Sobota 6. března 1897

musí býti jakýkoli jiný zájem vedlejší podřízen.

O otázce soukromých bytů v musejní budově nebudu se dnes šířiti, pouze na tom trvám, že musíme míti při její řešení na zřeteli, že budova musea království českého byla v první řadě zbudována pro museum a že musí býti přede vším dbáno zájmů musea království českého a teprvé v druhé řadě zájmů jiných, jako zájmů zemského archivu a j.

Již nyní se ukazuje, že místnosti museu vyhrazené nestačí pro sbírky, které se utěšeně rozmnožují; připomínám jen sbírku prehistorickou, knihovnu, archiv a j. Za těchto poměrů v brzké době nastane nedostatek místností k náležitému vystavení sbírek musea.

S řešením této otázky souvisí také otázka soukromých bytů v museu. Dotýkaje se dnes těchto poměrů, tolko připomínám, že majíce ty poměry na zřeteli jsme neprovedli nákladnou adaptací soukromých bytů v budově musejní.

Vydání to by bylo zcela zbytečným, jelikož by touto adaptací toliko na čas byl rozšířen zemský archiv. V archivu tomto nastalé tísni hodláme na ten čas odpomoci tím, že mají býti archivu přikázány místnosti, které výbor zemský v budově má k disposici.

Berouce zřetel především k účelu, ku kterému budova musejní byla postavena, máme za to, že bude lze spletitou jinak otázku používání místností v této budově rozřešiti tak, aby skutečně důležité zájmy tohoto předního našeho kulturního ústavu v království Českém byly náležitě opatřeny, aniž by vzal škodu také archiv zemský. Rozpočtová komise v příčině té v kap. 12. a 7. navrhuje příslušnou resoluci.

Vytkl jsem stručně stanovisko, jež v otázce této zaujímá zemský výbor, a také proto, abych ubezpečil opětně sl. sněm, že zemský výbor má na zřeteli zájmy zemského archivu i stejnou měrou zájmy musea království Českého, jakož i, že jest si úplně vědom své zodpovědnosti vůči sněmu království českého. (Pochvala. )

Nejv. maršálek zemský: K slovu se přihlásil p. posl. dr. Pippich. Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Pippich: Chápu se slova pouze proto, poněvadž jsem byl referentem v komisi rozpočtové o kapitole této. Já plně oceňuji nejlepší intence pana kolegy Adámka, které zde pronesl v příčině archivu a v příčině dějin v této kapitole projednaných a lituji toho zajisté co nejvíce, že stále takové smutné případy na zmaření cenných archiválií, jak nám je zde sdělil p. posl. Adámek, se vyskytují. Ovšem zemský archiv sám za to zodpověděn býti nemůže, poněvadž archiv není v žádném takovém spojení s dotyčnými archivy místními, aby v čas se dověděl o podobných případech.

Provádí se prozkoumání země celé ohledně archivů, a pan posl. Adámek sám laskavě podotknul, že bylo prozkoumáno loňského roku dalších 14 okresů, což ovšem nevylučuje, že v některém okrese, kde právě výzkum se neděje, může se státi takový vandalský skutek, jak zde bylo právem naň žehráno.

I jinde se objevily takové vady a ztráty přímo nevysvětlitelné a nenahraditelné a ve zprávě rozpočtové račtež nalézti, že zejména v archivu města Teplic, druhdy bohatém, nebylo nyní téměř nic shledáno, že archiv tento nyní zcela je ochuzen a sbírky jeho, bohaté jindy, se ztratily.

Vyslovuje se tedy ve zprávě rozpočtové politování nad takovými úkazy netečnosti ve přičíně památek archiválních a zemský výbor jest požádán, aby, pakli by zvěděl o takových věcech a mohl zjednati nápravu, zakročil se vším důrazem a nápravu zjednal.

