Pátek 28. ledna 1898

§ 24. Pokuty dle zákona tohoto uložené vymáhají úřady politické.

§ 25. Okresní společenstva stanoví si jednací a úřadovací jazyk, " vlastním usnesením.

Zemský svazek společenstev, jakož i okresní společenstva v okresech smíšených musí však při jednání svém Šetřiti rovnoprávnosti obou zemských jazyků, se stranami musí jednati korporace tyto v onom jazyku, jehož strana při jednání svém použila, aneb jenž společenstvu jakožto obvyklý jazyk této strany jest znám.

Starosta a náměstek starosty představenstva zemského svazku, starostové a náměstkové starostů okresních společenstev v okresech smíšených a úřadníci těchto korporací musí býti znalí obou zemských jazyků.

II. Článek.

Mému ministru vnitra ukládám, aby tento zákon uvedl ve skutek.

V Praze, 28. ledna 1898.

Alfons Šťastný, Jan Rataj.

Nejvyšší maršálek zemský: Učiním dotaz na podporu.

Ich werde die Unterstützungsfrage Bezüglich des Antrages stellen, welcher soeben verlesen worden ist.

Žádám pány, kteří návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Dovoluji si připomenouti, že ku konci dnešního sezení kurie budou vyzvány, aby vykonaly volbu na ně připadajících počtu členů komise, která má se zříditi pro návrh hr. Buquoye.

Ich erlaube mir im voraus darauf aufmerksam zu machen, dass am Schluss der heutigen Sitzung die Curien ersucht werden die Wahl der auf sie entfallenden Anzahl von Mitgliedern der über Antrag des Grafen Bouquoy einzusetzenden Commission vorzunehmen.

Konstatuji, že slav. sněm jest způsobilým usnášeti se.

Ich constatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Ha denním pořádku nachází se zprávy o volbách.

Auf der Tagesordnung sind Wahlberichte.

Žadám p. posl. Dra. Pražáka, aby zaujal místo zpravodaje.

Ich ersuche den H. L. A. Beisitzer Abg. Dr. Pražák den Bericht zu erstatten.

Zprav. př. z. v. posl. Dr. Pražák: Sl. sněme! Volby dvou poslanců do sněmu konané dne 19. ledna 1898 pro volební sbor držitelů velkých statků, svazkem svěřenským nezavázaných súčastnilo se 88 voličů, z nichž 44 osobně a 44 plnomocenstvím voličské právo vykonali.

Zvoleni byli a to všemi 88 hlasy: Jeho Excellence pan Jan hrabě LedeburWicheln a pan Jan Nebeský rytíř z Vojkovic.

Jelikož proti této volbě není žádné závady, navrhuje zemský výbor předkládaje spisy volební:

Slavný sněme, račiž volbu pánů shora jmenovaných za poslance pro volební sbor velkostatků svazkem svěřenským nezavázaných za platnou uznati a zvolené k sněmu připustiti.

Ich erlaube mir im Namen des Landesausschusses den Antrag zu stellen: Der hohe Landtag wolle die Wahl Seiner Excellenz d. H. Grafen Ledebur -Wicheln und H. Johann Nebeský Ritter von Vojkovic aus der Gruppe des nichtfideicommissarischen Großgrundbesitzes agnoscieren und die Gewählten zum Landtag zulassen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Es wird beantragt die Wahl der genannten beiden Herren als giltig zu erklären und dieselben mm Landtag zuzulassen.

Navrhuje se, aby volby obou jmenovaných pánů byly uznány za platné a zvolení aby byli ku snemu připuštěni. Žádám pány, kteří navrh přijímají, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben. Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Žádám p. poslance Dra. Škardu, aby ráčil podati zprávu.

Ich ersuche den Herren Landesausschußbeisitzer Dr. Škarda den Bericht zu erstatten

Zpravodaj přís. z. v. posl. dr. Škarda: Slav. sněme! K volbě do sněmu pro volící okr. měst a míst průmyslových Slaného, Loun, Rakovníka a Velvar, konané dne 30. prosince 1897 dostavilo se z 2451 voličů 1308.

