dne 18. ledna 1866 č. 1. a konstatovati prostě, že vrchní správa školství v království Českém dopouští vyučování jazyku českému i na 9 německých školách dvoutřídních, ač zákon sám, a to ve shodě se zásadami vychovatelství, připouští vyučování druhém jazyku zemskému teprve od třídy třetí počínaje, když dítě bylo pomocí vlastního jazyka mateřského dospělo již k větší zralosti, a vyloučena jest obava, že by současným učením se dvěma jazykům mohlo býti povážlivě přetíženo a v pokroku ostatním, a sice nejdůležitějším, zdržováno".
Zajímavý obraz poskytuje výkaz soukromých obecných škol, jichž bylo v roce 1894. celkem 284 a sice českých 108 a německých 172 a utrakvistických 4.
Tyto školy většinou konfessijní navštěvovalo 24. 398 dítek školou povinných, a sice chodilo českých dětí do českých soukromých škol 11069, do německých 3852, kdežto německých děti chodilo do českých soukromých škol 96 a do německých 9268; ostatní dítky náležely k národnostem jiným.
V Praze navštěvovalo soukromé české školy 410. českých dětí a žádné německé, kdežto do soukromých škol německých chodilo 1165 dětí českých a 1563 německých.
Dětí školou povinných bylo v Čechách v roce 1894 1, 074. 385; při posuzování návštěvy škol národních činiti však jest pouze s 905. 295 dětmi, ježto ostatní navštěvovaly buď školy soukromé, buď nějaké vyšší, nebo byly vyučovány doma, nebo navštěvovaly jinou školu veřejnou, než-li k jaké náležely.
Z oněch 905. 295 dítek navštěvovalo veřejné školy české 570. 753 českých a 3. 097 německých dětí a veřejné školy německé 314. 114 dětí německých a 17. 262 českých.
Z českých dětí města Prahy navštěvovalo české školy 92. 67 proč. z hruba, německé školy 7. 33 proc.; kdežto z německých dětí města Prahy chodilo do německých škol 99 proc. a do českých škol pouze jen 1 proc.
Nepoměr škol českých a německých vysvítá z fakt následujících, rovněž ve zprávě komise školské zebruvně uvedených: na 1 školu připadalo roku 1894 v českých okresích školních 198 dětí, německých 146 a na jednu třídu připadalo v okresích českých 63 a v německých 55 dětí.
V okresích městských, kde jsou jen pětitřídní obecné a k nim se pojící měšťanské školy, připadalo na 1 školu 679 a na 1 třídu 171 dětí.
Dle celkového průměru připadá jedna národní škola na 192 dětí českých a 136 dětí německých a jedna třída národních škol na 61 dětí českých a 51 dětí německých.
Vyjmeme-li z tohoto úhrnu školy měšťanské, objeví se poměr ještě horší; neboť připadá jedna měšťanská škola na 406 dětí českých a 209 dětí německých a jedna třída měšťanských škol na 70 dětí českých a 38 dětí německých.
Systemisovaných míst učitelských bylo r. 1894 na národních školách 15. 384, (o 392 více, než v r. 1893. )
Z tohoto počtu připadá na školy měštanské 1083 mužských a 245 zemských sil učitelských a na školy obecné 12. 534 mužských a 1522 ženských sil učitelských.
Definitivně ustanovených bylo 1970 sil učitelských zatímně 2596; učitelů vedlejších předmětů bylo 104, industriálních učitelek 3210 a výpomocných sil 442. Těchto sil výpomocných, které jen z nouze povolávány bývaly, když sil kvalifikovaných byl nedostatek, ubylo oproti r. 1893 zase 51.
Školská komise ve své zprávě praví doslovně v příčině, těchto pomocníků školských následující:
Jest potěšitelno, že počet výpomocných sil stále klesá, a lze doufati, že nejdéle do 10 let nebude nikde v království Českém již ani jedné výpomocné síly, leda snad zkoušených, a k substituci ustanovených. Zbývalo by tedy ještě pojednati o kapitole 7. a 8. zprávy zemského výboru, které jednají o návštěvě školní, o výsledku vyučování a pomůckách učebních, jakož i vzdělávání učitelstva.
Avšak komise školská vyřizujíc zprávu zemského výboru i tyto dvě kapitoly obsahující rozhodla se nepojati je do své zprávy, nýbrž ospravedlniti své stanovisko následujícím prohlášením: Uvádím toto ze zprávy proto, poněvadž mohu předpokládati, že tištěná lonská zpráva bude se nacházeti v rukou sl. sněmu.
Veškerá data, jež pod uvedenými záhlavími pojal zem. výbor do své "Zprávy o stavu nár. školství v král. českém za r. 1894, vyňata jsou ze zprávy, kterou o stavu nár. školství za šk. r. 1892-93 podala c. k. zemská šk. rada ministerstvu vyučování a kultu a která zemskou školní radou byla zemskému výboru sdělena. Z úvodu zprávy zem. výboru nevysvítá sice, zda-li sobě zem. výbor sám udělení zprávy úřední od c. k. zem. šk. rady vyžádati musel, či zda-li zem. škol. rada sama z vlastního ponuknutí o sdělení své zprávy ministerstvu podané se postarala. Ať tak či onak, jisto jest, že sněm království Českého, jenž na příklad k úhradě schodku jevícího se pro r. 1895. povolil již 73/4 mil. zlatých z prostředků zemských a rok co rok stále rostoucí příspěvek k řádnému nákladu na školství národní povolovati musí, právem činiti může nárok, aby zem. škol. rada ohromné tyto sumy spravující byla povinna a nikoliv pouze oprávněna podávati slav. sněmu každoročně zprávu o činnosti své, v níž mimo jiné zvláštní místo zasluhovalo by též sdělení o tom, jakého vyřízení došly petice, slav. sněmem vládě postoupené a zemskou škol. radou vyřízené. Takových petic v letech minulých každoročně značné množství bylo slav. sněmem postoupeno vládě k vyřízení buď bez poznámky, nebo k šetření, nezřídka i s přímluvou, aniž by sl. sněm kdy byl zvěděl, jaký účinek měla přímluva jeho a jakého vyřízení došly petice buď prostě k vyřízení, nebo k šetření a vyřízení postoupené.
Ale i zpráva, kterou zem. školní rada ministerstvu vyučování a kultu každoročně o stavu nár. školství v království českém podává, vyniká důležitostí svou nad jiné úřední zprávy a výkazy tím, že obsahuje vlastně výsledky každoroční učitelské práce školské a tudíž obraz osvětné, vzdělávací činnosti všech oněch nesčíslných ústavů, jež vydržují oba národové vlasť naši obývající a v kulturním snažení závodící, aby mládeži jejich, budoucím to pokolením občanstva, dostalo se náležité průpravy ve směru mravném jakož i praktickém pro skutečný život.
Kdežto vlastní zpráva zemsk. výboru o stavu nár. školství obmezuje se jaksi na souborný obraz všech pomůcek a prostředků vzdělávacích, jež každým rokem stále utěšeněji se množí a touže měrou také stále většího nákladu vymáhají, podává zpráva zemské školní rady každým rokem určitou odpověď na otázku:
Jakých výsledků bylo docíleno vyučováním, jakých zkušeností získáno a kterak s jedné strany mládež školy pro ni zřízené navštěvuje a s druhé strany nastávající učitelstvo k osvětné práci své se vzdělává ?
A právě o těchto nejdůležitějších věcech dostává slav. sněm zprávu pouze z druhé ruky, na základě sdělení, jichž se zem. výboru od zem. školní rady dostalo a jež jsou pouhým opisem úřední zprávy, ministerstvu kultu a vyučování podané.
Školská komise nemůže zatajiti, že tento stav věci vyžaduje nápravy a že důstojnosť slav. sněmu vymáhá toho, aby c k. zem. školní rada byla zavázána podáváti jemu každoročně zvláštní sdělení o stavu nár. školství, z nichž by jasně na oči se stavěl výsledek učitelské práce ve školách a ovoce ohromných obětí, jež přináší království české ochotnou obětavostí sl. sněmu ku vzdělávání školní mládeže a dorostu učitelského.
Potřebu nápravy v tomto směru nepociťuje pouze komise školská, nýbrž i kruhy zemských poslanců stojící mimo ni. O tom svědčí zajisté návrh posl. K. Adámka a soudruhů podaný v letošním prvním zasedání tohoto sl. sněmu a nesoucí se k tomu, aby sl. sněm uložil zem. výboru zavésti jednání s vládou v příčině podávání zevrubných výročních zpráv o činnosti zemské škol. rady slavnému sněmu.
Návrh tento, školské komisi usnesením sl. sněmu ze dne 25. ledna 1896 k řízení odevzdaný, jde sice dále, než kam směřují vývody této zprávy, ale i v tomto svém znění obsahuje dotčený návrh pouze požadavek spravedlivý a slušný. Vždyť i dle základních zákonů státních vyhradilo sobě zákonodárství ústřední pouze stanovení základních pravidel národního školství, vše ostatní zákonodárství zemskému zůstavujíc. A poněvadž instituce zem. školní rady spočívá na zákonech zemských, může jen oprávněným nazván býti požadavek, aby nejvyšší školní úřad království Českého podával každoročně zákonodárnému sboru království českého zevrubná sdělení o své činnosti vůbec.
Vyřizujíc současně jak zprávu zemského výboru o stavu národního školství v r. 1894, tak i návrh pana poslance Adámka a soudruhů čelící k podávání zprávy o činnosti zemské školní rady slavnému sněmu, usnesla se školská kommisse dne 31. ledna 1896, že odporučí slavnému sněmu následující návrh:
Sl. sněme, račiž usnésti se takto:
I. Zpráva školské komise o zprávě zem. výboru jednající o stavu nár. školství v r. 1894, béře se na vědomí a schvaluje se.
II. Zemskému výboru ukládá se, aby s c. k. vládou zavedl jednání v příčině podávání zevrubných sdělení výročních o činnosti c. k. zem. škol. rady sněmu království českého, a aby o výsledku tohoto jednání podal v nejblíže příštím zasedání sněmu zprávu s příslušnými návrhy a III. Tím dochází vyřízeni svého návrh posl. Adámka a soudruhů č. tisku LII.
Zpráva školské komise v těchto návrzích vrcholící zůstala arciť roku loňského pro nával jiných prací a krátkost zasedání nevyřízena.
Zemský výbor s ochotou všeho uznání hodnou usnesl se dne 1. dubna 1896 nejen předložiti opět zprávu loňské komise školské slavnému sněmu, ale učinil také již dotaz k zemské školní radě, jaké stanovisko zaujímá ku druhému návrhu komise školské.
Letos pak mimo nevyřízenou zprávu o stavu národního školství r. 1894 podal zemský výbor současně zprávu o výsledku svého zakročení u zemské školní rady, ze kteréžto zprávy uvádím následující (zpráva obracena je na slavný sněm):
C. k. zemská školní rada přípisem ze dne 15. července 1896, č. 20. 113 vynesení vys. c. k. ministerstva záležitostí duchovních a vyučování ze dne 26. května 1896 č. 1125, dle kteréhož se strany vlády nečiní se v zásadě námitky proti tomu, aby sněmu království Českého sdíleny byly výroční zprávy o činnosti zemské školní rady.
Zároveň bylo zmíněným vynešením ministeriálním vysloveno, že není závady, aby, pak-li by zemský výbor si přál za účelem upravení tohoto zpravodajství se zemskou školní radou vyjednávati, uspořádala k tomu cíli komisionální poradu, na níž by se súčastnili členové zemského výboru a zemské školní rady.
Dále nařídilo vys. c. k. ministerstvo kultu a vyučování, aby zemská školní rada o výsledku dalšího jednání svého času zprávu ono podala, vyhradíc sobě o věci se rozhodnouti.
Vzhledem k tomuto ministerialnímu vynesení žádala zároveň zemská školní rada zemský výbor za jeho mínění, jenž přípisem ze dne 24. června 1896, č. 37. 771 zemské školní radě odpověděl, že milerád je ochoten vstoupiti se zemskou školní radou za účelem podávání zevrubných zpráv o činnosti zemské školní rady sněmu království českého v komisionální vyjednávání a že jako zdejší delegáti páni přísedící zemského výboru prof. dr. Josef Pražák a Karel Adámek byli ustanovení.
Dotyčná komisionální porada odbývána byla za účasti delegátů s obou stran dne 19. listopadu 1896 v místnostech zemské školní rady, při čemž vzájemné dohodnutí docíleno bylo o tom, jakým způsobem by mělo býti upraveno zpravodajství o stavu národního školství se strany zemské školní rady, by dle intence školské komise z něho jasně vysvitl výsledek učitelské práce ve školách a ovoce ohromných obětí, jež přináší království České ku vzdělávání školní mládeže a dorostu učitelského.
Až dosud nedošlo žádné sdělení od zemské školní rady, zdali vysoké c. k. ministerstvo kultu a vyučování návrhy v dotčené komisionální poradě přijaté již schválilo čili nic.
Jakmile konečné rozhodnutí vys. c. k. ministerstva kultu a vyučování sem sděleno bude, oč zároveň žádáme, neopomene zemský výbor o výsledku vyjednávání se zemskou školní radou v příčině podávání zevrubných zpráv o činnosti zemské školní rady zvláštní dostatečnou zprávu podati. "
Poněvadž zemský výbor již na základě pouhého snesení školské komise učinil, k čemu slavným sněmem na základě návrhu dříve teprv vybídnut býti měl, odpadá potřeba usnášeti se dnes o návrhu druhém a třetím původního návrhu, pročež školská komise totožná s loňskou, poněvadž reaktivovaná usnesla se setrvati při obsahu zprávy tištěné ve příčině konečných návrhů, avšak upustiti cd návrhu druhého a třetího, poněvadž bezpředmětnými se staly a omezuji se tedy jménem školské komise na návrh první.
Slavný sněme, račiž se usnésti takto:
Zpráva školské komise o zprávě zemského výboru jednající o stavu národního školství v r. 1895 béře se na vědomí a schvaluje se.
Landtagssekretär Höhm (liest): Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Bericht der Schulkommission über den Bericht des Landesausschusses, betreffend den Stand des Volksschulwesens im Jahre 1894 wird zur genehmigenden Kenntnis genommen.
Oberstlandmarschall: Es hat sich zu diesem Gegenstände der Herr Abg. Dr. Zdenko Schücker gemeldet.
Ich ertheile ihm das Wort.
Abg. Dr. Zdenko Schücker: Hoher Landtag! Der soeben vorgetragene Bericht über den Stand unseres Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1894 spricht eine außerordentlich beredte Sprache, und ist von allen Vertretern des Volkes in diesem Hause, welcher Nationalität sie auch immer gehören mochten, mit hoher Besriedigung zur Kenntnis genommen.
Meine Herren, wenn man vergleicht den heuer zur Vertheilung gelangten Bericht des Landesausschusses für das Jahr 1896, betreffend das Volkschulwesen, mit dem soeben vorgetragenen Berichte, so sieht man ein stetiges, konsequentes Anwachsen der Schulen, der einzelnen Schulklassen und die Zunahme des Lehrerstandes, und wenn auch die Zunahme des
Aufwandes auf die Schulen, aber doch eine gedeihliche Entwicklung unseres ganzen Volksschulwesens.
Meine Herren, das muss einen jeden Freund des Bolkes mit einer hohen Genugtuung und Besriedigung erfüllen.
Beide Völker, welche dieses schöne Land bewohnen, wetteifern mit einander in einem edlen Wettbewerb, um so viel als möglich ihrem Volke die Segnungen des Reichsvolksschulgesetzes und die Wohlthaten eines geregelten geordneten Volksschulwesens zutheil werden zu lassen.
Es gereicht uns zur Ehre und auch Ihnen, meine Heiren von der čechischen Seite, zur hohen Anerkennung, dass Sie gleich uns bemüht sind, die Wohlthaten des Reichsvolksschulgesetzes vom Jahre 1869 sich eigen zu machen und derartig für die Ausbreitung des Volksschulwesens in diesem Lande zu sorgen, dass wir wohl gut sagen können, wir haben beide Völker ganz unsere Pflicht gethan, wo es sich handelt um die Heranbildung unseres Nachwuchses, um die Schaffung der geistigen Ausbildung und die Fortentwickelung unserer Nachkommen, die einst nach uns bestimmt sind, in diesem Lande die Geschicke desselben zu bestimmen.
Es ist das ein außerordentlich erfreuliches Zeichen, dass wir hier einen gemeinschäftlichen Berührungspunkt finden in diesem Lande, dass Wir uns zusammenfinden zu kulturellen Aufgaben, wo wir an sich gegenseitig angewiesen find durch wirtschaftliche und kulturelle Grundlagen, denn Wir haben so mauche Punkte von gemeinschaftlichem Interesse, welche in das beiderseitige Leben in vitalster Weise eingreifen, dort, Wo Wir doch sagen müssen, dass es sich für uns bade empfehlen würbe, in manchen Beziehungen sich die Hand zum Frieden zu reichen und gemeinschaftlich zu arbeiten. (Sehr richtig. )
Die freiheitliche Fortentwicklung ist eine derartig große, und Sie haben ebenso ein lebhastes Verständnis dafür wie wir, dass wir, wenn es uns nicht gelingen sollte, jetzt die nationale Frage ans der Welt zu schaffen und durch einen Ausgleich zu beseitigen, uns auf den freiheitlichen Grundlagen zusammenfinden follten, um die kostbarsten Errungenschaften, die wir im Wege der Gesetzgebung erlangt haben, uns zu erhalten.
Ich glaube, dass ein Appell jetzt an das hohe Haus gerichtet gewiss am Platze ist. Wenn wir die einzelnen Wahlvorgänge beachten, die anlässlich der Reichsrathswahlen zu Tage traten, so können wir sagen, dass die Gefahr der finsteren Reakzion austritt und dass namentlich eines der kostbarsten Güter, die das Volk besitzt, die freie Volksschule uns entrissen werden soll.
Meine Herren, ich begrüsse es mit Freude, wenn der jedem Anlasse die Vertreter der beiden Volker aus das entschiedenste und wärmste dafür eintreten und sowohl die Deutschen als auch die Czechen offen erklären, dass, was die Volksschule anbetrifft, sie nach keiner Richtung hin das Recht des Volkes verkümmern lassen wollen, selbst Wenn die Kosten und Opfer, die für das Land damit verbunden sind, von Jahr zu Jahr wachsen sollten. Wir sind uns klar darüber, dass diese kosten vom Lande getragen Werden müssen, weil auf der anderen Seite auch die Fruchte aus diesem segensreichen Gesetze in der Zukunft derartig groß sein werden, dass die Lasten, welche wir uns da aufbürden, vollständig gerechtfertigt sind und leicht und gerne von uns getragen Werden müssen.
Ich mochte aber auch unserem ausgezeichneten Lehrerstande ein Wort des Lobes sprechen. Der Lehrerstand ist heutzutage oft ein Gegenstand der heftigsten Angriffe geworden, und es muss jeden freiheitlich gesinnten Menschen ganz eigentümlich beruhren Die Art und Weile, wie gerade in Wien von den jetzt legierenden Kreisen der Stadtvertretung gegen den Lehrerstand vorgegangen wird. Nun, der Lehrerstand hat nicht nur in Niederösterreich, in Wien, er hat auch in Böhmen den Fehdehandschuh aufgegriffen, den man ihn hingeworfen hat, und ist mit aller Entschiedenheit für die Rechte der freien Schule eingetreten und er verdient dafur die vollste Anerkennung.
Er hat dies gethan in einer Weise, wo er seine eigene Sicherheit exponiert hat, in einer Weise, wo er sich vielleicht selbst schaden kann; aber ohne Rücksicht darauf, weder links noch rechts schauend, ist der Lehrerstand den Weg gegangen, den das Volksschulgesetz ihm weist, er ist dafür eingetreten, dass die Freiheit der Volksschule aufrechterhalten werde und dass alle Angriffe, welche gegen diese Freiheit gerichtet sind, zurückgewiesen werden.
Es ziemt sich in diesem hohen Hause, wo offenes Verständnis für die Volksschule herrscht, und wo so oft für die Volksschule von allen Seiten gebrochen worden ist, dass auch hier den Lehrern die Anerkennung ausgesprochen werde für ihr mannhaftes Eintreten für die
Volksschule und dass ihnen die Versicherung gegeben werde, dass dieser hohe Landtag, wenigstens in seiner großen Majorität, auf dem Standpunkte steht, dass er die Lehrer in ihrem schweren Kampfe, welcher ihnen aufgezwungen wurde, thatkraftigst auch unterstutzt (Bravo!)
Mich hat es gedrängt, diese Erklärung abzugeben, und ich gestehe, dass ich durch den vorgelegten Bericht in hohem Maße befriedigt worden bin und dass ich Wunsche, dass sich das Volksschulwesen auf dieser gesunden Grundlage immer weiter ausbreite zum Segen beider Völker, welche dieses schone Land bewohnen. (Bravo. Lebhafter Beifall links!)
Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch Jemand das Wort?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erklare die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Špindler: Slavný sněme! Ze žádné strany proti věcnému obsahu zprávy a proti konečnému návrhu nebylo činěno námitek.
Vřelá slova, kterými provázel zprávu a návrh velectěný pan řečník, dr. Schücker, ze strany německé, mohu jen uvítati jako úkaz potěšitelný, že potřeba shody vzájemné mezi oběma národy alespoň na polikulturním a na poli pokroku a volnosti pociťuje se i u strany německé.
Přál bych si, aby tomuto pocitu dávali páni sousede naši výraz i tam, kde jsou doma, na své domácí půdě, a aby zejména z toho měly prospěch ty dítky české, které právě tak, jako dítky německé touží po osvětě a vzdělanosti ve vlastni národní své škole.
Já tedy opětně doporučuji návrh komise k přijetí.
Nejv. mašálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Gegenstand der Abstimmung ist blos Punkt I. der gedruckten Commissionsantrage, nachdem die Commission die Punkte II. und III aus dem Grunde zurückgezogen hat, weil sie mittlerweile anderweitig erledigt worden sind.
Předmětem hlasovaní jest toliko odstavec první návrhu komise, ježto komise vzala zpět odstavec II. a III. z té příčiny, že byly mezi tím jinak vyřízeny.
Návrh zní:
Slavný sněme, račiž se usnésti takto:
Zpráva školské komise o zprávě zem.výboru jednající o stavu nár. školství v r.1894 béře se na vědomí a schvaluje se.
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Bericht der Schulkommission über den Bericht des Landesausschusses, betreffend den Stand des Volksschulwesens im Jahre 1804, wird zur genehmigenden Kenntnis genommen.
Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist a n g e n o m m e n.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru ohledně změny § 9. organizačních stanov pro střední hospodářské školy.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Landeskultur-Kommission über den Bericht des Landesausschusses betreffend die Abänderung des § 9 des Organisations Statutes für landwirtschaftliche Mittelschulen.
Zpravodajem jest pan posl. Fišera. Dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Fišera: Slavný sněme! Maje zření k tomu, že zpráva, o níž právě tu jde, jest tiskem tu rozdána, domýšlím se, že mohu se zcela dobře omeziti jen na to, abych přečetl konečné návrhy a slavnému sněmu k přijetí je doporučil.
Tyto návrhy znějte: Slavný sněme, račiž se usnésti: § 9. organisačních stanov pro střední školy hospodářské v království Českém mění se a bude zníti na příště takto:
"Osnova učební zahrnuje z pravidla předměty v § 2. vypočtené.
Kolik hodin vyučovacích jednotlivým předmětům jest věnovati a kterak hodiny ty na jednotlivé semestry rozvrhnouti obsahuje dodatek k těmto stanovám a zůstavuje se nadále k návrhu kuratoria školy, jíž se týče, rozhodnouti zemskému výboru za souhlasu c. k. vlády.
V němčině znějí takto:
Der hohe Landtag wolle beschließen: § 9. des Organisationsstatutes für landwirtschaftliche Mittelschulen im Königreiche Böhmen wird abgeändert und hat zu lauten wie folgt:
"Der Lehrplan umfasst in der Regel alle im § 2 angeführten Gegenstände.
Die Bestimmung der den einzelnen Gegenständen gewidmeten wöchentlichen Lehrstunden, sowie deren Vertheilung auf die einzelnen Semester enthält der Anhang zu dem Normalstatut und erfolgt fortan über Antrag des betreffenden Curatoriums, vom Landesausschusse mit Zustimmung der k. k. Regierung. "
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Ich erkläre den gedruckten Commissionantrag für angenommen.
Prohlašuji, ze jest tištěný návrh komise přijat.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva téže komise o zprávě výboru zemského v příčině změny § 8. normálních stanov pro školy hospodyňské.
Nächster Gegenstand der Tagesordist der Bericht derselben Commission über den Landesausschußbericht betreffend die Abänderung des § 8 des Normal-Statutes der Haushaltungsschulen.
Dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Fišera; Slavný sněme! I zde byla zpráva tiskem rozdána a myslím, že taktéž mohu přestati na tom, abych pouze konečné návrhy se slavným sněmem sdělil a k přijetí je doporučil.
Věc tato není rovněž tak velikého významu; změna se týká článku 8. a činím tudíž ve jménu komise zemědělské následující návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
I.§ 8 osnovy stanov škol hospodyňských zrušuje se v dosavadním znění svém a znějž příště takto:
Sbor učitelský: Na škole vyučují:
A. 3 řádné učitelky, totiž:
1. učitelka předmětů literních,
2. učitelka industriální a prací praktických,
3. učitelka předmětů přírodovědeckých a polního hospodářství.
Pro toto třetí místo, nenalezne-li se vhodné učitelky, může býti ustanoven učitel, kteréhož po případě jmenovati lze dle potřeby i ředitelem školy.
Jinak jedna ze tří řádných učitelek ustanoví se jako ředitelka školy hospodyňské.
B. Pomocné učitelstvo, totiž:
1. učitel náboženství,
2. učitelka (cvičitelka) pro vaření a prace praktické, kterouž, osvědčí-li se po delší dobu, může zemský výbor jmenovati definitivně,
3. lékař jako učitel zdravovědy,
4. zahradník jako učitel zahradnictví. Řádné učitelstvo ustanovuje k návrhu kuratoria zemský výbor, dohodnuv se s c. k. vládou.
Pomocné učitelstvo povolává kuratorium.
II. Zemskému výboru se ukládá, aby vzhledem k upravení služebních pomerův učitelek na školách hospodyňských a sice ve směrech platnými pravidly pro zemědělské školy vytčených, sněmu zemskému zprávu podal a návrh učinil.
V němčině znějí tyto návrhy následovně:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
I.
Der § 8 des Normalstatutes der Haushaltungsschulen wird in seiner gegenwärtigen Fassung aufgehoben und hat künftig zu lauten, wie folgt:
§ 8.
Lehrkörper: Der Unterricht wird ertheilt:
A) von drei ordentlichen Lehrkräften, nämlich:
1. von der Lehrerin für die literarischen Fächer,
2. von der Lehrerin für weibliche Handarbeiten und praktische Arbeiten,
3. von der Lehrerin für Naturgeschichte und Landwirtschaftslehre.
Für diese dritte Lehrerstelle kann, falls seine geeignete Lehrerin zu finden wäre, ein Lehrer bestellt werden, welcher eventuell im Bedarfsfalle auch als Schulleiter angestellt werden kann Sonst ist eine von den drei ordentlichen Lehrerinen als Leiterin der Haushaltungsschule zu bestellen.
B) Ferner wird der Unterricht von Aushilfslehrern ertheilt, nämlich:
1. von dem Religionslehrer,
2. von der Lehrerin (Uibungsleiterin) für Kochen und praktische Arbeiten, welcher der Landesausschuß, falls sie sich durch längere Zeit bewährt, das Definitivum ertheillen kann,
3 von einem Arzt als Lehrer für Gesundheitslehre,
4. von dem Gärtner und Uibungsleiter für Gärtnerei.
Die ordentlichen Lehrkräfte werden über Antrag des Curatoriums vom Landesausschuß im Einvernehmen mit der k. k. Regierung bestellt.
Die Aushilfslehrer werden vom Curatorium ernannt.
II. Der Landesausschuß wird aufgefordert, in Absicht der Regelung der Dienstverhaltnisse der Lehrerinnen - zde má stát "an den Haushaltungsschulen" - na místě "zu den Haushaltungsschulen" - nach Maßgabe des für die landw. Lehranstalten bestehenden No males dem Landtage Bericht und Anträge zu erstatten.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Nachdem Niemand das Wort verlangt, erkläre ich die gedruckten Commissionsanträge für a n g e n o m m e n.
Prohlašuji, že jsou tištěné návrhy komise přijaty.
Nächster Gegenstand der Togesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-Kommission über den Landesausschußbericht, betreffend die Forderung der Spar- und Darlehenskassen-Vereine nach dem System F. W. Raiffeisen und deren Verbände.