žádostmi přicházelo na sl. sněm a přidávaje se k důvodům, které zde pronesl speciellní referent p. Dr. Metall, prosím, aby si. sněm k tomuto návrhu přistoupiti neráčil. (Pochvala. )

Oberstlandmarschall: Verlangt noch Jemand das Wort?

Žádá ještě někdo za slovo? Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Zpravodaj posl. Dr. Fořt: Mohu se upřímně přiznati, že bych škole Přísečnické žádaný obnos 600 zl. od srdce přál.

Není na druhé straně pochyby o tom, že by ve formálním ohledu bylo nutno, abychom po případě, když bychom zaujali stanovisko obsažené v resoluci pana posl. Schmidla, postarali se - jak pan Dr. Russ pravil - o přiměřenou úhradu v rozpočtu. Ale, pánové, kdyby tato částka byla do rozpočtu již dnes vložena, obsahovalo by to do jisté míry praejudic, kterým by se předbíhalo vlastnímu rozhodnutí zemského výboru, a z té příčiny, aby se nepředbíhalo vyšetření, a dalšímu rozhodnutí zemského výboru, ku kterému jest již dle usnesení z 18. února povinen, souhasil bych v té příčině s panem speciálním referentem a nemohu jménem rozpočtové komise přimlouvati se, aby návrh Dr. Russa byl přijat, odporučuji návrhy většiny rozpočtové komise, jak jsou v dotyčné zprávě obsaženy.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Žádám pány, by ráčili zaujmouti svá místa.

Ich erlaube mir die Herren zu ersuchen, ihre Platze einzunehmen.

Gegenstand der Abstimmung sind das Kap. IX des,, Erfordernisses" und der Artikel IX der Erledigung, sowie die dazu gehörige Petition Nr. 57. Außerdem hat der Berichterstatter noch einen Antrag seiteng der Budgetkommission betreffend eine Petition des Vereines zur Wiederherstellung des Klosters des heil. Agnes in Prag zur Sprache gebracht und den diesbezüglichen Antrag gestellt.

Außerdem hat Herr Dr. Ruß einen Antrag gestellt aus Abänderung der ziffermäßigen Position des Erfordernisses.

Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in folgender Weise einzuleiten.

Zuerst wird über den betreffenden Artikel der Erledigung abgestimmt werden, dann kommen wir zu der Abstimmung über die Ziffern des Erfordernisses.

In dieser Hinsicht beabsichtige ich zuerst über die Titel l und 2 abstimmen zu lassen, zu welchen keine Antrage vorliegen.

Dann gelangt zur Abstimmung Titel 3, zu welchem der Antrag des Abg. Dr. Russ sich bezieht, nach welchem hier die Summe von 23. 800 fl. statt der von der Budgetkommission beantragten 23. 200 fl. eingestellt werden soll.

Ich werde demnach zuerst den Antrag des Abg. Dr. Russ zur Abstimmung bringen. Sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über die von der Budgetkommission beantragte Ziffer. Sollte derselbe nicht angenommen werden, so wird über die von der Budgetkommission beantragte Ziffer abgestimmt werden. Darnach werde ich über die Anträge der Budgetkommission betreffend die Petitionen abstimmen lassen.

Předmětem hlasování jest kapitola IX. v "Potřebě", článek IX. "Vyřízení" a náležející k tomu článku petice, která naznačená jest číslem 57, mimo to navrhl pan zpravodaj vyřízení petice, která byla podána se strany Jednoty pro obnovení kláštera blahoslavené Anežky v Praze, kterýžto návrh, byl již v úvodu slavnému sněmu sdělen.

Pak podal posl. Dr. Russ návrh, by položka "Jiné ústavy a spolky", položka třetí v této kapitole byla určena částkou 23. 800 zl. na místě částky 23. 200 zl, jak bylo navrženo se strany rozpočtové komise.

Chci tedy zavésti hlasování tímto způsobem. Napřed dám hlasovati o dotčeném článku IX "Vyřízení, " ku kterému nebyl podán žádný návrh; pak dojde k hlasování o číslicích potřeby a zde dám prve hlasovati o titulu prvním a druhém, ku kterému nebyly učiněny žádné návrhy.

Při titulu třetím dojde nejprve k hlasování návrh poslance Dr. Russa; pakli by také byl přijat, odpadlo by hlasování o návrhu komise o tomto titulu. Pakli by návrh pana poslance Russa nebyl přijat, tedy dal bych hlasovati o návrhu komise na 23. 200 zl. Dále přijde k hlasování návrh komise stran petice se číslem 57. činí se proti tomuto způsobu hlasováni nějaká námitka?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Nebyla činěna žádná námitka.

Dám tedy nyní hlasovati o článku IX. "Vyřízení".

Ich werde jetzt den Artikel IX. der Erledigung zur Abstimmung Bringen.

Žádám pány, kteří tento článek přijímají, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Artikel annehmen, die Hand zu erheben.

Er ist angenommen.

Jest p ř i j a t.

Nyní dám hlasovati o dotyčných číslicích v "Potřebě" a sice za deváté k účelům uměleckým:

Tit. 1. České zemské divadlo zl. 102 110 " 2. Německé zemské divadlo. 70. 794

Nunmehr gelangen die ersten zwei Titel des "Erfordernisses" zur Abstimmung.

1.   Böhmisches Landestheater 102. 110 fl.

2.   Deutsches Landestheater. 70. 794 fl.

Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří tyto položky přijímají, by vyzdvihli ruku.

Jsou p ř i j a t y.

Sie sind angenommen.

Nyní přijde k hlasování návrh posl. Dra Russa, který zní v ten smysl, aby v titulu 3. byla vložena do rozpočtu položka 23. 800 zl.

Nunmehr gelangt der Antrag des H. Abg Dr. Russ zur Abstimmung, welcher dahin geht, dass bei Tit. 3. der Betrag von 23. 800 fl. eingestellt werde.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt.

Nyní dám hlasovati o tomto titulu dle návrhu komise.

Nunmehr werde ich diesen Titel nach dem Commissionsantrage zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří návrh komise přijímají, by vyzdvihli ruku.

Er ist angenommen.

Jest p ř i j a t.

Nyní přijdou k hlasování petice, a sice tištěný návrh komise stran petice čís. 57. a pak návrh komise stran petice Jednoty pro obnovu kláštera blahoslavené Anežky v Praze. Nebude snad třeba, abych návrhy komise opět četl.

Nunmehr gelangt zur Abstimmung der Antrag der Commission betreffend die Petition, welcheunter Nr. 57 gedruckt erscheint, und dann der Antrag der Commission, betreffend die Petition des Vereines zu Gunsten der Widerherstellung des Sct. AgnesKlosters in Prag.

Žádám pány, kteří tyto návrhy komise přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Commissionsanträge annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Zpravodaj posl. dr. Fořt: Kap. X. "K účelům bezpečnosti" obsahuje v "Potřebě" následující tituly. Tit. 1. Zemská donucovací pracovna v Praze... zl. 91. 747 " 2. Zemská donucovací pracovna a polepšovna pro ženské v Kostomlatech.. 22. 729 " 3. Zemská donucovací pracovna v Pardubicích.. 128. 544 " 4. Zemská polepšovna pro mladistvé kárance v Opatovicích....... 74. 164

" 5. Zemská polepšovna v Králikách........ 42. 188

" 6. Donucovací pracovny mimo Čechy...... 10 000

" 7. Náklady hnanecké.. 96. 000

" 8. Stravovny..... 25. 000

" 9. Četnictvo......139. 371

V celku kapitola 10... 629. 743

V "Úhradě" vykazuje kap. X. Tit. 1. Zemská donucovací pracovna v Praze..... 52. 520

" 2. Zemská donucovací pracovna a polepšovna pro ženské v Kostomlatech.             210

" 3. Zemská donucovací pracovna v Pardubicích.. 62. 950

" 4. Zemská polepšovna pro mladistvé kárance v Opatovicích....... 13. 818

" 5. Zemská polepšovna v Králíkách........ 1. 100

" 6. Náhrady jinozemských ošetřovacích nákladů..             100

" 7. Náhrady nákladů hnaneckých....... 18. 000

" 8. Poplatky na ubytování četnictva....... 42. 942

v celku kapitola 10... 191. 640

Ve "Vyřízení" obsaženy jsou dotyčné návrhy rozpočtové komise pod čl. X. v odst. 1-10.

Petice v této kapitole nejsou žádné.

Naproti tomu dovoluji si dodatkem jménem rozpočtové komise sděliti ještě následující:

1. K vyřízení se navrhuje se strany rozpočtové komise toto:

Zem. výboru budiž uloženo: k č. 1. aby vzal v úvahu a mínění c. k. vlády o tom si vyžádal, zda by zemský zákon z 24. prosince 1884. neměl býti změněn v tom směru, aby pojišťovnám přesunutím 2%. hasičského příspěvku na pojištěnce zákonně bylo zapovězeno, a aby za příčinou zamezení přesunutí příspěvku toho zvýšením pojistné prémie stanovení výše prémie podrobeno bylo dozoru a rozhodnutí státnímu.

ad. 2. aby konal o tom šetření, v jakém poměru příspěvky k hasičskému fondu plynou z jednotlivých okresů země, dále pak, zda a v jakém poměru dalo by se provésti rozdělení hasičského fondu ve dva národní hasičské fondy; o výsledku tohoto šetření jakož i k č. 1. sluší sl. sněmu předložiti zprávu a vhodné návrhy.

Tím vyřízeny jsou petice č. 3221, 3222-3230, dále 3267-3275, dále č. 3278, 3279, 3281, 3282, 3283, 3311-3339, 3353, 3356-3366, 3376 a 3377, 3381, 3382, 3384-3389, 3391-3401, 3405, 3414-3417, 3421-3424, 3429, 3430, 3936, 3441, 3442, 3443, 3447, 3448, 3449 ai. 1890, 3492, 3493, 3394, 3538, 3570, 3584, 3686 ai 1891, dále petice čís. 121, 122, 123 ai. 1893, 289, 290, 402, 536, 893, 1006 ai 1894 a petice čís. 611 ai 1896.

Kromě toho navrhuje rozpočtová komise následující vyřízení petic a sice:

"Zemskému výboru se ukládá, aby vzal v úvahu, zda-li by se měla zemské hasičské ústřední jednotě pro Čechy v Bilíně zvýšiti z hasičského fondu dosavadní podpora na částku 2. 000 zl. za příčinou hrazeni výloh, uvedených v této petici, a aby o tom podal slavnému sněmu zprávu. "

Dále petice zemské ústřední hasičské jednoty království českého se sídlem v Chrudimi v téže záležitosti.

Komise rozpočtová klade si za česť navrhnouti následující:

"Zemskému výboru se ukládá, by vzal v úvahu, zda-li by se neměla zemské hasičské ústřední jednotě pro Čechy v Chrudimi zvýšiti z hasičského fondu dosavadní podpora na 2000 zl. za příčinou hrazení výloh, uvedených v této petici a aby o tom podal slavnému sněmu zprávu".

Landtagssekretät Höhm (liest): Cap. X. Sicherheitszwecke.

"Erfordernis. "

1.   Landeszwangsarbeitsanstalt in Prag..........91. 747

2.   Landeszwangsarbeits- und Besserunganstalt für Weiber in Kostenblatt.........22. 729

3.   Landes-Zwangsarbeitsanstalt in Pardubitz........128. 544

4.   Landes-Besserungsanstalt für jugendliche Korrigenden in Opatowitz..........74. 164

5.   Landesbesserungsanstalt in Grulich..........42. 188

6.   Zwangs-Atbeitsanstalten außerhalb Böhmen.......10. 000

7.   Schubsaufwand......96. 000

8.   Natural-Verpflegsstationen.. 25. 000

9.   Gendarmerie.......139. 371

Im Ganzen Kapitel 10. 629. 743

146

,, Bedeckung. "

1.   Landes-Zwangsatrbeitsanstalt in Prag.......... 52. 520

2.   Landeszwangsarbeits- und Besserungsanstalt für Weiber in Kostenblatt......... 210

3.   Landes-Zwangsarbeitsanstalt in Pardubitz.....:. 62. 950 Landes-Besserungsanstalt für jugendliche Korrigenden in Opatowitz..........13818

5.   Landesbesserungsanstalt in Grulich..........1. 100

6.   Vergütungen auswärtiger Verpflegskosten........ 100

7.   Ersätze von Schubskosten... 18. 000

8.   Ersätze für Gendarmerie-Bequartirung.........42 942

Im Ganzen Kapitel 10. 191640

Hiezu Artikel X. der "Erledigung" Absätz 1 bis 10.

Nachträglich stellt die Commission zur

"Erledigung" folgende Anträge:

Der Landesausschuss sei zu beauftragen, ad 1) in Erwagung zu ziehen, und die Wohlmeinung der Regierung hierüber einzuholen, ob nicht eine Aenderung des Landesgesetzes vom 27. December 1884 in der Richtung durchzufuhren ware, dass den Assecuranzgesellschaften die Umwälzung des 2% Feuerwehrbeitrages auf die Versicherten gesetzlich verboten werde und dass zur Vereitelung des Versuches, diesen Beitrag in der Form einer Erhöhung der Assecuranzpramie umzuwälzen, die Bestimmung der Pramie einer staatlichen Controlle und Fixierung unterzogen werde.

ad 2) Erhebungen zu pflegen, in welchem Verhältnisse die Beitrage zum Feuerwehrfonde aus den einzelnen Bezirken im Lande einfließen, ferner ob und in welchem Verhältnisse eine Trennung des Feuerwehrfondes in zwei connationale Feuerwehrfonde durchführbar wäre und dann hierüber sonne auch ad 1) dem h. Landtage Bericht zu erstatten und die geeig neten Antrage zu stellen.

Hiemit erscheinen die Petitionen Zahl 3221, 3222 bis 3230, ferner 3 3267 bis 3275, ferner Z. 3278, 3279, 3281, 3232, 3283, 3311 bis 3339, 3353, 3356 bis 3366, 3376, 3377, 3381, 3382, 3384 bis 3389, 3398 bis 3401, 3405, 3414 bis 3417, 3421 bis 3424, 3429, 3430, 3436, 3441, 3442, 3443, 3447, 3448, 3449 ai 1890, 3492, 3493, 3494, 3538, 3570, 3588, 3686 ai 1891, ferner die Petition Z. 121, 122, 123 ai 1893, 289, 290, 402, 536, 893, 1006 ai 1894 und die Petition Z. 611 ai 1896 erledigt.

Ferner beantragt die Budgetkommission anlässlich der Eingabe des Landes-FeuerwehrVerbandes mit dem Sitze in Chrudim:

Der Landesausschuss wird beauftragt, in Erwagung zu ziehen, ob nicht aus dem Feuer wehrfonde dem Feuerwehr - Landes CentralVerbande für Chrudim, der demselben zür Deckung der in dieser Petition angeführten Aus lagen bisher bewilligte Beitrag auf 2000 fl. zu erhöhen sei, und hierüber dem h. Landtage einen Bericht zu erstatten.

Feiner wird beantragt anlässlich der Eingäbe des Feuerwehr-Landes-Central-Verbandes für Böhmen in Bilin.

Der Landesausschuss wird beauftragt, in Erwägung zu ziehen, ob nicht aus dem Feuerwehr-Fonde dem Feuerwehr-Landes-CentralVerband für Böhmen in Bilin, der demselben zur Deckung der in dieser Petition angeführten Auslagen bisher bewilligte Betrag aus 2000 fl. zu erhöhen sei, und hierüber dem h. Landtage einen Bericht zu erstatten.

Nejvyšší maršálek zemský: K těmto položkám jsou přihlášeni řečníci:

Zu diesm Positionen sind Redner gemeldet:

Contra pan poslanec dr. Klouček, pro páni poslanci dr. Dvořák, Hodys

und der Herr Abgeorgnete Lippert.

Dávám slovo prvnímu řečníkovi, který jest zanesen proti návrhům komise, panu dr. Kloučkovi.

Poslanec dr. Klouček: Slavný sněme ! Dle rozpočtu vykazuje se k účelům, a sice bezpečnostním, zejména na četnictvo ohromná suma 139. 371 zl.

Všeobecně v této slavné sněmovně stěžuje sobě každý na ohromné vydáni, které toto království nésti má a všeobecně stěžuje si dále na to, že prý stát nikterak nepodporuje toto království a že jemu stát ani to nedá, co by na každý pád mělo býti restituováno království Českému, totiž aspoň daň pozemková. Avšak, velectění pánové, tyto stížnosti samy o sobě jsou zajisté jenom platonického rázu a pakliže, tyto stížnosti nebudou se realisovatí v nějaké určité konkrétní formě, zůstanou vždy jen hlasem volajícího na poušti, a divím se skutečně, Že slavná rozpočtová komise v tomto směru neučinila určitý návrh, aby aspoň jednou ukázalo se státu, že toto hospodářství v království Českém na dále jest neudržitelné, že něco musí přijíti zpět do pokladnice a sice odtud, odkud se tak velké sumy vezmou.

Avšak, velectění pánové, nejnápadnější jest to, že rozpočtová komise přijímá na sebe úkol vydání, jež jedině stát plniti má, totiž vydání na četnictvo v tak ohromné sume. Zajisté každý přizná, že úkolem státu jest v tomto ohledu, aby o bezpečnosť majetkovou, o bezpečnosť osobní se staral, a pakliže my v tomto ohledu tak ohromné sumy do Vídně posýláme, myslím, že jest svatou povinností státu, aby tak malou částečku on kryl a aby v tomto ohledu konečně konal povinnost státní, jak náleží. Jest s podivením, velectění pánové, že rozpočtová komise, kterak pořád naříká, a která stále říká: "My nemáme žádných příjmů, my nevíme, kde co vzíti, " sama odhodlala se k tomu, a činí návrhy, aby takový ohromný obnos 139. 371 zl., který by se mohl velmi dobře na jiné účely zemské vynaložiti, se hradil ze zemských peněz. Jenom lakonickým způsobem zmiňuje se rozpočtová komise zde o tom návrhu, že prý ukládá se zemskému výboru, aby hleděl, aby zaopatření bytů nějakým lacinějším způsobem se dělo. To jest naprosto nedostatečné, to neodpovídá intencím těm, které slyšíme se všech stran tohoto slavného sněmu, to neodpovídá intencím našeho poplatnictva, našeho voličstva, a myslím, že v tomto ohledu má se na každý pád učiniti rozhodný rok, a takováto položka má býti ze zemského rozpočtu škrtnuta. My budeme se tázati, zdali četnictvo koná ony úkoly, jaké konati má. Já pravím, že u nás naprosto četnictvo tyto úkoly nekoná a neplní. Já pravím a mohu to dokázati, že stát a vláda nepoužívá tohoto četnictva k ničemu jinému nežli k tomu, aby ústavní práva a politická svoboda byla sužována. Vláda nepoužívá četnictva k ničemu jinému, nežli aby platné zákony spolčovací a shromažďovací byly na nejmenší minimum redukovány a obmezovány.

My vidíme všude, kdekoliv se objeví veřejná schůze a spolek se zavádí, že jsou pohotově četnici, aby schůzi rozháněli a aby nedovolili, aby jednotliví státní občané mohli užívati výsad a politických práv a svobod. Já myslím, že ani v tomto ohledu nekoná četnictvo své povinnosti, ale mám za to, že četnictvo nekoná povinnosti tyto také v dalších ohledech.

Stát sice stará se jaksi o státní občany pomocí četnictva v tom směru, že dává pilně a bedlivě sledovati politické přesvědčení těch státních občanů. To jest pravda. V tom ohledu se koná až mnoho, a jest to s podivením, velectění pánové, když se uváží, že dnes pouze četnictvo rozhoduje o tom, má-li nějaký státní občan, který mocí svého vzdělání a povolání zná daleko lépe úkoly státu než četnictvo, dostati se výše.

Neboť jest to nepopiratelné, že dnes každý podučitel, má-li státi se učitelem, musí dříve prodělati tu torturu, že četnictvo to jest, které zkoumá jeho způsobilost politickou a dává reference a zprávy. (Hlas: Faráři. ) Bylo velmi dobře podotknuto od přítele Kryfa, že se to děje i u farářů; má-li některý kaplan státi se farářem, má vláda, jak známo, tak zvané veto, to jest ona nemusí tuto presentaci od patrona předsevzatou schváliti. To veto závisí od dobrého zdání četnictva, jak daleko četnictvo dobré zdání dá.

To jest, velectění pánové, velmi smutné, neboť neračte přehlédnouti, že když četník má se informovati, musí opět k někomu jíti a ptáti se o tom pana učitele nebo kaplana, že to sám vymysliti nemůže a že velmi snadno se může státi, že on takovou informaci čerpá z pramene této osobě nepřátelského, z pramene nespolehlivého, a že takovýmto způsobem poškozuje se existence dotyčného občana.

Tu vidíme, velectění pánové, že i v tomto ohledu nekoná četnictvo to, co by konati mělo, a že i v tomto ohledu stát ho používá k něčemu jinému, nežli se ho používati má.

Avšak i pokud se týče otázky jazykové, stojíme na tom stanovisku, že nešetří se výslovného ustanovení zákona. Až do dnes podává každý četník své zprávy k soudu a k hejtmanství, ať se to dotýče jakékoli věci české, výhradně a jedině v jazyku německém, (Tak jest!) neboť přiházejí se případy a jest to zjištěno notoricky, že ustanoveni bývají četníci valnou většinou Němci, jazyka českého naprosto neznalí a že nemohou ani vůbec úkol, který jest jim svěřen, totiž úkol veřejné bezpečnosti, plniti a svědomitě vykonávati, jak by měli, a jestliže se to děje, děje se to na úkor platného ustanovení zákona.

V § 19tém zákona o četnících stojí výslovně a sice v odst. f. ), že se u každého četníka vyžaduje znalost jazyka oné země anebo onoho dílu, v němž jest ustanoven aneb službu konati má.

Tážu se, jak to přijde, že nešetří se zákona, který není tak starý a který jest z r. 1895 a sice od 25. prosince 1894, publikován 1. ledna r. 1895 a ku kterému se vůbec nepřihlíží, a přál bych si, aby v tom ohledu stala se náprava a aby se přísně přihlíželo na to, aby šetřilo se přísně ustanovení zákona, ve kterémžto ohledu v první řadě vláda a její orgány přihlížeti mají.

Nyní, velectění pánové, dovoluji si Vám přivésti k vědomosti některé skutečnosti, kterých dopustili se četníci, a Vy budete viděti, že jsou to přehmaty, že jsou to skutky, kterých kdyby se kdo jiný dopustil, octl by se někde jinde a musil by se zodpovídati.

Tak v měsíci říjnu 1895 seděli v hostinci "u Valdeků" v Hořovicích občané Václav Nový, Jan Hlavatý a Jakub Ábeles.

Brzy na to přišel četnický strážmistr Janeček z Hořovic, který ihned dotyčné občany vyzval ke hře a sice ku hře zapovězené tak nazvané "ramšl".

Občané tito zdráhali se dlouhou chvíli pustiti se s tímto pánem do hry, až konečně - slabost lidská jest slabosť pustili se do hry a hráli tu zapovězenou a naprosto odvážnou hru o dosti vysoké sázky.

Při této hře byl jakýsi občan, který kibicoval a sice občan Oldřich.

Ten neměl nic jiného co dělati, než běžeti k soudu a učiniti trestní oznámení.

Dotyční občané obdrželi obsílku k soudu, aby se zodpovídali z přestupku § 522.            

Co se stalo, pánové? Četnický strážmistr Janeček byl to, který chodil od občana k občanu a naváděl je, aby řekli u soudu, že nehráli ramšla, nýbrž že hráli - nevím - hru "šachtlšpíl".

Já myslím, že takovéto jednání vrhá zvláštní světlo na takovýto veřejný orgán.

Ale, velectění pánové, co se stalo dále? Tito občané skutečně docela tak, jak jim to byl pan četnický strážmistr návrhl, zapřeli, a poněvadž nebylo zde důkazů, musili býti sproštěni. A ten udavač za to, že prý křivě je obvinil z trestního skutku, dostal 3 neděle. (Hlas: Patřilo mu to!)

Taková jest ukázka z jednání, kteréhož se dopustil strážmistr Janeček. (Hlas: Neměl je udávati!)

Jest to pravda, neměl je udávati, ale myslím, že na druhé straně neměl strážmistr nejmenší příčiny, by je sváděl k tomu, by před soudem lhali, když sám toho skutku se dopustil.

Jiný případ: V měsíci únoru 1896, velectění pánové, bylo starostovi Klečkovi slavnostním způsobem odevzdáno vyznamenání a tu sešli se jeho přátelé, více starostů, v hostinci Hořovickém a zde jaksi oslavovali tuto slavnosť. Dotyčný pan oslavenec též učinil toast na oslavu Jeho Veličenstva a rozumí se samo sebou, že všichni přítomní povstali, a slušným způsobem dali na jevo svou úctu. Mezi přítomnými nacházel se opětně strážmistr Janeček, který ovšem tenkráte již byl poněkud napit. A tu druhého dne učinil trestní oznámení proti čtyřem osobám, kteréž právě neměl v lásce a proti nimž choval osobní nepřátelství pro urážku Jeho Veličenstva císaře, protože prý při tomto toastu nepovstali. A tu, velectění pánové, prokázalo se všemi svědky, že všickni povstali; následkem toho ovšem bylo také vyšetřování zastaveno a sám pan tajemník obecní ze Žebráku, který byl též mezi oněmi, již prý porušili úctu k císaři a který též byl vylíčen od něho jakožto člověk státu nebezpečný, jakožto rebelant, podal na četníka žalobu. Žalobu tuto však na žádost pana starosty, kterýž na poukaz a na pokyn správce okresního hejtmanství jej k sobě povolal a jemu nařídil, aby ji vzal zpět, skutečně zpět vzal. Vidíte, že toto jednání jest zvláštně kvalifikováno a že zasluhuje býti postaveno zrovna zde v tomto sl. sněmu na veřejnost, aby se vědělo, jak ti páni proti jednotlivým občanům si počínají.

Dne 23. srpna 1896 byl v hostinci Josefa Veigerta dělník Josef Imlauf v Kunčicích od Čeňka Šreyera a ještě 7 útočníků zabit. Připomínám, že Josef Imlauf, který byl zabit, byl Čechem a že útočníci byli Němci. Mrtvola nacházela se před hostincem a tu soudruzi zabitého, Antonín Grossmann a František Tejchman, oba Češi, ošetřovali mrtvolu. Bylo učiněno oznámení a vyslán četnický závodčí Ferdinand Rott z Vrchlabí, aby konal šetření a pachatele zjistil.

A co učinil tento Ferdinand Rott? Ten přišel k mrtvole a oba dva dělníky, kteří tuto mrtvolu chránili, sebral a zavřel; dotyční pak dělníci seděli po 7 dní bezdůvodně ve vyšetřovací vazbě. Když však měl konati další šetření, tu relacionoval okresnímu soudu, že nelze ničeho vypátrati. A když teprve státní zastupitelstvo důtklivým způsobem nařídilo šetření a konání, tu konečně zjistilo se, že 7 útočníků súčastnilo se na této vraždě a tito také byli před soud pohnáni a odsouzeni. Vidíte, velectění pánové, že tímto způsobem nekonal opětně četnický strážmistr svou povinnosti a že i zde byl zákon valně porušen.

A další příklad máme nedávno při volbě budějovické, když lid rozjařen postavil se na náměstí a radoval se z toho, že šťastně volby v jeho prospěch dopadly, že ihned byly tu po ruce četníci, kteří do bezbranného lidu s nasazenými bodáky se hnali a takovým způsobem výtržnosť způsobili.

A tu se ptám, jak jest možno, že se něco podobného může státi a nemožno ochrany nějaké nalézti?

Věc jest velice jednoduchá; neboť každý četník používá mocí zákona oné ochrany, že, kdokoliv by proti němu jakkoliv se protivil slovem nebo skutkem, ihned upadá do stíhaní pro zločin veřejného násilí, ale na druhé straně používá také té výhody, že i kdyby si chtěl někdo na něho stěžovati, nemůže ho pohnati před soud civilní, nýbrž musí žádati stíhání před soudem vojenským; a Vy víte velmi dobře, velectění pánové, že u vojenských soudů se žádnému civilistovi nedostane spravedlivosti, že u vojenských soudů jest těžko se domoci zastání občanů, poněvadž právě při vojenském soudu takovéto výstřelky se pokládají za docela řádné, udatné a srdnatné jednání.

Ale i naše občanstvo jest vinno tím, poněvadž nezná práva, poněvadž není sobě zákona vědomo, poněvadž neví, jak dalece se může dovolati ochrany proti takovému jednání, a tu musím s bolestí poukázati, že někteří naši pp. starostové velmi často si zadávají tím, že vcházejí do jakýchsi upřímných přátelských styků s četníky, kteréžto styky se jim velmi špatně vyplácejí v tom okamžiku, když se s takovým četníkem rozejdou.

Jest povinností občanstva, aby si bylo vědomo svých práv, a zejména aby starostové oproti těmto orgánům chovali se pouze tak, jak zákon vyžaduje jak jsou povinni, na žádný způsob tak, jak se u nás děje, kde náš starosta se stává náhončím četnictva, a takovým způsobem dopomáhají k tomu, co se státi nemá.

Já totiž myslím, velectění pánové, že z toho všeho jedině vidíme, že nekoná četnictvo, co činiti má. Proto nemůžeme schváliti tuto položku i pravím jenom to, že tam, kde se šlape nohama zákon, kde nespravedlivost dosahuje vrcholu, kde se takovýmto způsobem pokračuje a zneužívá moci, tam daleko rychleji autorita státní moci se podkopává než-li všelijakými emisaři revolucionářskými. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Přichází nyní ke slovu p. posl. dr. Dvořák, jakožto první řečník zapsaný pro návrhy komise.

Posl. dr. Dvořák. Slavný sněme! Při tak unáhleném jednání o zemském rozpočtu a při všeobecné a patrné únavě pp. poslanců obmezím se i při těchto tak důležitých předmětech, velect. pánové, toliko na několik nejnutnějších slov a poznámek.

Dal jsem se zapsati, vek ctění pánové, jako řečník pro stravovny na důkaz, že v zásadě nejsem odpůrcem stravoven, a že uznávám důležitosť jejich, pokud stra-