachige Ortstafeln aufgedrängt, während in zahlreichen gemischtsprachigen Ortschaften, deren Bevölkerungsmehrheit der čechischen Nationalität angehört, so namentlich in Prag und dessen Vorstädten gar keine oder nur čechische Ortstafeln angebracht sind.
Mit Rücksicht auf diesen Sachverhalt stellen die Gefertigten an Se. Excellenz den Herrn Statthalter die Anfrage:
Ob derselbe Willens ist entsprechende Verfügungen zu treffen, dass für Prag und dessen Vororte die Ortstafeln in beiden Landessprachen, für die anderen Ortsschaften des Landes jedoch die Ortstafeln in jener Landessprache angebracht werden, welche den thatfächlichen Bedürfnissen der Bevölkerung des betreffenden Ortes entspricht.
Prag, 4. Feber 1898.
Sobitschka und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Odevzdám tento dotaz Jeho Excel. p. místodržiteli.
Der Herr Abgeordnete Karl Iro und Genossen haben mir gleichfalls eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Pan posl. Iro a soudruzi odevzdali mi dotaz na Jeho Excel. p. místodržitele.
Ich ersuche diese Interpellation zu verlesen.
Landtagssecretär Höhm (liest): Anfrage der Abgeordneten Karl Iro und Genossen an Se. Excellenz den Herrn Statthalter Grafen Coudenhove.
Auf dem Eigenthunisblatte der Grundbuchseinlagen-Zahl 31, 2, 3, 4, 5, 6, 76, 78, 79, 80, 81, 83, 84, 85, 86 und 148 der Ratastralgemeinde Palitz, Ger. -Bez. Eger, befinden sich je 2 im Jahre 1897 erfolgte Gintragungen in čechischer Sprache, so hin in den vorgenannten 16 Grundbuchseinlagen zusammen 32 Eintragungen in čechischer Sprache.
Da der Gerichtsbezirk Eger ein rein deutscher Bezirk ist, in welchem wohl kein einziger Landw. der čechischen Sprache mächtig ist und in welchem außer den in demselben leider amtierenden čechischen Beamten überhaupt nur sehr wenige der čechischen Sprache kundig sind, so ist es ganz einleuchtend, dass durch derartige, der sesshaften Bevölkerung unverständliche Eintragungen die Rechtssicherheit aufgehoben und das im § 7 des allgemeinen Grundbuchsgesetzes zum Ausdruck gekommene Publicitätsprincip illusorisch gemacht wird.
Dies würde aber noch im gesteigerten Maße der Fall sein, wenn, wie bei Fortdauer des dermalen infolge der sattsam bekannten Sprachenzwangsverordnungen bestehenden ungesetzlichen Zustandes zu besorgen ist, Eintragungen in čechischer Sprache auch aus dem Lastenblatte der Grundbuchseinlagen erfolgen würden.
Wegen der obenerwähnten 32 Eintragungen in čechischer Sprache, welche Eintragungen auch eine freche Herausforderung der deutschen Egerländer bedeuten, hat bereits der Bezirksausschuss Eger infolge einer Eingabe des Gemeindevorstehers von Palitz die Einbringung einer Beschwerde an das k. k. Justizministerium beschlossen.
Unter Bezugnahme auf das Vorangeführte richten die Gefertigten an Se. Excellenz den Herrn Statthalter die Anfrage:
Ist derselbe geneigt, seinen Einfluss dahin geltend zu machen, dass die obenerwähnten, in čechischer Sprache erfolgten Grundbuchseintragungen durch Übertragung derselben in die deutsche Sprache ersetzt werden, und geeigneten Orts zu veranlassen, dass in Zukunft in bei deutschen Gerichten geführten Grundbüchern dem Gesetze entsprechend nur deutsche Eintragungen vorgenommen werden?
Prag, Feber 1898.
Carl Iro und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Odevzdám tento dotaz Jeho Excel. p. místodržiteli.
Poslanci dr. Vašatý a Jan Rataj odevzdali mně návrh, který není jinými pány podporován na zavedení ruského jazyka, jakožto nepovinného předmětu na středních školách.
Die Herren Abgeordneten Dr. Vašatý und Rataj haben mir einen Antrag überreicht, welcher jedoch nicht hinreichend unterstützt ist, auf Einführung des Unterrichtes der russischen Sprache als unobligatorischen Gegenstand an den Mittelschulen.
