Čtvrtek 20. ledna 1898

Oni praví, že prý sněmu nechtěli; věřím, že nechtěli sněmu, poněvadž jim byl nevhod. Když nemohli dosáhnouti toho, aby sněmu nebylo, tu vystrčili prapor na rozbití sněmu Wolfem. Wolf jest enfant térrible, který měl vládu strašiti. Přišla z Chabařovic deputace a žádala, aby "geheiligte Person" Wolfova byla chráněna. (Hlučný smích) Pan Wolf přišel, jeho "geheiligte Person" zde byla, okolo něho mašírovali vždy buršové a pět policistů a za ním zástup chlapců, kteří tuto komedii chtěli viděti. (Hlučný smích. ) Přišla řada interpellací a co, tu vidíme: z počátku chtěli chrániti Wolfa; když byl chráněn, křičeli: "Proč pak mu dáváte policii, tím provokujete lid!" Když nepomohlo nic, mluvily se zde ostré, paličské řeči, a jest děkovati jen naší disciplině a zdrženlivosti, že se nic nestalo. Věřte mi, že někdy vzkypěla krev v nás, ale opanovali jsme se vždy, poněvadž jsme nechtěli jíti pánům do lapačky a rozbíti sněm, jak oni chtěli. A když se jim to nepovedlo, musí se ubozí buršové se svými čepicemi přičiniti, aby sněm rozbili a vláda je tak neprozíravá (Veliký smích a potlesk), že jim jde na lep.

Vidíte, pánové, to mne nejvíce mrzí na nynějším ministerstvu, že je tak neprozíravé a do té německé lapačky vchází.

Dokázal jsem Vám ten celý systematický postup proti nám. Myslím, že náš lid, jak dobře řekl pan kollega Podlipný, bude mnohem chytřejší v tom ohledu než vláda a nechá Němce a bude je úplně ignorovati, poněvadž je to nejrozumnější My bychom dělali jim reliéf, když by někdo z českého lidu kteréhokoli burse uhodil. Co jest nám do Wolfa a co do buršů? Nechoďme jim na ten lep, který nám nastrojili! Oni všeho systematicky upotřebují, aby tento slavný sněm byl rozpuštěn, by se dokázalo, že nechtějí nejenom centrální parlament, ale i sněm že nemůže pracovati. Hřešili bychom na zájmech lidu svého a lid na zájmech svých vlastních, kdyby do té lapačky vstoupil.

Pánové, jest to zvláštní s těmi věcmi, které se dějí na Příkopě. Já jsem to včera viděl. Nevím, zdali to jest výhodnější a lepší pro stát, když ve velkém městě a v království Českém panuje mír a pokoj, než když pár buršáků chodí v čepicích v "bummlu" po Příkopě. Mně se zdá, že státní zájem vyžaduje, aby byl klid, byť i buršové s čepicemi choditi nemohli. (Posl. dr. Schreiner volá: "Freiheit, die ich meine!") Prosím, viděl jsem to včera, tu "Freiheit, die ich meine!". Pánové, ten bumml jste měli viděti včera. To nebyli jednotliví buršové s cereviskami sem tam chodící, to byly celé tlupy a kolem nich policie a vojsko, jako by těch pár buršů dělalo celý stát.

Já myslím, že bumml podléhá shromažďovacímu zákonu a že pan Dörfl, který má v této věci největší vinu, (Výborně! Hlučný potlesk) měl tu učiniti jiný pořádek. Právo cerevisek nikdo jim nebere, pamatuji se ze studentských let, že tenkráte zcela volně s cereviskami chodili a že nikomu v tom nebylo bráněno.

Ale jsou jisté doby, kde vězí elektřina ve vzduchu, kdy jest třeba dbáti, aby nevybuchla a tu jest potřebí, aby zde, jako my vážně a klidně se chováme, i druzí vážnosti a klidu šetřili (Výborně!). To nejde, aby Němci dělali co chtí, a abychom my museli mlčeti. Konečně má i trpělivosť své meze a my nemáme vše v rukou. My máme v rukou to rozčilení snad jen u osobních přátel nejbližších.

Když se to stále opakuje, dovolte mně, tu jest obava a tu má státní moc povinnosť zakročiti a věc zameziti.

Jest to obmezení osobní svobody? Já myslím, pánové, že státní moc může v takových dobách, jako jsou nynější, říci: Poněvadž následkem toho a toho jest obava, že se stane to a to, mám za to, že jest zapotřebí, abyste v tuto dobu ustali od tohoto demonstrativního chození a demonstrativního provokování českého lidu. (Výborně. )

Říká se pořád, že prý jest to obmezování osobni svobody. Co pak ti domácí pánové, kterým se nakazuje, aby v 9 hod. zavírali zvé domy, co pak ti živnostníci, kterým se také nařizuje, aby zavírali o 5. hod. odpol své obchody ? Ti utrpěli více než ten burš, který čepici nesmí nositi! (veselost) Ať je na universitě a poslouchá přednášky; to jest jeho úkol a nikoliv dělati politiku!

To jest směšné, vždyť, když jest velký rámus, schovají čepice a vytáhnou klobouk (Veselosť). K čemu takové věci ? My právo, míti různobarvé čepice, nikomu nebereme a nemůžeme bráti, víme, že jest to zcela přirozené, ale přece musíte uznati, že to nejde, abyste Vy tak systematicky mohli rozeštvati Prahu a následkem toho aby se stalo sněmování nemožným. Tak nás nevylákáte, ale státní moc nemá si tak neobratně počínati.

Vždyť jsme to včera viděli, co se stalo Kollega Adámek a kol. Dvořák jsou toho svědky, kteří s kol. Brzorádem na Příkopech promenovali. Na trotoirech dragouni honili lidi bez důvodu, posekali u "Šenfloků" člověka, který volně tam chodil a nic nečinil; důstojník ho sekl do hlavy a vojáci ho tloukli pro nic za nic! Takových lidí je několik a nebylo pražádného důvodu k tomu.

I prosil bych. aby se, když o tak důležité věci se jedná, i policie i vojsko chovalo slušně, já jsem se šel na to podívati. Dva případy jsem viděl: Hnalo se vojsko s bajonety na lid na trotoiírech i myslil jsem, že něco lidi učinili ale burš křičel na policajta:;; Er schaut mich an" (veselost) a proto volal po policii i po vojsku. Druhá událosť: Tam zase hnali ševcovského kluka, který křičel: "Strčte ho!* K vůli tomu tam stála celá jízdní armáda! Tak daleko jsme dospěli, že rakouská armáda stojí před 'německým kasinem a chrání burše, aby tam mohli mití "Frühschoppen". Kdyby byla válka s Pruskem, bylo by dobře, kdyby se dávalo v kasíně "Frühschoppen", celá armáda by tam musila jíti (smích, veselosť).

Mluvil jsem s několika Němci, slušnými lidmi, kteří se nelibě vyslovili nad takovým jednáním policie a pravili, že takovým jednáním musí se přirozeně provokovati, že to tak nemůže jít. já jsem dosti chladný člověk, ale ve mně vzkypěla krev, když jsem viděl, že se bez důvodů" na Příkopech zakročóvalo. Pan místodržitel praví, že dal nařízení, aby, pokud toho "možnost k dosažení cíle připouští", se vojsko a policie chovaly slušně. To není správné, oni se vůbec musí chovati slušně, nejen pokud to "možnost k dosažení cíle" připouští.

Zdá se ale, že ten vliv na policii a vojsko toto nařízení nemělo, poněvadž jsem včera zase na Příkopech viděl tu samou hrubosť a bezohlednost.

Pan místodržitel by také učinil dobře, aby byl opatrnější v přijímání zpráv od policejního řiditele p. Dörfla.

Zpráva, která byla dána posledně o události na Příkopech ve sněmu, není pravdivá a když pan místodržitel dá zprávu úplnou, přesvědčí se, že to, co nám bylo řečeno, se s pravdou nesrovnává. Pan místodržitel ve své odpovědi pravil, že právo odznaky nositi jest ve stanovách. Dobře!

Zde se praví, že se nemohou zakazovati odznaky. V Brně se neptali, tam měl český spolek "Zora" stuhy a na technice je několik lidí poplivalo. Bylo to prohlášeno za provokaci, a co se stalo ? To bylo také nošení odznaků, ale v Brně to bylo co provokace zakázáno. Také to měli ve stanovách. To je ten dvojí loket v Rakousku proti nám a Němcům.

A když porovnáme rozsudky ve věcech demonstrací pražských a vídeňských, tu by musil člověk býti slepý, kdyby to neviděl. (Posl. Březnovský: Tři dni, tři měsíce. ) Vy jste volali, totiž pan poslanec Štěpán Richter: "Dreinschießen sollten sie (Hlasy! Hanba!) Dovolte mi, jaké jest to jednání ? Na jistém místě mně bylo ohledně rozsudků vídeňských a pražských - nebudu tu osobu jmenovati, - ale bylo to ze závažného místa, řečeno: "Ich wundere mich, dass die Wiener Richter den Demonstranten nicht noch einen Vorschuß gegeben haben. " (Abg. Bohatý: Hier in Prag waren 2 Gulden die Taxe!)

Je to pravda, pánové! Vídeňští demonstranti dostávali pětku, desítku, já uznávám, že to bylo menší za to, co dělali, já to také viděl. Ale jak zde a ve Vídni se soudilo, to není stejné, to je ten dvojí loket

Když to český lid vidí, jak se jedná dvojím loktem, není možno, by lid ani jeho poslanci mlčeli, tu nelze se zdržeti. Ale když Vy neustále nám vytýkáte, co se děje zde v Praze na Příkopech a co se dělo, - a snad se více díti nebude - přál bych si toho vřele, by pan prof. Ullrich s celou německou universitou přišel konečně k rozumu, tu se ptám, kdo to zavinil ? Vy sami, když jste tvrdili, že choditi na př. v sokolském šatě v německém tak zvaném uzavřeném území, je provokací německého obyvatelstva. To jste tvrdili Vy před dvěma lety, pamatuji se na to dobře na ty všelijaké interpelace a návrhy na říšské radě.

Ten Český lid má zdravý lidský rozum, vidí tam to a zde ono, vidi Vaše jednání, a přijde k úsudku, který Vám nyní není příjemný, jako nám nebyl příjemný úsudek, který jste dělali v tak zvaném uzavřeném území. Vy nejprve provokujete, a, když se Vám šlápne na kuří oko, nadáváte.

Přál bych si, by pana Wolfa a celé jeho cortége si nevšímal nikdo a nechal jej choditi s Pánem Bohem. Vždyť jsme viděli, že "Wolf má jen tehda svůj jakýsi význam, když má resonanci.

Slavný sněm jeho řeč těchto dnů slyšel, a četli jste, pánové, vídeňské listy, které užívaly termínů "verflacht" a pod. Kdybychom byli křičeli a dělali mu reliéf, tu by byly vídeňské listy psaly "grosser Heros!" Sami němečtí poslancové se krčili a pravili nám soukromá "es war schwach. " (Výborně!)

Velectění pánové, já nemohu se zdržeti jednoho projevu, a to projevu, který se týká vládního prohlášení, které pan místodržitel učinil. Velectění pánové, jest to divno, že vládní prohlášeni, které zde bylo učiněno, stalo se napřed v řeči německé, v řeči německé vůči české většině obyvatelstva království českého.

Velectění pánové, jestliže to chce se učiniti principem, nechť vláda zví, že toho trpěti nebudeme! (Výborně!) Kdyby páni si mysleli, že to jest konnivence k německým spolukrajanům snad ze strachu před Wolfem, pravím, že my toho nestrpíme. My jsme většinou, v království Českém vždycky mluvil král český a jeho zástupcové prve česky. Zde Vám předkládám plakát o svolání sněmu království českého z nejhorší doby, z let 1838, tedy z dob germanisace, a tu vidíte, že se prvé svolání stalo česky a podpis králův jest český; račte si to prohlédnouti. Dovolte mi, když v dobách nejhorší germanisace takto se jednalo, jak my bychom mohli nyní strpěti, byť i z konnivence k Němcům, opak toho?

Velectění pánové, nyní mně budiž dovoleno klidně učiniti prohlášení jménem klubu, jemuž mám čest náležeti, ohledně vládního prohlášení.