Nejspíše by mohla pomoci zemská historická komise, která by v tom ohledu měla býti s našimi konservátory ve spojení. Páni konservatoři tento úřad čestný vykonávají z ochoty a musíme jim býti povděčni za jejich práci; avšak ovšem, oni často v těch velkých okresech, ve kterých mají svou činnost vykázánu, z místa na místo nejdou a nemohou znáti stav věci v každém případu. Tu ovšem může se takřka pod rukou státi, že takové cenné sbírky najednou zmijí a zavlekou se jako jiné památky umělecké do ciziny.

Kdybychom se domohli onoho zákona, po kterém tak dlouho toužíme jehož stále se domáháme na ochranu uměleckých a historických památek, snad by byla proti tomuto zlu pomoc zjednána.

A je to zase vážným pokynem, aby se s touto otázkou déle neodkládalo, aby takovým zákonem záhy ochrana zemským památkám historickým a uměleckým byla poskytnuta.

Co se týče toho, že přivedla rozpočtová komise otázku dalšího dobudování dějin i českých v pokračování slavného díla zvěčnělého historiografa Františka Palackého zase v akci, to stalo se způsocem jen potud iniciativným, že se žádá, aby zemský výbor vůbec uvažoval o tom, zdali by se a jaké vhodné přípravy a organisační opatření v ohledu tom měly státi.

Jedná se tedy o pouhou přípravu a organisaci a jisté postupné práce v tomto ohledu.

Podnět ten byl dán zejména se zřetelem na nynější naši mladší generaci historiků českých. Jsme ovšem o tom přesvědčeni, že práce taková může býti jen dílem individuelní schopnosti a síly spisovatelské, že se v té příčině nedá žádný diktát ukládati a že příprava sama by nestačila, kdyby se nenalezla posléz způsobilá osoba, která všechen ten fond vlastní dovednosti a tvůrčí síly dá práci té k disposici

Ale jedná se o to, že my můžeme takovou přípravou vzbuditi chuť v mladších silách k takové práci, že můžeme je přivésti k poznáni, že je o tu věc řádně postaráno, a že, obere-li si někdo tento úkol, předpokládaje úplnou kvalifikaci, jeho může se to státi jeho úkolem životním, že nalezne náležitou pomoc se strany země.

Pánové, tím se má docíliti, aby se v těchto věcech přikročilo k práci soustavné, a aby mimo práce více rázu monografického, nebyla práce sepisování dějin českých úplně zůstavena náhodě, nýbrž aby se dospělo posléz k celkovému dílu dějepisnému.

Pakli by mladší naše generace historiků českých mohla si to obrati za úkol životní výlučně se tomu věnovati, a mohla případně práci souborným způsobem si rozděliti, pak bychom se konečně přece dostali snad k dobudování tohoto velikého, důležitého kulturního díla dějin českých.

Konečně by se našemu lidu poskytl takový cenný majetek úplných dějin, nejcennější památka jeho slavné minulosti.

Tak, pánové, myslím, že podnět takto daný na organisaci a přípravu této práce do budoucnosti může býti jen prospěšným a úrodným.

Co se týče konečně toho, co p. posl. Adámek uvedl jaksi výtkou proti tomu, že se žádá, aby snad manipulační síla při archivu se zřídila, to se stalo rovněž ve formě co nejkonciliantnější, poněvadž se praví, aby zemský výbor uvažoval, zdali je vůbec potřeba takové síly. Opírá se to o faktum, že na dotaz můj jako referenta mně bylo sděleno, že jisté práce se zdržují v archivu, že zejména vydání Sněmů českých, o nichž zde jest řeč, a jichž 9tý díl jest připraven k tisku, ačkoliv podle usnesení sněmovního již v minulém roce měl býti vydán, rovněž i vydání díla "Monumenta Vaticana" se zdržuje proto, poněvadž opisovači v archivu jsou výlučně zabráni svým úkolem opisovačským a úřední prací archivalní a že není zde síly, která by nutné manipulační práce obstarávala, tak že se archivální sily konceptní musí zabývati samy touto prací, že od vlastní své práce archivální se zdržují a že celá práce v archivu nebéře se takovým živým proudem, jak by bylo třeba, a jak bychom si toho přáli již vzhledem k nákladu, který se se strany země na archiv věnuje. Jen z této úvahy vyplynulo, že uloženo bylo zem. výboru, aby uvážil, zdali by se taková manipulační síla pr. archivu neměla zříditi. To jest vše, co jsem jako referent při této kapitole měl za povinnosť pronésti.

Nejvyšší maršálek zemský: Dále se přihlásil ke slovu p. posl. dr. Čelakovský. Dávám mu slovo.

Posl. Dr. Čelakovský. Slavný sněme! Budiž mi dovoleno, abych promluvil několik slov, když se zde o historických věcech tak důkladně pojednává, jakožto člen historické komise, po případě konservátor. Moku se ujmouti slova k několika všeobecným poznámkám.

Nejprve, poněvadž o historické komisi se stala zmínka, obrátím nejprve pozornost pana přísedícího zemského výboru jakožto referenta k této otázce, by této komisi konečně dostalo se instrukce, statut, které před mnoha léty vypracovala, a které dosud nebyly potvrzeny, aby komise vůbec věděla, na jakém stanovisku má své porady odbývati. Komise žádala několikrát, aby tento statut byl potvrzen, ale nedošlo k tomu, a jestliže dnes bylo žádáno, aby komise konservátorský úkol vykonávala v celém království, nejprve by musila věděti, k jakému účelu byla zřízena; posud se to nestalo. Posud pouze došly přípisy od slavného presidia zemského výboru na jednotlivé pány, že jsou členy historické komise, která má podávati dobrozdání zem. výboru. Není příčiny, proč by se kompetence této komise neměla jako poradního sboru zemského výboru náležitě upraviti, aby se přání, které v historické komisi samé několikráte bylo proneseno, vyhovělo.

Pokud se týče otázky soustředění pozemkových knih v archivu zemském, dovoluji si poukázati k tomu, že historická komise již v těchto věcech podala jak vysoké vládě, tak zemskému výboru velmi podrobné dobré zdání a sice poněkud odchylné od toho mínění, které velevážený pan přísedící zemského výboru zde byl pronesl, o jehož benevolenci k historickému bádání zajisté není té nejmenší pochybnosti a tedy také ne o tom, že to zajisté ve smyslu benevolence k historickému bádání učinil. Historická komise má za to, že archiválie nemají se centralisovati na jediné místo z celé země, pokud toho není nezbytně potřebí, nýbrž že archiválie mají zůstati na místě svého vzniku, aby se tím způsobem podporovala monografická pojednání o místních dějinách. Kdyby se takovým způsobem všechny archiválie na jednom místě scentralisovaly, mohlo by se státi, že by všechno náhle shořelo a badatelé v místních dějinách by sotva našli příležitost, aby mohli důkladně prostudovati své prameny, které nebudou na místě, kde vznikly. Na druhé straně jsou arci poměry jiné, kde jest si přáti, aby se archiválie dostaly pod ochranu archivu zemského, zejména archiválie, které se nacházejí u knihovních úřadů, kteréž úřady v novější době rozmnožily svou agendu zakládáním nových pozemkových knih a nemají místa pro staré knihy.

