Anzeigen gemacht und viele Gesuche um Aenderung dieser Zustände eingebracht, aber innerhalb der letzten 25 Jahre, gleich seitdem diese Bahn gebaut worden ist, besteht dieses Bestreben nach Aenderung, doch ist diesbezüglich nichts geschehen, um diesen traurigen Zustanden abzuhelfen, welche, wie auch der Landesingenieur Heir Schuhmandel, der zur Aufnahme eines Projectes dortselbst weilte, bestätigen wird, selbst in fernem Osten und in den Alpen nicht vorkommen.

Nun hatte der Bezirk Mies zu diesem Zwecke bereits 10. 000 fl. bewilligt. Gewiss ein großes Opfer, wenn wir bedenken, dass der Bezirk ein armer und größtentheils von land bautreibender Bevölkerung bewohnt ist, und dass ohnedies 15 pZt. Bezirksumlagen eingehoben werden müssen; aber nachdem das Project circa 26. 000 fl., mit der Grundeinlosung 30 000fl. kosten würde, besteht noch immer ein ziemlich großer Fehlbetrag, welchen weder der Bezirk noch die armen umliegenden und in Betracht kommenden Gemeinden aufbringen können.

Es sind dort überhaupt Verhältnisse, wie sie vielleicht nicht so leicht irgendwo vorkommen, da man 7 Stunden gehen muß, um zu einer Brücke gelangen zu können. Bei diesem Fluße besteht von Tuschkau bis Mies keine Ueberbrückung, von Mies bis Josefshütten auch keine Ueberbrückung. Die Herren werden begreifen, was das bedeutet, von der Bahn und von dem Veikehre gänzlich abgeschnitten zu sein. Es wurde vom Bezirke Mies angestrebt, dass wenigstens auf der neu zu erbauenden Bahn bei Neuhof von der Strecke Neuhof-Weseritz eine Verbindung aus der Brücke, ein Gehsteig hergestellt werde, wodurch für die Fußgänger im Bezirke ein bedeutendes Stück Weges erspart würde. Aber auch dies wurde wenigstens bisher nicht zustimmend bewilligt, ich weiß nicht, aus welchen Gründen. In Anbetracht dieser Umstände, weil ich mich so kurz als möglich fassen will, ferner dass der Bezirk Mies überhaupt bisher nur 4. 500 fl. Subvention zu ähnlichen Zwecken erlangt hat, die zum Brückenbaue zu Kladrau, auf welchem noch überdies 6000 fl lasten, Verwendung fanden, und da der Bevölkerung sich bereits ein niederdrückendes Gefühl bemächtigt, indem sie bemerkt, dass Licht und Schatten nicht in der gleiten Weise vertheilt werden, erlaube ich mir dieses Project dem hohen Landesausschuße zu einer ausnahmsweisen größeren Subvention aus das höflichste, aber dringlichste zu empfehlen, ebenso wie ich bitte, die Ueberbrückung in der Nähe von Neuhof einer eingehenden Würdigung zu unterziehen. (Bravorufe. )

Oberstlandmarschall: Ich erlaube mir dem h. Hause anzuzeigen, dass die Herren Abg. Dr. Scheiner und Graf Schönborn ihre Plätze vertauscht haben.

Dovoluji si oznámiti, že pp. posl. Dr. Schreiner a hr. Schönborn vyměnili si svá místa.

Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr Abg. Graf Schönborn.

Dávám slovo p. posl. hr. Schonbornovi.

Přísedicí zemského výboru poslanec hrabě Schönborn: Slavný sněme! Jenom několik slov jakožto referent zemského výboru ve věcech železničních dovoluji si pronésti. Rozpočet zemský kapitola XII. titul 6. jest na první pohled dosti příznivý. V ordinariu shledáváme 173. 000 zl., a jest tento náklad skoro zcela kryt řádnou úhradou až na poměrně malou částku 7. 300 zl. Avšak v extraordinarium vidíme číslici větší. Ta činí 586. 500 zl. a může dle povahy své býti uhrazena jenom zemskou půjčkou, jak se to též letos státi má.

