výnos školného velice nepatrně vzrostl, tak že obnášel 1, 740. 591 zl. 24 kr. Tenkráte přirážka okresní byla v celém království českém stejnoměrná, obnášela 10% a vynesla 2, 172. 160 zl. 64 kr., kdežto fond zemský musil na školství dopláceti 13, 174. 136 zl. 62 kr., nebo-li již roku 1884 fond zemský nesl náklad na školství dvakrát tak velký, jako vynášel školní plat a školním platem uhradila se jen 1/4 celého nákladu na školství. Až do r. 1894 ještě se poměry zhoršily a změnily. Od r. 1884-94 výnos ze školství opět poklesl. V roce 1894 vynesl školní plat 1, 640. 405 zl. 311/2 kr. okresní přirážka vynášela 2, 434. 150 zl. 67 1/2 kr., kdežto dotace zemská obnášela 6, 536. 440 zl. 46 kr., neboli dotace zemská byla 4kráte tak velká jako výnos ze školného a hledíme-li k dotaci zemské a výnosu okresních Školních přirážek uhrazoval celou šestinu.

Roku letošního, velect. pánové, vidíme opětně, že výnos ze školního platu se zmenšil; jak ze správy rozpočtové komise jest jasno, rozpočten jest výnos ze školného obnosem 1, 606. 897 zl., kdežto výnos z okresních přirážek rozpočten na 2, 559. 072 zl.

Dotace zemská obnášeti pak má 8, 673. 414 zl. Z toho vidíme, velectění pánové, ze dotace zemská jest 5 1/2 krát tak veliká jako výnos ze školného. Výnos ze školného uhrazuje zcela nepatrnou část, osminu celého nákladu.

Tu jest skutečně s podivením, že slav. sněm tento zcela po právu od r. 1874 do nynější doby zvýšený náklad na školství, který za 23 let se 13krát zmnohonásobil, nese z pokladny zemské, kdežto výnos ze školního platu, nevím, jakého slova bych užil, se doposud vybírá ve způsobu platu školního. Přihlédněme však blíže k tomu, jak se prakticky toto Školné vybírá. Jest Vám známo, že za účelem školního platu jsou obce rozděleny do tříd; o tom však nebudu mluviti, k tomu ještě přijdu.

Vydržování seznamu tohoto, velectění pánové, podle okresů zajisté způsobuje veliká vydání. Nejenom vybírání platu stojí mnoho peněz, ale i udržování seznamu při okres. škol. radách, jakož i vybírání okr. školní přirážky. Kdyby, velectění pánové, školné bylo zrušeno, mohla by také snad odpadnouti okresní školní přirážka, poněvadž okresní školní přirážka se platí ve všech okresích ve stejné výši 10 proc. Tu myslím, že by to bylo zcela po právu, poněvadž u okresní školní rady jeden úředník má dosti práce aby držel v evidenci seznam obcí, které na školní plat nedoplácejí. A velectění pánové, nedoplatky na tomto školním platu dosahují veliké výše a jsou okresy, letos to není ve zprávě výslovně uvedeno, ale v loňské zprávě jest uvedeno - které dvojnásobné školné dluhují. Udržování takovýchto přehledů stojí při každé okres. škol. radě nejméně jednu kancelářskou sílu, ale odstraněním tohoto zřízení by zajisté také odpadla veliká část práce, a byla by usnadněna. Velectění pánové, není to jedno, jestli se vybírá přirážka okresní a zemská a účtuje se to dvakráte. K tomu potřebí jest opět nového apparátu a, kdyby školné bylo zrušeno, tento apparát by se stal bezpředmětným a náklad na něj by se umenšil.

Paušálované školné mají platiti obce opětně a školné toto vybírá se od rodičů dětí školou povinných.

Nedosáhne-li ale úhrada takováto náležité výše, doplatí se paušál školní z prostředků obecních a tedy opětně přirážkou. Tu, velectění pánové, vidíme, že máme 3 druhy školních přirážek, a sice školní přirážku zemskou, škol. přirážku okresní a školní přirážku obecní, nehledě ani k obecní školní přirážce, která se vybírá na hrazení věcného nákladu a u mnohých obcí, jak později si dovolím dokázati, přirážka obecní ku krytí paušálu školného dosahuje značně veliké výše.