Následkem toho se strany justiční správy se vyslovila ochota, staré pozemkové knihy tyto někam odevzdati, poněvadž u úřadů a soudů nemají pro ně místa; následek toho jest, že nyní arci veliké množství pozemkových knih se odevzdá. Soudím však, že jest to dobře jen tenkrát, když na místě samém není archivu dobře spořádaného, do kterého by tyto pozemkové knihy mohly přijíti. Na př., kdybychom si vzali otázku v Praze: každý by uznal, že by nebylo v pořádku, kdyby pozemkové knihy přišly do archivu zemského a nikoliv do Pražského archivu městského, to je, pánové, můj náhled a myslím, že je to přirozeno. Tak jest i ve venkovských městech; justiční správa rozhodla, aby pozemkové knihy byly odevzdány městům takovým, které mají řádný archiv, a sám jsem měl jako konservatoř příležitosť, v tomto ohledu toto stanovisko hájiti a následkem mého dobrozdání veliký počet měst obdržel pozemkové knihy, když byla dána záruka, že se těmto knihám nic nestane a že zůstanou všeobecně přístupny.

Z toho neplyne, že by knihy tyto, které by byly v nebezpečenství jakémkoli, neměly do archivu zemského přicházeti.

Jestliže jest nějaká závada, aby do archivu zemského přicházely, pak jest; to ta závada, že archiv zemský jest co do místností velice on ezen a že by bylo na čase, když se strany naší se naléhá, by vláda s archivem uchýlila se do pořádných místností, abychom sami dobrým příkladem předcházeli a vlastní archiv zemského výboru, archiv bývalých stavů zemských, archiv, který není sestaven z novějších kopií, nýbrž obsahuje celou starou registraturu stavovskou, do pořádných místností dali, neb na takové místo, které by hned bylo přístupno zemskému úřadu samosprávnému, totiž výboru zemskému.

O tom není přec pochybnosti, že archiv není žádné museum, na které by se lidé chodili dívati, nýbrž praktickým zařízením k účelům úřadním, a že má při místě úřadu, jehož účelům slouží, býti udržován a má býti napořád přístupem. To jest úkol každého archivu a pokud se archivu zemského týče, má býti nedaleko místnosti výboru zemského a arci též sněmu zemského.

Také z tohoto argumentu, který si zde dovoluji uvésti, a z okolnosti, že jest si přáti, by ta masa pozemkových knih, která nemůže na místě zůstati, přišla do Prahy, do zemského archivu, a že jest ochota k tomu, z těchto důvodů je potřebí věnovati pozornosť té otázce, by archiv zemský obdržel místnosti blízko budovy zemské, kde by byl přístupen vědeckému bádání. Jestliže byl učiněn dotaz, jakým způsobem by se dalo zabrániti, aby archiválie nebyly ničeny takovým způsobem, jako se stalo na zámku Litomyšlském, a jest skutečně záhodno, aby taková věc veřejně byla konstatována, poněvadž jest neslýcháno, aby se v nynější době takové věci, jako byl slavný archiv Litomyšlský, veřejně prodaly za několik zlatých, dovoluji si upozorniti, že zákonem říšským, poněvadž je to omezení soukromého práva, se sotva dají takové případy zameziti, poněvadž tento zákon by obsahoval zajisté omezení práva vlastnického a to tím způsobem, že by nikdo nesměl archiv a starožitnosti ze země vyvážeti, ale nikomu by nemohlo býti zabráněno, aby snad nejednal takovým způsobem, jako se stalo v Litomyšli, kde archiv za 40) zlatých byl prodán, nýbrž, by vlastník archivu měl napořád toto právo. Zde nezbývá, než působiti soukromými jen cestami. Nejde omeziti právo vlastnictví do takové míry, aby se někomu zakázalo, aby nemohl se svojí registraturou volně nakládati, ať jest to již úřad, vrchnosť nebo panství. To není možno. Zde nezbývá nic jiného, nežli účinkovati se strany jak úřadů politických tak autonomních.

