steu Weise an. Der Budgetbericht erklärt nun, dass bei Gelegenheit der Reichs-Steuerresorm im Abgeordnetenhause ganz vergessen worden sei aus gleichzeitige Bestimmungen, wie die Landessinanzen gedeckt werden sollen.
Nun, hohes Haus, die hier im Landtage maßgebenden Parteien haben auch im Abgeordnetenhause mitgesessen. Warum haben sie bei der Reichessteuerreform nicht an das Land und seinen finanziellen Bedarf gedacht? Da gilt nun auch: "Den verlornen Augenblick bringt kein Thränenstrom zurück. "
Es ist dafür gekommen, dass wir zu
den 12 bis 13 Millionen Schulden, die wir bisher haben, heuer weitere 6 Millionen ausnehmen sollen, um das diesjährige Desicit zu decken. Damit wächst für das Land Böhmen die Schuld-Robott an das Großcapital, die längst auf dem Reiche ruht und die das Volkselend mitverschuldet hat.
Oesterreich muß jetzt alljährlich gegen 160 Millionen Gulden Schuld-Zins ausbringen, und in Böhmen haben wir jetzt bereits eine halbe Million Gulden dafür beizusteuern.
In einem Jahre ist es vielleicht schon eine Mittion und mehr. Wird die Steuerkrast des Landes und des Volkes ausreichen, wenn die Ansprüche im Landtage einerseits und der Schuldenstand mit der Zinsenlast anderseits sortwährend wachsen? So bildet sich einsach eine Schuld- und Zins-Robott des Volkes an das Großcapital auch hier aus dem Boden des Landes Böhmen, die unbedingt vermieden werden müsste.
Hohes Haus! Es ist gestern bei der Budgetgeneraldebatte mit so beredten Worten von einigen Abgeordneten, die den großen Parteien angehören, namentlich auch von Dr. Zdenko Schücker davon gesprochen worden, dass wir bei den Landesausgaben sparen müssen.
Nun allerdings, in einer Zeit, in der das Volk immer mehr verarmt und theilweise ins Proletariat hinabsinkt, in der der Bauernstand finanziell zu Grunde geht, in der der Gewerbestand erliegt, in der die Steuerkraft des Volkes erlahmt, sollten wir allerdings in den Landesausgaben sparen.
Was wir hier beschließen, beschließen wir aus Kosten unserer Wähler, auf Kosten der Steuerträger, die uns hieher gesendet haben.
Mit welcher Stirne werden wir, meine Herren, in dem Zustande der jetzigen finanzietten Noth, in dem sich das Land Böhmen ausgesprochen befindet, von unsere Wähler hintreten können, wenn wir ihnen sagen müssen: Die Butgetcommission war rathlos, wie das heurige Defizit zu bedecken sei; sie wusste dafür keinen entsprechenderen Vorschlag zu machen, als dass wieder 6 Millionen Gulden Schulden, also die Hälfte von dem jetzt bestehenden Schuldenstande des Landes, auszunehmen seien, und wenn die Volksvertreter dann denselben Augenblick benützt haben, um ihre Diäten von 5 aus 8 fl. per Tag zu erhöhen.
Jch will gar nicht bestreiten, dass der Betrag von 5 fl. per Tag für einen Abgeordneten keine große Summe ausmacht; aber wir dürfen nicht- vergessen, dass das Amt des Abgeordneten auch ein Ehrenamt ist, dass es zugleich eine Pflicht und Last ist, die man dem Volke zuliebe auf die Schultern nimmt.
Wir dürfen nicht vergessen, dass gerade im heurigen Jahre die Finanznoth des Landes so groß geworben ist. Darum ist das heurige Jahr nach meiner Meinung zu einer Diäten-Erhöhung nicht geeignet.
Wenn in der Zukunft die Finanzverhältnisse des Landes Böhmen wieder gebessert sind, dann möge man an die Besserung der Diäten für die Abgeordneten denken.
Ist es Jahrzehnte mit 5 fl. Diäten per Tag gegangen, so wird es hoffentlich noch einige Jahre weitergehen, bis die FinanzVerhältnisse des Landes sich wieder besser gestaltet haben.
Wenn wir Abgeordnete im Landesbaushalte sparen wollen, wenn wir das Wort "Sparen" ernst meinen, dann müssen wir mit dem Sparen bei uns anfangen und dürfen nicht für uns Anträge auf derzeitige Diäten-Erhöhung annehmen, die das Volk gerade jetzt nicht verstehen und nicht begreifen wird.
Und was leisten wir in diesem Landtage? Meine Herren, wer es mit dem Volke wohl meint, wer es wohl meint mit den Interessen der Steuerträger, der ist als Abgeordneter im vorigen und heurigen Jahre von den Ergebnissen der Landtags-Session unbefriedigt gewesen. Und wenn das auch öffentlich nicht zugestanden wird, im Privatverkehr gestehen es die Abgeordneten vielfach zu; sie bestätigen, dass es vollständig so ist. Was sollen die Wähler über die Thätigkeit dieses Hauses denken ? Statt die wirthschaftlichen Bedürfnisse des Volkes zu befriedigen, streiten die Abgeordneten hier fort und fort über Centralismus oder Föderalismus, über Verfassung oder böhmisches Staatsrecht.
Da gibt es historische und andere Ercursionen; aber die wichtigsten Vorlagen, welche die Interessen des Volkswohles betreffen, bleiben einfach liegen, bleiben unerledigt.
Meine Herren, ich glaube, wir verdienen gar nicht die 5 fl., die man an Diäten zahlt. (Heiterkeit. ) Lachen Sie nur, meine Herren, die Sache liegt doch so! Der hohe Landtag, der dem Lande so viel Kosten verursacht, hat auch die Pflicht dafür dem Volke Entsprechendes zu leisten.
Die Abgeordneten, die als Vertreter des Volkes hieher kommen, sollten die Interessen des Volkes, vor allem die wirtschaftlichen desselben hier fördern.
Deshalb stelle ich den Antrag, dass wenigstens im heurigen Jahre auf eine DiätenErhöhung nicht eingegangen werde. Ich stelle formell, nachdem es von dem Herrn Vorredner nicht geschehen ist, nachfolgenden Antrag:
"Abg. Opitz beantragt, dass die beabsichtigte Diätenerhöhung von 5 auf 8 Gulden für die außerhalb Prags wohnen. den Land tagsabgeordneten Böhmens für das Jahr 1897 nicht bewilligt, sondern der frühere Modus der Honorirung bis zur Wiedergesundung der Landesfinanzen beibehalten werde. "
Oberstlandmarschall: Ich muß bemerken, dass ein Antrag negativer Natur unzulässig ist. Es wird wohl der Absicht, welche ausgesprochen wurde, dadurch Ausdruck gegeben werden können, dass ich den betreffenden Passus separat zur Abstimmung bringe und Diejenigen, welche der Ansicht find, dass diese Bestimmung nicht ins Leben treten soll, werden Gelegenheit haben, dagegen zu stimmen. Einen bloß negativen Antrag kann ich nicht in Verhandlung ziehen.
Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet.
Není nikdo více ke slovu přihlášen. Poslanec Březnovský se hlásí ke slovu.
Pro či proti?
Poslanec Březnovský: To jest jedno (Hlučná veselosť. )
Nebyl jsem připraven na to, abych se uchopil slova, ale donutil mne k tomu pan řečník přede mnou a pak zde ctěný můj soused pan Alfons Šťastný který vytýkal sněmu, že jeho činnosť jest úplně bezúčelná, loudavá (Posl. Šťastný: Oho, to jsem neřekl), prosím, Vy jste vytýkal členům sněmu, že ničeho nepracují a že my zde zasedáme a ničeho dosud jsme neudělali. Prosím, slavný sněme, to my všichni víme, ale to se, prosím, obraťte, pane Alfonse Šťastný, na pravou adresu.
Skoro pravidelně pan Alfons Šťastný, když se uchopí slova, ať již ve schůzi voličské anebo zde na sněmu Českém, útočí pouze na poslance a nikoliv na pravou adresu. Na vládu by měl útočiti a pak na ctěného pana maršálka. Vždyť my víme, že to není sněm království českého, že jsme sněmem nejvyššího pana maršálka, (Veselost) že bez něho ani vousy těm sluhům nevymůžeme, (Veselost), že bez jeho vůle se nedostane nic na denní pořádek.
Pan A. Šťastný ukazoval také na to, že v komisích se nepracuje, že do plena se nic nedostane, poukazoval také na to, že prvé čtení se provede, ale druhé čtení se neprojedná. Víte, pane Šťastný, proč se neprojedná ? Poněvadž Vy v prvém čtení pravidelně 2 až 3 hodiny mluvíte (Veselosť, pochvala), kdybyste mluvili krátce, 10 minut, mohli byste říci více nežli takto. Pánové, hodiny jsou zde drahé (Hlas: to je pravda!) jedině chci poukázati ještě na to, že v komisích, ve kterých já mám česť se nalézati, jako živnostenské, jsme propracovali několik návrhů, ale my je nedostaneme do plenum (Posl. Šťastný: To je vaše věc!) To je naše věc ? Copak jsem já maršálkem? (Smích. )
Ctěný zástupce křesťanských sociálů pán posl. Opitz vytýkal nám, že zde zbytečně čas maříme agitačními a politickými řečmi, že útočíme jeden na druhého. Ale, pánové, když se jedná o politickou záležitosť a o smířlivost nebo o politickou otázku rovnoprávnosti, pánové, tak jest rozčilen pan Opitz pravidelně, vzdor tomu, že se jmenuje "Christlich-sozial. " Měl se tedy obrátiti nejdříve na svou vlastní adresu. (Veselost. )
Je to pravda, pánové, my to všichni uznáváme, že na sněmu království Če ského se nepracuje nic, a věřte, že obecen stvo se ani o to nezajímá. Věřte mi kdyby dole nestálata stráž, ti ostrostřelci a granátníci, že by mnohý Pražan ani nevěděl, že snem existuje. (Bouřlivá veselost. ) Posl. Šťastný: Kdyby nekřičeli "Kveraus. " No, to je pravda. Vám nevolají "do kveru. " (Veselost. )
Já jsem, pánové, přesvědčen, že nejtěžší práce poslance očekávají, až se sněm království Českého odročí anebo uzavře. Víte, pánové, až budeme svým voličům skládati účty, co jsme udělali! Prosím Vás, pane Šťastný, jak to provedete? To budete brzo hotov. (Bouřlivá veselost. )
Když chce někdo někomu činiti výtky, musí se nebát. Prosím. Vy máte kuráž proti nám, ale proti vládě a vysokým krubům, kteří rozhodují, nemáte kuráže. Obraťte se jenom na pravou adresu, na vládu, my zde s naší strany hledíme, aby se co možná nejvíce pracovalo, ale není to možné za stávajících poměrů. Vy jste samostatná strana, (Veselost) podávejte návrhy; když budou dobré, budeme je podporovati. Kritisovati to dokážete (posl. Šťastný: Nepodporujete mé návrhy) když přicházíte s návrhem, že by člověk musíl míti čtyřhrannou hlavu, aby jim rozuměl. (Bouřlivá veselost. )
Nejvyšší maršálek zemský: Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen
Pan zpravodaj vzdává se slova. Následkem toho přistoupím k hlasování.
Prosím, aby pánové zaujali svá místa.
Ich bitte die Herren ihre Plätze einzunehmen.
Přejdeme k hlasování.
Kapitola I. v potřebě, kapitola I. úhrada a článek 1. vyřízení.
Ježto proti jisté části návrhů, které nalézají svého výrazu ve vyřízení navrženém, učiněn odpor, zamýšlím zavésti hlasování tímto způsobem, že dám hlasovati především o dotyčných položkách vyřízení, a sice napřed o odstavci I. vyřízení, který obsahuje změny, které jsou navrženy v záležitostech diet a cestovného, pak bez ohledu na to, zdali tyto části budou přijaty nebo ne, dám hlasovati o ostatních částech vyřízení.
Pakli by I. odstavec vyřízení nebyl přijat, bude na panu zpravodaji, aby poznamenal, v čem následkem toho v číslicích rozpočtu by bylo třeba učiniti změnu.
Pakli řečený článek bude přijat, dám pak hlasovati o dotyčných položkách jak v potřebě, tak i v úhradě.
Gegenstand der Abstimmung ist Cap. I. des " Erfordernisses", Cap. I. der "Bedeckung" und Artikel I. der "Erledigung".
Nachdem gegen einen Antrag der Commission, welcher im Absatze I, des Artikels I der "Erledigung" seinen Ausdruck findet, Einwendungen erhoben worden find, beabsichtige ich die Abstimmung in der Weise einzuleiten:
Zuerst wird über den Absatz 1 des Artikel I. der "Erledigung" abgestimmt werden und dann über die übrigen Absätze des Artikels I. Sollte der erwähnte Absatz 1 nicht angenommen werden, wird der Herr Generalberichterstatter die Güte haben anzugeben, welche Abänderungen im Bezuge auf die Ziffer des Voranschlages infolge dessen nothwendig sind.
Insolge dessen würde dann die geänderte Ziffer zur Abstimmung gelangen. Sollte der Absatz angenommen werden, dann werden von der Commission beantragten Ziffern im "Erfordernisse" und in der "Bedeckung" zur Abstimmung gelangen.
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?
Nebyla činěna žádná námitka.
Es wird keine Einwendung erhoben.
Není snad zapotřebí, abych první odstavec četl; jest to odstavec, který počíná: "Poslancům, kteří nemají stálého bydliště... " až do poslední řádky...: "dle určené ceny čís. 140 sněmovní. "
Ich werde zuerst den Absatz 1 zur Abstimmung bringen. Ich brauche denselben wohl nicht vorzulesen, nachdem derselbe gedruckt vorliegt.
Es ist das jener Absatz, welcher ansängt mit den Worten: "Den Abgeordneten, welche ihren standigen Wohnsitz außerhalb Prag" und schließt mit den Worten: "mit einem bestimmten Preise zu Grunde zu legen Nr.147 Ltgz. "
Žádám pány, kteří odstavec tento přijímají, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Absatz annehmen, die Hand zu erheben.
Jest přijat.
Er ist angenommen.
Nyní dám hlasovati o ostatních částech článku I.
Nunmehr werde ich die übrigen Theile des Art. I. zur Abstimmung bringen.
Ich ersuche die Herren, welche diese Absätze annehmen die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří tyto položky přijímají, aby vyzdvihli ruku.
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Dám nyní hlasovati o dodatečných položkách, jak v Potřebě tak v Úhradě.
Ich werde nunmehr die betreffenden Positionen im "Erfordernisse" und in der "Bedeckung" zur Äbstimmung bringen.
Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří tyto položky přijímají, aby vyzdvihli ruku.
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Generální zpravodaj Dr. Fořt: Kap. II. vykazuje v Potřebě následující obnosy; Osobní náklad 432 481, věcný náklad 75. 557, dohromady tedy 508. 038.
V Úhradě:
II. Zemská správa.
Kap. 2.
Tit. 1. Příspěvky......zl. 9. 500
Tit. 2. Úroky aktivní z kapitálů fondů domestikálního a zemského ........112. 965
Tit. 3. Užitek z nemovitostí.. 17. 913
Tit. 4. Výtěžek z vydávání zem.zákonníka...... 800
Tit. 5. Ekvivalenty.....74. 025
Tit. 6. Hudebné.......145. 800
Tit. 7. Rozličné příjmy.... 400
V celku kapitola 2... 361. 403
Ve Vyřízení klade si za čest rozpočtová komise činiti následující návrhy:
Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si navrhnouti, aby bylo panu generálnímu zpravodaji uspořeno, aby předčítal celý obsah vyřízeni, a postačí snad, když naznačí dotyčná čísla.
Ich erlaube mir anzuregen, dass dem Herrn Generalberichterstatter ersparrt werde, den ganzen Text der Erledigung vorzulesen, und ich bitte, dass es vielleicht als genügend angenommen werde, die betreffenden Ziffern bloß zu verlesen.
Gen. zprav. Dr. Fořt: Vyřízení kapitoly II. se týkající naznačeno jest pod čl. II. otištěným na str. 225-228 tištěné zprávy.
Současně dovoluji si jménem rozpočtové komise slav. sněmu podati zprávu o referátu zemského výboru v příčině zřízení zemského statistického úřadu.
V sezení dne 14. února 1896 učinil p. posl. Adámek následující návrh: " Pro království české zřídí se zemská statistická kancelář při výboru zemském. Zemskému výboru se ukládá, aby v nejblíže příštím zasedání sněmu předložil osnovu organisačního statuta této statistické kanceláře.
Zemský výbor věnoval této důležité otázce veškerou pozornosť a předložil rozpočtové komisi návrh organisačního statutu chystaného zemského úřadu statistického.
Rozpočtová komise prozkoumavši dotyčný návrh zemského výboru, usnesla se jednohlasně učiniti slav. sněmu následující návrh:
Zemský výbor království českého klade sobě za čest navrhnouti:
Slavný sněme, račiž se usnésti: I. Přiložený návrh statutu zem. statistického úřadu se schvaluje.
II. Zemský výbor království Českého se zmocňuje:
a) Aby na základě prozatímní smlouvy získal způsobilou sílu jako přednostu statistické kanceláře zemské, zahájiv za tím účelem vyjednávání s dosavadním přednostou statistické kanceláře rady zemědělské odborníkem c. k. dvoř. radou prof. Dr. Karlem ryt. Kořistkou.
b) Aby převzal síly úřední při statistické kanceláři rady zemědělské zaměstnané, prozatímně přímo do zemské služby a o poměrech z tohoto převzetí vyplynoucích v příštím zasedání sněmovním podal zprávu a návrhy.
c) Aby pro statistickou kancelář prozatímně ustanovil jednoho koncipistu s platem 1000 zl. a požitky jak u konceptních úřadníků zemského výboru jsou vyměřeny, při čemž otázka postupu zůstavena budiž upravení zvláštnímu.
d) Aby dle týchž zásad ustanovil pro statistickou kancelář jednoho účetního assistenta s platem 800 zl. a s požitky, jak pro zemské úřadníky účetní jsou upraveny.
2. Zem. výboru se ukládá, aby pokud možná v příštím zasedání sněmovním předložil návrh na systemisaci míst konceptních a manipulačních při zem. statistické kanceláři.
Do zemského rozpočtu, tedy ke kap. II. vkládá se částka 3. 500 zl. na prozatimní aktivování statistické kanceláře rady zemědělské v r. 1897.
Landtagssecretär Höhm (liest): Kap. II. Landesverwaltung. Erfordernis.
Personalaufwand......fl. 432. 481
Sachlicher Aufwand.....fl. 75. 557
Im Ganzen Kapitel II. fl. 508. 038
Bedeckung.
Beiträge........fl. 9. 500
Activinteressen von Domestical-Landescapitalien......fl. 112 965
Ertrag der Realitäten.... fl. 173. 913 Ertrag des Landesgesetzblattes. fl. 800 Aequivalente.......fl. 74. 025
Musikabgabe.......fl. 145. 800
Verschiedene Einnahmen... fl. 400 Im Ganzen Kapitel II. fl. 361. 403
Hiezu Artikel II. der Erledigung des Landesvoranschlages u. zw. Absatz 1-12.
Ferner beantragt die Commission bei diesein Kapitel:
Der hohe Landtag wolle beschließen: 1. Der beigeschlossene Statutsentwurf des statistischen Landesamtes wird genehmigt.
II. 1. Der Landesausschuss des Königreiches Böhmen wird ermächtigt:
a) mittelst provisorischen Vertrages eine geeignete Kraft als Vorstand des statistischen Landesbureaus zu gewinnen, zu welchem Zwecke derselbe mit dem gegenwärtigen Vorstande des statistischen Bureaus des Landeskulturrathes, k. k. Hofrath Prof. Dr. Karl Ritter v. Kořistka in Verhandlung zu treten hat.
b) Die bei dem statistischen Bureau des Landeskulturrathes in Verwendung stehenden Beamten provisorisch direkt in Landesdienste zu übernehmen und über die aus dieser Uibernähme entstehenden Verhältnisse in der nächsten Landtagssession Bericht zu erstatten und Anträge zu stellen.
c) Für das statistische Bureau einen Konzipisten mit dem Gehalte von 1000 fl. und den für die Konzeptsbeamten des Landesausschusses festgesetzten Bezügen provisorisch aufzunehmen; wobei die Frage der Vorrückung einer besonderen Regelung vorbehalten bleibt.
d) Nach denselben Grundsätzen für das statistische Bureau einen Rechnungsassistenten mit dem Gehalte von 800 fl. und mit den für die Landes-Rechnungsbeamten festgesetzten Bezügen zu bestellen.
2. Dem Landesausschusse wird aufgetragen. womöglich in der nächsten Landtagssession einen Antrag betreffend die Systemisierung von Konzepts- und Manipulationsstellen bei dem statistischen Landesbureau vorzulegen.
III. In den Landesvoranschlag wird behufs provisorischer Aktivirung des statistischen Bureaus des Landeskulturrathes im J. 1897 der Betrag von 3500 eingestellt.
Nejvyšší maršálek zemský: K těmto položkám se přihlásil a sice proti návrhu komise p. posl. Šťastný.
Dávám mu slovo.
Poslanec Šťastný. Slavný sněme! Já musím se, ačkoliv nerad, zmíniti o věci, která činí mezi naším voličstvem, ať patři do té neb oné třídy, dosti veliké rozhořčení, a sice jest to spojování členství zemského výboru s mandátem do říšské rady. Jak přijde na tuto záležitosť někde řeč, ozývá se všude jeden hlas, že řádné vykonáváni obou těchto povinností jest nemožné a (Tak jest!) že by v tom se mělo učiniti nějaké opatření, totiž v tom smyslu, aby, když někdo jest členem zemského výboru, neb byl zároveň poslancem na radě říšské. Já jsem o správnosti toho náhledu úplně přesvědčen a myslím také, že jest to naprosto nemožné, aby někdo zastával řádně povinnosti člena zemského výboru a zároveň zastával řádně svůj mandát říšský. Že se to spolu nedá srovnat, o tom svědčí zrovna náš řád zemský, který předpisuje, že člen zemského výboru má bydleti v Praze. A velectění pánové, když není ani dovoleno, aby člen zemského výboru bydlel mimo Prahu, tedy snad na Vinohradech, jen proto, aby mohl řádně vykonávati svou povinnost co člen zemského výboru, tím méně jest přípustno, aby někdo bydlil ve Vídni (Hlas: A v Hlinsku), poněvadž mu jest konání jeho povinností co člena zemského výboru znemožněno. Myslím přece, že mně nikdo neupře, že říšský poslanec třeba sám, tedy bez rodiny, musí míti své řádné bydliště po čas sněmování na říšské radě ve Vídni. Už z toho vysvítá, že zákon sám to vylučuje, aby mohly býti tyto dvě hodnosti spolu spojovány. Ve zprávě komise rozpočtové se ospravedlňuje také to, že členové zemského výboru mají dostati šestinedělní dovolenou, tak jako prý to má každý úředník. Pánové, to svědčí o tom, že ta práce člena zemského výboru musí býti velikou, když potřebuje napotom jako každý jiný úředník šestinedělní dovolenou. Také k tomu poukazuje návrh, kdysi učiněný, aby byl počet členů zemského výboru rozmnožen, že musí býti velice mnoho práce u zemského výboru, tak že tato hodnosť vyžaduje celého člověka, totiž celou jeho sílu. A nyní, pánové, jak pak může potom někdo vykonávati své povinnosti co člen zemského výboru, když sedm měsíců aspoň musí ztráviti na říšské radě ve Vídni. Pánové, já to mám fysicky za naprosto nemožné. Pánové se vymlouvají na voliče, že prý jest to vůle voličů, že prý voličové chtí, aby ten dotyčný pán byl poslancem jejich a na druhé straně, že zase sněm, když je volí do zemského výboru, je chce míti tu.
Ale pánové, jsou jisté povinnosti které nejsou vždy zákonem předepsány ale jsou to povinnosti morální a myslím, že právě u členů sněmu musí býti tyto nejprvnější a nejvážnější, a také myslím, že zde nemůže rozhodovati vůle voličů, aby ukládali členu zemského výboru, aby své povinnosti nemohl konati.
Já myslím, tak daleko že vůle voličů nemůže jíti, aby mohli říci, my to chceme, aby si nekonal své povinnosti jako člen zem. výboru; to, pánové, tak daleko vůle voličů nemůže jíti. To jest jejich věc, když jejich poslanec, kterého mají rádi a který své povinnosti proti nim konal, převzal na sebe povinnost v zemském výboru, aby k tomu se rozhodl, jestli chce býti nadále jejich poslancem na radě říšské anebo členem zem. výboru. To musí věděti nejlépe sám, kde může býti účínějším a kde může svému národu a svým voličů více hověti a býti na užitek.
Ale aby někdo mohl se vymlouvati na to, že poněvadž to voličové jeho chtějí, musí choditi vlastně ale nechoditi 7 měsíců na říšskou radu a nemoci vykonávati své povinnosti zemské, to, pánové, myslím, že jest naprosto nepřípustné, a tak daleko asi právo voličů nemůže jíti.
Vedle toho jsou ale ještě jiné věci, na které se vede také stížnost. Vede se stížnost na to, že zem platí polního kazatele, který jest placen dosti velikými penězi tuším, že má asi 1600 nebo 1800 zl. a že i tento tráví na říšské radě. Pánové, to jsou dvě hodnosti, které se tak málo dají spolu srovnati jako členství zem. výboru s mandátem v říšské radě. Když si zaplatíme svého úředníka, máme přece právo žádati, aby pracoval; za to ho platíme. On musí jedno nebo druhé opustiti, co se fysicky nedá spolu spojiti. Jinak by bylo, kdyby se to dalo fysycky spolu spojiti, abychom mohli říci: ten člověk obětuje té věci čas, který mu zbývá. Pak by to bylo v pořádku a nemohli bychom tomu brániti. Ale jedním tělem může býti člověk jen na jednom posvícení (Veselosť); já soudím, že fysicky jest nemožné, aby někdo konal cesty po Čechách a byl kazatelem a zároveň aby byl poslancem na říšské radě ve Vídni. To vede k nepořádku, který konečně hraničí skoro již na korrupci.
Mimo to chci se zde ještě zmíniti o jedné nepřístojnosti, která se také vyčítá a sice zastávání úřadu ředitele na zemské škole hospodářské. To jest také nesrovnatelné, nemůžeť přece někdo, kdo jest na říšské radě, říditi hospodářskou školu, nemůže tam vyučovati a nemůže povinnosti, za které jest placen a zodpověděn, vykonávati. Mimo to ještě má země to bene, že musí platiti jeho zástupce atd., ten člověk ale není také na tom místě, pro které původně byl zvolen a které zanedbává, a tam musí býti síla jiná, třeba méně vhodná, a to musí si dáti země líbiti jen k vůli tomu, že ten pán nebo voličové jeho si přejí, aby byl na říšské radě.
Pánové, to jsou věci, které jsou naprosto nesrovnatelné. To musíme si přiznati a jest to skutečně na nás samých, abychom hleděli takovýmto věcem zabrániti.
Jestli se to kdy dělo, tu nemůže se na to poukazovati. Byl to nešvár, a protože se to dělo dříve, nemůže se připustiti na dále, jakmile se proti tomu ozývá tak mocně lid jako nyní.
Pánové, my zajisté máme největší příčinu šetřiti s každým krejcarem. Vidíte, jak naše finance zemské špatně stojí, a nyní máme přijíti k lidu a ospravedlniti takové jednáni. Vždyť to jde do tisíců, tu nejde o žádnou maličkosť; my bychom potřebovali těchto pár tisíců na jiné všem prospěšné věci.
Já v této záležitosti činím resoluční návrh, a sice:
Zemskému výboru se ukládá, aby uvažoval o tom, nepřekáží-li řádné vykonávání mandátu poslance říšského řádnému vykonávání povinností spojených:
1. s hodností člena zem. výboru,
2. se službou polního kazatele,
3. se službou ředitele zem. školy hosp. a aby své dobré zdání podal slav. sněmu v příštím jeho zasedání s případnými návrhy.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by mně byl návrh odevzdán.
Pan posl. Šťastný učinil návrh, který sluší považovati za návrh resoluce, a učiním dotaz na podporu; pak-li tento návrh bude dostatečně podporován, odkáži jej dle stávajícího zvyku rozpočtovému výboru k podání zprávy.
Der Herr Abg. Šťastný hat einen Antrag eingebracht, welcher dahin geht, dass das hohe Haus eine Resolution fasse. Ich werde den Antrag zur Unterstützung bringen. Im Falle, dass er hinreichende Unterstützung findet, werde ich diesen Antrag, sowie es bei der Verhandlung über das Budget üblich ist, an die Budgetkommission zur Berichterstattung und Antragstellung übergeben.
Návrh pana poslance Šťastného zní: "Zemskému výboru se ukládá, aby uvažoval o tom, nepřekáží-li řádné vykonávání mandátu poslance říšského řádnému vykonávání povinností spojených:
1. s hodností člena zemského výboru,
2. se službou polního kazatele,
3. se službou ředitele zemské školy hospodářské, a aby své dobré zdání podal sněmu v příštím jeho zasedání s případnými návrhy. "
Žádám pány, kteří tuto resoluci podporují, aby vyzvedli ruku.
Návrh není dostatečně podporován, a nemůže tedy o něm býti jednáno.
Jest přihlášen ku slovu a sice vlastně o záležitosti statistického úřadu, která se však zároveň s těmito položkami projednává, p. posl. Adámek.
Dávám slovo p. posl. Adámkovi.
Poslanec Adámek. Slavný sněme! Přihlásil jsem se pouze proto ke slovu, abych obrátil pozornosť slavného sněmu, k veledůležitému úkolu, kterýž dnes má býti po návrzích slavné rozpočtové komise řešen. O zřízení statitické kanceláře zemské bylo zahájeno jednání již v r. 1878 a dnes, téměř po 20 letech, konečně jest dána příležitosť tomuto slav. sněmu, aby přistoupil k definitivnímu rozřešení tohoto pro království České a pro jeho národohospodářský a kulturní význam tak důležitého úkolu.
Ukazuji k tomuto faktu proto, aby bylo zjevno, jakou křížovou cestu musí vykonati u nás i ten nejlepší návrh, než dospěje k uskutečnění, jakož i na důkaz