rých jest zcela málo, a vzhledem k době, po kterou trh trvá, 3-4 hodiny, nehrozí po stránce zdravotní obyvatelstvu žádné nebezpečí.

Vezměte nyní, kolikráte do roka se trhy odbývají, 6 až 8kráte, což dá za celý rok 30 až 32 hodin, po které dobytek v jistém počtu jest na tržišti shromážděn, jak p. posl. Nitsche řekl, že někdy pouze několik tuctů dobytka bývá na trhu, tu přece lidskému zdraví nehrozí žádné ohrožení.

Dejme tomu, že skutečně by excrementy chovaly v sobě jisté zárodky toxinů, ačkoliv to není vědecky prokázáno, poněvadž živočišný čpavek tomu nedovoluje, kdyby se skutečně takové toxiny vyvinuly, což není nikde nebezpečenství většího pro lidské zdraví?

Kdybychom měli říci, že shromáždění dobytka přivedeného, jest lidskému zdraví nebezpečným, tu byste musili zameziti ve všech městech stáje, chov dobytka, hnojniště atd.

Horší jsou různé kanály, žumpy atd., které ve městech jsou, kde jiné výkaly a exkrementy celoročně zahnívají; odtud hrozí velké nebezpečí.

Stejné nebezpečí hrozí z nízkých kaváren, hostinců, z nízkých, vlhkých a přelidněných bytů. Tam nechť po stránce zdravotnické humanisté pracují!

Na dosavadních tržištích jest pro zdraví lidské nejmenší nebezpečí a nejposlednější místo, kde by se mělo se stránky zdravotnické pracovati.

Zajisté všichni bychom si přáli, abychom dýchali vzduch co možná nejčistší, ozon, jaký jest jen na temenech alpských velikánů anebo v pralesích hor šumavských. Ale kde jest ten ideál v praktickém životě? Boj o chléb, sociální a hospodářské poměry nedovolují ideály tyto uskutečňovati.

Pánové! Zde se nejedná dnes o žádnou otázku zdravotní, a mám za to, že ani vládní nařízení nevychází k přeložení tržišť za města z důvodů zdravotních, jako spíše, aby se nákazám dobytka předešlo, aby se policie usnadnila; a pánové, pan dr. Záhoř pravil, jak jest možná provésti řádnou prohlídku, když 1000 nebo 2000 kusů má býti prohlédnuto.

Ptám se, usnadní se tato prohlídka, když budou tržiště přeložena za města.

Poměr zůstane týž, ať jest dobytek ve městě nebo za městem?

Má-li býti prohlídka náležitě vykonána, musí býti zvětšen počet dohlédajících orgánů zvěrolékařských.

Velectění pánové! Správní soudní dvůr sice již rozhodl, že politickému úřadu náleží záležitosti tržního řádu.

Tržní řád vykazuje, jak mají se trhy prováděti, ale to právo nedává se vládě, aby určovala městu tržiště, a s tohoto stanoviska musíme státi proti vládnímu nařízení, poněvadž my hájíme, že v působnost obce náleží, kam ona chce tržiště přeložiti, a že to nespadá do působnosti vlády, která má pouze veterinární a policejní dohled na tržišti vykonávati a ne určovati místo.

To jsou stoletá práva obce, která se nedají žádným zákonem o dobytčím moru změniti.

Vláda měla dále úmysl, jak p. posl. Teklý řekl, a sice menší trhy zrušiti a převésti trhy do větších měst, aby ten policejní dohled snáze se vykonal.

Ale ctění pánové, s tímto stanoviskem vlády, které jest proti všem zásadám národohospodářským, zajisté souhlasiti nemůžeme, a byli bychom také špatnými obhájci lidu a jeho potřeb, kdybychom proti tomu v pravý čas nepozvedli hlasu.

Neboť proč každé město právě lpí na svých trzích? Poněvadž v tom vyhledávají živnostníci, obchodníci a majitelé domů své příjmy.

Pánové, my dnes bychom měli s touto zásadou souhlasiti, aby byly trhy vládou centralisovány, jako v Uhrách anebo jinde ?

Tedy také s čistě národohospodářského stanoviska musím proti takové zásadě vlády a proti takovým úmyslům energicky vystoupiti.

Pan posl. Teklý byl již naznačil, jakého ohromného kapitálu přeložení tržiště vyžaduje. Jest to 5 až 6 milionů zlatých v království Českém, pakli mají tržiště náležítě býti upravena, a počítáme-li s nynější bídou a s tím, co mnohá naše -venkovská města potřebují na věci mnohem důležitější a platnější, jako školství, chudobince, opatrovny, nemocnice atd.

Pánové, do takových ústavů ať se vkládají kapitály, ale ne do něčeho, co nepřinese pražádného užitku. Škoda jest onoho pozemku, který se pro takové tržiště musí věnovati a který zůstane ladem ležet, kterého se během roku, jak jsem raznačil nanejvýš 32hod. užije.

A pro nepatné použiti tržiště, které vyžaduje 8-9 tisíc zlatých kapitálu, mají se činiti takováto prohřešení proti staletým řádům a právům obecným?

Pánové, vláda měla také úmysl, aby tržiště byla přeložena za města, aby styk přihnaného dobytka s domácím byl zamezen. Toho nedocílí se tímto opatřením, poněvadž by nastati musilo vykupování pozemků se strany obce nebo vlády samé, nebo by musil býti vydán nový zákon, že se nesmí na jistou vzdálenost od nově založeného tržiště stavěti; neboť co se stane v budoucnosť, když přeloží se tržiště za město? Že se budou během doby kolem tržiště samého stavět a zakládat nové domy a octnou se pak tržiště v těchže poměrech, jako dnes se nalézají na náměstí a vůkol budou zase nové domky a hostince.

Mohu poukázati na města, jako Kolín, kde již několik let jest tržiště přeloženi za město. A živnostníci kolínští bylo u mne sami žádati, abych energickým způsobem zasadil se o to, zda by nebylo možno dostati tržiště zase do města zpět. A ty výhody také nejsou tak velké pro hospodáře, kteří musí vodit dobytek na taková tržiště.

Sám jsem byl svědkem, že, když přišla zima a napadlo mnoho sněhu, musil býti trh odbýván v městě samém, poněvadž ochrana dobytka i lidu v ulicích proti větrům a vánicím sněhovým jest jiná než v širých polích.

Pánové, zajisté nejsme proti tomu, aby tam, kde města mají dostatek peněžních prostředků, města velká, jako Plzeň,

Písek, Kolín, Praha atd., si zařídila a přeložila tržiště za města.

Pánové, ten postup a pochod, abych to tak nazval, ten pokrok, se děje všade a bude se díti také v království českém a k tomu není potřebí žádného vládního nařízení.

Pánové, tam, kde už začíná průmyslový ruch, kde z města se stává bezmála velkoměsto, tam sám instinkt vlastní obyvatele nutí k tomu, aby tržiště přeložena byla za město. Ale jak bylo řečeno panem posl. Nitschem, hoditi všechna města v království českém v počtu přes 600 do jednoho pytle, a města s tisícem, 1 1/2 až se 2 tisíci přirovnávati s městy s 20 tisíci a 40 tisíci obyvateli, to nejsou dobré myšlenky. Města malá a velká mají zajisté různé poměry a dle toho se má také jednati.

Pan dr. Záhoř přirovnal tržiště s jatkami a pravil, že jest to jednostejné; nu, ctění pánové, to jest velký rozdíl, Jatky to jest skoro mršník, tu zahnívá krev a různé odpadky zvířecí. Jatky patří rozhodně mimo město; ale, jak jsem již dříve řekl, a jak to již pan posl. Teklý naznačil, o exkrementech živočišných není dokázáno, že by uváděly zdravotu venkovanů v nebezpečí.

Pánové, my zaujímáme stanovisko. Aby vládní nařízení bylo odvoláno z toho důvodu, že vidíme v tom hmotné poškození celé řady živnostníků, majitelů domů i zároveň hospodářů, kteří by zejména scentralisováním trhů musili na velkou vzdálenost dobytek na trhy voditi a následkem toho by se ocitnul trh se zvířectvem hospodářským v rukou překupníků, kteří by sami měli z toho veliký zisk. Hospodář sám nemohl by se takových trhů súčastniti vzhedem k tomu, že by mu nebylo dovoleno, aby on na několik dní opouštěl své hospodářsví, jeda na trhy, které by vyžadovaly několik dní cesty.

My z těchto důvodů musíme býti pro to, aby vládní nařízení bylo odvoláno.

Důvod jiný jest ten, že my, jako autonomisté a ochránci práv i městských, stojíme na tom, že vláda zasahuje do kompetence práv obecných, my pravíme zcela otevřeně, třebas by v té věci stávalo rozhodnutí správního soudu, že bylo bezprávně zasaženo do práv městských, a já myslím, že i slavný sněm v otázce této dnešního dne neučiní jinakého usnesení, než jaké předložila slav. sněmu zemědělská komise, za které se i já také přimlouvám. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Zahoř sobě vyprošuje slovo po druhé.

Der Herr Abg. Dr. Záhoř hat sich das Wort zum zweitenmal erbeten.

Dříve však, nežli jemu dám slovo, učiním dotaz na podporu stran návrhu, který byl podán panem poslancem dr. Moravcem.

Pan posl. dr. Moravec činí následující návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby výnos ze dne 19. ledna 1890 č. 24. 349, ze dne 14. února 1890 č. 15. 607 změnila v ten smysl, aby trhy na dobytek, tam, kde obecní zdravotní komise výhodnost toho uzná, byly za město přeloženy.

Die Herren Abg. Dr. Morawec und Genossen haben sotgenden Antrag gestellt:

Der hohe Landtag wolle beschließen, die k. k. Regierung wird aufgefordert, die Verordnung vom 9. Jänner 1890, Zahl 24349, vom 14. Februar 1890, Zahl 15607 in dem Sinne abzuändern, dass Viehmärkte nur da außerhalb der Stadt vorlegt werden, wo es die GemeindeSanitätscommission für vortheilhast erachtet.

Ich werde die Unterstützungsfrage bezüglich des Antrages stellen.

Učiním dotaz na podporu stran tohoto návrhu.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuchs die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Návrh není dostatečné podporován.

Der Antrag ist nicht hinreichend unterstützt.

Dávám nyní slovo panu poslanci dr. Záhořovi.

Posl. dr. Záhoř: Slavný sněme! Vyžádal jsem si slovo podruhé k této záležitosti, poněvadž se mi zdá, že pojem veřejného zdravotnictví nezdá se býti příliš

jasným, zejména u p. řečníka ředitele Teklého. (Výborně!) Neboť p. ředitel Teklý zde prohlásil veřejně, že v okolí statků venkovských je hnůj a močůvka jakýmsi dobrodiním, pokud jsem mu dobře rozuměl; kdyby hnůj a močůvka měly býti odstraněny daleko za vesnice, že by tím utrpěli vůbec hospodářové.

Já zde konstatuji, že difterie v Praze se zmírnila na polovici, a že polovička druhá přichází z venkova do Prahy. To konstatuji veřejně, a poněvadž to zde pravím, tedy tím tvrdím, že difterie se nalézá ve větším rozšíření na venkově, než zde v centru, v Praze. To souvisí s tím dobrodiním toho hnoje a té močůvky. (Veselost. ) To, prosím, aby p. řed. Teklý vzal na vědomí.

Druhá věc, která zde byla pronesena, je ta: Pan řed. Teklý vidí na venkově samé děvy "s růžovými tvářemi" a nevím jakých výrazů ještě užil. Já ovšem nevím, zdali p. řed. Teklý také o tom ví, zdaž ty děvy s plnými tvářemi byly vyšetřeny. To nevím, ale, prosím, to zdraví asi nebude vždycky takové, jak si je představuje p. řed. Teklý, to budou děvy, které nevídá vedle hnoje, nýbrž které viděl na venkovském vzduchu, na louce, v lese atd. To je ovšem něco docela jiného.

Když se takového něco zde ve sněmu, v takovém slavném shromáždění, počne tvrditi, tu se neračte nikterak diviti, když je třeba, takové tvrzení na pravou míru uvésti. Domluvil jsem.

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ke slovu příští řečník, který je zapsán pro návrh komise.

Dávám slovo p. posl. dr. Kloučkovi

Posl. Dr. Klouček: Slavný sněme! Přihlásil jsem se ke slovu z toho důvodu, poněvadž i moji voličové, najmě z města Bydžova, mají býti tímto nařízením vládním velmi těžce dotknuti. I obci města Bydžova bylo uloženo, aby dotyčné tržiště bylo za město přeloženo.

Jak již všickni páni řečníci přede mnou poukázali, jest s tím veliký náklad spojen a není to také účelné, a tu dovoluji si především odpověděti na všeobecné úvahy, které p. městský fysik Dr. Záhoř ohledně zdravotnictví uvedl.

My všichni zajisté uznáváme, že zdravotnictví jest velmi důležité a že k němu přihlížeti jest naší nejsvětější povinností, avšak jen do jisté míry. Avšak tolik všichni musíme přiznati a přizná to jistě také p. Dr. Záhoř, že naše slavná vláda zaspává obyčejně několik let a když někde na něco našťouchne, že se překalopuje.

Tak to bylo také ve školství; naše školství bylo zanedbáváno a d1ouhá léta nedělalo se v něm pranic, - a najednou za 14 dní mělo české školství býti takové, jako nebylo nikde.

Podobně se to děje se zdravotnictvím. O zdravotnictví se dlouhá léta nikdo nestaral a nyní vláda by chtěla přivésti za 14 dní to na takovou míru, aby všichni lidé byli zdrávi a nikdo neumíral. To jest nemožné a to se nedá provésti. Dříve nikdo nic nevěděl o bacilech, dnes však vidíme samé baccily a mikroby, a ať se člověk ohledne kam chce, má za sebou a před sebou vždycky několik těch baccilů, které spolkne a musí zahynouti. Já myslím, že tato theorie zdravotnická se musí přivésti na pravou míru a váhu. Zde rozhoduje zdravý vzduch a co jest nejhlavnější, zdravé pokrmy, k tomu ať se přihlíží, k těm nezdravým a sfalšovaným pokrmům a nápojům, kterými se lid nejvíce otravuje a mám za to, že když tím způsobem se bude pokračovati, že to bude ta pravá cesta. O tato tržiště se nemusí vláda tak namáhati.

Já myslím, že jest zde dvojí otázka: Jest zde kompetence vlády, aneb není tu kompetence vlády ? Jest to prospěšné a účelné, aneb to není prospěšné a účelné?

Já mám za to, že zde kompetence vlády jest překročena, a myslím, že se mohu s dobrým svědomím odvolati na naši zajisté známou v tomto ohledu kapacitu v obecním zákonodárství a samosprávném na našeho p. posl. Schwarze, že v tomto ohledu na každý způsob vláda překročila svou působnost, když chce diktovati a oktrojovati nám, jakým způsobem a kde tržiště zařízeny býti mají. To jest výlučné právo obcí, které nikým nebylo popřeno, a nejméně by se slušelo sněmu království českého, který má býti strážcem autonomie, aby dopustil takové zasahování do jeho kompetence a mohl beztrestně souhlasiti s takovým opatřením. To jest čistě autonomní věc, do které nemá nikdo co mluviti a, jak dobře poukázal k tomu p posl. Horák, pokud se týče vymezování místa, nemá vláda do toho co mluviti. To není v žádném zákoně ustanoveno Vy víte, kteří jste starosty obcí, když přijdou komedianti a cikáni a všelijaká jiná verbež, že žádný okresní hejtman jim nevykazuje místo, nýbrž, že to vždycky dělá jen obecní starosta. Rovněž se to tak má ohledně tržiště. Obec má právo stanoviti to místo; toto ustanovení jest v zákoně samém a já s povděkem přijímám také přiznání a dobré zdání komise zemědělské, která na to poukázala. Zákon neříká, že by mohla beze všeho správa státní jednoduše naříditi a diktovati. Jak praví se v § 9. zák. ze dne 29. února 1888, řád tržní pro dobytčí trhy vydá politická správa zemská, vyšlehnuvši obec, jíž se to týká. Zde jsou tedy dle ustanovení zákona samého v první řadě obce interessovány a jich votum musí býti slyšeno.

Co obsahuje řád tržní? Řád tržní může obsahovati ustanovení, jakým způsobem se má přiváděti a odváděti a prohlížeti dobytek. Snad v tom ohledu by mohla vláda něco učiniti, ale ona nemá práva ustanoviti, že na tom a onom místě to bude. To v § 9. citovaného zákona není.

Tvrdilo se zde, že se jedná hlavně o to zdravotnictví. Pánům, kteří na venkově žijí, jest velmi dobře známo, jaké slasti zákon z r. 1880 o tzv. zamezení dobytčího moru přináší. Rolník dnes nesmí se na ten dobytek ani podívati bez zvěrolékaře. Jak ho koupí musí míti pas, jak ho chce prodati, musí míti pas, jak ho chce převésti a někam poslati, musí míti dva pasy, chce-li ho poraziti, musí míti opět pas, a když ho porazí, i na to maso musí opět býti pas.

Já myslím, že těch pasů je tolik, že o to zdravotnictví zejména dobytka jest až moc postaráno, a věřte mi, že v tom leží tíseň, která dnes venkovské obyvatelstvo velice tíží, a že toto zdravotnictví se přepíná takovým způsobem, že neodpovídá účelnému provádění těchto docela dobrých ustanoveni zákona, která, když jsou přepínána na nepravou míru, zvrhují se a jsou na úkor zemědělství.

I z této stránky musíme přistoupiti k tomu, co komise nám ustanovila. Jedná se o účelnosť a o to, jestli jest to s prospěchem, a tu všichni budete s tím souhlasiti a souhlasili jste již dříve, že tímto způsobem, budou-li trhy přeloženy, tím se náramná újma, pokud se týče finanční stránky, obcím a občanstvu stane.

Kdo dneska zná trhy na venkově a poměry tržní, jak se tam odbývají, uzná, že rolník nekoupí dříve, dokud dobytče neprodá; on vede je na trh, by si zaopatřil peníze a za ně si pak viktualie a jiné potřeby nakoupil.

On bude moci snadněji dobytek svůj prodati a své peníze utržené vynaložiti, pakliže trhy zůstanou při nynějších ustanoveních, zůstanou-li v obvodu měst, kdež docela nikomu nepřekážejí, a kde přec o zdravotnictví jest s dostatek postaráno.

Já myslím, že na venkově není vzduch takový, jako ve velkých městech, která jsou tu a tam stísněnější, na venku za městem jest vzduch takový, jako ve městě, poněvadž proudění vzduchu je takové, že nepadá na váhu, zda trh je ve středu města neb za městem.

Tedy myslím, že mohu s dobrým svědomím odporučiti návrh komise, pro nějž budu hlasovati, poněvadž postavíme se čistě na stanovisko autonomie a proti zatahování státní správy do naší autonomie, která nám všem jest svatá a drahá, a mimo to postavíme se na stanovisko účelností a, mám za to, i finančního effektu našeho venkova. (Výborně! Dr. Záhoř: Ale proti zdraví. )

Nejvyšší maršálek zemský: Není více nikdo ku slovu přihlášen.

Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet.

Prohlašuji rokováni za ukončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Hyrš: Slavný sněme! Po vývodech, které jsme měli potěšení slyšeti, ujímám se v zastoupení zemědělské komise slova konečného.

Nazíraje na celý návrh a zprávu zemědělské komise, mám za to, že snad nikdo ze členů váženého sněmu neočekával, aby tak široká debata o návrhu na oko tak podřízeném se v tomto slavném sněmu rozvinula.

Já toho velice lituji, neboť, pánové, zajisté budu mluviti z duše Vás všech, když řeknu, že mrhá se tady při tomto návrhu drahým časem, kterého se nám v pozdějším čase bude nedostávati. Velectění páni řečníci, kteří účastnili se debaty o návrhu komise zemědělské, ulehčili mi jaksi úkol, a mně zbývá jen něco málo poznamenati k řeči pana kollegy dra Záhoře.

Když p. dr. Záhoř začal mluviti, tu opravdu domníval jsem se, že přece ve svém vnitru má hluboko zaneseny ty všecky postulaty české, neboť každý z nás v prvním okamžiku hledíme hájiti co nejvíce naši ubohou květinku, naši samosprávu, která nevnikla ještě tak hluboko, aby opravdu neměla býti v naší době co nejpečlivěji hájena.

Já lituji, že p. dr. Záhoř, když to měl na mysli i na jazyku, a promluvil o samosprávě, zrovna hned řekl, žádná samospráva nebyla by schopna pro zařízení těchto záležitostí, kdyby nedostávala nějakého poučení ze strany orgánů vládních.

V tom ohledu musím se svého stanoviska a jako zástupce zemědělské komise prohlásiti, že samospráva obecní a okresní má dosti prostředků a dosti příležitosti, by starala se o zabezpečení zdravotních otázek a mám za to, že p. dr. Záhoř zajisté neupře, když podíváme se do okresů našich, že okresy naše mají obvodní lékaře, že jsou v městech lékaři, kteří dbají, by v tomto směru vykonáno bylo vše, tak jak k zdraví lidskému jest potřebno.

