městské rady a zastupitelstva německých obcí vydávají provoláni, kterými se vyzývají němečtí obyvatelé, aby české krajany vyháněli z bytů, aby jim odnímali práci a aby českého člověka nebrali a propouštěli ze svých služeb, aby je vyhlazovali.

Tento doklad německé kultury byste mohli najiti v tisíci a tisíci explářů.

Tolik jsem chtěl věčně poznamenati.

Nejvyšší maršálek zemský: Slovo má nyní pan poslanec Adámek k věcné poznámce.

Poslanec Karel Adámek: Velectění pánové ! Pan poslanec Peschka uznal zapotřebí vysloviti své politování nad tím, že se na říšské radě pro lid nic positivního nevykonalo. To politování jsme my vyslovili dříve než on; avšak prosím, aby především on položil ruku na srdce a přiznal si příčinu této neplodnosti říšské rady. Naší povinností nebylo hájiti centrální parlament, který nebyl zřízen pro nás, ale proti nám. (Tak jest!) Kdo jej rozbil ? Byli to pánové, kteří na něm druhdy bašty své politiky stavěli. Pan posl. Peschka vykládal, že jsme my začali obstrukci na říšské radě při herní předloze, my se k tomu známe, a želíme jen, že jsme ji nemohli provésti až do konce. P. poslanci Peschkovi gratuluji k tomu, že přispěl k uskutečněni berní předlohy. (Výborně. )

Pan posl. Pescha dále mluvil o návrhu Falkenhaynově a při tom bylo voláno s druhé strany "fuj". Musím konstatovati, že v té chvíli, kdy sociální demokracie podnikla útok na presidium sněmu, kdy osobní bezpečnost presidentovu ohrožovala takovým způsobem, že sociálním demokratem Bernerem byl vytržen ze svého křesla a mrštěn na schodiště a zachycen naším poslancem, že v té chvíli, kdy sociální demokracie na okamžik ovládla presidium sněmovny, strana poslance Peschky k tomu volala své brávo. (Nepokoj. Pochvala. )

Byla to parlamentární revoluce, která nemá rovné a která byla dovršena argumenty z ulice. Proto jest velmi smutné, že pro pana posl. Bernera, z jehož rukou musil býti president vyrván, má p. posl. Peschka vždy soucit a pro starého presidenta, jehož osobní bezpečnosť byla ohrožena a který byl svržen se schodů, soucitu takového nemá, (Výborně. )

Pánové, my Vám gratulujeme k tomu spojenství se sociální demokracii, které dnes tak eklatantně bylo manifestováno. Uznali jste dnes zásluhy sociální demokracie o revoluci v parlamentě, uznala to dříve Vaše žurnalistika. Gratulujeme Vám také k nynějším Vašim vůdcům Schönererovi i Wolfovi, kterých se zřeknouti nemůžete. Mluvilo se v této debatě o patriotismu, hlavně to byl humánní p. páter Opitz, který při každé příležitosti mluvívá hlučně o humanite.

Prosím, aby uvážil, jak se srovnává to, co povídá, s jeho postavením pod praporem Wolfa? Nepochybuji o patriotismu oněch pánů, dovolím si jen podati některé ukázky, jak vypadá patriotismus nejkrajnějšího křídla strany Wolfovy.

Blízký přítel p. Wolfa posl. Türk na říšské radě jednou o tom patriotismu vyprávěl následovně: My Němci v Rakousku nemáme svého vlastního domu, bydlíme zde jako v podnájmu v hotelu "Austria". Tento hotel "Austria" jest velký "herberk" pro bezdomovské středoevropské národnosti. (Slyšte!)

Ze všech těch v hotelu ubytovaných národností musíme my Němci platiti nejvyšší činži za nejšpatnější, nezdravé, vlhké a průvanové pokoje a za nejšpatnější stravování.

Nedávno vypravoval Wolf, že Němec nešilhá, že tam kouká s otevřeným hledím do té říše Německé. Vy víte, jaké se Vám dostalo odbytí od známého orgánu Bismarkova "Hamburger Nachrichten. "

Tak vypadá patriotismus strany, jíž v čele stojí pan Wolf. Dovolte abych Vám pověděl, co se stalo v časopisu "Deutsches Volksblatt.