Dám čísti tento návrh, a učiním dotaz na podporu.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. JUDra. Jana Vašatého a soudruhů na zavedení ruského jazyka co nepovinného předmětu na středních školách.
Slavný sněme račiž se usnésti: c. k. vláda se vyzývá, aby v král. Českém na gymnasiích, reálkách a obchodních akademiích s vyučovacím jazykem českým co nejdříve učinila potřebná opatření, a zemskému výboru se zároveň ukládá, aby v té věci pokud možno vydatně spolupůsobil, aby žactvu uvedených a jiných učilišť poskytnuta byla možnost nabýti znalosti jazyka, dějin a literatury ruské.
Návrh tento budiž přikázán komisi školské, aby se o něm radila, a po 14 dnech podala slav. sněmu o tom zprávu.
V Praze, dne 4. února 1898.
JUDr. Vašatý, Jan Rataj.
Nejvyšší maršálek zemský: Učiním dotaz na podporu stran návrhu, který právě byl přečten.
Ich werde die Unterstützungsfrage bezüglich des eben verlesenen Antrages stellen.
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der gcschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Konstatuji, že slavný sněm jest způsobilým usnášeti se.
Ich constatiere die Beschlussfähigkeit des hohen Hauses.
Wir übergehen zur Tagesordnung.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Dr. Ludwig Schlesinger, Franz Albl und Genossen betreffend die Errichtung eines deutschen ThierarzneiInstitutes in Prag.
Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců dra. Ludvíka Schlesingra, Frant. Albla a soudruhů na zřízení německého zvěrolékařského ústavu v Praze.
Ich ertheile das Wort dem Herrn Abg.
Abg. zur Begründung des Antrages. Abg. Albl: Hoher Landtag! Am l. März vorigen Jahres wurde vom hohen Landtage der Beschluss auf Errichtung eines Thierarzneiinstitutes in Prag mit čechischer Unterrichtssprache gefasst.
So sehr wir auch mit der Tendenz dieses Beschlusses, die Thierarzneiverhältnisse zu heben einverstanden sind, so konnten wir als deutsche Landwirte diesen Beschluss nicht begrüßen, weil wir in demselben eine einseitige Begünstigung čechischer Landwirte ans Kosten der deutschen Landwirte erblicken.
Ich erlaube mir hier gleich zu bemerken, dass die deutschen Mitglieder der Landesculturcommission in der Commission selbst dem Beschlussantreg keine Schwierigkeiten machten unter der Voraussetzung, dass, wenn unsere Anträge auf Schassung eines deutschen Institutes zur Verhandlung gelangen werden, auch von Seite der čechischen Vertreter nicht nur keine Schwierigkeiten gemacht, sondern dass dafür eingetreten werden möge; diese Voraussetzung hat sich aber nicht bestätigt. Es wurde vielmehr der von uns am 1. März vorigen Jahres gestellte Antrag auf Errichtung eines deutschen Thierarznei-Institutes abgelehnt.
Die deutschen Landwirthe aber haben gewiss ebensosehr ja in noch weit höherem Maße das Bedürfnis, dass Maßregeln geschassen werden zur Hebung und Förderung der für die Landwirtschaft so äußerst wichtigen Viehzucht. Die Viehzucht bildet gegenwärtig einen außerordentlich wichtigen Faktor im wirthschaftlichen Betriebe. Wir wissen sa, dass gegenwärtig keine Wirtschaft mehr aus dem Getreidebau allein eingerichtet sein darf, weil der Körnerbau, abgesehen von einzelnen Jahrgängen, welche eine Ausnahme bilden, nicht mehr rentiert.
Auch bezüglich des Anbaues von Handelsfrüchten, Rübe und Hopfen sind äußerst schlechte Verhältnisse eingetreten.
Da ist es in den meisten Fällen eine rationelle Viehzucht, welche den Landwirthen noch ein gewisses Auskommen ermöglicht. Und das gilt für die deutschen Gegenden noch mehr als für die čechischen Gegenden.
In den mehr gegen die Mitte des Laudes gelegenen čechischen Bezirken, wo die Rübe ausgezeichnet gedeiht, wo bessere Bodenverhältnisse, günstigere klimatische Verhältnisse sind, dort bildet allerdings auch die Viehzucht einen wichtigen Theil des landwirthschaftlichen Betriebes; aber bei weitem kommt ihr nicht jene Bedeutung zu wie in den deutschen Randgebieten. (Sehr richtig!)