Z odevzdaných hlasů obdrželi pan Gustav Adámek, obchodník v Praze, 892 a p. Václav Strejcovský, majitel domu v Terezíně, 409. Dva hlasy prohlášeny byly za neplatné a ostatních 5 hlasů bylo roztříštěno.

Nadpoloviční většina činí 654 hlasů.

Tuto nadpoloviční většinu hlasů obdržel pan Gustav Adámek, obchodník v Praze, který tudíž byl za poslance zvolen.

Jelikož proti volbě této není žádné závady, předkládá zemský výbor volební spisy, navrhuje:

Slavný sněme, račiž volbu pana Gustava Adámka za poslance měst Slaného, Loun, Rakovníka a Velvar za platnou uznati a zvoleného k sněmu českému připustiti.

Ich erlaube mir Namens des Landesausschusses den Antrag zu stellen:

Der hohe Landtag trolle die Wahl des Herrn Gustav Adámek als Abgeordneten der Städte Schlan, Laun, Rakonitz und Welwarn als giltig anerkennen und den Gewählten zum Landtage zulassen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Navrhuje se, by volba pana posl. Gustava Adámka byla uznána za platnou a tento připuštěn byl ke sněmu.

Es wird beantragt, die Wahl des Herrn

Gustav Adámek als giltig zu erkennen und den Gewählten zum Landtage zuzulassen.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrag zustimmen, die Hand zu erheben. Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest p ř i j a t.

Ich ersuche den Herrn Dr. Herold, das Referat zu übernehmen.

Žádam p. přísedícího zemského výboru dra Herolda, aby zaujal křeslo zpravodajské.

Přísedící zemsk. výboru poslanec dr. Herold: Slavný sněme! Při volbě posl. do sněmu pro volební okres venkovských obcí soudních okresů Teplického, Duchcovského a Bilinského, konané dne 30. prosince 1897, dostavilo se z 221 po zákonu zvolených voličů 217.

Z odevzdaných hlasů obdržel p. Karel Heřman Wolf, říšský poslanec ve Vídni, 216 hlasů.

Jeden hlasovací lístek byl prázdný.

Nadpoloviční většina činí, počítá-li se prázdný lístek za platný hlas či nic, 109, hlasů.

Tuto nadpoloviční většinu obdržel p. Karel Heřman Wolf, který tudíž byl za poslance zvolen.

Jelikož proti volbě této není žádné závady, předkládá zemský výbor volební spisy navrhuje:

Slavný sněme, račiž volbu p. Karla Heřmana "Wolfa za poslance venkovských obcí okresů soudních Teplického, Duchcovského a Bilinského za platnou uznati a zvoleného k sněmu českému připustiti.

Landtagssekretär Höhm (liest): Es wird beantragt, der hohe Landtag wolle die Wahl des Herrn Karl Hermann Wols als Abgeordneten für die Landgemeindenbezirke TeplitzDux-Bilin als giltig anerkennen und den Gewählten zum Landtag zulassen.

Oberstlandmarschall: Es wird beantragt, die Wahl des Herrn Karl Hermann Wolf als giltig anzuerkennen und den Gewählten zum Landtag zuzulassen.

Navrhuje se, aby volba posl. K. H. Wolfa byla uznána za platnou a aby byl připuštěn k němu.

Ich ersuche die Herren, welche dein Antrag anstimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají návrh, by pozdvihli ruku. (Střed nehlasuje! Veselost !)

Prosím pány, by ráčili zaujmouti svá místa.

Ich ersuche die Herren, Ihre Plätze ein zunehmen.

Ich werde den Antrag des Landesausschusses zur Abstimmung bringen, welcher dahin geht, dass die Wahl des Herrn Karl Hermann Wolk als giltig anerkannt und der Gewählte zum Landtage zugelassen werde.

Dám hlasovati o návrhu zemského výboru, aby byla volba poslance K. H. Wolfa uznána za platnou, a aby byl připuštěn ke sněmu.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag des Landesausschusses annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají návrh zemského výboru, by pozdvihli ruku. Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čteni zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru v příčině přeložení trhů za města.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-Commission über den Landesausschussbericht betreffend die Verlegung der Viehmarktplätze in den Marktgemeinden.

