vovny tyto budou v praxi vyhovovati úplně potřebám naší samosprávy obecní a okresní.

K chvalořečem však, k jakým se uchýlil zemský výbor, nemůžeme se naprosto přidružiti.

Instituce tato jest příliš ještě mladá a praktické zkušenosti za tak kratičkou dobu sotva jednoho půl roku příliš skrovné a naproti tomu účinek stravoven pro naše obyvatelstvo venkovské příliš malý, tak že není možno dnešního dne k takovým chvalořečem se již nadchnouti jako učinil zemský výbor. Vydání tak obsáhlé zprávy s takovým nákladem, zprávy prosycené tak značnými statistickými daty, jak to učinil sl. zemský výbor, zdá se mi, velectění pánové, býti dnešního dne příliš předčasným, neboť neobsahuje zpráva tato ani úplných dat za jedno pololetí a nemůže tedy býti měřítkem pro další vývoj stravoven.

Data obsažená ve zprávě této jsou příliš kusá a nemají opravdové věcné ceny pro posouzení důležitosti stravoven pro budoucnost.

Důsledky, jež možno vésti, jsou již překonány zkušenostmi prvých dvou měsíců tohoto roku, z nichž jest patrno, že dáta, která byla vedena v předešlém roku, nejsou úplně způsobilá k tomu, abychom mohli stavěti na nich nějaké konkluse pro budoucnosť; neboť letošního roku objevilo se netoliko v okresu Opočenském, nýbrž i v jiných okresech, že návštěva stravoven během těch dvou měsíců jest značně větší, než-li za jednou i dvakrát tak dlouhou dobu roku předešlého.

Již při poradách o osnově zákona tohoto roku loňského, v komisi pro obecní a okresní záležitosti vytkl jsem, že stravovny budou prospívati jen tehdy, podaří-li se vymísiti tuláctvo od ostatní společnosti, která do stravoven patři, vymísiti je tak dokonalým způsobem, aby stále a stále nebyli tito tuláci návštěvníky stravoven. Vymísení toto může se hlavně státi rozmnožením pracoven nucených i polepšoven. Na tomto stanovisku stojím opětně letošního roku a musím konstatovati, že prvým úkolem naším bude pracovati k tomu, aby donucovací pracovny byly rozmnoženy. Zjištění číselného množství tuláků ze stravoven vyloučených není tak snadné, jak ze zprávy zemského výboru patrno, neboť používají tuláci, jak známo Vám, kteří na venkově působíte v okresech a obcích, rozličných piklů, aby se dostali znova do stravovny. Pracují jen tak ledabyle po 2-3 dny, aby se zdálo, že jsou skutečně pracovníky, kteří hledají práci a patří do stravovny, načež opět se toulají po stravovnách a obtěžují obecenstvo. Za tím účelem jest nepopiratelně třeba změny § 1. instrukce a sice v tom směru, že, prokáže-li cestující, že byl v práci poslední 3 měsíce, doba tato bude musiti býti zkrácena nejméně na polovici, tedy nejméně na 6 neděl. Mimo to bude třeba přiostření předpisů ohledně oné krátké doby, ve které opět mohou jednotlivci býti přijímáni do stravoven. Bude třeba stanovení jisté minimální doby práce, aby znova mohl takový příslušník býti do stravovny přijat. Další závada jeví se býti ve znění lit. b § 3. instrukci, jež zní, že vykáže-li se cestující pracovní neb čeledínskou knížkou, vyhotovenou úřadem uherským, nechť jest příslušným do Uher nebo jiné země, může býti přijat. Tento odstavec každým způsobem musí býti změněn a to proto, poněvadž příslušníci z Uher mohou býti přijímáni do stravoven i když nevykáží se, že mají povolení cestovati, kdežto příslušníci našich zemí musí toto povolení k cestování vykázati, jak z § 2. jest patrno. Další oprávněnou stížností oproti stravovnám jest zajisté, jak všichni uznáte, dosavadní nestejnoměrné rozdělení břemen na jednottlivé okresy, přetížením jednotlivých okresů přílišným nákladem, jenž vzrůstá ze stravoven tak rapidně, že nikdo nemohl dříve tušiti.

