Pondělí 8. března 1897

visko úplně správné a také slav. rozpočtová komise slav. sněmu navrhuje tuto resoluci.

Druhá věc, které se chci dotknouti, je návrh rozpočtové komise, aby byla zřízena stálá zdravotní komise zemská. Tento návrh byl zde již loňského roku slav. sněmem přijat a rozpočtová komise jej opět obnovuje. Já přivádím zde tento předmět z toho ohledu na vědomi, poněvadž vím, že se namítá, že není takové stálé zemské zdravotní komise zapotřebí z toho ohledu, poněvadž zákonodárstvím říšským je již o to postaráno, že již existuje zemská rada zdravotní.

Dle čl. 10. zákona zemského z r. 1870. jest vyměřena působnost zemské rady zdravotní a tam stojí, že ona má býti slyšena, kdykoliv jde o věci, ježto se týkají zdravotnictví té země vůbec anebo o věci, jež třeba by byly povahy zvláštní, v místě jsou v příčině zdravoty zvláště důležité, jež má býti slyšena, když se jedná o obsazování míst atd.

Já mám za to, že to nikterak nepreajudikují existenci zemské zdravotní rady, když by sněm, resp. slavný zemský výbor měl k ruce takové poradní orgány, jak jsem odůvodnil loňského roku, z rozličných odborných znalců sestávající a slibuji si od této komise takový blahodárný vliv, jako vykonávala jej městská zdravotní rada Pražská, když byla zřízena r. 1881, neboť všecky objekty, které Praha provádí, jsou prací její.

Tedy já v této věci ovšem upozorňuji ještě na jeden moment a sice na ten, že k posouzení předlohy vládni, která se týkala zemského zákona zdravotního z r. 1888, a která myslím, že jest ze dne 26. listopadu 1887, zvolil slavný sněm zvláštní komisi zdravotní ze znalců odborných sestávající. Slavná zemská zdravotní rada má tolik předmětů projednávati, že se musí scházeti již dvakrát za měsíc; tolik předmětů jest zde k projednávání. Já ovšem o tom mohu sdělení učiniti, poněvadž tam zasedám a myslím, když by slavný zemský výbor měl takový poradní zdravotní orgán po ruce, že by nemusil v těchto věcech se obraceti na zemskou radu zdravotní, a že by to nikterak, myslím, té organisaci nepřekáželo.

Ještě jediné věci chci se dotknouti a to jest další resoluce, která se uvádí na strance 243, a to jest, by zprávy z ústavů semských byly publikovány. Slavný sněm učinil loňského roku usnesení, aby zároveň ústavy zemské vydávaly publikace o své činnosti, a musím to zde veřejně prohlásiti, že nynější pan referent zdravotní zde přítomný pan Dr. Grégr skutečně vyhověl v této záležitosti a mohu pochvalně se zmíniti o těch pracích, které ze zemských ústavů byly poslány slavnému výboru zemskému dle rozdělení látky a zároveň dle spracování, že jsou práce velice dobré, a že také zasluhují toho, aby širší obecenstvo zvědělo o těchto prácích. Já ovšem nebudu zde rozumovati o tom dlouho, jak důležité jsou publikace, a také zejména v oboru veřejného zdravotnictví.

Vždyť to publikování daleko nesáhá.

To teprve začala pražská obec publikovati svoji zprávu roku 1882 a vidíme, jak blahodárný vliv tyto publikace měly na vývoj zdravotnictví pražského i také mimopražského.

O tom se nebudu rozšiřovati, jenom na jeden moment musím poukázati, poněvadž by se snad myslilo, že snad budou tyto publikace slavného výboru zemského překáže i publikacím jiným.

To nikterak není, poněvadž zde se jedná o práce, které pojednávají o činnosti ústavů zemských, a do těch by ovšem mohly býti pojaty také ty tituly, o kterých pojednává se v kapitolách VI. a VII. Ovšem bude se jednati o postup veřejného očkováni, dále ohledně zdravotních obvodů, chorobinců a veřejných nemocnic, kterým dává obec svoji podporu.

Já tedy ještě jednou prohlašuji, že to, co jsem viděl a do čeho jsem mohl nahlédnouti, že jsou ty práce těchto přednostů velmi slušné, že tím se učiní pak abych tak řekl, jakási součinnosť všech tří organisací, které zde jsou, v tomto královském hlav. městě.

Tedy obec Pražská bude publikovati, zemský výbor bude publikovati a místodržitelství bude publikovati.

Když to všechno půjde vedle sebe, lze očekávati, že také po těch publikacích budou následovati výkony.

Já ovšem ještě bych upozornil; že publikace hlavně ukazují na nedostatky zdravotní a tyto nedostatky pak k odstranění těchto závad a to je jejich trvalou cenou.

Nyní mně zbývá, abych se   také zmínil o tom, nač byli koll. pan   Březnovský a pan Dr. Grégr reagovali, totiž na experimenty, které provádí pan   prof. Dr. Epstein.

Já musím prohlásiti, že nesdílím tohoto stanoviska, které zde sdílí velectěný pan Dr. Grégr.

Je v tom rozdíl, jaký se koná experiment.

Jestli se dávají vajíčka "ascaris lumbricoides" tedy hlístů, to myslím, že není ještě vstřikování snad nějaké látky jedovaté do těla; to myslím, že má zůstati volno, aby klinický profesor mohl prová děti experiment takový, který on také před vědeckým forem může hájiti. Myslím, že by to bylo velmi nebezpečné, hoditi sem nějaký experiment a na základě toho experimentu pak chtíti viniti z nějakých zvláštních činů. Já nechci ani ta slova, jaká zde byla pronešena, opakovati. Vždyť jest nám přece známo, že lékařové na svých vlastních dětech vykonávali experimenty, vždyť přece znáte, co se dělo a co vykonal anglický Jenner.

Myslím, že bádání musí zůstati volné a že nelze je tak ihned odsouditi, dokud nebylo slyšáno vědecké forum. Domluvil jsem. (Výborně!)

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der nächste für die Anträge eingetragene Redner. Ich ertheile dem Herrn

Abg. Dr. Zintl das Wort.

Abg. Dr. Zintl: Hoher Landtag! Ich

hatte im Vorjahre die Ehre über dieses Capitel des Voranschlages mich des Näheren zu verbreiten, namentlich bei dem Titel "Krankenanstalten" und besonders bei dem Krankenhause in Prag eine Reihe von Unzukömmlichkeiten hier zu veröffentlichen, welche sich im allgemeinen Krankenhause zu Prag eingeschlichen haben, Unzukömmlichkeiten, welche einen sehr ungünstigen Einfluß aus die Anstalt selbst, sowohl als Heilanstalt als auch als Anstalt für Unterrichtszwecke genommen haben. Ich habe namentlich die Ueberfüllung des Krankenhauses in Prag, die Ueberfüllung der Räumlichkeiten dort selbst, die ungünstigen, unzweckmäßigen sanitären Vorkehrungen gerügt und auf Grund ganz wahrheitsgetreuer Informationen den Zustand dieses allgemeinen Krankenhauses geschildert. Ich habe bezüglich der Verköstigung der Aerzte, der Entlohnung derselben in ihren Wohnungen, betreffs des mangelhaften Wärterpersonals, und bezüglich anderer Unzukömmlichkeiten gesprochen und es wurde von der Budgetkommission in einer Resolution, welche auch von dem hohen Landtage angenommen wurde, sich dahin ausgesprochen, dass k. k. Regierung in dieser Beziehung Wandel schaffen möge und dass der Landesausschuss hierauf jenen entsprechenden Einfluß nehme, der ihm hier zusteht.

Im Verlaufe des vergangenen Jahres und bald nach dem Schlüsse der vorjährigen Session ist allerdings in dieser Beziehung vieles anders, vieles besser geworden. Die Resolution, welche im Landtage angenom men wurde, hatte zur Folge, dass wenige Wochen nach dem Schlüsse des Landtages eine kommissionelle Erhebung im allgemeinen Krankenhause stattfand, veranlasse durch die hohe Statthalterei, welche die hier im Hause gerügten Uebelstände getan prüfte was endlich dahin führte, das eine große Reihe von Uebelständen und Unzukömmlichkeiten im allgemeinen Krankenhause beseitigt, und ein besserer Zustand eingeführt wurde. Wenige Monate nach diesen kommissionellen Erhebungen wurde mit dem Bau eines neuen Pavillons begonnen, welcher bestimmt ist einige Kliniken und Arbeitsräume für die Professoren aufzunehmen, wodurch die Entlastung des alten Hauses herbeigeführt wird. Außerdem wurde eine sehr große Anzahl von eisernen Betten, ich glaube, es sind gegen 800, neu angeschafft und dafür Sorge getragen, dass auch die Uebelstände, welche die mangelhafte Wäsche und Kleidung der Kranken betreffen, abgestellt wurden; es wurden die unzweckmäßigen und unzureichenden Oefen entweder entfernt und durch neue ersetzt oder, wenn möglich, reconstruirt.

Das, in einzelnen Zimmern der Secundärärzte befindliche schlechte, oder oft geradezu ärmliche Mobilar wurde entfernt und ersetzt. überhaupt noch viele andere Unzukömmlichkeit beseitigt.

Ein sehr großer Mangel, der sich eingestellt hatte, wurde ebenfalls behoben, und das ist der Mangel eines ordentlichen Trinkwassers in zwei Brunnen des allgemeinen Krankenhauses Es wurden die bewährten Berkefeldschen Filter angeschafft und durch genaue bakteriologische Untersuchungen, welche konstant und regelmäßig gefuhrt werden, dafür gesorgt, dass aus diesen Brunnen hin - fort kein unreines oder gesundheitsschädliches Wasser zum Gebrauche gelangt, in dieser Richtung hat sich die Direktion großes Verdienst erworben. Ich halte mich füglich für verpflichtet dies anzuführen, und in loyaler Weise zu erklären, dass die meisten der von mir im vorigen Jahren angeführten Uebelstände von Seite der hohen Regierung mit dem besten Willen und anerkennungswerther Energie beseitigt worden sind Allerdings gibt es noch vieles, was zu beseitigen ware und ich weise darauf hin, dass die Uiberfullung der Raumlichketten im k. k. allgemeinem Krankenhause auch selbst dann, wenn der im Bau befindliche Pavillon noch im Laufe dieses Jahres besetzt werden konnte, immer noch eine große, schädigende sein wird, namentlich für die Infektionskrankheiten ist nicht genügend gesorgt; obzwar auch im Vorjahre eine neue Baracke gebaut wurde, so reichen solche Palliativmaßregeln nicht aus und es Wird erst dann genügende Abhilfe geschaffen werden. Wenn der eigentliche Pavillon für Infektionskranke, der jetzt für Kliniken verwendet wird, keinem Zwecke übergeben und belegt sein wird.

Ich erwarte, dass die hohe Regierung auch in dieser Hinsicht Wandel schaffe und mit dem Bau des zweiten notwendigen Pavillons so bald als möglich, womöglich noch in dem heurigen Jahre beginne.

Ich muss noch eines der im Vorjahre erwähnten Uibelstande gedenken: der schlechten Entlohnung der Secundararzte. Dieser so kargliche und armliche Lohn ist nicht geeignet diese Kategorie von Aerzten für die Erfüllung ihrer Berufspflichlen zu begeistern. Es ware kein Wunder, wenn diese Herren in ihrer Opferfreudigkeit und Opferwilligkeit nachließen und ihre Schuldigkeit weniger thaten, als sie es Wirtlich thun.

Ich habe jedoch vernommen, dass in dieser Richtung bereits Schritte eingeleitet sind und dass die Bezüge dieser Aerzte ehestens durch Zuwendung von Adjuten erhöht werden.

Wenn also in Bezug auf das k. k. allgemeine Krankenhaus in Prag eine Besserung der Verhaltnisse eingetreten ist und wenn zu erwarten steht, dass auch dus ungenügende, zu berechtigten Klagen Anlass gebende Wortepersonale durch ein besseres Materiale ersetzt und hierfür auch eine ordentliche Aufsicht bestellt wird, dann wird auch ein erwünschter Zustand eintreten, der wenigstens theilweise die Opfer rechtfertigt, welche das Land für Krankenhauszwecke bringt. Heuer sind in den Landesvoranschlag 10. 000 fl. mehr eingestellt und eine Viertelmitlion Gulden betragt die Summe, welche das Land für die Pfleglinge, die im allgem. Krankenhause untergebracht sind, zahlt.

Ich will den Gegenstand verlassen und nur ganz furz die allgemeinen Krankenhäuser am Lande berühren; ein ausgezeichneter College und Abgeordneter dieses Hauses, der sich viel mit diesen Zustanden beschäftigt, hatte leider keine Gelegenheit zur Sache selbst zu sprechen; aber ich will erwähnen, dass, was die Regelung der Bezüge der Aerzte an den Krankenanstalten. welche vom Lande theilweise subventiomert werden, anbelangt, bereits im Vorjahre entsprechende Vorsorge getroffen wurde.

Eine Vorlage des Landesausschusses, welche die Entlohnung des Verwaltungspersonals an den öffentlichen Krankenanstalten am Lande betrifft, gelangt leider nicht mehr vor das hohe Haus und Wird Wohl in der nächsten Nachsession der verfassungsmäßigen Erledigung zugeführt werden.

Immerhin ist es erfreulich, dass die Zahl von Krankenhäusern am Lande und zwar derjenigen, welche vollkommen zweckmäßig und entsprechend ausgestattet sind, zunimmt.

Noch einen Uebelstand muß ich erwähnen, welcher auch auf die Ueberfullung des allgem. k. k. Krankenhauses in Prag Einfluß hat; es Werden die eingeweihten, mit der Sache vertrauten Herren wissen, dass man im Vorjahre von Seite der Regierung eine Enquete einberufen hat, welche die Forderung der Errichtung von Krankenhausern in den großen dicht bevolkerten Vororten Prags und den nahen Gemem den in Berathung ziehen sollte, durch welche Errichtung die Entlastung der Präger Krankenanstalten herbeizuführen ware Es besteht ein Gesetz, welches eine solche

Verpflichtung für die Gemeinden auferlegt und es ist zu erwarten, dass das Bedürfnis und das gegenseitige Entgegenkommen (wobei Staat und Land helfend einzutreten hatten) zu einen befriedigenden Ergebnisse führt.

Ich komme zu einem anderen Titel des Kap. VI., und zwar zu den Sanitätsdistricten und deren Subventionierung. Auch im heurigen Jahre wurde über Antrag des Landesausschusses dem Wirklichen Bedürfnisse in der Weise Rechnung getragen, dass schwer belasteten Sanitätsdistrikten, welche die Mittel zur Deckung der Sanitätskosten für die Gehalte der Districtsärzte nur schwer auszubringen vermögen, Unterstützungen aus Landesmitteln gewährt werden

Der Betrag, der heuer in's Budget eingestellt wird, ist gegen das Vorjahr um 5000 fl. erhöht worden.

Die zweckmäßige Vertheilung dieser Dotation von Seite des Landesausschusses lässt erwarten, dass damit auch hinreichende Abhilfe geschaffen wird.

Es ist aber sehr wahrscheinlich, dass im künftigen Jahre die Dotation erhöht werden muss, weil es noch viele nothleidende steuerschwache Bezirke gibt, die nicht im Stande sind, die bezüglichen Kosten zu decken. Die Budgetcommission hat sich veranlasst gefunden, eine Resolution zu beantragen und dem hohen Hause zur Annahme zu empfehlen, welche dahin geht, dass auf Grund der Erhebungen von Seite des Landesausschusses ein in der nächsten Session vorzulegender Bericht erstattet werden sott, in welchem die sanitären Zustände in einzelnen Sanitätsdistrikten namentlich in Bezug auf die Erfahrungen, welche hinsichtlich des Gesetzes vom 23. Feber 1888 gemacht worden sind, zu schildern wären.

Die Thatsache, dass seit dem letzten Berichte des Landesausschusses vom J. 1895 bereits 3 Jahre verflossen sind, hat den Budgetansschuss veranlasst, diese Resolution zu stellen.

Dieser Bericht soll eben dazu dienen, dem hohen Hause ein genaues Bild von dem Fortschritte, welchen die Bestrebungen einzelner Bezirke im Punkte der Assanierung derselben und den einzelnen Gemeinden gemacht haben, zu geben.

Gewiss ist es, dass seit dem Inslebentreten des bezogenen Gesetzes vieles geschaffen wurde, was ein beredtes Zeugnis von dem Verständnisse der Gemeinden für die Verbesserung der öffentlichen Sanitätspflege gibt, und es lässt sich hoffen, dass beim Zusammenwirken aller Faktoren und mit Rücksicht auf die in der Gemeinde vorhandenen Mittel noch Besseres geschaffen wird.

Noch eine Resolution oder vielmehr die Erneuerung der im Vorjahre gestellten Resolution glaubt die Budgetkommission dem hohen Hause beantragen zu müssen.

Diese Resolution geht dahin, der Landesausschuss möge in Erwägung ziehen, ob nicht eventuell in Form eines Gesetzentwurfes die Competenzsphäre der Distriktsärzte genauer präcisirt werden konnte, damit wirklich zu befürchtende, der Durchführung des Sanitätsgesetzes abträgliche Competenzstreitigkeiten vermieden werden konnten.

Eine Resolution, welche auch [im vorigen Jahre gestellt wurde im Punkte der Erfahrungen auf dem Gebiete der Impfungen mit Heilserum, wurde ebenfalls erneuert und zwar nur deshalb, weil die Erhebungen, die der Landesausschuß in anerkennenswerther Weise gepflogen hatte, nicht abgeschlossen erscheinen und jedenfalls zum Schluße kommen müssen, damit auch dem hohen Hause die Gelegenheit geboten wird darüber klar zu werden, ob nicht in irgendeiner oder anderen Weise her unterstützend einzugreifen sein wird.

Ich habe meinen bisherigen Auseinandersetzungen nichts mehr beizufügen; ich hatte nur das Bestreben, vor allem klarzustellen, dass die im Vorjahre kundgegebene Absicht, die Zustände des allgemeinen k. k. Krankenhauses verbessert zu sehen, durch das rasche Entgegenkommen in den meisten Punkten erreicht wurde und dass die Ansätze des Budgets in Bezug ans die für Sanitätszwecke gewidmeten Summen von einer warmen Fürsorge und Unterstützung seitens des Landes Zeugnis geben können, da diese Summen bestimmt sind, dem Wohle des Ganzen zu dienen. (Bravo! links.)

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více ku slovu přihlášen.

Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet.

Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Pan posl. dr. Záhoř.

Poslanec dr. Záhoř: Slavný sněme! Já jenom jsem chtěl vznésti prosbu na slavné praesidium Nejjasnějšího pana maršálka, poněvadž se právě dovídám, že má býti odbýváno dnes noční sezení. Pokud jsem mohl poznati, když jest plná sněmovna a počítáme li také osoby, které jsou na galerii, jest asi přes 300 osob přítomno, a když počítáme, že jsme zde shromážděni snad 5 hodin až půl šesté hodiny, tedy já bych si nepřál, aby sem přišel nějaký hygienik, který by chtěl zkoušet vzduch, jeho jakost, sice by se přesvědčil, že v tomto vzduchu zde nemůžeme dále existovati. A ventilace, která se pak po sezení děje pro budovu, vůbec jest takového řádu, že myslím, že bych musil zakročiti ze svého úřadu - kdybych měl to právo; poněvadž však městský fysikus toho práva nemá, (Veselosť!) aby chodil také do ústavů státních a ústavů zemských, mohu tak jenom činiti jako poslanec, když jsou mně přiděleny tyto jednotlivé ústavy jako členu budgetní komise.

Tedy prosím Nejjasnějšího p. maršálka, aby ráčil uvážiti, že to večerní sezení jest zdraví poslanců na škodu a s velikým nebezpečím Dixi. (Výborně ! Veselosť.)

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více k slovu přihlášen.

Es ist Niemand mehr zum Worte geweldet.

Pan zpravodaj vzdává se slova.

Der Herr Berichterstatter verzichtet aus das Wort.

Přejdeme k hlasování.

Předmětem hlasování jest kapitola VI. a VII. v "Potřebě" a kapitola VI. a VII. v "Úhradě", článek VI. a VII. "Vyřízení" a pak petice čís. 30. -42.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Gegenstand der Abstimmung sind die Capitel VI und VII des "Erfordernisses", dann Capitel VI und VII der "Bedeckung", der Artikel VI und VII der "Erledigung" und die Petitionen Z. 30-42.

Žádám pány, kteří tyto položky přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Zpravodaj posl. dr. Fořt: Předmětem sedmé debaty jest kapitola VIII od titulu 1. až do titulu včetně 5.

Tato debata týká se následujících položek:

V "Potřebě".

1.   Na národní školy k účelům vyučovacím v ordinariu 9, 400. 993 zl., v extraordinariu 150. 000 zl.

2.   Školy soukromé právem veřejnosti nadané vordinariu 2. 400zl., v extraordinariu 40. 000 zl.

3.  Vychovatelny v ordinariu -, v extraordinariu 11. 000 zl.

4.   Střední školy v ordinariu 5. 000 zl., v extraordinariu 24000 zl.

5.   Ústavy cvičné v ordinariu 6. 905 zl., v extraordinariu -.

Úhrada obsahuje titul 1. a 2. a sice:

1.   Školní příspěvky.... zl. 200. 000

2.   Ústavy cvičné.....             170

3.   Museum království Českého             280

V celku kapitola 8.... 200. 450

Ve vyřízení jsou dotyčné návrhy rozpočtové komise obsaženy pod čl. VIII a sice v odst. 1. až 13.; k tomu druží se petice naznačené č. 43. až 46.

Vedle toho dovoluje si rozpočtová komise učiniti následující návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti, aby městské obci králodvorské povolena byla k vydržování tamního obecního vyššího gymnasia na rok 1897 zvýšená subvence 3. 000 zl. (na místo dosavadní 2. 000 zl. )

Pak jsou tu petice školských sester Slatiňany, Chrudim o subvenci na stavbu dívčího paedagogia, vůči kteréžto petici navrhuje rozpočtová komise, aby petice tato odstoupena byla zemskému výboru s tím, by podal o tom zprávu, dále petice obce Slivence za odepsání škol. paušálu úhrnem 885 zl.

Vůči této petici navrhuje rozpočtová komise, aby postoupena byla zemskému výboru, by, pokud možná, ji příznivě vyřídil.

Landtagssecretär Höhm (liest):

Cap. VIII. Unterrichts- und Bildungswesen.

"Erfordernis". Tit. 1. Für Volksschulunterrichtszwecke.....fl. 9, 400. 993

Tit. 2. Privatvolksschulen mit

Deffentlichfeitsrecht...                  2. 400

Tit. 3. Erziehungsanstalten.                     -

Tit 4. Mittelschulen...                  5. 000

Tit. 5. Exercitienanstalten..                  6. 905

"Bedeckung".

Tit 1. Schulbeiträge.... sl. 200. 000

Tit. 2. Exercitienanstalten...               170

Tit 3. Museum des Königreiches

Böhmen....... 280

Im Ganzen Kapitel 8.... 200. 450

Hiezu Art. VIII. Abs. 1-13 der "Erledigung". Dann Petitionen Z. 43-46, ferner weitere Antrage der Budget-Kornmission zur Erledigung.

Der hohe Landtag wolle beschließen, der Stadtgemeinde Königinhof zur Erhaltung des dortigen Communal-Obergymnasiums für das Jahr 1897 die erhöhte Landessubvention per 3000 fl. zu bewilligeu. Ferner Petitionen Nr. pet. 1370 v. h. J., eine Petition, bezüglich welcher die Budget-Kommission beantragt, dieselbe dem Landes-Ausschusse zur Berichterstattung abzutreten; und weiter die Petition Nr. pet. 1534 der Gemeinde Slivenec um Abstchreibung des Schulgeld-Pauschales, bezüglich deren die Kommission beantragt, dieselbe dem Landesausschusse zur womöglich günstigen Erledigung im Einvernehmen mit dem Landesschulrathe abzutreten.

Nejvyšší maršálek zemský: Při těchto návrzích pozůstává minoritní votum.

Bei diesen Anträgen besteht ein Minoritäts-Votum.

Dávám především slovo panu poslanci dru. Pacákovi jako zástupci minoritního vota.

Posl. Dr. Pacák: Slavný sněme! jak tomu nasvědčují návrhy menšiny na str. 137. a 138. zprávy rozpočtové komise, učinili jsme při této položce "Soukromé školy" v kap. VIII. titulu 2. § 3. zvláštní odchylné návrhy od návrhů majority a sice návrhy, aby jednak místo obnosu 20. 000 zl. vložen byl do titulu "Soukromé školy" obnos 30 000, tudíž o 10. 000 vyšší, než rozpočtová komise ve své většině navrhuje.

Za druhé jsme učinili ten návrh, který v loni byl schválen v této slavné snémovně, aby z oné subvence vyloučeny

byly ony školy soukromé, které přijímají dítky jazyka vyučovacího neznalé.

Velectění pánové, my máme v našem rozpočtu 2 položky podpor na soukromé školy, je to položka na Školy evangelické a položka na soukromé školy mimo školy evangelické.

Položky ty obnášejí stejně obnos per 20. 000 zl.

Velectění pánové, při vyměřování subvence jednotlivým školám evangelickým nebo školám soukromým bére se na to zření, jaké úspory se zjednají trváním těchto škol soukromých zemskému fondu.

Jak zástupcové evangelických škol, tak i zástupcové soukromých škol podali petice na sněm zemský, aby položky tyto byly zvýšeny.

Tyto petice byly postoupeny zemskému výboru.

Zemský výbor ale navrhl v obou případech, vzhledem jednak k financím zemským, a u evangelických škol vzhledem k tomu, že úspory nejsou tam ustáleny, aby se přešlo přes ně k dennímu pořádku; u žádosti Ústřední Matice Školské pak vzhledem k financím zemským navrhnul přejití k dennímu pořádku, ačkoliv uznal, že skutečně poměr vyšších úspor je zde takový, který by odůvodňoval, aby subvence, které se posud poskytovaly těmto školám, byly zvýšeny.

Rozpočtová komise se usnesla ohledně evangelických škol na resoluci, ve které vyzván byI zemský výbor, aby přihlížeje k úsporám evangelických škol z fondu zemského, pokud trvají a k financím zemským, v příštím rozpočtu hleděl zvýšiti položku onu.

Co se týká soukromých škos, tu jsme se nespokojili s resolucí, poněvadž úspory, které zemskému fondu vznikají, jsou tavého rázu, tak značné, že je slušno, aby tato položka byla zvýšena.

Já na to upozorňuji, že žádost za zvýšení položky té podána byla Ústřední Maticí Školskou, že ale, kdyby položka zvýšena byla, toto zvýšení by připadlo všem školám soukromým.

Když přihlížíme k úsporám, které vznikají zemskému fondu z trvání škol soukromých (mimo evangelické), vidíme, že by bylo slušno a spravedlivo, aby subvence těmto byla zvýšena, neboť v roce 1891 činily úspory z trvání soukromých škol fondu zemskému vznikající 37. 000 zl., v roce 1892 35. 000 zl., v roce 1893 již činili 53. 000 zl., v roce 1894 49. 000 zl., jak je vytištěno ve zprávě rozpočtové na stránce 136.

A pak-li porovnáme úspory škol evangelických s úsporami škol soukromých, tu nalezneme, že skutečně to velký nepoměr úspor těchto soukromých proti evangelickým, kdežto mají stejnou subvenci. Račte dovoliti, abych Vám číslice přečetl. Při porovnání s evangelickými školami činily úspory více u škol soukromých roku 1893 o 20. 544 zl., roku 1894 o 29. 579 zl., roku 1895 o 13. 000 zl.

Pánové, u evangelických škol mohly býti zaopatřeny a poděleny všecky školy, u škol soukromých však zamítnuto roku 1891 42 žádostí, roku 1892 21 žádostí,roku 1893 22 žádostí, roku 1894 9 žádostí, roku 1895 14 žádostí.

Když porovnáte jen ty úspory, ten poměr úspor evangelických škol se školami soukromými a porovnáte okolnosť, že jsou subvence stejný, musíte dospěti k náhledu, že není správno a spravedlivo, když se subvence na školy soukromé nezvýší.

My tedy navrhli jsme při školách soukromých, poněvadž zde úspory jsou ustáleny, aby alespoň odpovídala subvence 50% úspor, tedy jsme navrhli zvýšení položek o obnos 10. 000 zl, a já, velectění pánové, dovoluji si žádati, byste pro toto zvýšení položky per 10. 000, tedy celkem 30. 000 zl. hlasovali.

Co se týká druhého návrhu, by subvence byla udělena jen oněm Školám, které přijímají dítky vyučovacího jazyka znalé, tu byla tato resoluce v loňském slav. sněmu přijata.

Já myslím, že zásada, která se jeví v tomto minoritním votu, aby dítko posíláno bylo do školy, jíž jazyka je znalé, že ta zásada je tak zdravá, že nikdo nemůže proti ní se stanoviska zdravého lidského rozumu bojovati. A vyhrazuje si slovo ke konci rokování, odporučuju také

tento minoritní návrh k přijeti. (Výborně !)

Nejv. maršálek zemský: Dovoluji si oznámiti slavnému sněmu seznam řečníků, kteří se přihlásili k těmto položkám.

Ich erlaube mir, dem hohen Hause das Verzeichnis der Redner zu diesen Positionen mitzutheilen.

Contra páni poslanci, die Herren Abgeordneten: Kudrnka, Opitz, Sokol, Dr. Schreiner, Legler a Dr. Šamánek.

Pro die Herren Abgeordneten, páni poslanci: Dr. Pražák, hrabě Vojtěch Schönborn, Scharf, Dr. Eppinger, Dr. Dvořák, Dr. Pergelt a Heinzel.

Nyní přijde k slovu první řečník zapsaný proti předloze.

Dávám slovo panu poslanci Kudrnkovi.

Poslanec Kudrnka: Slavný sněme! Kapitola, o které právě jednáme, jest zajisté nejdůležitější, neboť dvě třetiny celého rozpočtu zemského zaujímá.

Chci-li promluviti při této kapitole, chci promluviti zejména o odstavci prvním, a sice o odstavci, ve kterém zahrnuto jest právě školné. Bohužel, že v Rakousku a také v Čechách mužové, kteří pronesli nějaké ideály, dávno sešedivěli, nežli ideály, o které se zasazovali, přivedeny byly ku platnosti. Také otázka zrušení školného již dávno s naší strany byla hájena a já dovolím si jen na několik cifer popoukázati. Hájena byla již tenkráte, když snad jaksi do jisté míry byl správný názor, aby školné zrušeno nebylo, poněvadž tenkráte ještě náklad na školství z prostředků zemských nebyl tak veliký.

Velectění pánové, roku 1874 vyneslo školné 1, 643. 097 zl. 81 1/2 kr., okresní přirážka školní 1. 592. 259 zl. 49 kr. a nedosáhla ještě ve všech okresích výše stejné 10 proc., kdežto téhož roku dotace zemská obnášela 984. 177 zl. 32 kr. Tenkráte, velectění pánové, snad by se bylo zdálo, že zrušením školného by byl vznikl veliký náklad zemi, když dotace zemská byla polovickrát tak velká jako školné obnášelo. Celý náklad na školství byl výnosem platu školního 2/5 uhrazován.

Ale, velectění pánové, již za 10 let, v r. 1884 se poměry daleko změnily, tu


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP