Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Antrage der Comimssion. Dieselben bestehen aus zwei Theilen, namlich 1. aus den meritorischen Antragen, welche mit Nr. I. bis V. bezeichnet sind, dann 2. aus den Antragen bezüglich der Petitionen

Ich glaube daher die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zuerst über die suns Punkte der meritorischen Antrage unter Einem abstimmen lasse und dann über die Antrage betreffend die Petitionen.

Hiebet bemerke ich, dass der H. Berichterstatter auf Druckfehler aufmerksam gemacht hat, indem namlich im II Absatze im deutschen Sterte statt der Ziffer 12. 000 in der letzten Zeile in Übereinstimmung mit dem böhmischen Texte 12. 200 stehen soll, und dann, dass in den Antragen bezuglich der Petitionen bei dem letzten Alinea die Ziffer II. ausgelassen erscheint und in dieser Hinsicht eine Vervollständigung Platz zu greisen hat.

Wird gegen diese Art der Abstimmung, wie ich sie dargelegt habe, eine Einwendung erhoben ?

Činí se nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden

Především dám tedy hlasovati o odstavcích I. až V.

Ich werde zunächst die Absatze I. bis V. nach der gedruckten Vorlage mit der vom H. Berichterstatter ermahnten Correctur zur Abstimmung bringen.

Ich ersuche die Herren, welche diese Theile der Antrage annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají tyto části návrhu, by vyzdvihli ruku.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen

Nyní tam hlasovati o návrzích, týkajících se petic

Ich werde nunmehr die die Petitionen betreffenden Antrage zur Abstimmung bringen.

Ich ersuche die Herren, welche diese Antrage annehmen, die Hand zu erheben

Zadám pány, kteří tyto návrhy přijímají, by vyzdvihli ruku.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru týkající se změny §§. 3 a 85. obecního zřízení pro království české.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Bericht des Landesausschusses betreffend die Abänderung der §§ 2 und 85 der Gemeinde-Ordnung für das Königreich Böhmen.

Zpravodajem jest pan poslanec Schwarz.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Schwarz: Slavný sněme! Předloha, která jest na denním pořádku má větší důležitosť, nežli se jí přikládá. Týká se toho, aby se usnadnilo spojování obcí a ulehčilo obcím rovněž, aby mohly, když obecní prospěch toho žádá, anebo, když vyhledávají příjmy z takového podniku, podnik takový podniknouti.

Jak zkušenost učí, není veliké záliby mezi našimi obcemi pro spojování; jest to přirozené, poněvadž i obce hledí své individuality co možná nejvíce zachovati. Ale vyvinují se poměry, které způsobují, že obce i místně stále a stále více se přibližují, že poměry jejich, zdravotní, hospodářské a společenské, se co možná stotožňují a z toho že konečně vzchází potřeba i zařízení společných, které vedou k tomu, že pomýšlí se, aby se takovéto obce v jedno spojila.

Příklad toho vidíme zde, v nejbližším okolí hlavního města Prahy. Již po celou řadu let jedná se o to, aby se předměstí Pražská, okolní obce, s hlavním městem Prahou spojily.

Bylo o to zavedeno již před lety dobrovolné jednání Ale jednám to nemohlo zcela přirozeně vésti k cíli proto, poněvadž posavadní ustanovení zákona, že každé takové ujednání musí býti schváleno hlasováním voličů, vedlo k tomu, že obě smlouvající se strany, i ty, které jednu obec zastupovaly, i ty, které druhou obec zastupovaly, pochybovaly o tom, že to, o čem se smluvily dojde také sankce voličů. Jinak bude věc, když vymýtí se toto ustanovení ze zákona a když bude obecním zastupitelstvům samým zůstaveno, aby o této otázce rozhodovala, a proto má tato předloha zvláštní důležitost také pro poměry, které týkají se hlavního města Prahy a vůbec otázky spojení okolních obcí s hlavním městem. Potřeba tohoto spojení dnes pociťuje se již u obyvatelstva čím dále tím více, poněvadž vznikají konkrétní otázky a potřeby ze kterých vyšlo na jevo, že, ač jsou nejpalčivější pro obyvatelstvo té i oné obce, přece nedají se rozluštiti jinak, než zase společně. Tedy jaksi potřeba sama nutká již předměstské obce a obce s těmito hraničící, aby se s hlavním městem Prahou spojily.