Zpravodajem jest p. posl. Hyrš. Dávám slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. Hyrš: Slavný sněme! Zpráva komise pro záležitosti zemědělské nachází se v rukou pánů poslanců a mám tudíž za to, že není potřebí, abych širší vysvětlení v záležitosti této podával. Jako zpravodaj komise zemědělké dovolím si však přece se stanoviska čistě hospodářského uvésti, že znám jest velmi dobře původní starý způsob odbývání našich trhů, jež až do dnešní doby ve všech směrech se provádí. Obce, které dosáhly toužebného dovolení ku odbývání trhů, vyhlédají a vykazují k tomu cíli místa co možná navštěvovaná, takřka v srdci města, a to v zájmu obyvatelstva místního.

Cizím návštěvníkům jest tím skýtána příležitost k potřebnému občerstvení po případné delší cestě do trhu konané, jakož i v době trvání trhu, který často na celý den se prodlužuje, a tělesně všechny účastníky současně unavuje.

Vedle toho bývalo a jest dosud ustáleným zvykem, že navštěvovatelé trhů v místě tržním obyčejně ve středisku okolí obstarávají při té příležitosti i hospodářské a živnostenské nákupy.

Okolnosti tyto jsou tak závažné, že stávají v obcích tržních živnosti, jichž trvání a prospěch jest trváním a odbýváním občasných trhů v místě tom také podmíněn.

Vládní výnosy ze dne 19. ledna 1890 čís 24. 349 a ze dne 14. února 1890, čís. 15. 607 nařizují, aby tržiště na dobytek byla přeložena za města resp. za dotyčné obce.

Podkladem k těmto výnosům jsou úvahy, že odbývání trhů uvnitř obce neodpovídá požadavku zdravotnického a policejního řádu.

Výtky tyto, pokud se hledí přísně s těchto dvou stanovisek, nemohli bychom zrovna odsouditi. Jinak však ta věc vypadá, pohlížíme-li na ně prostě tak, jak skutečně jsou. Naše orgány zdravotnické a policejní mají svými zákazy snad na mysli zájem a prospěch občanstva, avšak občanstvo nevidí v tom nařízení žádné výhody, naopak jen hmotné zkrácení.

To jest zajisté potřebí v této slavné síni prohlásiti a konstatovati, že všeobecně a ne výnimečně všade ve všech městech a okrscích tržních se neuznává toto nařízení, nýbrž naopak všichni vyslovují se nepokrytě a otevřeně a nesouhlasí a nejdou srozuměni s tímto zákonným opatřením. Hospodář a jeho dělnictvo, kteří se svým výrobkem a s jeho pěstěním souvisící úpravou nezbytně musí býti v neustálém blízkém styku, nedokazují nikterak, že by bylo nutno ze zdravotních ohledů hleděti na to, aby zvířectvo hospodářské bylo pokud možno nejvíce od lidí oddáleno; zvláště pak nelze ze svěžích a pravidelně zdravých lící specielně hospodářákého rolnického lidu venkovského vyčísti nezbytnost, že pro zdravotní bezpečnost obyvatelstva míst tržních by dooytek do obcí takových do trhů veden býti neměl. Řádnou úpravu a očištěním tržiště po odbytí trhu odbude zajisté každá obec, pokud jest tržiště v jejím středu, se vzornou péčí a chutí tím vetší, s čím větší nechutí a nedbalostí by upravila tržiště mimo město položené, které by ujímalo živnostnictvu a tím i obci samé část příjmů a za to by vyžadovalo nezbytně a predem již vyhozený náklad na jejich zřízení.

Přesvědčeni jsem, že ohled zdravotnický v příčině této může míti nějaký vědecký málo závažný důvod, a proto, pokud znám venkov a tlumočím přání venkova a obyvatelů tržních míst, musím říci, že my laikové v hygiené spokojujeme se v této záležitosti dosavadní praksí a tento náhled nalézá právě průchodu v dotyčné zprávě zemědělské komise.

Nechtěje se dále šířiti o tom, že výnosy vzpomenutými zasahuje se do samosprávy hlavně dotyčných tržních míst, nemohu přeložení tržišť za města za správné považovati. Ponechávaje si další úvahy sděliti při konečném slovu, mám za svou povinnost sděliti slav. sněmu konečné usnesení komise pro záležitosti zemědělské, jež zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti: C k. vláda se vyzývá, aby výnos ze dne 19. ledna 1890 čís. 24. 349 a ze dne 14. února 1890 č. 15. 607 změnila v ten smysl, aby trhy na dobytek mohly býti odbývány na místech dosavadních.

Zadám, aby vysoký sněm návrh komise pro záležitosti zemědělské přijati ráčil.

Landtagssecretär Höhm (liest): Die Landescultur - Commission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Die k. k.. Regierung wird ausgefordert, die

Erlässe vom 19. Jänner 1890, Z. 24. 349 und vom 14. Feber 1890, Z. 15. 607

dahin abzuändern, dass die Viehmärkte auf den bisherigen Plätzen abgehalten werden können.

Nejvyšší maršálek zemský: K této záležitosti jsou přihlášeni řečníci:

In dieser Angelegenheit sind als Redner zum Worte gemeldet:

contra: pan poslanec Ur. Záhoř, pro: pro Herr Abg. Dr. Nitsche, p. poslanec Teklý a p. posl. Horák.

Přichází ke slovu řečník, který je zapsán proti návrhu komise, a dávám slovo p. posl. dru Záhořovi.

Poslanec Dr. Zahoř: Slavný sněme! Přihlásil jsem se ke slovu z toho důvodu, abych obhájil stanovisko veřejného zdravotnictví, které bylo zajisté směrodatné při opatření vyplývajícím z nařízení, jež vyšla r. 1890 a 1892., týkajících se přeložení tržišť dobytčích z města. Důsledně nemohu souhlasiti s resolucí navrženou slav. komisí zemědělskou, by trhy dobytčí mohly odbývány býti na místech dosavadních.

Jest nutno, abych obhájil toto stanovisko dle stávajícího zákonodárství. Dle čl. 3. říšs. zák. zdravotního a sice odste) náleží do přímé působnosti obce dozor zdravotně policejní k trhu.

Dle čl. 4. téhož zákona a sice odst. d) náleží do přenesené působnosti obcí spolupůsobiti s politickým úřadem při zavedení opatřeni proti zavlečení a ničení moru zvířecího. Dle čl. 2. téhož zákona náleží vládě provedení zákona týkajícího se moru zvířecího, karantény a pak kontumačních ústavu zvířecích.

Důsledně a na základě zákona říšského z r. 1870 náleží dle čl. 9. zemského zákona zdravotního a sice dle čl. 9. instrukce pro obecní lékaře, lékařům obecním a obvodním, by soukromé a obecní léčebné ústavy podrobovali revisi, tedy léčebné ústavy humanitní a zároveň komory umrlčí, pohřebiště, jatky, tržiště, mrchoviště, pohodnice a podobné.

Těmto lékařům oběma náleží také, aby při zřizování a udržování, jakož i užívání těchto objektů se stanoviska zdravotního úřadu příslušnému činili návrhy.

Dle čl. 9. zákona o morech zvířecích ze dne 29. února 1880 podléhají tržiště dozoru znaleckému i nutno zde provésti náležité oddělení a separování výstav jednotlivých kusů dobytka a vyšetření každého kusu, zároveň ustanovuje pak vláda tržní řády pro dobytčí trhy a sice význačnější po předchozím vyslechnutí dotyčných obcí.

Dle čl. 20. téhož zákona projednávají se opatření ochranná při zvířecích morech a v odstavci 3 se jedná o zákazu trhů hovězích a koňských v místech zamořených a okolí a o vyloučení určitých druhů zvířat z trhu, v článku 33. pah zákona o dobytčím moru, totiž v prováděcím nařízení, jedná se o opatření, která třeba provésti, když nějaký případ moru zvířat byl zjištěn.

Velectění pánové, ze všech těchto zákonných opatření, jak jsem pravil, plyne jasně, že třeba tržiště i trhy považovati za instituce, které hluboko zasahují do zdravotnictví veřejného a sice jednou z toho ohledu, by z jich odbývám se nevyvinula škodlivosť zdraví pro obyvatelstvo tohoto města, kde se trh odbývá a za druhé, by jen zdravá zvířata byla prodána, a aby onemocnění nahodilé aneb přivlečené mohlo býti zjištěno a pak také důsledné opatření ochranné provedeno.

