Úterý 2. března 1897

Stenographischer Bericht

über die

XVIII. Sitzung d. II. Jahressession d. Landtages des 

Königreiches Böhmen v. Jahre 1895 am 2. März 1897.

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lobkowicz.

A n w e s e n d: Der Oberstlandmarschall-Stellvertreter Julius Lippert und eine größere Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Excell. der k. k. Statthalter Carl Graf Coudenhove, k. k. Statthaltereirath Friedrich Pietrzikowski und k. k. Bezirkskommissär Dr. Rudolf Reumann.

Stenografická zpráva

o

XVIII. sezení II. výročního zasedání sněmu

království Českého z roku 1895. dne 2. března 1897.

Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského Julius Lippert, a větší počet poslanců.

Jakožto zástupcové vlády: J. Excell. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove, c. k. místodržitelský rada Bedřich Pietrzikowski, c. k. okresní komisař Dr. Rudolf Neumann.

Tagesordnung:

1.    Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Dr. Heinrich Záhoř, Dr. Johann Podlipný, Johann Kaftan und Genossen betreffend die Vereinigung Prags mit den Vorstädten und Vororten, Ldtg. Z. 194, Druck LXXVI.

2.   Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten J. Scharf, JUDr. Žalud und Genossen betreffend die Aufforderung der Regierung eine Ergänzug des Gesetzes in Betreff der Enteignung im Prager Assanirungsrayon im verfassungsmäßigen Wege zu erwirken, Ldtg. Z. 434, Druck CXLVII.

3.   Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für die Bauordnung über den Landesausschußbericht betreffend den Antrag des Abgeordneten Dr. Karl Schücker und Genossen betref.

Denní pořádek:

1.   První čtení návrhu poslanců Dra Jindřicha Záhoře, Dra Jana Podliphého, Jana Kaftana a soudruhů na spojení Prahy s předměstími a předměstskými obcemi, Č. sn. 194, 5. tisku LXXIV.

2.   První čtení návrhu poslanců J. Scharfa, JUDra Jos. Žaluda a soudruhů, aby c. k. vláda vyzvána byla, by ústavním spůsobem vymohla doplněni zákona o expropriaci v assanačním obvodě Pražském, č. sn. 434, č. tisku CXLVII.

3.     Druhé čtení zprávy komise pro stavební řád o zprávě zemského výboru v příčině návrhu poslance Dra Karla Schückera a soudruhů na změnu § 99,send die Abänderung des § 99 der Bauordnung vom 8. Jänner 1889 Nr. 5 L. -G. -Bl., Ldtg. Z. 415, Druck CXXXVIII.

4.   Zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-Kommission über den Bericht des Landesausschußes betreffend die Abänderung des § 9 des Organisations-Statutes für landwirthschaftliche Mittelschulen, Ldtg. Z. 383, Druck CXXV.

5.    Zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-Kommission über den Landesausschußbericht betreffend die Abänderung des § 8 des NormalStatutes der Haushaltungsschulen, Ldtg. Z. 416, Druck CXXXIX.

6.   Zweite Lesung des Berichtes der SchulKommission:

I.   über den Bericht des Landesausschußes betreffend den Bestand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1894; und

II.     über den Antrag des Abgeordneten Karl Adámek und Genossen (Druck Nr. LII. ) betreffend die Vorlegung der Geschäftsberichte des Landesschulrathes dem Landtage, Ldtg. Z. 682, Druck CCXXVI. anni 1895-96.

7.    Zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-Kommission über den Landesausschußbericht betreffend die Forderung der Spar- und Darlehenskassen-Vereine nach dem System F. W. Raiffeisen und deren Verbände, Ldtg. Z. 430, Druck CXLIV.

8.      Bericht der Landeskultur-Kommission betreffend die Petition des Weinbauvereines für das Königreich Böhmen um Herausgabe eines Landesgesetzes zum Schütze der Weingärten gegen den Reben-Mehlthau (Peronospora víticola), Ldtg. Z. 421, Druck CXIII.

Beginn d. Sitzung um 11 Uhr 10 Min. Vorm.

Oberstlandmarschall (läutet): Ich eröffne die Sitzung.

Zahajuji schůzi.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.

Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které tiskopisy byly rozdány.

Landtagssekretär Höhm (liest): Wahrend der letzten Sitzung wurde im Drucke nachträglich vertheilt:

Ldtgsz. 448, Druck CLIII., Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend die Errichtung der Naturalverpflegs.

stavebního řádu ze dne 8. ledna 1889 č. 5. z. z., č. sn. 415, č. tisku CXXXVIII.

4.   Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru ohledně změny § 9. organisačních stanov pro střední hospodářské školy, č. sn. 383, č. tisku CXXV.

5.    Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě výboru zemského v příčině změny § 8. normálních stanov pro školy hospodyňské, č. sn. 416, č. tisku CXXXIX.

6.   Druhé čtení zprávy komise školské L o předloze zemského výboru, která se týče stavu národních škol v království Českém v roce 1894; a II o návrhu posl. Karla Adámka a soudruhů (čís. tisku LIL), čelícím k podávání zpráv c. k. zemskou školní radou sněmu, čís. sn. 682, čís. tisku CCXXVI. z roku 1895/96.

7.    Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru v příčině podporování spořitelních a záloženských spolků soustavy F. W. Raiffeisenovy jakož i jejich svazků, č. sn. 430, č. tisku CXLIV.

8.    Zpráva komise pro záležitosti zemědělství o petici spolku vinařského pro království české za vydání zemského zákona týkajícího se ochrany vinic proti vřetenatce révové (Peronospora vitícola), č. sn. 421, č. tisku CXLII.

Schůze počala o 11. hod. 10 min. dop.

stationen im Königreiche Böhmen und deren Wirksamkeit im ersten Halbjahre,

und der stenografische Bericht über die XVI. Sitzung.

Heute wurden im Drucke vertheilt:

Ldtgsz. 447, Druck CXLV., Bericht der Budget-Commission über den Landesvoranschlag pro 1897 und

Ldtgsz. 443, Druck CL., Bericht der Commission für öffentliche Arbeiten über den Landesausschußbericht, betreffend die Unterstützung der Eisenbahnen niederer Ordnung.

Mezi posledním sezením bylo dodatečně tiskem rozdáno:

č. sn. 448., tisk CLIII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru v příčině zařízení stravoven v království Českém a o jich působnosti v prvním pololetí, a stenografická zpráva o XVI. sezení.

Dnes bylo tiskem rozdáno: 

č. sn. 447., tisk CXLV. Zpráva komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok 1897, a č. sn. 443., tisk CL. Zpráva komise pro práce veřejné o zprávě zemského výboru v příčině podporování železnic nižšího řádu.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.

Ich ersuche dem hohen Hause dm Einlauf an Petitionen mitzutheilen.

Sněmovní aktuár Klášterský (čte: ) Petice došlé dne 1. března 1897.

Die am 1. März 1897 eingelangten Petitionen:

Abg. H. Dr. Russ mit Pet. des Bezirkslehrervereines in Komotau um Regelung des Gehaltes an Bürgerschulen,

posl. p. Teklý s pet. okresního výboru v Mnich. Hradišti za změnu stanov hypoteční banky,

poslanec pan Sokol s peticí Jana Mrazíka, učitele v Mladé Boleslavi, za vpočítání let služebních,

poslanec pan Krumbholz s peticí učitelek na Kladně v příčině obsazování míst učitelských na dívčích školách pouze učitelkami,

týž p. posl. s pet. učitelstva na Klaně za vřadění této obce do vyšší třídy služného učitelů,

týž p. posl. spět. obecního zastupitelstva v Slivenci za odepsání školního poušálu,

týž p. posl. s pet. učitelek na Kladně za změnu zákona z 13. /5. 1894 týkající se upravení právních poměrů učitelů,

týž p. posl. 8 pet. okresního výboru v Rakovníku v příčině zrušení mýt na silnicích erárních,

týž p. posl. s pet. okresního výboru v Unhošti proti zřízení závazných společenstev zemědělských,

poslanec pan Dr. Bedřich kníže

Schwarzenberg s peticí obecního zastupitelstva v Hudlicích za vyloučení této obce z okresu Křivoklátského a přidělení k soudnímu okresu Berounskému,

týž p. posl. s pet. občanů v Hudlicích v téže záležitosti,

týž p. posl. s pet. obecního představenstva v Stradonicích, v téže záležitosti,

týž pan poslanec s peticí obecního představenstva ve Svaté, v téže záležitosti,

týž pan poslanec s peticí obecního představenstva v Železné, v téže záležitosti,

týž pan poslanec s peticí obecního představenstva v Železné, v téže záležitosti,

týž pan poslanec s peticí obecního představenstva ve Lhotce, v téže záležitosti,

týž p. posl. s pet. obecního představenstva v Malých Přílepech, v téže záležitosti,

poslanec pan Formánek s peticí obce Bohdánče za podporu následkem živelních pohrom,

týž pan posl. s pet. obce Rybytve v téže záležitosti,

Abg. H. von Eltz mit Pet. des Lehrervereines in Falkenau um Regelung des Gehaltes der Bürgerschullehrer,

poslanec pan Niklfeld s peticí okresního výboru v Habrech za podporu následkem živelních pohrom obcím tamního okresu,

týž p. posl. s pet. obce Proseče za nezúročitelnou zápůjčku následkem živelních pohrom,

posl. p. Josef Mareš s pet. učitelské jednoty "Budeč" v Hořovicích za počítání pětiletého zvýšení služného učitelů od zkoušky způsobilosti učitelské,

Abg. Herr von Eltz mit der Petition des Lehrervereines in Falkenau um Schaffung eines Stellvertretungsgesetzes an Volks- und Bürgerschulen,

posl. p. Václav Janda s peticí okres, výboru v Libochovicích za změnu zákona o stravovnách,

posl. p. Kudrnka s pet. okresního výboru v Chrudimi za zamítnuti návrhu na zřízení stravoven v Heřm. Městci a Hroch. Týnci,

Abg. H. von Eltz mit Pet. des Lehrervereines in Folkenau um Abänderung des Gesvom 13. Mai 1894, betreffend die Regelung der Rechtsverhältnisse der Lehrer,

poslanec p. Dr. Engel s petici Marie Šedivé, vdovy po správci školy v Mladé Vožici za podporu z milosti,

posl. p. Dr. Grégr s pet. obce Budyně a více obcí za podporu na stavbu místní dráhy z Peruce do Hrdel,

posl. p. Březnovský s pet. spolku "Domovina" v Praze za podporu na ústav pro polepšení mravně spustlých dívek a žen,

posl. p. Dr. Setunský s pet. řemeslnicko-živnostenské besedy ve Strakonicích spolu s několika živnostenskými společezstvy v příčině zemského jubilejního fondu,

poslanec p. Jindřich s pet. okresního výboru v Křivoklátě za změnu stanov hopoteční banky.

Oberstlandmarschall: ich habe die Ehre, eine an mich als den Vorsitzenden des Landesausschusses gerichtete Interpellation nachstehend zu beantworten:

Die Herren Landtagsabgeordneten Dr. Funke und Genossen haben in der Sitzung des hohen Landtages vom 30. Dezember 1895 eine Interpellation an mich errichtet und in derselben die Anfrage gestellt: "Wie vermag der Landesausschuss mit Bezug auf den Beschluss des hohen Landtages die Unterlassung der Erhebnugen an der chemischen Untersuchungs- und Samencontrollstation in Leitmeritz und die in Folge dieser Unterlassung eventuell unterbliebene Unterstützung dieser Anstalt aus Landesmitteln zu rechtfertigen?"

Ich beehre mich, diese Interpellation im Grunde des Beschlusses des Landesausschusses vom 24. Feber 1697 nachstehends zu beantworten:

Sub. praes. 14. März 1896 Z. 16. 793 wurde der Beschluss des hohen Landtages, betreffend die Petition der Ackerbau-, Obst- und Weinbauschule in Leitmeritz, vom Präsidium des hohen Landtages dem Landesausschusse mitgetheilt und wurde gemäß Beschlusses des Landesausschusses vom 10. Juni 1896 über die dem Beschlüsse zu Grunde liegende Petition die Wohlmeinung des Landes-Culturrathes eingeholt.

Sub. praes. 20. Juli 1896 Z. 45. 432

theilte das Centralcollegium und sub Z. 45. 433 die deutsche Section des Landes-Cul-

turrathes ihre Aeußerung in dieser Angelegenheit dem Landesausschusse mit.

In diesen beiden Aeußerungen wird mit Rücksicht aus die schwebenden Verhandlungen in Betreff der Artivirung einer Landes-Versuchs- und Untersuchungs-Anstalt im Königreiche Böhmen den gegen die Unterstützung der landwirthschaftlichen chemischen UntersuchungsAnstalt und Samencontrollstation in Leitmeritz aus öffentlichen Mitteln sich ergebenden Bedenken Ausdruck gegeben.

Sub praes. 6. Sept. 1896 Z. 56. 308 gelangte an den Landesausschuss eine Eingabe des Curatoriums der Ackerbau-, Obst- und Weinbauschule in Leitmeritz, mit welcher um die Auszahlung der in der vom hohen Landtage erledigten Petition beanspruchten Unterstützung angesucht wurde.

Der Landesausschuss holte über diese letztete Eingabe die Wohlmeinung des Landesinspectors der landwirtschaftlichen Schulen ein, welcher sein Gutachten mit der Eingabe vom 15.   October 1896, Z. 65. 362 erstattete.

Inzwischen übermittelte der Landesausschuss mit Zuschrift vom 5. September 1896 das gesammte, aus Anlass der Erhebungen betreffend die Errichtung einer Versuchs- und Untersuchungsanstalt für das Königreich Böhmen gesammelte Material dem Landesculturrathe mit dem Ersuchen, nunmehr, wenn möglich, definitive Vorschläge bezüglich der Organisation des Versuchswesens im Königreiche Böhmen erstatten zu wollen.

Der Landeskulturrath erklärte sub praes.

16.    Jänner 1897 Z. 3726 auf seinem bezüglich der Errichtung einer Versuchs- und Untersuchungsanstalt für das Königreich Böhmen bereits früher geäußerten Standpunkte beharren zu müssen.

Die Ansicht des Landeskulturrathes geht dahin, dass vor Allem eine gehörig dotierte Versuchs- und Untersuchungsstation für das Königreich Böhmen errichtet werden sollte, und dass die Frage der Errichtung, resp. Unterstützung von localen Stationen einem späteren Zeitpunkte vorbehalten werden müsse.

Uiber die Ergebnisse dieser Erhebungen liegt dem hohen Landtage ein demselben am 17. Feber l. J. vorgelegter eingehender Bericht des Landesausschusses vor. Aus diesem Berichte eraibt es sich, dass der Landesausschuss nicht in der Lage war, von dem in diesem Berichte verfochtenen Prinzipe abzuweichen. Da aber auch die speziellen, bereits erwähnten Aeußerungen des Landeskulturrathes mit Rücksicht aus den organischen Zusammenhang der Frage der Unterstützung der Leitmeritzer Untersuchungs- und Samencontrollsiation mit der Lösung der Frage des landwirthschastlichen Versuchswesens im Königreiche Böhmen vor einer Zersplitterung der finanziellen Kräfte warnten und auch eine inzwischen sub praes. 1. August 1896 Z. 48. 323 eingelangte Nachfrage der k. k. Regierung diese Angelegenheit von demselben Standpunkte ausfaßte, so hielt sich der Landesausschuss nicht für berechtigt, aus Landesmitteln eine Unterstützung zu gewähren, und erstattete daher nach Abschluss dieser Erhebungen dem hohen Landtag in Befolgung seines Auftrages bezüglich der bei der Ackerbau-, Obst- und Weinbauschule in Leitmeritz errichteten Untersuchungs- und Samencontrollstation auf Grund seines Beschlusses vom 13. Jänner 1897 einen eingehenden Bericht, welchem auch sämmtliche hier berufenen Aeußerungen beigeschlossen sind.

Was speciell den Umstand anbelangt, dass nach dem Inhalte der Interpellation eine Inspicierung der chemischen Untersuchungs- und Samencoutrollstation in Leitmeritz nur im Jahre 1894 durch den staatlichen Inspector der landwirtschaftlichen Schulen stattfand, so muss hervorgehoben werden, dass in demselben Jahre, und zw. am 12. Juli eine Inspicirung dieser Station durch den Landesinspector der landwirthschaftlichen Schulen erfolgte, und dass derselbe überdies der Frage des Versuchswesens besondere Aufmerksamkeit widmete, wie aus dem Berichte über den Zustand der vom Landesausschuße subventionirten landwirthschaftlichen Schulen, welcher dem hohen Landtage sub Druck-Nr. III. vorgelegt worden ist, hervorgeht.

Speciell die Angelegenheit der Leitmeritzer Untersuchungsanstalt wird dortselbst im Zusammenhange auf Seite 21-24 des Berichtes des Landesinspektors besprochen und gelangt derselbe in dieser Beziehung zu demselben Resultate, welches in dem erwähnten Berichte des Landesausschußes betreffend die Regelung des landwirtschaftlichen Versuchswesens im Königreiche Böhmen ausgesprochen ist.

Aus dieser Darstellung ist ersichtlich, dass die in der Interpellation hervorgehobenen Umstände, insbesondere, dass sich der

Landesausschuß nicht veranlaßt gesehen habe, in dieser Angelegenheit irgend welche Erhebungen zu pflegen, den Thatsachen nicht entsprechen.

Der Landesausschuß wird nicht ermangeln, auch in Zukunft der Frage der Regelung des landwirtschaftlichen Versuchswesens seine besondere Aufmerksamkeit zu widmen, und insbesondere in der allernächsten Zeit der Frage näher treten, inwieferne und unter welchen Voraussetzungen auch die für die einzelnen Gebiete im Königreiche Böhmen errichteten Untersuchungs- und Samencontrollstationen, welche bisher fast insgesammt von den Localinteressenten errichtet und erhalten zu werden pflegen, aus Landesmitteln zu unterstützen sein werden.

Die Herren Abg. Dr. Schlesinger, Franz Albl und Genossen, haben mir einen Antrag überreicht.

Páni posl. dr. Schlesinger, Albl a soudruzi podali mně návrh.

Ich ersuche diesen Antrag zu verlesen.

Landtagssekretär Höhm (liest): Antrag der Abgeordneten Dr. Ludwig Schlesinger, Franz Albl und Genossen.

Der Landesausschuß wird beauftragt, angesichts der großen national-ökonomischen Bedeutung der Hebung der Viehzucht in Böhmen mit der k. k. Regierung sich ins Einvernehmen zu setzen, wie dem dringenden Bedürfnisse der deutschen landwirthschaftlichen Bevölkerung in Böhmen nach Hebung der Thierarzneikunde durch Schaffung eines deutschen Thierarzneiinstitutes im Anschluß an die medicinische Facultät der deutschen Universität in Prag abzuhelfen sei.

Prag, 2 März 1897.

Dr. Schlesinger und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Ich constatire die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Konstatuji, že jest sl. sněm způsobilý usnášeti se.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Erster Gegenstand ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Dr. Heinrich Záhoř, Dr. Johann Podlipný, Johann Kastan und Genossen betreffend die Vereinigung Prags mit den Vorstädten und Vororten.

První předmět denního pořádku jest první čteni návrhu poslanců dra Jindřicha Záhoře, dra Jana Podlipného, Jana Kaftana a soudruhů na spojení Prahy s předměstími a předměstskými obcemi.

Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Posl. dr. Záhoř: Slav. sněme! Předložil jsem se starostou král. hlav. města Prahy, drem Podlipným, a pak s inženýrem Kaftanem a soudruhy návrh na spojení předměstí a předměstských obcí s Prahou v jednu velikou obec, a sice jak z ohledů zdravotních, tak z ohledů kommunikačních a stavebních; pod č. sn. 194 byl tento návrh opětně podán slav. sněmu. Myšlénka spojení datuje se od té doby, co počalo zvednutí obyvatelstva a zmohutnění jeho předměstí.

První počátek vlastně se datuje od té doby, když byl zřízen obvod policejní z r. 1850, kterýžto obvod se časovými změnami a potřebami zmenšuje a zase zvětšuje a jest asi analogickým tomu obvodu, který jest vyměřen stavebním řádem z r. 1886.

Statistická komise městská byla první, která spojila předměstí s Prahou a sice v ohledu úmrtnosti a to se stalo r. 1881. První však zpracování tohoto spojení nalézáme po sčítání lidu r. 1869 a 1870 a sice když tehdáž bylo třeba spojiti všechny tyto obce, jak se nalézají v rayonu policejním.

Připomenouti sluší, že r. 1883 přibyl ku Praze Vyšehrad a r. 1885 Holešovice Bubny.

Mám za svou povinnost sděliti velectěným pánům počet obyvatelstva, jak byl v Praze po sčítání lidu a zároveň v okolních obcích; poněvadž ale nechci vyčítati jednotlivé číslice dle jednotlivých obcí, vezmu sumární číslice v Praze a celého okolí Prahy.

Roku 1870 měla Praha 157. 000 obyvatel a veškerý rayon policejní 223. 000;

roku 1880 měla Praha 155. 000 obyvatel (zlomek) a obvod policejní 284. 000; v roce 1890 měla Praha 182. 000 obyvatel a obvod policejní 366. 000 obyvatel.

Vezmeme-li ohled na rayon policejní, který kdybychom učinili zvětšeným radiem 8 kilometrovým od staroměstské radnice na periferii, tedy by obnášel počet obyvatelstva kolem 400 000.

Ve zprávách říšského úřadu Berlínského figuruje Praha s počtem obyvatelstva 367. 000.

O příčinách tohoto pohybu obyvatelstva v Praze a zároveň v předměstích nebudu se šířiti, poněvadž by tento předmět i příčina jeho daleko svedly mne od předmětu, který jsem si vytkl.

O spojení Prahy s předměstím počíná se seriosně vlastně jednati od r. 1886, když tak zvaná městská zdravotní rada vypracovala svůj assanační program. Od té doby počíná se docela upřimně přemýšleti o spojení Prahy s předměstími. Pro toto spojení s předměstími a předměstskými obcemi vážně mluví otázky zdravotní, které jen společným úsilím a komumohou býti řešeny, a také otázky stavební nikační.

Mně ovšem přísluší, abych se hlavně zmínil o otázkách zdravotních a tyto bude třeba alespoň generálně ještě uvésti. Do podrobností nemohu se pouštěti, poněvadž by to daleko zavedlo a ani by se ta látka nemohla vyčerpati. Tady především otázka nejprvnější, která společně řešena býti musí, jest otázka pitné vody.

Praha i okolí postrádají zdravé pitné vody, kteráž má vyhovovati co do kvality zásadám hygienickým, a co do kvantity jest zapotřebí, aby nejen Praha, ale i také okolí bylo zásobeno dostatkem zdravé pitné vody.

Nynější zásobování obyvatelstva pražského v předměstích žijícího děje se studnami, které vlastně souvisí s pohybem spodní vody a kterážto opět jest závislá na komunikací propustných stok, z čehož snadno sobě můžeme vysvětliti pohyb tyfu břišního a pak kataru střevního.

Tomuto zlu chce česká spořitelna odpomoci munificentním svým prostřednictvím, takže lze očekávati, že tato otázka v dosti krátké době bude v prospěchu jak Prahy, tak i obyvatelstva okolního rozřešena.

Druhá otázka jest očišťování města, resp. kanalisace.

To rovněž vyžaduje společné řešení a jest uznaným stanoviskem celé řady znalců, že pro Prahu a okolí se hodí pouze soustava splachovací, jejížto provedení se musí vztahovati nejen na Prahu samotnu, ale i na celé okolí, alespoň na větší část obcí, v tomto rayonu se nalezajících.

Jsou ovšem také odchylky ale na ty nemohu přistoupiti.

Vzhledem k tomu, že nynější nedostatečné očišťováni celého rayonu Pražského podporuje udržování přenositelných nemoci, tyfu břišního, difterie a katarů střevních, jest zapotřebí, by provedení kanalisace také s ohledem na předměstské obce konáno bylo. Proto byly již r. 1886 vrchním inženýrem Kaftanem a zemřelým professorem Soykou vysloveny zásady a tyto byly tehdá přijaty jednomyslně, totiž, že jest nutno, aby veškeré výměty a splašky hned po svém vzniku byly nejdříve samočinně bez obtěžování obecenstva z obvodu města odváděny; za druhé aby půda města řádně byla odvodňována a spodní voda na určité výši byla udržována, za třetí aby v čas povodně voda stokami do níže položených částí nemohla vnikat a zároveň je nemohla zaplavovati a za čtvrté nemají výměšky a splašky v obvodu města do řeky sváděny býti.

Tedy tyto zásady byly všeobecně přijaty a schváleny.

Třetí důležitá otázka - já bych ji považoval za jednu z nejdůležitějších vedle těchto dvou - jest kontrola nad šířením nakažlivých nemocí.

Tato jest jednou z nejdůležitějších výhod týkajících se spojení.

Kontrola tato může blahodárně působiti, když bude vycházeti z jednoho centra důsledně, když budou i ochranná opatření jednotné soustavy řízena a prováděna.

Z této kontroly vyvine se časem hygienická topografie, z níž pak plynou blahodárná zdravotní opatření v celých řadách.

Nelze, velectění pánové, popříti, že obyvatelstvo, které bydlí v Praze a které bydlí v okolí, jest obyvatelstvo jedno, které má více méně tytéž životní a kulturní potřeby.

Nemoc zachvacuje každého bez rozdílu jeho stavu, chudáka i bohatého a neptá se nemoc na rozdíl národnosti, konfese nebo politického vyznání.

A právě z těchto ohledů musí býti zdravotní opatření jednotná, bezohledná a společná.

Nynější zdravotní opatření provádějí se ze 4 center, tedy ze 4 hejtmanství, 3 hejtmanství a magistrátu Pražského. Z toho již plyne, že mohou býti jen rázu paliativního, tedy nedokonalého. A poněvadž jest u nejvzdělanějších národů v oboru veřejné zdravotní správy jako u národa anglického tato pravda uznána, že jenom z jednoho centra dají se prováděti dokonalá zdravotní opatřeni, proto je také důležito, by toto sloučení předcházelo.

V souvislosti s touto kontrolou nakažlivých nemocí nachází se invigilace ke školám, k nakažlivým nemocem, k hygienickému dozoru ke školám, kterýž u nás je v počátcích - snad bych řekl v plenkách.

Šestá otázka jest týkající se nedostatku řádu stavebního a staveb samotných.

Ve velikých lidových centrech jest zapotřebí, by se postupovalo dle důkladně propracovaného plánu polohopisného, dle kterého se pak může všem potřebám velkého města vyhověti.

Na tyto poměry byl velmi důmyslně upozornil již kollega Materna v rozličných schůzích, kde jsme příležitosť měli pospolu o tomto předměte jednati.

V  takovémto lidnatém centru musí se rozděliti čásť města na čásť průmyslu věnovanou, na čásť vilovou, na čásť pro laciné a zdravé příbytky pracující třídy a úřednictva; zároveň musí býti pamatováno na postavení veřejných nemocnic, aby nebyly hromaděny pouze v jedné části města, na umístění divadel, na umístění tržnice a hříšť mládeže.

Rovněž vyžaduje veřejná čistota na ulicích a místech veřejných a v domech


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP