čeli, často - přiznávám to - zatínajíce pěstě a zuby, a kteří jsme byli temperamentu ostřejšího, raději ze dveří jsme vyšli, abyehon nezavdali Vám příčinu a pohnutky k nějaké výtržnosti, poněvadž jsme přesvědčeni, že jste přišli sem na tento slavný sněm, abyste pokračovali v těch násilnostech, ve kterých jste se tak dobře vycvičili v parlamentu Vídeňském. Věděli jsme, že se Vám o nic jiného nejedná, než abyste český parlament rozbili, abyste mohli vládě říci: Hleď, pokud nás neuspokojíš, nemůže se parlamentovati ani ve Vídni, ani v Praze. A poněvadž jsme to věděli, nechtěli jsme Vám to vítězství učiniti snadným. Avšak pánové, my jsme podlehli, cit náš byl silnější než naše vůle, provokace Vaše byly silnější než naše sebezapření. Jak p. posl. Dr. Herold již prohlásil, dostali jste nás z té reservy tam, kde nás chcete míti, a já uznávám, že to není politicky moudré a opatrné, a že dřívější taktika byla lepší; ale čert aby byl politikem (Veselost. ), a i kdyby čert zde byl, pustí se s Vámi do křížku. Ještě než zasedal sněm království Českého starali jste se již o to, aby bylo obyv. kr. Českého podrážděno nejvíce. Rozhlásili jste, že p. Dr. Edv. Grégr se vyjádřil, že p. posl. Wolfa do sněmu království Českého nepustíme, že ho zabijeme Poslali jste cirkuláře na všechny obecní a okres. starosty, aby učinili veškerá opatření pro bezpečnost tohoto poslance. Ti páni němečtí sice přijeli, aby zde bezpečnostní opatření pro posl. Wolfa učinili, avšak teprve zde se dozvěděli, že to vše na pravdě se nezakládá.

Pan dr. Grégr již má to štěstí, že vše co řekne i neřekne stane, se nesmrtelným jako ta jeho historická fajfka, kterou včera zase jeden německý poslanec vytáhl na denní pořádek.

Chval každý duch Hospodina, p. posl. Wolf nebyl zabit, přišel na sněm království Českého živ a zdráv. Také pro žádného potentáta nebylo učiněno tolik opatření bezpečnostních jako pro poslance Wolfa. Pan posl. Wolf může býti ubezpečen a povolané kruhy také, že kdyby on sám se o to nestaral, aby na ulicích budil pozornosť, nikdo by si ho ani nevšiml. (Posl Březnovský: Kluci mají zábavu. ) Jak pak si ho nemají všimnouti, když policie napřed i vzadu, po straně také jízdní policie.

Vždyť když někoho vede po pražských ulicích policie, a není ani tak velkým pánem jako je p. posl. Wolf, jest plno zvědavců za ním. To je pro Prahu nějaká zábava. Kdyby panu posl. Wolfovi se jednalo o to, aby nebyl insultován, tedy by jednoduše jezdil do sněmu ve voze. Může býti ubezpečen p. posl. Wolf že ani Němcům není tak jeho osoba nyní drahou jako nám, třeba ho oni dokonce za posvátnou osobu prohlašují, neboť víme, kdyby se mu v Praze něco stalo, co by to bylo za poplach v celé říši, v celém světě. Ten pán může věřiti, že několik policistů by ho neochránilo, kdybychom ho my sami naší autoritou nechránili.

On vyzval vládu, aby sněm přeložila do Chebu, do Litoměřic neb do Liberce. Když okresní hejtman v Chebu si rozlil s pány Němci ocet, musil jezditi na oběd až do Mariánských lázni. Jsem jist, že by nám ani v Mariánských lázních nedali najíst, a že Vaše policie, která by nás měla chránit, by nám první asi natloukla, kdybychom Vám tam takové zdvořilosti říkali jako Vy zde nám. Nám nepomůže ani sebe větší sebezapření i kdybychom hlasem našeho anděla, dra. Engla, k Vám mluvili, Vy si přece najdete záminku, abyste z tohoto sněmu král. Českého mohli odejíti, když se přesvědčíte, že se Vám nepodařilo sněm rozbíti. Měl jsem nedávno strach, že historie bude museti zaznamenati, že proto, že přítel Březnovský s německým posl. se soukromě přeli v této sněmovně o to, který národ je silnější, že museli němečtí poslanci vstoupiti do abstinence.

Jak snadno by mohl přítel Březnovský způsobiti velký převrat státní v Rakousku. A jestli nenajdou páni nějaký argument ku odchodu z této sněmovny ve sněmovně samé, pak ho najdou na ulici a, jak právě poslední události tomu nasvědčují, učinili k tomu již důkladné přípravy. Stěžují si v interpelacích, že jsou Němci v Praze ohroženi, ale Němci jsou to, kteří střílí z revolveru po Češích.

To by bylo rámusu, kdyby češi stříleli na ulicích z revolveru po Němcích. Vždyť jsme byli svědky nedávno toho, že k vůli rozbitému nosu jednoho studenta celý parlamentární stroj tohoto království byl zastaven, poslanci spěchali na Příkopy aby shlédli tu tekoucí krev, o niž posl. Wolf do sněmu zprávu přinesl.

A co se tam stalo? Přišli k rozbitému (hlas: poškrábanému) nosu.

Včera byli jsme opět svědky velikého rozčilení německých pánů zástupců proto, že německým studentům bylo zakázáno cerevisku nositi a oni přece k tomu že jsou dle stanov oprávněni.

My máme také v základních zákonech zaručené právo shromažďovací a přece jak často jest odbývání schůzi policejním řiditelstvím zakázáno. Myslím, že základní zákony v této říši mají větší platnosť, než stanovy buršáckých spolků. Nejedná se o cerevisku a ostatní odznaky německých studentů, nikdo si jich dříve nevšímal, ale jedná se o to, že oni v těchto svých odznacích demonstrováním ve velkých zástupech na nejfrekventovanějších místech insultují české obecenstvo a je dráždí.

To jest příčina, proč nosení těchto jejich odznaků muselo býti zakázáno.

Kdyby zde nebylo provokací, nebyly by také výtržností, a tu jest zajisté rozumnější, aby odstraněny byly provokace, aby nebylo zapotřebí činiti opatření proti výtržnostem, k vůli několika buršákům na Příkopech aby musela býti znepokojována celá Praha, poškozováni obchodníci a živnostníci v Praze, aby vojskem bylo ostatní obecenstvo ohrožováno.

Není to komedie, když telegrafováno ministru Gautschovi, že prý ještě několik dní to němečtí studenti zkusí, jsou-li v Praze tělesně bezpečni a pak v celých houfech jdou na Příkopy a vyzývavostí svou insultují české obecensto a když se pak něco některému přihodí (Posl. Dr. Schreiner: Sie sind sehr freigebig!) pak posl. Wolf zbouří - něm, telegrafuje se ministrovi, že nejsou němečtí studenti v Praze bezpečni, aby byly přeloženy do německého území, a počítá, že nyní najisto bude sněm království českého u zavřen a nad Prahou bude vyhlášen, stav obležení a že každý aspoň desátý Cech bude zastřelen. (Výborně!)

Pan posl. Dr. Eppinger mluvil také o výtržnostech zde v Praze a uzavřeném území a pravil, že tyto výtržnosti nesnesou parallely. Jsem téhož náhledu, poněvadž násilnosti, které byly páchány v uzavřeném území, jsou hrůznější než ty, které se zde v Praze udály. Výtržnosti, které se udály v Praze, trvaly jen 3 dny, (Post. Röhling:

So etwas. Noch langer hätte es dauern sollen!)

Kdežto násilnosti, které se dějí v uzavíraném území, na českých menšinách dějí se již po léta. (Tak jest!)

Násilnosti spáchané na českých menšinách v uzavíraném území jsou proto horší, poněvadž jsou páchaný na dělnictvu, na nejchudší třídě lidu, která jest odkázána, aby prací svou živila rodiny, kdežto v Praze byly spáchány násilnosti jen na majetnějších třídách. Mnozí, věřte, udělali tím, že byli drancováni - ještě dobrý obchod a mnozí jim záviděli, když viděli, že tolik peněz se do Prahy schází, a oni se na žádnou škodu nezmohli. U Vás dělníci jsou to, kteří jsou vypuzováni z bytů, z práce, a to jen proto, že se hlásí k českému národu, k českému jazyku, posylají děti do českých škol. Kdyby někdo nutil mladá ptáčata, aby cvrkali jinak než staří, nazvalo by se to směšnosti, ale kdyžby je někdo proto shodil z hnízda, bylo by to surovosti, u Vás je to, když se to děje na lidech,., zářící německou kulturou. " Páni poslanci na německých lavicích nechtějí nic věděti o násilnostech v uzavíraném území. Policie tamní také nemůže nikdy nikoho vypátrati a chytnouti, a když někoho chytnou, jest to obyčejně ten stlučený Čech, kterého pak ještě k tomu zavrou. Jeden pan poslanec pravil, že v Havranech čeští dělníci bombardovali verandu, kde seděli němečtí hosté a proto že pak pronásledovali tito němečtí hosté dělníky do jejích baráků a tam že je za, to ztrestali.

Avšak věc se udala jinak, Němci přepadli dělníky v noci, když již tito spali a stloukli je tak, že dle lékařského vysvědčení bylo zjištěno na jednom přes 80 ran. Tak se věci máji! Pan posl. Dr. Werunský pravil, že škoda která se udala v Žatci, byla prý nepatrná a jest nahražena.

Ale dle včerejší odpovědi Jeho Excellence pana místodržitele na interpellaci nebyla ta škoda tak nepatrná, v Sokolovně rozbili veškeren nábytek  prý zfanatisování lidé. Já se táži: Kdo zfanatisoval ty masy, snad také ti čeští dělníci, aby rozbíjeli svůj spolkový nábytek v Sokolovně?

Pan místodržitel konstatoval dále, že četnictv i jest co děkovati, že česká škola byla zachráněna a u Holých, že rozbili Němci veškeřen nábytek a pak, že tam bylo zapáleno a když hasiči přijeli, aby hasii, byly jim přeřezány hadice. Škoda že byla úředními orgány vyšetřena přes 1200 zlatých. Podle pana Dr. Werunského byla však škoda nepatrná.

V této sněmovně jakož i v časopisectvu jsou stále činěny útoky na Dra. Podlipného, co primátora tohoto města pro výtržnosti pražské. Včera udal pan místodržitel, že vláda proto výtržnostem v Žatci nemohla předejíti, poněvadž pan purkmistr Žatecký ubezpečil vládu, že nění se nějakých výtržností obávati, a odpoledne velký zástup lidí již drancoval, v počtu jestli se nemýlím přes 2000 lidí.

Na p. Dra. Podlipného byly činěny útoky, že prý neměla vláda doporučiti ku potvrzení volbu Dra. Podlipného za purkmista, poněvadž prý v Praze byl vždy jen ten za purkmistra ku potvrzení doporučen, který nebyl v politických bojích činným. A co pak p. Dr. Lueger ve Vídni, ten nebyl činným v politických bitvách (der sich in politischen Schlachten bemerkbar gemacht hat) a což v Brně, když při instalaci prohlásil purkmistr, že bude jen německý ráz města chrániti. A jak v Českých Budějovicích chová se purkmistrovský úřad?

Nedáme si od Vás předpisovati, koho my za purkmistra v králov. hlav. městě voliti máme.

Jeden pan poslanec vyčítal nám také pumu u německého divadla, (Veselost. ) že prý tam byla pro to položena, aby návštěva v německém divadle klesla, a tím aby Němci škodu utrpěli. Před pumou byla špatná návštěva, a po té pumě jest stale špatná, (Posl. Březnovský: To je vina assanace, ono se to bourá. )

Ale ani ta puma nemusí pány znepokojovati, poněvadž se vyšetřilo, že to byla nepatrná hračka a musilo býti proto trestní vyšetřování zastaveno. (Slyšte!) Pan Dr. Werunsky pravil, že ty násilnosti v Praze dosud trvají a uvedl doklad toho, a sice ten, že den před tím, než mluvil, prý šlo děvče po Praze, které mluvilo německy a tomu prý jeden český bnrš nafackoval. (Hlas: Burš ?) Tak řekl pan Dr. Werunsky. Pan Dr. "Werunsky byl snad špatně informován, ale, jestli ji spolíčkoval, pak se to stalo jistě proto, ne že mluvila německy, nýbrž spíše, že mu byla nevěrnou, a že se asi přesvědčil, že na německou věrnost spoléhati nemůže.