Spojení může se státi dvojím způsobem: Může se státi dobrovolně, může se státi zákonem. Zajisté každý dá přednost tomu, když docílí se shody mezi obcemi, jichž se týká, a takovouto shodu usnadní v nemalé míře ustanovení, když bude obecním zastupitelstvům zůstaveno, aby sama o otázce připojení jednala a o ní se usnášela.

Jednání to zajisté povede k tomu, že budou smluveny i podmínky, za kterých jednotlivé obce chtí se spojiti, a že, co takto bude ujednáno, nabude též platnosti.

Spojení povinné zákonem má již své slabé stránky. Vidíme to na veliké Vídni, že mnohé ty obce, které proti své vůli byly tam připojeny, dnes ještě necítí se jaksi útulně v této obci a vzpomínají toho, jak dříve se jim vedlo. Já tedy nepochybuji ani v nejmenším, jestliže předložená osnova zákona stane se zákonem, že velice usnadní a urychlí otázku, na jejíž rozřešení čeká veškeré obyvatelstvo pokročilé v hlavním městě a okolních obcích, totiž utvoření velké Prahy.

Druhé ustanovení předlohy týká se rovněž důležitých obecních otázek hospodářských, totiž zakládání podniků, které, třeba měly ráz obecně prospěšný, vedle toho také jsou podniky výdělečnými. Tento úkol nabyl poslední doby zvláštní důležitosti tím, že z potřeb hospodářských začínají si u velké míře u nás zřizovati místní dráhy, že vzrůstem velkých obcí nastává potřeba, aby v těchto obcích také komunikace byla usnadněna, tedy zřizují

se tramwaye, zavádí se osvětlení plynem, které obec pak také na odplatu propůjčuje soukromníkům; podobně v nynější době děje se i s osvětlením elektrickým. Tak nový moderní život obecní vyvolává celou řadu zřízení a podniknutí, která jsou výdělečná, ale mají v sobě přece jakýsi zájem obecně prospěšný. Podle dosavadního znění § 85. mohly obce i takovéto podniky zcela samostatně beze všeho zvláštního povolení zřizovati, když měly potřebné k tomu prostředky a když bylo prokázáno, že k tomu, aby mohly tyto podniky zříditi a aby je mohly potřebným kapitálem nadáti, nemusí vybírati žádných přirážek.

Jen pro případ, že by bylo zjevno, že takový podnik, když se zřídí, potřebuje kapitálu zařizovacího a provozovacího, jejž může sehnati obec jen výpůjčkou a úroky, zase na tuto výpůjčku jenom přirážkami, bylo podle či. 85. zřízení obecního třeba; aby se zjednalo svolení voličů k takovémuto podniku, a ještě toto svolení, když bylo dáno, záviselo na svolení slavného sněmu. Ale slavný sněm velice dobře ví, že, jakkoliv toto ustanovení platí již od r. 1864, jakkoliv od té doby hojné podniky rázu mnou vylíčeného byly zakládány, jakkoliv k těmto podnikům bylo třeba kapitálů, které se vypůjčily, a přirážek k úhradě úroků z těchto kapitálů, přes to ani jediný případ nenastal, kde by se bylo dle předpisů tohoto zákona jednalo.

