že idea zdravá konečně přes všechno příkoří zvítězí, je-li energicky fedrována. (Souhlas!)
Mluviti dnes o důležitosti racionálního pořizování statistiky pro národní hospodářství pro kulturní vývoj, bylo by zajisté zbytečno proto, poněvadž o tom bylo opětně při odůvodňování dotyčných návrhů zevrubně pojednáváno; proto se omezím toliko na některé poznámky ke zprávě slav. rozpočtovou komisí podané.
Nejdůležitější zajisté jest otázka programu zem. statistické kanceláře. Program prácí a úkolů této kanceláře jest vytknut stávajícími potřebami a bude se zajisté přirozeně na základě těch poměrů i nadále vyvíjeti. Naše zemská statistická kancelář musí býti věrným obrazem a také regulátorem veškeré naší práce národní netoliko ve všech oborech národohospodářských, nýbrž také ve všech oborech kulturního podnikání.
Taková kancelář zajisté nabude za nedlouho velké důležitosti pro veškeru veřejnou správu, zvláště ale pro naši samosprávu. Navržený program statistické kanceláře jest i panem navrhovatelem v zemském výboru i rozpočtovou komisí pokládán za zatímní. Jest to zcela přirozené, a i já souhlasím s tím, abychom se neukvapili při této organisaci, nýbrž aby ústrojně vyrůstala ze stávajících poměrů a potřeb. Na tom arciť trvám, že na dlouho nebude lze omeziti práce statistické kanceláře zemské pouze na pomocné statistické bádám pro správu zemskou, na statistiku samosprávy. Zemská statistická kancelář musí, být i znenáhla zahrnouti veškeré obory našeho veřejného života, a potom teprv nabude plné platnosti a prospěšnosti v tomto království českém. Příklady toho nalézáme také v jiných statistických kancelářích zemských, které byly zřízeny již před lety, tak zejména ve Štýrsku, kde byla taková kancelář zřízena r. 1894, i v Haliči.
Zemská statistická kancelář Štýrská sebrala přede vším vzácný materiál k reorganisaci chudinství, vydala statistiku spořitelen a záložen, pořídila statistiku místních fondů školních, statistiku chudinství, osobního úvěru obecenstva, zemědělské čeledi a vydává pravidelné jisté statistické práce. Také haličská kancelář koná pravidelné práce a ročně vydává celou řadu vzácného materiálu statistického, který valně přispívá k dokonalému poznání poměrů hospodářských i kulturních v Haliči. Také u nás máme toho příklady; vždyť také statistické kanceláři rady zemědělské, kteráž byla i ouze pro statistiku polního hospodářství zřízena, čas od času byly snesením tohoto slavného sněmu přidělovány úkoly nové, jimiž byla její činnost stále rozšiřována.
Předním úkolem statistické kanceláře bude zorganisování a sbírání hrubého materiálu statistického. Na dokonalé organisaci tohoto sběru jest především závislý vývoj této kanceláře. Sbírání číselných statistických dat arciť nestačí, musí býti také opatřeno, aby data tato byla náležitě zkoušena a vědecky odborníky důkladně zpracována. Pouhá hromada čísel snesená na potisknutých arších papíru nemá významu, pakli nebyla náležitě zpracována a tak širším kruhům přístupnou učiněna. Statistika toliko při náležitém zpracování může jasně a srozumitelně mluviti a poučovati.
Při těchto pracích bude potřebí k řešení těchto úkolů - a to se zajisté podaří - získati součinnosť našich autonomních orgánů, učitelstva odborných, přede vším hospodářských škol a j. Za této součinnosti se zajisté podaří netoliko sebrati a opatřiti dokonalý hrubý materiál statistický, ale při racionelné organísaci statistické kanceláře také jeho vědecké zpracování. Proto vítám, že vedle statistické kanceláře má býti zřízena také statistická komise, složená z vynikajících odborníků a že jest navrženo, aby po celém království byli zřízeni delegáti statistické kanceláře, kteří by byli ve stálém s tímto ústavem styku. Tato organisace jest zdravá a zajisté, bude-li náležitě vedené, se dobře osvědčí.
Úplně souhlasím také s tím, aby tato statistická kancelář zemská vyvinovala se přirozeně ze statistické kanceláře při zemědělské radě, jednak rozšířením jejího programu, jednak systemisováním nových míst. Tento postup jest i v ohledu finančním důležitý.
Dotkl jsem se stránky finanční a tu myslím, že nepotřebuji opětně dokazovati, co jsem tolikráte na tomto sl. sněmu dokázal, že náklad na statistickou kancelář zajisté bude velmi produktivním a že nebude v žádném poměru ke škodě, kterou jsme utrpěli tím, že zemská statistika u nás byla zanedbávána. (Souhlas. ) Mám za to, že také stát i na dále bude museti poskytovati této kanceláři podporu, jako činí posud, přispívaje na kancelář statistickou při zemědělské radě 2. 800 zl. Pokládám to za povinnost státu, poněvadž dokonale pěstovaná statistika zemská má také velkou důležitost a velký prospěch pro státní správu, a proto jest povinností státu, aby zvláště za nynějších stísněných finančních poměrů také k tomuto účelu náležitě přispíval.
Kromě toho sluší také uvážiti, že pracemi této zemské statistické kanceláře bude sňato se zemského výboru velké břímě se spracováním různých statistických výkazů a zpráv spojené, které nyní v jednotlivých odděleních zemského výboru se musí pořizovati a které na příště v zemské kanceláři statistické budou vyřizovány na slovo vzatými odborníky jednotně a soustavně.
Přehlédneme-li celý návrh rozpočtové komise i osnovu organisačního statutu, musíme objektivně uznati, že návrhy tyto znamenají velký pokrok v této důležité akci. Z té příčiny máme za svou povinnost přijmouti tyto návrhy i s organisačním statutem, trvajíce arciť na tom, že tím bude položen pouze základ této důležité instituce. Zdar a kýžený vývoj této instituce bude přede vším zabezpečen, budou-li do této zemské kanceláře statistické povoláni na slovo vzatí odborníci.
Po těchto několika poznámkách prohlašuji, že přijmeme statut dle návrhu komise rozpočtové. (Výborně! Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: K slovu jest přihlášen pan posl. Dr. Pippich.
Poslanec Dr. Pippich: Chci přede vším několika slovy odpověděti na vývody kollegy Šťastného. Ovšem již hlasování o návrhu jeho jasně dokazuje, že vývody jeho nenalézají souhlasu v této slav. sněmovně.
Ale aby se nezdálo, že snad důvody, které pronesl, jsou jisté váhy a jistého významu, je přece nutno o této věci se zde prosloviti. Pan koll. Šťastný tvrdí, že naprosto nelze slučovati členství ve výboru zemském s mandátem na říšské radě, že to též je neslučitelným s jinými úkoly úředními, a uvedl několik případů, zejména kočovného učitele a potom ředitele hospodářské školy zemské. Pan koll. Šťastný musí mně odpustiti, když v této věci shledávám jen jistý článek jeho učení, které i jinak pronáší a v kterém se zřejmě projevuje jakýsi duch reakce.
Neboť tato věc přímo dotýká se svobody jednotlivých občanů a jich práva které jest jim zaručeno státními základními zákony ústavními a které my občané sami ještě obmezovati zajisté nemáme nejmenší příčiny.
Ale je nespravedlivou tato výtka i proto, když přihlížíme ke skutečným poměrům.
I kdyby zásadně snad nějaká špetka pravdy byla v tom, přece zásada se nedá přímo přenášeti ve skutečný život a skutečná potřeba toho ukazuje, že theorie je přece jen šedá a že se přímo v praxi prováděti nedá.
Na jedné straně naléhá se na nás abychom vybrali ze svých mužů nejschopnější síly, žádá se, aby se politická práce konala co nejintensivněji a co nejlépe, aby naši nejlepší lidé postaveni byli na zodpovědná místa, specielně na řišskou radu; a na druhé straně brání nám centralistický systém, se kterým zápasíme. Říšská rada je přetížena ve svých agendách a stahuje na sebe jako velký polyp všechno, co by příslušelo zemím. Nutný následek toho jest, že sněmování na říšské radě trvá šest, sedm měsíců. Na našich lidech se požaduje, aby neustále byli přítomni při zasedání říšské rady. Je to možné?
Kde, pánové, vybéřeme tolik lidí, kteří by byli tak samostatní i měli tolik soukromého vlastního jmění, aby se mohli výlučně věnovati tomuto úkolu?
Takových, bohužel, při svých skromných poměrech máme příliš málo. Proto jest zcela důvodné a zcela správné, když ustanovuje zákon, že úředníkům, professorům a pod. mužům, kteří jsou ve veřejných službách, nemá býti bráněno, když je vůle voličů k politické práci povolá. Co pak týče se přísedících zemského výboru, my v pravdě na nich vyžadujeme velký kus práce. Ale my jsme si k tomu vybrali též, a Vy mně v tom zajisté přisvědčíte, výborné pracovní síly, a jest jejich věcí, aby důležité úkoly pracovní v zemském výboru dovedli sloučiti s úkoly, které jim přání voličů ukládá ve příčině mandátů na říšské radě. Dosud právě proti těmto mužům není důvodné příčiny k výtkám, že by práci svou plnou měrou byli nezastali. Nebylo by tedy spravedlivé, abychom zde nějakou zásadu prohlásili, kterou by se ukřivdilo právě těm našim nejschopnějším a nejpilnějším pracovníkům. Ale pánové, právě při této kapitole zemské správy dlužno přihlížeti k tomu, jaký se nám jeví výsledek té práce našeho zemského výboru. Pan referent o této kapitole, pan kolega Heinzel, hned v úvodu této rozpočtové správy uvedl, že jest to potěšitelné, že agenda zemského výboru se velmi vzmáhá a roste. Jest viděti že rozkládá se stále šíře a zároveň že jaksi se prohlubuje.U nás se více a více používá veškerých institucí samosprávných.
Poznání a vědomí nesmírné důležitosti samosprávy se šíří co nejvíce v našem lidu, a následkem toho musí přirozeně stoupati také agenda zemského výboru. Na druhé straně zemský sněm stále více a více úkolů vznáší na náš zemský výbor.
Pan kollega Adámek zde uvedl jednu takovou instituci, která má nyní býti zřízena. Jest to statistický úřad, statistická kancelář při zemském výboru, kde by vedena byla celá zemská statistika. Takových úkolů vždy víc a více zemský sněm na zemském výboru vyžaduje.
Požaduje jich správně, poněvadž jen tak docílíme toho, abychom měli v celém oboru zemské samosprávy systém úplný, abychom, co bylo kusého doplnili, abychom se domohli jisté přehlednosti celé správy zemské ohledně práce zemského výboru a ve výsledcích této práce se nám dostalo jisté příručnosti celého materiálu, na nejvýš cenného pro celou správu zemskou. A tu bych si dovolil pozornosť vysoce ctěných pánů, zde ve slavném sněmu obrátiti na to, co jest také obsaženo ve správě rozpočtové, v příčině zprávy zemského výboru o jeho činnosti každoroční. Tato zpráva není dosud vydána, a jest zde také odůvodněno, proč posud vydána býti nemohla, a sice proto, poněvadž účetní a pokladniční spracování nebylo koncem roku hned možno.
Pánové, zpráva tato vydána bude dodatečně, ale pokud jsme my referenti mohli nahlédnouti v tuto zprávu, můžem Vás ujistiti, že jest to tak pečlivě sebraný materiál, a že jest to tak obsažná publikace, že z toho země i správa zemská nemalý prospěch vyzíská.
Já poukazuji k tomu - a v tom mně přisvědčíte všichni - že zprávy, které se podávají ze zemského výboru, jsou s nemalou důkladnosti pracovány i s odbornou znalostí; vůbec tyto zprávy nám poskytují velice dobrý a spolehlivý materiál k další práci sněmovní.
Já mám za to, že je přímo naší povinnosti, když zde stala se se strany p. kolegy Šťastného taková narážka, která má trochu příchuť osobní, že je naší povinnosti zde to konstatovati a projeviti uznání práci našeho zemského výboru a jeho úřadnictva, poněvadž my všichni, kteří prací sněmovní jsme zaměstnáni, víme, jakou je nám důkladná příprava její úlevou a jaká je tím poskytnuta pomůcka, platná a dobrá k uspíšeni a řešení všelikých úkolů sněmovní práce naší.
Já, pánové, k tomu připojuji ještě tolik.
Judikatuře zemského výboru přiznáváme zajisté, když tuto judikaturu zemského výboru srovnáváme s judikaturou jinou, poměrně rychlé vyřizování a musíme státi na tom, - a projevili jsme to i v rozpočtové komisi - že je to rozhodně v zájmu stran a veškerého občanstva, aby veškerá agenda zemského výboru, pokud dotýká se zájmů stran, co nejrychleji byla vyřizována. Naše občanstvo to těžce naše, když srovnáme to s jinými agendami správními, jak pomalu děje se k. př. vyřizování u okresních hejtmanství a u našeho místodržitelství.
Já poukazuji na záležitosti živnostenské, vodní, na záležitosti obecní, pokud se vnášejí na tyto politické instance, že trvá to velmi dlouho, nežli dostaneme vyřízení a že tím poškozovány jsou zájmy stran, specielně v záležitostech živnostenských a vodních, které zasahují do nejnutnějších potřeb praktického života.
Souvisí to také s tím a budiž mi dovoleno, abych to k řeči přivedl, že u místodržitelství zdržuje se vyřízení těchto párallelních agend správních tím, že se vyřizují všechny jen německy, a následkem toho jest třeba opatřovati překlady teprve u nižších instancí, u okresních hejtmanství. Je to na újmu správnosti a spolehlivosti judikatury a vůbec je to na újmu rychlosti vyřizování. Naše okresní hejtmanství, která jsou přetížena všelikými agendami, nemají času pomýšleti na překlady a následkem toho zůstávají podobné věci ležeti.
Pánové! To je stav, který rozhodně jest v neprospěch našeho občanstva a který by měl býti co nejdříve odčiněn. Takové vyřizování u místodržitelství podání učiněných česky v řeči německé a odkazování na jakousi překladatelskou činnosť našich obecních hejtmanství, které ji prováděti nemohou, jest nejnesprávnější a nejnevhodnější způsob vyřizování těchto správních záležitostí.
Při té příležitosti projevuji také jedno přání. Myslím, že by náš zemský výbor pro tu důležitosť samosprávné judikatury, která se stále více a více uznává, měl pomýšleti na to, aby jistá svá zásadní rozhodnutí ve věcech správních snášel do knihy judikátní zemské. Ovšem, máme ještě vyšší orgán, jest zde správní soudní dvůr a v takových případech, kde zásadní rozhodnutí zemského výboru byla by změněna případným rozhodnutím správního soudního dvoru, může korrektura taková býti při judikatu připomenuta. Zůstává přece velké množství rozhodnutí zemského výboru, která nejdou dále postupem instančním ke správnímu soudnímu dvoru.
Myslím, že bychom vyzískali jen pro ustálenosť rozhodování samosprávního a pro úctu k naší samosprávě, kdybychom získali spolehlivou rukověť v judikátní knize zemského výboru.
O tom, jak by to mělo býti zařízeno, anebo jak by se měla publikace díti.
Ovšem s nejstručnějším avedením důvodů, které pak zase v takových případech, kde zásadné rozhodnutí zemského výboru snad nebylo by správné, bylo by podrobeno řádné kritice, nechci se zmiňovati. To musím zůstaviti úvaze zemského výboru. Tím by bylo zároveň působeno k nápravám, kde se snad v těch kterých případech vady v rozhodování zemského výboru vyskytují, a myslím, že bychom tímto způsobem své zemské správě jenom prospěli. (Výborně !)
Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více ku slovu přihlášen.
Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet.
Poslanec Šťastný: Prosím o slovo k věcné opravě.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Šťastný žádá za slovo k věcné poznámce.
Dávám jemu slovo.
Poslanec Alfons Šťastný: Slavný sněme! Já opravuji věcně, že páni členové zemského výboru, jichž se týče, povinnosti co poslanci říšští podle výkazu ve veřejných listech často nekonali a to proto, poněvadž naprosto je konati nemohli. O tom není žádná pochybnost. Já nevyčítám nikomu, že nekonal své povinností co člen zemského výboru, jak pan dr. Pippich tvrdil.
Dále opravuji věcně, že byly činěny výtky za příčinou spojování těch dvou hodností, a sice nejen žurnalistikou, ale že také bylo usneseno v klubu dotyčné strany, že ti páni, kteří jsou členy zemského výboru, na příště žádný mandát do říšské rady nepřijmou, že se oni také s tím spokojili a také to slíbili. Dále opravuji věcně, že jsem zemskému výboru nebo dotyčným pánům, pokud se týká jich hodnosti co členů zemského výboru, v té věci žádné výčitky nečinil.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan zpravodaj se slova vzdává.
Der Herr Berichterstatter verzichtet aus das Schlußwort.
Přejdeme k hlasování.
Předmětem hlasování jest kapitola II. v "Potřebě, " kapitola II. v "Úhradě, " a článek II. ve "Vyřízení. "
Dám hlasovati o těchto položkách pod jedním.
Dále přijde k hlasování návrh komise v záležitosti statistického úřadu zemského.
Gegenstand der Abstimmung sind die Kapitel II. des Erfordernisses, Kapitel II. der Bedeckung und Artikel II. der Erledigung.
Ich beabsichtige über diese Positionen unter Einem abstimmen zu lassen, und dann werde ich abstimmen lassen über die Anträge der Kommission betreffend das statistische Landesamt.
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Činí se proti tomutu způsobu hlaso vání námitka ?
Nebyla žádná námitka činěna.
Přijdou nyní k hlasování dotyčné položky v "Potřebě, " v "Úhradě" a ve "Vyřízení. "
Ich werde die betreffenden Positionen des Landesvoranschlages sowohl im Erfordernisse, als in der Bedeckung und in der Erledigung zur Abstimmung bringen.
Žádám pány, kteří tyto položky přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.
Sie sind angenommen.
Jsou přijaty.
Nyní přijdou k hlasování návrhy komise rozpočtové ve příčině zřízení zemského statistického úřadu.
Nunmehr kommen zur Abstimmung die Anträge der Budgetkommission betreffend die Errichtung eines statistischen Landesamtes.
Snad nebude třeba, abych návrhy ty ještě přečetl.
Es wird vielleicht nicht nothwendig sein, dass ich diese Antrage verlese.
Žádám pány, kteří tyto návrhy přijímají, by vyzvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diese Antrage annehmen, die Hand zu erheben.
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Jenerální zpravodaj Dr. Fořt: Kapitola III. vykazuje v "Potřebě" následující položky:
III. Archiv zemský a dějiny Čech.
Archiv zemský.......14. 500
Dějiny království českého... 11. 100
V celku kapitola 3.... 25. 600
Úhrada: kap. III Archiv zemský a dějiny Čech.
tit. 1. Archiv zemský......70
tit. 2. Dějiny království Českého.. 230
V celku kapitola 3.....300
Ve vyřízení pak obsaženy jsou návrhy rozpočtové komise pod čl. III.
Landtagssekretär Höhm (liest):
Erfordernis.
Kapitel III. Landesarchiv und Geschichte Böhmens.
Tit. 1. Landesarchiv,.... fl. 14. 500
Tit. 2. Geschichte des Königreiches
Böhmen ......fl. 11. 100
Im Ganzen Kapitel 3... fl. 25. 600
Bedeckung: Kap. III. Landesarchiv u. Geschichte Böhmens.
Tit. 1. Landesarchiv......fl. 70
Tit. 2. Geschichte des Königr. Böhmen fl. 230 Im Ganzen Kapitel 3. fl. 300 Dann Artikel 3 der Erledigung,
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Pan posl. Adámek.
Posl. Adámek: Slavný sněme! Rozpočtová komise podala také letos důkladnou a zevrubnou zprávu o zemském archivu a o otázkách s jeho správou a činností souvisících, začež zasluhuje plné uznání; vždyť jde při tom o velice důležité úkoly historického bádání v tomto království. Rozpočtová komise uznává postup při prostudováni archivů, hlavně, pokud se týče prohlížení archivů venkovských. Postup tento jest zajisté rychlý; vždyť podle podané zprávy byly minulého roku prozkoumány archivy v 16 okresích, tak že by při stejném tempu v dozírné době bylo lze dříve, nežli očekáváno, práci tuto ukončiti. Avšak při velké důležitosti tohoto výzkumu jest žádoucí, aby chvat nebyl na újmu důkladnosti této práce a proto nesluší práce tyto urychlovati tou měrou, aby tím důkladnost tohoto výzkumu brala škodu.
Při nepopiratelném pokroku při zachraňování archivů venkovských musíme přece také dnes vznésti žaloby, že mnohé archivy dnes na konci 19. století v naší době hynou netoliko netečností dotyčných a povolaných činitelů, ale přímo hříšnou netečností majitelů.
Dotýkám se toliko osudu archivu Litomyšlského, Rychmburského a Chroustovického a jiných s těmito panstvími spojených velkostatků. Na zámku Litomyšlském byl uložen archiv rodů Waldštýnského a Trautmannsdorfského a archiv tento mel býti minulého roku zničen ve stoupách papírny Vrchlabské. (Slyšte!) Toliko upozorněním rytíře Diviše Čisteckého ze Šerlinku, ředitele cukrovaru v Přelouči, dána byla možnost Společnosti musea království českého, aby 100 q, pravím, sto metrických centů archiválií z tohoto vzácného archivu zachovala pro budoucnost! (Slyšte!) Toto faktum ukazuje, jaký bohoprázdný vandalismus dosud panuje v tomto království v tomto oboru ničením a zcizováním nejvzácnějších památek naší minulosti, ničením archivů někdy nejslavnějších rodů v tomto království.
V tomto archivu litomyšlském podle zprávy, již vydalo museum království českého, byly zachovány převzácné a přečetné dopisy, listiny a knihy hrabat Waldštýnů a Trautmannsdorfů, listiny velikého významu a veliké důležitosti pro naše dějiny. Listin těch jest více tisíc. V archivu tomto jest mimo jiné zachována korrespondence vynikajícího státníka hraběte Maxmiliana Trautmannsdorfa, nejvyššího hofmistra císaře Ferdinanda II., který byl plnomocníkem při jednání o mír "Westfalský. A tento archiv byl prodán za mizerný groš, aby byl zničen v papírně! (Slyšte!)
Stejným osudem málem by byl stížen také celý veliký archiv panství rychemburského a chroustovického. Také tento archiv měl býti zpracován v papírnách a toliko náhodou se stalo, že část tohoto archivu, mající význam pro okres skutečský a hlinecký, byla zachována. Ale tato čásť byla zachována po bedlivém vybrání všech důležitějších listin, hlavní čásť toho archivu byla skutečně v papírně zničena. Nejdůležitější listiny byly odvezeny do Řezná. Do nedávná byly v tomto archivu dopisy Viléma Slavaty z Chlumu a důležité akty, týkající se vyšetřování náboženských blouznivců v našich horách. Tyto archiválie zmizely. (Posl. dr. Čelakovský: Slyšte!) To se stalo v době naší, v době, kdy jsou po celé zemi rozšířeny c. k. konservátoři, kdy se vydávají cirkuláře ve příčině zachování památných archivů atd.
Z toho, pánové, posuďte, jak důležito jest, aby se v této věci konečně stala náprava.
Toliko šťastné náhodě jest děkovati, že zásluhou musea království českého byl vzácný archiv Litomyšlský zachován a toliko náhodě jest děkovati, že také část archivu Rychmburského byla zachována, ale kdo ručí za to, že i na dále velké archivy někdejších panství nebudou odvezeny do papíren a to na velkostatcích, jež trhem přecházejí do rukou našich odpůrců, lidí, nemajících pro naše dějiny ani smyslu ani porozumění? (Výborně!)
Z toho patrno, jak nutným jest, aby byl vydán zákon k ochraně památek a archiválií.
O vydání zákona tohoto se po léta vyjednává, avšak vyjednávání ta neberou konce a tak se zdá, že nežli, zákon takový bude vydán, nebudeme již míti co ochraňovati. Jest důležito, aby se v této příčině stala rychlá náprava a appeluji zvláště na Jeho Excellenci pana místodržitele, aby v příčině této, pokud vliv jeho stačí, působil, kde může, aby archivální památky naše byly zachovány. (Výborně!)
Avšak není možno smlčeti, že vláda nedává v tomto ohledu dobrý příklad. My jsme opětně naléhali, aby také místodržitelský archiv byl náležitě upraven a ku studování přístupným učiněn.
Přes všechny sliby, pánové, archiv ten dosud trouchniví a hnije v hrobkách pod kostelem sv. Mikuláše na Malé Straně (Slyšte !) částečně byla zjednává náprava, ale taková, že v přeneseném archivu není lze studovati bez újmy zdraví. Jest na nejvýše potřebí, aby bylo učiněno opatřeni, by tento rozsáhlý, pro naše dějiny tak důležitý archiv byl náležitě upraven, pro budoucnosť zachován a studiu přístupným učiněn.
Rozpočtová komise uznává potěšitelný pokrok při zachování památních knih pozemkových a desk zemských v archivech zemských a naléhá, aby také quaterny desk byly vydány zemskému archivu.
Zemský výbor tento rozkaz slavného sněmu zajisté bez průtahu provede, avšak sluší na tom trvati, aby staré pozemkové knihy, které mají býti odevzdány zemskému archivu, byly tomuto archivu vůbec odevzdány a aby nebyly, jak se to namnoze stalo, roztroušeny také po venkovských sbírkách.
Rozpočtová komise dotýká se důležité otázky pokračování dějin Palackého. O této otázce bylo již před lety na tomto sněmu jednáno a tehdáž převládalo mínění, že jest úkolem země, aby historická studia podporovala snášením archiválních pramenů ku pokračováni dějin království Českého; avšak spracování a vyčerpání z těchto pramenů že musí býti zůstaveno volné soutěži učenců samých.
Nebudu se šířiti o této otázce, poněvadž nejde přímo o její řešení, ale upozorňuji, že jest třeba, abychom se v této věci příliš neukvapovali, neboť zkušenosti, které byly v jiných zemích, jako na Moravě, při zřizování zemského historiografa nabyty, nepobádají nás zajisté k tomu, abychom i my podobných chyb u nás se dopustili.
Při uznání hodném pokroku historického bádání v království českém, tuším že toho ani není potřebí; naši učenci, když země se bude i na dále jako dosud starati o podporování studií v archivech a snášení i publikování archiválií a pramenů, se o to postarají, aby prameny ty byly dokonale zpracovány.
Konečně nesmí býti ze zřetele spouštěno, že poměry, kdy Palacký byl historiografem království Českého zřízen, byly docela jinými než nyní, a že význam historiografa v království českém by byl té doby zcela jiný, nežli byl tehdáž.
Dotýkaje se této otázky, prosím opětně, aby nebylo rušivě zasahováno v ústrojný vývoj těchto prácí.
Rozpočtová komise navrhuje: Zemskému výboru se ukládá, aby slyšev o tom historickou komisi zemskou uvážil, jakým způsobem by se dalo urychliti kritické vydání česko-moravského diplomatáře.
Nepodceňuje nikterak důležitosť takovéhoto úkolu, musím konstatovati, že v příčině té od příslušného orgánu zemského výboru dosud žádný návrh nebyl učiněn a že by se byl zemský výbor, kdyby byl takový návrh učiněn býval, jako při všech podobných případech postaral o to, aby byl záhy vyřízen. Rozpočtová komise také dotýká se pozvolného vydávání Sněmů království českého. Také my litujeme toho, že nebylo lze v roce 1896. vydati nový díl Sněmů českých. Příčiny toho jsou vyloženy ve zprávě zemského výboru. Pánové, rychlé publikování Sněmů není podmíněno toliko povolením k tomu potřebných dotací.
Zemský výbor zajisté bude pečovati, aby přání sněmu, které ve příčině rychlejšího vydávání této pro historické bádání tak důležité publikace bylo, pokud lze, splněno.
Po návrh a rozpočtové komise má býti zemskému výboru uloženo, aby vzal v úvahu, zdali by jedna manipulační síla, prozatím třeba jen diurnista, při archivu zemském v zájmu rychlejšího a účelnějšího úřadování neměla býti zřízena, a aby o tom podal zprávu.
Pánové, tohoto návrhu zvláště se musím dotknouti. Jest to neobvyklý způsob, aby takto byl činěn nátlak na zemský výbor na systemisování nových sil úřednických. Konstatuji, že z archivu zemského podobný návrh zemskému výboru dosud nebyl předložen. Jest žádoucí, aby takováto praxe se nerozšířila, poněvadž není správno, aby, když jde o takové administrativní opatření, byl zemský výbor obcházen, a aby návrh takový byl činěn přímo na sněmě. Rozpočtová komise ukazuje na nezbytnou a neodkladnou potřebu rozšíření místností zemského archivu v budově musejní a podotýká k tomu, že tomuto zájmu veřejnému