Velectění pánové, já mohu prohlásiti, že my jsme ochotni na tomto sněmu hlasovati pro návrh hr. Buquoye a v komisi jednati o poměrech upravení jazykových poměrů v království českém, poněvadž uznáváme toto forum sněmovní za kompetentní k tomuto jednání. (Výborně!)

Já prohlašuji dále jménem strany, k niž mám česť náležeti, že, kdyby se mělo státi, že by se strany vlády bez souhlasu naší strany a bez souhlasu českého lidu mělo změniti se něco na jazykových nařízeních, my bychom to považovali za krok nepřátelský proti nám z něhož učiníme své konsekvence! (Tak jest! Výborně! Potlesk. )

Velectění pánové, my prohlašujeme, že trváme na zásadách programních, které jsme vždy hlásali o úplné a naprosté nedílnosti tohoto království, že nedopustíme, aby české království děleno bylo takovým způsobem, aby vůbec bylo možná nějakým způsobem v budoucnosti děliti je ve dva správní odbory, aneb vůbec dáti podnět k takovému dělení. My trváme dále vůči prohlášení vlády plně na rovnoprávnosti a také na rovnocennosti jazykové a úplné paritě našeho jazyka, tak že, co se povolí Němcům, musí se povoliti také nám, a jen na základě úplné parity jest možná s námi jednati, a my nedopustíme nikdy a nijakým způsobem, aby se naddržovalo jakýmkoliv způsobem živlu druhé národnosti.

My trváme dále na stanovisku tom že v Čechách, v celém království českém které nemůže se porovnávati s nějakým Tyrolskem aneb jinou zemí, poněvadž jest to historický útvar, který Vy svým nazýváním Provinz nikdy nedovedete změniti, an jej ustálila historie - pravím, že my žádáme, aby v celém království českém každý občan, ať Čech neb Němec, nalezl své právo u všech státních úřadů ve svém mateřském jazyku, jak v řízení tak, i v projednání. Pakli se zde mluví o návrhu "Pfersche, Ulbrich, Lippert, " prohlašuji zcela krátce, ale určitě, že my na tento návrh nepřistoupíme.

Ale tážu se, pakli by vláda v této chvíli přistoupiti chtěla k jakýmsi změnám jazykových nařízení, zdali je to doba vhodná, doba, kdy Němci odmítají veškerou součinnost svou, kdy odmítají vůbec jakékoli dohodnutí? Taková změna by mohla míti jen význam za souhlasu obou národů, ale ne bez něho.

Já bych tomu rozuměl a myslím, že by tomu rozuměli všickni, bychom vstoupili ve vzájemně jednání tehdy, když byste vyslovili ochotu, pánové, ale vždyť Vy všecko jednání a každou naději na ně odmítáte; já pouštím se zřetele pana Wolfa s jeho Staatssprache, toho nebereme vážně; ale s Vámi, kteří mluvíte vážně a které za vážné muže můžeme považovat, s kterými také vážně chceme jednati, když Vy takto mluvíte, řekněte, jak jest možno o takové změně mluviti, čeho chce vláda tím dosáhnouti.

Velectění pánové! Já musím ještě jednu věc uvésti. Vyrovnání jazykových poměrů má se dle všeho díti jen tam, kde jste v menšině, my chceme ale, aby se vyrovnání dělo nejen v Čechách, na Moravě, ale i ve Slezsku (Hlas: Das geht uns nichts an! Hlas: Prosím, to je koruna Česká!)

Vy, pánové, zde jste u nás v menšině, zde se to má rovnati, proč pak se to neděje ve Slezsku? (Dr. Eppinger volá: Reichsraht!) Prosím, pane Dre. Eppingře, jehož právnických vědomostí si velice cením, račte si laskavě přečísti, jak zní čl. XI. ústavy, kterou sdělali Vaši vlastní lidé, tam máte jasně vyznačeno, že kompetence jest vyhražena sněmům, nikoli "Reichsratu". Ale dobře, dejme tomu, že by tomu tak bylo. Když byl podán na říšské radě návrh Dipauliho, my jsme se sice ošívali, ale řekli jsme, dobře, promluvme s nimi o tom; proč pak ale jste rozbili říšskou radu, aby o návrhu tom jednati se nemohlo? Vždyť Vy jste svým násilím rozbili všecko, to nebylo žádné jednání možné. (Posl. Peschka: Síe haben es gethan mit der lex Falkenhayn! Hlučná veselost. Nejvyšší maršálek zvoní. ) Dobře, pánové, já také k tomu přijdu, a řeknu, co o tom smýšlím.

