ist, und welchen Sie aus Seite 6 dieses Berichtes finden können, indem es dort heißt, nachdem hingewiesen wird, dass durch die fortdauernde Heranziehung aller Hilfsquellen von Seite des Staates die Länder zum Schuldenmachen gezwungen werden, "während die Länder - und zwar in erster Reihe, wie aus der als Beilage beigedruckten Uebersicht der Länderhaushalte erhellt, namentlich das Königreich Böhmen, - aus eine, man möchte fast sagen, Raubwirthschaft, d. i. auf die Bedeckung eines großen Theiles der lausenden Bedürknisse durch Schuldenmachen angewiesen sind. "

Ich glaube, dass da der Vorwurf mir gegenüber nicht am Platze war, wenn in diesem Ausdrucke, den ich gebraucht habe, irgend welche Verletzung des Landesausschusses erblickt wird.

Die zweite thatsächliche Berichtigung ist die, dass ich mit keinem Worte des Umstandes erwähnt habe, dass die Abstimmung über die Bedeckung des Defizites durch Ausnahme eines Darlehens beeinflusst wurde durch die Rücksicht auf die Wahlen, Ich kann mich nicht erinnern, davon ein Wort gesprochen zu haben, und wenn bei einzelnen Herren dieses Gefühl besteht, dann kann ich nichts dafür (Heiterkeit), aber gesagt habe ich es absolut nicht.

Ich möchte nur noch erwähnen, und auch das in Form einer thatsächlichen Klarstellung, dass auch ich daraus hingewiesen habe, dass der Staat seine Pflichten gegenüber den einzelnen Königreichen und Ländern auch in finanzieller Beziehung zu erfüllen und von dem, was er als seine Einnahme Jahr für Jahr in Anspruch nimmt, einen Theil an die Länder abzugeben hat. Gerade Herr Collega Adamek wird sich erinnern, dass ich im vorigen Jahre im Reichsrathe ausdrücklich daraus hingewiesen habe, dass, insolange nicht eine percentuelle Quiotenabgabe der Gesammteinnahmen des Staates an die Lander stattfinde, an eine Sunnung der Landeshaushalte schwer gedacht werden kann, und das habe ich auch in meiner heutigen Rebe, wenn auch nicht als zum Gegenstande gehörig, wenn nicht weiter ausgeführt, so doch wenigstens gestreift.

Ich glaube, mit diesen kurzen Bemerkungen theilweise die Angriffe, die gegenüber meinen Ausführungen hier stattgefunden haben, entkräftet zu haben, und bitte Sie nochmals, wenn die Ueberzeugung, dass das Schuldenmachen die größte Gefahr unseres Landes ist, bei Ihnen besteht, für den Antrag, den wir gestellt haben, zu stimmen. (Bravo!)

Nejv. maršálek zemský: Dávám závěrečné slovo panu generálnímu zpravodaji komise.

Generální zpravodaj Dr. Fořt: Slavný sněme! Mám za to, že mohu zajisté vším právem dovolávati se svědectví sl. sněmu k tomu konci, že jsem v průběhu dosavadní rozpočtové debaty svého zpravodajského práva nikterak nezneužíval.

Ja se přiznávám, že jsem to učinil tu a tam se sebezapřením. Neboť i já jako Vy všichni cítím, že jest to s velkým politováním, že sněm království českého nenalézá se v poměrech, které by mu dovolovaly, aby mohl tak důležitému právu, jako je projednávání rozpočtů, tak dalekosáhlému právu, při čemž jde o tolik politických a kulturně důležitých otázek, věnovati větší pozornosť, nežli jaká se ukázala v posledních dnech.

Chci poukázati také k tomu, ač tím ani po stránce materiální tato obrovská předloha se nemůže vyčerpati a projednati tak, jak jest žádoucno, nýbrž zároveň se stanoviska politického nazíraje na věc tuto, pravím, že právě u této nemožnosti jeví se onen hluboký stupeň ubohosti, v kterém se parlament království českého tou dobou nalezá. Ale jest pochopitelno, že dnes v tomto okamžiku myšlenku tuto, jíž jsem se dotkl jen letmo, nechci rozbírati dále, a skláním hlavu před nezbytnou nutností poměrů daných.