Velectění pánové, jest zde nutno, abych prohlásil, že hlavní zásadou veřejného zdravotnictví jest čistota, a tato čistota se musí jeviti všude.

Tato čistota se musí zračiti především v těle lidském, příbytku člověka, v potravině, ve školách, ve veřejných budovách a také zvláště na ulici.

Mně se může namítnouti, že přeložení tržiště z měst snad se může týkati pouze měst větších a méně měst menších; avšak pánové dejme si ruku na srdce, co se týče čistoty ulic na náměstích měst a městeček venkovských, není velká, (Hlas: Někde je lepší než v hlavním městě) konceduji, možná, že v postranních ulicích to není všechno tak, jak by to mělo býti. Tady se mluví o náměstích aneb velkých ulicích, kde se trhy odbývají, a tu pravím, že čistota není taková, jak by mela býti a důsledně při jak sti dlažby zajisté eventuelní porušení vody pitné neb jiné v domácnosti potřebné jest jen důsledným následkem.

Dnes není snad žádné pochybnosti o tom, že jatky soukromé uprostřed našich měst a městeček a vesnic jsou velkým zlořádem zdravotním a jsou vrstvy, které se radují z toho, že jatky vůbec se překládají na obvod dotyčných měst a městeček.

O tom nebude nikdo pochybovati, že trhy a tržiště náleží k jatkám. Já si nemohu jiného pojmu utvořiti.

Po svých cestách po Francii, Švýcarsku, Německu a Rusku, vždy jsem hleděl k tomu a viděl jsem, že, kde jsou jatky, jsou i tržiště, a zajisté tak se věci mají.

Jestli tedy obyvatelstvo uznává správnost přeložení jatek za města za správné, tedy žádá, abych tak řekl, to železná logičnosť, aby trhy za města byly přeloženy.

In conereto spousta, prosím, výkalů hustých i řídkých zůstane na veřejných náměstích při trzích hovězích a koňských a v některých místech opakují se tyto infekce snad každý týden, za 14 dní a čím větší trhy a tržiště, tím větší bude také možnější zveličení morů zvířecích.

Jenom račte o tomto předmětu náležitě uvažovati! Je to možné, když máme na trhu, řeknu tisíc neb dva tisíce kusů, aby tam, kde je dozor odborných znalců zaveden, mohl každý kus býti náležitě vyšetřen ?

Když pohlížíte s tohoto stanoviska na trhy a tržiště odbývaná na veřejných náměstích - páni hospodáři se na mne mračí; já to vidím na jejich tvářích, (Posl. Jaroš: "To ne!" Veselost), když se postavíte na stanovisko znalců zdravotních, pak musíte prohlásiti, že tento modus je veliký zlořád zdravotní.

Je tudíž správné stanovisko, by trhy byly přeloženy z města a upraveny tím způsobem, by náležitě mohl býti projednáván a také prováděn dozor lékaře a zvěrolékaře.

Ovšem, když  prohlásíme tyto zásady, tedy nalézáme se  v odporu s velikou částí přítomných pánů   zemědělců, kteří toho také netají.

Avšak, velectění pánové, to je tentýž odpor, který se nalézá všude proti opravám veřejně zdravotním, tentýž odpor, který zde jednou panoval při provádění zdravotních opatření, když se jednalo o desinfekci defektů po nakažlivých nemocech lidských; je to tentýž odpor, který se klade proti přeložení hřbitovů z obydlených měst a obcí. (Odpor. Posl. Jaroš: "O ne!")

Prosím, pánové, račte dovoliti, je to tentýž odpor, který nalézáme, když se má přeložiti nějaká živnost závadná z obydlených míst. (Hlasy: "To také ne!")

O stanovisku zdravotnickém jednal také pan kol. Hyrš, který prohlásil, že sice není v hygieně tak jaksi obeznámen ale přece si dovolil pochybovati o zásadách veřejného zdravotnictví.

A, velectění pánové, já jsem to slíbil těm, kteří mne sem do slav. sněmu poslali, že budu hájiti zájmy veřejného zdravotnictví, a já je také hájím a proto pochybuji o tom, že by tím utrpěla samospráva obcí, když se vyžaduje zřízení zdravotních institucí, které si jiná města již chválí a jichž zřízení si též oblíbila.

Já se domnívám, - nevím ovšem, jsem-li na stanovisku těch, kteří opak tvrdí - že lepší stanovisko by bylo a chvalitebnější, kdyby samospráva nenechala se nutit k tomu, co slouží k prospěchu blaha veřejného.

Já zde konstatuji, že to byli páni poslanci Hájek, Janďourek a jiné mně velice vzácné osoby, které chválí, co všechno bylo zvelebeno zřízením a přeložením trhů za města, - a sice v Písku, Jindřichově Hradci, Lomnici nad Popelkou, a jaký finanční effekt, a sice příznivý effekt těmto obcím plynul do měšce obecního.

Já připouštím, že v některých městech jsou obtíže, a sice obtíže v terrainu, že zase na jiných je drahota pozemků, avšak zde rozhoduje účel a zájem veřejný.

Ostatně, velectění pánové, tak rychle taková opatření nejsou možná; já jenom upozorňuji, že máme do dnes v platnosti říšský zákon z r. 1870, a do dnes ustanovení, která v tom zákonu se nalézají, nejsou ještě provedena.

Tedy o tom jsem přesvědčen, že se i v tomto oboru bude individualisovati a po létech - o tom jsem přesvědčen se budou mnohá města styděti za to, že v tomto oboru kladla adpor proti zařízení instituce blahodárné.

Podívejme se, velectění pánové, prosím, jenom, jaký odpor, a není tomu dávno, se strany velkých měst a obcí byl kladen proti železnicím, jaký odpor byl kladen proti postavení isolačních nemocnic - a prosím - i proti očkování veřejnému.

Vždyť jsme se stali pověstní v tom ohledu po celé Evropě !

Jest přece správné, abych upozornil, když již jednou v těch odporech jsem, na jednu událost.

Bylo to r. 1881., když jsem prohlásil v tehdejší městské zdravotní radě, že Josefov, V. část pražská, pro svou zalidněnosť, pro svou velikou úmrtnosť, pohyb nemocí, pro velikou zastavenosť plochy musí býti sbořen. (Hlas: Ale trhy tam nebyly !)

Račte dovoliti, to se týká těch odporů. A vidíte, pánové, bylo to tehdáž fysikovi pražskému vytýkáno a i o vývodech jeho bylo pochybováno - a ejhle - Josefov se bourá.

Já ještě na jeden moment upozorním, kam ty odpory vedou. Bylo i pochybováno o patriotismu fysika k tomuto městu, když ukázal v povolaných sborech na velikou úmrtnost pražkou, a vynikající předák naší strany to byl, který se vyjádřil o úmrtnosti pražské, že se rovná téhož roku úmrtnosti Bombaye a Madrasu. A vidíte, pánové, poměry se změnily, dnes se točí úmrtnost pražská kolem 21 procent a vstoupila mezi lepší úmrtnosti měst evropských v oboru zdravotnictví pokročilejších.

Mimochodem budiž mi dovoleno, poněvadž při té úmrtností jsem a tolikráte se tato úmrtnost přetřásá, prohlásiti, že obnáší úmrtnost pražská dle 151etého průměru od roku 1882-1896 26. 6 na tisíc, roku 1882 obnášela 28. 3 a r. 1896 21. 4.

Rozdíl 7letého průměru 1890-1896 a 1883-1889 jeví úbytek v úmrtnosti pražské 0 4 5, což se rovná 774 případům čili poněvadž je nutno mluviti o obnosu peněžním; aby bylo mně léperozuměno, když se tedy řekne 21. 4 r. 1896, tedy jest také třeba upozorniti, mnoho-li obnáší 4%ní úrok ušetřený v této úmrtnosti a to značí 526. 320 zl., což odpovídá kapitálu 13, 158. 000 zl. Kdo mně nevěří - pan koll. Krumbholz se směje - já mu jednoduše řeknu, že, když počítám dle Petenkoffra, že na jedno úmrtí připadá 34 případů, trvání nemoci 20 dnů a vydání za léky, lékaře a promeškanou práci 1 zl. denně, myslím, že jsem se nemýlil. (Hlas: Krumbholz lékařům přeje! - Veselosť. ) Nu, já nevím, ale podle vyjádření jeho, jak mně pravil, pochybuji. (Veselosť. )

Ale prosím, co se týče infekčních nemocí, jeví se tato úspora 16, což se rovná 276 případům, tak že Praha ušetřila v tom rozdílu 187. 000, čemuž odpovídá kapitál při 4% kapitalisování 4, 675. 000 a rovněž se tak děje při tuberkulose.

Kollega dr. Dvořák byl tak laskav, že se zmínil o záslužném díle, které vydal místodržitelský rada p. dr. Pelc, a pravil, že při tuberkulose nejeví se žádného úbytku v celém království avšak; v Praze můžeme konstatovati docela takový úbytek, jako pri infekčních nemocích.

A víte, velectění pánové, proč jsem uvedl tato dáta?

Zde byl také odpor, velectění pánové, a tento odpor byl částečně oprávněn, jako snad i dnes jest oprávněn ze slov a úst p. kollegy Hyrše, poněvadž se opírá o nedostatek finanční a přece nalézá se dnes Praha v plném proudu a chvalitebném pokroku řešení otázek zdravotních. Do klady našeho předmětu se týkající může každý z Vás sobě prohlédnouti, račte, prosím se jen podívati na náš ústřední trh, na naše ústřední jatky a ústřední tržnici na Starém městě a uvidíte, že přece se mnoho v tomto směru vykonalo.

Již dříve jsem upozornil, že uznávám obtíže lokální, které jsou totiž v terrainu, anebo snad v drahotě pozemků, ale při dobré vůli, prosím, všecko se dá provésti.

Již jsem upozornil, že kollega dr. Dvořák, když citoval záslužné dílo dr. Pelze, upozornil na to, že diphterie rovněž ubylo. Já musím ještě dodati, že odpor, o kterém jsem se zmínil, který panuje proti očkování veřejnému dodnes u nás také panuje, a to jest zůstatek po zvěčnělém jinak výtečném diagnostikovi Hamrníkovi a vidíte, my od r. 1895 nemáme žádných neštovic v Praze. Rovněž tak se děje s diphterií, zde také byl odpor proti vstřikování sera antidifterického. Mám za svou povinnost zde připojiti, že v téže citované zprávě dr. Pelze nalézá se na stránce 278 výkaz obcí, které trhy dobytčí a tržiště z obvodu města přeložily.

Tržiště dle platného předpisu zákona zřídilo 75 mést a já se domnívám, že jich do dnešního dne jest ještě více. Ze všech těch uvedených důvodů jest jasno, že s resolucí sl. komise zemědělské souhlasiti nemohu, poněvadž odporuje zásadám veřejného zdravotnictví, a že budu proti návrhu hlasovati.

Důsledně činím návrh na přechod ku dennímu pořádku.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl, Dr. Zahoř činí návrh, aby se o návrhu, který se nachází v projednáváni, přešlo k dennímu pořádku.

Der Herr Abgeordnete Dr. Záhoř stellt den Antrag, es möge über den Gegenstand, welcher in Verhandlung steht, zur Tagesordnung übergegangen werden.

Ich werde zunächst die Unterstützungsfrage stellen.

Učiním především dotaz na podporu. Žádám pány, kteří tento návrh podporují, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Návrh není dostatečně podporován.

Der Antrag ist nicht hinreichend unterstützt.

Es gelangt nunmehr zum Worte der erste für den Antrag eingetragene Redner Dr. Nitsche.

Abgeordneter Dr. Nitsche: Hohes Haus! Ich glaube, es wird meiner Person nicht als irgend eine Provocation angerechnet werden, wenn ich erkläre, dass ich zu meinem Bedauern auf die wahrscheinlich sehr schönen und wissenschaftlichen Ausführungen des Herrn Vorredners nicht zu


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP