vede - to nemůže se upříti, - poznenáhla k úplné deposedaci, a co tato deposedace znamená, to je přec zjevno a neméně i to, co mívá v zápětí.

Než program agrární bude lze uskutečniti, bude třeba, aby zde byly řádně pravé základy veřejno-právní položeny; vláda ku př. přišla nám již vstříc s leckterou předlohou, všeho povšimnutí hodnou, jmenuji jen jednu, totiž o dědických předpisech na statcích střední velikosti; eihle po tolika létech, kdy zákon na říšské radě přijat jest, ještě se nepodařilo, abychom, poněvadž je to zákon rámový, jenž vejde v platnosť teprve usnesením sněmu na podobných ustanoveních, definovali, co je statek střední nebo selský. Dokud to se nestane, nemůžeme pokračovati dále; taktéž má se podobně as s otázkou o společenstvech hospodářských.

Nejsem nikterak oprávněn, bych zde mluvil za veleváženou stranu, jejíž členem býti za česť si pokládám, ale ve svém jménu tak činím a troufám, že se nepotkám s odporem na této své straně; doufám, že tento program najde vždy našeho souhlasu úplného.

Sl. sněme! Také několikráte bylo zde řečeno, jak asi máme hleděti vstříc tomu nastávajícímu vyrovnání s Uhry a byla kladena váha na význam vyrovnání ve směrech hospodářských. Kdož by toho nenahlížel? Nejkrásnějšího ohlasu nalezlo přání naše ve příčině vyrovnání s Uherskem v loňském jednomyslném usnesení slav. sněmu, které vyznělo v ten rozum, že skutečně naši zástupcové, členové delegace české, se vší silou budou a musí hájiti našich spravedlivých požadavků, abychom nebyli druhou polovinou říše na dále vykořisťováni. (Hlas: Jest-li tak budou jednati ve Vídní?) Toť se samo sebou rozumí. Dovolte, abych vyslovil v této příčině také jisté pochybnosti, jimiž - zvěděv o nich - nemálo byl jsem zaražen; nepamatuji se sice úplně, mám trochu slabší paměť, neboť jsem již ve věku pokročilejším, ale dočetl jsem se, nevím kde a kdy, že jeden vynikající člen této strany naší slav. sněmny, kterýž, zejména v otázkách finančních na slovo brán bývá, - se pronesl, že prý co do vyrovnání to zůstane nejspíš při starém, a mluvil též něco o tarifech. Toť neslýchanou sprchou na zemědělství České, Kdyby tomu tak mělo býti, tu zmocnila by se nás beznadějnosť ta největší a roztrpčenost. Divně bychom hleděli vstříc delegaci své - vracející se z Vídně s rukama a prázdnýma a tou smutnou zvěstí, že ničeho nepořídila a že byla nucena dáti v Šanc naše jmění, naše zájmy, bez jejichž uhájení nás žádná politika nespasí. Když je hlad a člověku se špatně vede, těžko jest mysliti na politiku. Myslím, že jest zde možná shoda všech stran, bez rozdílu politického přibarvení, právě. v poznání naléhavých potřeb společných, a myslím, že všichni na vzájem ochotni budou ku shodě té oproti neústupným sousedům zalítavským. Nechci se ani obávati, že by to tak dopadlo, jak to onen pan posl. napověděl. Naději se spíše, že budou-li všichni zástupci naši dle povinnosti své na stráži spravedlivých požadavků našich, - nebude toho, bohdá - abychom dožíti se musili sklamání. Tím jsem domluvil. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k slovu další řečník, který je přihlášen pro návrhy komise.

Dávám slovo p. posl. Jarošovi

Posl. Jaroš, Slavný sněme! Jest mi velice líto, že o tak důležité kapitole, jako je zemědělství v našem zemském rozpočtu, musím mluviti, již při té největší únavě sl. domu a skorém již před prázdnou sněmovnou, a zajisté, že bych se velice zavděčil, kdybych se v té pozdní hodině vzdal již slova. Já tak ale učiniti nemohu, poněvadž uznávám za nutné, bych přece jen o těch strastech a bídách, jaké dnes v našem zemědělství se objevují, zde několik slov promluvil.

Slavný sněme, bylo zde již od několika řečníků všech stran poukázáno k tomu, jaká bída a nouze objevila se v poslední době v řadách našeho zemědělstva a řeči pánů kollegů mých provázeny byly sty petic, volajícího o pomoc rolnictvu.

Avšak zdá se mi, že veškeré volání zůstává hlasem volajících na poušti, a že slavná vláda nejeví se býti příliš ochotna, aby tomuto tak důležitému stavu v této tak kritické době náležité pomoci poskytla. Stát pro stav rolnický neměl nikdy srdce a nemá ho snad ani v té době, kde již spějeme jisté záhubě vstříc.

V této tak kritické době poukazuje na zemi, že ta by měla v první řadě svému zemědělstvu vypomoci.

Ubohá země, která veškery berně své odváděti musí do té nenasytné pokladny státní, (Výborně!) která ku krytí svých nezbytných výloh musí obřemeňovati obyvatelstvo své tak ohromnou přirážkou zemskou, a mimo to ještě několika miliony se zadlužovati ta ubohá země má ještě nyní ke všemu tomu sobě vzíti i na starosť stav rolnický a přispěti ještě jemu ku pomoci.

Jest to v skutku, velectění pánové, neuvěřitelné, ale pravda (Tak jest!) a každý bližší pozorovatel poměrů těch neubrání se tomu pocitu a té domněnce, že buď ti páni tam nahoře dosud té krisi zemědělské nevěří, anebo, jestli jí věří, že nemají dosti dobré vůle ji zastaviti. (Hlas: Nerozumějí! Tak jest!) Já jsem slavný sněme, toho náhledu, že slavná vláda není o skutečném stavu věcí v království českém náležitě zpravena, a že dosud, přes to, že má statistická data o zadlužení našeho rolnictva po ruce, nevěří tomu úpadku, jaký se jeví v našem stavu rolnickém. Vždyť, ctění pánové, často jsme toho svědky že se tomu ještě nevěří, ani u nás doma, a zejména často setkáváme se s projevy, které nás zarážeti musí, a obyčejně se ještě řiká: "Eh, což tomu sedlákovi není dosud tak zle, oni jen tak stýskají. "Vždyť posud jezdí v kočáře, chodi na hony, tancují a jsou veselí. "

Takováto pořekadla zaznívají k našim uším, nejčastěji ze strany cís. král. úřadů, a zejména naši páni výběrčí velmi často jsou takovýmito předhůzkami se strany úředníků traktováni, a to jest, pánové, pochopitelno, že pak ozvěna taková z dola nalézá ohlasu i nahoře, a že ozvěnou tou bývá vláda naše svedena na bezcestí. Já nebudu se, slavný sněme, zabývati tím, abych takovéto plané fráse vyvracel, ale považuji za svoji povinnosť jen tolik sděliti, že ti sedláci, kteří dnes jezdí v kočáře, a pro vyražení chodí na hony (Hlas: "a tancují") a tancují, musí míti mimo to daleko ještě nějaké jiné důchody, jinak by si takových kratochvílí za nynějších trudných poměrů dovoliti nemohli, a kdyby si to dovolili,

pak by to zajisté s jejich blahobytem dlouho netrvalo. (Tak jest). A stane-li se přece případ, že sobě obec honitbu drží, pak neděje se tak zajisté pro luxus, nýbrž proto, aby od škod, které zvěří jsou způsobeny, sobě odpomáhaly. (Tak jest. )

Ostatně, pánové, jsou zde i tyto případy velmi řídké a my seshledáváme obyčejně s tím, že rolník náš nemá na takové kratochvíle ani času, že musí od rána do večera v potu tváři dobývati tu hroudu svou, aby za dnešních bídných poměrů i na ten nejbídnější chléb sobě vydělal.

A kdyby tak mnohý z těch pánů, kterému takovéto předhůzky, takováto urážlivá slova rády plynou přes jazyk, přišel na náš venkov, přišel do toho statku nebo do chalupy venkovské a viděl, co ten sedlák, který kolikráte více než kůň pracovati musí, co má se svou rodinou k obědu a k večeři, zajisté že byť i měl srdce sebe zatvrzelejší, musel by jej politovati. A kdyby mnohý z těch pánů, kteří vidí přece někdy toho sedláka v nějakém starém kočáře přijeti do města, viděl jej zase, v jakém stavu chodí po svém dvoře, zajisté že by shledal, že ve městě mnohý dělník, mnohý nádeník mnohem lépe jest ošacen, a není tak umazán jako on.

Dnes volá dělnictvo, že se mu zle vede, a já nechci, slavný sněme, to vyvraceti, ano, přiznávám loyalně, že jistá čásť dělnictva jest tak ubohou, zejména dělnictvo zemědělské, ale že dnes dělník zaměstnaný v závodech průmyslových jest mnohem lépe živ, nežli sedlák, nežli ten venkovský chalupník, to, velectění pánové, zajisté kdo mezi těmi lidmi bydlíte, mi nikdo neupřete. (Tak jest!) Ctění pánové, mělo by proto již jedenkráte přestati to bezprávné posuzování stavu našeho a měli by pánové se o skutečném stavu věcí na našem venkově důkladně přesvědčiti. Pak poznali by zajisté, že není v žádném stavu více píle a více šetrnosti jako právě ve stavu zemědělském. Pak by se přesvědčili zároveň, že při tom všem strádání a při té vší naší úmorné práci zcela nezaviněným způsobem přicházíme do tohoto úpadku.

Mám, slavný sněme, po ruce výkaz o zadlužení okresu Jaroměřského, který na základě výtahu knihovního byl v roce 1895 co nejpečlivěji sestaven a výkaz ten nejlépe illustruje nynější blahobyt stava zemědělského.

Katastrální výnos pozemků malorolnických v mém volebním okresu obnáší 289. 886 zl. 93 kr. Když vezme se za klíč vypočítání ceny majetku 35násobný výnos katastrální, což po mém náhledu jest výpočet dosti vysoký - obnáší veškerý majetek malorolnický v okresu Jaroměřském 10, 146. 040 zl.

Knihovní dluhy páčily se koncem r. 1895 na 5, 608. 380 zl. (Slyšte!) a dluhy směnečné páčí se celkem asi na 1 a 1/2 mil. Dohromady tedy veškeré dluhy v okresu Jaroměřském páčí se na 7, 108. 380 zlatých.

V  této číslici, pánové, nejsou ještě zahrnuty dluhy, které mimo ústavy peněžní se jeví a těch zajisté, ctění pánové, jest část dosti značná; však, když od těch upustíme, shledáme z výše uvedených dat, že půda patřící malostatkářům v mém volebním okresu jest více jak do dvou třetin zadlužena. Avšak zajímavá jest i ta okolnosť, že dle výkazu toho počítaje jen dluhy knihovní, tedy ne dluhy směneční, bylo již v roce 1895 celých sedm obcí více jak do 30násobného katastrálního výnosu a 1 obec docela do 37násobného katastrálního výnosu zadlužena. Když připočítáme kulatě přiměřený díl ještě dluhů směnečných z těch 1 1/2 milionu zlatých, přijdeme k tomu přesvědčení, že již před dvěma roky obyvatelé obcí těch propadli úplně majetkem.

V  roce 1880 páčily se dluhy knihovní v okrouhlé sumě na 3 miliony a možno právem říci dle statistického výkazu tohoto, že během 15 roků se dvojnásobně zvýšily. Zde máte, ctění pánové, jasný obrázek blahobytu o okresu, který leží v požehnané krajině od pradávna zvané zlatým prutem království českého. K tomu sluší uvážiti, že za posledních dvou roků se ještě mnoho u nás sběhlo k horšímu, a že, kdybychom dnes měli sestavovati výkaz o zadlužení okresu našeho znova, bychom stáli před fakty, kterých bychom se zhrozili.

Jestliže dnes se setkáváme s poměry takovými v krajině požehnané, jak asi to, pánové, musí vypadati v krajinách chudých, kde nemají žádného průmyslu hospodářského. V požehnaném kraji celá třetina malých rolníků propadla majetkem nezaviněným způsobem a uvržena byla do největší bídy.

Po neúrodě, jaká jevila se v roce předešlum, nemá na mnohých místech dosti velký sedlák na chléb, ani obilí k setí, ani bramborů, a poněvadž jest dnes zadlužen, tak že nemá více úvěru a nemůže se vydlužiti, hrozí mu ta největší nouze. Stojíme tedy před faktem, které nás všechny zarážeti musí a já myslím, že jest povinností slavného sněmu, aby o otázce té uvažoval.

Včera byla mi mým kollegou Formánkem dána zpráva vystřižená z jednoho krajinského listu, který vychází ve východních Cechách a Jeho Jasnost nejvyšší pan maršálek mi laskavě dovolí, abych zprávu tuto přečetl.

"V obcích hornatiny Českomoravské zuří hlad, zejména vypukl mezi chudým lidem kraje Humpoleckého, Poličského, Táborského a Přibyslavského. Co učiní vláda, zemský sněm, samosprávné úřady, aby zabránily hrozným následkům bídy chudého lidu? (Slyšte!)

Pánové, tak daleko se to dopracovalo u nás [v království Českém, kde zemědělství stálo na tom vysokém stupni svého zdokonalení. (Výborně!)

A to nejsou, velectění pánové, žádné povídačky, to nejsou žádné fráse jako ty o tom kočáru a té flintě, to jsou fakta, která leží zde přede mnou na stolku sněmovním a která mohu každému členu tohoto sl. sněmu dáti k disposici. Avšak sl. vláda má po ruce ještě fakta jiná, která přesvědčiti ji musí o blahobytu rolnictva, a jest třeba jen toho, aby jich sobě náležitě povšimla.

český sedlák plnil až přes příliš ta slova evangelia, která zní: "dávej, co jest císařovo, císaři". a, pokud měl, platil zajisté daně co nejsvědomitěji a nepřipustil k tomu, byt i sobě vydlužiti měl, aby exekutor přestoupil práh jeho domu.

Dnes jsou však poměry jiné a - pan ministr financí se zajisté o tom přesvědčil, že za dnešních dnů dnes již i ti exekutoři na našem venkově jsou malomocni.

A jestli ještě ani tím sl. vláda nepřesvědčila se o nynějším blahobytu zemědělců v království Českém, pak ji zajisté přesvědčiti musily volby, které právě v poslední době se odbývají, kde v krajinách výhradně zemědělských, kde není žádných závodů průmyslových, tedy v krajinách, kde bydlel do nedávna jen prostý a dobrý rolnický lid, o kterém jsme všichni předpokládali, že není ještě vržen do toho víru nespokojenců, dobývají většiny socialisté, jako se to stalo v poslední době na Českém jihu.

To zajisté jest ten nejlepší obrázek stavu, do jakého naše zemědělství bylo uvedeno. A zajisté, pánové, přiznáte mi, že kdyby ten sedlák, který s tou hroudou svojí tak srostl, který tu hroudu svou tak miloval, který ji za posvátný majetek považoval, kdyby věděl, že ta hrouda patří ještě dnes jemu, kdyby nebyl o tom přesvědčen, že jen z milosti věřitele jest na ní trpěn, zajisté, že by se do víru těchto živlů nevrhl, nýbrž že by se proti nim hleděl postaviti.

Ta mocná hráz, kterou stav rolnický tvořil a která držeti mela rozbouřené vlny nespokojenců a živlů podvratných v mezích přiměřených, ta mocná hráz, slavný sněme, se protrhuje, a nebude-li snad v nejbližší době opravena, zajisté, že následky toho poneseme pak všichni, nastanou poměry hrozné.

A že k tomu všemu, co dnes máme před sebou, dojíti nemusilo, kdyby byla bývala v čas slavná vláda sobě spolehlivých informací opatřovala, kdyby byla pro stav rolnický něco učinila, kdyby byla pro jeho zachování byla pracovala, zajisté jsme přesvědčeni všichni.

Avšak, slavný sněme, ještě i dnes, kde již časopisy krajinské přinášejí nám zprávu, že hlad zuří mezi lidem venkovským, ještě i dnes, kde již i Jeho Veličenstvo náš nejmilostivější král dal pokyn vládě Své památnými slovy, že pro stav rolnický se něco státi musí, ještě i dnes po tom všem slavná vláda chová se k stavu našemu nečinně, ještě i dnes nemají naše prosby u ní slechu. (Tak jest! Výborně!)

Sta milionů státních přebytků povalují se v pokladnách Vídeňských a neúrodou a živelními pohromami stíženým krajinám bohatého druhdy království, kde nyní ta největší bída zuří, nepomůže se ani haléřem.

Jestliže si vláda myslí, že v takovém případě postačí, když se odepíše krajině několik tisíc zlatých daní, že tím jest již spomoženo, jest na velikém omylu, taková pomoc bývala snad předčasy dobrá někdy, ale dnes, jak se poměry jeví, již rolnictvo zachrániti nemůže.

Avšak, ctění pánové, ani to se ještě všude nestalo, a jsou krajiny v Čechách, které byly živelními pohromami velmi stíženy, kde veškerá úroda buď dešti nebo krupobitím byla zničena, a odpisu daně ještě podnes se jim neposkytlo. (Bohužel. )

Nepochopitelná ale jest ona příhoda, že, ač zprávy o živelních pohromách aspoň mohu tak říci z krajiny naší, byly v čas politickým úřadům oznámeny, stesky rolnictva od poslanců našich na říšské radě hned po skutku byly tlumočeny, mohla slavná vláda prohlásiti, že do dne 28. srpna o pohromách v království českém žádné zprávy nedostala. (Slyšte!)

Tím nepochopitelnější jest ale také ještě ta okolnost, že representant slavné vlády v tomto starodávném sněmu Jeho Excellence pan místodržitel, ještě dosud za dobré neuznal odpověděti na dotaz, který kollega Dr. Dvořák dne 29. prosince m. r. byl učinil, a kde byl Jeho Excellenci vyzval, aby vysvětlil, proč o pohromách živelních nebyly do Vídně zprávy v čas odeslány.

Dále jest též nevysvětlitelno toto: Veškeré obce mého volebního okresu podaly petici k říšské radě, aby vzhledem k stávajícím poměrům byla veškerá pozemková daň v mém okresu odepsána, a aby náležitá podpora byla z fondu státního mimo to rolnictvu poskytnuta. Petice ony byly sl. vládě k příznivému vyřízení postoupeny, ale bohužel také ještě svého vyřízení nedošly. A přece by měla sl. vláda znáti to přísloví: "že pomoc rychlá jest pomoc dvojnásobná". Jest sice pravda, že, jak se dnes poměry zemědělské jeví, kdyby i vláda veškerou pozemkovou daň v království českém odepsala, kdyby snad hned dnes našemu zemědělstvu veškeré ty přebývající miliony rozdělila, tím snad nynější krise nadobro by zažehnána nebyla, ale přece by se aspoň zastavila. Krise rolnická jedním rokem nepovstala, a trvá, jak Vám všem, ctění pánové, známo, již od roku 1881. Od toho památného roku, kdy poprvé přes Litavu k nám razila sobě cestu uherská pšenice a uherská mouka.

Nebudu slavnému sněmu tuto otázku dopodrobna, vzhledem ke krátkosti času, který jest naší debatě vyměřen, rozbírati, ale považuji přece za svoji povinnost, abych podotknul, že nejhlavnější příčina našeho úpadku leží v tom, že nás daly vlády rakouské Maďarům na pospas. (Tak jest!)

Nespravedlivé vyrovnání s královstvím uherským bylo jednou z hlavních příčin, že ten náš dobrý a svou pílí a šetrností proslulý lid rolnický přišel do takového hrozného úpadku, v jakém se nyní nachází. A kdyby mělo býti takové nespravedlivé vyrovnání opět na dalších 10 let uzákoněno a nebyla provedena úplná rozluka mezi námi a královstvím uherským, pak jest zemědělství naše, ctění pánové, pohřbeno. (Tak jest!)

Ovšem lze tu namítnouti, že padnou-li nynější majitelé půdy, nastoupí na místo jich zase jiní, kteří budou také zemi obdělávati a zase na ní ten chléb dobývati. Tu, pánové, jest dlužno uvážiti, co se potom stane s těmi, kteří by nezaviněným způsobem byli připraveni o to, co jim bylo nejdražšího, o tu půdu otcovskou, o ten svůj domácí krb. A velectění pánové, tu všichni přiznati musíme, že z lidí, kteří k takovému úpadku nevinným způsobem přišli, by se musili státi ti nejzarytější nepřátelé ostatní společnosti lidské, kteří by zajisté byli mnohem horší a nebezpečnější, nežli ti, kteří se nám v poslední době v takových masách před oči staví. A kdyby jedenkráte k tomu dojíti mělo, aby do armády nynějších nespokojených živlů bylo vrženo ještě nynější naše zemědělství, pak mám za to, že i repetýrky by byly malomocný. (Výborně!)

Bude se snad líčení mé zdáti příliš černým a mnohý z pánů členů tohoto slavného sněmu snad řekne, že věc přeháním.

Ale, pánové, když jdete mezi náš lid, a pozorujete v něm to kvasení, a tu nespokojenost, jaká v poslední době se u něho jeví, pak zajisté přijdete k tomu přesvědčení, že to, co jsem zde byl v krátkosti uvedl, jest ryzí pravda. A proto jest svatou povinností nás všech, kteří počítáme se za upřímné vlastence a milujeme drahou tuto zem, abychom nehledě k politickému přesvědčení, jak zde bylo již jedním pánem na této straně a též několika pány na druhé straně promluveno, hleděli toto zlo odvrátiti. A Vám, pánové, kteří v nejbližších dnech povoláni budete k tomu, abyste zájmů vlasti naší chránili na půdě parlamantu Vídeňského, považuji jménem zemědělců tohoto staroslavného království za svou povinnost připomenouti, abyste na nižádné jiné vyrovnání s královstvím Uherským v zájmu našem nepřistupovali než na takové, které by úplně odpovídalo našim životním potřebám a na takové, na jakém se byl již loni tento slav. sněm jednohlasně usnesl. (Výborně!)

Já, velectění pánové, chtěl jsem se dotknouti ještě jedné otázky. Ale Jeho Jasnost pan maršálek slíbil mi, že ještě mi bude poskytnuta příležitost, abych v tomto zasedání slav. sněmu o ní mohl promluviti a proto od ní upouštím a mám ještě jen jedno a sice prosbu na Jeho Excellenci pana místodržitele, aby ráčil v této tak smutné a pro náš stav tragické době dáti co nejbedlivěji poměry zemědělské v království Českém vyšetřiti, smutný stav, jak se nyní v zemědělství jeví, co nejspravedlivěji a nejobjektivněji posouditi a pak slav. vládě doporučiti, aby se těch nejrozhodnějších prostředků chopila, aby stav náš rolnický byl zachráněn.

Na konec budiž mi dovoleno, abych ještě několika slovy zmínil se o rozpočtu samotném a tu musím doznati, že země přes to zbědované hospodářství, přece jen více pro stav náš učiniti měla, než se dosud stalo. Avšak kojím se tou nadějí, že veleslavný výbor zemský, kterému na stránce 70. zprávy komise rozpočtové se dává ta možnosť, aby k záchraně zemědělství ještě zvláštní pomoc z fondu zemského poskytl a dodatečně zemskému sněmu ji schváliti nechal, vítám toto ustanovení komise rozpočtové a spoléhám, že veleslav, výbor zemský vzhledem k stávajícím poměrům na úlevu bídy a nouze, jak jsem ji byl právě jen krátkými rysy vylíčil, ještě zvláštní položku dodatečnou k rozpočtu připojí. A tím končím. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si ohlásiti, že se přihlásil k formálnímu návrhu p. posl. Karel hrabě Schönborn.

Der Herr Abg. Graf Karl Schönborn hat sich zur Stellung eines formalen Antrages das Wort erbeten.

Poslanec Karel hrabě Schönborn: Dovoluji si činiti návrh na konec debaty.

Oberstlandmarschall: Der H. Abg. Graf Karl Schönborn stellt den Antrag aus Schluss der Debatte.

Žádám pány, kteří k tomuto návrhu přisvědčují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest p ř i j a t.

Der Antrag ist angenommen.

Následkem toho žádám, by páni, kteří jsou zaneseni proti návrhu, a páni, kteří jsou zaneseni pro návrh, ráčili se usjednotiti na generálních řečnicích.

Ich ertaube mir jene Herren, welche gegen den Antrag eingetragen sind und welche für den Antrag eingetragen sind, zu ersuchen, sich über die Generalredner zu einigen.

Contra jsou zanešeni páni posl.:

Gegen den Antrag sind eingetragen die Herren Abg. Dr. Pergelt, Gebler, Herbig.

pro jsou zaneseni pp. posl. Teklý, Dr. Schreiner, Albl, Sobitschka, Březnovský.

für sind eingetragen die HH. Abg.: Hyrš, Heinzel,

Bylo mi sděleno, že proti návrhu komise jest ustanoven za generálního řečníka pan poslanec Herbig.

Gegen die Anträge der Kommission Wurde als Generalredner der Herr Abg. Herbig bestimmt. Für die Anträge der Kommission der Herr Abg., Hyrš.

Pro návrhy komise pan poslanec Hyrš.

Die Herren Abg. Dr. Heinrich Reiniger und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter übergeben; ich bitte diese Interpellation zu verlesen

Landtagssekretär Höhm (liest):

Anfrage der Abgeordneten Dr. Heinrich

Reiniger und Genossen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter.

Am 21. Feber l. J. fand in Trautenau die Wahl der Wahlmänner für die bevorstehenden Reichsrathswahlen in der allgemeinen Wählerklasse (5. Kurie) statt. Die Wahl wurde von Seite des Bürgermeisteramtes Trautenau in einer gänzlich unzulässigen Weise zu Gunsten der deutschliberalen Kandidaten beeinflusst.

Von der k. k. Bezirkshauptmannschaft Trautenau mit der Ausgabe und Zustellung der Stimmzettel an die Wähler beauftragt, benützte das Bürgermeisteramt in Trautenau diese Ermächtigung in einer unerhörten Weise, um die Wahl der deutschliberalen Wahlmännerkandidaten herbeizuführen.

Schon anlässlich der Zustellung der Stimmzettel geschah dies in einer Weise, dass den Wählern außer den Stimmzetteln auch noch die Kandidatenliste des deutschliberalen Ausschusses zugestellt wurde.

Abgesehen davon, dass hiemit die im übertragenen Wirkungskreise über Auftrag der Staatsbehörde erfolgte Stimmzettelausgabe zur Durchführung eines liberalen Wahlmanövers mißbraucht wurde, muss in diesem Vorgange auch eine direkte, unerlaubte Beeinflussung der Wahl erblickt werben, da der in den öffentlichen Angelegensten weniger bewanderte Wähler, und deren gibt es in dieser Kurie ohne Zweifel viele Hunderte - in den Glauben versetzt werden konnte, dass auch diese Kandidatenliste von der Behörde empfohlen, beziehungsweise die Wahl dieser Kandidaten von der Behörde gewünscht werde.

Uiberdies wurden, und zwar in vielen Hundert Fällen, die mit der Stampiglie der k. k. Bezirkshauptmannschaft versehenen Stimmzettel schon ausgefüllt, das ist mit den Nameu der liberalen Kandidatenliste beschrieben ansgegeben. In vielen Fällen wurden die bereits voraus beschriebenen Stimmzettel auch gegen leere in den Händen der Wähler befindliche oder gegen mit anderen Kandidaten beschriebene Stimmzettel ausgetauscht, ein Vorgang, der als eine besonders flagrante Verletzung der Wahl.

Čas již tak valně pokročil, že přikročím k ukončení sezení.

Die Zeit ist so weit vorgeschritten, dass ich zum Schlüsse der Sitzung schreiten Werde.

Mám ještě několik sdělení, které žádám, by páni laskavě vyslechli.