Abgeordnete Dr. Schücker mit einigen Worten auf den Bericht, welcher den hohen Landtag jetzt beschäftigt, hingewiesen und an denselben sowohl politische als auch finanzpolitische Erwägungen geknüpft.
Was den politischen Theil der Rede betrifft, so glaube ich wohl, dass es nicht nothwendig ist, darauf zu reagieren. Derselbe hat sich angeschlossen an zwei langwierige De batten, die im Verlaufe der letzten Tage hier abgeführt worden sind, und ich von meinem Standpunkte muss wohl nicht darauf zurückkommen, nachdem Herr Dr. Pippich schon von einem anderen Standpunkte aus sich ausführlich mit denselben beschäftigt hat.
Was den finanzpolitischen Theil der Rede des Herrn Abgeordneten Dr. Schücker betrifft und insbesondere die Kritik, welche er an dem vorliegenden Berichte des Landesausschusses geübt hat, so könnte ich mich darauf beschränken, auf den Umstand hinzuweisen, dass dieser Bericht von meinem ver ehrten Collegen Herrn Dr. Schlesinger unterschrieben ist, und könnte ich sonach die Verantwortung für diesen Bericht diesem meinen sehr geehrten Collegen überlassen, von dem ich lebhaft bedauere, dass er nicht zugegen ist. Ich will mich aber nicht darauf beschränken, sondern darauf hinweisen, dass der Vorwurf, dass der Antrag nicht präcise gefasst sei, dass er dem Wortlaute der bei ähnlichen Gelegenheiten im Reichsrathe gefassten Beschlüsse nicht entspreche, nicht begründet ist.
Wie ich mich überzeugt habe, erscheinen die zahlreichen, bei analogen Veranlassungen gefasten Beschlüsse dieses hohen Hauses, wie sie leider sehr oft vorgekommen sind, immer in ganz genau demselben Wortlaute, wie er heute vorliegt.
Ich habe die Akten aus den 70er und 80er Jahren eingesehen und kann constatieren, dass immer derselbe Wortlaut beliebt worden ist.
Was die Bemerkung betrifft, dass es nicht klar wäre, welche Steuern im Antrage gemeint find, ob die für das Jahr 1897 oder die für 1898, glaube ich, dass es wohl keinem Zweifel unterliegen kann, dass hier Umlagen auf die für das Jahr 1898 vorgeschriebenen Steuern gemeint sind, wie ja aus den Ausführungen des geehrten Herrn Redners selbst hervorgeht, da die Steuern für das Jahr 1897 von einer ganz anderer Grundlage, auf Grund ganz anderer Gesetze eingehoben wurden und eine Umlage auf Grund der Steuern für das Jahr 1897 jetzt auch kaum mehr eingehoben werden könnte.
Der geehrte Herr Abgeordnete hat darar noch weiter die Bemerkung geknüpft, dass er bedauert, dass die Regierung dem hoher Landtage nicht genügende Zeit lasse, um sein Budget zu beschließen, dass diese Zeit nicht im richtigen Momente gegeben wird, so dass immer nur zu Provisorien gegriffen werden muss.
Ich kann mich diesem Theile der Ausführungen des geehrten Herrn Abgeordneten vollkommen anschließen; auch wir bedauern es auf das Lebhafteste, dass dein hohen Landtage nicht die genügende Zeit in Laufe der letzten Jahre gegeben zu werden pflegte und dass er nicht in der Lage war zu rechter Zeit für seinen Haushalt in ordnungsmäßigem Wege vorzusorgen.
Den Hinweis darauf, dass die bisherige Wirtschaft, welche der geehrte Herr Abgeord nete eine Misswirtschaft genannt hat, auf hören muss, dass man die Auslagen einschränken, die Einnahmen erhöhen muss und dass es nicht angehe fernerhin noch so un besorgt, wie der geehrte Herr Abgeordnete gemeint hat, fortzuschreiten, sondern dass man der jetzt unerfreulichen finanziellen Lage des Landes mit Ernst ins Auge sehen muss diesem Hinweis kann ich mich auch vollkommen anschließen.
Ich kann darauf hinweisen, dass die Partei, der anzugehören ich die Ehre habe seit einer Reihe von Jahren schon dahin gestrebt hat, dass der unerfreulichen finanzieller Lage des Landes mit energischen Mitteln abgeholfen werde. Ich kann darauf hinweifen dass besonders im letzten Jahre ein diesbezügliches Minoritätsvotum von unserer Partei eingebracht worden ist, welches allerdings, wie ich zu meinem Bedauern constatieren kann, vom hohen Hause nicht beschlossen worden ist.
Ich will daraus keiner der Parteien welche damals gegen eine Erhöhung der Umlagen sich ausgesprochen hat, einen Vorwurs machen. Ich erkenne gern an, dass der Standpunkt, den die damalige Majorität des hohen Hauses eingenommen hat, darauf zurückzuführen ist, dass man geglaubt hat, eine weiten Belastung der Steuerträger nicht zulassen zu können. Es gereicht mir aber zu einer gewissen Freude, wenn der Vertreter einer der Parteien, die damals unsere Anträge "nicht angenommen haben, heute selbst zur Überzeugung gelangt, dass in dieser Richtung eine Wendung eintreten und eine Politik nunmehr befolgt werden muss, welche wir schon seit einer Reihe von Jahren als allein ersprießlich erkannt haben.
Proti návrhu samému nebylo učiněno vlastně žádných námitek; mohu se tedy obmeziti na to, abych žádal slavný sněm, by schválil předložený návrh ve příčině vybírání přirážek prozatím v dosavadní výši.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Předmětem hlasování jest návrh zemského výboru, který jest vytištěn, tak že nebude třeba, abych ho znova přečetl.
Gegenstand der Abstimmung ist der meritorische Antrag des Landesausschusses. Es wird wohl nicht nothwendig sein, dass ich denselben nochmals verlese.
Žádám pány, kteří přijímají návrh, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru týkající se Žádosti pensionovaného cvičitele při zemském vyšším hospodářském ústavu Táborském, Františka Petrů, za přiznání nároků na výslužné též pro jeho rodinu a za zvýšení pense.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Landesausschussbericht betreffend das Gesuch des pensionirten Übungslehrers an der höh ren landwirtschaftlichen Landeslehranstalt in Tabor, Franz Petrů, um Zuerkennung von Pensionsansprüchen auch für seine Familie und um Pensionserhöhung.
Zpravodajem jest pan hrabe Chotek. Dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj hr. Ferd. Chotek: Slavný sněme! Cvičitel hospodářských prací při vyšším zemském hospodářském ústavě Táborském, František Petrů, jmenován byl od kuratoria ústavu tohoto dekretem ze dne 14. března 1870 prozatímně se služným ročních 450 zl. Jmenování toto proměnilo kuratorium v definitivní dekretem ze dne 13. února 1873 č. 484 s výslovnou výhradou, že z definitivního tohoto jmenování neplyne nárok na výslužné.
Služné 450 zl. zvýšeno pak dekretem kuratoria ze dne 12. července č. 628 na 500 zl. s přiřknutím drahotního přídavku 20 procent.
Usnesením z 9. července 1890 číslo 24. 341 svolil zemský výbor k tomu, aby služné toto zvýšeno bylo na 600 zl. a tomu přiměřeně též drahotní přídavek na 120 zl.
V roce 1891 přiřknut byl jmenovanému nárok na pensi slavným sněmem. Při vyřízení rozpočtu zemského na rok 1892 učinil pak slavný sněm toto usnesení:
Cvičiteli na vyšším hospodářském ústavu zemském v Táboře, Frant. Petrů, povoluje se za dobu ztrávenou na tomto ústavě jeden pětiletý přídavek 100 zlat. s platností od 1. ledna 1892.
Nárok na výslužné, který byl cvičiteli Frant. Petrů přiznán usnesením sněmu při vyřízení rozpočtu na r. 1891 platí od doby jeho definitivního jmenování (t. j. od 13. února 1873).
Dalším žádostem jeho za zvýšení služného zejména také přiřknutím dalších pětiletých přídavků nebylo vyhověno.
Již v lednu r. 1896 žádal cvičitel Fr. Petrů, aby jej zemský výbor dal do výslužby, a aby jemu výslužné vyměřil, v celé hodnotě dosavadního služného.
Zároveň se obrátil Petrů na sl. sněm se žádostí za přiřknutí pensijních nároků pro jeho rodinu.
Zpráva zemědělské komise o této petici zůstala však v uplynulém zasedání sl. sněmu nevyřízena.
O žádosti prvé (za pensionování a vyměření pense ve výši dosavadního služného) vyžádal si zemský výbor dobré zdání kuratoria s podotknutím, že dáti do pense cvičitele Petrů přísluší kuratoriu samému, ježto Petrů od kuratoria byl jmenován.
Při tom vyměřil zemský výbor zároveň pensi jmenovanému pro případ, že bude dán kuratoriem do výslužby počátkem října 1896, částkou 510 zl. vypadající dle analogie pravidel, jimiž se upravují služebné poměry učitelů na zemědělských školách v království Českém, za služební dobu od 13. února 1873 do 13. září 1896, tedy za více než 23 let ze služného 700 zl.
Pravidel zmíněných přímo užíti nebylo lze, poněvadž cvičitel Petrů vůbec do kategorie osob v § 1. pravidel těchto uvedených nepatřil (§ 41 pravidel) a slavným sněmem jemu výminečně nárok na pensi byl přiřknut, ačkoliv byl jmenován pouze kurstoriem, a místo, jež zastával, slavným sněmem systemisováno nebylo.
Kuratorium oznámilo zemskému výboru na to, že cvičitel Petrů dán byl do pense dnem 1. října 1896, a poukázal jemu tudíž zemský výbor z pensijního fondu učitelů hospodářských škol v král. českém, resp. na účet kap. 13 § 7 zemského rozpočtu výslužné svrchu uvedené.
Ačkoliv cvičitel Petrů byl pouze kuratoriem jmenován, musil zemský výbor, jak s hora naznačeno, poukázati jemu výslužné ze zemského fondu, resp. z fondu pensijního učitelů škol hospodářských, poněvadž Petrů dle právě uvedených usnesení sl. sněmu co do pensijních nároků postaven byl na roveň učitelům škol hospodářských, pro něž normální pravidla na počátku této zprávy uvedená platnost mají.
Cvičitel Petrů, který nyní ku své žádosti kuratoriem vyššího hospodářského ústavu v Táboře dán byl od 1. října 1896 na odpočinek, domáhal se v žádostech v úvodě naznačených jednak zvýšení výslužného, jednak výslovného rozhodnutí, zdali jeho nárok na výslužné vztahovati sluší též na jeho rodinu.
Prvou žádost odůvodňoval tím, že nezaviněně nucen jest žádati za to, aby dán byl na odpočinek, poněvadž následkem nové organisace, provedené na obou vyšších hospodářských ústavech počátkem školního roku 1895, místo jež až dosud zastával, objevilo se zbytečným; dále, že vzhledem k tomu, že jest otcem 6 nezaopatřených dítek a že o jiné místo vzhledem k velké konkurenci mladších sil s úspěchem ucházeti se nemůže, zasluhuje ohledu, a žádá tudíž, aby jemu výslužné v plném obnosu dosavadního služného, tedy ve výši 700 zl. bylo přiřknuto.
Druhou žádost svou zakládá Petrů na tom, že slavný sněm v několika podobných případech výslovně prohlásil, že výminečně přiřknuté takové nároky na pensi platnost mají též pro rodinu toho, jemuž byly přiznány.
Kuratorium Táborského ústavu a zemský výbor přimlouvá se za příznivé vyřízení obou těchto žádostí, uvádějíc, že činnost cvičitele Petrů po celou dobu jeho působení povždy byla chvalná a ústavu prospěšná a že on následkem reorganisace obou ústavů bez své viny stal se zbytečným zřízencem ústavu Táborského, následkem čehož o pensionování zakročiti musil
Komise pro záležitosti zemědělské dovoluje sobě uctivě poukázati k tomu, že nárok na výslužné cvičiteli Petrů na základě jeho služebného postavení vůbec nepřísluší, a že slavný sněm při vyřízení zemského rozpočtu na rek 1891 se usnesl jen výminečně, z milosti přiznati Františku Petrů právo na pensi a to sice za tou příčinou, že František Petrů tenkráte měl jen skrovné služné v částce 500 zl.; že co cvičitel působil již 20 let k úplné spokojenosti, avšak bez naděje na povýšení, a že zahradníkům při hospodářských středních školách a při vyšším hospodářském ústavě v Táboře, kteří taktéž právní nároky na pensi neměli, slavným sněmem výmimečně nároky na výslužné přiznány byly, z čehož jakási důslednost se odvozovala.
Jelikož tedy Františkovi Petiů jen výmimečně přiznáno bylo výslužné co vyznamenání, jest zemědělská komise toho náhledu, že není na místě, aby se připustila ještě další výminka vyměřením výslužnóho ve výši celého služného částkou 700 zl., an by v tom shledávala bezpráví naproti jiným, rovněž zasloužilým osobám stavu učitelského, kterým dle všeho práva výslužné přísluší, a kteří předce požívají aneb požívati budou výslužné dle pozůstávajících pravidel, totiž dle počtu let ve službě ztrávených vyměřené.
Pakli by se Františku Petrů vyměřilo výminečně výslužné v plné výši služného až dosud požívaného, lze očekávati, že i jiní ve výslužbě se nacházející členové učitelských sborů podobné žádosti k slavnému sněmu podají, a že, pakli k vůli důslednosti žádostem vyhověno bude, pensijní fond učitelsky" bude tou měrou přetížen, že všem požadavkům nebude moci více vyhověti.
Proto usnesla se zemědělská komise na tom, nepřidati se k návrhu zemského výboru na zvýšení výslužného.
Pokud pak se týče vztažení pensijních nároků též na rodinu žadatelovu, dovoluje si zemědělská komise poukázati na usnesení slav. sněmu ze dne 4. února 1895., jímž nároky na výslužné, přiřknuté ad personam zahradníkům Karlu Němcovi na zemském vyšším hospodářském ústavu v Táboře, Josefu Riedlovi při střední hospodářské škole v Kadani, Hynku Štěpán kovi při střední hospodářské škole v Hracholuskách a Františku Vohralíkovi na střední hospodářské škole v Chrudimi, výminečně též na jejich rodiny byly rozšířeny. Komise pro záležitosti zemědělské činí tudíž návrhy:
Slavný sněm račiž o žádosti Františka Petrů, cvičitele vyššího zemského hospodářského ústavu v Táboře ve výslužbě o zvýšení výslužného z 510 zl. na 700 zl. přejíti k dennímu pořádku.
Slavný sněm račiž se usnésti: Nárok na výslužné přiznaný Františku Petrů, vztahuje se též na jeho rodinu.
Ueber die Petition des Uibungslehrers Franz Petrů der landwirthschaftlitchen Uibungsschule in Tabor in Pension um die Erhöhung seiner Pension von 510 fl. aus 700 fl. und um Einbeziehung seiner Familie auch in den Pensionsanspruch stellt die Kommission für Landesculturangelegenheiten folgenden Antrag:
Der hohe Landtag wolle über die Petition des pensionirten Uebungsschullehrers an der
landwirthschaftlichen Lehranstalt in Tabor, Franz Petrů, um Erhöhung seiner Subvention von 510 auf 700 fl. zur Tagesordnung übergehen. Der hohe Landtag wolle beschließen: der dem Franz Petrů zuerkannte Pensionsanspruch bezieht sich auch auf seine Familie.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort? Wir gehen zur Abstimmung über.
Přejdeme k hlasováni.
Ich werde den Antrag zur Abstimmung bringen.
Wünschen die Herren, dass derselbe noch einmal verlesen wird? (Rufe: Nein!)
Dám hlasovati o návrhu komise. Pakli nikdo nežádá, aby byl ještě jednou přečten, mám za to, že je znám. Žádám pány, kteří přijímají návrh komise aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand ku erheben.
Der Antrag ist a n g e n o m m e n.