Im Böhmerwald, im Erzgebirge im nördlichen und nord-öftlichen Böhmen, wo häufig der Boden nur einen kargen Ertrag gewährt, wo die Haupt-Anbaufrüchte Hafer und Kartoffeln und höchstens noch Korn sind, dort ist es hauptsächlich die Viehzucht, welche von den Landwirthen als der Hauptzweig ihrer landwirthschaftlichen Thätigkeit betrachtet wird und zwar wird in den füdlichen und westlichen Gegenden Deutschböhmens, welche industriarm sind, die Aufzucht von Vieh betrieben, während in den nördlichen Industrie-Bezicken häufig die Einnahme für Molkerei-Industrie den eigentlichen Ertrag der Landwirthschust gibt.
Deswegen ist auch die Bestrebung der Abgeordneten aus jenen Landstrichen stets daraus gerichtet, landes-culturelle Maßnahmen, Futterbaukurse, Wiesenmeliorationen und dergleichen Maßnahmen zu schaffen, damit die Viehzucht auf eine möglichst hohe Stufe gehoben wird.
Ich glaube, diese Verhältnisse beweisen zur Genüge, dass in den deutschen Gegenden mehr noch als in den čechischen das Bedürfnis vorhanden ist, dass Maßregeln zur Hebung und Forderung der Viehzucht geschaffen werden.
Und wenn in dem Berichte der LandeskulturCommission, der im vorigen Jahre zur Begründung aus Errichtung einer čechischen Thierarzneischule erstattet wurde, gesagt wird, dass im Lande Böhmen bei der letzten Zählung im Jahre 1890 3, 490. 420 Stück landwirthschaftliche Nutzthiere im Werte von 203, 000. 000 Gulden gezählt wurden, so sind doch gewiss in dieser Zahl auch jene Thiere mit inbegriffen, welche von deutschen Landwirthen und von deutschen Industriellen gehalten wurden, ebenso auch der Wert dieser Thiere. Wenn aber ferner in dem Berichte angegeben ist, dass in den Ländern Böhmen, Mähren und Schlesien jährlich an direkten Steuern 39, 714. 323 Gulden gezahlt werden, so ist da doch auch die Steuerleistung der Deutschen mit inbegriffen und ich glaube, wenn von dieser Steuerleistung jene Steuern, welche von den deutschen Landwirten, von deutschen Hausbesitzern, von deutschen Gewerbetreibenden und Industriellen gezahlt werden, abgerechnet wird und wenn von der vorhin genannten Summe die der Anzahl des Viehes, welche von deutschen Landwirthen und deutschen Industriellen gehalten wird, in Abzug gebracht würde, so würde sich uns gewiss ein anderes Bild darbieten, welches feinerwegs zur Begründung des Antrages aus Errichtung eines nur čechischen Thierarzneiinstituts geeignet wäre.
Die Landeskulturkommission vermies in dem genannten Berichte die deutschen Landwirthe aus das Wiener Thierarzneiinstitut. Gleichzeitig werden aber in dem Berichte alle die wenigen Misslände geschildert, welche in dieser Schule herrichen. Es heißt dort ausdrücklich: "So ist die Wiener Thierarzneischule mehr zur Heranbildung von Militärfurschmieden und Thierärzten gegründet morden, und ihre gesammte Organisation sammt Lehrplan verfolgt auch hauptsächlich nur diesen Zweck. Aus diesem Grunde bekunden auch die Absolventen der Wiener Thierarzneischule bei ihrem Eintritte ins Leben nur eine minimale praktische Erfahrung auf dem Gebiete der Behandlung anderer landwirtschaftlicher Thiere als der Pferde und Hunde. Der bisherige Studienplan ist veraltet und entspricht weder den heutigen Errungenschaften der Wissenschaft noch den Anforderungen der Praxis. "
"Die Wiener Schule ist demnach einerseits wegen des veralteten Studienplanes, andererseits wegen ungenügenden klinischen Materiales nicht dazu geeignet, den Anforderungen, entsprechende Thierärzie heranzubilden, zu entsprechen. "
Weiters heißt es aber in dem selben Belichte:,, Da die Deutschen eine Thierarzneischule in Wien haben, und die Polen in Lemberg, so ist die Forderung, dass auch für das böhmische Volk eine höhere Thierarzneischule in Prag errichtet werde, berechtigt. "
Nun, meine Herren, wir gestehen ja zu, dass die Thierarzneischule in Wien durchaus nicht auf der Hohe der Zeit steht, ja wir sind der Ueberzeugung, dass sie auch nicht jenen Anforderungen entspricht, welche auch die deutsehen Landwirthe an ein derartiges Institut stellen müssen.
Wenn aber andererseits gerade dieses 3nstitut als für die deutschen Landwirthe für gut genug erklärt wird, während auf der anderen Seite die Unzulänglichkeit dieses Institutes als Begründung für die Errichtung eines čechischen Institutes dient, so empfinden das die deutschen Landwirthe geradezu als Beleidigung und als Hohn aus die stets im Munde geführte Gleichberechtigung beider Volksstämme Böhmens.
Der Umstand, dass das Wiener Institut nicht aus der Höhe der Zeit steht, bildet doch auch für uns Deutsche und für die deutschen Landwirthe den Grund, dass wir die Errichtung eines deutschen Thierarztieiinstitutes in Böhmen anstreben. (Abg. Iro ruft: Man soll auch Curschmiede zulassen zur Behandlung der Thiere!)
Sie, meine Herren, die Herren öechen führen ja immer das Wort "Gleichberechtigung* im Munde und sind in dieser Beziehung sehr empfindlich. Glauben Sie, meine Herren, dass nicht auch der deutsche Bauer, der deutsche Londwirth ein Recht hätte empfindlich zu sein, trenn man seine auf diese Gleichberechtigung gegründeten Ansprüche und Anforderungen ohne werters zurückweisen würde? Und glauben Sie ja nicht, dass der deutsche Bauer national so indifferent ist, dass er es sich gefallen lassen mird, wenn die deutschen Gebiete und deutschen Vezirke mit čechischen Thierärzten überflutet würden. (Abg. Rohling: Die Zeiten sind vorüber!)
Die deutschen Landwirthe gönnen ja den čechischen Landtoirthen die Thierarzneischule, aber sie fordern es als ihr gutes Recht, dass auch für die deutschen Landwirthe eine Thierarzneischule mit deutscher Unterrichtssprache geschaffen werde (Abg. Iro ruft: In einer deutschen Stadt!) und Sie, meine Herren Čechen, haben jetzt Gelegenheit Ihr stets im Munde geführtes streben nach Gleichberechtigung zu bethätigen, indem Sie unserem Antrag auf Schaffung eines deutschen Thierarzneiinstitutes zustimmen.
Wir haben diesen Antrag, den ich soeben begründe, am 2. März vorigen Jahres unter dem Eindrucke, dass der von unserem Collegen Herrn Dr. Schücker gestellte Antrag vom 1. März aus Errichtung eines deutschen Thierarzneiinstitutes abgelehnt wurde, eingebracht und bei den damals herrschenden Verhältnissen haben wir das Verlangen gestellt, dass diese Thietaräneischule in Prag als Sitz der Universität errichtet werden solle.
Nun, meine Herren, seit dieser Zeit haben sich die Verhältnisse in Prag gewaltig geändert. (Rufe: Sehr richtig!) Wir können heute nach diesen geänderten Verhältnissen durchaus nicht mehr den Wunsch haben, in Prag ein neues deutsches Institut zu errichten, daher erlaube ich mir den Antrag abzuändern und dahin zu stilisieren, dass er folgenderrnaßen zu lauten habe:
Der hohe Landtag wolle beschließen: "Der Landesausschuss wird beaustragt, angesichts der großen national-ökonomischen Bedeutung der Hebung der Viehzucht in Böhmen sich mit der k. k. Regierung ins Einvernehmen zu setzen, wie dem dringenden Bedürfnisse der deutschen landwirtschaftlichen Bevölkerung in Böhmen nach Hebung der Thierarzneikunde durch Schaffung eines deutschen Thierarzneiinstitutes in einer deutschen Stadt Böhmens abzuhelfen sei. "
In formaler Beziehung beantrage ich, es möge dieser Antrag der Landesculturkommission zur Vorberathung zugewiesen werden. (Lebhafter Beifall links)
Oberstlandmarschall: Der Herr Antragsteller hat seinen Antrag einigermaßen abgeändert und einen formalen Antrag dazu gestellt. Ich muss daher den Antrag, so wie er jetzt abgeändert worden ist, nochmals zur Verlesung bringen und werde auch den formalen Antrag zur Verlesung bringen und bin genöthigt dann nochmals die Unterstützungssrage zu stellen.
Der Antrag lautet in gegenwärtiger Formulierung:
"Der Landesausschuss wird beauftragt, angesichts des großen national-ökonomischen Bedeutung der Hebung der Viehzucht in Böhmen mit der k. k. Regierung sich ins Einvernehmen zu setzen, wie dem dringenden Bedürfnisse der deutschen landwirtschaftlichen Bevölkerung in Böhmen nach Hebung der Thierarzneikunde durch Schaffung eines deutschen Thierarznei-Institutes in einer deutschen Stadt Böhmens abzuhelfen sei. "
In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag der Landesculturkommission zuzuweisen.
Ich ersuche die Herren, welche diesen modifizierten, sowie den formalen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Verlangt noch Jemand das Wort?
Žádá ještě někdo za slovo?
Dovoluji si na to upozorniti, že pan navrhovatel poněkud pozměnil svůj tištěný návrh a sice v ten způsob, že navrhuje na místo slov na konci svého návrhu, "by zvěrolékařství bylo povzneseno zřízením německého zvěrolekařského ústavu ve spojení s medicinskou facultou německé university v Praze", slova, že zvěrolékařství má býti povzneseno utvořením německého zvěrolékařského ústavu v některém německém městě v Čechách. Pak připojil ještě formální návrh, aby jeho návrh byl přikázán komisi zemědělské.
Pakli nikdo více nežádá za slovo, dám hlasovati o formálním návrhu pana navrhovatele.
Falls Niemand mehr das Wort verlangt, werde ich den formalen Antrag des Herrn Antragstellers zur Abstimmung bringen.
Der formale Antrag geht dahin, dass der Antrag an die Landesculturkommission zu verweisen sei.
Formální návrh zní v ten smysl, by návrh byl odkázán komisi zemědělské.
Ich ersuche die Herren, welche dem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří přijímají tento formální návrh, aby pozdvihli ruku. Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Karlíka a soudruhů v příčině bezodkladného zrušení mlecího řízení, nahražení sazby stupňové pro vnitrozemskou dopravu obilí a mouky, sazbou kilometrovou, ve které zásadně 30%ní deklasifikace mezi sazbou za obilí a moukou k výrazu přijdiž.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abg. Karlík und Genossen betreffend die unverzügliche Aushebung des Mahlverfahrens und Ersetzung des Stufentarifes für den inländischen Transport von Getreide und Mehl durch einen Kilometertarif, in welchem grundsätzlich eine 30pztige Deklassifikation zwischen dem Getreide und Mehltarife zum Ausdrucke zu kommen hätte.
Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Posl. Karlík: Slavný sněme ! Maje odůvodniti návrh na bezodkladné zrušení mlecího řízení, odstranění pověstného štaffeltarifu a zavedení řádné deklasifikace mezi sazbou za suroviny a sazbou za tovary, mohl bych se obmeziti na pouhé přečteni návrhu a odporučení, jsa přesvědčen, že celý slavný sněm přikáže návrh dotyčné komisi k projednání.
Nicméně budiž mi dovoleno, abych nékolika slovy poukázal k důležitosti těchto návrhů.
Obrátím se nejprve k mlecímu řízení. Nehodlám zabývati se meritorní stránkou této pro naše zemědělství a mlynářství tak veledůležité otázky, ježto bylo o škodlivosti mlecího řizeuí a zhoubném jeho působeni bezpočtukráte pojednáno. Poukazuji v té příčině na pamětní spis, který dne 10. prosince 1894 zástupcové veškerých zemědělských korporací a zástupcové veškerých mlynářských spolků celého Předlitavska podali Jeho Excell. panu ministru "Wurmbrandtovi a kde obšírně a podrobně vypočteny veškeré škody, které následkem zavedení mlecího řízení ve prospěch kartelovaných mlýnů uherských se dějí.
Výtečný tento spis sestavený s nevšední pílí kollegou naším p. dr. Fořtem byl také veškerým členům tohoto slavného sněmu rozdán, pročež se obmezuji poukázati na pravdy v tomto spise, které nikde nebyly vyvráceny, na všeobecné přijetí, jakého se mu dostalo, a rozšíření mezi obyvatelstvem, což mělo