Pánové, abych skončil, my nedopustíme ničeho, co by bylo proti úplné

rovnoprávnosti, jak zemskými zákony, čl. XXX., který jste sami sdělali, jsou zabezpečeny. Pakli vláda myslí, že zrušením jazykových nařízení z 5. dubna 1897 o kvalifikací úředníků by se v Čechách zrušila tato dvojjazyčnost úředníků, jest na omylu. Tato není ustanovena nařízením z 5. dubna, nýbrž zakládá se v zákonech zemských a to z dob starých i nových, v starých patentech i z dob cís. Marie Terezie a Josefa II. Je jich celá řada.

Já se neklamu, že jsme dnes v těžké době. četl jsem v jistém německém listě - Leipziger Neue Nachrichten - o nynějším boji mezi Němci a Čechy v Čechách: "Tua res agitur, Germania. "

Já cítím tu tíhu doby a jsem přesvědčen, že jest to takový okamžik, který na řadu let rozhoduje o osudu naší říše a našeho národa. I my můžeme říci vůči tomu článku paličskému o poměrech nynějších: "Tua res agitur, Bohemia", a poněvadž uspokojené České království a uspokojený český národ znamená uspokojené Rakousko, můžeme říci: Tua res agitur, Austria. (Výborně!)

Pánové, říkejte a volejte si, že Rakousko může býti jen německým, jest to lží. Velectění pánové, takový šovinismus my nemáme. My na opačném stanovisku také nestojíme, my neříkáme, že by Rakousko musilo býti slovanským, jako Vy pravíte, že Rakousko musí býti německým. My pravíme, Rakousko musí býti spravedlivo ke všem národům, ač co slovanská většina právem bychom říci mohli: Rakousko musí býti slovanským. Avšak my bájíme a chceme, aby měli plnou váhu všickni národové Rakouska, tedy i naši němečtí spolukrajané v celém království a v celé říši.

Ale pánové, když Vy pravíte že hegemonie Němců nás spasí, a, nebude-li hegemonie Němců tím způsobem v Rakousku provedena, že padne Rakousko, tu se pak nedivte, že Vaše stanovisko není pro nás přijatelné. A pak-li dále pravíte v sněmu, až klesne Rakousko, řekne Germania: Kommťs Kinder in meinen Schooss. Když se to praví ve sněmu království českého, tu nedivte se, že my podivně soudíme o Vašem patriotismu. Pak-li se řeklo, že my podezříváme patriotismus. Váš, - nedivte se, když se dějí takové věci, jaké jsme zde viděli.

Když p. Dr. Schücker ve své řeči mluvil o patriotismu, p. "Wolf utekl ven, učiniv dříve srozumitelný posuněk. To mluví více než všechno, co Vy jste zde proklamovali.

Pan posl. Prade pravil, že není možný mír s námi, že musí býti veden boj. Pan "Wolf ovšem řekl, že se musí bojovati rozumem a ne nadávkami. (Bouřlivá veselosť. )

Pánové! Já jsem srozuměn. Když nemohou dva národové sami se dohodnouti, musí si to vybojovati.

Pánové! Alespoň měli bychom bojovati zbraněmi ducha, třebas ostrými (Hlas: Důvod proti důvodu. ), ano, důvod proti důvodu. Pan "Wolf pravil, že ne nadávkami. Dovolte mi, abych ze stenografického protokolu říšské rady přečetl jen několik výkřiků, abych označil ten boj duchů.

Z těch pánů oné strany (k levici)? kteři byli na říšské radě, p. Lecher, jeden z jejich vůdců, ve schůzi dne 17. prosince 1897 volal: "Schuft, Schuft, Sohuft! Schamloses Arschgesicht! Elender Schurke ! Elender Schuft! Staatsverbrecher! (Bouřlivý smích. )

Pan Dr. Pfersche, profesor pražské university, volal na presidenta: "Alter armenischer Hund!" Prosím dále zde máte: "Tosendes Lärmen, Poltern, Pfeifen. " (Stürmische Rufe links!) 0 p. Wolfovi, který chtěl, abychom bojovali zbraněmi ducha, zde stojí: Abg. "Wolf pfeifi mehrmals! Abg. Wolf pfeift ununterbrochen. Abg. Wolf pfeift unausgesetzt. Abg. Wolf pfeift neuerlich. Abg. Wolf pfeift abermals. Abg. Wolf pfeife neuerlich und anhaltend. (Abg. Peschka ruft: Wir haben gute Schule. Das haben wir von Ihnen gelernt. Dlouhotrvajici nepokoj. Anhaltende Unruhe.

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Prosím, aby nebyl řečník přerušován.

Ich bitte, den Herrn Redner nicht zu unterbrechen.

Posl. Dr. Pacák: Jsou to zbraně ducha ? Dobře se praví, pánové: Kdo bouři seje, bude kliditi bouři. Dejte si pánové, pozor, abyste se nezklamali, až budete klidit Vy.

To musíme doznati, když řekli jste, že my Čechové jsme "minderwerthig", v nadávání jsme "minderwertig".

Tak sprostě nadávati nedovede u nás ani- nevím, koho bych jmenoval. Věřte mi, že ve Vídeňském parlamentě jsem někdy ani nevěděl, kde vlastně jsem; jsem-li v nějaké krčmě nebo v nějaké knajpě. Neboť, co se tam dělo, přesahuje veškeré meze.

Nyní vrátím se k p. kol. Peschkovi. On pravil lex Falkenhayn. Říkával jsem mu, ať mi to p. Peschka odpustí, že on křičel, skákal a dělal obstrukci v komisi, že to dělal jako kůru místo kůry karlovarské.

Abg. Peschka ruft: Das ist ein Witz! Der zeugt nicht von einer großen Cultur. (Veselost. ) Ist das ein Hohngelachter! So haben Sie uns auch in Wien ausgelacht. (Nepokoj. )

Co jste Vy ve Vídni činili, pánové, to přesahovalo všechny meze. Rozbili jste konstitutionismus na dlouhou dobu. Posl. Wolf pravil: Však oni na Vás sedláci přijdou, že jste hlasovali pro provisorním.

(Abgeordneter Wolf: Wir können es nicht verstehen!)

K vůli Vám nebudu německy mluviti. Že prý jsme pro provisorním hlasovali. Jazyková nařízeni nebyla nám ministrpresidentem dána jako cena za hlasování ani jako nějaká koncesse, nýbrž, jak už bylo řečeno, jako most, aby ukázala se dobrá vůle vlády k Českému národu.

Já bych prosil, kdyby páni řekli, za celou ta doba, co jazyková nařízení jsou v platnosti, pro kterou vládní předlohu jsme hlasovali?

Když nám řekl p. posl. Wolf, že my jsme byli unterwůrfig. (Hlas;: Proč na to odpovídáte!] Jest dobře na všecko odpověděti; nemáme žádného důvodu mlčeti, nýbrž každému pravdu Opověděti do očí - tu se ptám jak se musí nazvati chování Němců v koalici ?

Když jste byli v koalici hlasovali jste pro všecko ať to bylo černé nebo bílé. Vy Jste hlasovali pro zákon trestní, který byl částečně reakčním dílem, pokud se týká zločinů politických, a pro berní předlohu, kde ustanovení trestní jsou, jak sama vláda pozdější říkala - strašná.

Pánové, Vy jste hlasovali pro výmimečný stav proti nám jen k vůli koaliční vládě a Vy se nyní opovažujete říci, že my jsme sloužili vládě!

Nezapírám, že bychom byli vstoupili do vládní strany, kdybychom se byli dohodli; ale my jsme nebyli s ní v takovém spojení ani do jejího pádu. Když Vy jste dělali útok na vládu, my jsme ji hájili, protože nám dala alespoň část spravedlnosti a my musieli bychom býti nešlechetnými, kdybychom ji nebyli hájili.

(Wolf: Ich verstehe es nicht!)

Pravilo se, že prý nás čeští sedláci vyženou, budeme-li hlasovati pro vyrovnávací provisorium.

Prosím, pánové, my chtěli hlasovati pro vyrovnávací provisorium ne tak z politických důvodů, ale více z důvodů hospodářských, proto, že mělo býti mlecí zřízení zrušeno, což znamenalo pro království české 9 - 10 milionů zisku, ale my jsme také viděli, že to udělají podle čl. 14. když mi to neuděláme, a že to mlecí řízení pak k naší škodě zrušeno nebude. Ostatně němečtí sedláci volají nyní také, proč se to nestalo. Nedosti na. tom. Řeklo se: "Kdyby byla vláda zrušila jazyková nařízení, byli bychom hlasovali pro vyrovnávací provisorium". Byli by hlasovali pro vyrovnací provisorium. Prosím, to by němečtí sedláci pak nebyli nic řekli. ?!

Vidíte, pánové, jak sami si ve svých vývodech odporujete.

Ostatně Váš průmysl na severu Čech Vaše jednání dlouho nesnese.

Již dnes na severu Cech to vře, poněvadž Váš průmysl potřebuje parlamentu jako soli a rovněž tak rakouskouherského vyrovnání a dělejte si, co chcete, Vy to nevydržíte. Vaší fabrikanti jsou silnější než Vy a Vaši obstrukci zlomí Váš průmysl, poněvadž to nevydrží.

Pan Wolf nám hyzdil naše kulturní stanovisko - bylo mu již odpověděno a není na tuto věc třeba odpověděti.

Přečtu Vám ale přece jeden list, který jest uveřejněn v Fontes rerum austriacarum, kde obsažeu jest průvodní list Martina Melanchtona z r. 1566, daný bratru Abdonu Slovanu, jenž zní:

Das Volk der Slaven hat lange Zeit geherrscht und herrscht auch jetzt noch in einem großen Theile von Europa und auch bei uns in Polen, in Böhmen und in Möhren. Es ist herrlich geschmückt mit der Bildung der Gesetze und des Gottesdienstes, Ordnungen des Gerichtes. durch seine Tüchtigkeit im Kriege u. s. w.

List ten mluví o našem kulturním stanovisku víc než celé folianty.

Vrátím se však nyní ještě, poněvadž čas utíká, krátce k té "lex Falkenhayn".

Mohu Vám upřímně říci, že nešel nám, abych tak řekl, úplně k duhu, poněvadž jsme cítili jeho osten. Ale když jsme viděli, že se neostýchala ta strana nejen noži proti nám bojovati, když ta strana nejen nadávkami, ale i surovým násilím proti nám vystupovala, když jsme viděli. že vyhazovati chtěli praesidium, když nabyla situace rázu revolučního - pak byl jistě slabým ten "lex Falkenhayn", který proti ní se učinil. Leč i když o tomto zákonu bylo jednáno, právě naše strana chtěla, aby vše bylo vynecháno, co by zračilo omezení svobody slova i projevu, nějaké debaty nebo hlasování. (Tak jest!)

My jsme trvali na tom, že chceme jen, aby zákon ten směřoval proti tomu, aby násilným a surovým způsobem nemohl se rozbíti parlament. Já, pánové, lituji, že tento zákon provedl se pomocí policie. Ale řeknu Vám upřímně, vzdor tomu, že jsem svobodomyslným člověkem, kdyby se v parlamentě počínalo opět tím surovým způsobem, jak minule, já bych se neostýchal zase zvednouti ruka pro podobná ustanovení.

Ve Francii a Anglii, v těchto svobodných zemích, se nestrpí taková surovosť, taková sprostota, takové násilí; také tam jsou podobná ustanovení, jaká byla lex Falkenhayn. (Tak jest! Výborně!)

Pánové, lituji upřímně, jak jsem pravil, že byla pustěna do parlamentu policie.

(Rufe: Das war eine Schande! Wer hat dabei gehoffen ?)

Pánové, počkejte, až Vám to povím,


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP