neuerliche Erhebungen durch den Landeskulturrath angeordnet, und um die Aeußerung des Landeskulturrathes, so wie der Regierung, der bekanntlich das landw. Schulwesen ähnlich Wie dem Landesausschusse untersteht, ersucht. Nun sind zwei Aeußerungen vom Landeskulturrathe eingelangt, in Welcher Reihenfolge, weiß ich nicht mehr, ich erinnere mich aber, eine Aeußerung vom Centralcollegium von etwas mehr ablehnender Natur und eine Aeußerung der deutschen Sektion.

Der Herr Abg. Dr. Funke sagt: expraesidio; ob diese Aeußerung aber ex praesidio oder auf Grund eines Beschlusses der Section erfolgte, darüber habe ich keine Kontrole, das zu beurtheilen steht mir nicht zu. In dieser Aeußerung der deutschen Section wurde darauf hingewiesen, dass - nur aus dem Gedächtnisse Citirt, möglich, dass ich mich irre, ich glaube aber nicht - wie Herr Dr. Funke aus der Interpellationsbeantwortung deduziert hat, es sich nicht empfiehlt in dieser Angelegenheit, wo die Errichtung einer oder zweier großen Controlstationen und chemischen Untersuchungstationen im Zuge ist, aus die Art vorzugehen, dass einzelne Stationen im Lande aus Landesmitteln unterstützt werden.

Auch die Regierung hat ganz denselben Standpunkt eingenommen, und hat sich auch dahin ausgesprochen, dass es nicht richtig Wäre, bevor die principielle Frage der Errichtung von Untersuchungsstationen gelöst ist, beizutragen für lokale Stationen, welche in erster Reihe für Lokalzwecke gegründet sind.

Nun kommt noch ein weiterer Umstand. Ich bitte um Entschuldigung, Wenn ich dabei persönliche Verhältnisse streife; ich thue das gewiss nicht, um irgendwie anzugreifen oder zu kränken.

In Leitmeritz ist der Direktor der dortigen Ackerbauschule ein ausgezeichneter strebsamer Mann, der Direktor Kolar.

Dieser Herr leitet nicht nur die Schule, er hat auch noch das Bestreben sich aus noch weiteren Gebieten der Landeskultur auszuzeichnen und jedenfalls auch seinen Mitbürgern auf diese Art behilflich zu sein, und von diesem Drange ausgehend hat der geehrte Herr im Jahre 1894 die Gründung einer Samencontroluntersuchungsstation angestrebt und durchgeführt, hat sich dann später auch darum bemüht, einen Hopfenversuchsgarten zu gründen, hat Weiter angeregt die Frage von Hopfendüngungsversuchen, alles das gewiss lobenswerthe Absichten.

Es ist aber nicht zu übersehen, dass die Lehrkräfte an den vom Lande unterstützten Anstalten doch in erster Reihe dazu da sind, um eben an diesen Lehranstalten zu wirken und es Wurde von verschiedenen Seiten darauf hingewiesen, dass es vielleicht besser wäre, wenn die Kräfte an derartigen Anstalten sich mehr dem Lehrsache und weniger solchen Nebenbeschäftigungen, die an und für sich alles Lobes werth sind, widmen würden.

Ich brauche nur hinzuweisen auf die Ansichten des auf dem Gebiete der Landeskultur gewiss als Autorität mit Recht geachteten verewigten Präsidenten Pfeifer, der, als seinerzeit die Angelegenheit der Errichtung einer Untersuchungsstation zum erstenmale in dem neuen Landesculturrathe besprochen wurde, mit großer Sachkenntnis die Ansicht verfochten hat, es wäre überhaupt nicht richtig an landw. Lehranstalten derartige Untersuchungsstationen zu errichten, sondern es müßte deren Gründung und Weiterführung eigenen Kräften, die nicht an den Lehranstalten thätig sind, übertragen werden.

Das ist eine Frage, in der ich selbst prinzipiell mit dem Verewigten nicht übereinstimme; es empsiehlt sich, meiner Ansicht nach, dass diese Untersuchungsstationen mit Lehranstalten verbunden werden, weil an den Lehranstalten Wissenschaftlich gebildete Kräfte vorhanden sind und weil es möglich ist, dass dieselben neben ihrer Lehrbeschäftigung auch diesen Agenden sich bis zu einem gewissen Grade widmen, aber ich bitte, in Leitmeritz - wenigstens kommt es mir so vor - ist in letzter Zeit des Guten gar zu viel gethan.