Jest to zcela přirozeno, poněvadž obtížemi, jaké by to bylo způsobilo, bylo by zmařeno vše to, čeho se chtělo dosíci! Tak podobně i v novější době ve všech záležitostech, jež týkaly se věnování obecního jmění na zakládání místních drah aneb odbírání akcií k těmto podnikům, prostě vyřizovala tyto záležitosti okresní zastupitelstva, eventuelně zemský výbor, a nikdy nepostupovalo se podle předpisu čl. 85., aby se byly takové podniky podrobily hlasování poplatníků. Vzhledem k tomu byla uznána potřeba, aby se také cl. 85. změnil.

A jelikož zřízení podobných podniků, ať jsou již jakéhokoliv rázu, přece úzce souvisí s tím, jak se nakládá neb nakládati má s jměním obecním, měly jak zemský výbor, tak i komise za to, že bude přiměřeno, když položí se za podmínku tohoto předpisu, aby takovéto věnování podniku ať vydělečnému ať částečně obecně prospěšnému má záviseti na povolení okresního zastupitelstva, které udílí také v jiných případech, jež týkají se obecního jmění kmenového, své povolení, po případě zemského výboru. Tím zajisté bude dána dostatečná záruka pro to, že nebude a nebude moci býti zneužíváno tohoto předpisu jakýmkoliv způsobem, a to z jednoduché příčiny, poněvadž jak okresní zastupitelstvo, tak i zemský výbor budou rozhodovati na základě těchto předpisů v podobných záležitostech o vlastním svém užívání, nebudou tedy poutány na žádné určité předpisy a bude jim jenom náležeti, aby vyšetřily, prozkoumaly a uvážily, pokud obec k takovýmto podnikům má potřebné hospodářské síly a prostředky, a pokud i poplatná síla její jest taková, že v případě, kdyby se podnik nevyplácel, tak jak se očekává, tím poplatnictvu nevzejdou žádné větší obtíže.

V zemský výbor, jakožto nejvyšší samosprávný orgán v zemi, lze míti právem důvěru, že, kdykoliv se takováto otázka jemu do ruky dostane, také se vší svědomitostí a se stanoviska zájmu věci, jížto se týká, ji bude řešiti. Vzhledem k tomu, co jsem zde byl dovodil, jakož i k vývodům, jež jsou ve správě samé uvedeny, dovolil jsem si slavný sněm žádati, aby předlohu, jak ji komise pro okresní a obecní záležitosti vypracovala, přijal a aby vešel o ní v debatu povšechnou a přijal ji pak za základ podrobného rokování.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo v debatě povšechné?

Verlangt Jemand in der Generaldebatte das Wort?

Es ist nicht der Fall.

Ich werde daher das hohe Haus befragen, ob dasselbe die Anträge des Ausschußes als Grundlage der Spezialdebatte annimmt.

Předložím slavnému sněmu otázku, zdali přijímá návrhy komise za základ rokování podrobného.

Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídají kladně, by vyzvedli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijato.

Es ist angenommen.

Račte čísti článek první.

Zpravodaj poslanec Schwarz (čte): Článek I.

Ustanovení § 2. obecni ho zřízení pro království české ze dne 16. dubna 1864. zák. a naříz. čís. 7. se zrušují a mají příště zníti takto:

Spojení obcí v jednu místní obec Dvě nebo více obcí téhož zastupitelského okresu mohou se spojiti v jednu místní obec, když nenamítá proti tomu ničeho místodržitelství z ohledů veřejných a když svolí k tomu zastupitelstvo okresní.

Nežli se obce takto spojí, jest potřebí, aby byla učiněna dokonalá úmluva o vlastnictví, držení, správě a užívání netoliko zvláštního jmění, které náleželo každé z nich před spojením, nýbrž i zvláštních jejich fondů a ústavů.

Náležejí-li obce, které se mají spojiti k rozličným zastupitelským okresům, mohou býti spojeny za stejných podmínek jenom zákonem zemským.

Usnesení, která učiní obecní výborové o spojení, buďte v obcích, jichž se týče, veřejně vyhlášena.

Artikel I.

Die Bestimmungen des § 2. der Gemeindeordnung für das Königreich Böhmen vom 16.

April 1864 Ges. und Verord. Bl. Nr. 7 werden

außer Kraft gesetzt und haben künftig, wie folgt, zu lauten":

Vereinigung von Gemeinden zu einer Ortsgemeinde.

§ 2.

Zwei oder mehrere Gemeinden desselben Vertretungsbezirkes können sich in eine Ortsgemeinde vereinigen, wenn die Statthalterei aus öffentlichen Rücksichten dagegen keine Einwendung erhebt und die Bezirksvertretung hiezu die Bewilligung ertheilt.

Einer solchen Vereinigung muß ein vollständiges Übereinkommen über das Eigenthum, den Besitz, die Verwaltung und den Genuß nicht nur des den einzelnen Gemeinden vor ihrer Vereinigung gehörigen besonderen Vermögens, sondern auch ihrer besonderen Fonde und Anstalten vorangehen.

Wenn die zu vereinigenden Gemeinden verschiedenen Vertretungsbezirken angehören, so kann ihre Vereinigung unter gleichen Bedingungen nur durch ein Landesgesetz erfolgen.

Die über die Vereinigung von den Gemeindenausschüssen gefassten Beschlüsse sind in den betreffenden Gemeinden öffentlich kundzumachen.

Dovoluji si upozorniti, že v německém tekstu na druhé řádce jest tisková chyba, kde má zníti tekst místo:, in einer Ortsgemeinde",, in eine Ortsgemeinde".

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji, že čl. I. i s opravou tiskové chyby v německém tekstu jest přijat.

Ich erkläre den Art. I mit der im deutschen Texte erwähnte Correctur eines Drucksehlers für angenommen.

Zpravodaj poslanec Schwarz (čte):

Článek II.

Ustanovení § 85. obecního zřízení pro království české ze dne 16. dubna 1864 zák. a naříz. č. 7. pozbývají platnosti. Místo nich připojuje se jako poslední odstavec k § 87. - má ale zníti 97. - tohoto obecního řádu následovní ustanovení:

Ku kterým usnesením výboru potřebí schválení okresního zastupitelstva.

§ 97.

6. když hodlá se obec účastniti nějakého podniku výdělečného, zvláště pak podniku akciového, nebo když chce sama založiti podnik, který má předem účel, aby se rozmnožily příjmy obecní.

Art. II.

Die Bestimmungen des § 85 der Gemeindeordnung für das Königreich Böhmen vom 16. April 1864 Ges. und Verord. Bl. Nr. 7 werben außer Ktraft gesetzt. An ihrer statt wird die nachfolgende Bestimmung als letzter Absatz dem § 97 dieser Gemeindeordnung beigefügt:

Genehmigung der Bezirksvertretung.

§ 97. 6. wenn die Gemeinde an irgend einem

Erwerbsunternehmen, insbesondere an einem Aztienunternehmen teilzunehmen beabsichtigt oder willens ist, selbst ein Unternehmen zu gründen, welches zunächst die Vermehrung der Gemeindeeinkünste zum Zwecke hat.

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto odstavci přihlásil se ke slovu pan posl. prof. Dr. Pražák.

Dávám mu slovo.

Přísedící zemského výboru Dr. Pražák: Slavný sněme! Mohu celkem říci, že souhlasím s principem, který dochází výrazu v návrhu zákona, který zde byl učiněn, a proto také jsem jak v zemském výboru hlasoval pro to, by příslušná předloha slavnému sněmu byla učiněna, tak i dnes hlasoval jsem pro vejití v debatu speciální o tomto zákoně, jakož i pro článek 1. návrhu tohoto zákona.

Co pak se týče článku 2., přece tuším vzcházejí některé pochybnosti, kterými vývody p. zpravodaje posud nebyly úplně zaplašeny. Jedná se zde o to, by odstraněn byl předpis § 85. zříz. obecního, který byl ustanovil, že, aby obec vybírala přirážky, předpisovala vůbec dávky obecní k uhrazení nákladů na takové podniky, které slouží k tomu, aby v první řadě příjmy obecní byly rozmnoženy, takové vypisování dávek jest možným jen tenkráte, když přivolili k tomu poplatnici, kteří representují 3/4 daní přímých v obci předepsaných, a mimo to co do osob třeba jest majority 2/3 všech poplatníků.

Uznávám plnou měrou obtíže, které stojí v cestě takovému vyslechnutí vota celého občanstva, o které tu jde, a mám také za to, že plnou měrou zpráva komise k tomu poukazuje, kterak zejména ve větších obcích takové hlasování občanstva působí takové obtíže, že takřka nemožno v praxi je provésti.

Mimo to také dlužno uznati, že také pan zpravodaj zcela správně k tomu poukázal, že předpis § 85. v tom směru není dostatečný, že žádá oněch kautel, o nichž tam řeč jest, toliko k tomu konci, aby se mohly občanstvu předepisovati přirážky k uhražení nákladu, takovými podniky způsobeného, kdežto ku hlavní otázce, zdali již takový podnik se má vůbec v život uvésti, se takového hlasování nežádá, tak že garancie jest poskytnuta jen pro ten případ, když obec nemá žádného jmění, a jedná se o to, zda-li se mají k uhražení toho nákladu přirážky a vůbec dávky od občanstva vybírati. Netajím se tím, že § 85. zřízení obecního má zapotřebí nápravy jakési, a že zcela správně ve zprávě komise se poukazuje k tomu, že ve schválení okresního zastupitelstva rovněž také poskytuje se garancie v uvážení orgánu znalého takových okolností, na nichž by mohla prospěšnosť a zdárnosť onoho podniku býti závislou.

Přece však nejsou zaplašeny všechny mé pochybnosti o tom, zda-li takovým usnesením a takovým ustanovením budou podány garancie v téže míře a v téže intensitě, jaké poskytuje dosavadní § 85. zříz. obec.

Poukazuji k tomu, že všechny ty obtíže, které zde byly vytknuty, se přece jenom týkají větších měst. Na venkově takové hlasování občanstva v praksi žádných zvláštních obtíží nepůsobí. Ale zrovna na venkově, tuším, jest nebezpečí immi nentní, že by neopatrným jednáním zástupců obecních obec mohla býti přivedena na kraj záhuby, (Tak jest!) že by se mohla obec pustiti do podniků takových, které přesahují její síly finanční a kdo by to odnesl? Poplatníci! (Volá se: Okresní zastupitelstva!)

Namítá se, že jest tu třeba schválení okresního zastupitelstva. Nechci popírati, že v tom jakási garancie jest. Nejsem pro to, aby se tato garancie odstranila; avšak mám za to, Že není škoda, když se takových garancií přimnoží a když ještě kromě toho všeho, jak navrhuje komise, má býti usnesení schváleno okresním zastupitelstvem.

Že komise nežádá schválení slavného sněmu, s tím úplně souhlasím, aby se k tomu konci, že se žádá schválení okresního zastupitelstva, poskytlo aspoň jistému počtu poplatníků, kteří representují určité procento daní v obci předepsaných, právo, aby proti takovým podnikům, které neleží přímo v úkolech obce, nýbrž které obec jaksi podniká jen za účelem výdělkovým, své veto položili a aby okresní zastupitelstvo bylo jen tenkrát oprávněno takové usnesení obecního zastupitelstva

schváliti, když proti tomu po ruce neni protest poplatníků, kteří representují určitou kvotu daně.

Zdali by se zrovna mělo sáhnouti k předpisu § 85. v tom smyslu, aby se zrovna žádaly tři čtvrtiny daní přímých k protestu proti takovému usnesení nebo ne, na to bych nekladl zvláštní váhu; avšak ten princip, který § 85. slouží za základ, neměl bych za to, že by za všech okolností slušelo zavrhnouti.

Mám za to, že by možná bylo reformu zavésti v tom smyslu, že |by to, co v § 85. dobrého jest, se zachovalo, a aby se to ustanovení přiměřeným způsobem reformovalo, aby vyhovovalo praktické potřebě.

Jestli se tím snad stíží nějaký podnik, který obec chce podniknouti, tak nevím, co větší škoda jest, pustí-li se obec do odvážného podniku, zda nebezpečenství, že by se obec do takového podniku pustiti mohla, anebo možnost, že by obec nějakého podniku nepředsevzala, který by jinak chtěla předsebráti.

Já dovoluji si poukázati k tomu, že tu nejde o podniky všeužitečné; k tomu dle nynějšího práva a také obecního řádu nemá zapotřebí obec zvláštního schválení, a jestli velectěný pan zpravodaj poukázal na vodárny a plynárny obecní, já aspoň nemám důvodné pochybnosti o tom, že podobné podniky ani pod § 85. zřízení obecního nespadají. (Hlasy: Oho! Rozhodně!) To nejsou podniky výdělečné, to jest úkol obce, aby se starala o zdravou vodu. O tom by se mohly konečně náhledy rozcházeti; záleží na zřízení toho kterého podniku, jestli je výdělkovým nebo ne. Co se týče plynáren, připouštím, že mohou pochybnosti vzejíti, co se týče podniků dopravních, tramwaye atd., tu spíše mohou pochybnosti vzejíti; myslím, že spíše sluší váhu klásti na to, aby přesně definováno bylo, co vlastně jest podnik takový, který vyžaduje takového schválení, a já tuším, že přece to formulování, které navrhuje komise, není takové, které by mohlo úplně uspokojiti a že by mohlo zcela býti jakousi jasnou rukovětí pro rozřešení praktických otázek, které v této příčině vzejdou.

Tuším, že také, jestli se dobře pamatuji, slavná vláda činila námitky proti některým ustanovením tohoto návrhu, o který tu jde, a tuším, že v komisi pro okresní a obecní záležitosti nebyl vyslechnut zástupce slavné vlády, jestli nyní navrhuji, aby článek II se vrátil komisi za účelem tím, aby v jistém směru jej doplnila, myslím, že by byla vhodná příležitost, aby se mínění slavné vlády v této věci vyslechlo a že by tím nijak věci se neuškodilo.

Toto doplnění jednání, o které tu jde, a návrhu, myslím si v dvojím směru: předně, aby bylo uváženo, zdali by aspoň pro menší obce- a definice toho musela by býti zůstavena komisi - neměl býti zachován princip § 85.

Nepravím ten § sám, nýbrž princip jemu za základ sloužící, který za nezdravý nemohu pokládati, a za druhé, aby komise uvážila, zda-li by nebylo prakticky možno, úsečněji a přesně definovati pojem takových podniků, kteréž, jak se tam praví, slouží k tomu, aby se rozmnožily příjmy obecní.

Za účelem tím dovoluji si učiniti tento návrh:

článek II. budiž vrácen komisi k tomu konci, by uvážila, nemel-li by princip v § 85. obec zříz. vyslovený býti zachován v platnosti aspoň v příčině obcí menších, by dále se pokusila o přesnější určení pojmů podniků, které mají předkem účel, aby se rozmnožily příjmy obecní, a na tomto základě další návrhy podala.

V německém jazyku zněl by návrh ten takto:

Alt. II wird an die Eommission zu dem Behufe rückverwiesen, damit sie in Erwagung ziehe, ob nicht das im § 85 der Gemeindeordnunq zum Ausdrucke gelangte Prinzip wenigstens in Betreff kleinerer Gemeinden in Kraft zu belassen ware, und den Versuch unternehme, jene Unternehmungen, welche zunächst die Vermehrung der Gemeindeeinkunste zum Zwecke haben, genau zu definieren und auf dieser Grundlage neuerliche Antrage zu stellen. (Vybome!)

Oberstlandmarschall: ES hat sich für den Antrag der Commission der Herr Abg. -Dr. Eppinger zum Worte gemeldet.

Pan poslanec dr. Pražák činí tento návrh:

"Článek II. budiž vrácen komisi k tomu konci, by uvážila, neměl-li by princip v § 85. obec. zříz. vyslovený býti zachován v platnosti aspoň v příčině obcí menších, by dále se pokusila o přesnější určení pojmu podniků, které mají předkem účel, aby se rozmnožily příjmy obecní, a na tomto základě další návrhy podala.

Der Herr Abg. Dr. Pražák stellt folgenden Antrag:

Art II wird an die Commission zu dem Bchuse ruckverwiesen, damit sie in Erwägung ziehe, ob nicht das im § 85 der Gemeindeordnung zum Ausdrucke gelangte Princip wenigstens in Betreff kleinerer Gemernden, m Kraft zu belassen ware, und den Versuch unternehme, june Unternehmungen, welche zunchst die Vermehrung der Gemeindeeinkunste zum Zwecke haben, genau zu definieren, und aus dieser Grundlage neuerliche Antrage zu stellen.

Ich werde die Unterstutzunassrage stellen.

Učiním dotaz na podporu návrhu.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herien, welche diesen An trag unterstutzen, die Hand zu erheben.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt. Ich ertheile nunmehr das Wort dem Herrn Abg. Dr. Eppinger

Abg. Dr. Eppinger: Hoher Landtag' Ich habe die Ehre sowohl namens der fortschrittlichen als auch namens der deutschvolklichjen Mitglieder dieses hohen Hauses die Erklärung abzugeben, dass wir für den Eommissionsantrag in seiner Ganze stimmen werden, dass wir somit die bedenken, welche der hochverehrte Heir Vorredner gegen den Art II vorgebracht hat, nicht in dem Maße theilen, um seinem Ruckverweisungsantrage zustimmen zu können.

Wir sehen in dem Fortbestande des § 85 der Gemeindeordnung thatsachlich einen argen Hemmschuh, welcher die Demeinde in Erfüllung ihrer Obliegenheiten, ivelche unter den heutigen Verhaltnissen an sie herantreten, behindert.

Nach dieser Gesetzesbestimmung können Gemeinden an Erwerbsunternehmungen theilnehmen oder dieselben gründen nur dann, wenn wenigstens 2 Drittel der Steuerträger in der Gemeinde, welche mindestens 3 Viertel direkter Steuern repräsentieren, sich dafür aussprechen, und wenn durch ein Landesgesetz dieser Beschluß sankzionirt wird. Dies ist ein außerst schwerfalliger Apparat; es ist, ich mochte sogen, ein Plebiscit der Steuerträger in der Gemeinde, ist in den seltensten Fallen zur Anwendung gekom-men und schreckt thatsachlich die Gemeinde vor Unternehmungen ab, welche dieser Prozedur unterworfen sind.

Wir sehen auch keine Nothwendigkeit dazu.

Wir glauben, dass unsere Bevölkerung heute genug in wirtschaftlichen Fragen bewandert ist, um einer solchen qualifizierten Bevor mundung der gesetzlichen Vertretung einer Gemeinde durch die Gesammtheit der Steuerträger entbehren zu können.

Wir sehen sogar, dass nach dem gegenwar. tigen Stande die Genehmigung einer Bezirksvertretung schon zureichend ist zu Beschlußen von viel weitverträgende Bedeutung, als die, um welche es sich handelt.

Ich wahle nur z. B. den nachstliegenden Fall heraus, welcher gerade heute oft praktisch wird, wenn es sich z. B. handelt um die Betheiligung einer Gemeinde an dem Zustandekommen einer Bahn; gewohnlich wird die Forderung gestellt, dass die Stadtgemeinde ihr Interesse an dem Bahnunternehmen in einer äußerlich erkennbaren Weise bekunde, dass sie einen finanziellen Beitrag leisten, und da wird die Anfrage an sie gestellt, entweder: Du ubernimmst die Verpflichtung für einen bestimmten Zinsenertrag des Unternehmens auf eine gewisse Anzahl von Betriebsjahren hinaus zu garantieren allein ober gemeinschaftlich mit anderen Gemeinwesen, oder du verpflichtest dich eine bestimmte Anzahl von Stammaktien zu zeichnen.

Ich bitte beide Falle aus einander zu halten; der erste Fall qualifiziert sich - praktisch genommen - nicht anders als die Uebernahme einer Haftung und zur Uebernahme einer Hastung genügt nach § 87 der Gemeindeordnung thatsachlich die Zustimmung der Bezirksvertretung.

Die Uebernahme von Stammakzien stellt sich ganz unzweifelhaft als die Betheiligung an einem Erwerbsunternehmen heraus und zu diesem mußte, wenn man korrekt vorgeht und nicht - wie es angedeutet wurde, Hinterthuren sucht, thatsachlich der ganze Abstimmungsapparat in Bewegung gesetzt werden. Fragen mir nun, was da riskanter ist so kann dies aller dings fallweise verschieden sein, ich möchte aber glauben, dass in der Mehrheit der Falle die Garantieleistung für den Zinsenertrag mit großerem Risiko für die Gemeinde verbunden ist, als die Zeichnung von Stammactien.

Denn, hat die Gemeinde wahrend einer Anzahl von Betriebsjahren etwas aus den Zinseneitrag zugezahlt, so bekommt sie niemals etwas zurück, wahrend das Unternehmen vielleicht gerade, wenn es die schlechten Anfangsjahre überwunden hat, zu einem rentablen wird.

Hat die Gemeinde Stammakzien gezeichnet, so hat sie in den ersten Betriebsjahren vielleicht gar keine Dividende bekommen; allein sie kann gewiss in weiterer Zukunft durch Auszahlung der Ertrage und durch gesteigerten Curs vollgiltigen Ersatz für ursprunglich gebrachte Opfer finden.

So ist die gegenwartige Situation.

Gleich diesem einen Beispiele konnte meines Erachtens noch eine ganze Reihe von anderen Beispielen sich construteren lassen. Ich glaube aber es bei diesem Falle bewenden lassen zu können.

Es ist nicht einzusehen, weshalb Garantien und Cantel, die nach der gegenwartigen Gesetzgebung zu einer weittragenden Aktion der Gemeinde hinreichen, in dem vorliegenden Falle nicht als genügend anerkannt werden sollten.

Aus diesen Gründen, um möglichst kurz zur Sache zu sprechen werde ich und meine Gefinnungsgenossen für den Antrag der Commission und gegen d n Antrag des Herrn Antragstellers itimmen. (Bravo!)

Nejvyšší maršálek zemsky: K slovu jest přihlášen pan dr. Pacák. Dávám mu slovo.

Poslanec dr. Pacák: Slavný sněme ! Velectěný pan kolega Eppinger vyčerpal úplně věc a nemohu než s tím souhlasiti.

Ale mně jest ledna věc divná, že pan navrhovatel jako zástupce zemského výkoru, který byl přítomen poradě, když se o zákonu jednalo v zemském výboru, tyto své pochybnosti nepřivedl k platnosti tehdáž v zemském výboru a neučinil návrh, aby tam se prozkoumalo, jak by dosavadní zákon, o který se jedná, byl upra ven; neboť není pochybnosti, že tento zá-