Přihlédneme-li k výši této úhrady, přijdeme k poznání, že střední výrobní třídy jsou takovýmto způsobem opatřování náhrady nepoměrně stížený, neboť tito samostatní lidé nejen že platí za své rodiny školné dle počtu dítek ke škole povinných, nýbrž musí i platiti za takové děti rodičů ve velkých závodech a velkých hospodářstvích zaměstnaných, kteří přijdou a žádné školné neplatí.

Jako příklad uvádím jednu obec z našeho pohoří.

V okolí obce Mířetic zřídila Vídeňská firma výrobu žulových kostek. Za touto prací přistěhovalo se tam velké množství pracujícího lidu, který z pravidla za své dítky žádného školního platu neplatí, avšak ani dotyčná firma, neboť ani ve způsobě přirážek ničím nepřispívá, jednoduše z té příčiny, poněvadž sídlo firmy jest ve Vídni, a tu není se čemu diviti, že mnohé obce se usnesly vybírání školného zrušiti a paušál Školní přirážkou obecní hraditi.

Avšak bohužel, tento šlechetný úmysl nebyl vždycky ku platnosti přiveden, neboť poplatník platící 1/6 přímých daní tento šlechetný úmysl zmařil.

Přimlouváme-li se za zrušení školného a jsme-li ochotni schodek tím povstalý uhraditi přirážkou zemskou, nečiníme tak z toho důvodu, že bychom vybírání takové pokládali za nějaký ideál, nýbrž budeme se stále domáhati toho, aby veškeré daně a dávky byly postaveny na základ jednotný a spravedlivý ohledně všech tříd výrobních.

Dle toho myslím, že příjem na školní plat daleko by se změnil, kdyby se od příjmů účtoval počet vydání, které jak jsem uvedl způsobuje se vybíráním školného a účtováním téhož.

V domněnce mé, že vybíráním takových malých platů ani režije se nehradí, utvrdí mne jeden podobný plat, který myslím, že je slavnému sněmu znám, ale nicméně dovoluji si naň poukázati.

Jedním podobným platem jest taxa vojenská.

Velectění pánové! Myslím, že jest to všeobecně známo, a kdyby to snad nebylo známo, račte se přesvědčiti a myslím, že pan zástupce král. hlavního města Prahy mně potvrdí, že osvobození od vojenské taxy by obci Pražské nečinilo docela žádných ztrát, kdyby vojenskou taxu zaplatila obec ze svých obecních prostředků a kdyby vojenskou taxu nevybírala, poněvadž jak jsem se informoval, jest pravdou, že vojenská taxa obnáší méně, než stojí práce, která jest s vybíráním tímto spojena.

Ovšem jest rozdíl, že vojenská taxa se odvádí vídeňské vládě, kdežto náklad by nesla obec Pražská.

Jest zajisté známo, že zemský výbor se usnesl konati Šetření a vypočítati efekt se zrušením školného spojený. (Poslanec König: Po kolikáté?!)

Nevím sice, a přítel kol. König mne upozorňuje, že po kolikáté.

Já nevím, jakým způsobem se šetření konati má a proto dovoluji si následující resoluci k laskavému přijetí navrhnouti:

Slavný sněme, račiž se usnésti: "Zemskému výboru se ukládá, aby konaje šetření finančního efektu zrušením školného povstalého! vyšetřil též náklad na vybírání platu školního, jakož i náklad na vybírání okresní přirážky školní a udržování evidence těchto poplatků a za druhé, mnoholi na paušalované školné, uhrazuje se jiným způsobem než vybíráním školného od rodičů dětí školou povinných a aby o tom v příštím zasedání slavnému sněmu podal zprávu s případnými návrhy".

Za účelem vyměření paušálu jsou obce zařaděny do 4 tříd školného. Třídy tyto se od sebe velice liší a tak se platí z jednoho dítka ve IV. třídě 2 zl. 8 kr. a ve III. 3 zl. 12 kr., v II. 5 zl. 20 kr. a v I. 6 zl. 24 kr. ročně.

Před úpravou platů učitelských dle lidnatosti mne žádaly obce za vřadění do nižší třídy s menším platem jsouce v omylu, že na vyšší služné učitelů musí částečně také ve způsobu vyššího školného připláceti.

Rozdělení toto mělo býti jen přechodný a mělo nastati úplné zrušení školného Vřaďováním do těchto tříd od sebe tak různých zůstaveno jest dle § 16. zák. zemského ze dne 24. února 1873 zemské školní radě. Jelikož však dle zákonů školních jest nadřízeným úřadem zemské školní radě ministerstvo vyučování ve Vídni, mělo toto ministerstvo právo jako úřad dohledací na všechny výnosy, které c. k. zemská školní rada učiní, jakožto úřad nadřízený o nich rozhodovati.

Náklad, který s tím spojen jest, hrazen jest z prostředků zemských. A tu myslím, že není snad spravedlivo, aby ministerstvo ve Vídni rozhodovalo o nákladu na školy národní, když škodu z toho vzniknou musí nésti fond zemský, a myslím také, že tato věc jest příčinou, že se vůbec obce školské o to mnoho neucházely.

Já jsem ústy kolegy Adámka loni podal resoluci, která - vlastně druhá část její, - zněla, aby bylo zemskému výboru uloženo, aby uvažoval o změně § 16. zemského zákona ze dne 24. února r. 1879 č. 16, pokud se týče vřadění obcí do tříd v příčině školného zřízených aby v tom směru dána byla možnosť dovolati se rozhodnutí zemského výboru a aby o tom do příštího zesedání sněmu zprávu a po případě návrhy podal.

Resoluce tato byla slavným sněmem podporována a odkázána rozpočtové komisi, avšak, poněvadž sněm hned po vyřízení rozpočtu byl uzavřen, rozpočtová komise o resoluci jednati nemohla a nejednala, však zemský výbor jednaje o resoluci této podal slavnému sněmu zprávu ze dne 22. února 1897 čís. 230 sněm.

Ve zprávě této však tato druhá čásť této resoluce zmíněné byla takřka pominuta. Zemský výbor neuznává toho potřebu, aby se něco na nynějším stavu měnilo a tímto do jisté míry výlučnost a nezodpovědnosť stanoviska c. k. zemské školní rady schválil.

Třídy z příčin školného zřizované jsou velice různé; zpráva zemského výboru sice udává, že děje se vřadování do vyšších tříd školného pořade a že se tím obcím vyhovuje, ale obce samy nežádají vždy za to když však žádají za to, nebývá jim vyhověno. Tak ku př. místní školní rada v Tuněchodech žádala za vřadění ze třetí třídy školného do čtvrté třídy. Žádosť tato byla však zemskou školní radou v roce 1893. zamítnuta, poněvadž nestává zvláštních důvodů, pro něž by dosavadní stav změněn býti měl, dokud všeobecná revise tříd se neprovedl.

Od té doby již 4 léta uplynula žádost byla podána r 1891 - a půjde-li to takto dále, můžeme snadno sešedivěti, my, kteří náležíme k tomuto slavnému sněmu a jsme ještě mladí, ne-li docela zpráchnivěti, než-li tomuto důvodu vyhověno bude.

Zpráva zemského výboru udává, že se stále obce vřaďují do 4té třídy a, pokud nebude možno právo nalézti dovoláním se zemského výboru, potud budou obce snad chudší nésti větší náklad za obce častokráte bohatší.

Tomu zajisté zákonodárce nechtěl v § 16. zákona ze dne 24. února 1873., neboť doufám, že "dle okolností" bylo míněno dle majetkových poměrů. Pak rozdělení to mělo nastati, velectění pánové, ne dle obcí školních, nýbrž dle obcí politických, po případě osad.

Ve zprávě zmíněné zemského výboru není sice rozpočtěno, kolik obcí spolu sousedících ve stejných majetkových poměrech jsoucích přece do rozličných tříd školného jest zařaděno.

Vypočítáno tam však jest, velectění pánové, že 4 obce náležejí do první třídy školného, do druhé třídy školného patří 13 obcí a větší čásť, a sice 1554 že patří do třídy třetí, vedle toho že 5465 obcí náleží do čtvrté třídy školného platu.

Nepoměr tento tím více padá do oka, kde politické obce jsou více než jedné školní obci přiškoleny. Tu vidíme, že 8 obcí patří současně do druhé a třetí třídy školného, že 3 obce patří do druhé a čtvrté třídy školného, a že 266 patří do třetí a čtvrté třídy školného, ale vrcholem toho, velectění pánové, jest, že jedna obec patři docela k třem třídám školného: druhé, třetí i čtvrté.

Při takovémto stavu věcí jest jasno, že, má-li se takovému nestejnoměrnému rozdělení odpomoci, jest třeba třídy školného platu zrušiti, respektive, všechny obce do čtvré třídy platu školního vřaditi. (Souhlas. )

A proto dovolím si navrhnouti následující resoluci:

Slavný sněme račiž se usnésti: Zpráva zemského výboru ze dne 22. února 1897 číslo 230, sn. se béře na vědomí a zemskému výboru se ukládá, aby přihlížeje k nestejnoměrnému zařadění v příčině školného zřízených obcí do tříd, dohodnul se s veleslavnou c. k. školní radou o změně zákona, kterým by veškeré obce, které nejsou do čtvrté třídy školného vřaděny, byly do této třídy vřaděny, aby o tom v příštím zasedání slav. sněmu podal zprávu s příslušnými návrhy".

Vedle zařadění do tříd školného tíží naše obce slevy na paušálu školním.

Slevy tyto poskytuje opět zemská školní rada až do 20%; d o 20% - 40% po dohodnutí se, se zemským výborem.

Loňská resoluce kollegy Adámka žádá ve své první části, aby nebyl vliv zemského výboru omezován pouze na svoleni při slevě nad 20%, nýbrž aby mohlo nastati dovoláni k zemskému výboru ve všech případech, kde nebylo poskytnuto slevy žádanou měrou.

Zemský výbor ani v tomto směru ve zmíněné již zprávě nedoporučuje žádných změn a navrhuje zachování státu quo ante. S návrhem tímto se z důvodů již dříve pronesených nemohu srovnati. Zemský výbor vypočetl sice, že slevy pod 20 proc. pro 3381 čili 46. 4 proc. všech obcí, avšak zemskému výboru zajisté zůstalo neznámo, neboť zemské účtárně to známo není, mnoho-li obcí se cítí poškozeno tím, že se jim nedávají náležité slevy.

Nestěžovaly-li si obce, jsem přesvědčen, že stalo se to opět jen z toho důvodu, že z výnosů c. k. zemské školní rady odvolati se měly k c. k. ministerstvu ve Vídni. Pokud se úlev týče, do voluji si připomenouti, že nejsou také dle jednotlivých pravidel vyměřovány.

Na př. obec Kočí v letech 1892 až 1894 osvobozovala o 5 proč. více dítek ke škole povinných než-li obec Topol odškolného, však slevu na paušále dostala obec Topolská o 3 proc. větší. Prosím, rozhodují-li majetkové poměry obce, pak to uznávám a tu říkám, že jestli obec Topolská nemá jmění, obec Kočská má jen dluhy. Majetek obce Kočské, který obnáší kolem 2. 000 zl; jest zatížen dluhem snad i 6000 zl; tu jest viděti, že mnoho jmění nemá, a nejlepší ilustrací k tomu jest, že v obci Kočské, musí se platiti obecní přirážky k nahrazení obecních nákladů průměrně 50 proc. respektive, od 40-60 proc. přirážek obecních, nepočítaje k těm přirážkám hrazení věcného nákladu na školství.

Při tom připomínám, že se obci Topolské docela nic nenaddržovalo, ale obci Kočské že se velice přitížilo.

Po vyměření paušálu školního roku 1894 obci Kočí obecní výbor Kočský se usnesl podati odvolání z tohoto vyměření paušálu školního.

Vzdor tomu, že ptal jsem se obecního

úřadu po vyřízení tohoto rekursu, obecní úřad mně sdělil, že do dnešního dne žádné známosti nemá, jak stížnosť byla vyřízena.

Přísedící zemského výboru, pan prof. Kvíčala loni sice tvrdil, že poskytuje se k uhrazení schodku, povstalého osvobozením dětí od školného, a výlohami spojenými s vybíráním školného, - 75%, 80% ba i ještě více, 90% - sleva jakási avšak že jest to obmezeno výškou 40% celého školného.

Já však, velectění pánové, v následujících číslech dovolím si na to upozorniti, že mám jiná čísla, z nichž jde na jevo, že zemská školní rada nedala místa takové veliké slevě.

Připomínám, že obce, které dostaly slevu 40%, ani s touto slevou 40% nevyjdou.

Na příklad obec Tuněchody v okresu Chrudimském r. 1891. měla vyměřený paušál obnosem 320 zl., vybrala za ten rok 240 zl., a doplatila 80 zl. neboli 25%, nehledě na náklady s tím spojené.

Avšak rok na to, r. 1892. paušál školní obnášel 362 zl., vybráno bylo 240 zl., doplaceno tedy 122 zl. neboli v procentech 33. 5 % paušálu školního musila zaplatiti obec ze svých prostředků.

Roku 1893 obnášel paušál školní 362 zl.; obec vybrala 185 zl., doplatila tedy 177 zl. neboli celých 49% paušálu školního.

Roku 1894 opětně obnášel paušál školní 362 zl., obec vybrala 217 zl., doplatila tedy 145 zl. neboli v procentech 40%.

Obec Miřetice okresu Nasavrckého r. 1895 mela vyměřený paušál na školné obnosem 311 zl., vybrala 237 zl., doplatila tedy 74 zl., čili 23. 8%.

Obec Kočí měla vyměřený paušál r. 1895 obnosem 308 zl., vybrala na to 210 zl. tedy doplatila 98 zl. neboli 31. 7%.

Roku 1896 opět měla paušál 308 zl., vybráno 180 zl., doplatila tedy 128 zl. čili 41. 1/2 %,

Avšak, velectění pánové, obcím, které požívají 40%ní slevy, nevede se lépe. Obec Chrudimská měla vyměřený paušál r. 1894. obnosem 2767 zl., avšak vybrala 1231 zl. 78 kr., doplatila tedy 1535 zl. 22 kr., neboli v procentech na vyměřený paušál při slevě 40 %ní doplatila 55 1/2 %.

Roku 1895. paušál školní obnášel 2767 zl., obec chrudimská vybrala 1170 zl.

40  kr., doplatila 1596 zl. 60 kr., vyjádřeno v procentech 57 1/2 % paušálu; r. 1896 obnášel opět paušál 2766 zl. a vybráno 1453 zl. 64 kr., doplaceno tedy 1313 zl. 36 kr., v procentech vyjádřeno 47 1/2 %.

Roku 1896 obec Medlešovice, která také požívá slevy na paušálu školném 40%, měla vyměřený paušál 187 zl., vybrala však 148 zl. 24 kr, doplatila tedy 41  zl. 26 kr., neboli 22%; obec Rozhovice měla r. 1895 vyměřený paušál školní 84 zl., na paušál tento vybráno 41 zl. 60 kr., doplaceno 42 zl. 40 kr. neboli 53%.

Avšak, velectění pánové, ještě drastičtější případ mohu Vám před oči postaviti. Okresní výbor Chrudimský reviduje hospodářství obecní byl nucen shledáváme to v protokole o jednom takovém prohlížení - následující odstavec vložiti do protokolu, provedeném dne 27. listopadu 1896 při šetření obecního hospodářství v Střibřichách: "Na školném bylo letos 14 zl. 46 kr. vybráno, ač paušál téměř 250 zl. obnáší, který zapraven jest; školné prý se lidé zdráhají platiti. "

Ve výnosu okresního výboru ze dne 20. ledna z r. 1897 č. 3209 ai 1896, jímž protokol onen byl vyřízen, nalézáme odstavec: Vzhledem k nedostatečnému placení školného budiž ctěným okresním výborem v pečlivou úvahu vzata otázka, zda by nebylo výhodnější od vybírání školného vůbec upustiti, jak to učinily již četné obce království Českého, a hraditi celý paušál z prostředků obecních.

Z toho viděti, že okresní výbory byly nuceny, přihlížejíce k hospodářství obecnímu, navrhnouti, aby školné bylo zrušeno. Pánové, tu vyměřování slevy na paušál školní mělo se díti dle určitých pravidel. Snad v tom smyslu, jako loni p. prof. Kvíčala se vyjádřil, aby deficit na školném jakož i náklad vybírání školného povstalý uhrazen byl z fondu zemského 75%, aniž by ustanovována byla

nejvyšší míra. S potěšením beru na vědomí zprávu zemského výboru čís. 469. a myslím, že věc půjde ku předu. Zemský výbor v této zprávě navrhuje zvýšení paušálu školního teprve pro okresy městské, ale jsem přesvědčen, že to nezůstane při okresích městských a že dojde to také na venkov.

Dovoluji si navrhnouti následující resoluci:

Slavný sněm račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby na základě stejnoměrného a jednotného slevování na paušále školného zahájil jednání s c k. zemskou školní radou, by schodek vznikající osvobozením dětí od školného a výlohami spojenými s vybíráním školného hražen byl 75 proc. fondu zemského, a o tom slav. sněmu v příštím zasedání podal zprávu s případnými návrhy.

Já jsem přesvědčen, že, kdyby zrušením školného sice fond zemský byl obtížen, daleko to vyváženo bude tím, že poplatnictvo samotné nebude tím stíženo, naopak bude mu ulehčeno, poněvadž, jak právě jsem si dovolil dokázati, z těch cifer jest jasno, že poplatnictvo to, co platiti by mělo ve způsobe zemské přirážky, již dávno platí ve způsobě přirážek, a tu myslím, že by jen slavný sněm vykonal čin láskyplný a spravedlivý, kdyby zbavil veškeré poplatnictvo týrání v tom směru; neboť já to jinak nemohu nazvati nežli týráním, když má někdo ještě za děti své, které jest povinen do školy posílati školné platiti. Domluvil jsem. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Kudrnka podal návrh na tří resoluce. Podotýkám, že zvláště, co se týká druhého návrhu, bych mohl vlastně vším právem na to poukázati, že jest návrhem úplně samostatným. Nechci však v tomto ohledu činiti žádných překážek a prohlašují tedy, že učiním o těch návrzích dotazy na podporu a, budou-li dostatečně podporovány, že je odkážu rozpočtové komisi.

Der H. Abgeordnete Kudrnka hat drei Anträge auf Resolutionen gestellt, bezüglich welcher ich Die Unterstützungsfrage stellen werde und welche, falls dieselben hinreichend unterstützt werden, ich dem Budgetausschusse zuweisen werde.

První návrh pana poslance Kudrnky zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby, konaje šetření finančního effektu, zrušením školného povstalého, vyšetřil též:

I.   Náklad na vybírání toto, jakož i náklad na vybírání okresní přirážky školní a udržování evidence těchto poplatků.

II.   Mnoho-li na paušalované školné uhrazují obce jiným způsobem nežli vybíráním školného od rodičů dětí školou povinných a aby o tom v příštím zasedání sl. sněmu podal zprávu s případnými návrhy.

Žádám pány, kteří tuto resoluci podporují, by vyzdvihli ruku.

Je dostatečně podporována.

Další resoluce:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zpráva zemského výboru ze dne 22. února 1897, číslo 230, sněmovní se béře na vědomí a zemskému výboru se ukládá aby přihlížeje k nestejnoměrnému zařadení obci do tříd školného zřízených, dohodle se s c. k. zemskou školní radou o změně zákona, kterým by veškeré obce které nejsou dosud do IV. třídy školného vřaděny, byly do této vřaděny, a aby o tom v příštím zasedání sl. sněmu podal zprávu s případnými návrhy.

Žádám pány, kteří tuto resoluci podporují, by vyzdvihli ruku.

Je dostatečně podporována.

Konečně podal pan posl. Kudrnka tuto resoluci:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby za účelem stejnoměrného a jednotného slevování na paušále školním zahájil jednání s c. k. zemskou školní radou, by schodek, vznikající osvobozením dětí od školného a výlohami s vybíráním školného hrazen byl 75 proč. z fondu zemského, a aby o tom sl. sněmu v příštím zasedání podal zprávu s případnými návrhy.

Žádám pány, kteří tuto resoluci podporují, by vyzdvihli ruku.

Jest dostatečně podporována odkážu všechny tyto resoluce rozpočtové komisi.

Přijde nyní k řeči první řečník, který jest zapsán pro návrhy.

Dávám slovo p. posl. dru. Pražákovi.

Přísedící zemského výboru poslanec Dr. Pražák: Přihlásil jsem se ku slovu, bych odporučil přijetí položek, kteréž pod záhlavím, o kterémž nyní jednáme, v rozpočet jsou vloženy, a abych zároveň objasnil stanovisko strany, ku které mám česť přináležeti, v příčině návrhů jednotlivých, které k tomuto bodu byly podány, zvláště pak ke dvěma návrhům, které se strany minority komise byly hájeny a nám zde předloženy. Co týká se položek, o kteréž zde jde, jsou veškeré výlohy na školství národní, o které se zde jedná, důslednostmi zákonů, které z větší části byly usneseny na říšské radě a kteréž pak jenom některými zákony zemskými došly svého bližšího provedení.

Strana, které mám česť náležeti, vždycky zaujímala oproti zákonům těmto stanovisko, že není snad ještě poslední slovo o tom vyřknuto, jak dalece zákony tyto mají zapotřebí jakési reformy. Zvláště snad bylo by třeba to v úvahu bráti, zda-li by nemělo přikročeno býti k reformě zákonů těchto v ten smysl, by větší důraz kladen byl na mravní a náboženské vychování mládeže a aby také břemeno, které zvláště obyvatelstvu venkovskému 8letou návštěvou školní jest uloženo, dle okolností a možnosti bylo zmírněno, alespoň pokud by to bez újmy dosažení cíle učebního bylo možno; avšak tyto školské zákony tu jsou, a pokud platí, musí býti provedeny. Pokud tedy konsekvence těchto nynějších zákonů školních se jeví v rozpočtu zemském, nezbývá arciť než povoliti náklad ten, který provedení těchto zákonů sebou přináší. Já mohu říci, třeba se strany naší snad povždy se to neopakovalo, že hledíme na vývoj školství skutečně zrakem příznivým a že přejeme vývoji školství v tomto království; a tuším, že snad žádná z obou velikých stran ostatních v této sl. sněmovně zemskému výboru neodepře svědectví, že činil, seč mohl vzhledem ku finančnímu stavu země, aby školství bylo zvelebeno.

K mému návrhu usnesl se zemský výbor i v tomto roce na tom, dáti svolení ku zřízení většího počtu měšťanských a obecných škol v tomto království, a i na jiných opatřeních, kteráž čelila ku zvelebení školství.

Ovšem nemůžeme se tajiti tím, že náklad na školství národní rok od roku vzrůstá, a půjde li to tak stále a stále touto progresí, nevím, zdali finanční stav našeho království bude s to snésti všechna tato břemena, která naší zemi jsou uložena. Všechny návrhy, které zde byly podány a jichž předmětem je zvelebení školství národního dle intence navrhovatelů - a k tomu čítám veškeré tendence, jichž tlumočníkem byl pan řečník přede mnou, všechny tyto návrhy, zdá se mi, že čelí přece poněkud jednostranně k tomu, aby zemským financím byla zvýšeným nákladem na národní školy vetší břemena uložena. Tuším, že takové jednostranné stanovisko nemůžeme přece sdíleti, že dlužno také v úvahu bráti, zda-li stav našich financí bude s to podniknouti takové břemeno na dále.

Jest-li bylo řečeno, že našim poplatníkům to neublíží, to nemohu nahlédnouti, kterak by tato argumentace mohla najíti podklad ve zkušenostech.

Konečně poplatníkům se ublíží každým břemenem, které se ukládá zemským financím, leč kdybychom měli úmysl ty dluhy, které tady naděláme, neplatiti.

Ale pokud vůbec máme v úmyslu tak činiti, ukládáme v skutku každým takovým dluhem břemena svým poplatníkům, tedy tuším, že s touto argumentací se asi daleko nedojde.

Pokud zde bylo poukázáno na to, že zrušením Školného ubude břemen tem jednotlivcům, kteří platí školné, dovolil bych si přece poukázati k tomu, že ten kruh osob, který stížen by byl přirážkou zemskou následkem toho vypsanou, jest mnohem širší kruhu těch osob, které platí posavadní školné. Nehledíc ani k tomu, že chudí žáci resp. jejichž rodiče jsou osvobozeni od platu školného, máme velikou řadu zámožných lidí, kteří Školné platí, kdežto dle zákona od přirážky zemské a obecní jsou osvobozeni, zejména úředníci státní, vojínové atd.

Tedy všechny tyto osoby se mohou přidržeti k tomuto břemenu školnímu ve způsobu placení školného, avšak ku přirážce školní a zemské přidrženi býti nemohou; tedy v tomto směru jest třeba, říditi se opatrností. Avšak všechny tyto

otázky dnes nejsou předmětem usnesení slavného sněmu.

Bude dříve věcí zemského výboru, aby vyšetřil finanční efekt všech těchto jednotlivých návrhů, aby pak příslušné návrhy učinil, ovšem předpokládaje, že bude vynalezena cesta, jakou by zvýšený náklad mohl býti uhražen.

Zde dovoluji si k tomu poukázati, že návrhy posud slavnému sněmu na remeduru ve věcech školských předložené byly nedostatečný, že vždycky se hledělo uvaliti na zemi větší břemeno, aniž by se přemýšlelo o tom, aby snad jiné faktory, které taktéž mají na tom zájem, také přidržány byly ku nákladu školnímu. Dříve již přispívaly okresy naše aspoň do polovice osobního nákladu t. j. až do r. 1873. Pak teprv vznesen veškerý náklad, který převyšuje 10% okresních přirážek, na zemský fond.

A pan řečník přede mnou dokonce navrhl, aby těchto 10%, které platí okresy, také odkázány byly zemi, tak že by tato převzala pak veškerý náklad osobní.

Půjde-li se touto proporcí dále, nevím, kam bychom dospěli.

Myslím, když nynější zákon školní změnil zřízeni obecní v ten smysl, že obcím se vzal veškerý dohled i péče na školy národní, který ještě dle zřízení obecního náležel do samostatného oboru působnosti obcí, když péče ta se vznesla na zeměpanské úřady správní, když stát svým zákonodárstvím taková břemena uložil školství, když stát svými orgány tento dohled na školy vykonává, a sám rozkazuje ve všech těchto věcech, že by se mělo pomýšleti na to a domáhati se toho, aby aspoň čásť nákladu školního převzata byla státem.

Mám za to, že, kdo v nějaké věci rozkazuje, kdo v nějaké věci poroučí, kdo dává instrukce, ten že by měl aspoň čásť těch nákladů takovými rozkazy způsobených uhraditi. (Výborně. )

K té věci tuším by se slušelo bráti zřetele a myslí m, že by snad akce taková spíše byla v interessu a zájmu poplatníků, než-li akce, kteráž by chtěla dosavadní břemena, která země se školstvím již má, ještě přimnožiti.