Návrh jest přijat.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist d. 2. Lesung d. Landesculturcommission über die Petitton der "Občanská beseda" in Habřina um gesetzliche Bestimmung zur zwangsweisen Wiesenmelioration.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o petici občanské besedy v Habřině za zákonné nařízení nucené meliorace luk. Dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Ferd. hrabě Chotek Slavný sněme! Občanská beseda v Habřině podala slav. sněmu docela stručnou žádosť toho znění, aby ráčil působiti k tomu, by meliorace luk brzo a nuceně se prováděla, jakož i aby vodní zákon náležitě byl upraven.
Jelikož Občanská beseda žádných dalších důvodů k této žádosti nepřipojuje, usnesla se zemědělská komise, podati sl. sněmu o této petici následující návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti: Petice Občanské besedy v Habřině, aby slav. sněm působil k tomu, by meliorace luk brzo a nuceně se prováděla, jakož i aby vodní zákon byl náležitě upraven, přikazuje se zemskému výboru k uvážení.
Die (Commission für Landeskulturangele-genheiten stellt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Petition der "občanská beseda" in Habžina, der hohe Landtag wolle dahin wirken, dass die Wiesen Melioration bald und obligatorisch durchgeführt, sowie das Wasserrechtsgesetz entsprechend verbessert werde, " wird dem Landesausschuße zur Erwägung zugewiesen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Žádám ony pány, kteří s návrhem komise souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche für den Commissionsantrag stimmen, die Hand zu er-heben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landesculturcommission betreffend die Petition des Dr. Franz Sitenský, Prosessors an der höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalt in Tábor, um Einrechnung einiger Dienstjahre in die Pension.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru o petici dra Františka Sitenského, professora na vyšším zemském hospodářském ústavu v Táboře, za vpočítání několika let služebních do pense.
Dávám slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Ferdinand hrabě Chotek: Slavný sněme! Dr. František Sitenský, professor při vyšším zemském hospodářském vyučovacím ústavě v Táboře, za dal r. 1896 k slav. sněmu žádosf, aby mu byla do pense, očítána léta, která strávil od r. 1875. až do r. 1881. co asistent při českém museu, a od r. 1881. až 1882. co suplent při c. k. reálním gymnasiu v Praze.
Následkem usnesení zemědělské komise z r. 1896., které během roku 1896. v slav. sněmu k projednání více nepřišla, vyžádal si zemský výbor vyjádření kuratoria vyššího hospodářského ústavu v Táboře, které podalo zprávu 1. v příčině vpočítání služebné doby na c. k. reálním gymnasiu, jak následuje:
"Ohledně supplentské služby žadatelovy konané v roce 1881-82 na c. k. českém reálném gymnasiu v Praze, zjednalo sobě kuratorium svým vrchním ředitelem prof.. dr. Lamblem u ředitelstva c. k. českého reálného gymnasia informaci o otázce, "zdali doba ve službě státní co supplent strávená žadateli tam by se byla do pense počítala?" a jmenované řiditelství prohlásilo se v příčině této takto:
"Že prof. dr. František Sitenský dle norem na státních ústavech nyní platných, zajisté by měl nárok, aby mu rok (1881 až 1882), po který na základě vys. vynesení ze dne 22. října 1881. čís. 3438, zemské školní rady s úplnou zkušební approbací a s plným počtem týdenních hodin vyučovacích působil, do doby ve službě strávené pro pensi počítán byl, " a zemský výbor ve své zprávě k tomu připomíná:
"Pokud se týče prvé otázky, není podle toho, co ve zprávě kuratoria jest naznačeno, pochybnosti, že rok ve státní službě strávený již dle znění normálních pravidel se do pense včítá".
Zemědělská komise uznává, že v tomto případě stává reciprocity a že zde má platnosti ustanovení, na kterém se usnesl slavný sněm dne 26. listopadu 1872 a dle kterého "při vyměřování platu výslužného buďtež počítána léta služebná, která strávili učitelé (professoři) a adjunkti dotčení (totiž při vyšších zemských hospodářských ústavech) před vstoupením do jednoho neb druhého z oněch ústavů v úřadě učitelském při rakouských ústavech státních do celé doby služebné, ač stalo-li se přestoupení na českou zemskou školu bezprostředně. "
Dle toho nepřísluší slavnému sněmu, nýbrž přísluší zemskému výboru vyměřiti výslužné, hledě k letům do pense vpočitatelným.
2. V příčině vpočítání služebné doby při českém museu má kuratorium za to, že služby professorem Sitenským museu prokazované mohou býti vším právem považovány za takové, jež po stránce přírodovědecké měrou značnou prospívaly zemské instituci museum zvané, ježto řečený mladý učenec zejména v oboru studia a sbírek rašelin pěstoval tu vědeckou partii do té doby v museum českém téměř nepovšimnutou, ač převelmi pro celou zem důležitou, a že tudíž může kuratorium tyto jeho služby za takové uznávati a veleslav. výboru zemskému vytknouti, jež toho zasluhují, aby bylo slav. sněmu doporučeno, professorovi Sitenskému oněch 6 roků v museu strávených svého času vypočítati do pense; a zemský výbor ve své zprávě k tomu připomíná:
Pokud se pak týče návrhu druhého, má zemský výbor za to, že vzhledem k zprávě kuratoria a k záslužné činnosti žadatelově, bylo by záhodno vzíti v úvahu vypočtení let, jež tento ve službách musea království českého strávil.
Avšak přimlouvati se u slav. sněmu aby žádosti té vyhověl, může zemský výbor pouze s tím omezením, že ovšem vypočtení let těchto místa má míti jen tehdy, když jmenovaný žadatel před uplynutím 30tileté doby služební při vyšším hospod. ústavě v Táboře strávené stal by se k službě neschopným.
Komise zemědělská uznává, že léta ve službě českého musea strávená, dle pravidel pensijních pro učitele hospodářských ústavů vyučovacích nedávají nároků na vyměření výslužného a že tedy v tomto případě má platnost § 53. pravidel, na nichž se usnesl slavný sněm dne 25. ledna 1890, dle kterého jedině slav. sněmu přísluší na tom se usnésti, má-li se doba strávená ve službě takové vypočítati do výslužby; jelikož však komise uznala za oprávněné důvody zemského výboru, na nichžto ten samý zakládá svůj návrh, přijala ty samé za své a přimlouvá se za přijetí návrhu zemského výboru.
Komise pro záležitosti zemědělské činí tudíž návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti: Professoru na vyšším zemském hospodářském ústavu v Táboře dru Františku Siten skému vypočítají se léta ve službách musea království českého strávená t. j. doba od 1. prosince 1875 do konce listop. 1881 do zemské služb, pokud se jedná o vyměření pense, avšak s tím omezením, že vypočítání let těchto místa má míti jen tehdy, když jmenovaný žadatel před uplynutím 30tileté doby služební při vyš. hospod. zemském ústavě v Táboře strávené stal by se k službě neschopným.
Die Landeskulturkommission stellt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Dem Professor an der höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalt in Tabor Dr. Franz, Sitenský werden die im Dienste des Museums des Königreiches Böhmen zugebrachten Jahre, das ist die Zeit vom 1. Dezember 1875 bis 30. September 1883, was die Pensionsbem ssung betrifft, in den Landen dienst eingerechnet, jedoch mit der Beschränkung, dass die Einrechnung dieser Jahre nur dann stattzufinden hat, wenn Petent vor Ablauf der an der höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalt in Tábor zugebrachten 30jährigen Dienstzeit dienstuntauglich werden sollte
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Ich ersuche die Herren, welche den Commissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landesculturkommission über die Petition des Kuratoriums der landw. Mittelschule in Chrudim um Regelung der Gehalte der Supplenten an den landwirthschaftlichen Schulen
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o petici kuratoria střední hospodářské školy v Chrudimi za upravení služného suplujících učitelů na Školách hospodářských Dávám slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. hrabě Ferl. Chotek: Slavný sněme! Kuratoriu ustřední hospodářské školy v Chrudimi podalo petici za upravení služného suplujících učitelů na