Proto jest přirozená snaha zástupců našich obcí i okresů, aby stravovny, jak již podobně se zamýšlelo, místo aby se nacházely ve správě okresů, přešly do správy země, poněvadž tím každým spůsobem se předpokládá, že rozdělení břemen bude stejnoměrnější nežli nyní. Také se žádá od země, aby přispěla větší částí na náklad okresu, poněvadž, jak patrno ze zprávy zemského výboru, hlavně země dosud měla největší prospěch ze stravoven tím, že hnanecký náklad značně se zmírnil, kdežto okresy musely náklad největší nésti, jak ukáži. Mimo to měly okresy velice malou ingerenci na celou správu stravo ven. Zmírnění nákladu na stravovny mohlo by se státi i tím způsobem, když zemský výbor bude ohledně rozmnožování počtu inspektorů poněkud umírněnějším, a když v tom ohledu vyčká ještě další doby, prokáže-li se potřeba rozmnožení inspektorů čili nic.

Ale dnešního dne již dlouhou sérii inspektorů ustanovovati, celou armádu lidí, kteří nevědí, jakým způsobem mají úkol svůj vyplniti a hledí si nynalézti ještě nové a nové úkoly, aby ukázali svou velikou důležitost, to uzná každý z Vás, kteří na venkově působíte, že se to přičí stanovisku, které musí zástupové okresů tlumočiti zde, v tomto sl. sněmu. Proto také komise pro okresní a obecní záležitosti, uváživši veliký náklad, který vzrůstá našim okresům neustále stravovnami, vzala v úvahu, zda by třeba bylo, aby mimo 4 inspektory byly ještě dva přijati definitivně, jak to sl. zem. výbor navrhl.

Komise pro okresní a obecní záležitosti v tom ohledu nemohla se srovnati s názory sl. zem. výboru, že by již nyní, během r. 1897., bylo třeba, nové ty dva inspektory mimo 4 dosavádní definitivně stanoviti, a na základě svých úvah usnesla se tato komise, aby sl. sněmu odporučena byla resoluce v tom smyslu.

Ohledně dalšího úmyslu výboru zemského, uděliti definitivum dvěma zemským inspektorům, nelze v tom čase úsudek konečný pronésti; komise doporučuje sl. sněmu, aby v příčině té se omezil na nutnou potřebu.

Já dovoluji si ve smyslu tohoto usnesení komise pro okresní a obecní záležitosti dnešního dne navrhnouti následující resoluci:

"Zemskému výboru se ukládá, aby ohledně jmenování dalších dvou zemských inspektorů definitivními konal nová šetření a v pádu zjištění nutné jich potřeby podal v příštím zasedání sněmu své návrhy. "

Dále je třeba, zdokonaliti správu našich stravoven v každém ohledu, poněvadž musíte všichni uznati, že správa tato nenachází se ještě v tom stavu, jak by se měla nacházeti.

Mimo jiné vážné závady užívá se nesprávně názvu "správců" místo "opatrovníků", načež již pan posl. Schwarz poukázal, a bylo by třeba i ohledně tohoto titulu správný název stanoviti.

Dále jest potřebí upravení sprostředkování práce, avšak nikoli, jak zamýšlí sl. zemský výbor, aby se toto sprostředkování stalo výhradně inspektory stravoven, nýbrž jest sprostředkování prací snadnější a levnější ingerencí okresních výborů. Okresní výbory zajisté vezmou tuto práci na sebe a nebude třeba, aby opět tato velká agenda byla ukládána inspektorům, poněvadž, bude-li tato agenda přidělena těmto inspektorům, můžeme očekávati, že za rok šest jich nedostačí, a že zemský výbor přijde s návrhem na rozmnožení tohoto počtu o dva inspektory.

Dle výnosu zemského výboru ze dne 18. března 1896 čís. 12. 625 k vysvětlení instrukce pro inspektory mají býti inspektoři orgánem poradním a dozorčím.

Vždyť dle § 7 náleží správa stravoven okresnímu výboru; avšak ve skutečnosti vidíme, že okresy platí, inspektoři však nařizují a poroučí. Inspektor netoliko nařizuje způsobem ne vždy slušným, nýbrž, jak mi bylo před mou řečí mnohými pp. kolegy stěžováno, inspektoři netoliko obvyklým úředním způsobem okresům dávají pokyny, co by se vykonati mělo, nýbrž oni diktují, oni komandují, oni poručníkují, při tom okresní výbory ignorují, a, jak mi bylo s mnohých stran řečeno, chikanují okresní výbory různými nařízeními. Správní agenda náleží každým způsobem okresním výborům.

Ale nedivte se, velectění pánové; vždyť dle § 17. instrukcí těchto, a sice dle alinea 2., jež zní: "Nové předměty, zřízené pro stravovny, smí býti kupovány toliko, svolí-li k tomu inspektor, který o tom ústně nebo písemně byl vyrozuměn"; dle toho znění, jež vzato jest doslovně z Moravského zákona, domýšlejí se tito inspektoři, že skutečně jsou oprávněni, aby ve všem měli svoji ruku, aby se všechno stalo jedině, jak si oni přejí, z krátká, aby stravovny spravovány byly jimi. Proto bude nevyhnutelně třeba, aby toto alinea 2. § 17. na příště úplně bylo vyloučeno, poněvadž není možno inspektorům dávati více nežli dle zákona jim přisluší a je třeba uvésti instrukci v plný souhlas se zákonem.

Z Jaroměřska bylo mně panem kol. Jarošem sděleno, že tam inspektor nezachovává již ani obvyklé formy na dopisech a nepíše okresnímu výboru, jak jest příkazem "slavnému okresnímu výboru", nýbrž "P. T. okresnímu výboru". Je to zajisté charakteristické.

Mimo to, co se týče našeho okresu, poručil si inspektor kategorickým způsobem v poslední době, že opatrovník musí býti propuštěn a, pakliže nevyhovíme, nebudeme míti žádného nároku na subvenci zemskou. Mimo to ohledně stravy poručil nám týž inspektor, že nesmíme bráti stravu z nemocnice, ačkoliv stravníci jsou velice spokojeni a ani jediný si na stravu nestěžoval.

Z Heřmanova Městce bylo mně sděleno panem kollegou Kudrnkou, že si tam inspektor velice panovitým způsobem počíná, a že v tomto ohledu na dále pánovitost tuto trpěti nebudou.

Jsou to ty závady, na které jsem si dovolil poukázati dříve. Třeba jest dále upraviti zákon ze dne 24. května r. 1885 č. 90 ř. z. Zejména jest třeba v ohledu tom zjednodušiti a zkrátiti řízení ohledně přijetí do pracoven. Jak víte, bylo to vždycky tak těžkopádné a jest potřeba, aby se v tomto ohledu stala náprava. Jest mimo to i třeba upraviti předpis zákona ze dne 27. července r. 1871 říš. z. č. 87 ohledně honění postrkem, a sice v tom ohledu, aby v případech, kde není politický úřad - okresní hejtmanství bylo po případě poskytnuto obci právo, aby v přenesené působnosti mohla nález hnanecký sama vydati.

Shrnul jsem v tato slova nejdůležitější stížnosti. Nechci Vás déle unavovati, seznáte z toho dostatečně, že jest třeba nápravy.

Jen tak bude možno přivésti stravovny na výši, aby byly považovány obyvatelstvem naším za instituce skutečně prospěšné a aby se nestaly v budoucnosti odiosní institucí, proti které by okresy se ohražovaly a kde by od okresních výborů na úkor prospěšnosti této instituce se jednalo. Tím končím. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec dr. Dvořák podal následující návrh, který se jeví býti návrhem na změnu odstavce "Vyřízení" a sice poslední věty, odstavce 3., oddílu 9. Tento návrh zní:

Zemskému výboru se ukládá, aby ohledně jmenování dalších 2 zemských inspektorů stravoven definitivními konal nová šetření a v pádu zjištění nutné jich potřeby podal v příštím zasedání sněmu své návrhy.

Žádám pány. kteří návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Přijde nyní k slovu řečník příští, zapsaný pro návrhy.

Dávám slovo panu poslanci Hodysovi.

Poslanec Hodys: Já poslechnu Jeho Jasnost pana maršálka a promluvím jen několik slov.

Přihlásiv se ku slovu, nechci nikterak mluviti proti instituci stravoven, neboť jsou v skutku zařízením dobrým a také se v praksi osvědčují.

Také nemám námitky proti dozoru, jejž zemský výbor vykonává nad stravovnami zvláštními inspektory, ale musím vytknouti, že inspektoři překročují meze svého úřadu a vystupují často jako dozorci okresních výborů.

Pořádek ve stravovnách ovšem musí býti a jest vhodné, když zemský výbor svými úředníky se přesvědčí, jak se ve stravovnách šetří předpisy, ale nelze srovnati s postavením inspektora, aby ohledně svých přání a libůstek naléhal na okresní výbor, aby v stravovně vše, snad až na poslední hřebík bylo uniformováno.

Tak na př. okresnímu výboru v Dobříši byl poslán od inspektora stravoven přípis, ve kterém mimo zařízení výnosem zemského výboru z 31. prosince 1895 čís. 74. 776 předepsané uváděno bylo ještě opatření nutných předmětů pro stravovny, a tu budiž mi od nejvyššího p. maršálka dovoleno několik slov podotknouti.

Dle tohoto přípisu mělo mezi jinými býti opatřeno: Pro každý pokoj železné umývadlo s lavorem, kouví a miskou na mýdlo - v zásobě že je má pan Gottwald - dále láhev a přiměřený počet sklenic na vodu do každého pokoje; pro každý pokoj nutné množství talířů z bílé kameniny, dostatečný počet vidliček, nožů a kartáčů na boty, leštidla na boty, kartáčů na šaty, v každém pokoji nejméně 2 ručníky a prádlo, u každé postele věšák, několik kartáčů, košťata, smeták, lopaty, kuchyňské náčiní k vaření, konečně necky a vana, aby si mohli cestující prádlo čistiti a koupati.

K tomu, velectění pánové, podotýkám, že chudý rolník, který na takové zařízení má platiti, takový přepych si poříditi nemůže; takovými nároky se obyvatelstvo jenom roztrpčuje a proti ústavu jinak dobrému podněcuje.

Ještě jednu stížnosť musím přednésti.

Okresní výbor v Dobříši chtěje vyhověti výnosu zemského výboru, aby zřídil novou stravovnu v Novém Kníně, 1. září 1896 najal prozatímní místnost, kde po několik let bydlela literní učitelka.

Místnost ta byla dosti slušná a také dosti prostranná. Ale zemský inspektor místnost tu neuznal za způsobilou, ač se jednalo jen o místnost prozatímní, a vytýkal, že nemá přiměřený vchod a že se zdá býti nebezpečnou - proti ohni, což se tam ovšem neuvádí.

Pánové, kam vede takové přehánění, neboť jak známo, v malém městě není bytů na zbyt. A proto by bylo v zájmu věci, aby zemský výbor inspektorům dal poukaz, by požadavky vzhledem k poměrům místním zmírnili.

Jak jsem z počátku pravil, nechci tím vystoupiti proti stravovnám, nýbrž upozorňuji zemský výbor na stížnosti, aby byly v zájmu věci odstraněny a přepjaté požadavky na pravou míry byly uvedeny. (Výborně!)

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der nächste für die Anträge der Commission eingetragene Redner.

Ich ertheile das Wort dem Herrn Abg. Lippert.

Abg. Landesausschußbeisitzer Lippert: Es ist jetzt weder die geeignete Stunde, noch sonst angemessene Zeit, um meritorisch auf alles das einzugehen, was von einzelnen Herren Vorrednern vorgebracht wurde. Es wäre dazu eine sehr gelegene Zeit gewesen, als dieser Gegenstand in der Commission verhandelt wurde. Ich würde den Herren, die mit solchen Anklagen gegen die Institution hervorgetreten sind, mit einem ungeheueren Actenmaterial haben dienen können, aber ine löbliche Commission hat es für gut befunden, über diese Anklagen zu verhandeln und darüber Erörterungen anzustellen, ohne weder das Actenmaterial, mit dem ich Ihnen dienen konnte, noch mich selbst zuzuziehen und zu befragen. Hier halte ich die Zeit und den Ort nicht für geeignet, auf alle diese Einzelnheiten einzugehen. Auch die zuletzt jetzt gemachten Vorwürfe würde ich im Einzelnen Ihnen als vollständig ungerechtfertigt nachweisen können, wenn ich die Zeit als angemessen dafür erachten würde. Nur das Princip, das der Herr Vorredner Abg. Hodys ausgesprochen hat, können Sie nicht im Ernste für ein allgemein giltiges anerkennen, nämlich es müsse die Einrichtung in Bezug aus ihren Aufwand sich nach den örtlichen finanziellen Mitteln richten, sonst stellen Sie, meine Herren, die ganze Institution auf den Kopf. Sie haben jetzt z. B. untere den meisten Ortschaften der Umgebung, wie in Řičan, in den Wintermonaten den größten Zulauf. In Řičan dürsten 50. 000 bis 60. 000 Reisende zu beherbergen sein. Wenn Sie aber nach den finanziellen Mitteln die Bettenzahl einstellen sollten, ja wo würden die Leute bleiben, während wir umgekehrt ganz reiche Bezirke haben, die mit 300 fl. pro Jahr ganz ihr Auskommen finden.

Es ist dies ein Beweis dafür, dass die Einrichtung nicht möglich ist mit Rücksicht aus den localen Bedarf. Der darf nicht maßgebend sein, wenn das Princip ausrecht erhalten bleiben soll.

Das will nur nebenher gesagt sein. Was mich veranlasst hat, das Wort zu ergreifen, das ist der Antrag des Herrn Abg. Dr. Dvořák, den ich für unannehmbar finde in einer Versammlung, die nur wenig vorbereitet sein kann, Wie die heutige Sitzung des hohen Landtages. Das Gesetz, welches die kaiserliche Sanction erhalten hat, bestimmt im § 8: "Der Landesausschuss übt die Aussicht über die NaturalVerpflegsstationen durch von ihm ernannte Landesinspectoren, deren Zahl er je nach Bedarf festsetzt. "

Und durch diesen Antrag, den jetzt einschränkender Weise der Herr Abg. Dr. Dvořák stellt, soll es dem Laiidesausschusse benommen werden, nach seinen Erörterungen den Bedarf und darnach die Zahl der Landesinspectoren festzustellen.

Bei dieser Feststellung ist der Landesausschuss folgendermaßen vorgegangen. Ei hat nach der ersten Berechnung, die ich anzustellen die Ehre hatte, sich natürlich auf eigene Erfahrnngen nicht stützten können, sondern nur auf das. was in anderen Kronländern als ErfahrungsMaterial vorlag.

Nach der Anzahl der Inspectoren, wie sie in Nieberösterreich und Steiermark bestehen, habe ich damals ausgerechnet, dass Böhmen ungesühr 10 Inspectoren brauchen würde.

Der Landesausschuß war vorsichtig genug, diese Zahl keineswegs auch nur provisorisch anzustellen, sondern wir haben gesagt, mit der Zahl von 4 Inspectoren zu beginnen und aus einem halbjährigen oder 4- bis 5monatlichen Versuche, wie sich ihre Arbeit gestalten wird, darnach die Zahl derselben festzustellen. Vorher aber nach meinem Antrag war die Zahl 7 als eine Herabminderung dieser definitiven Zahl angenommen. Die Praxis hat ergeben, dass wir mit 6 das Auskommen finden können.

Und jetzt wollen die Herren zwei streichen, vielleicht bloß darum, weil sie einen Druckfehler beachtet haben, der im Berichte auf S. 258 steht.

Im deutschen Texte steht genau "noch im Laufe des Jahres 1897 zwei weitere Landesinspectoren für die Naturalverpflegsstationen desinitiv zu ernennen. " Damit sollte die Zahl abgeschlossen sein und die Befürchtung, dass ein ganzes Heer nach und nach von solchen Personen angestellt wird, hat der Landesausschuß nicht getheilt, weil er nicht daran gedacht hat, diese Zahl 6 zu überschreiten. Im böhmischen Texte heißt es: "a zernský výbor se zmocňuje, aby ještě během r. 1897 jmenoval dalši definitivni inspektory stravoven a hnaneckých stanic. " - Da ist das Wörtchen "dva" ausgefallen. Dieser Druckfehler hat die Wirkung erreicht, dass die Herren ein ganzes Heer von solchen gefährlichen Individuen vor sich geiehen und geglaubt haben, sich durch diesen Äntrag sichern zu müssen.

Wir werden bei der Abstimmung diesen Fehler corrigiren müssen, welcher auch mir erst jetzt aufgefallen ist.

Was nun die Anklagen gegen die Inspectoren selbst anbelangt, so bitte ich Folgendes zu bedenken.

Ich kann diesen Männern, die wir aus einer großen Anzahl von Competenten sehr gewissenhaft und sorgfältig ausgewählt haben, das eine nachsagen, dass sie durchaus Männer von der eifrigsten Pflichttreue und von der eifrigften Strebsamkeit sind, dass sie sogar begeistert sind für ihren Beruf und die Institution und, wenn sie Fehler begangen haben, was ich in Pauschali nicht in Abrede stellen will und kann, so mochte ich glauben, dass sie eine mildere Beurtheilung schon deshalb verdienen, weil diese Fehler eher hervorgegangen sind aus diesem Uebereifer für die gute Sache. Allerdings zu Reibungen ist es da und dort gekommen, aber, meine Herren, in der Mühle sind immer zwei Steine, die reiben, und ich glaube, dass auch in diesem Falle nicht immer der Inspector als der eine Stein allein gerieben hat. Wenn, wie Sie aus dem Berichte ersehen können, den wir ihnen geliefert haben, wenn jetzt, nachdem schon in einem Monate das Jahr voll wird, seit wir die Institution geschaffen haben, wenn jetzt noch in einigen Bezirken es nicht möglich war, das Institut derartig einzuführen, und wenn auch ein Inspector unangenehm dadurch wird, dass er darauf drängt so begreife ich wohl, dass der betreffende Bezirk, welcher nicht gesonnen ist, an diesem Orte oder überhaupt das Institut dort einzuführen, wie das Landesgesetz es fordert, darüber ungehalten wird. Aber nehmen Sie es dem Iuspektor nicht übel, wenn er seine Pflicht thnt; er thut nichts anderes, als was ihm vorgeschrieben ist, und er muss und soll binnen einer gewissen Frist die Hindernisse aus d m Wege räumen, und wenn es nicht immer ohne Reibungen geschehen kann, bitte ich ihm daraus keinen Vorwurf zu machen. Die Inspektoren sind überaus treue Beamte, und ich wüsste nicht, warum gerade die letzten zwei sich nicht der Aussicht erfreuen sollten, definitiv zu werden.

Dass diese Institution im Lande nicht mehr rückgängig gemacht werden dürfe, das können kurze Erfahrungen uns an die Hand geben Sie sind ja, wie der Herr Abg. Dr. Dvořak richtig gesagt hat, nicht maßgebend für alle Zukunft, wir haben uns nicht den Anschein gegeben, als berichteten wir über etwas anderes als eine halbjährige Erfahrung; die kann nicht abgeschlossen sein; aber die Bezirke selbst sind es, welche uns Berichte gegeben haben, dass nach einer und der hauptsächlichsten Richtung hin das, was man erzielen will, auch erreicht werden kann, und das ist eine genügende Begründung für uns zu glauben, dass die Institution auch fernerhin bestehen, und, wie ich meine, in jeder Weise sich noch segensreicher entwickeln wird. Und warum sollten gerade die letzt angestellten zwei Inspectoren eine gewisse Strase dafür erleiden, dass viele von den Inspectoren in vielen Bezirken sich durch diese unausweichlichen Reibungen unangenehm bemerkbar gemacht haben. Wenn Sie das schon für straswürdig ansehen, so ist es unlogisch, dielenigen strasen, die am wenigsten schuld sein können, denn die haben wir erst seit kurzer Zeit. Diejenigen, welche das Verbrechen ani öftesten begangen haben sollen, sind definitiv, und die genehmigen Sie doch durch den ersten Theil Ihres Antrages, und diejenigen, welche nicht in der Lage waren, sich unangenehm zu machen, wollen Sie strafen für die Sünden der ersteren.

Ich für meinen Theil weiß, wenn Uebelstände vorgekommen sind, so sind sie aus dem vielleicht zu weit gehenden Pflichteifer zu erklären.

Ich bitte daher den Antrag so anzunehmen, wie ihn die Budgetcommission gestellt hat, und den Antrag des Herrn Collegen Dr. Dvořák abzulehnen. (Bravo-Rufe. )

Abg. Goldberg: Hoher Landtag!...

Oberstlandmarschall: Es ist schon früher der Herr Abg. Dr. Dvořák zum Worte gemeldet.

K slovu se přihlásil již dříve p. posl. Dr. Dvořák.

Dávám jemu slovo.

Posl. Dr. Dvořák: Slavný sněme! já jen několika slovy vidím se nucena opraviti vývody velectěného pana přísedícího zemského výboru, poněvadž vidím, že nebylo mně úplně porozuměno, ani návrhům, které jsem učinil.

Vždyť v návrhu, který jsem podal, velectění pánové, není nikterak obsaženo, že by se měli tito dva inspektoři škrtnouti pro vždy, vždyť víte, velectění pánové, že návrh ten zní velice mírně, velice kulantně k zemskému výboru, totiž tak, aby zemský výbor tyto dva inspektory zatím definitivně neustanovoval, nýbrž konal další šetření a v příštím sezení nám podal zprávu, budeli těchto inspektorů třeba.

Tedy to škrtnutí není také trestáním, jak bylo řečeno, snad těchto dvou inspektorů, nýbrž, velectění pánové, jest to prodloužení toho provisoria na jistou dobu, ukáže-li se potřeba jich během další doby.

Neboť to neupřel pan přísedící zemského výboru, že data nynější nemohou nám býti směrodatnými pro příští dobu, jak se při vývoji stravoven dále objeví. Vždyť, velectění pánové, při zřizování stravoven bylo zajisté více sil potřeba, než bude potřeba, až budou stravovny jednou zřízeny. My klademe na to váhu, že teprve během doby, až stravovny budou definitivně zřízeny, se ukáže, jak velkého kontingentu bude třeba.

My nejsme nikterak již a priori proti tomu, aby tito dva inspektoři vůbec nebyli nikdy definitivními, my říkáme pouze: "Počkejme!"

Vždyť za toho půl roka nenabyli jsme dosud základu, ze kterého bychom mohli souditi, zda se tato instituce vyvine tak, že bychom potřebovali takového množství sil. Jsou to úspory, na které musí sněm vždycky naléhati, poněvadž musíme hleděti v každém ohledu poplatnictvu úsporu zjednati, a nemůže nám slavný zemský výbor míti za zlé, že šetříme, jak možno, a že budeme i v příští době, kde možná, šetřiti.

Připouštím úplně, velectění pánové, panu přísedícímu zemského výboru, že § 8. zákona zní, že má zemský výbor právo, stanoviti počet inspektorů. To právo mu nikterak nebéřeme, avšak na druhé straně má, velectění pánové, zemský sněm opět právo stanoviti platy.

Následkem toho, velectění pánové, když dnešního dne máme o platu jejich jednati, nemůže nám nikdo míti za zlé, když říkáme: Počkejme s tím! To právo přec nemůže býti vzato zemskému sněmu, aby plat stanovil, vždyť by se nás po tom na základě čl. 8. zákona zemský výbor nemusil ani ptáti a mohl by stanoviti jen počet a podle toho by se musil pak stanoviti plat.

Právě proto, kde se jedná o finanční stránku, nebudiž nám to za zlé vzato, že rozhodně v této věci jsme spořiví, dokud myslíme, že není třeba počet větší a tím končím. (Souhlas. )

Oberstlandmarschall: Es hat sich zu diesem Gegenstände der H. Abgeordnete Goldberg dos Wort erbeten; ich ertheile ihm dasselbe.

Abg. Goldberg: Hoher Landtag! Möge mir gestattet sein, zu diesem Gegenstände einige Worte zu sagen und zwar in der Eigenschaft als Vertreter einer Gemeinde, welche an der Grenze von Sachsen gelegen und von Sachsen umschlossen ist.

Die Naturalverpflegsstationen sind wohl mehr oder weniger ein Kind Sachsens und her ehemalige Amtshauptmann von Zahn in Zittau, mit dem ich auf sehr freundschaftlichem Fuße stand und der in dieser Angelegenheit viel gearbeitet hat und der jetzt eine hohe Stellung im Ministerium in Dresden einnimmt, hat dies inaugurirt. Diese Verpflegsstationen wurden in derselben Weise eingerichtet, wie sie bei uns geplant sind und haben sich erstreckt - ich muss die Herren etwas aufhalten, die Amtshauptmannschaft Zittau besteht aus drei Amtsgerichten, nämlich Ostritz, Zittau, Großschönau, und da waren damals eingerichtet in Ostritz eine Verpflegsstation, in Reichenau, eine in Räubersdorf eine Verpflegsstation, in Zittau eine Verpflegsstation, in Heinewalde eine Verpflegsstation, und zwei in Heimsdorf und Gersdorf.

Das ist eine Strecke von ungefähr 5 Weilen und da waren 6 oder 7 Verpflegsstationen. Natürlich die Sachsen haben es benätzt, es wurde restringirt und es sind nur noch 3 Verpflegsstationen, in Ostritz, Zittau und Gersdorf. Sie müssen jetzt wandern. (Ruf: Sachsen?) Jawohl. Nun haben wir Verpflegsstationen in Oesterreich. ES ist noch kein Ideal, das kann auch nicht anders sein.

ES werden grotze Opfer von Bezirken, Gemeinden und vom Lande verlangt, aber immerhin haben sie sich bis jetzt bewährt und ich bin überzeugt, dass, wenn Verpflegsstationen in demselben Sinne weitergeführt werben und wenn seitens der k. k. Behörden mit aller Energie darauf gedrückt wird, dass wirklich nur solche Reisende unterstützt werden, welche Subsistenzmittel genug haben, um in die nächste Station zu gehen, und welche nicht den Charakter des Proletariats im schlimmsten Sinne des Wortes in sich tragen; und wenn seitens der Gendarmerie das Notwendige vorgekehrt wird, es eine Wohlthat für dag ganze Land sein muss; das ist kein Zweisel.

Ich weiss, dass es Geld kostet. Wir müssen in Warnsdorf ein eigenes Gebäude bauen für die Leute und kriegen vielleicht keines.

Nun, da müssen Opfer gebracht werden, und ich bin der Ansicht, dass die Inspectoren auch ihre Pflicht erfüllen müssen, die Revision pflegen und nachsehen, wie die Angelegenheit geht, damit die Leute beschäftigt werden, aber damit können Sie sich meine Herren, vertraut machen: von einem Gewinne aus der Arbeitsleistung ist keine Rede. Was sollen denn die Leute machen ? Sollen sie Holz spalten ? Ja, sie spalten Holz, schneiden sich den Finger ab, und die Gemeinde muss die Unfall-Versicherung bezahlen. (Heiterkeit) Das ist nicht zum Lachen! ES ist eine Thatsache. Es kommt etwas Anderes vor, es ist derselbe Fall, und endlich mit den Leuten, wie ich mir erlaubt habe zu sagen, die aus dem Proletariatsstand - punkte stehen, werden Sie wahrscheinlich nicht viel für die Finanzlage Böhmen einernten.

Ich empfehle Ihnen die Annahme des Berichtes meines vererhrteu H. Koll. Lippert, dessen Sitz ich einzunehmen die Ehre Habe, und dem ich gern Platz mache, wenn er wieder hier sprechen wird. (Heiterkeit. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se ke slovu proti návrhu komise pan posl. Kudrnka.

Dávám jemu slovo.

Posl. Kudrnka: Slavný sněme! Přihlásil-li jsem se ke slovu, chci několika slovy přimluviti se za návrh, který učiněn byl panem kollegou Dr. Dvořákem.

Musím potvrditi, co on ve své řeči uvedl, jako jednání inspektora Králohradeckého Buriána, že chikanuje tak okresy, že nevědí okresní výbory, jsou-li jeho sluhy, neb zda on je zřízencem zemským.