Třeba však ještě přihlížeti k následujícím okolnostem Za jedno značná čásť mimořádných výdajů, totiž garanční zálohy, které země platiti ma pro dráhy, jež v provedení se nalézají, bude vzrůstati neustále na základě usnesení sněmovních. Za druhé úhrada extraordinaria jest dosti nejistá a nastane teprve v daleké budoucnosti, tak že po dlouhou řadu let země skutečně ponese celý dosti vysoký náklad

Úhrada spočívá totiž v tom, že z výtěžku vystavěných již drah garanční zálohy zemi zase se splácejí.

Zemský výbor k tomuto rostoucímu finančnímu obtížení země poukázal ve zprávě své č. t. XCIII. Z této zprávy je vidno, že, nehledě k podporám á fonds perdu, činí dokonce roku minulého nominální obtížení země plynoucí z podporování staveb jednotlivých místních drah okrouhle 1, 147. 000 zl.

Toto obtížení následkem usnesení, jež slav. sněm učinil minule na základě návrhu komise, vzrůstá ještě na okrouhle 1,330.000 zl. Třeba jest to cifra nominální, a třeba sluší doufati, že effektivní obtížení země snad bude menší, přece na základě zkušeností, které zemský výbor učinil při provozování již vystavěných dráh, musíme se nadíti, že effektivní obtížení dosáhne dosti vysokého procenta obtížení nominálního.

Avšak i z jiných důvodů sluší vážně na tu věc pohlížeti:

Předně, jak zkušenosť nyní ukazuje, stavba dráh stává se čím dále tím dražší. Podnikatelé požadují, protože na všecky strany se vyhledávají, a neni jich dosti, vždy více a více též stavební hmoty jako pražce, železné kolejnice vždy více a více v ceně stoupají Z toho pak přichází, že celá stavba dráhy mnohem větší náklad někdy působí, než v rozpočtu bylo původně vyhlédnuto.

Padá zde též na váhu nedostatek vlastních technických sil k řádnému dohledu na stavbu a jejímu řízeni.

Konečně objevuje se též úkaz, že dráhy slavným sněmem principielně zajištěné se nemohou stavěti ihned ani tak brzo, jak zájemníci si toho přejí, poněvadž podmínkám zákona nebylo vyhověno.

Ježto slav. sněm obyčejně se na tom usnáší, že zemský výbor se zmocňuje, aby skutečné zajištění zemské sám přiřknul, ač budou-li tu podmínky financování zájemníky, stává se tím právě, ježto financování někdy stane se dosti obtížným dotyčným kruhům lokálním, že tyto musí čekati po delší dobu na provedení místních drah, na jichž podporování se slavný sněm byl již usnesl.

Toto delší cekání, jež zemský výbor ovšem nezavinil, ač se mu to někdy př čítá, působí často jakousi pochopitelnou snad nespokojenost místních kruhů.

Pokládal jsem za svou povinnosť, abych při této příležitosti na tyto okolnosti v krátkosti poukázal, a myslím, že jest pochopitelno, vznáším-li prosbu k slavnému sněmu, vlastně na pány poslance, aby pokud možná v kruzích svých voličů nebo v kruzích místních zájemníků k tomu působiti ráčili, aby snahy po uskutečnění místních drah byly co možná umírněny.

Nejvyšší maršálek zemský: Přicházi nyní k řeči příští řečník, který jest zapsán proti návrhu komise, a dávám slovo panu poslanci Štolcovi.

Poslanec Štolc: Slavný sněme ! Jest všeobecné známo, že letos po dlouhém otálení konečně přikročiti se má ku kanalisaci Labe a Vltavy.

Příčina, pro kterou jsem se uchopil slova v této věci, jest následující:

Jest Vám známo, že každoroční záplavy povodňové ničí role pobřežní, že ničí zaseté plodiny, které jsou na polích a odnáší úrodnou prsť, tak že tím citelně poškozuje zájmy zemědělců.

A to se stává proto, že na oněch místech nejsou provedeny hráze takovým způsobem, aby jimi dotyčné krajiny byly chráněny.

A tu, když bude prováděna kanalisace Vltavy a Labe, mám za to, že bude možno při stavbě hrází, které před a podél vzdýmadel se musí zříditi, dbáti toho, aby hráze postaveny byly do té výše, aby okolní pobřeží chráněno bylo před povodní.

Druhá věc jest, že při zřízení vzdýmadel nahromadí se voda, které se může použíti k účelům zvlažujícím, a bylo by to dobrodiním velikým pro ony krajiny, kdyby se tak stalo, poněvadž jest nepopíratelno, že zavodnění umělé v pravý čas jest velice výhodné, a země má povinnost, aby tak učinila, poněvadž postavením koncentračních hrázi, totiž upravením plavby po Vltavě a Labi se staIo, že právě upravováním těchto koncentračních hrází jsou vyvolávány ony povodně.

To jest viděti zvláště v posledním čase, kde stavba koncentračních hrází byla dokončena, že povodně při dosti malých příčinách velkých škod nadělaly.

Další věc, na kterou musím klásti velký důraz, jest, že v krajině kolem Kralup má kanalisace asi takto se zaříditi:

Kanál, který se má prováděti, a který se má stavěti u Chvatěrub má vybočiť z dosavadního řečiště Vltavy a brati se směrem na Vojkovice a Obříství; tím by se postavila úplně nová vodní dráha a stará vodní cesta starým řečištěm by zbavena byla vody a tím poškozeno bylo by citelně nejméně 20 obcí, které se na tomto pobřeží nalézají a bylo by to pro ně velmi krutou ranou, pováží-li se, že ty obce trpí a trpěti budou i na dále povodněmi, které řáditi stále budou, že tedy z příslušenství k tomu pobřeží škodu bráti budou i na dále, ale trochu toho dobra, které by měly z kanalisování Labe a Vltavy, se jim vezme. A to myslím, že by bylo velice nespravedlivo. Proto jsem se odhodlal sl. sněmu podati tento resoluční návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby s dorozuměním komise pro kanalisaci Vltavy a Labe od Prahy do Ústí šetřeno bylo možnosti.

1.   a) hráze k vzdýmadlům vedoucí postaviti tím způsobem, aby chránily, pokud to možno, okolní role před povodněmi a

b) aby se vzedmutá voda mohla využitkovati na prospěch pobřežního zemědělství způsobem zavlažovacím,

2.   aby se kanalisování Vltavy provedlo v řečišti starém.

Prosím sl. sněm, aby vzhledem ku spravedlnosti, která se tím koná, tento můj návrh podporoval a přijal. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Štolc mně odevzdal následující resoluční návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby s dorozuměním komise pro kanalisaci Vltavy a Labe od Prahy do Ústí šetřeno bylo možnosti:

1.   a) hráze k vzdýmadlům vedoucí postaviti tím způsobem, aby chránily, pokud to možno, okolní role před povodněmi, a

b) aby se vzedmutá voda mohla využitkovati ve prospěch pobřežního zemědělství způsobem zavlažovacím,

2.   aby se kanalisování Vltavy provedlo v řečišti starém.

Tento návrh na resoluci předkládám slavnému sněmu a činím dotaz na, podporu. Bude-li dostatečně podporován, odkáži jej komisi rozpočtové.

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Jest dostatečně podporován.

Es gelangt nunmehr der nächste für die Anträge eingetragene Redner, Herr Dr. Schreiner, zum Worte.

Abg. Dr. Schreiner. Hoher Landtag! Ich bedauere unendlich, dass eine so außerorordentlich wichtige Frage, in welcher Weise die Flußregulierungen der Landwirthschaft nutzbar gemacht werden können, in einer so späten Nachtstunde zur Sprache kommt und dass es mir nicht vergönnt ist, auf dieselbe etwas näher einzugehen. Die Wichtigkeit derselben ist so groß, dass sie es wohl verdienen würde, dass ihr eine gründlichere Beachtung geschenkt werde, als dies thatsächlich der Fall ist. Ich begrüße mit außerordentlicher Freude die Anregung, welche mein geehrter H. Vorredner in dieser Angelegenheit gegeben hat, hauptsächlich aus dem Grunde, weil ich überzeugt bin, dass diese Anregung auf einen guten und günstigen Boden fallen wird; aber auch aus dem Grunde, weil es mir sehr wichtig erscheint, dass um solche Fragen die unmittelbar Interessirten sich am meisten flimmern sollten.

Es ist leider eine feststehende Thatsache, dass, wenn wir auf dem Gebiete des Meliorationswesens seine großen Erfolge erzielt haben, dies hauptsächlich der Trägheit und Indolenz derjenigen Kreise zuzuschreiben ist, welche dabei in erster Reihe betheiligt sind, welche in erster Reihe Interesse daran zeigen sollen. Ich begrüße die Anregung auf das freudigste und hoffe, dass sie nicht vereinzelt bleiben wird und dass bei Fluß-Regulirungs- und Wasserbauten, Welche im Lande Böhmen mit so vielen Mitteln des Landes und des Staates unternommen werden, in ähnlicher Weise seitens der Interessenten die erste Anregung gegeben und alle diejenigen Schritte mit Interesse und Theilnahme werden begleitet werden, welche seitens der maßgebenden Organe in Scene gesetzt werden.

Ich habe in der Budgetkommission einen Antrag gestellt, welcher leider nicht zum Beschlusse erhoben wurde, obwohl er äußerordentlich milde war. Ich habe den Antrag gestellt, dass bei allen denjenigen Flußregulirungen, bei welchen Meliorationen in Frage kommen, dem kulturtechnischen Bureau die Gelegenheit gegeben Werden soll, zu solchen Fragen Stellung zu nehmen. Dieser Antrag war ein sachlich vollkommen begründeter.

So sehr ich auch anerkennen muß die Tüchtigkeit unserer Wasserbautechniker und auch überzeugt bin, dass sie den hydrotechnischen Aufgaben in jeder Richtung gewachsen sind, so kann ich ihnen nicht das Recht vindiziren, in Meliorationssachen ein entscheidendes Wort auszusprechen, und wenn mir daraus entgegengehalten wird, dass Meliorationssachen nicht im unmittelbaren Zusammenhange mit der Flußregulirung stehen, dass Meliorationssachen aus Anregung einzelner Interessenten zur Sprache gebracht und der Entscheidung zugeführt werden, so hat das seine Richtigkeit. Allein trenn ein solches Projekt nicht von vornherein mit der Absicht und mit dem guten Willen projektirt und ausgearbeitet wird, dass man mit der Zeit eine Melioration daran anschließen soll, wird in vielen Fällen die Ausführung der Melioration aus technischen Gründen unmöglich. Es heißt daher bei sollen Fällen: "Prineipiis obsta" zuzurufen und daraus aufmerksam zu machen, dass das Wasser zu etwas Anderem da ist, als bloß Schiffe zu tragen und Mühlen zu treiben, sodern dass es der Landwirthschaft in erster Reihe dienen soll.

Unsere Wasserwirthschaft ist schlecht, das ist allenthalben anerkannt; trotz des großen Reichthumes an Wasser, über welches wir in unserem Kronlande verfügen, hat die Landwirthschaft nur einen geringen Nutzen davon.

Ich will Sie, meine Herren, mit Ziffern heute nicht plagen, die Zeit ist leider viel zu weit vorgerückt - welche nachweisen, welche Millionen Gulden uns jährlich damit, dass sie mit dem Wasser, welches durch die Elbe das Landesthor der Herrnskretschen verlässt, in's Ausland getragen werden, Millionen Gulden, welche, der Landwirthschast zugewendet, sehr gut aufgewendet würden, und welche die Landwirthschaft in Stand setzen würden concurrenzfähig dem Auslande gegenüberzutreten.

Wenn wir bedenken, wieviel Millionen Gulden für Kunstdünger ausgegeben werden, und wie viel Millionen Gulden Werthe verloren gehen, so ist dies ein Umstand, welcher uns zu denken gibt und uns die ernste und heilige Ausgabe auferlegt, dieser Sache näher zu treten und in allen Kreisen, welche darüber zu sprechen haben, immer den Gedanken wachzurufen, dassman nur von einer geregelten Wasserwirthschaft und der Ausnützung des Wasserlaufes im Interesse der Landwirthschaft ein Mittel für die Besserung unserer landwirtschaftlichen Zustände erhoffen kann.

Damit schließe ich, indem ich meine Zustimmung zu der vom H. Vorredner beantragten Resolution ausspreche.

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k řeči příští řečník, který jest zanesen proti návrhům komise.

Dávám slovo p. poslanci dru. Kloučkovi.

Poslanec dr. Klouček: Slavný sněme! Přihlásil jsem se ke slovu, abych popohnal záležitosť, týkající se dráhy z Jičína přes Rovensko do Turnova.

Nemálo mne překvapilo prohlášení velectěného p. hr. Schönborna, který jaksi kormutlivým hlasem volal pány poslance k tomu, aby prý jen co možná nejvíce účinkovali mezi naším voličstvem, mezi interessenty, aby právě lokální dráhy se nestavěly.

Velectění pánové, tato apostrofa mne velice zaráží, a zaráží mne tím více, že přichází od povolaného zástupce, jehož v první řadě péčí a starostí mělo by býti, aby lokální dráhy v nevídané síle a mohutnosti proudily a zaváděly se přes království české. Velectění pánové, mluví se stále, jakým způsobem se má financím zemským pomoci, a poukazuje se na jednotlivé prostředky. Myslím, že tyto prostředky malicherne a maličké, které mají sloužiti za pramen příjmů, jako jest stočné, aneb daň z toho a toho, daleko nevyvážejí ony prospěchy, kteréž mohou zemi býti přinešeny řádným provedením drah lokálních; neboť o tom není žádné pochybnosti, velectění pánové, že skutečně ta pravda jest pravdou, že království České chová v sobě ohromné bohatství, avšak toto bohatství se musí ze země vydupati. Protož dotkněte se železného prutu v jednotlivých krajinách, a přesvědčíte se, že v krátké době budou ty krajiny slynouti blahobytem, že uvidíte radostné tváře u obyvatelstva tohoto království a že s radostí a zpěvem budou se ubírati do práce, poněvadž budou věděti, že jich materielní požadavky jsou kryty, a proto já nesdílím tento náhled vysoce ctěného pana hraběte Schönborna, jako bychom měli působiti k tomu, abychom přestali stavěti dráhy.

Viděl jsem ve vydání zákona ze dne 17. prosince 1892. novou éru pro blahobyt a rozkvět království českého a v tom jsem spatřoval pramen blahobytu, neboť, velectění pánové, od našeho státního ústavu železničního nemůžeme se nadíti té nejmenší podpory.

Vy víte velmi dobře, že dnes, kdy v čelo státní správy železniční postaven jest vojín, vlastně celá instituce směřuje k tomu, stavěti dráhy pro vojsko a nikoli dráhy takové, které by měIy býti ve prospěch obyvatelstva.

Mohu říci upřímně - jest to určitá pravda, a myslím, že vysocectěný pan zástupce zemského výboru tomu přisvědčí, že kdykoliv interes země se stýká s interesem státu, a kde stát, pokud se týče vystavění drah, nějakým způsobem má přispívati na tyto podniky, trvá to náramně dlouho, než statní správa železniční se k tomu odhodlá, ano mnohdy to trvá rok, než tato železniční státní správa na urgence, které přicházejí od zemského výboru, odpoví.

Myslím, že při tomto smutném stavu, pří této smutné a zajisté velmi trapné podpoře, jaké se dostává našemu železnictví se strany státu, tím větší má býti povinnost země, království Českého a sněmu, aby se této záležitosti ujímal, a tu přicházím specielně po předeslání těchto několika úvah k projektu, o který se jedná, k projektu, který je úplně zdravý, k projektu, který vleče se již přes 4-5 let a nemůže dodělati se uskutečnění.

Jest to projekt dráhy lokální z Jičína přes Rovensko do Turnova.

Vám byla dána v poslední době od komise železniční, pokud se týče, komise pro veřejné práce mapa, a Vy jste viděli, že body Jičín a Turnov jsou přirozeným spojením a že nemůžeme si mysliti krásnejšího spojení jako mezi Jičínem a Turnovem.

Vy jste viděli, že právě při tomto spojeni -  zde jedná se o okres Jičinský, okres Lomnický, okres Turnovský a okres Sobotecký, - jedná se o ty okresy, které daleko v hospodářském ohledu lze povznésti, poněvadž, jak je prokázáno, přijdou produkty zemské a ostatní produkty zemědělské přímo z okresů těchto do okresů německých do Frydlandu, do Liberce, Jablonce, ano my přijdeme i za hranice do říše německé, kam zejména v poslední době valná čásť ovoce se vyváží a odkud uhlí tyto naše kraje laciným způsobem dostati mohou.

A tím povzbudí se nové podniky, které mohou v těchto krajinách býti zařízeny a povzneseny, o tom není žádné pochybnosti, a my zajisté budeme v prvé řadě také přihlížeti k tomu, jest-li skutečně tento projekt má záležitosti zákonné ve smyslu § 1. a 2. zákona ze dne 17. prosince 1892 a zda skutečně náleží mu podpora neb garancie se strany země.

Velectění pánové! § 1. výslovně praví, že, pakliže se jedná o zřízení dráh se stanoviska všeobecného zájmu země a pakliže tento všeobecný zájem země je je nade všechnu pochybnosť postaven, že se má přistoupiti k stavbě dráhy. Je zde v tomto případě všeobecný zájem země? - Můžeme tvrditi, že tato dráha má takový zájem? Já odpovídám s dobrým svědomím, že má.

Neboť dne 24. října r. 1895 odbývala se revise trati této dráhy a, tu myslím, velectění pánové, že výroky, které byly proneseny zde se strany jednotlivých účastníků, - ale zejména kladu váhu na výroky učiněné se strany vládních zástupců, neboť ti zajisté by se nebyli odhodlali tak snadno k nějakým výrokům, které by nebyly odůvodněny, které by nebyly pravdivy a které by nebyly opodstatněny - jsou oprávněny.

A tu dovolím si upozorniti na výroky, jež učiněny byly se strany sl. okresních hejtmanství.

Slyšme, co praví p. okresní hejtman Semilský.

Já si dovolím dotyčnou stať z protokolu doslovně přečísti; ovšem on podal své dobrozdáni jazykem německým, já si to dovolím zčeštiti.

Tento výrok zní následovně:

"Zřízení dráhy bylo by dobrodiním pravým a požehnáním pro okres a obyvatelstvo, " - tedy dobrodiním a požehnáním.

Já myslím, že to je eminentní interes, tak na snadě ležící, že nikterak o tom nebude pochyby.

"Laciných pracovních sil jest zde s dostatek, vítám, přimlouvám se a žádám za brzké provedení. "

Pakliže v takovém smyslu mluví p. okresní hejtman, který zajisté má na zřeteli zájem těch obyvatel, v jichž středu on sídlo své má, zajisté přiznáte mi, že on prostředky existenční, prostředky hospodářské a vůbec veškeré podmínky, tohoto kraje a okresu nejlépe zná a neváhali on říci v přítomnosti komise: "je to požehnáním, já to schvaluji, já prosím a přimlouvám se o brzké zřízení, " pak myslím, že interess země nade vši pochybností je zjištěn.

On dále praví: "Já potvrzuji prohlášení okresního výboru Lomniokého a obcí jako pravdivé".

Dále praví, že se zároveň ohražuje proti každé změně této tratě a žádá za brzké sdělení výsledku.

Vidíte, velectění pánové, že se dobrozdání takové ledabyle nedává, a když to je zde, že interess na každý způsob je prokázán.

Nyní, co pravil okres Lomnický, který tenkráte též byl slyšan a který je valně interessován, a o němž tvrdí pan okres, hejtman Semilský, že co okres Lomnický prokazuje, úplně na pravdě se zakládá.

Okres Lomnický vítá podnik a prohlašuje, že ustanovení na dráze železnice Libuň a Rovensko stalo se s dohodnutím všech obcí okresu, výnosnost že je zabezpečena okresem Lomnickým a to zejména výrobky tkalcovskými a řemeslnými, výrobky továrny, plodinami hospodářskými, štěrkem, dřívím, lomy v Žernově, lomy pískovcovými a štěrkovými v Kyjích; laciné uhlí má v zápětí rozkvět průmyslu jako: cihlářství, strojovny, koželužny, atd.

To jest elaborát ostatně, abych tak řekl, velice podrobný o jehož datech nemůžeme pochybovati.

Podobně vyjádřil se také okres Jičínský, okres Turnovský vyjádřil se také rovněž v tomto smyslu i ostatní obce, kudy tato dráha má jíti.

Já abstrahuji a nechci dělati náramnou propagandu také tím, že zároveň na této dráze leží naše Sedmihorky, kus ráje českého a že, kdyby se toto spojení docililo se Sedmihorkami a vůbec s touto krajinou, kteráž vede k Turnovu, a sice pravým rájem českým, ono množství turistů německých, kteří musí konati cestu tam povozy, cestu drahou, nekonečnou, by v tom ohledu se kdyby dráha byla zřízena, nejen ztrojnásobilo, nýbrž zčtyřnásobilo, poněvadž to se nedá upříti, že Němci v tomto ohledu jsou praktičtí, že provozují turistiku v každém ohledu a že i prostřední občan německý sobě po celý rok spoří a dře se, ale dopřeje si jistou dobu, aby si vyšel ven, aby se podíval na krásy přírody, ze kterých čerpá nové povznesení a posilu pro budoucí rok.

Tu mně velectěný pan hrabě zajisté přisvědčí, že toto udání zakládá se na pravdě, a že valná čásť turistů německých nejen z pohraničných zemí ale i z Německa putuje každým rokem a obdivuje se těmto krásám. Myslím, že tímto způsobem jsem dokázal všeobecný interes a zájem, a že dlužno nyní vrátiti se a zabývati se otázkou druhou, zdali družstvo předložilo zákonné podmínky, aby země mohla vstoupiti do garancie a říci, já chci garantovati tu dráhu, my budeme ji stavěti ve smyslu zákona. Nepotřebuji daleko jíti, poněvadž § 1. praví: Když se strany interesentů a státu anebo když se strany jednoho z těchto obou částí, tedy aťsi interesenti anebo stát přinesou jistou část příspěvku k základnímu fondu a sice ve výši 25 proč, anebo když převezmou závazek, že budou v těch a těch dobách to a to konati, praví se v zákoně, tedy má země garantování určitého 4 proc. převyšujícího výnosu úrokového a úhrady k tomuto účelu převzíti. Prosím, zde neříká zákon to, "může země převzíti", "so hat das Land", to jest kategorické ustanovení, kategorický imperativ, který nutí a pakliže jsme podmínky vykonali, máme právo a země musí garantovati. Já nepotřebuji teprve prositi o nějakou milost nebo o podporu, nýbrž zde jest zákon a ten ukládá to zemi a myslím, že najmě slavný zemský výbor jakožto vykonavatel sněmu království Českého, má v první řadě povinnost šetřiti tohoto ustanovení a dbáti toho, aby toto ustanovení v každém ohledu provedeno bylo. A tu dovoluji sobě jenom uvésti to, že skutečně tento požadavek byl proveden dotyčným družstvem a že dotýčné družstvo tomuto požadavku zákona zemského úplně vyhovělo. Celá trať obnáší 32 kilometrů. Řekněme nyní, že stavba těchto drah není drahá, jakkoliv bylo tvrzeno, -že nyní se náramně draze staví. Já, velectění pánové, dovolím si upozorniti na stavbu komercialních dráh. Dráhy komercialní byly před 25 léty vystavěny a vyhovují úplně, neboť my po nich jezdíme a víme, že velmi dobře prosperují. A víte, velectění pánové, jak se tyto komercialní dráhy draze stavěly? Tyto komercialní dráhy byly stavěny za 30. 000 zl. per kilometr, pravím 30. 000 per km., a myslím, že v tom ohledu velectěný pan zástupce zemského výboru nebude odporovati. Jdu dále!

Velectění pánové, státní dráha koupila a převzala tyto komerciálky a, jak známo, zaplatila státní dráha za jeden kilometr 40. 000 zl. Myslím, když vezmeme výši 30. 000 zl. per km. za základ stavebního nákladu, úplně tím vyhovíme potřebám.

Když se mohlo stavěti s 30. 000 zl. per km., a když se stavba na každé půdě osvědčila a jest úplně dobrá a praktická, tu jest jednoduchý rozpočet, jak se říká, jednoduchá násobilka. To nám dá násobilka, že když 31 km násobíme 40, dostaneme jeden milion a řekněme 230 nebo kolik tisíc zl., a z toho zase velmi snadno se dá vypočísti 25%. To dělá, řekněme, opět 320 a několik tisíc.

Prosím, velectění pánové, družstvo jičínské nesehnalo jenom 300. 000 zl., družstvo jičínské sebralo a vykázalo právoplatným usnesením okresního výboru atd výši 324. 000, pravím 324. 000 zl. r. č. To jest dokázáno a o tom není žádné pochybnosti.

Vy vidíte, velectění pánové, že tyto obce činily to největší, co mohly, a Vy vidíte, abych tak řekl, že se zakrvácely.

Neboť Rovensko, toto městečko malé, kteréž má budoucnosť, jestli dráha tudy povede, upsalo 55. 000 zl. k tomuto účelu.

Vy vidíte, velectění pánové, že i okres jičínský postavil se v čelo tohoto podniku a upsal 160. 000 zl. a ostatní veškeré obce malé a nepatrné upsaly tak značné sumy, že kapitál 24-28 % vykázán jest.

Táži se, když toto jest vykázáno, z jakého důvodu má se tato dráha zdržovati. Řekne a namítne se mi, aby se zdržovala; proto, poněvadž proti Vašemu projektu nastal konkurenční a sice jiného družstva tak zv. Soboteckého, které chce vésti dráhu přes Jičín a Mladějov na Turnov, a tu nastala by konkurence mezi Rovenskem a Mladějovem. Následkem toho nemohla ta dráha vzata býti v úvahu, jak náleželo.

Tuto námitku pokládám jen za zdánlivou, poněvadž jest otázka, jestli jest to dráha konkurenční.

Jest dále otázka, zdaliž toto družstvo také vyhovělo podmínkám-zákona a mohlo vykázati, že má zákonné podmínky pro sebe, aby ku stavbě dráhy přikročeno býti mohlo. Takovým způsobem mohla by se státi každá stavba dráhy illusorní. My dnes budeme chtíti stavěti dráhu, vykážeme zákonné quantum procenta a ihned v zápětí přijde jiné družstvo a chce stavěti také.

Takovým způsobem by se mohlo jíti do nekonečna.

Pakliže tudíž to druhé družstvo nemělo jiných zákonných podmínek, nemohlo se k němu vzíti zřetele. Dnes jest záležitosť jiná. Toto druhé družstvo postavilo křídlo z Jičína na Mladějov, spojilo se s družstvem Boleslavským a s družstvem Lomnickým. Ta se spojila ve 3. družstva a máme družstvo Boleslavsko-Bousovské a máme družstvo Bousov, -Mladějov a Lomnické.

Toto družstvo ustavilo se a od spojení s Jičínským ustoupilo; následkem toho o nějaké konkurenci nemůže býti řeči; toto družstvo staví dráhu protínající naši dráhu a naše trať jde přímo, abych tak řekl, kosmo na tuto dráhu a Jičínské družstvo nemůže odepříti, aby tato dráha, kterou družstvo Sobotecké a Lomnické má v zápětí, byla uskutečněna. Naopak vítá rovněž tento podnik a úplně je s tím srozuměno, aby tento podnik proveden byl. Tu vidíte, velectění pánové, že takovýmto způsobem se vyhovělo úplně zákonným podmínkám; já mohu poukázati k tomu, že zejména na základě říšského zákona, který vydán byl 15. května o lokálních drahách stát poskytuje subvenci jednotlivým tratěm, na př. ze stanice Německý Brod a Skutče; když