Když o té věci byla zde debata zahájena, dovolil bych si opětně přání pronésti, jak k Jeho Excellenci panu místodržiteli, tak k Jeho Jasnosti panu maršálkovi, aby ráčili věnovati té věci potud pozornost, aby dle možnosti byly vydány zase oběžníky a přípisy těm, o nichž se ví, že mají archivy, kde by se řeklo, že se stal takový prazvláštní případ, že taková památka, takový velkolepý archiv byl prodán, a že se upozorňují majitelé archivu, že jest jejich vlasteneckou povinností k zemi, jejich povinnosti k vědě a k vědeckému zkoumáni naší vlasti, aby hleděli uchrániti, co se dá. To jest jediné, co se dá učiniti.

Je to morální působení. Na nás nebude scházeti, abychom případy, které se vyskytnou, budou-li tak křiklavý, zde neuvedli k vědomosti všeobecné. Jest-li úřadové budou míti možnosť, aby tomu zabránily, jest jiná otázka. Já pochybuji, že takovou možnost mají mimo morální působení. O to se jedná a o to prosím.

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se ke slovu pan posl. hrabě Harrach; dávám mu slovo.

Posl. hrabě Harrach: Slav. sněme! Hlásil jsem se ku slovu, abych záležitost archiva podporoval a připojuji se k náhledu, který nyní byl přednesen od pana předřečníka. Též mne těšilo, že pan přísedící zemského výboru se zmínil o museu zemském a zejména o tom, aby se zachoval archiv Litomyšlský. Při té příležitosti dovoluji si ještě upozorniti na to, že nynější umístění archivu zemského v museu jest s velikými obtížemi spojeno.

Co se pak týče správy našeho musea, tu, velectění pánové, se, jak víte, počet našich sbírek množí a roste tak, že již není dostatečných místností, aby vše se tam seřadilo, a, jak již to vlastně od pana poslance Adámka bylo pověděno, nedostačují místnosti k účelu, ku kterému slav. sněm věnoval budovu tuto.

Nyní se jedná o to, jakým způsobem Litomyšlský archiv umístiti. Dle toho, jak nyní to stojí, jest archiv vtlačen v jednotlivých místnostech bibliotéky, kde rytiny jsou zachovány.

Pomyslete, velectění pánové, jak vyhlíží bibliothéka, jak působí na rytiny, které se zkazí, ten ošklivý vzduch, který přichází ze starého archivu. Nyní jedná se, kam je umístit? V místnostech, kde archiv zemský jest, se nedá umístiti a v ostatních místnostech, které ještě máme, jest akademie Česká umístěna; tedy nezbývá nic jiného, než ten byt, o kterém se též pan posl. Adámek zmínil; souhlasím s tím úplně a chci ke všemu přispěti, aby archiv byl zachován.

Chceme se obmeziti, abychom co možná nedělali většího žádání a větších nároků, aby se tedy naše sbírky mohly umístiti. Ale přece považuji to jen za prozatímní. Myslím, že archiv zemský prozatím může býti umístěn v museu, avšak místnosti tyto jsou věnovány jinému účelu. Archiv zemský patří tam, kde jest zemská správa, kde jest zemské zastupitelstvo, c k. vláda, úřednictvo. Tam patří archiv zemský, a v tom ohledu jsem chtěl učiniti návrh na resoluci, ale, jelikož se mi zdá, že pan zemský maršálek a též zemský výbor mají již úmysl a záměr, aby v tomto ohledu podporovali tuto myšlénku a vyhledali zde na Malé Straně k tomu účelu potřebné místnosti prostranné, které, jak komisí navrženo, se prý zde nalézají, kterých bohužel v museu nemáme, dovoluji si vysloviti naději, že skutečně k tomu dojde a že konečně také archiv zemský se dostane tam, kde se nalézati má, totiž zde blízko na Malé Straně, nikoli však v musejní budově, ve které s obětmi s naší strany jest umístěn. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo;

Verlangt noch Jemand das Wart? Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji rokovaní za skončené. Pan zpravodaj se vzdává slova.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jest kap. III. v Potřebě a kap. III. v Úhradě a čl. III. ve vyřízení rozpočtu.

Gegenstand der Abstimmung ist Kap. III. des "Erfordernisses, " Kap. III. der "Bedeckung" und Art. III. der "Erledigung" des Voranschlages.

Žádám pány, kteří posice tyto přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Zpravodaj posl. dr. Fořt (čte):

Potřeba:

Kap. IV. Hospodářství polní a sadební. Tit. 1. Zemské statky.... 11. 824 Tit. 2. Sady. a hospodářský dvůr

v Bubenči........40. 389

V celku kapitola IV... 52. 213

V  rubrice "úhrady" jeví se položky korrespondující takto:

Kap. IV. Hospodářství polní a sadební. 

Tit. 1. Zemské statky.... 29. 573 Tit. 

2. Sady a hospodářský dvůr

v Bubenči........5. 284

V celku kapitola IV.. 34. 857

V příčině vyřízení jsou dotyčné návrhy rozpočtové komise obsaženy pod čl. IV.

Vedle toho navrhuje se na str. 276. tištěné zprávy vyřízení příslušných petic, a sice petice 1. č. 228 Josefa Meleny.

Landtagssekretär Höhm (liest): Erfordenis:

Kap. IV. Land- und Parkwirtschaft.

Tit. 1. Landesgüter......11. 824

Tit. 2. Park und Meierhof in Bubenč 40. 389 Im Ganzen Kap. 4.. 52. 213

Bedeckung:

Kap. IV. Land- und Parkwirtschaft.

Tit. 1. Landesgüter......29. 573

Tit. 2. Park und Meierhof in Bubenč 5. 284

Im Ganzen Kap. 4.. 34. 857

Hiezu Art. IV. der "Erledigung" und von den Petitionen Nr. 1.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Prohlašuji, že tyto položky jsou přijaty.

Ich erkläre diese Positionen für angenommen.

Čas tak valně pokročil, že jsem nucen nyní přerušiti jednání.

Ke svému politováni však musím pány žádati, aby se dnes večer opět sešli, poněvadž jest nevyhnutelně zapotřebí, abychom ještě dnešního dne ukončili odst. V., totiž zemědělství. Následkem toho žádám, by páni ráčili o půl 8. hod. večer se opět sejíti.

Die Zeit ist so weit vorgeschritten, dass ich mich nunmehr die Sitzung abzubrechen für bestimmt finde.

Ich bin zu meinem Bedauern genöthigt die Herren zu ersuchen, heute Abends die Sitzung fortzusetzen, nachdem es unumgänglich nothwendig ist, dass wir noch heute das

Kap. V. "Landeskultur" zur Erledigung bringen.

Ich ersuche die Herren sich heute Abends um 1/2 8 Uhr abermals hier einfinden zu wollen.

Sezení jest přerušeno. Die Sitzung ist unterbrochen.

(Schůze přerušena ve 3 hod. 50 minut. večer.

Unterbrechung der Sitzung um 3 Uhr

50 Min. Nachm.

Schůze opět zahájena v 7 hod. 35 min.

(Wiederaufnahme der Sitzung um 7 Uhr

35 Min. Abends.

Nejv. maršálek zemský: Zahajuji opět schůzi.

Ich eröffne wieder die Sitzung.

Žádám pana zpravodaje, aby pokračoval.

Zpravodaj Dr. Fořt:

Kapitola V. Zemědělství.

Vykazuje následující položky v Potřebě:

Tit. 1. Zemědělská rada pro království České.... z1. 133. 772

2.   Vyšší hospodářské ústavy.        58. 850

3.   Hospodářské střední školy.        24. 442

4.   Rolnické školy.....       50. 470

5.   Pomologický ústav v Troji.        17. 352

6.   Vinařské školy.....         4. 150

7.   Zimní školy......       45. 700

8.   Pokračovací školy hospodářské ........         2. 500

9.   Školy hospodyňské a mlékařské........ 5. 050

10.   Zemědělská oddělení při vysokých školách technických v Praze....... 7. 080

11.   Civilní podkovářská škola v Karlíne......            476

12.   Nadace.......          2. 880

13.   Účely meliorační....          -

14.   Různé účely zemědělské.        53. 980

15.   Podpory jednotám a obcím         -

16.   Náklad na režii.....          3. 650

17.   Podpory za příčinou neúrody 1893...... -

V celku kapitola 5... 410. 352

Naproti tomu jeví se úhrada v kapitole V.