Pan Dr. Záhoř uváděl také, že ta města, která nepřistoupí právě na toto ustanovení nebo na tento výnos a která by nechtěla pod jeho vládního výnosu skloniti svou šiji, toho budou v pozdější době litovati, až se to celé dílo na zdraví lidském okáže.

Zá v tom ohledu dovolím si sděliti, že zejisté každý občan má na zřeteli, aby hájil, pokud možno zdraví lidské, a my zajisté máme pevné přesvědčení, že zdraví jest největším pokladem člověčenstva. (Dr. Zahoř: Ale nesmí nic stát!) My na to obětujeme mnoho, a mám za to, že se všichni musíme postaviti na stanovisko, jaké pronesI p. řed. Tekly, že předem u každého musí předcházeti život, a my na teto podstatě stojíme a hledíme, aby život občanstva byl zajištěn a nebyl ničím a nikým zdeptán a vedle toho, co se týče zdravotních poměrů, vykonáme na prospěch zdraví lidského svou povinnosť.

Já v tomto chledu, pánové, nevím, mám-li pokročiti dále, poněvadž p. Dr. Klouček opravdu velmi nadšeně zmínil se o tom, jak dalece máme si vážiti samospravy a že ji máme co nejvíce rozšířiti, aby, jak jsem prve řekl, konala na prospěch občanstva svou povinnost.

Já jen na upokojení pana Dra. Záhoře si dovolím přečísti, co jem vytáhl náhodou na obranu, poněvadž jsem si myslil, že p. Dr. Záhoř s těmi lékařskými nebo zdravotními nároky přijde poněkud do většího popředí, a proto jsem si dovolil vytáhnouti ze zákona, kde dnes opravdu ani se stanoviska vědy lékařské ani jednotlivých lékařů se nepoukazuje k tomu, aby opravdu stalo se mezi samosprávnými orgány a vládními orgány nějaké rozpoltění, co se týká působnosti, ať již jest to v přenesené nebo samostatné působnosti; tam jest spojitosť, tak že by musel přijíti duchaplný člověk, který by to dovedl rozpoznati. Dovolím si sděliti, že ve 4. a 5. odstavci obecního zřízení stává, že obec v samostatné působnosti policii zdravotní a potravní, vykonávati právo má

Vedle toho zase dále v z., § 4. z. konečně vypočítává agendu zdravotní policie, kterou obstarávati má obec v přenesené působnosti své, a dovozuje dále, že vzdor zevrubné této úpravě není snad oboru, kde by se vyskytovalo více sporů o meze působnosti země panských a autonomních orgánů, jako jest to v oboru správy zdravotní.

Kterak možno ku př. sobě mysliti účinná opatření správy státní na odvrácení nakažlivých nemocí (v § 2 lit. C) řečeného zákona bez současných za, účelem tím se nesoucích opatření policie místní čelících k odstranění závad zdravotních v bytech, pří zřizování stok atd. atd. ?

Abych příliš neunavoval, dovolím si udělati jen maličký obrázek, poněvadž si v tom ohledu přeji, aby veškeré povinnosti a práva odkázána byla samosprávě, protože zajisté my všichni jako dobří politikové budeme starati se o to, aby u nás samospráva co nejvíce zkvétala, a aby skutečně jasnou září to celé lidské žití oblažila a nemám ničeho více podotknouti, nechci na vývody pánů řečníků reagovati a přimlouvám se ještě jednou, abyste laskavě a, pokud možná, jednohlasně přijali návrh zemědělské komise, který zajisté již předčítati nemusím a mám za to, že zajisté návrh ten slavným sněmem přijat bude.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen aur Abstimmung über.

Ježto dva návrhy, které byly podány během rokování nedošly dostatečné podpory, dám hlasovati toliko o návrhu komise tištěném.

Nachdem die 2 Anträge, welche im Laufe der Debatte gestellt worden sind, keine hinreichende Unterstützung gefunden haben, so liegt lediglich, der gedruckte Commissionsantrag zur Abstimmund vor und ich werde ihn zut Ab. stimmung bringen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu ergehen.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise živnostenské o zprávě zemského výboru ve příčině zřízení technologického musea v Praze.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Gewerbe-Commision über den Landesausschussbericht betreffend die Errichtung eines technologischen Landesmuseums in

Zpravodajem jest p. posl. Němec. Dávám slovo panu zpravodaji.

Posl. Němec. Slavný sněme! Usnesením slavného sněmu ze dne 8. února 1896 bylo uloženo výboru zemskému, aby bezodkladně zahájil jednání s c. k. vládou a obchodními komorami v království českém, obzvláště pak s obchodní a živnostenskou komorou v Praze k tomu účelu zda by bylo lze za spolupůsobení všech těchto činitelů zříditi zemské technologické museum v Praze. Zemský výbor podjav se úkolu toho zahájil nejprv jednání s obchodní a živnostenskou komorou pražskou, kteráž v té době sama též k založení technologického průmyslového musea v Praze přikročila a vyjednával s obchodní a živnostenskou komorou v tom směru, zdalž by byla ochotu a na vzdor té okolnosti, že sama základ k technologickému průmyslovému museu položila, spolupůsobiti při založení zemského musea technologického.

Obchodní komora pražská projevila ochotu súčastniti se případně založení technologického musea zemského a sama s tím vším, co byla již pro tento účel podnikla, přimknouti se k tomu, co by za příčinou založení technologického musea země podnikla, a také obchodní komory budějovická a plzeňská vyslovily souhlas a pravily, že jsou ochotny mravně i hmotně založení zemského technologického musea v Praze podporovati. Jinak, pokud se týče obchodních komor chebské a liberecké. Obě tyto komory vyslovily se zásadně, záporně pravíce, že jednak jsou pro to, aby se zřizovalo více technologických museí dle obvodů obchodních komor, jednak také, z jazykových příčin že se nepřimlouvají za zřízení jednotného zemského technologického musea v Praze.

Zemský výbor stoje před tímto rozhodnutím ovšem uznal, že jsou vyhlídky na založení zemského technologického musea přílišně malé, obmezil se ve svém jednání opětně zahájeném jedině na vyjednáváni s obchodní a živnostenskou komorou pražskou v tom smyslu, zdaliž by tato byla ochotna při svém založeném technologickém museu spolupůsobiti při akci, kterou provádí sněm království českého, resp. zemský výbor, na podporu maloživnostnictva v král. Českém.

Jak známo z usnesení slav. sněmu, přispívá slavný sněm od roku 1894 roční Částkou 10. 000 zl. při opatřování a nakupování vzorných nástrojů a strojů pro maloživnostníky; vedle toho od roku 1895 nalézá se v rozpočtu zemském položka 5000 zl., která vyčerpává se tím, že se udílejí těm, kteří hodlají za účelem studia a poznání strojů a nástrojů v cizině odebrati se na cesty, stipendia cestovní, že se dále podporuje pořádání výstav nástrojů, strojů a pořádání mistrovských kursů atd. Zemský výbor vycházeje z toho hlediska, že by se zemská pomocná akce na podporu maloživnostnictva k činnosti tohoto musea připojiti mohla, zahájil jednání s jmenovanou komorou, v tom směru, a ona v této příčině projevila plnou ochotu k této zemské akci svou činností se připojiti.

Obchodní a živnostenská komora pražská odpověděla zároveň zemskému výboru, že existuje vlastně průmyslové technologické museum téže komory již právně, poněvadž statut její vysokým ministerstvem již roku 1896 byl schválen a vedle toho jiz letošního roku 1898 dne 2. pros. na oslavu 50tiletého jubilea panování Jeho Vel. císaře a krále hodlá toto museum otevříti.

Budiž mi dovoleno, abych jen několik statí ze statutu toho přečetl, aby sl. snem poznal, že technologické museum obchodní a živnostenské komory pražské má tentýž účel na zřeteli, jaký měl p. posl. Adámek, když dne 8. února 1896 při II. čtení svého návrhu na založení zemského technologického průmyslového musea v Praze měl na zřeteli.

Se svolením J. J. nejvyššího p. maršálka dovolím si přečísti, jak statut tento zní:

Aby soustavně pracováno bylo ku zvelebení technické stránky ve výrobě průmyslové, zvláště pak málo živnostenské, zřizuje obchodní a živnostenská komora v Praze k oslavě padesátiletého vladařského jubilea Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. ústav nazvaný "Technologické museum obchodní a živnostenské komory v Praze. "

Směry, ve kterých činnost musea na ten čas se pohybuje, jsou hlavně následující:

Seznamování maloživnostníků se vzory surovin a pólo výrobků v podstatě pro zdar výroby nejvhodnější;