A jestliže se odhodlám v tomto okamžiku pro krátkou jen chvíli trpělivosti s1. sněmu zneužívati, děje se to k tomu cíli, abych po stránce alespoň ciferní korrigoval a na pravou míru uvedl vývody, kterýmiž zpravodaj menšiny pan hrabě Zedtwitz stanoviska svého obhajoval.

Pan hrabě Zedtwitz citoval má slova v rozpočtové zprávě loňského roku, kde jsem děl, že další způsob uhrazování zemského deficitu děláním dluhů rovná se úplně loupeživému hospodářství. Pánové, já trvám na tomto stanovisku ještě dnes a jsem pevně přesvědčen, že, kdyby před námi byla nutnosť, abychom snad i napřesrok týmž způsobem rozpočet hraditi museli jako letos, bych se nerozpakoval ani okamžik, zaujati stanovisko referentovo, a přimlouvati se týmiž důvody a snad ještě jinými momenty za přijetí zemského rozpočtu.

Ale tak věc dnes nestojí. Nám neběží o to, abychom dosavadním způsobem stále in infinitum zemský rozpočet uhrazovali, nýbrž nám běží o okamžitou výpomoc z nouze. Neboť o tom není pochybnosti, že na rok příští se napraví poměry tím způsobem že o dalším dělání dluhů nesmí býti ani řeči.

Pan hrabě Zedtwitz po mém soudu se dívá na finance zemské vůbec poněkud pessimiticky. Mám za to, že jeho výpočty nejsou úplně správné, když se domnívá že příští rozpočet náš resp. "Potřeba" bude obnášeti asi 20 milionů, a že kdyby dosavadní 39% přirážka se vypsala, obsažený schodek činil opětně 6 milionů.

Upozorňuji však pánové, především na to, že na příští rok odpadne 500. 000 zl, na které p. hrabě Zedtwitz zapomněl, a které byly položeny do rozpočtu z té příčiny, aby se sesílila vyčerpaná kasovní hotovost.

Za druhé nám přibude jakožto důchod příjem podílu, který dle všeho poplyne do zemské pokladny z výtěžku osobní daně důchodové. Já sice nevím, jakým způsobem se sl. sněm rozhodne ve příčině přirážkového práva vzhledem k berni této, ale zdá se mi podle všeho, že jest dosti pravděpodobno, že zemský výbor bezpochyby připojí se k názoru, aby se vzdal práva přirážkového vůči dani z důchodů, následkem toho se dostane zemi nejen slíbených slev daní reálných, nýbrž i onoho podílu z výtěžku daně důchodové, který vypočítán jest pro první rok na 770. 000 zl., tedy okrouhlou summou 800. 000. Těmito dvěma položkami se rozpočtu našemu ulehčí proti letošnímu roku o 1, 300. 000 zl. Touto částkou samotnou bude paralysováno úplně to, co nastane vzhledem k důchodu z přirážek následkem slev, provedených na daních reálních a osobních, následkem slev, kterými se přirážková basis o 1, 900. 000 zmenšuje.

Dále se mi, velectění pánové, zdá, že není taktéž radno, postaviti se na stanovisko, které zaujal p. referent menšiny vůči t. zv. investicím.

P. referent minority vypočetl, že příští investice budou obnášeti 1-2 mill. zlatých. Pokládám tuto částku za příliš velkou a mám za to, že bude třeba vrátiti se k tomu, co rozpočtová komise ve zprávě loňské vytkla jakožto princip. při dělení ordinaria od extraordinaria Dle dosavadních zásad které tvoří podstatu toho ordinaria, věc tato vyřízena není. Sl. sněmu je známo, že ve zprávě, kterouž přičinil zemský výbor k letošnímu rozpočtu, nalézá se celá řada kriterií, která již v rozpočtové komisi byla atakována a jakožto ne snad úplně správná vyznačena.

Zemský výbor dnes ještě sám není si tím úplně jist, co dlužno považovati za extraordinarium, a co za výlohu řádnou. Jenom mimochodem, aniž bych se chtěl pouštěti do rozboru bližšího, podotýkám, že po mém soudu jest naprosto nepřípustno, aby za kriterium považován byl jmenovitě právní moment závazku na rozdíl od momentu liberality, kterýmž se dotyčné výdaje udělují.

Zemský výbor totiž ve své zprávě dí, že považuje za mimořádné položky takové, které neplynou ze závazků platných neb usnesení sněmovních, nýbrž jichž povolení závisí na liberalitně, na rozhodnutí slavného sněmu.

Pánové, ten názor po mém soudu jest nepřípustným již z té příčiny, že celá řada subvencí - načež vším právem bylo žalováno - nejsou sice vynuceným závazkem, ale jsou takovými akty, proti nimž se v dané situaci vzhledem k skromnému vlivu jejich na veřejné mínění a na voličstvo slavný sněm as sotva dovede vzpírati.

Celá řada subvencí, udělených dobrovolným usnesením sněmu, jest vlastně dovolte mi ten neparlamentární výraz železnou krávou zemského rozpočtu.

Pánové, tento moment dělení ordinarií od extraordinarií není juridický moment, a zdá se mi býti úplně nepřípustným.

Pánové, z toho plyne dále, že jestliže dnes jest ordinarium v rozpočtu zemském, a všechny takové subvence a výdaje, jež spočívají na liberalitě tohoto slavného sněmu, jestliže všechny takové položky účtují se šmahem v extraordinariu, jest to po mém soudu pochybno, a bylo by to nesprávné, abychom takové stálé, úplně řádné výdaje uhrazovali dluhem.

Tato věc by přísným požadavkům finanční theorie naprosto nevyhověla. To jsem uvedl mimochodem z té přičiny, abych poukázal k tomu, že příští obnos t. zv. rozpočtu investičního nebude činiti zajisté 2, 000. 000, ale připouštím, že asi obnos jednoho milionu dosáhnouti může.

Pánové, jestliže tyto dvě skupiny cifer navzájem srovnáme, shledáme, že příští schodek správní, nehražený 39 proc. přirážkou, roku příštího obnášeti může v případě nejhorším 5, 000. 000 zlatých, více pánové, nikoliv, a k úhradě těchto 5, 000. 000 zl. naskytnou se nám na přesrok takové relativně snadné cesty, že by bylo opravdu na pováženou, abychom již dnes přirážky zvýšili.

Já jsem již v úvodu svého exposé na počátku rozpočtové debaty kladl váhu na to, že v Jůně rozpočtové komise nijakým způsobem nepanoval spor o nezbytné nutnosti, sáhnouti k přitaženi šroubu přirážkového. Ale o časový moment se jednalo, a o tom panovalo různé mínění, zdali se odporučuje již nyní provésti tento řez na kapsách poplatnictva a jsou-li poměry takové, z nichž dá se vyvoditi žádoucnosť, abychom tuto nezbytně nutnou operaci odročili až na rok příští.

Pan hrabě Zedtwitz jako hlavní důvod proti odročení uvádí tu okolnosť, že na rok příští, neprovedeme-li zvýšení 9procentní již letos, budeme nuceni přikročiti k zvýšení o 60, ano docela 70 procent. V tomto bodu jest punctum saliens, jádro otázky, v níž se rozcházíme.

Většina komise jest toho mínění, že právě tou metbodou, kterou nám většina komise navrhuje, vyhneme se náhlému, skočmo provedenému zvýšení přirážek roku příštího.

Není pochybnosti - a také p. posl. Adámek i p. zpravodaj minoritní přiznali nepopiratelnou pravdu, že náhlé, skočmo provedené zvýšení břemene berního jeví se vůči reálním objektům jako konfiskace kmenového jmění samostatného.

Z toho vychází pro nás dle mého soudu nepominutelný požadavek, abychom hleděli věc provésti tak, aby této hrozivé konsekvence mohlo býti se uvarováno.

Co říká komise rozpočtová ? Většina komise rozpočtové dí asi následovně:

Jestliže odročíte zvýšení přirážky až na rok příští a použijete změn, které ve struktuře base přirážkové nadejdou následkem reformy berní a vedle toho rozvinete energickou činnost, aby z chystaného zvýšení daně nápojové vydatný podíl pro zemské finance jste reklamovali, pro ten případ užijete vhodných kroků, aby alespoň jedna neboli dvě z navrhovaných nových daní, ku kterým rozpočtová komise poukazuje, v průběhu příštího roku přišly k místu, pak nebude nutno ani o jeden krejcar zvýšiti absolutní obnos poplatnosti dosavadní, nýbrž naopak ještě asi 1, 100. 000 zbude poplatníkům z těch slev, které stát následkem berní reformy jim propůjčuje.

Když se Vám takovýto finanční úplně správný a uskutečnitelný modus naskýtá, tu po mém soudu jest nepoohopiteľno, proč bychom trvali na zvýšení přirážky již dnes, když to na přes rok provésti můžeme, aniž bychom poplatnictvu zbytečného deteriorování kmenového jmění přivodili.

Dovolte, pánové, abych ciferně vyvrátil obavu, na kterou pan hrabě Zedtwitz celé své vývody založil, to jest obavu, že na příští rok bude nutuo zvýšiti přirážku na 60-70%.

Pravil jsem, že úlohou naší na příště bude, zjednati řádnými příjmy takový důchod zemským financím, by se jím uhradil schodek asi 5 milionů zlatých.

Známo, pánové, že obnos slev, které prostředkem berní reformy poplatníkům reálním s osobním na příští rok, od 1. ledna příštího rokmi poskytnuty budou, činí 3, 700. 000 zl., 1, 800. 000 zl. při daních reálních a 1, 900, 000 zl. při osobních daních následkem snížení kontingentu všeobecné daně výd-lkové.

Není žádné pochybnosti, že ku zvýšení přirážek nutno bude sáhnouti, ale provede-lí se toto zvýšení přirážek tím způsobem, aby se vhodnou reorg-nisací

Šřirážkového procenta alespoň čásť a sice dle platební způsobilosti dotyčného kruhu poplatnictva vindikovala pro zemi - a to jest řez naprosto nutný, s kterým se poplatníci musí spokojiti - dosáhne se při nejmenším, jak jsem vypočítal ve svém exposé, příjmů asi 2, 600. 000 zl.

A dejme tomu, pánové, že naše naděje, kladené do naznačeného onoho zvýšení daně nápojové, do onoho podílu, který zemským financím ze strany státu se slibuje a který dle výroku finančního ministra nynějšího páčí se na obnos 3 1/2 milionů zlatých, - dejme tomu, že tato naděje nás úplně zklame, dejme tomu dále, že zemskému výboru se nepodaří žádného nového zdroje berní se dopíditi, že i v tomto směru naše očekávání nebude splněno, pak zbude nám k úhradě opětně dalším přitažením přirážkového šroubu uhraditi obnos 2, 400. 000 zl.

K uhrazení obnosu 2, 400. 000 zl. není potřeba nižádným způsobem zvýšení přirážky na 18 proc., nýbrž stačí k tomu prosté zvýšení přirážky částkou 6 -7 proc.

V nejhorším případě tedy, jestliže všechny naše naděje, na které jsem si dovolil poukázati, naprosto nás klamou, octli bychom se v příštím roce před nutností zvýšiti přirážku o 6 a maximum o 7 proc. abychom zemské finance přivedli do materielního pořádku, nikoliv o 16 nebo 20, nýbrž nanejvýše o 6-7 proc.

Jsem přesvědčen, že k této eventualitě konečně třeba ani nedojde. Všem jest známo, že na uzákonění chystaného zvýšeni nápojových daní, proti kterýmž máme celou řadu vážných důvodů, vzhledem k tomu, že na vládu naléhají důležité potřeby běží o úpravy platu úřednických, běží o jiné věci státofinanční, tak že bezpochyby a možno říci během roku 1897 dojde, a dojde-li k tomu, není pochyby, že při nejmenším 2-3 miliony se musí zemským financím dostati, a dostaneme-li je, není třeba, prostředkem šroubu přirážkového nynější břemena berní po stránce absolutní zvyšovati, čímž dosáhneme toho nejdůležitějšího úkolu, totiž toho, že hodnota kapitálu nemovitého, reálního, nebude v nejmenším proti dosavadnímu stavu věcí alterována.

To jsou, pánové, důvody, které nás vedly ke stylisování návrhu většiny, jednak finančně politická a finančně technická uskutečnitelnost a možnost, na druhé straně spravedlivý ohled k zájmu poplatnictva. Pánové, jsem pevně přesvědčen, že tento ohled musí býti sl. sněmu také nějakým vodítkem.

Pánové, vždyť ten poplatník jest tak říkaje také člověk, a my, kteří disponujeme o jeho kapsách, máme povinnost, abychom k zájmům jeho přihlédali, a naskytujeli se nám cesta pomoci, kterou bychom cíle, jejž všichni máme na zřeteli, to jest materielního pořádku zemských financí, dosáhli, musíme ji přece voliti a nesmíme se snad spokojiti se stanoviskem, které jde ovšem rovně beze všech oklik, ale zároveň jest bolestnou operací.

Pánové, jestliže páni poslanci oné strany, za kterouž pan řečník minority tak rozohňoval se pro okamžité zvýšení přirážek, v této cestě spatřují tak líbezné, tak žádoucí a chvály hodné arkánum, tož na ně apeluji, aby s toutéž horoucností se prohlásili svého času pro progresivní princip v oboru přirážkového hospodářství.

Vy se pamatujete, že rozpočtová komise, arci jenom letmo, upozorňuje ve své zprávě k některým zásadám, podle kterých onu žádoucí reorganisaci přirážkového hospodářství bude dlužno provésti. Jednou z těchto zásad jest různost měřítka vůči jednotlivým kategoriím poplatnictva. Tato různost, po mém soudu, bude nezbytně nutnou z té příčiny, poněvadž se basis při jednotlivých kategoriích podstatně změní, nezmění se stejnoměrně mechanicky, nýbrž změní se dle různých měřítek.

To bude jeden moment, a já bych si přál, aby vzhledem ke stanovisku, které dlužno bude, co se různosti měřítka pro příští basis přirážkovou týče, zaujmouti, pánové s oné strany tutéž benevolenci vůči přirážkovému hospodářství a vůči žádoucnosti zvýšení percenta přirážkového dávali najevo, jako jevili dnes. Ale ještě ve větší míře té benevolence bych se dovolával ve příčině principu progrese.

Jsem pevně přesvědčen, že zásada progrese v přirážkách má celou řadu dosti povážlivých momentů. Ale na druhé straně také vím, že se progrese ta aspoň z valné části i v přirážkovém hospodářství a za jistých kantel dá provésti, a obávám se, že právě proti této progresi bude s oné strany která se za mechanické zvyšování přirážek, tak bedlivě přimlouvá, pozvednut odpor. Bude-li to mé očekávání vyplněno, pak, velectění pánové, každý z nás může pánům s oné strany připomenouti dnešní jejich emfasi a horlivosť, se kterou se pro mechanické zvýšení přirážek přimlouvali a bude moci volati jim do srdce: "Je-li, pánové, dnes opravdu nutno, by se přirážka zvýšila, musíte také přece přihlédnouti k tomu, aby ono zvýšení nebylo mechanické, pro všechny vrstvy stejné, nýbrž aby zásada celé berní politiky, dle níž břemeno berní dle platební možnosti jednotlivých poplatníků má býti vyměřeno, také v oboru přirážkového hospodářství zemského přišla ku platnosti. " Velectění pánové, bylo zde také poukazováno, že děláním dluhů trpí autorita království Českého, a že po případě budu alterována pevnosť úvěru oněch dvou důležitých zemských ústavů, které spočívají na garancii království českého.

Jsem přesvědčen, že království české vzdor svému nynějšímu zbědovanému postavení politickému, vzdor tomu, že jest objektem vyssávání se stany financí státních, má ještě dnes tolik pramenů hospodářské síly, že dluh 5 až 6 milionů obnášející ve svém effektu finančním ročně obnos 300. 000 zl. nedovede prestige a význam hospodářské síly království českého podlomiti a nedovede to tím méně, poněvadž na druhé straně šetření jest jakousi ochranou, kterou podle návrhu většiny rozpočtové komise propůjčíte poplatnictvu tohoto království. Touto ochranou se zabrání, aby ona hospodářská síla nedoznala veliké újmy. Neboť počítejte, pánové, jaký může v tom býti finanční effekt, jestliže učiníte krok, který Vám navrhuje většina komise, aneb po případě, přikloníte-li se k názorům, které tlumočil ctěný pan zpravodaj menšiny.

V prvním případu uzavřením šestimilionového dluhu obřemeníte zemi a rozmnožíte stálé výdaje země na příští generaci na určitou řadu let. Počítám v tom případě amortisaci asi o 300. 000 zl.

Na druhé straně, jestliže zvýšíte již dnes přirážku na základě dosavadní dnešní basis o 9 proc. tož odejmete z onoho výrobního fondu poplatnictva českého předně sumu skoro 3, 000. 000 zl; - přirážková basis dělá asi 31, 000. 000 zl. z toho 9 proc. tedy asi 3000. 000 zl., kteráž suma, pánové - repraesentuje již sama o sobě, řekl bych, pracovní nebo finanční renta obnosem asi 1 a půl milionu.

Tedy na jedné straně máte obřemenění 300. 000 zl., na druhé straně máte stálé ochuzování poplatnictva po celou řadu let o 13 až 500. 000 zl; to jest první efekt.

Druhý effekt jest ten, že reální objekty tím, že se k 18 milionům nynějších realních daní zvýší břemeno přirážek asi o 160. 000 zl., utrpí na své kapitálové hodnotě ujmu obnos 30-40 milionů zl. To repreasentuje opět ne kapitál nýbrž přímo úbytek pozemkové renty v obnosu 1, 600. 000 zl.

Z toho vidíte, že by naprosto nebylo racionální, kdybyste letos výjimečně konstatuji výjimečně - k prostředku, který Vám navrhuje rozpočtová komise, nesáhli.

Tedy tím jsem naznačil, že tomu čeho se p. hrabě Zedtwitz jakožto zpravodaj menšiny nejvíce obává, totiž té nutnosti skočmo provedeného zvýšení přirážek berních na rok příští, že právě tomuto důležitému momentu, tomu velice nebezpečnému momentu má býti návrhem většiny vyvarováno, z čehož plyne, že po mém aspoň skromném soudu jest návrh většiny komise nejen diktován povinným ohledem na poplatnictvo, nýbrž, pánové, že jest zároveň i s čistého stanoviska finanční theorie naprosto racionelní.

Z té příčiny dovoluji si Vám návrhy většiny rozpočtové komise co nejvřeleji doporučiti. (Výborně! Řečníku se blahopřeje).

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Žádám pány, by ráčili zaujati místa.

Ich ersuche die Herren, ihre Platze einzunehmen.

Předmětem hlasování jest oddíl A) "Vyřízení" rozpočtu zemského na r. 1897 a položka XV. k "Úhradě. "

K těmto návrhům byl podán návrh menšiny.

Následkem toho mám za to, jelikož, pakli by návrh menšiny byl přijat, by hned v první části návrhu komise u "Vyřízení" musily se státi změny, bude nejvýhodnějším, pakli dám napřed hlasovati o návrhu menšiny. Pakli by tento návrh byl přijat, tedy potřebné změny u "Vyřízení" by se musily státi.

Pakli by tento návrh nebyl přijat, tedy bych dal hlasovati o návrzích komise.

Gegenstand der Abstimmung ist Capitel XV. der "Bedeckung" und der erste Theil der "Erledigung" des Landesvoranschlages. Zu diesen Anträgen liegt ein Minoritäts rotum vor. Nachdem im Falle, dass dieses Minoritätsvotum angenommen würde, gewisse Theile des Texte der "Erledigung" abgeändert werden müßten, glaube ich die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zuerst über das Minoritätsvotum abstimmen lasse. Sollte dasselbe angenommen werden, würden die betreffenden Aenderungen bestimmt werden, sollte dasselbe nicht angenommen werden, so wird über die Commissionsanträge abgestimmt werden.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Nebyla činěna žádna námitka.

K hlasování vyžádal si slovo p posl. hrabě Ervin Nostiz.

Poslanec hr. E. Nostitz: Navrhuji hlasování dle jmen o minoritním votu.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Graf Erw. Nostitz beantragt die namentliche Abstimmung über das Minoritätsvotum. Ich werde die Unterstützungsfrage stellen.

Činím dotaz na podporu. Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Žádám pány verifikátory, by ráčili zaujmouti svá místa.

Ich ersuche die Herren Verifikatenten, ihre Platze einzunehmen.

Předmětem hlasování jest návrh menšiny, a budou tedy oni páni, kteří přijímají návrh menšiny, hlasovati s "Ano, " oni páni, kteří nepřijímají návrh menšiny, budou hlasovati s "Ne. "

Gegenstand der Abstimmung ist das Minoritätsvotum. Diejenigen Herren, welche das Minoritätsvatum annehmen, werden mit "Ja" stimmen, diejenigen welche es ablehnen, mit "Nein".

Žádám, aby jména pánů byla čtena.

Ich ersuche die Namen der Herren zu verlesen.

(Sněmovní sekretář Höhm čte jména přítomných pánů poslanců.

Landtagssekretär Höhm verliest die Namen der Abgeordneten. )

S "ano" hlasovali pánové:

Mit,, Ja" haben gestimmt die Herren:

Rektor rnagnificus české university Pražské, Ritter von Brand, Graf Buquoy, hrabě Chotek Emerich, hrabě Chotek Ferdinand, hrabě Czerrin Josef, svob. pán Dobrženský Jan, rytíř z Eisensteinu, Fabián, Fišera, Gebler, hrabě Harrach, svob. p. Hildprandt, Hlávka, gen. velmistr Dr. Horák, Dr. Karlach, von Rleist, Kletzenbauer, Dr. Krásl, hrabě Jan Lažanský, probošt Dr. Lenz, Ferd. princ Lobkovic, hrabě Mensdorff, Dr. Mettal, Mixa Alois, hrabě Nostitz, P. Opitz, Pabstmann, Pilz, Pollak, Porak, Dr. Pražák, Dr. Radimský, Richlý, Richter Ferd., Richter Josef, Rombald, Sajfert, hrabe Schönborn Karel, hrabě Schönborn Vojtěch, Dr. kníže princ Schwarzenberg Bedřich, Erbprinz Schwarzenberg Johann, Karel kníže Schwarzenberg, Stejskal, Graf Sternberg Philipp, Gras Sylva Tarouca, Šembera, Šulc Vaclav, kap. prob. Dr. Tersch, Dr. Graf Thun-Hohenstein Jaroslav, hrabě Thun-Hohenstein Zdeňek, Tomášu, provinciál Tonder, Vojáček, rytiř Wiedersperg, Graf Wolkenstein, Graf Zedtwitz Karl, Graf Zedwitz Kurt.

S "ne" hlasovali pánové:

Mit "Nein" haben gestimmt die Herren:

Rector magnificus der deutschen Prager Universität, Adámek, Aigner, Albl, Anýž, Barták, Bernard, Dr. Blažek, Boček, Bohatý, Brdlík, Březnovský, Dr. Čelakovský, Dr. Černohorský, Černý, Doležal, Dostál, Dr. Dvořák, Dvořák Václav, Dr. Dyk, Effmert, von Eltz, Dr. Engel, Dr. Eppinger, Formánek, Dr. Fořt, Glockner, Goldberg, Dr. Grégr, Hájek, Heinzel, Dr. Heller, Herbig, Herbst, Dr. Herold, Hodys, Hofmann, Holče, Horák Josef, Janda Václav, Janďourek, Jann, Jaroš, Jindřich, Kaftan, Kahl, Dr. Katzwendel, Dr. hrabě Kounic, Dr. Kiemann, Dr. Kindermann, Dr. Klouček, Dr. Koldinský, Komárek, Kovářík, Kožmín, König, Krejčík, Krumbholz, Kryf, Kudrnka, Kůs, Dr. Langer, Legler, Dr. Leitner, Leminger, Lenoch, Lippert, Loula, Ludwig, Dr. Malinský, Mareš Josef, Materna, Mixa Blažej, Möse, Müller, Nehasil, Němec, Niesig, Niklfeld, Dr. Pacák, Pech, Dr. Pergelt, Perutz, Peschka, Pfeifer, Dr. Pinkas, Dr. Pippich, Dr. rytíř Plaček, Dr. Podlipný, Dr. Podlipský, Rataj, Dr. Reiniger, Richter Stephan, Scharf, Schlegel, Dr. Schlesinger, Schmidl, Dr. Schreiner, Dr. Schücker Karl, Dr. Setunský, Dr. Slavík, Sokol, Steiner František, Suda, Dr. Šil, Dr. Škarda, Špindler, Štolc, Taschek, Teklý, Tepper, Theumer, Dr. Urban, Dr. Vašatý, Víšek, Vorlíček, Walter, Dr. Werunsky, Wunderlich, Dr. Záhoř, Dr. Zintl, Dr. Žalud.

Nepřítomni byli pánové - Abwesend waren die Herren:

Jeho Eminence kardinál kníže arcibiskup Pražský, biskup královéhradecký, Bischof von Leitmeritz, biskup budějovický, Baar Dr. Bareuther, Dr. Baxa, Böns, Dr. Brzorád, hrabě Clam-Martinic, hrabě Czernin Eugen, Dr. hrabě Czernin, rytíř Daubek, svob. pán Dobrženský Antonín, Dr. Fournier, Dr. Funke, Dr. Hallwich, kap. děkan Hora, Hovorka, Hyrš, Iro, Janda Heřman, Dr. Kaizl, Karlík, Dr. Knoll, hrabě Kolovrat, Dr. Krajník, Dr. Kramář, Křepek, Dr. Vladimír hrabě Lažanský, Mareš Čeněk, Milner, Dr. Moravec, Dr. Nitsche, Graf Pálffy, Parish, Posselt, Prade, Alex. Richter, Röhling, Dr. Russ, Freiherr v. Scharschmid, Dr. Schücker Zdenko, šlechtic Schüttelsberg, Schwarz, Fürst Schwarzenberg Adolf, Siegmund, Dr. Slama, Dr. Sobitschka, Steinbach, Steiner Anton, Graf Sternberg Leopold, Dr. Šamánek, Šťastný, Šulc Josef, Tausche, Vitáček, Wohanka, Dr. Zátka, Freiherr von Zessner.

Nejvyšší maršálek zemský: Slavný sněm zamítl návrh menšiny 122 hlasy proti 58.

Das Minoritätsvotum ist mit 122 gegen 58 Stimmen abgelehnt worden.

Nyní dám hlasovati o návrzích komise.

Ich werde nunmehr die Kommissionsanträge zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří je přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dieselben annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Žádám pana zpravodaje, by ještě ráčil podati zpráva o některých peticích, které souvisí s rozpočtem.

Zpravodaj posl. Dr. Fořt: Rozpočtová komise klade si za česť sl. sněmu ještě podati zprávu o některých peticích, které vyřízeny byly po vytištění zprávy o rozpočtu samotném a sice jest zde předně petice "Ústřední hospodářské společnosti pro království České, " ve které se žádá, aby:

1)   na odměny pro chovatele ušlechtilého skotu, koní a bravu, kteří obešlou výstavní trh hospodářský v Praze v květnu 1897, blahovolně věnován byl přiměřený příspěvek zemský;

2)   se zřetelem k všeobecně prospěšnému účelu a hospodářskému významu výstavního trhu Ústřední společnosti hospodářské pro království České prominut byl poplatek 500 zl., jejž jí veleslavný zemský výbor za propůjčení výstaviště na dobu výstavního trhu hospodářského v květnu 1897 byl vyměřil.

Vyřizujíc petici tuto navrhuje budgetní komise, aby odkázána byla zemskému výboru k přiměřenému vyřízeni.

Dále se navrhuje:

Slavný sněme, račiž dodatkem k návrhu rozpočtové komise (Vyřízení čl. XXIX) se usnésti:

Petice obce Dolní Chřibské de praes. 8/IX. 1896 č. 56689 z. v. za přiznání subvence ze zemského fondu za příčinou škody, již utrpěla povodní dne 1. srpna 1896, kteroužto petici zemský výbor předložil zprávou ze dne 17. února 1897 č. 8996, odstupuje se témuž, aby konal šetření a pokud možno jí vyhověl, a zemský výbor se zmocňuje, aby uzná-li to za nutné, udělil přiměřenou podporu s výhradou dodatečného schválení sněmem.

Dále navrhuje rozpočtová komise: Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby na-