Pan poslanec Dr. Werunsky pravil, že ve schůzi obecních starších citoval jeden obecní starší edikt, z roku 1055, kterým vévoda český vydal nařízení, aby všichni Němci do 3 dnů opustili království České (Hlas: To jest historický fakt, je to v Palackého dějinách!)

Dotyčný český vévoda měl pro toto své jednání zajisté své důvody.

Pan poslanec Werunsky učinil nám zajímavé sdělení, že prý nejvíce se zajímal o ty výtržnosti v Praze turecký sultán. Myslil jsem, že páni mají jen v Berlíne styky tak důvěrné, že mohli dokonce i letos odporučovati německému císaři, aby také nepřijal pozvání rakouského císaře na hony v Haliči, poněvadž prý jsou Němci od Čechů v království českém utiskováni, a oni zatím mají důvěrné styky i se sultánem. (Posl. Březnovský: Ušpádského krále. Veselost. )

Pan Dr. Reiniger stěžoval si na chování četnictva a vojska v Chebu. Ale to neviděli pánové, co se v Praze děje, jak dragouni a policie si v Praze počíná. Když něco podobného stane se pánům Němcům, ihned z toho velký křik. Jest viděti, jak pánové jsou liberální.

Když jsme se domáhali na říšské radě, aby výminečný stav nad Prahou byl zrušen, hlasovali jste pro to, a zde ve sněmu stěžujete si na tyto věci. Pan Dr. Herold prozradil již, že my jsme se jinak zachovali, když hrabě Badeni sdělil Dr. Heroldovi, že chce vyhlásiti výminečný stav nad uzavíraném území, že on ho od toho odvrátil. Tak chováme se my, snad proto, že jsme dle Vás národem méně kulturním.

Pan poslanec Opitz citoval zde časopis "Obranu", ve které bylo uvedeno, že máme důsledněji prováděti heslo: "Svůj k svému", a že má býti proti Němcům proveden vyhlazovací boj. Nevím, kde p. Opitz v poslední době byl, že nečetl německé noviny své strany, ve kterých by se dočetl, že v uzavíraném území byl zahájen vyhlazovací boj proti českým menšinám, že jsou v listech jejich jmenováni čeští rodičové, kteří posílají své děti do české školy, a vyzýváni majitelé domů, aby je proto z bytů i z práce vyhnali.

A tu se diví němečtí pánové, když násilnosti takovéto se děly v uzavíraném území beztrestně, když tam práva jsou šlapána ve prach, že pak v širších vrstvách vzkypěla krev a že násilí oplatily násilím.

Kdo odsuzuje násilnosti v Praze - a my je také odsuzujeme - ten musí je odsouditi také v uzavíraném území. Nepřestanou-li tyto násilnosti páchané na českých menšinách v uzavíraném území, nepřestane-li ten strašný vyhlazovací boj, který Vy proti nim tam vedete, pak vzplane týž vyhlazovací boj zde proti německým menšinám.

Násilnosti, které se tam udály, byly jen příčinou násilností pražských.

Nebude-li jich tam, nebude jich ani zde.

Násilnosti pražské měly by býti Vám zřejmým písmem: Mene, tekel, ufarsim.

Nechť jsou spočteny dny německých násilností v království českém. (Výborně! Výborně! Řečníku se gratuluje. )

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der nächste für den Antrag eingetragene Redner; ich ertheile das Wort dem Herrn Abgeordneten Opitz.

Abgeordneter Opitz: Hoher Landtag! Ich habe mich zum Worte gemeldet, um bei der Behandlung des in Rede stehenden Antrages Schlesinger-Eppinger meine Stellung kurz zu kennzeichnen. Es geschieht dies sowohl aus meiner innersten Überzeugung heraus, als nach dem Wunsche meiner Wähler, und um gleichzeitig die Richtung der christlich-deutschen Partei, die ich hier vertrete, näher festzulegen.

Ich will dabei durchaus nicht den Spuren meines Vorredners folgen, der in ziemlich

leidenschaftlicher Weise gesprochen hat. Ich glaube, die Leidenschaften find ohnehin in dieser Stadt und in diesem hohen Landtage erregt genug. Trotzdem werde ich mich bemühen, die Gegensätze möglichst scharf zukennzeichnen, weil ich hoffe, dass erst aus der klaren Erkenntnis der Sachlage der Weg zum Frieden, der Weg zur endlichen Verständigung gefunden wird.

Hoher Landtag ! Seit der jüngsten Zeit ist für Böhmen eine Sprachenverordnung der andern gefolgt. Wir haben zunächst die Sprachen-Verordnung des Ministeriums Stremayer erhalten; vor drei Viertel Jahren folgte ihr die Sprachen-Verordnung des Ministeriums Badeni, und erst vor wenigen Tagen haben wir hier im hohen Landtage vom Stellvertreter der Regierung gehört, dass auch diese Sprachenverordnung bald der Vergangenheit angehören wird, insofern sie im Laufe des Monates Februar durch eine neue Sprachenverordnung des Ministeriums Gautsch abgelöst werden soll. Diese Sprachenverordnungen, die sich hauptsächlich gegen den alten deutschen Besitzstand in Böhmen, gegen den sprachlichen Besitzstand des deutschen Volksstammes in diesem Lande richten, haben die Tendenz, an diesen altbestandenen sprachlichen und nationalpolitischen Rechten ein Stück um das andere abzumindern.

Diese Thatsache hat in der deutschen Bevölkerung Böhmens Unruhe und Erregung hervorgerufen, und die Vertreter des deutschen Volkes in Böhmen sind verpflichtet, demgemäß hier im hohen Landtage Stellung zu nehmen.

Wir wissen sehr genau, meine Herren, was für den deutschen Volksstamm in Böhmen, der 2 1/3 Millionen Angehörige zählt, auf diesem Wege vorbereitet werden soll. Und wenn wir das nicht wüssten, so hatte es uns der Herr Abgeordnete Dr. Herold, der geistige Führer des Jungčechen-Clubs, vor einigen Tagen hier klar und unzweideutig gesagt. Er erklärte in seiner Rede am 13. Jänner in diesem Landtage:

"Unsere Ziele gehen weiter (Sehr richtig! links), sie richten sich aus die Sicherstellung unserer geschichtlichen und staatsrechtlichen Stellung. " (Ruf: Auch Prinz Schwarzenberg hat das gesagt!)

Die letzte Etappe dieser Sprachenverordnungen ist mithin offenbar die Durchführung des sogenannten böhmischen Staatsrechtes, die Etablierung des čechoslavischen Nationalstaates Böhmen.

Deshalb, verehrte Herren, weil dem deutschen Volksstamme in Böhmen von diesem Unternehmen ernste Gefahren für seine Zukunst drohen, nehmen wir deutsche Abgeordnete rechtzeitig Stellung dagegen. "Principiis obsta, rieth der alte Lateiner, sero medicina paratur. " Die Sprachenverordnung des Ministeriums Stremayer stellte sich noch principiell auf den Boden des sprachlichen Volksbedürfnisses, wenn auch mit dieser Sprachenverordnung chauvinistischer Missbrauch " getrieben werden konnte, indem einzelne Čechen im geschlossenen deutschen Sprachgebiete, aus diesen Schein pochend, über das, was für sie wirklich sprachliches Bedürfnis ist, weit hinausgehen. Trotzdem bestand für die Stremayer'sche Sprachenverordnung noch immerhin eine Grundlage, die sich verstehen ließ, und sie fand deshalb auch eine billige Beurtheilung in weiten Kreisen.

Die Sprachenverordnung des Ministerpräsidenten Badeni geht aber viel weiter. Sie zwingt dem deutschen Volksstamme in Böhmen ein čechisches Sprachrecht ans, nicht nach dem Gesetze des natürlichen Bedarfes, sondern iii einem Umfange, als ob Böhmen jetzt bereits ein čechoslavischer Staat wäre; sie nimmt dem deutschen Volksstamme in Böhmen die Gleichberechtigung mit den Deutschen in den übrigen Kronländern Österreichs hinweg.

Darin, hoher Landtag, liegt die Gefahr für den deutschen Volksstamm in Böhmen. Diese Sprachenverordnung entzieht oder mindert wenigstens unsere Gleichberechtigung mit den übrigen deutschen Stammesgenossen in den deutschen Kronländern Österreichs, obwohl wir heute noch aus dem Boden des ledendigen österreichischen Staatsrechtes und der Österreichs schen Staatsgrundgesetze stehen. Aus diesen Gründen protestiren die Deutschen in Böhmen so nachdrücklich gegen die Badenischen Sprachenverordnungen. Sie haben dagegen protestirt im Reichsrathe und sie erheben diese ProtestKundgebung auch hier in diesem Landtage.

Wir stehen jetzt diesbezüglich vor einer neuen Phase, Wie ich schon vorhin erlwähnt habe. Die Regierung hat in diesem Landtage vor einigen Tagen durch Se. Excellenz den

Statthalter eine Erklärung abgegeben, dass im Lause des nächsten Monates eine neue Sprachenverordnung für Böhmen erscheinen soll, Welche die jetzige Badenische Sprachenverordnung abändert. Es sind auch gleichzeitig die Grundzüge dieser Abänderung im Augemeinen angegeben worden, nach denen diese Sprachenverordnung des Ministeriums Gautsch sich richten wird.

Diese Erklärung der Regierung hat ans der Seite der deutschen Abgeordneten den Beisall nicht gesunden; sie ist nicht zufriedenstellend gewesen, und wir haben außerdem Gründe nach früheren Erfahrungen, dass wir den Erklärungen der Regierung in diesem hohen Landtage ohnehin misstrauisch gegenüberstehen.

Wir haben ja im vorigen Jahre eine ähnliche Erklärung der Regierung gehört und wir haben bald darauf eine Sprachenverordnung des Ministerpräsidenten Grafen Badeni bekommen, von deren Inhalte die Vertreter des deutschen Volkes nicht verständigt worden sind. (Ruf: Wir sind belogen worden. ) Deshalb, hoher Landtag, können wir in die von der Regierung hier abgegebene Erklärung kein Vertrauen fetzen. Etwas anderes wäre es gewesen, wenn das gegenwärtige Ministerium Gautsch zu Beginn des Landtages die Verordnungenen des Ministerpräsidenten Grafen Badeni, die soviel Unheil in Oesterreich gestiftet haben, (Ruf: So ist es!) aufgehoben hätte und wenn es mit einem Provisorium in die Öffentlichkeit getreten wäre, zugleich mit der Zusage, dass der Sprachenstreit in Böhmen und Österreich vor das einzig richtige Forum, vor den Reichsrath verwiesen werde, damit bort eine sprachgesetzliche Regelung für das gesammte Reich auf Grund der Bestimmung der Staatsgrundgesetze erfolge. Das ist nicht geschehen. Wir stehen deshalb bloß einem Versprechen der Regierung gegenüber. (Ruf: Gilt nichts!)

Wir haben es vorläufig noch mit den derzeit bestehenden Badenischen Sprachenverordnungen zu thun. Darum beschäftigen wir uns hier mit diesem Gegenstande in dem vorliegenden Antrage Schlesinger.

Ich erkläre im Namen meiner christlichdeutschen Partei-Richtung, dass wir solidarisch mit den Vertretern der übrigen deutschen Gruppen diesbezüglich Stellung nehmen - wir thuen dies aus meiner innersten Überzeugung und aus wohl erwogenen Gründen gegen diese Sprachenverordnungen. Denn dieselben haben sich vor allem als schweres Unglück für das Land Böhmen, für Österreich und für die ganze Habsburgische Monarchie erwiesen.

Diese Sprachenverordnungen sind ein Unglück geworden für das Kronland Böhmen.

Meine Herren, wenn Sie die Stimmung, die heute hier in diesem Landtage herrscht, wenn Sie die Gereiztheit der Leidenschaften, die hier täglich zwischen den entgegengesetzten nationalen Parteien zu beobachten ist, vergleichen noch mit dem zustande vom vorigen und vorvorigen Jahre, so werden Sie eine sehr bedauerliche Steigerung finden. Wir sind ja bei diesem Zustande nahezu unsahig, sächlich, ruhig zu verhandeln über die wirtschaftlichen Interessen des Volkes und Landes. Diese Sprachenverordnungen des Grafen Badem haben sich aber auch als Unglück erwiesen für die ganze diesseitige Reichshalste.

Wer die letzten 3/4 Jahre in Österreich miterlebt hat, wer den Vorgängen in- und außerhalb des Reichsrathes gefolgt ist, kann wohl nur seine große Verwünderung ausdrücken, warum die Regierung noch eine solche Sprachenverordnung ausrecht halt, die das ganze Reich in seinen trefften Grundfesten erschuttert hat (Zuruf: Bureaukratische Bornirtheit!)

Ist denn diese sormlich absolutische Verordnung solcher trauriger Consequenzen werth? Wenden wir den Blick weiter aus die gesammte Monarchie! Gerade wegen dieser Sprachenverordnungen ist es nicht möglich geworden, den Ausgleich mit Ungarn rechtzeitig zu erneuern, obwohl dieser Ausgleich ein Lebensinteresse ist für beide Reichshaften, ein vitales Interesse nach den verschiedensten Richtungen hin.

Diese Sprachenverordnungen Widersprechen auch dem bestehenden Staatsgrundgesetze Oesterreichs - ich komme aus die nahere Begründung zurück. Diese unheilvollen Verordnungen sind demnach ungesetzlich und entbehren der rechtlichen Grund- und Unterlage. (Ruf: So ist es! Bravo! links. )

Diese Sprachenverordnungen sind endlich eine Gefahr für unseren deutschen Volksstamm in Böhmen (Abg Iro ruft: Wir wissen sehr wohl, was wir Deutsche in Böhmen wenn wir die weitere Entwickelung dieser Badenischen Verordnungen und die Errichtung des ange-strebten čechoslavischen Nationalstaates Böhmen schwagend zulassen wurden, in diesem Lande für die Folge zu erwarten hatten. )

Und wenn wir es noch nicht wußten, so wurde uns darüber ein Blick aus Ungarn vollstandig orientieren. Wir sehen, was im magyarischen Nationalitäte Ungarn die Deutschen, die Slovaken und die anderen Volker erfahren haben, wie sie politisch und national ohnmächtig gemacht worden sind. (Zwischenruf: Gesetz über die Magyaristrung den Namen).

Aus diesem Grunde nehmen wir Vertreter aller deutschen Gruppen in diesem Landtage einhellig Stellung gegen diese unglückseligen Sprachenverordnungen, die so viel Unheil über Land und Reich gebracht haben.

Es ist überhaupt zu verwundern, meine Herren, dass in einem constitutionellen Staate, wie Oestereich es ist, zwar über zahlreiche Kleinigkeiten Gesetze fabriciert werden müssen, so daß man tagelang darüber im Reichsrathe oder Landtage verhandelt, damit die Meinungen der Abgeordneten berücksicht weiden, dass man dagegen über ein so vitales Interesse, wie es die nationalpolitische und sprachliche Stellung und Berechtigung eines Volksstammes von 2 1/3 Millionen in einem Lande ist, einfach mit einigen ministeriellen Federstrichen mitscheidet. (Bravo, Bravo! Sehr richtig!)

Wenn ein Stück bureaukratischen Absolutismus in so wichtigen Dingen genügen soll, wozu brauchen wir dann den kostspieligen parlamentarischen Apparat für weitaus minderwerthige Angelegenheiten (Nur Aufputz!)

Was auf diesem Wege der SprachenVerordnungen für Böhmen angestrebt wird, und woraus ich vorhin schon mit Beziehung auf die Rede des Abg. Dr. Herold kurz hingewiesen habe, das hat uns, verehrte Herren, eine Rede des Prinzen Dr Friedr. Schwarzenberg in Budweis gehalten am 4. Juli. 1897, vollständig klar zum Bewusstsein gebracht

Diese Persönlichkeit ist hier im Landtage geistiger Führer des Großgrundbesitzes, auf dem Boden des Reichstages aber ist er durch sein Budweiser Mandat eigentlich Gesinnungsgenosse der jungčechischen Partei. Derselbe vertritt soweit die Gesinnung des Großgrundbesitzes einerseits und die Gesinnung des jungeechischen Clubs anderseits in seiner Person.

Dieser Abgeordnete hat in Budweis am 4. Juli 1897 in einer Wähler-Versammlung vor seinen Wählern Folgendes erklärt (Hört!):