Ve mnohých těžkých bojích politikou a činností vydobyli naši slavní císařové z rodů hohenštaufského saského a franc kého tuto zemi (Čechy) německému národu a zanechali ji jako nezadatelný úděl, nadějíce se, že silní potomci dědictví po nich obhájí a rukou pevnou udrží.

Jak stojí však věci dnes? Nemůžeme si zatajiti, že jsme v nebezpečí nejen ušlechtilé dědictví své nejen německé Čechy, nýbrž i německé Rakousko ztratiti, jako jsme v době slabosti ztratili německé Švýcary a německé Nizozemí. Naše bolest proto jest veliká, ale jen prozatím.... neboť nikdo z nás nemůže býti tak slepým, aby nepozoroval, že pro náš lid se blíží pomalu sice, ale neodvratně osudná světodějná hodina, která pro nás bude ohromně důležitá... Běda nám, jestli příští události najdou pokolení chabé, jestli se nevyskytne silný státník dle vzoru Oty Bismarka, který přetrhá outka krátkozraké politiky a rozluští otázku elsasko-lotarinskou na Východě. (Slyšte!)

To mluví velmi jasně. Nepodezřívám pány, kteří o patritismu mluví, avšak žádám p. dra Funka, aby vzal posici proti takovým projevům toho tak zv. rakouského patriotismu, aby vzal posici proti takovým směrům německých terroristů. (Výborně. )

Bylo pověděno. Že i procházka Němce po ulici pražské je provokací, jest to čirá lež!

Že průvody buršů provokují, je přírozeno. Pravili jste, že nejste v Praze bezzpeční životem. S naší strany můžeme to říci stejným způsobem.

Já a kol. Brzorád byli jsme včera dvakráte v nebezpečí života, neboť bylo na nás vojenskou hlídkou beze vší výstrahy od zadu útočeno. (Slyšte !) Jest velmi smutné, že vláda k věcem takovým nehledí, a že nepočítá s duší davu. Události tyto mohou vésti ke kousekvencim nedozírným. (Souhlas. )

Hrajete s ohněm, zodpovědnosť zato, co se může státi, spadá na Vás. (Pochvala. )

Nejvyšší maršálek zemský:

Jsou ještě přihlášeni k faktické opravě:

Es sind zur saktischen Bemerkung angemeldet:

Páni posl. dr. Dyk, Dr. Pergelt, Wolf. Dávám slovo ke krátké věcné opravě panu posl. dru Dykovi.

Poslanec dr. Dyk: Pan posl. Peschka patrně za tím účelem, aby svalil vinu na nás za to, že policie byla povolána do parlamentu k ochraně předsednictva; popíral, že by se strany levice nějaké násilnosti proti většině a zejména proti předsednictvu by byly bývaly páchány.

Tato obrana pana poslance Peschky učinila na mne dojem tak jako člověka, který náramně rychle zapomíná, aneb zločince, který se přidržuje hesla "quid fecisti. nega".

Pan poslanec Peschka musil ztratiti paměř, anebo zúmyslně chce zapomenout, co sám konal.

Co pak se neparratuje, jak on a jeho soudruzi Lömisch, Moosdorfer, Dobernigg, Wolf a ostatní, co den přepadali předsednictvo, tomuto vyhrožovali, pěstě neustále vyzdvihovali vzhůru a vyhrožovali předsednictvu, jestli se opováží jednati proti Vaší vůli, že násilím bude shozen a to Vaši zjednanci, sociální demokraté potom dokonali, ale všecko to pan Peschka neviděl. Z to zase chtěl patrně denuncovati (Posl. Pešchka: Ich protestiere dagegen), pravě, že když jsme odváděli Bernera, Jsem mu dal "einen Faustschlag von hinten ins Gesicht". (Hlučná veselost. )

Já to ponechávám rozumu a moudrosti páně Peschkově, já jsem chránil praesidium proti surovosti násilníka Bernera, který patří mezi Vaše řady, který praesidentovi sáhl na hrdlo, a shodil jej s předsednického křesla, tak že by to byl životem zaplatil, kdyby ho nebyli přátelé moji náhodou zachytili. Já jsem jednal správně a proti surovým útokům Vašeho spojence a přítele Bernera užil jsem jedině svépomoci. (Odpor v levo. )

Popírám věcně a není pravda, že když Bernera odváděli, jsem mu dal "einen Faustschlag von hinten ins Gesicht", jak tvrdí pan poslanec Peschka.

Jeho spojenci dělali násilí nejhrubšího druhu a podruhé, až p. posl. Peschka bude denuncovat, prosím, aby metl napřed před svými vlastními dveřmi (hlučný odpor v levo. Poslanec Peschka volá: Das ist eine Gemeinheit); pravdu nesnesete (Posl. Peška: Ich bin kein Denuaciant), to jest denuaciace. (Nepokoj.)

Oberstlandmarschall: Ich ertheile zu einer thatsächlichen Berichtigung das Wort dem Herrn Äbgeordneten Dr. Pergelt und ich bitte um Ruhe.

Abg. Dr. Pergelt: Hohes Haus! Ich bin der čechischen Sprache so wenig mächtig, dass ich nicht imstande war, den einzelnen Herren Rednern, welche nach mir in dieser Sprache über die Vorfälle des vorgestrigen Tages am Graben gesprochen haben, zu folgen. Ich bemerke hiezu nur, nachdem die Richtigkeit der von mir vorgebrachten Angaben, wie ich aus den Übersetzungen und Andeutungen von Collegen vernommen habe, seitens der Herren, die vor mir gesprochen haben, in Zweifel gezogen wurde, dass diese Angaben auf Aufsagen des Verletzten selbst beruhen, dann auch auf Aussagen mehrerer anwesenden Zeugen, welche den verschiedensten Berufen angehören, sich vorher nicht gekannt haben, von denen einer ein deutscher Bürger ist, ein Geschäftsmann, der mit Frau und Kind zufällig am Graben spazieren ging, daher gewiss nicht in der Absicht, dorthin gegangen war, um an angeblich geplanten Demonstrationen theilzunehmen, sondern gewiss ein ganz unvoreingenommener und an der Sache ganz unbeteiligter Zeuge ist.

Ich habe die Thatsachen nach bestem Wissen und Gewissen hier so vorgebracht, wie sie mir vorgestern von den Zeugen des Vorfalles mitgetheilt wurden. Diese Thatsachen werden bestätigt, durch die unter seinem Diensteid abgegebene Aussage des k. k. Polizeikonzipisten, welcher bei diesem Vorfalle intervenierte.

Hoher Landtag, mir war es ja nur darum zu thun, ich möchte sagen, zur Steuer der Wahrheit beizutragen, nachdem doch die Darstellung, welche H. Abg. Dr. Baxa der Sache hier im Landtage gegeben hat, mit Rücksicht auf die selbst in den čechischen Zeitungen enthaltene Darstellung auf Unrichtigkeit beruht.

Ich habe nicht ein Wort in meiner Rede gesprochen, das nur im entferntesten geeignet scheinen könnte, sie aufzureizen oder eine Provocation darin erblicken zu lassen.

Ich muss mich dagegen verwahren, wenn gegenüber jener ganz objectiven Darstellung, wie sie von mir gegeben wurde, von Ihrer Seite mit Verdächtigungen und Ausdrücken herumgeworfen wird, die gewiss in einem Landtage überhaupt, insbesondere aber in einem von jener Bedeutung, die Sie diesem Landtage so gern beilegen möchten, nicht erhoben werden sollten; ich bin aus die Antwort dieser Herren übrigens gar nicht neugierig; wenn dieser Landtag dann einmal in Folge solcher Anwürfe vielleicht Schauplatz von Scenen wird, so sind nicht wir daran schuld, sondern Sie. (Stürmische Bravorufe und Händeklatschen bei den Deutschen. )

Oberstlandmarschall: Ich ertheile dem Abgeobneten Wolf zu einer Erklärung das Wort.

Abg. Wolf: Hohes Haus! Die ganze Unmöglichkeit parlamentarischer Verhandlungen hier in diesem hohen Landtag ist durch die einfache Thatsache gekennzeichnet, dass es einem Theileder Anwesenden beliebt, in einer Sprache zu sprechen, welche mir Deutsche nicht verstehen (Veselosť v středu) und so ist es eine Unmöglichkeit, sich gegen alle aus Einen gerichteten Angriffe sofort zu wehren und zu vertheidigen. Ich höre im Vorlaufe der Debatte aus dem Munde die čechisch sprechenden Redner so oft meinen ehrlich klingenden deutschen Namen mit allerhand Anhängseln, als Wolfa, Wolfovi, u. s. w. verbrämt, höre manchmal eine Gesetztheit bis zum Belfern (Heiterkeit) und weiß nicht, was ich daran sagen soll.

Meine Herien, man ist in Bezug auf das Entgegnen auf die čechische "Politik" angewiesen, welche die namenlose Güte und Freundlichkeit hat, alles am nächsten Tage in unsere Sprache übersetzt zu bringen, die allerdings maltraitiert mit Fiemdwörtern verunziert ist. Angewiesen aus die "Politik" zu Warten, kann ich nicht sofort antworten; ich muss čechisch sprechende Collegen auf deutscher Seite bitten, nur einige Schlagworte aus den Angriffen mitzutheilen und so bin ich in der Lage durch die Güte eines Collegen auf die Angriffe, welcher Dr. Klouček gegen mich gerichtet hat, zu antworten. Ich habe von jenem vernommen, dass er die Giltigkeit meines Mandats i Zweifel zieht, dass er davon spricht, ich sei deswegen, weil ich von einem Königreich Böhmen zu sprechen mich weigere, sondern dieses Land als Provinz betrachte, nicht mit Fug und Necht in diesem Landtag liier.

Hohes Haus! Ich mache darauf auswerksam, dass ich von deutschen Wählern des Landgemeindenbezirkes Teplitz, Dux, Bilin mit 216 von 217 abgegebenen Wahlmannerstimmen als Abg ordinier gewählt worden bin und mochte Sie einmal bitten, meine Herren, wer von Ihnen in ähnliches Stimmenverhältnis aufzuweisen hat.

Verehrte Herren, ich bin hier mit vollem Fug und Recht und werde im Vereine mit meinen lieben Coßegen von deutscher Seite immer dahin wirken und streben, dass dem deutschen Volke hier in diesem Landtag durch den Landtag nichts von seinen Rechten genommen wird. Es scheint das gerabe so gewesen zu setn, als ob man den Landesausschuß, der ja in letner Mehrheit slavissch ist, darauf aufmerk sam hat machen wollen, wie mein Mandat bestritten werden konnte.

Meine Herren, probieren Sie das einmal, und Sie werden sehen, wie ungeheuer lacherlich Sie stch dadurch machen Ich wundere mich außerordentlich, dass Herr Dr. Klouček, der sonst in juristischen Kreisen ein geübter AdvoKat und tuchtiger Iurist sein soll, zu diesen Mittel grift und ich bedauere, dass er sich dadurch im vorhinein den Vorwurf der Lacherlichkeit geholt hat.

Verehrte Herren Der Herr Abgeordnete Dr. Klouček hat auch davon gesprochen und ein Schnststuck citiert, welches ich setnerzeit an den hohen Landtag gerichtet habe, als ich der einer der fruheren Landtagswahlen im Bezirke Hohenelbe gegenüber einem deutschen Wahlgegenbewerber unterlag. Ja, meine Heiren, er hat dieses Schriftstuck citiert. Damals aber handelte es sich um einen anderen Interessenstreit und zwar zwischen Deutschen. Sie durfen sich aber nicht der Hoffnung hingeben, dass Sie durch das Hineinwerfen solcher Zankapfel in unsere Reihen unsere, Gott sei Dank, geschlossene Einigkeit storen werden. Wir haben diesen Interessettkampf vollständig vergessen, und stehen jetzt wie Bruder zusammen und wissen, dass uns nichts trennen wird. (Lebhafter Beifall, ) Ich berichtige thatsachlich), dajs von diesem internen Gegensatze bei uns jetzt absolut keine Rede ist, und wenn Herr Dr. Klouček noch so viele Schriftstucke aus früherer Zeit zu veilesen die Gute haben sollte. Ferner hat Herr Dr. Klouček auf einen Prozess hingewiesen, der sich vor dem Geschworenengerichte in Jičin abgespielt hat. Daraas, dass ich dort freigesprochen wurde, hat er die Folgerung gezogen, dass mau mit Recht aus die Freiheitsgefuhle der Cechen und der čechischen Geschworenen hinweisen kann. Um Freiheitsgefuhle der čechischen Bevölkerung und Geschworenen hat es sich jedoch nicht gehandelt. Ich bin angeklagt gewesen wegen angeb lich zu starker Angriffe gegen das Judenthum. Dadurch, dass mich die čechischen Geschworenen einstimmig freigesprochen haben, ist nicht ihr Freiheitsgefuhl bewiesen worden, sondern nurbewiesen worden, dass das čechische Volk mehr und mehr antisemitisch zu werden beginnt, und dabei verstehe ich nicht, dass die Čechen sich - ich meine im Reichsrathe - von einem Herrn fuhren lassen, der sich als Jungčeche ausgibt, aber auch ein Jude ist Es ist also das Ergebnis dieses Prozesses nicht geeignet, die Freiheitsgefuhle in besonderes Licht zu rucken, sondein dient nur zum Beweise, dass die Čechen antisemitisch gesinnt sind.

Weil ich nun tatsächlich berichtige, muss ich aus die unrichtigen Ausfuhrungen des H. Abgeordneten Dr. Herold antworten, Herr Dr. Herold hat den Zwischenfall, der uns vorgestern in außerordentliche Erregung versetzte, so dargestellt, als ob er abgekartet, vorbereitet, eine provokace gewesen sei. Ich berichtige thatsachlich: Ich bin zum Telephon gerufen worden, und constatiere ferner tatsächlich, ich bin von deutschen Studenten aufmerksam gemacht worden, dass ein aufgehetzter Mob gegen sie zu scharmutzeln beginnt und bin darauf anfmerksam gemacht worden, dass ein Student schon blutig geschlagen worden ist, und da habe ich es für meine Pflicht gehalten, nicht langer zuzuschauen, wie eine zwecklose Debatte gefuhrt wird, sondern die deutschen Collegen aufmerksan gemacht, dass Sie den deutschen Studenten zu. Hilfe zu kommen haben.

Herr Abgeordneter Herold hat gesagt, die Gedusd der Čechen sei jetzt zu Ende Hiezu berichtige ich thatsachlich, dass wir nicht darauf warten werden, denn unsere Geduld ist langst zu Ende. (Bravo!)

Nejvyšší maršálek zemský. Dávám závěrečné slovo p. navrhovateli.

Poslanec princ Ferdinand Lobkovic: Slavný sněme! Na návrh naš hned první pan řečník odpověděl rozhodně a sice rozhodným "ne!" a následující páni řečnici se postavili na totéž záporné stanovisko, a proto, velectění pánové, již tentokráte byl osud tohoto návrhu spečetěn. Na tomto osudu by se také ničeho nezměmilo, kdybych ještě další řečí snad návrh náš chtěl podruhé odůvodňovati, a proto, velectění pánové, se zříkám závěrečního slova.

Avšak na něco bych si přece dovolil poukázati. Ctění páni na německé straně vyslovili své podivení nad tím, že na této straně jeden řečník se proslovil rozkodným, ano velice energickým způsobem.

Jeden řečník z německé strany se tázal, zda-li s tímto prohlášením boje snad celá naše strana souhlasí. Proti tomu, pánové, dovoluji si konstatovati, že řeč, o kterou se právě jedná, nemela ráz prohlášení boje, - es war keine Kriegserklärung, - nýbrž že řeč ta byla právě jen odpovědí na celou řadu řečí, které jsme slyšeli z druhé strany (Výborně !) To nebyla první řeč v této dlouho trvající debatě. První řeč - a myslím, že to mohu směle tvrditi - byla prodchnuta mírným tonem, avšak ihned se začalo na ní zcela v jiném tonu odpovídati, ano, byly nám vrženy urážky ve tvář, byly vrženy urážky ve tvář celé naši straně a celému českému národu urážky, které málo kdy ještě v tomto slavném sněmu takovým silným způsobem se pronesly (Výborně !). Proto se nemohou pánové diviti, když konečně také krev i v sebe pokojnějším člověku začne vříti a když také silným způsobem na silné útoky se dávají silné odpovědi. Tato řeč nebyla žádným útokem, nýbrž tato řeč byla tím, co se ve mluvě šermířské nazývá ripostor. Že řečník o kterém jsem právě mluvil, nemluvil pouze ve vlastním jméně, o tom ovšem ráčil se celý sněm přesvědřiti dlouhou řadou pánů, kteří mu tleskali a gratulovali.

Když jsem při slově, musím se ještě zmíniti o záležitosti zcela osobní.

Z jisté části řeči p. posl. Dr. Engla z veřejných časopisů i z řečí jiných pp. poslanců jsem seznal, že ta okolnosť, že jsem návrh svůj odůvodňoval v jazyku německém, byla namnoze mylně vykládána a sice tím způsobem, že bych byl tím ustoupil jakémusi nátlaku, aneb odporu.

Cítím se povinným co nejrozhodněji prohlásiti, že tomu tak není. Já jsem měl úmysl tento návrh svůj odůvodňovati po německu, poněvadž mi na tom záleží, aby zejména páni na druhé straně této slavné sněmovny byli sto sledovati veškeré mé vývody a aby měli ihned direktní příležitost proti nim zaujmouti své stanovisko.

Kdybych byl mel jiný úmysl, věřte mi, že bych si nedal nikdy zabrániti ve svém právu užíti kteréhokoliv jazyka zemského a tím méně zde na sněmu království českého nedal bych si zabrániti v tom, abych užil svého jazyka mateřského. (Výborně - hlučný potlesk řečníku se gratuluje.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Žádám pány, aby ráčili zaujmouti svá místa.

Ich ersuche die Herren, ihre Platze einzunehmen.

(Zvoní): Předmětem hlasování je návrh pana hraběte Buquoye, který se nachází tištěný v rukou pánů poslanců.

K tomuto návrhu pan náhradník pana navrhovatele zároveň podal návrh dodatečný, který zní: "Tomuto výboru buďtež přikázány veškery návrhy týkající se poměrů jazykových v království českém. "

Mám za to, že hlasování má se díti tím způsobem, že dám především hlasovati o tištěném návrhu hraběte Buquoye a pak o dodatečném návrhu, který byl se strany pana knížete Ferdinanda Lobkovice učiněn jakožto náhradníka navrhovatele.

Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag des Herrn Abgeordneten Grafen Buquoy, welcher sich gedruckt in den Händen der Herren besindet.

Zu diesem Antrage hat der Herr Stellvertreter des Antragstellers einen Zusatzantrag gestellt, welcher dahingeht:

"Dieser Commission sind alle die sprachlichen Verhältnisse im Königreiche Böhmen betreffenden Antrage zuzuweisen. "

Ich glaube, dass die Abstimmung in der Weise am richtigsten einzuleiten sein wird, wenn ich zunächst über den gedruckten Antrag des Grafen Buquoy abstimmen lasse und dann über den Zusatzantrag, der gestellt worden ist.

Wird gegen diese Art der Abstimmung ein Einwand erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Nebyla činěna žádná námitka a učiním tedy jak jsem prohlásil.

Es ist keine Einwendang erhoben worden, ich werde daher in dieser Weise vorgehen. Das Wort hat sich zu einem formalen Antrag bezüglich der Abstimmung der Herr Abg. Dr. Pergelt erbeten.

Ich ertheile ihm das Wort.

Abg. Dr. Pergelt: Hoher Landtag! Wir kommen in dieser Tagung des hohen Landtages zur ersten Abstimmung, zur Abstimmung über den Antrag, der von der Großjgrundbesitzercurie gestellt wurde. Gleich in der ersten Sitzung dieser Tagung, in welcher von dem Antragsteller, beziehungsweise von dessen Sellvertreter dieser Antrag mit seiner hohen politischen Bedeutung als Pathengeschenk dieses hohen Hauses entgegen gebracht wurde, und der ganze Verlaus dieser großen, abgeführten Debalte wird gewiss in Jedern des Gefühl wachgerufen haben, dass es sich hier nicht allein um diesen Antrag, wie er hier geschrieben steht, fondern dass es sich um weit Größeres handelt.

Und weil wir auf dieser Seite des Hauses das Gefühl haben, dass beim Bestehen der Sprachen-Verordnungen selbst irgend ein Verhandeln über die Neuregelung der Sprachenfrage überhaupt unmöglich ist, weil wir auch von der Rechtsüberzeugung durchdrungen sind, dass hier im Landtage des Königreiches Böhmen gewiss nicht der competente Ort ist, über die Regelung der Sprachenverhältnisse zu berathen und zu beschließen; (Oho! v pravo. Bravo! links); da wir weiter der Uberzeugung sind, dass ein Beschluss über diesen Antrag eine Überschreitung der Competenz wäre, welche durch die Versaffung und durch die Landesordnung diesem hohen Landtage zugeniessen worden ist, und weil wir endlich von der Überzeugung getragen sind, dass im Gegensätze zu dem ausdrücklich angegebenen Zwecke des Antrages, dass nämlich im Einverständnisse der Vertreter beider Volksstämme die Sprachenverhältnisse in diesem Königreiche zu regeln wären, die derzeitige vollkommene Unmöglichkeit einer einverständlichen Lösung dieser Frage und besonders in diesem Landtage in der abgeführten Debatte zum vollendeten, zum glänzenden Ausdrucke gekommen ist, und dass endlich auf jener Seite dieses Hauses - die sich anfangs eine Vermittlerrolle vindicirte - wie das der ganze Verlauf der Debatte gezeigt hat, von einer wahren Vermittlung keine Rede ist -

Oberstlandmarschall (läutet): Ich muss den Herrn Redner ersuchen, einen formellen Antrag zu stellen.

Abgeordneter Dr. Pergelt: Aus allen diesen Erwägungen sehe ich mich veranlasst, im Namen meiner gesammten Gesinnungsgenossen den Antrag zu stellen, dass über diesen Antrag die namentliche Abstimmung eingeleitet werde. (Rufe: Über beide Anträge!) Zum Zusatzanträge, Euer Durchlaucht, werde ich mir erlauben....

Oberstlandmarschall: Die Art der Abstimmung muss jetzt festgestellt werden.

Abgeordneter Dr. Pergelt: Dann gilt dieser mein Antrag auf namentliche Abstimmung für beide Anträge, sowohl für den Antrag Buquoy, als für den Antrag Lobkowitz. (Bravo! Bravo! Lebhafter Beifall. links. )

Oberstlandmarschall: Ich ertheile das Wort dem Herrn Abgeordneten Dr. Bašatý

Dávám slovo panu poslanci Dr. Vašatému.

Poslanec Dr. Vašatý: Slavný sněme! Uzavřením debaty nepřišel jsem ke slovu a proto stran hlasování prohlašuji, že každé sestavování a volba výboru ve věcech jazykových je zbytečná. Nnechť jen vláda plní svou úřední povinnosť! zachováváním platných zákonů a pak slavný sněm může hned se raditi o bídě a hospodářských poměrech obyvatelstva.

Oberstlandmarschall: Ich halte mich genöthigt, gegenüber den Worten, welche vom Herrn Abgeordneten Dr. Pergelt gesprechen worden sind, nur eine ganz kurze Bemerkung zu machen, und zwar nachdem, der Herr Abgeordnete die Ansicht ausgesprochen hat, dass die Stellung dieses Antrages über die Competenz des Landtages des Königreiches Böhmen hinausgeht, so halte ich mich für verpflichtet, darauf hinzuweisen, dass ich es mir stets zur Aufgabe gestellt habe, die Grenzen der Competenz