Es ist weiter darauf hinzuweisen, dass in Leitmeritz im Verlaufe des letzten Vierteljahres eben mit Rücksicht auf diese Anstalt eine Lehrkraft mehr bestellt werden musste, als an sämmtlichen Ackerbauschulen bestehen. Das zeugt dafür, dass eine principielle Feindschaft gegen diese Anstalt Wohl nicht vorhanden war.

Sowohl der Landesausschuss als die Regierung mussten in Betracht ziehen, dass immer consequent darauf gesehen werden muss - und es geschieht dies sowohl von Seite der staatlichen, wie von Seite der autonomen Behörden bisher immer, dass, wenn derartige Pläne zu Tage treten, wo es sich darum handeln soll, bei einzelnen Lehranstalten Untersuchungsstationen und derartige gemeinnützige Unternehmungen zu gründen, vorher, bevor die Gründüng unternommen wird, das Einvernehmen mit den betreffenden überwachenden Organen gepflogen werden soll, und dass es dann, wenn dieses Einvernehmen gepflogen wird, gewohnlich mit Leichtigkeit geht und der Landesausschuss sich meistens veranlasst sieht, die betreffenden Mittel zu bewilligen, respective bei dem hohen Landtage die Unterstützung zu beantragen.

Hier wurde der umgekehrte Weg gewählt; es wurde die Untersuchungsstation gegründet, um dadurch den Landtag zu zwingen, für Zwecke, die er nicht im Voraus genehmigt hatte - wenn er auch vielleicht bei näherer Untersuchung sie noch genehmigen wird, das ist ja möglich, die Unterstützung zu gewähren. Ich mache weiters darauf aufmerksam, dass Leitmeritz, wenn auch dort, wie der geehrte Dr. Funke ausführt, und wie ich gern glaube, die Anstalt ausgezeichnet ist und sehr gut wirkt, nicht die einzige Stadt in Böhmen ist, welche eine solche Anstalt hat. Seit den achtziger Iahren besteht in Kaaden eine derartige Anstalt, die ganz ausgezeichnet wirkt, und keinen Kreuzer hat das Land hiezu gegeben. Die Anstalt in Kaaden Würde errichtet, das betreffende Vreisverzeichnis für die Uutersuchungen würde vom Landesausschusse genehmigt, aber um eine Subvention wurde nicht angesucht.

In Pilsen ist dasselbe der Fall. In Pilsen besteht, allerdings nicht so lange, weil die Pilsner Schule ja auch viel jünger ist, ebenfalls eine Untersuchungs-Anstalt. Auch hier würde sie errichtet, ohne den Landesausschuss zu fragen, aber auch ohne eine Subvention anzusprechen. Die Anstalt in Pilsen, so viel mir bekannt ist, wirkt auch ganz ausgezeichnet.

Ich bemerke, bevor ich mich noch anderen Gegenständen meines Referates zuwende, schließlich, dass dadurch, dass der Landesausschuß heuer eine Subvention nicht gewährt, respective nicht einen derartigen Antrag dem hohen Landtage vorgelegt hat, selbstverständlich das letzte Wort nicht gesprochen worden ist. Es musste nur gerade deswegen, weil durch die Unterstützung einer derartigen Anstalt ein vielleicht ziemlich gefährliches Präcedeuz geschaffen würde, bei dem Umstaude, dass im Lande eine große Anzahl von landwirthschastlichen Lehranstalten bestehen, und diese Anstalten natürlich das Bestreben haben Würden, dem Beispiele Leitmeritz zu folgen, mit großer Vorsicht vorgegangen werden. Die Vorsicht ist eine etwas zu große, meint Herr Dr. Fuuke; es würde vielleicht wegen dieser Vorsicht mit zu viel Doctrinarismus oder Burcaukratismus geamtshandett. Einen derartigen Vorwurf muss man sich eben.

wenn man einem Amte vorsteht oder in einem Amte arbeitet, das ja mit einer sehr großen Anzahl derartiger Angelegenheiten zu thun hat, gefallen lassen, denn ohne Bureauktatismus und Doktrinarismus kann ein großes Amt, welches in der Reihe von gewissen Aemtern ein höheres ist, wenigstens meiner Ansicht nach, absolut nicht auskommen.

Es wird also selbstverständlich die Angelegenheit weiter verfolgt werden; der Landesausschuß wird in den Erhebungen, die ja vorläufig nicht abgeschlossen sind, weiter fortfahren, er wird allerdings den Weg gehen, der durch das Gesetz diesbezüglich vorgeschrieben ist. Es wird sich erneuert an den Landeskulturrath wenden. Der Landeeausschuß selbst wird nicht Delegirte absenden. Ich bedauere, dass darauf hingewiesen wurde, dass der Landesausschuß die Pflicht hätte, selbst Delegierte abzusenden. Mir selbst als Referenten ist es gar nicht möglich; wo sollte der Referent hinkommen, wenn er alle diese landwirtschaftlichen Anstalten im Königreiche Böhmen, deren eine ziemlich große Menge besteht, besuchen sollte. Das ist absolut ausgeschlossen. Die Konceptsbeamten hinzusenden ist ebenso ausgeschlossen, dieselben haben wahrhaftig genug im Bureau zu thun und können im Lande nicht herumreisen. Der Landeskulturrath hat seine Delegierten in den einzelnen Bezirken; der Landeskulturausschuß hat seine Ausschußmitglieder. Das ist das richtige Organ, nichtnur gesetzlich, sondern auch nach der Natur der Dinge, um dem Landesausschusse die gewünschten und nothwendigen Äufklärungen zu geben.

Nun kommt aber meine Berichtigung. Der geehrte H. Dr. Funke hat gesagt, es liegt dem Landesausschusse heuer eine neue Petition vor. Ich bitte eine Petition liegt heuer nicht vor; so viel ich gehört habe, wurde im Hause eine Petition überreicht, sie war auf der Tagesordnung, aber damals wurde die Tagesordnung nicht durchgenommen und mei es Wissens liegt die Petition noch im Präsidium des hohen Landtages. Aber erledigt wurde sie nicht. Ich mache gleich hier darauf aufmerksam, dass nicht etwa dann darauf hingewiesen werde, dass der Landesausschuß über Petitionen, die er gar nicht bekommen hat, nichts thut. Es liegen Berichte vor, es liegt ein Bericht vor über die Untersuchungs- und Versuchs-Stationen überhaupt und es liegt ein Bericht vor speciell über diese Angelegenheit, und ich bedauere, dass es nicht möglich war, die Berichterstattung der Landeskultur-Commission über diese Berichte des Landesausschusses abzuwarten, um über diese Frage hier sine ira et studio abzusprechen. Und damit schieße ich mit dieser Angelegenheit.

Jest mou povinností, abych se ještě několika slovy obrátil k několika otázkám, o kterých slavná rozpočtová komise ve své zprávě slavnému sněmu podává jisté návrhy. Musím v první řadě za to vysloviti svoje vřelé díky, že slavná rozpočtová komise ráčila přistoupiti aspoň k většině návrhů, které zem. výbor jí byl předložil. Jsou to návrhy větším dílem dosti důležité. Poukazuji k tomu, že se jednalo o značné zvýšení dotace pro různé účely zemědělské, že se jednalo o to, aby zřízený jednou fond pro chov vepřového dobytka byl poněkud reformován, jednalo se dále o to, aby dotace mimořádná pro různé účely zemědělské a sice za tím účelem, aby chov hovězího dobytka byl zdokonalen, byla zvýšena, a aby jistá pravidla vzhledem k rozdílení této dotace byla položena. Ke všem těmto návrhům ráčila komise přistoupiti a není o tom pochybnosti, že i slavný sněm tyto návrhy schválí.

I pokud se týká sestátnění a při tom zdokonalení hydrografické služby, pokud se týká dále statistiky, - ač to patří vlas ně do jiné kapitoly rozpočtu - byly přijaty návrhy zemského výboru. O všech těchto záležitostech velevážená komise rozpočtová podává své zprávy a návrhy, a bohdá, že dnes o těchto návrzích slavný sněm učiní své usnesení konečné.

Pokud se týká zemědělské rady, tu ovšem zemský výbor váhal předložiti slavnému sněmu jisté návrhy, které ze zemědělské rady vycházely a které se týkají toho, aby při zemědělské radě byla konceptní místa úřednická rozmnožena. Zemský výbor váhal, protože věděl, že slav. sněm při takových příležitostech nikdy nebývá právě příliš štědrým, nýbrž že již často z vážné strany bylo vytýkáno, že právě náklad na zemědělskou radu rok od roku vzrůstá.

Avšak rozpočtová komise přes to ráčila tyto položky, které zemský výbor sám nenavrhoval, schváliti a neváhám říci, že doufám, že tímto způsobem úřadování zemědělské rady značně bude uleveno.

Též o jedné záležitosti rozpočtová komise podává příznivé návrhy. Jest to provedení ankety agrární, na které slavný sněm loni byl se usnesl. Rozpočtová komise při tom kladla jistou podmínku, totiž tu, že i slavná vláda toutéž summou, jako slavný sněm, k tomuto účelu přispěje.

Mohu sděliti slavnému sněmu, že dle noty místodržitelské, která v poslední době došla, slavná vláda sice tutéž sumu, kterou slavný sněm hodlá věnovati, totiž 10 000 zl., k témuž účelu věnovati hodlá, ovšem ale ne v jednom roce, nýbrž část v roce letošním a ostatní část v roce 1898.

Myslím, že tím bude podmínce kladené rozpočtovou komisi a slavným sněmem snad vyhověno.

Zbývá mně ještě několika slovy se vrátit k prvému řečníku v dnešní debatě.

Der geehrte Herr Abg. Peschka hat daraus hingewiesen, dass beim kulturtechnischen Bureau des Landesculturrathes auch Angehörige der deutschen Nationalität angestellt werden sollten. Ich kann nur versichern, dass, so viel mir aus den Verhandlungen des Landeskulturrathes respektive seines Centralkollegiums bekannt ist, mit der größten Scrupulosität immer darauf gesehen wird, dass wenn Gesuche von Angehörigen der deutschen Nationalität, welche sich um Stellen bei dem Landeskulturrathe bewerben, einlangen, fast immer auf dieselben Rücksicht genommen wird.

Allerdings muss darauf gesehen werden, dass die Qualisicationsbedingnisse genau eingehalten werden.

Aber es gereicht mir zur besonderen Freude constatieren zu können, dass imVerlaufe der letzten Zeit, wenn ich mich nicht irre, zwei oder drei Ingenieure angestellt worden sind, welche an der deutschen Technik studiert hatten, und von denen man annehmen muss, dass sie der deutschen Nationalität angehören - obwohl selbstverständlich die Prüfung der Nationalität nicht zu den Obliegenheiten der betreffenden Organe gehört.

Oberstlandmarschall: Ich erlaube mir mitzutheilen, dass sich in der Rednerliste eine Reihe von Aenderungen ergeben hat. Es haben nämlich der Herr Abgeordn.

Hyrš, der contra eingetragen war, und der Herr Abg. Fišera, der pro eingetragen war, mit einander den Platz gewechselt (Heiterkeit) und in Folge dessen ist jetzt der Herr Abg. Fišera contra und der Herr Abg. Hyrš pro eingetragen.

Außerdem hat sich noch der Herr Abg. Herbig, welcher pro eingetragen war, contra eintragen lassen.

Es haben sich weiter noch pro eintragen lassen die Herren Abg. Heinzel, Teklý, Dr. Schreiner, Albl, Sobitschka und Březnovský.

Dovoluji si ohlásiti, že v seznamu řečníků se udalo několik změn, a sice pan poslanec Hyrš, který byl zanesen proti návrhu komise a pan poslanec Fišera, který byl zanesen pro návrh komise, vyměnili mezi sebou místo, takže jest nyní pan Fišera zanesen proti a pan poslanec Hyrš pro návrh komise. (Veselost. )

Mimo to to pan poslanec Herbig, který byl zapsán pro návrh, dal se zapsati proti návrhu a pak se dali zapsati pro návrh ještě páni poslanci Heinzl, Teklý, Dr. Schreiner, Albl, Sobitschka a Březnovský.

Následkem toho přijde nyní k řeči příští řečník, zapsaný proti návrhu komise, pan poslanec Fišera.

Dávám jemu slovo.

Poslanec Fišera: Slavný sněme! Málo - ba pramálo as bych se zavděčil slavnému sněmu, když bych se chtěl pokoušeti o delší vývody při této kapitole.

Nemohu tak učiniti vzhledem k pokročilé době a vzhledem na únavu slavného sněmu a musím se omeziti pouze na některé body v kapitole, týkající se zemědělství.

Než k tomu přikročím, budiž mně dovoleno vrátiti se k vývodům osvíceného pana řečníka přede mnou. Musí státi se to proto, poněvadž apostrofoval ve své odpovědi panu poslanci Dru Funkovi komisi zemědělskou, jejíž pan předseda není přítomen, a poněvadž tou okolností jsem k tomu donucen, že jsem měl tu česť, jako referent dotčenou petici míti ve svých rukou; jinak bych si neosvojil tu volnost - a mějte mně za prominuto, jest-li se k té věci vrátím ve vší krátkosti. Petice ona byla podána, jak již zmíněno, od ovocnářské rolnicko-vinařské školy v Litoměřicích a sice v ten rozum, aby na tamní škole bylo systemisováno místo řádného technického chemika s názvem pro účely pokusné a výzkumné stanice při této škole. Petice ta nebyla doložena nijakou přílohou, než tak zvaným "curriculum vitae", kde se nebylo možno dočísti o kvalifikaci a dosavadní činnosti žadatele; musím totiž říci, že zároveň bylo petováno, aby té a té osobě definitivní místo bylo zapůjčeno, aniž by se vypsal konkurs.

Tedy při takovém stavu věci, kde se má řešiti zásadní záležitost dříve tu nebývalá, musí býti podle našeho přesvědčení slyšen dříve zemský výbor, a ký div, že zemědělská komise nemohla jinak, než přistoupiti k tomu, aby se petice přikázala zemskému výboru, by konal šetření a dále případně podal zprávu, pokud se týče návrhy o té petici. Ovšem nemohla komise při tom zatajiti, že musí býti při tom šetření zkoumána ústrojní souvislost té stanice se školou samou, poněvadž z petice vyznívá, že stanice sleduje účely řádu povšechného. Z toho jde, že stanice neslouží jen zájmům školy samé jakožto pomůcka učebná, nýbrž že tržbě, pokud se týče, obchodnictvu a živnostnictvu v Litoměřicích a okolí své služby věnuje. Zdali při takovéto shodě a souvislosti bude lze pojímati ústav ten co takový, aby z prostředků zemských mohl býti podporován, a aby odtud chemik placen byl, to zůstavuji uvážení všech pánů zde přítomných, a tím myslím, že jest dostatečně odůvodněn návrh komise zemědělské. Ovšem já lituji, že nepřišla ona petice na stůl sl. sněmu a že nebyla vyřízena.

Budiž mi nyní dovoleno, abych se vrátil k předmětu, jejž jsem si obral k svému rozhovoru. Jest potěšitelným úkazem, že v rozpočtu zemském království českého i pro zemědělství se potřeby značně zvýšily oproti rokům dřívějším. Pánové, já patřím k členům tohoto sl. sněmu, jenž mám tu čest od r. 1893 v této síni zasedati a budiž tu uvedeno, že tou dobou obnášela potřeba po odražení vlastní úhrady pro zemědělské účely celkem 95. 000 zl.

Letošního roku celá potřeba po odečtení vlastní úhrady obnáší kolem 730. 000 zl.; z toho jest vidno, že téměř osmkrát vzrostla; ovšem nesmíme si tajiti, že jest i při jiných položkách stejně vyšší a že i při nich veškerá potřeba vzrostla.

Velectění pánové, pokud se týče nákladu toho celkového, tu ovšem lví podíl připadá na školství odborné či hospodářské a tu připustíte, že skutečně ty školy nám poskytují klíč ku posouzení vzdělanosti a uvědomělosti odborné a proto rozkvět a vývoj jejich jest nám vítati. Ve veliké řadě škol odborných rozeznáváme školy vyšší, školy střední, školy rolnické, školy zimní hospodářské, vinařsko-ovocnické a školy hospodyňské.

Já Vám to nebudu vyličovati, jest o tom zvláštní, všeho uznání hodná zpráva podána a sice za tříletí uplynulé, ze které se lze všeho podrobněji dočísti.

Avšak, co tady jaksi nutí k přemýšlení, jest ta nestejná návštěva škol těchto, pánové. Školy střední se těší velmi hojné návštěvě, ano takové, že s hlediště pedagogického si jí ani nelze přáti, neboť jak povědomo, pozůstává škola střední ze tří ročníků a musilo býti přikročeno ke zřízení parallelek, a to jest zjev jednak sice ovšem potěšitelný, pokud svědčí o hojné návštěvě, jinak ale přec s hlediště pedagogického povinno výminku takovou odsuzovati.

Pokládají-li se vůbec parallelky při obecných školách středních za nevýhodné, tím méně mohou obstáti a se trpěti při školách odborných.

To nepotřebuji dále vykládati, že jest to patrné znesnadňování ve výkonech vyučovacích ve směru praktickém, kde jedná se o odborný výcvik žactva.

Proto, pánové, jestli sem tam se naskytne podobná žádost za zřízení parallelek, prohlašuji již napřed, že bych se nemohl odhodlati pro ni hlasovati, a prosím, abyste k takovému požadavku nikde a nikdy nepřisvědčovali, a především to platí o školách nižších, kde záleží vše na praktickém výcviku. Jak jest takový výcvik možný při takové spoustě žactva!

Pánové, zmínil-li jsem se o hojné

návštěvě škol středních - s tím větším politováním musím připomenouti, že střediště, sloužíci právě dorostu rolnickému - vykazují návštěvu velmi slabou. To platí téměř u všech nižších škol hospodářských až na Píseckou, pak také Plzeňskou školu rolnickou - ježto tu čestnou činí výjimku. Takořka veškeré druhé školy bez rozdílu stůňou skrovnou, nepatrnou návštěvou.

Pánové, ta návštěva jest tak slabou, že samému zemskému výboru zavdala podnět, aby vážně uvažoval o jejich příčinách, aby se tázal okružníkem všech kuratorií a dospěl k jisté řadě prostředků, které zjednati mají odpomoc. Já bych si dovolil jen poukázati na jedno nutně opatření.

Všeobecně se naříká, že školy zemědělské postrádají práva veřejnosti, a to že jim ubližuje. Tomu jest přisvědčiti. Každá škola soukromá, která požívá jisté subvence, má toto právo. Co tomu vadí, aby se odpíralo toto právo zrovna našim školám zemědělským? Já bych si dovolil říci, že zem. výb. sám by měl ve svém působišti toto právo jim přiřknouti, vždyť podle našeho zákonodárství přísluší zemědělství výhradně do kompetence zemské. Já nevím, zda to závisí tudíž na svolení vlády. Příznaky tady jsou všecky, které charakterisují veřejnost škol. Byly zřízeny ze subvencí zemských i ze subvencí říšských, opírají se o stanovy schválené slavným sněmem a také stvrzené vládou. Konečně vede se na ně dozor inspektorem zemským a státním.

čeho se má ještě vyhledávati, aby se vyřklo docela nepokrytě, že to jsou školy veřejné ? Já myslím, že tento pokyn postačí, aby zemský výbor se tou otázkou zabýval a přikročil k řešení soustavnému této otázky na celé čáře; vždyť se podařilo plzeňské škole právo veřejnosti již přiřknouti působením zemského výboru.

Co se týká t. zv. hospodářských vyšších ústavů, tu musím se stesknou myslí zmíniti se o té slabé návštěvě jejich. Ovšem, pánové, musíme si tu tíseň vysvětliti snad tím, že se školy ty ještě nevžily po nastalé reorganisaci, avšak návštěva přece jest velice slabá, když jest 5-12 žáků v prvním ročníku, v druhém poněkud valnější, a když se přihlíží k těm ohromným výlohám, které se letos počítají u dvou ústavů na 60. 000 zl.

Já je nechci odsuzovati, ale kdyby se neměly osvědčiti - nyní jest ovšem první okamžik - musilo by se stále opět a opět uvažovati, co by bylo dále činiti, zdali by se neměly proměniti na školy střední, a úsporu vynaložiti na zřízení vysokého učeni zemědělského.

Co se týká toho posledního, tu víte, že bylo cílem naším konečným již dávno, a že jsme se zastávali snah a chtěli jsme zjednati jim uskutečnění, aby na naší technice byla zřízena studijní oddělení zemědělsko-technická čili kulturní, a rovněž zemědělská v užším slova smyslu. Pánové, jestliže přihlédneme k tomu, co se na české technice a později na německé technice stalo ve příčině té, musíme skutečně s politováním říci, že jsme takřka syti toho ustavičného vykrucování se vlády, toho nedůstojného odkládání tak naléhavých věci našich, a že z tohoto počínání jest jen viděti ten nedostatek přízně k našim tužbám, a také obava, aby snad rozhojněnou návštěvou vysoké školy domácí nebyla poškozena vysoká škola zemědělská ve Vídni.

To jest ta pravá příčina toho všeho, a bude-li vláda na dále otáleti, tu - pravím to bez ostychu - pronikne hlas, který si zjedná takové moci, že mu nebude lze dále odolati; že půjde-li to tak liknavě ku předu, nezbude než přikročiti ku zřízení vlastní zemské akademie zemědělské, abychom nadále nebyli závislými na centralistické Vídni.

Pánové, také značná čásť nákladů jest letos věnována podnikům melioračním, což každý přítel zemědělství jen uvítá; při tom však nelze si nevšimnouti těch častých stesků na povlovný a velmi zdlouhavý postup u vyřizování těchto podniků melioračních. Pánové, ovšem když si vzpomeneme toho, že, když byla technická kancelář zřízena, se mělo za to, že dvou inženýrů, dvou adjunktů a dvou elevů jest až nadkytek; musí býti nám milým zadostiučiněním seznáme-li nyní, že při vývoji této instituce nestačí 14 definitivně ustanovených inženýrů ještě za silného počtu pomocných techniků a přece ještě jest nevyřízených žádostí takřka na sta; tu bude pomýšleti na přiměřené rozhojnění sil, aby mohlo dobrodiní podniků melioračních co možná do všech vrstev vniknouti.

Dále musí býti postaráno, aby, pokud jde o podniky soukromé, byla pro ně zorganisována zemědělsko-technická služba zvláštní, aby byli soukromí technikové ustanoveni, a sice aby bylo přihlíženo k jejich kvalifikaci a jejich territorialnímu rozdělení po zemi české a tím aby byla usnadněna funkce inženýrů v kanceláři zemědělsko-technické, jimž pak toliko výhradně podnikům veřejným a družstevním bylo by se věnovati.

Pánové, při této příležitosti, poněvadž toho bylo se dotknuto na druhé straně, pravím, že pokud snaha našich krajanů německých by se nesla k tomu, rozdvojiti tuto instituci zemědělsko-technickou a sice dle národnostních sborů, nikdy by nás neshledala na této cestě a že se tomu budeme co nejvíce opírati. To by byl pak teprv drahý apparat a není žádných věcných a moudrých důvodů pro rozdělení to. Vždyť ti technikové nepracují ani projekty německé, ani české, nýbrž technické, a voda, kterou mají regulovati, není ani česká ani německá, nýbrž jest to voda v království českém, jest to prostě voda, která jest mokrá jako každá vůbec. (Veselosť. )

Pánové, s uspokojením vyslechl, jsem slova, a sice již v povšechné debatě která vyzněla z úst ctěného kollegy na této straně, p. posl. Štěpána Richtra, a sice kde mluvil o programu agrárním nevím zdali o novém či starém. Myslím, že program agrární zůstane vždy tím starým programem, který vrcholí v tom, že nesmí a nemá býti půda považována za zboží tržní, nýbrž za předmět, jejž musíme co nejvíce zachovávati a udržovati v jeho celistvosti. Pak-li na tento program přistoupí tito pánové, myslím, že shoda bude velmi snadná. Program tento našel částečně svého ohlasu na onom velkolepém sjezdu agrárním, který shromáždil tisíce českých rolníků o svátcích tuším vánočních a který rovněž učinil řadu usnesení, která svědčí tomuto programu. Program ten totiž vychází z toho, že ta naprostá volnost hospodářská u nakládání s majetkem pozemkovým značí namnoze dělení a rozbíjení jeho, a že vlastně přivodila v četných případech zkázu, že