Starali jsme se o to, abychom získali některé peněžní ústavy, aby přijímaly přebytky a poskytovaly zápůjčky, ale to bohužel se nám ještě nepodařilo, neboť kterýmkoliv ústavem jsme vyjednávali o půjčky, půjčoval jen na směnky a nechtěl nám půjčiti na otevřený účet. Potkávali jsme se všudy vždy s neúspěchem a zápůjčky přišly nám ovšem velíce draho. Bohužel musím doznati, že i Zemská banka tak učinila a musím doznati, že Zemská banka dosud jaksi nepřátelsky se chová k těmto spořitelnám a záložním spolkům, neboť musím doznati, že Zemská banka, ačkoliv věděla, že ústřední jednota nemá peněžních prostředků a nemůže půjčiti, přece některé spolky odkazovala, by se obrátily na ústřední jednotu českou. To vypadá tak, jako illusorní věc.

Ovšem konstatuji, že dnes máme zprávu v rukou jinou, že skutečně Zemská banka snad uznává, že bylo by zapotřebí, by zasahovala do toho jinak a, ve zprávě jest obsaženo, že chce jednotám půjčovati na běžný účet.

To ovšem vypadá jinak, to s potěšením beru na vědomí a mám za to, že pakli na otevřený účet se bude půjčovati, záložní a spořitelní spolky budou pracovati s prospěchem největším, poněvadž, když mohou přebytky své uložiti a na běžný účet si vypůjčiti, kde budou potřebovati, pak zajisté úkolu, jaký mají záloženské spořitelní spolky, bude vyhověno. To jsem chtěl jen podotknouti.

Ještě jen několiv slov vyslovím jako přání; neučiním žádného návrhu, ale zvláště zemskému výboru dávám na uvážnou již loňský svůj návrh, aby jakási organisace se stala s okresními hospodářskými záložnami.

Velectění pánové, v okresích jest velice mnoho takových záložen, jako ku příkladu v našem okresu Žamberském, že záložny ty sotva živoří. Kdyby se organisace stala, aby spořitelny a úvěrní spolky mohly soustřediti přebytky v záložnách okresních, pak za isté by tyto okresní záložny úkol ten splnily. To dnes dle stanov a dle zákona o okresních hospodářských záložnách se státi nemůže.

Jen vyslovuji ku konci to přáni, aby zemský výbor pracoval tak, jako pracoval, poněvadž jsme přesvědčeni, že v zemském výboru práce šla rychle, že se každé žádosti co možná vyhovělo. To jsem chtěl jen podotknouti.

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo p. poslanci Adámkovi.

Přísedící zemského výboru Adámek: Také já sdílím s p. poslancem Hovorkou politování nad tím, že se ve zprávě zemědělské komise tak obšírně pojednává o činnosti německé ústřední jednoty Raiffeisenovych pokladen a že ve zprávě té, jakož i v dnešním úvodu pana zpravodaje o činnosti české jednoty se vyslovují pouze domněnky.

Bohužel nemohu, poněvadž nemám k tomu pomůcek, po této stránce zprávu zemědělské komise doplniti a projevuji pouze přání, aby český svazek Raiffeisenových pokladen podobné zprávy zemskému výboru podával as touže energií postupoval, jako německá ústřední jednota Raiffeisenových pokladen.

Arciť nikterak nepomíjím, že různé jsou poměry v českých a německých krajinách a různost tato že jest hlavní příčinou, že se u nás v českých okresích Raiffeisenovy pokladny tou měrou nerozšířily jako v krajinách německých.

U nás, jak povědomo, mnohem dříve provedena byla organisace záložen na základě soustavy Schulze-Dellitzschovy nesmrtelnou zásluhou Františka Simáčka, který zajisté tímto dílem si získal vděčnou paměť všech upřímných přátel národohospodářského vývoje v našich vlastech. (Výborně !)

Přes to přece všecho jest však žádoucno, aby i s naší strany, když země takové podpory ústavům těm udílí, těchto ústavů bylo více hleděno, a aby, kde toho potřeba se jeví, hlavně v krajích chudých, takové záložny byly zakládány.

Tu sluší arciť pilně míti k tomu zřetel, aby to byly skutečné Raiffeisenovy záložny, totiž záložny malé, určené po výtce pro jednu obec, a ne veliké, které operují s 50 i 100. 000 zl. To nejsou již Raiffeisenovy pokladny, alebrž peněžní ústavy vyžadující docela jiné správy a kontroly.

Ústavy takové neodpovídají původním účelům těchto malých, na podrobné znalosti osobních i hospodářských poměrů všech členů založených ústavů.

Statistika ukazuje, že některé záložny vykazují závodní podíly 5 zl, 50 zl. atd., avšak také přes 2000 zl., úsporné vklady několik set zlatých, avšak také 70000 zlatých, ano i 157 114 zl.

Velice nestejné jsou při těchto záložnách také fondy reservní.

K poměrům těmto zvláště upozorňuji.

Zemí podporované záložny Raiffeisenovy mají, jakmile jich záložní fond dostoupí výše vkladů, zemskou subvenci spláceti.

V roce 1895 nebylo při 71 záložnách reservních fondů.Fondy tyto činily při 13 záložnách méně 100 zl., při 7 záložnách 100 až 200 zlatých, při 7 záložnách 200 až 300 zl., při 3 záložnách 300 až 400 zl., při 1 záložně 400 až 500 zl., při záložně zubrnické 2593 zl. 17 kr.

Nedostatečné dotování reservních fondů jest při těchto ústavech velkou vadou. Musíme na tom trvati, aby v poměrech těchto nastala náprava, již záhy způsobiti jest především úkolem revise. Splácení subvencí zemských záložnami Raiffeisenovými jest velmi důležité, poněvadž tím způsobem se opatří zvláštní fond zemský ku podporování těchto ústavů, dosud při žádné záložně reservní fond nedostoupil té výše, jaké dostoupiti má, aby země nabyla nároku na splácení subvence.

Mám za to, že jest veledůležitý úkol revisní činnosti, aby se přihlíželo ku náležitému dotování reservních fondů záložen Raiffeisenových. O to musí především také pečovati ústřední svazky záložen Raiffeisenových; jež země tak vydatně subvencionuje, svazky tyto musí pečovati, aby povinnost těchto záložen k zpět splácení subvencí zemských nebyla pouze na papíře, nýbrž aby také byla skutečně konána. Spočívá to v zájmu věci samé i dalšího vývoje této organisace. Dále ukazuje zpráva zemědělské komise a také z ráva zemského výboru k tomu, že dosavadní způsob podělování záložen stejnou subvencí 250 zl. se nezamlouvá. Račte uvážiti, že v r. 1895 čítaly členů záložny: do 20 21 záložen, od 20-40 členů 22 záložen, od 40-60 členů 22 záložen, od 60 až 80 členů 15 záložen. od 80 - 100 členů 14 záložen, od 100 - 120 členů toliko l záložna a jedna přes 190 členů. - Mohl bych uvésti celou řadu dat ostatních o poměrech podílů, vkladů, aktiv a passiv z těchto záložen, ale nechci unavovati slavný snem čísly. Již fakta uvedená dokazují, že není správné, aby země sebe menší ústav podporovala stejnou měrou jako ústav rozměrů větších.

Z té příčiny navrhl zemský výbor, aby mu zůstavena byla jistá volnost, aby nebyl přímo nucen vyhověti každé žádosti za předem určenou, stejnou subvenci peněžitou. Pan zpravodaj připomněl, že některé ze subvencí zemských nepoužije se k tomu účelu, kterému byla věnována; proto jest důležito, aby zem. výboru byla dána náležitá volnost k vyšetření výše potřebné subvence, jakož i, jak se subvence použije, aby od případu k případu mohl rozhodnouti, má-li té které záložně poskytnouti subvenci peněžitou neb opatřiti ji potřebnými knihami, pokladnou atd.

Proti tomu bych se ale z důvodů praktických vyslovil, aby bylo opět stanoveno, že musí býti dána určitě stejná suma každé pokladně, poněvadž to odporuje velké různosti pokladen těchto. Takové šablonování a uniformování se nezamlová; není také radno umělým způsobem horečku při zakládán těchto záložen vyvolávati.

Uznávajíce, že do jisté míry jest země povinna tyto podpory udíleti, toho musíme dbáti, aby těchto podpor skutečně používáno bylo k tomu účelu, ku kterému se věnují a proto bych si přál, aby dozor k těmto záložnám byl vlastně po této stránce co možná nejpřísnější.

Proto také zem. výbor v minulém roce povolil těmto oběma svazkům záloženským subvence po 1000 zl. aby jim bylo vůbec usnadněno konání jich statutárních úkolů, k nimž arciť v prvé řadě konáni revise náleží. Že však tato může býti konána také jinak, nežli revisorem zvláště k tomu zřízeným, právě ukázal p. posl. Hovorka.

Organisování Raiffeisenových záložen jest akcí svépomocnou, do vnitřního její vývoje nesluší zasahovati rušivě kterémukoliv orgánu.

Vývoj této akce sluší podporovati tím způsobem jako dosud a ne zbytečným poručníkováním, a proto musí býti oběma svazkům a sice jak českému tak německému vyhražena samospráva, s níž jest ovšem také odpovědnost spojena oproti zemskému výboru.

Přistoupíme-li na to, aby těmto svazkům udělena byla vydatná zemská subvence, musíme tím více naléhati, aby konaly také naproti zemi svou povinnost, totiž by naproti zem. výboru a slavnému sněmu odpovídaly za dokonalé používání subvencí zemských a spolu měly zodpovědnost za organisování a správu záložen Reiffaisenových.

Setrvá-li sl. sněm na tomto stanovisku, jakože pevně doufám, že setrvá, pak bude položen základ, k pozvolnému sice, ale trvalému vývoji těchto ústavů.

Varuji před každým ukvapením, před zbyrokratisováním těchto ústavů, ale zvláště před tím, aby se zakládaly záložny pouze proto, aby dostaly zemskou pomoc a potom, jak se jim zemské podpory dostane, aby toliko malomocně živořily, neb takovémuto nakládání se zemskými penězi se musíme opříti netoliko v zájmu zemských financí, ale také v zájmu blahodárných těchto ústavů.

Děkuji panu zpravodaji, že též on sám uznal, že zemský výbor, pokud na něm bylo, vývoj těchto záložen horlivě podporoval.

Tím směrem, jak jsem naznačil, zajisté nadále budeme postupovati. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Ich erkläre die Debatte für geschlossen. Prohlašuji rokováni za skončené. Wünscht der Herr Berichterstatter das Schlußwort?

Ich ertheile ihm das Wort.

Berichterstatter Abg. St. Richter: Hoher Landtag! Ich stimme zunächst vollkommen den Ausführungen des Herrn Landesausschußbeisitzers Adámek zu, dass bei den Raiffeisenschen Spar- und Darlehenskassenvereinen auf die Bildung eines entsprechenden Reservefondes Bedacht genommen werden solle; es hat aber auch die Landesculturcommission bereits diese Nothwendigkeit erkannt und ihr den Ausdruck gegeben auf Seite 8 und 9 des Berichtes, in welchem es heißt:

"Was speciell den Reservefond anbelangt, so wird aus dem dem Landesausschußbericht beigegebenen statistischen Ausweis entnommen, dass derselbe bei vielen Spar- und Darlehenskassenvereinen entweder gar nicht oder ungenügend dotiert wird. Das genossenschaftliche Princip und die Sicherheit der einzelnen Genossenschaften erfordern aber einen Reservefond, der bei etwaigen Verlustfällen in erster Linie herangezogen werden muss.

Es erscheint daher im hohen Grade wünschenswerth, dass der Landesausschuß durch die mit der Revision betrauten Organe einerseits auf eine entsprechende Dotierung des Reservefondes, wie ihn die Statuten verlangen, Einfluß nehme, dass er anderseits aber durch dieselben Organe auch den Zeitpunkt feststellen lasse, in welchem der Reservefond die statutenmäßige Höhe der Geschäftsantheile enreicht hat, in welchem Zeitpunkt nach Ansicht der Landeskulturkommission auch die Verpflichtung der Rückzahlung der erhaltenen Landessubvention in Kraft zu treten hätte. "

Es wird in Durchführung dieses Theiles des Motivenberichtes daher gewiss eine der ersten und wichtigsten Aufgaben der mit der Revision betrauten Organe sein, aus die entsprechende Dotierung des Reservefondes Bedacht zu nehmen; denn es ist Thatsache, dass unter 107 Vereinen, welche hier ausgewiesen erscheinen, 61 gar keinen Reservefond ausweisen, und unter den übrigen sinden wir einen Reservefond von 1 fl. 46 kr. bis 2593 fl. 87 kr. und zwar bei dem Sparund Darlehenskassenvereine in Saubernitz. Der Spar- und Darlehenskassenverein in Saubernitz ist aber kein Raiffeisen'scher Verein, deshalb nicht, weil er mit Wechseln arbeitet, weil er höhere Geschäftsantheile hat und auch seine Thätigkeit im Einzelnen nicht ganz im Raiffeisen'schen Geiste führt.

Im Uebrigen haben wir den größten Reservefond in Brandau mit 622 fl. 15 kr Es muss allerdings berücksichtigt werden, dass von den 107 Vereinen, von denen 61 noch keinen Reservefond ausweisen, 34 Vereine erst im Jahre 1895, über welches Jahr dieser Rechnungsabschluss lautet, ihre Thätigkeit aufgenommen haben; diese konnten also noch gar keinen Reservefond haben. Gewiss aber bleibt das eine fernere wichtige Aufgabe der Genossenschaften, für die entsprechende Dotierung der Reservefonde zu sorgen, und, bis die Reservefonde die Höhe der Geschäftsantheile erreicht haben, wird auch der Zeitpunkt gegeben sein, in welchem die gewährte Landessubvention, welche eigentlich ein unverzinsliches Darlehen ist, wieder zurückgezahlt werden wird.

Es ist auch vollkommen richtig, was der Herr Landesausschußbeisitzer Adámek bemerkt hat, dass den einzelnen Genossenschaftsverbänden eine gewisse Autonomie gewährt werden soll, denn sie sind durch ihre ständige genossenschaftliche Thätigkeit mit den Verhältnissen und Bedürfnissen des Genossenschaftswesens auch am genaueften vertraut und sie sind allein in der Lage, aus dem ständigen Verkehre, den sie mit den einzelnen Genossenschaften pflegen, auch etwaige Mängel und Bedürfnisse wahrzunehmen, in diesem Sinne einzugreisen und die ganze genossenschaftliche Thätigkeit darnach zu gestalten.

Es hat der Herr Abg. Hovorka dann bemängelt, dass in dem Berichte der Landeskultur-Kommission über den Verband der böhmischen Genossenschaften und diese selbst zu wenig bemerkt sei. Ich muss dem gegenüber erwidern, dass die Landeskultur-Kommission mit großem Vergnügen bereit gewesen wäre, auch das von dem böhmischen Genossenschaftsverbande uns zur Verfügung stehende Material zu verarbeiten, wenn ein solches zur Verfügung gestanden wäre; wir hatten aber kein derartiges Material, und ist uns über die Thätigkeit des böhmischen Genossenschaftsverbandes bisher wenig bekannt. Wir können nur den lebhasten Wunsch haben, dass in gleicher Weise, wie die deutschen Raisseisenschen Spar- und DarlehensCassenvereine sich zu einem Verbände mit einer bereits erfolgreicher Thätigkeit zusammengeschlossen haben, sich auch die böhmischen Raiffeisenschen Spar- und Darlehens Cassen-Vereine zusammenthun, und, wenn der böhmische Verband glaubt, dass er aus den von dem deutschen Verbände getroffenen Einrichtungen etwas sich nutzbar machen und aus seine Verhältnisse übertragen kann, so steht ihm der Einblick in die Organisation des deutschen Verbandes und dessen Behelfe jederzeit zur Verfügung. Es kann übrigens bei dieser Gelegenheit daran erinnert werden, dass das Bestreben der Vertreter des deutschen Genossenschafts-Verbandes von vorne herein aus ein Zusammengehen, ein Handinhandgehen mit dem böhmischen Verbände auch mit Rücksicht auf die Herausgabe der Bücher und Drucksorten gerichtet war.

Man ist ist der böhmischen Seite aber, leider nicht so weit gekommen und man konnte auch nicht so weit kommen, weil der böhmische Verband heute noch nicht, soviel ich weiß, bis heute noch nicht über den todten Punkt hinweggekommen ist, das ist der Punkt, wo die Revision beginnt.

Solange der Verband die Revision nicht ausnimmt, wird er nicht actionsfähig sein, solange wird er die wichtigste seiner Ausgaben, die Geldausgleichung und Darlehensgewährung nicht erfüllen können und solange werden ihm von keinem Creditinstitute, auch nicht von der Landesbank. Darlehen gewährt werden können, weil für dieselbe die Voraussetzung der Darlehensgewährung, die Sicherheit, fehlt. Erst bis ich die Revision der Bücher und der Cassa vorgenommen habe, weiß ich genau, wie die Geschäftsführung ist, ich kenne genau alle Persönlichkeiten, weiß, ob sie vertranenswürdig sind, kenne genau den Besitz- und den Lastenstand der einzelnen Mitglieder und bin aus Grund der Credittafel, welche ich mir nach vorgenommener Revision anlege, vollkommen informirt über die Creditsähigkeit und Creditwürdigkeit dieser Vereine.

Solange ich die Revision aber nicht vorgenommen habe, weiß ich gar nichts, und solange kann auch sein Institut dem Verbände für seine Genossenschaften ein Darlehen geben.

Es hat der Herr Abg. Hovorka den Wunsch ausgesprochen, es möchten die Raiffeisen'schen Spar- und Darlehenskassen-Vereine in ein gewisses Verhältnis zu den landw. Bezirks-Vorschußkassen gebracht werden. Ich möchte es auch lebhast wünschen, ich halte es jedoch nach der gegebenen Sachlage für unmöglich. Abgesehen von den localen Verhältnissen sprechen auch die Verhältnisse der inneren Organisation dagegen.

Es ist ja bekannt, dass nicht alle landw Bezirks-Vorschußkassen in gleicher Weise arbeiten, es gibt viele, welche dem Bedürfnisse nach Befriedigung des landw. Personal-Credites im vollen Umfange Rechnung tragen, es gibt aber auch viele landw. Bezirks-Vorschußkassen, bei denen nicht in erster Linie die Befriedigung des landw. Personal-Credites und der Bewilligung eines billigen Credites, sondern in erster Linie das Geschäftsinteresse im Vordergründe steht, und es ist ja durch Berichte, beispielsweise die Jahresberichte des Verbandes der allgemeinen deutschen Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften erwiesen, dass wir in diesem Lande landw. Bezirks-Vorschußkassen haben, welche einen Zinsfuß bis zn 5pZt. haben und welche eine Dividende bis 40pZt. zahlen.

Mit solchen Kassen können die Raiffeisenschen Spar- und Darlehens-Vereine nicht concurrieren, mit denen können sie in keine Geschäftsverbindung treten, denn die Raiffeisenschen Spar- und Darlehenskassen-Vereine müssen billig arbeiten und können sich nur an solche Geldinstitute anlehnen, welche ihnen die billige Arbeit möglich machen.

Aber auch aus einem anderen Grunde, glaube ich, sollten wir nicht ein besouderes Interesse daran haben, die Raiffeisen'schen Sparund Darlehenskassen-Vereine an die landw. Bezirks-Vorschußkassen anzulehnen.

Die Bezirksvorschusskassen, welche in dem allgemeinen Verbande vereinigt sind, von dem ich vorhin gesprochen habe, haben nach dem Rechnungsabschlusse für das Jahr 1895 ein eigenes Kapital von 7, 793. 102 fl., und diesem eigenen Kapitale steht gegenüber das fremde Kapital in der Hohe von 45, 193. 576 fl.; es war und ist demnach das eigene Vermögen dieser Bezirksvorschußkassen 6 bis 7 fach mit fremdem Kapitale belastet; das ist nicht nur eine Gefahr für die ©laubiger, sondern auch eine Gefahr für die Genossenschaften selbst, umsomehr, als viele von ihnen noch auf beschränkter Haftung berufen. Das gilt von den Vorschußkassen, welche in dem allgemeinen Revisionsverbande vereint sind; allein es gibt auch solche, welche außerhalb dieses Verbandes stehen. Und wie die Geschäftsführung derselben ist, weiß ich nicht; ich will das Beste annehmen, aber es liegt darüber nichts vor. Ich kenne nur solche Vorschußkassen, welche die Einlagen von den Raiffeisen'schen Spar- und VorschußkassenVereinen mit 3 1/2 pZt. verzinsen, wahrend sie ihnen im Bedarfsfälle Wechseldarlehen zu 6pZt. gegeben haben.

Damit ist den Raiffeisen'schen Spar- und Vorschußkassenvereinen aber absolut nicht gedient; denn diese müssen eine möglichst geringe Zinsfußspannung haben, höchstens von einem 1/2 pZt., bei dem Verbände der deutschen Genossenschaften arbeitet man mit einer Spannung von 1/4 pZt. und dabei trägt der Verband die ganze Regie. Ich glaube nicht, dass sich eine Bezirksvorschußkassa finden wird, welche in gleicher Weise ihnen entgegenkommen würde. Deshalb, vor allem aber aus Gründen der Sicherheit und, weil die lokalen Verhältnisse es nicht anders möglich erscheinen lassen, glaube ich, dass eine bestimmte organische Verbindung der Raiffeisen'schen Spar- und Darlehenskassenvereine mit den Bezirksvorschußkassen sich nicht wird herstellen lassen. Es find das zwei verschiedene Organisationen, von welchen eine jede eine besondere Aufgabe zu erfüllen hat und die nebeneinander wirken, und ist besonders von den Raiffeisen'schen Spar- und Darlehenkassenvereinen zu hoffen, dass sie nicht nur in Bezug auf die Kreditgenossenschaften im engeren Sinne, sondern auch durch Erfüllung aller weiteren gemeinnützigen Aufgaben, welche ihnen statutenmäßig gestellt sind, segensreich wirken werden.

Es hat sich der Herr Abg. Dr. Krajnik gegen den Beschlussantrag der Landeskulturkommission gewendet, welcher den Wunsch nach möglichst billigem Credit seitens der Landesbank ausspricht. Ich glaube nicht, dass dieses Verlangen ein unbilliges ist; ich habe ja schon in meinen ersten Ausführungen hervorgehoben, und es kommt das auch in dem vorliegenden Berichte der Landeskultur-Commission zum Ausdrucke, dass wir mit Befriedigung das Entgegenkommen constatieren, welches die Lanbank den Raiffeisen'sche Cassavereinen und deren Verbänden in dem letzten Jahre bewiesen hat, und welches bereits eine praktische Form erhalten hat.

Deshalb aber muß uns noch immer der Wunsch offen bleiben, und dieser Wunsch wurde von den Vertretern der Genossenschaften bei verschiedenen Anlassen, insbesondere auch bei den Verbandstagen ausgesprochen, dass im Falle des Bedarfes die Landesbank den Raiffeisen'schen Spar- und Vorschußcassavereinen, beziehungsweise, deren Verbänden möglichst billige Darlehen gewähre; denn mit einem anderen als einem möglichst billigen Zinsfüße, d. i. einem solchen, der nach der Lage des Geldmarktes als der zulässig billigste erscheint, ist den Raiffeisen'schen Spar- und Vorschußcassenvereinen absolut nicht gedient.

Auch wird anerkannt, dass die Landesbank sich keine Provisionen für die Geschäfte des Banquieurs zahlen lässt, die sie den Genossenschaftsverbänden gegenüber besorgt. Aber sie hebt Ueberweisungsgebühren ein, und die sind immerhin, Wenn auch die Bank nur die Baarauslagen damit deckt, bei einem größerem Verkehre ziemlich erheblich und, da der Genossenschaftsverband von dem 1/4 %, welches zwischen dem Darlehens Zinsfüße und dem Zinsfüße ihrer Einlagen besteht, ihre eigene große Regie tragen muss, fällt diese Ueberweisungsgebühr, auch wenn sie nicht mehr als 100-200 Gulden im Jahre ausmacht, ins Gewicht. Vielleicht Wird es einmal möglich sein, dass die Landesbank als ein Landesinstitut, das berufen ist, auch gemeinnützigen Zwecken zu dienen, selbst auch von diesen Ueberweisungsgebühren absehen kann. Es ist das kein imperativer Antrag, sondern ein Wunsch.

Wenn man aber glaubt, dass mit dem Ausdrucke dieses Wunsches bereits zu viel gethan ist, erlaube ich mir darauf zu verweisen, dass z. B. die Hypothekenbank in Mähren zwei Beamte ausschließlich mit der Geldvermittlung für die dortigen Genossenschaftsverbände beschäftigt, sowohl was den Personalcredit als die Convertierung und die Hypothekardarlehensgeschäfte betrifft. Zwei Beamte stehen dort ausschließlich dem Genossenschaftsverbande zu Diensten; und ich erlaube mir weiter darauf hinzuweisen, dass beispielsweise Raiffeisensche Sparund Darlehenskassenvereine in Nieder-Oesterreich, als sie dort im Entstehen und im ersten Aufblühen begriffen waren, als es galt, denselben über die ersten Anfänge hinwegzuhelfen, in Niederösterreich von der dortigen Hypothekenbank Darlehen zu 3 pZt. Zinsfuß bekommen haben. Dann, glaube ich, kann es für uns wohl nicht unbillig erscheinen, wenn wir, da wir in der Genossenschaftsentwicklung auch noch nicht allzusehr erstarkt sind, in diesem Stadium wo möglich einen Darlehenszinsfuß von 4 pZt. von der Landesbank in Anspruch nehmen mochten.

Im Uibrigen konstatiere ich mit Befriedigung, dass im Allgemeinen sämmtliche Redner, welche zu dem Berichte das Wort ergriffen haben, als Freunde und Förderer der Raiffeisen'schen Institution gesprochen haben, und ich bitte das hohe Haus, die vorliegenden Anträge der Kommission mit dem aus dem Landesausschussberichte übernommenen eine Antrage annehmen zu wollen. (Bravo!)

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über. Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Anträge der Commission.

Zu denselben hat nach dem Punkte 6 der Herr Berichterstatter namens der Commission noch einen Punkt 7 eingefügt, welcher lautet:

"7. Die vom Landesausschusse dem "Centralverbande der deutschen landwirthschaftlichen Genossenschaften in Böhmen" und dem Vereine

"Ústřední jednota českých hospodářských společenstev pro království České"

Durchführung ihrer statutarischen Zwecke überhaupt und insbesondere ihrer Revisions- und belehrenden Tätigkeit für das Jahr 1896 im Betrage von je 1000 fl. bewilligten Subventionen werden genehmigt. "

Dann kommt der in der gedruckten Vorlage mit der Zahl 7 bezeichnete Punkt als

Punkt 8.

Ich glaube daher die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich über die gesammten Anträge der Commission in einer einzigen Abstimmung abstimmen lassen werde.

Předmětem hlasování jsou návrhy komise. Tyto návrhy jsou vytištěny a pozůstávají ze 7 článků. Po článku 6. navrhl pan zpravodaj jménem komise, aby jakožto článek 7. byla vložena následující věta.

"7. Subvence zemské, které zemský výbor povolil, pro rok 1896 v obnosech po 1000 zl. "Ústřední jednotě německých hospodářských společenstev v Čechách" i "Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev pro království České" k provádění jich úkolů statutárních vůbec, zvláště pak jich činnosti revisní a poučovatelské, se schvalují. "

Dále pak odstavec, který v tištěné předloze má číslo 7, přichází jako číslo 8.

Mám za to, že může býti hlasováno o návrhu komise v jednom hlasování tak, jak dle dnešního návrhu pana zpravodaje se vyskytl.

činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Es ist keine Einwendung erhoben worden. Nebyla činěna žádná námitka.

Ich ersuche die Herren, welche die Commissionsanträge annehmen, die Hand zu erheben.