sebevědomé správy ústřední. Zde třeba ukázati jenom ku skládání smetí resp. ku spalování smetí, poněvadž jest Vám, velectění pánové, zajisté známo, že v dobách cholery nebo, kdyby se stalo a měl se snad blížiti mor, i vývoz smetí bude zakázán, ke způsobu čistění stok a žump, ku vyklízení znečištěných potokův a ramen řeky, k umístění veřejných lázní, veřejných záchodů, kropení ulic atd.

Sedmcu důležitou otázkou jest zásobování potravinami. Zde v první řadě jest opatřování zdravého masa a to se může přece jenom díti pouze z ústředních jatek a z ústředních trhů, kde jest kontrola nejmožnější.

Já jen upozorňuji, velectění pánové, kdo znáte poměry pražské, než byly zřízeny ústřední jatky, víte předobře, co jsme to měli za svízele a za strasti v částech města, kde nalézaly se tyto jatky.

Zřízení zkušební stanice potravin v nově otevřené tržnici vypudí nám všechny porušené potraviny za obvod města; toť stará zkušenosť, potvrzená odborníky ve všech velkých městech evropských.

Konečně jsou pak poslední věci člověka, t. j. pohřbívání. I to třeba je scentralisovati na jednom neb na dvou bodech. Neboť, velectení pánové, v pražském rayonu policejním máme 12 hřbitovů a jest tedy zapotřebí, poněvadž je jedině správnou zásada, mrtví nepatří mezi živé, aby mrtví pochováváni byli v Praze na jednom nebo na dvou místech. Mám za svou povinnost ještě sděliti, že již roku 1888 jednalo se o spojení Prahy s předměstími, ovšem bez výsledku; r. 1896 byla delší jednání zahájena, týkající se ustanovení přechodních pro vyměření daně činžovní. Rovněž v posledních dnech zahájil nynější starosta měst pražských dr. Podlipný delší jednání. Dle vlastní zkušenosti jakožto fysikus král. hlav. města Prahy, který po 13 let místo své zastávám, vzhledem k úspěšnému řešení těchto velikých otázek zdravotních a to řešení společnému považuji za správné, aby toto spojení, má-lise vyhověti všem těmto požadavkům velkého moderního města, dalo se v poloměru od staroměstské radnice na 8 km. Tím by se všem těm otázkám snadno vyhovělo. Tím poloměrem by se zasáhly na severu Roztoky, na jihu Chuchle, na západu Ruzyň, na východě Hloubětín. Zájem společného řešení nejdůležitějších otázek zdravotních a tytýž zdravotního rozvoje toho vyžaduje, aby toto spojení vykonalo se cestou zákonnou, jaké se dostalo říšskému a sídelnímu městu Vídni.

Ovšem, že bude moci býti vyhověno tak, jak v návrhu našem obsaženo jest, také samosprávě jednotlivých obcí; avšak co vyžaduje centralisování, jako na př. zdravotnictví, to ovšem může býti jen společným, jako ostatní jiné otázky; o tom však rozmlouvati nebudu, poněvadž to náleží do detailů dalšího projednávání.

Poněvadž jeho Excellence pan místodržitel při nastolení nynějšího primátora pana dra. Jana Podlipného, slíbil podporovati rozvoj institucí zdravotních tohoto král. hlav. města, mám za to, že by spojení Prahy s předměstími bylo v oboru veřejného zdravotnictví velkodušným a nejkrásnějším darem, jenž by při 50letém jubileu Jeho Veličenstva obyvatelstvu velké královské Prahy, které v dobách zlých a strastiplných svou věrnost vždycky osvědčilo, (Výborně!) poskytnut byl! Tím končím. (Výborně! Souhlas. )

Po stránce formální navrhuji přidělení návrhu tohoto komisi pro záležitosti okresní a obecní.

Oberstlandmarschall: Zu diesem Gegenstande haben sich in formaler Beziehung zum Worte gemeldet:

Přihlásili se k této věci ve formálním ohledu.

der Herr Abg. Dr. Funke

a pan posl. dr. Koldinský.

Ich ertheile dem Herrn Abg. Dr. Funke das Wort.

Ich erlaube mir im Voraus die Herren zu ersuchen, sich so viel als möglich vor Augen zu halten, dass es sich heute lediglich um die formale Behandlung der Frage handelt.

Abg. Dr. Funke: Hoher Landtag! Ich werde mich bemühen, so viel als möglich dem von Sr. Durchlaucht dem Herrn Oberstlandmarschall ausgesprochenen Wunsche gerecht zu werden, glaube aber, dass der Gegenstand ein so hochwichtiger ist, dass es vielleicht doch angezeigt sein dürste, einige Worte über den bisherigen Gang der Verhandlungen hier im hohen Hause zur Sprache zu bringen und jener klagen zu erwähnen, welche von einer großen Anzahl von Hausbesitzern ohne Unterschied der Nationalität und ohne Unterschied der Consession - ich erlaube mir das insbesondere hervorzuheben - vorgebracht worden sind, um vielleicht doch für die Folge damit einen wohlwollenden Ersolg beim Prager Magistrate zu erzielen.

Klagen sind bezüglich des Verfahrens, welches eingeleitet worden ist, vielseitig erhoben worden, und es steht mir nicht zu, heute schon zu behaupten, ob diese Klagen vollständig begründet sind oder nicht.

Aber es ist immer eine auffallende Thatsache, wenn von einer großen Anzahl von Hausbesitzern Klagen bezüglich des Verfahrens erhoben werden, und es wird gut sein, wenn diese Klagen auch einer gewissen Berücksichtigung und Beantwortung unterzogen werden.

Es ist vor allem ausgefallen, dass große Complexe von Realitäten und Gründen, welche sehr nothwendig sind für ein rechtsseitiges Quai, bis jetzt vollständig unberührt geblieben sind, und dass bezüglich dieser großen Gründe irgendwelches Verfahren, am allerwenigsten ein Enteignungsberfahren nicht eingeleitet wurde.

Bezüglich der anderen Gründe ist das Verfahren so, dass eine große Anzahl von Besitzern vorgeladen Worden sind, und dass mit ihnen in Unterhandlungen getreten wurde.

Und ich verkenne nicht, dass die ganze Assanierungsangelegenheit von Prag... (Rufe: Das gehört ja zum zweiten Programms-punkt!)

Wir sind doch beim zweiten Punkt.

(Rufe:,, O nein!")

Pardon! dann bitte ich später um das Wort.

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Dávám slovo p. poslanci Dr. Koldinskému.

Poslanec Dr. Koldinský: Slavný sněme!

Jakožto zástupce města Smíchova na tomto sl. sněmu dovoluji si objasniti stanovisko, jaké zaujímá naše obec, smyslím, že mohu říci i ostatní předměstské obce, ku sloučení obcí těchto s královským hlavním městem Prahou. Prohlašuji, že obce tyto v principu nejsou proti svému připojení ku královskému hlavnímu městu Praze, nýbrž naopak, že si připojení taveno přejí a to především z důvodu národního, aby spojením tím hlavní město království Českého vzrostlo, zmohutnělo a zkvétalo, avšak i z ohledů hospodářských a zdravotních, na něž právě pan Dr. Záhoř poukázal. Avšak činí toliko předměstské obce připojení to závislým od požadavků, jichž splněním zájmům král. hlav. města Prahy ublíženo by nebylo, jichž splnění však v zájmu obcí předměstských jest pro rozvoj těchto obcí nevyhnutelně nutné. První z požadavků těch je, aby daň činžovní, které nyní předměstské obce platí, zůstala v té samé výši pro budoucí dobu zajištěna.

V Praze platí, slavný sněme, majitelé domů z každého 100 zl. činže o 11 zl. 52 kr. více nežli na Smíchově.

Veškeré uznané nájemné páčí se na Smíchově na 1, 549. 631 zl. čili okrouhle 1, 549. 700 zl. Z toho platí nynější majitelé domů 14 proc. daně činžovní, což obnáší 215. 958 zl. a 12. 32 proc. přirážek, což činí 190. 923 zl. dohromady tedy 407. 881 zl.

Po připojení však ku Praze platiti by 22. 66 proc. čili 351. 311 zl. a 15. 18 proc. přirážky, čili 235. 243 zl. a po srážce 9 proc. okresní přirážky, která by odpadla,, zbylo by 215. 718 zl. na přirážkách. Úhrnem platili by po připojeni 568. 035 zl., tedy na daních více o 134. 359 zl. a na přirážkách o 24. 795 zl. více, celkem 160. 000 zl. více než nyní. Připočteme-li k tomu, oč by platila pak veškerá předměstí více obnášelo by to přes půl mil. zl. ročně Z toho jest ale vidno, že jest nutné, aby činžovní daň v Praze, která jest dnes vyšší než v předměstích, se snížila na výši, jakou platí nyní předměstí pražská, a ne aby se zvýšila v předměstích daň na tu výši, jakou platí v obci Pražské. Z toho, že by předměstské obce musily po připojení platiti větší činžovní daň, neměla by Praha žádného prospěchu, nýbrž měla by z toho prospěch jen státní pokladna a sice obnášela by tato národohospodářská ztrátu přes půl millionu zl. ročně ve prospěch státní pokladny.

Ku takové oběti ve prospěch státní pokladny nemají předměstské obce ani nejmenší příčiny, ani nejmenší chuti a jsem přesvědčen, že královská Praha takové oběti ve prospěch státní pokladny od předměstských obcí zajisté ani nežádá; avšak oběť takovou kterou by předměstské obce přinésti musily, by předměstské obce pak ani podstoupiti nemohly. Již dnes jest činžovní daň tak nepřiměřeně vysoká na předměstích v Praze, že neodpovídá v žádném poměru výnosu domů, které jsou průměrně až do 2/3 zadluženy.

Kdyby se pak daň činžovní po připojení ještě zvýšila na výši, jaká platí se nyní v Praze, mělo by to za následek, že by zejména majitelé zadlužených domu domy tyto neudrželi čímž by také stavební ruch v předměstích byl zastaven což by mělo i další zhoubný vliv na ostatní živnosti předměstské.

Z připojení s Prahou by nikdy domy v předměstích nenabyly takových výhod, aby pak mohla se z domů těch platiti tato vyšší činžovní daň, jaká se platí v Praze. Nebylo by přece spravedlivé ani možné, aby se na periferiích předměstských, ku př. na Žižkově nebo v Košířích platila taková činžovní daň, jaká se platí uvnitř města Prahy, ku př. na Příkopech, kde jest sídlo veškerého obchodu.

Jest tudíž zajisté spravedlivý požadavek, jejž činí předměstské obce, aby Praha domáhala se toho, ne, obce aby předměstské platily vyšší činžovní daň, takovou, jakou platí Praha, nýbrž aby se spojenými silami s předměstskými obcemi domáhala toho, aby i v Praze byla činžovní daň snížena na takovou míra, jako nyní platí předměstské obce. Není to také zajisté nic nemožného, neboť sama vláda naznačila daň činžovní co nepoměrně vysokou a také při zavedení osobních daní již pamatováno 10 proc. na snížení této dané činžovní.

Není v tom také nic nespravedlivého, žádati od státu, aby byla tato činžovní daň v Praze snížena na míru, jakou platí nyní v předměstských obcích, poněvadž, když se daň činžovní v Praze sníží, vykoná tím stát zajisté jen svou povinnost vůči hlavnímu městu království českého a neučiní tím zajisté ani tolik pro Prahu, jako činí pro sídelní město Vídeň.

Druhá podmínka, kterou činí předměstské obce, jest, aby do potravní čáry předměstské tyto obce vřaděny nebyly. Požadavek tento jest rovněž spravedlivý a jeho splnění by rovněž Praze nepřineslo žádné újmy. Proč se toho předměstské obce domáhají, jest vidno z následujícího.

V Praze platí se ze 100 kg. uhlí potravní daně 5. 22 zl. Na Smíchově spotřebuje se jen v továrnách přes 500. 000 q. uhlí. Kdyby čára potravní rozšířena byla také na Smíchov, musily by jen tyto továrny platiti na potravní dani z uhlí 26. 500 zl. ročně a počítáme-li, že obnáší spotřeba uhlí na Smíchově přes 800. 000 q., musílo by se pak v obci. Smíchovské platiti přes 4000 zl. ročně jen na této potravní dani z uhlí; rovněž i ze dříví musila by se platiti značná daň potravní. To jest, slavný sněme, uvážení hodno.

Smíchov a Karlín jsou města tovární, která továrnami vzrostla, a která na továrny jsou odkázána. Kdyby tyto poplatky měly býti zavedeny na uhlí a dříví, mělo by to za následek, že by továrny táhly se za tuto potravní čáru, což by mělo za následek, že by předměstské obce tyto byly velké pohromě vydány v šanc. Nebezpečí tomu ovšem dalo by se vyvarovati jako ve Vídni, že by se zavedla potravní daň pouze na skutečné potraviny, avšak i v tomto případě nemohly by předměstské obce souhlasiti s tím, aby potravní čára rozšířena byla až za předměstí a neměla by z tohoto rozšíření prospěchu ani královská Praha sama.

Obce předměstské hradí si veškeré své značné potřeby hlavně z vybírání pivního krejcaru.

Na Smíchově vynáší ku př. tento pivní krejcar ročně přes 100. 000 zl., ve všech 4 předměstích obnáší tento příjem z pivního krejcaru přes půl mil. zlatých.

Tohoto půl milionu zl. zůstane dnes předměstským obcím zcela, a z tohoto půl milionu zlatých hradí obce tyto své potřeby místní; kdyby však potravní čára byla rozšířena až za předměstí Smíchov, Karlín. Vinohrady a Žižkov, pak by tohoto 1/2 milionu zl. nepřipadlo Praze, nýbrž připadlo by z tohoto 1/2 milionu zl. pouze 20 % Praze, kdežto 80% by plynulo do pokladny státní a tak by to byla opět veliká národohospodářská ztráta a to tím větší, že tento pivní krejcar v obcích těchto stále více vynášeti bude.

To jsou tedy hlavní požadavky, které předměstské obce, stran připojení činí.

Další požadavek jaksi v druhé řadě jest ten, aby se spojení omezilo jen na obce, které svým zařízením již rovnají se Praze a předměstským obcím, což je ovšem v odporu s tím, co zde p. dr. Záhoř navrhoval, který příliš velké hranice pro velkou Prahu vytkl.

I toto přání není bezdůvodné a je zajisté v zájmu nejen předměstských obcí ale i v zájmu Prahy samo.

Obce předměstské jako Smíchov, Vinohrady, Žižkov, Karlín opatřily si již své potřeby, ony mají své dlažby, kanalisaci, školství atd. v pořádku. Jinak jest to v obcích vzdálenějších. Tam na mnoze nemají upravených ulic, dlažby, budov školních atd.

Je tudiž přirozeno, že by po připojení i takových obcí ku Praze naléhaly tyto obce na to, aby veškeré jich potřeby byly jim opatřeny, což by ovšem mělo za následek, že by velká Praha, které dnes jest již řešiti veliké nákladné projekty, jako assanaci a kanalisaci, musela ještě takovéto enormní vysoké vydání hraditi, musila by pak zvýšiti přirážky obecní a školní do nezvratné výše.

Místo, co by Praha si spojením se sousedními obcemi svůj stav finanční zlepšila, ona by byla finančně na tom ještě hůře, ano mohlo by to vésti i ku veliké finanční pohromě, do které by strhla nejen sama sebe, nýbrž i veškeré předměstké obce a to dávám na uváženou.

Co se týče dnešního návrhu pana dra. Zahoře, mám za to, že stal se již bezpředmětným, neboť návrhem tím se žádá, aby zemský výbor stran připojení s Prahou zahájil vyjednávání mezi Prahou a předměstskými obcemi.

Toho, slavný sněme, již více potřebí není, neboť předměstské obce s Prahou již vyjednávání zahájily, a sice přímo samy. Nějakého prostředníka při dobré vůli, kterou skutečně stran připojení ku Praze mají obě strany, zapotřebí není.

Kdyby však mělo se toto prostředkování vykládati tak a bylo by jeho pozadím to, že, kdyby se Praha při tomto vyjednávání přímém s předměstskými obcemi nedohodla, by pak zemský výbor vyvolal předlohu, kterou by se spojení to zákonem dekretovalo i proti vůli předměstských obcí, pak slavný sněme, před tím varuji, poněvadž požadavky, jež předměstské obce kladou a jež jse právě byl uvedl, jsou spravedlivé, jich odůvodněnosť byla i uznána samými zástupci královského hlav. města Prahy při společné schůzi, jež se v záležitosti této odbývala. Ale vynucené spojení s Prahou zajisté nebylo by ani ku prospěchu ani ku cti Velké Prahy, jejíž utvoření a jejíž zdar předměstské obce mají zajisté na zřeteli. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se ke slovu p. posl. dr. Podlipný. Dávám mu slovo.

Posl. dr. Podlipný: Nedomníval jsem se, že budu míti příčinu uchopiti se v této otázce slova; avšak některé myšlenky, zejména pak jedna, kterou pronesl p. kolega dr. Koldínský, mne k tomu nutí, abych se slav. sněmem přece sdělil náhledy, které byly proneseny v poradách zastupitelstva král. hlav. města Prahy, pokud se týká spojení s obcemi sousedními. Jako na jiném místě tak i zde mám příležitosť konstatovati ten šťastný převrat, který se stal se zástupci - a tu prosím za malé opravení, já nevím, jestli má Praha nějaká předměstí; mám za to, že to jsou sousední obce, alespoň nevím, že by sousední obce jako předměstí zvláště byly poznamenány - sousedních obcí, že poslední dobou byla projevena ochota jednati ve věci této a těší mne, že na tomto stanovisku stojí dnes zde ve slavném sněmu také p. kolega Koldinský. Těší mne také ta okolnosť, že nepřivádí žádné takové příčiny, které by snad jedině spočívaly v rukou zastupitelstva té neb oné obce, nýbrž že v této věci vlastně obrací se k slavné vládě a že klade všechny ty postuláty, které nejsou tak v rukou jedné neb druhé obce, nýbrž v rukou slavné vlády, aby ona ukázala, jakým způsobem v této věci postupovati chce.

Co se týče prvního bodu, tu zajisté snad nebude jediného Pražana, který by si přál, aby daně, které nás v Praze ve velké míře tíží, které my cítíme takovým způsobem, že zajisté si přejeme všichni, aby byly sníženy, byly snad v předměstích, jak praví p. kolega Koldínský, čili v sousedních obcích, zvýšeny na tutéž míru; neboť mám za to, že i poměry majetkové nebudou namoze příznivější tam nežli v Praze, a že tedy, co tíži nás, zajisté by tížilo i je.

A v této věci zajisté najde ochotné podporovatele, aby vláda nahlédla, že není zde příčiny udržovati daně na téže výši, na které jsou posaváde v Praze, že tedy nebylo by možno zvýšiti je také v sousedních obcích, a že my zajisté ve zvláštní míře chceme to podporovat, aby vláda přistoupila na správné stanovisko toto a snižováním daní umožnila také tuto věc, o kterou se zde jedná.

Druhou příčinu však - a to byla vlastní příčina, pro kterou jsem se uchopil slova zavdává mně nedorozumění v této příčině se sběhší. Praha sama se již o to zasazuje, aby jisté předměty jichž, zdanění téměř absurdností sluší nazvati, vyňaty byly ze seznamu potravní daně, které posud jsou v Praze potravní daní stížený; neboť zajisté sotva kdo by pochopil, proč z uhlí musíme platiti potravní daň a na to kladu konečně největší váhu! 

Praha již sama od r. 1890 usilovně pracuje o to, aby nejen veškeré ty předměty podobné, ale i celá řada jiných předmětů, které zejména pro malého tak zvaného člověka slouží, které jsou téměř denní potřebou, které ve všeobecnosti nejvíce se požadují, aby tyto předměty, jak známo podle tarifu našeho jest celkem asi 54 předmětů takových vypočteno aby většina těchto předmětů vůbec byla placeni daní zproštěna, tak že by se jednalo jen o ty předměty, které také nyní a v tomto ohledu jest mezi námi neshoda v náhledech, pane kollego, rozpor, - které také nyní na venkově patrně daním jsou podrobeny.

Jest to klamný a nesprávný názor, že by snad pivní daň se vůbec na venkově neplatila.

Jest to nesprávný názor, že by se daň z masa neplatila. Tyto veškeré předměty jsou zrovna tak podrobeny dani, a nahlédne-li se, nevím jak veliký rozdíl jest mezi tarifem, který platí pro vnitřní město pro Prahu, zejména co se týče masa, oproti sousedním obcím, neboť první třída zejména těchto při mase nečiní téměř žádného rozdílu oproti potravní daní, která jest ve vnitřním městě pražském zavedena.

Tedy tyto předměty, které posaváde i nyní jsou zdaněny na venkově, tedy také v našich sousedních obcích, ty zajisté těžko zbaviti této povinnosti, a intence rady městské od let 1890. byla ta, aby tyto předměty také v Praze byly dani podrobeny, a proto kroky, které se z rady městské dějí, vždy čelí k tomu, ne aby daň potravní byla rozšířena v té oné formě, jak nyní Prahu tíží a sice, jak jsem označil hned z počátku, do jisté míry vůbec neprávem - aby tato potravní daň byla rozšířena na sousední obce; nýbrž první krok Prahy směřuje k tomu, aby tyto předměty, které neprávem jsou zdaněny, vůbec daně potravní zbaveny byly, aby v tomto směru potravní daň byla zrušena, a tam, kde v přiměřenosti své má býti upravena, aby pak, - a to myslím, že jest správné i věci odpovídající - aby pak byla takovým způsobem zavedena na to territorium, jak to podmínkám bude odpovídati, a v tom ohledu mám za to, že jest třeba toto mínění opraviti, že nejde o rozšíření nynější potravní daně ani potravní čáry, nýbrž že v Praze se jedná o zrušení cele řady předmětů, které nyní potravní daní jsou stíženy, aby této daně byly zproštěny, ale pak zbývající část aby byla na pravou míru přivedena, a v tom ohledu nemohu ovšem se zavírati té myšlénce, že musíme státi na tom, co v Praze jest poněvadž neznám faktických rozdílů mezi Smíchovem, mezi Vinohrady Královskými, mezi Karlínem a mezi vnitřním městem - nebo, ctění pánové, račte se podívati jednou, abyste viděli na vlastní oči, zdali vidíte rozdíl, když vkročíme k bývalé bráně, řekněme druhdy koňské, nyní podle jména Svato-Václavské, zdali uvidíte nějaký rozdíl mezi Královskými Vinohrady a vnitřním městem. Zrovna tak jděte na Újezd, zdali zpozorujete nějaký zvláštní rozdíl v zevnější úpravě, v samém způsobu života; k tomu se ptejte na poměry ostatní ohledně činže, zdali shledáte rozdíl mezi těmito obcemi a vnitřním městem.

Naopak, velectění pánové, slavný sněm nechť zví, že poměry ve vnitřním městě se zhoršují, že je to nápadné, že vláda má na to přihlížeti, aby učinila něco ze své iniciativy. Zejména život společenský, také i obchod i průmysl se nám ztrácí z vnitřního města, nápadným způsobem táhnou se k periferii, resp. k hořejším částem města, právě tedy na král. Vinohrady, Smíchov, Karlín, a v tom ohledu, když uvážíme veškeré ty okolnosti, zdá se, že je to zcela správný požadavek, když pravíme: takové poměry, jaké jsou nyní, trvati nemohou; výhody, které mají hrál. Vinohrady, výhody, které má Smíchov, Karlín, s přirozenostívěcí souvisíce, těsně král. hl. městem Prahou, přirozeně toho žádají, aby také v ostatních poměrech byla upravena tak, jak toto vnitřní město.

Tu žádáme si, není-li možno snížení daní domovních, zač ovšem v první řadě se přimlouváme, poněvadž nenahlížíme, žádných důvodů pro které mají býti činěny rozdíly mezi těmito sousedními obcemi i vnitrním městem, aby v tomto ohledu byly na roveň postaveny.

Co se týče potravní daně, myslím, tak jako v této první věci se scházíme, že zajisté najde se porozumění, poněvadž naše intence jest ta, aby to, co nepříjemného jest nám, nebylo uvaleno na naše sousedy, z nichž si přejeme míti nejen sousedy, nýbrž i pevné a upřímné spojence. (Výborně! Výborně!)

Co se pak týče dalších podmínek, které uvedl pan kolega ohledně města Smíchova, zajisté jest to zcela věcné a sluší dobře uvážiti, - a Praha jest si toho velmi dobře vědoma, - jakých obětí stojí to obce, která nestojí ještě na poměrech sociálních hospodářských a ostatních, tak jak vnitřní město, - připoutati k sobě, jakých obětí to žádá pro ostatní poplatnictvo, a jest sobě tím více toho vědoma, bude tak velké otázky řešiti, jako hned jest druhý předmět denního pořádku jest, totiž otázka assanační.

Praha tedy vědoma si jest všech podmínek těchto a zajisté bude co nejstřízlivěji ve věci této uvažovati ale musí tež toho žádati, aby také sousedé znali, že jest to nejen prospěch náš, aby se neklamali, že jich přirážky vzrostou tak horrendním způsobem, že zejména jest celá řada hospodářských věcí, které jedině společným způsobem mohou býti řešeny, že jest celá řada věcí, na které první řečník a zpravodaj fysik města kollega Záhoř poukázal, že tyto otázky mohou býti jen jednotným způsobem řešeny, jen jednotným způsobem také vyřizovány, že v těchto věcech jest potřebí zajisté součinnosti. S naší strany zajisté najdou ochotu i upřímnosť a otevřené přátele. Já v této věci podávám ruku prosím, abychom společně na vládu se obrátili, poněvadž na vládě nyní bude, aby pochopila, jak je otázka ta důležitá nejen pro Prahu, nýbrž i pro její sousedy a celé okolí, a doufám, že šťastného vyřízení dojde.

Poněvadž v ohledu formálním nebylo činěno námitky, nemám také já v této věci ničeho podotknouti. (Výborně! Potlesk, řečníku se blahopřeje?)

Nejvyšší maršálek zemský: Nikdo více za slovo nežádá.

Es verlangt niemand mehr das Wort.

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Nevím, zda-li si pan navrhovatel nepřeje slova.

Uděluji závěrečné slovo panu navrhovateli.

Poslanec dr. Záhoř: Vzhledem k vývodům pana dra. Koldinského mám za nutnou povinnost prosloviti několik slov.

Velectěný pan primátor odpověděl, že pražská obec jest ochotna všem možným přáním okolních obcí přijíti vstříc, dotýká se slevení daně činžovní, že tedy potřebné kroky chce zahájiti a s nimi společně se raditi. Druhá věc, která se mne nemile dotkla, jest, že pan kollega Koldinský přece dobře věděl, jaký návrh byl podán loňského roku, že tento návrh opětně letos byl opakován, a že tedy nic jiného nebylo podáno, a že přece jen obmezuje se na spojení čtyř předměstí.

Musím zde vrátiti se k tomuto slovu předměstí, poněvadž pan starosta pravil: "sousední obce"; já jsem užil termínu předměstí, poněvadž tento terminus vyskytuje se docela obyčejně v knihách statistických, Tam se uvádí: "Předměstí a předměstské obce". Tedy tam slovem předměstí jmenují se 4 města, která jsou okolo Prahy; tedy proti tomu, co pan kollega dr. Koldinský pravil, že jest ochoten souhlasiti se spojením pouze těch předměstí, která jsou stejně jaksi vybudována a vypravena jako královská Praha, dovoluji si odpověděti panu dru. Koldinskému, že toto stanovisko jest úplně nesprávné a v ohledu hospodářském úplně pochybené. Pan kollega Materna přizná jakožto znalec odborný v technických věcech, kdyby toto spojeni všech obcí mělo se díti až snad v 10 nebo 20 letech, že byly by to poměry zvrácené.

Spojení předměstských obcí jest nutností, a to - pan dr. Koldinský ať si to vezme a zaznamená - to jest taková nutnosť, že kdyby dnes přišla kterákoliv nemoc atd., se může státi veliké neštěstí také pro něho. V této věci nebylo by radno zde činiti nějaké výminky a zde jest také ještě stavební řád, který v té věci bude také rozhodovati.

Co se pak ještě týče toho, co zde bylo uvedeno ohledně činžovní daně, že by musely obce všecky míti ztrátu 500. 000 zl., tu, pánové, já jsem byl mínění, že jsme ve formálním projednání předmětu toho, a že to náleží do meritorního projednání, až to slučování nastane. Ta právě p. dr. Koldinský jest mi odstrašujícím příkladem.

Tedy myslím, že jest to správné, když bude o tom jednáno, jak jsem byl navrhl, by Jeho Excellence p. místodržící nám pomohl k tomuto zákonu. Kdybychom měli takto jednati ještě s ostatními obcemi, myslím, že by to spojení se roztahovalo na několik desetiletí.

Nemám více připomenouti. Trvám při návrhu, jak jsem jej předložil, by byl návrh můj přikázán komisi pro záležitosti okresní a obecní. Dixi !

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jest formální návrh, který, který čelí k tomu, by návrh byl přikázán komisi pro okresní a obecní záležitosti.

Gegenstand der Abstimmung ist der formale Antrag, welcher dahingeht, dass der in Verhandlung stehende Antrag an die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zugewiesen werde.

Žádám pány, kteří přijímají formální návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den formalen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců J. Scharfa, JUDra Jos. Žaluda a soudruhů, aby c. k. vláda vyzvána byla, by ústavním způsobom vymohla doplnění zákona o expropriaci v assanačním obvodě Pražském.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. J. Scharf, JUDr. Zalud und Genossen betreffend die Aufforderung der Regierung eine Ergänzung des Gesetzes in Betreff der Enteignung im Prager Assanirungsrayon im verfassungsmäßigen Wege zu erwirken.

Dávám slovo panu navrhovateli, by návrh svůj odůvodnil.

Poslanec Scharf: Slavný sněme, Ačkoli zákon z r. 1893, který byl dán ve příčině vyvlastnění k účelům asanačním v Praze, trvá teprve na čtvrtý rok a ačkoliv vlastně prakticky se provádí teprve první rok, vyskytly se již různé vady a mezery tohoto zákona.

Je to arci zcela přirozeno, poněvadž sama látka, kterou upravuje tento zákon, jest velmi obtížná a spletitá, a poněvadž nějakého všeobecného zákona vyvlastňovacího my v této polovině říše nemáme, a také ony zákony, podle kterých bylo lze vypracovati novou tu osnovu, upravují částečně jiné poměry, nežli jsou poměry, pro které dán byl zvláštní tento zákon pražský.                  

Účelem návrhu, který jsem si dovolil podati, jest, abychom upozornili již nyní slavnou vládu na ty vady a mezery a zavdali podnět k tomu, aby vady a mezery by byly zákonným spůsobem napraveny, po případe vyplněny.

My netvrdíme nikterak, že v tom, co ve svých návrzích zde uvádíme, jsou ob-