1.   Zemědělská rada pro království České.....       21. 180

2.   Vyšší hospodářské ústavy.          4. 666

3.   Pomologický ústav v Troji       14. 260

4.   Příspěvky kuratorií hospodářských škol.....       18. 470

5.   Úroky aktivní.....         1. 337

6.   Pokuty........         1. 430

7.   Rozličné příjmy....              98 V celku kapitola 5....        61. 441

Ve vyřízení dovoluje si rozpočtová komise dotyčné své návrhy předkládati slavnému sněmu v článku V. a sice od odstavce 1. až k odstavci 51. Vedle toho petice v článku V. číslo 2. až 29.

K tomu dovoluji si podotknouti, že dodatečně navrhuje rozpočtová komise pod číslem 29. vyřízení petic pod číslem 1384, 1385, 1386, 1394, 1421, 1482, 1487, 1484, 1485, 1520, 1536, 1546, 1547, 1549 a 1550.

Vedle toho klade si rozpočtová komise za čest dodatečně ještě k Vyřízení navrhovati následující resoluci:

Zemskému výboru se ukládá, aby ku konci se chýlící jednání se lnářským družstvem v Křimově dále vedl a po ukončení jeho dotčeném u družstvu lnářskému v Křimově k dokončení a zařízení ve stavbě na nalézající rosírny teplou vodou udělil nezúročitelnou půjčku v obnosu až do 9. 000 zl. z dotace pro všeobecné účely kulturní a případným překročením dotyčné sumy v rozpočtu uvedené (kap. V. lit. 14. § 2.

Dále druhou ještě resoluci, která zní takto:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby konal další šetření, zdali za účelem podporování chmelařství v Ouštěckém výrobním obvodu by bylo třeba zříditi při roln. a ovocnicko-vinařské škole v Litoměřicích výzkumný sad chmelařský, a jakým způsobem by této potřebě mohlo se co nejlevněji vyhověti.

Pokud o otázce zřízení zmíněného výzkumného sadu chmelařského nebude rozhodnuto, zmocňuje se zemský výbor, by dle výsledku konaných šetření rolnické a ovocnicko-vinařské školy v Litoměřicích vyplatil na podporování chmelařství v Ouštěckém výrob. obvodu na r. 1897 podporu do částky 250 zl.

Landtagssecretär Höhm (liest):

Kapitel V. Landeskultur.

Erfordernis: Tit. 1. Landeskulturrath für das Königreich Böhmen......fl. 133. 772

" 2. Höhere landw. Lehranstalten 58. 850

" 3. Landw. Mittelschulen... 24. 442

"    4.   Ackerbauschulen.....      50. 470

"    5.   Pomol. Institut in Troja.       17. 352

"    6.   Weinbauschulen....         4. 150

"    7.   Winterschulen.....      45. 700

"    8.   Landw. Fortbildungsschulen        2. 500

"    9.   Haushaltungs- und Molkereischulen....... 5. 050

" 10. Landeskulturabtheilungen an den technischen Hochschulen in Prag...... 7. 080

" 11. Eivilhufbeschlagschule in Karolinenthal "..... 476

" 12. Stipendien...... 2. 880

" 13. Meliorationszwecke.... -

" 14. Verschiedene Kulturzwecke.        53. 980 " 

15. Subventionen an Vereine u. Gemeinden.....        -

" 16. Regieaufwand.....         3. 650

"17. Subventionen anläßlich der Mißernte 1893....         -

Im Ganzen Kapitel 5.     410. 352

Bedeckung: Tit.

 1. Landeskulturrath für das Königreich Böhmen.......fl. 21. 180

" 2. Höhere landw. Lehranstalten. 4. 666 " 

3. Pomol. Institut in Troja. 14. 260 " 

4. Beiträge der Kuratorien der landw. Schulen.....18. 470

" 5. Aktiv-Interessen.....1. 337

" 6. Strafgelder......1. 430

" 7. Verschiedene Einnahmen..           98 Im Ganzen Kapitel 5. 61. 441

Dann Artikel V. der "Erledigung" und in den Petitionen Nr. 2-29, ferner Petitionen Nr. 1384, 1385, 1386, 1394, 1421, 1482, 1487, 1484, 1485, 1520, 1536, 1546, 1547, 1549 und 1550. Ferner beantragt die Budgetkommission:

Der hohe Landesausschuss wird beauftragt und ermächtigt, die bereits dem Abschlüsse nahen Verhandlungen mit der Flachsbaugenossenschaft in Krima fortzuführen und nach befriedigendem Abschlüsse derselben der Flachsbaugenossenschaft in Krima zu Vollendung und Ausrüstung der im Baue begriffenen Warmwasserröste ein unverzinsliches Darlehen im Betrage von höchstens 9000 fl. aus der Dotation für allgemeine Culturzwecke unter eventueller Uiberschreitung der eingestellten Summe zuzuwenden.

Mit Rücksicht auf die Bedeutung, welche der Hopfenbau im Gebiete des Auschaer Produktionsgebietes hat und in Erwägung des Umstandes, dass die Ackerbau-, Obst. und Weinbauschule in Leitmeritz nach ihrer Lage in erster Reihe berufen erscheint die Förderung und Hebung des Hopsenbaues zu ihrer Ausgabe zu machen, beantragt die Budgetkommission:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuss wird beauftragt weitere Erhebungen dahin zu pflegen, ob für die Zwecke der Forderung des Hopfenbaues im Auschaer Produktionsgebiete durch die Ackerbau-, Obstbau- und Weinbauschule die Erwerbung eines Hopfenversuchsgartens nothwendig ist, in welcher billigsten Weise diesem Bedürfnisse entsprochen werden könnte.

Bis zu einer definitiven Entscheidung der Frage der Erwerbung eines solchen Hopfenversuchsfeldes wird der Landesausschuss ermächtigt nach dem Ergebnisse der diesfulls zu treffenden Erhebungen der Ackerbau-, Obstbau- und Weinbauschule in Leitmeritz für Zwecke der Förderung des Hopfenbaues im Auschaer Produkzionsgebiete für das Jahr 1897 eine Unterstützung bis zu 250 fl. auszuzahlen.

Nejv. maršálek zemský: K těmto položkám jsou přihlášeni řečníci.

Zu diesen Positionen sind Redner eingetragen und zwar:

contra die Herren Abgeordneten, páni poslanci: Peschka, Dr. Funke, Hyrš, Dr. Pergelt, Gebler;

pro páni posl, die Herren Abg.: Barták, hrabě Vojtech Schönborn, Jaroš, Fišera, Herbig.

Es gelangt nunmehr zum Worte der erste gegen die Antrage der Commission eingetragener Rebner.

Ich ertheile dem Herrn Abg. Peschka das Wort.

Abg. Peschka: Hoher Landtag!

Es wird allgemein geklagt, dass das Budget für das Land Böhmen von Jahr zu Jahr ein steigendes sei, und man weiß nicht, woher man die Deckung nehmen soll. Wie alle Kap., so ist auch das Kap. über die Landeskultur bedeutend gestiegen, und wenn wir den heurigen Voranschlag mit dem vor 10 Jahren ver-


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP