Čtvrtek 25. února 1897

V. Die sub IV.    angeführte Bestimmung hat derzeit auf die   Fortbildungsschulen inder königl. Hauptstadt   Prag keine Anwendung zu finden.

Die Budgetkommission hat anlässlich der Beschlussfassung über die dem h. Landtage vorgelegten Antrage auch die vom Stadtrathe der kgl. Hauptstadt Prag eingebrachte Petition Nr. 193 in Berathung gezogen und die nachstehende Resolution beschlossen, deren Annahme dem h. Landtage empfohlen wird:

Der hohe Landtag wolle beschließen: I. Die Petition Nr. 193 des löbl. Stadtrathes der kgl. Hauptstadt Prag, mit welcher um Erhöhung beziehungsweise wenigstens um Belassung der der städtischen gewerblichen Mädchen-Fortbildungsschule in Prag bewilligten Subvention von 1200 Gulden für das Jahr 1897 angesucht wird, wird dem Landesausschusse mit der Aufforderung zugewiesen, dieselbe bei der Verheilung der vom h. Landtage für die Fortbildungsschulen im J. 1897 bewilligten Dotation besonders zu berücksichtigen und möglichst günstig zu erledigen.

Durch diesen Beschluss wird zugleich die Petition des Vereines "Ženský výrobní spolek v Praze" Nr. 719 erledigt.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

P. poslanec Adámek. Dávám jemu slovo.

Poslanec Adámek: Slavný sněme!

Nejvyšší maršálek zemský: (přerušeje jej): Pardon, jež dříve se přihlásil k slovu p. poslanec dr. Zintl, dávám jemu slovo.

Ich ertheile dem Herrn Abg. Dr. Zintl das Wort.

Abg. Dr. Zintl: Hohes Haus! Gestatten Sie mir nur einige furze Bemerkungen zum vorliegenden Berichte. Der Bericht des Landesausschusses gibt uns ein erfreuliches Bild von der Entwickelung der Fortbildungsschulen und zwar sowohl der kaufmännischen, als auch der gewerblichen Fortbildungsschulen in diesem Lande.

Sowohl aus deutscher [als auch aus böhmischer Seite nehmen die Fortbildungsschulen wirklich einen ganz ausgezeichneten Rang in der Reihe solcher und ähnlicher Schulanstalten ein. 188 Fortbildungsschulen bestehen mit böhmischer Unterrichtssprache und 128 mit deutscher Unterrichtssprache.

Aus dem Berichte des Landesausschußes ersehen wir, dass in Bezug aus die Qualifikation der Lehrpersonen ein erfreulicher Fortschritt sich zeigt, und dass der Besuch dieser Schulen ein außerordentlich günstiger ist.

Es war dies nun möglich durch ein inniges Zusammenwirken aller Interessenten und Factoren möglich, welche zur Errichtung und Erhaltung dieser Schulen beigetragen haben und noch beitragen u mit gleichem Wetteifer und in so hervorragender Weise wohl für die Zukunft wirken werden.

Es liegt mir ferne auf alle diese verschiedenen Beziehungen einzugehen, welche diese Schulen betreffen.

Der Herr Berichterstatter hat uns in ganz vorzüglicher Weise in seinem furzen Berichte ein Bild der Entwickelung dieser Schulen und von der Art und Weise der Unterstützung derselben durch das Land selbst gegeben.

Mir erübrigt nichts Anderes als den Wunsch auszusprechen, es möge die Opferwilligkeit der Gemeinden und aller Interessenten die gleiche bleiben, wie bisher, und es möge in Hinkunft die ausgezeichnete Leitung dieser Anstalten, getragen werden von dem Wohlwollen des hochl. Landesausschußes und namentlich des Herrn Referenten daselbst, welcher sich mit großem Eifer, anerkennenswerther Gewissenhaftigkeit und seltenen Verständnisse seiner Aufgabe unterzieht, (Sehr richtig. Bravo!) gewahrt bleiben, damit die Fortbildungsschulen noch eine Steigerung ihres Erfolges erzielen.

Dies ist mein lebhafter Wunsch, den ich hiemit ausspreche. (Bravo!)

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo panu posl. Adámkovi.

Př. z. v. posl. Adámek: Slavný sněme! Přede vším děkuji p. řečníkovi přede mnou za laskavá slova, kterými se dotkl činnosti zemského výboru při podporováni a spravování pokračovacích škol a ujištuji ho, že zemský výbor jest tak jako on plně proniknout přesvědčením o veliké důležitosti tohoto odvětví našeho veřejného vyučování zvláště pro naše živnostníctvo, pro náš stav řemeslnický, a že zajisté, pokud prostředky stačí, nadále se stejnou energií a objektivností v oboru tomto postupovati bude. Já si vyžádal slovo hlavně proto, abych v některých věcech doplnil správu zemského výboru a zprávu slavné rozpočtové komise nejnovějšími daty, abych se zmínil o některých věcech, které se sběhly v oboru tom po podání zprávy zemského výboru, jež jest předmětem dnešního rokování.

Rozpočtová komise plným právem klade hlavní důraz na to, aby konečně bylo přistoupeno k definitivnímu upravení pokračovacího školství. Kdo poměry tohoto školství zná zajisté přizná, že zatímní nynější neustálené poměry jsou hlavní příčinou, že se toto školství dosud takovou měrou nerozšířilo a tak nevyvinulo, jak toho vyžaduje potřeba a prospěch řemeslnictva celého království českého. Zemský výbor jsa úplně přesvědčen o důležitosti zákonného upravení pokračovacích škol, byl pamětliv dřívějších snesení slavného sněmu a bez prodlení, jakmile zpráva o vyřízení rozpočtu byla sdělena, učinil opatření, aby jednání o zákonném upravení pokračovacích škol bylo urychleno, a sice předložil vládě osnovu zákona, kterou vypracoval referent školské komise v roce minulém se žádostí, aby vláda podala o této osnově dobré zdání.

Učinil tak hlavně proto, poněvadž v minulých letech zástupcové vlády ve školské komisi obyčejně prohlásili, že nemají instrukcí, že nejsou informováni. Tím se stalo, že se jednání to rok od roku odročovalo a že dosud k zákonému upravení těchto škol nedošlo. Ačkoli tato žádosť byla podána vládě již v dubnu minulého roku, přece došlo vyřízení teprve až v lednu 1897. Vynesení toto jest tak důležité k objasnění situace a poměrů, o něž jde, že se osmělím obsah jeho se slavným sněmem sděliti.

Ministerstvo odpovídá v té příčině, že té doby pracuje se o vzorné osnově zemského zákona o zakládání a vydržování pokračovacích Škol průmyslových a podobných ústavů a sice v celé polovině říše; spolu cís. král. ministerstvo v uvedeném vynesení připomíná, že při sdělání té osnovy bude podnětů těch důkladně uváženo.

Dále ministerstvo vyučování vyložilo, že také osnova zákona, již vláda vypracuje, musí býti předložena podle §2. statutu centrální komise pro odborné vyučok úřadě této komisi a že teprve po dobrozdání této komise bude lze přistoupiti k řešení tohoto úkolu.

Uváděje toto v ohledu nejednom zajímavé sdělení ministerstva vyučování ve známost slavného sněmu, doufám, že při , veto příležitosti se mohu zdržeti veškerého dalšího uvažování zvláště o zásadě v tomto výnosu obsažené, že má býti opět pokračovací školství v této polovici říše naší vládou uniformováno, totiž na základě jednotné vzorné osnovy zákonné upraveno.

Slavný sněm opětně naléhal na to, aby bylo přihlíženo k tomu, aby kvalifikace učitelů při pokračovacích školách působících, pokud možná, byla zvýšena i a aby na těchto ústavech působili učitelé k tomu odborné přiměřeně vzdělaní, hlavně pak učitelé, kteří absolvovali učebné běhy zřízené pro učitele obecných a měšťanských škol při státních průmyslových školách.

Také v této příčině zemský výbor učinil přiměřená opatření a vyzval vládu, aby bylo učitelstvo škol obecných a měšťanských přiměřeným způsobem pobádáno k navštěvování takových kursů a aby podobné učebné běhy byly při všech státních průmyslových školách zřizovány.

Také na toto vyzvání došla konečně odpověď výnosem ministerstva kultu a vyučování ze dne (22. ledna 1897, ve kterém se vykládá, že sice zásadně uznává se potřeba těchto učebných běhů, a že také v této příčině náležitá opatření byla učiněna, aby byly takovéto běhy učební uspořádány při všech státních průmyslových školách; letos ale při velkém návalu žádostí že jest učiněno opatření, aby při liberecké státní průmyslové škole odbývány byly 2 běhy učební.

Arciť jest s podivením, že mají býti takové 2 běhy učební toliko v Liberci a toliko při německé státní průmyslové škole pořádány, poněvadž jest třeba takovéhoto vzdělání větší ještě měrou při pokračovacích školách českých. Ministerstvo nepřipouští, že by i při státních průmyslových školách českých byly tyto kursy rozmnoženy.

Musíme naléhati, aby bylo postaráno, aby veškeří učitelé, kteří se do těchto kursů přihlásí, mohli býti také přijati, poněvadž o tom nemůže býti pochybnosti, že jako při pokračovacích školách tak i při školách odborných vůbec úspěch hlavně jest podmíněn dokonalou kvalifikací učitelů při těchto ústavech. (Souhlas. )

Zemský výbor přičinil se, aby statistika pokračovacích škol byla doplněna jakkoliv v některých částech se to podařilo, přece není statistika úplná a nepodává jasný, správný a do podrobností vypracovaný obraz vnitřního zařízení těchto škol a bude vyžadovati nemalé pile, nežli se podaří, aby vady statistiky byly odstraněny, které my nejlépe pociťujeme, a pevně doufáme, že také v příštím roce v té věci bude lze učiniti některé nápravy.

Oprávněné stížnosti byly uvedeny proto, že subvence na pokračovací školy se udělují pozdě. Příčina toho spočívá v dosavadním způsobu předběžného vyšešetřování a v příčině této učinil zemský výbor již opatření takové, že mají se rozdíleti na příště subcence na základě skutečných účtů a že se to stane z pravidla, jakmile bude zpráva tato vyřízena pokud lze, v prvním čtvrtletí každého roku.

Zemský výbor požádal také vládu za sdělení pravidel, jichž ona šetří při rozdělení subvencí těmto školám, avšak také na tuto žádosť zemský výbor dosavadž vyřízení nedostal.

Rozpočtová komise plným právem obrací zvláštní pozornost k odborným pokračovacím školám.

Typ těch škol jest zajisté typem budoucnosti pokračovacích škol a jest velikou zásluhou pražské obchodní a Živnostenské komory, že pokusila se o to, jaby v praxi podala obraz, jak taková škola má a musí býti zřízena, má-li prospívati tomu kterému odboru řemeslnému. Zlatnická škola odborná pokračovací v Praze, která nedávno byla otevřena, podává nám zřetelný důkaz v ohledu tomto, že obchodní komora pražská se dala na pravou cestu, a jest toliko žádoucí, aby našel tento pokus

Lojného následování. Ovšem vedle toho s politováním poznamenávám, že se nám nedostává přiměřených hmotných prostředků, abychom tyto školy, které pro naše hlavní odvětví řemeslná budou vydatnou podporou, mohli vydatněji podporovati.

Zemský výbor hledě k neurovnanosti ve správě pokračovacích škol pokusil se alespoň, pokud jest v jeho kompetenci, zjednati nápravu tím, že vydal zástupcům svým ve správních výborech pokračovacích škol přiměřené instrukce k tomu, aby byla upravena finanční správa.

Zemský výbor v příčině té také učinil opatření, aby zástupcové jeho byli jmenování z pravidla na dobu tří let a sice na základě terna, které navrhuje okresní výbor.

Zemský výbor má za to, že jest vůbec potřeba při podobných úkonech, kdy jde o upravení průmyslu zemského, organisaci tuto upevniti a rozšířiti toto spolupůsobení autonomních orgánů hlavně okresních výborů, poněvadž jinak nemůže si zjednati náležité zprávy o tom, že takovéto podpory bylo skutečně požíváno k účelům vytknutým. Dosavadní zkušenosti praxe o spolupůsobnosti okresních výborů při těchto ústavech byly na mnoze velice potěšitelné a doufám, že se podaří ty styky i na dále rozmnožovati.

Okresní výbory podaly drahně návrhů na odstranění vad ve správě pokračovacích škol a na jich zvelebení. K návrhům těm bude zajisté vzat zřetel v komisi školské při jednání o dotyčné osnově zákona.

Zemský výbor pojal do letošní zprávy hlavní obsah zpráv inspekčních. Jak povědomo, inspekce na těchto školách vykonávají dosud toliko státní orgány. Bohužel, z těchto inspekčních zpráv není lze poznati úplný a pravý obraz vnitřních poměrů těchto škol.

Věcný obsah těchto inspekčních zpráv, které jsou podány asi o 148 školách, jest úplně obsažen asi na dvou stránkách naší zprávy; z toho patrno, jak chudičké tyto zprávy jsou. Proto musíme projeviti přání, aby tyto zprávy byly podávány podrobněji, tak aby bylo lze z nich také čerpati při reformování tohoto školství.

K návrhům zemského výboru, které slavná rozpočtová komise úplně přijala, osmělím se učiniti jen několik poznámek. Rozpočtová komise navrhuje v souhlasu zemského výboru, aby pokračovacím školám v Praze té doby stávajícím byla povolena zvláštní samostatná subvence v obnosu 12. 200 zl. Pan zpravodaj již poukázal, že poměry pokračovacích škol pražských jsou zvláštní. Abyste, pánové, poznali, jak zvláštními tyto poměry jsou, osmělím se doložiti je některými daty. V roce 1895 a 1896 bylo v Praze zemí podporováno 9 pokračovacích škol průmyslových a kupeckých, které navštěvovalo 5437 žáků a žaček a všecky tyto školy vydržovány byly nákladem 83. 805 zl.; při školách těchto působilo 212 učitelských sil. Zemská subvence na rok 1896 činila 12. 200 zl. a má býti, jak podotknuto, ve stejné sumě povolena také pro rok 1897. Při této samostatně rozpočtené subvenci pražských průmyslových škol pokračovacích bude docílena stabilnosť ve finanční správě těchto škol a tím také bude šetřeno zvláštních poměrů pokračovacích škol pražských. Školy tyto jsou navštěvovány příslušníky z celého království a náklad na jich vydržování jest poměrně větší, než při školách venkovských. To byly hlavní důvody, aby byla pro tyto školy zvláštní stálá subvence vyhrazena, aby se rok od roku neměnila, tak aby správa těchto škol mohla s touto subvencí počítati jako s určitým, pevným činitelem Z této subvence arci nebude možno podporovati nové, v Praze založené odborné školy pokračovací, což jest zjevno z toho, že jest subvence pro pražské školy vyměřena pouze v sumě 12. 200 zl., jaké užívají již nyní stávající pokračovací školy.

Při této příležitosti musím podotknouti, že se mně zdá, že návrh rozpočtové komise na vyřízení petice pražské čís. 193. jest při zvláštním budžetování subvencí pokračovacích škol pražských bezpředmětným. Když se povolí na pražské pokračovací školy suma 12200 zlatých, pak odpadá zvláštní řízení o petici této, v které se žádá, aby chlapecké pokračovací škole v Praze byla dosavadní subvence zvýšena, neb alespoň u výši 1. 200 zlatých ponechána.

Těchto 1. 200 zlatých jest zahrnuto v rozpočtu subvencí pražských škol pokračovacích v částce 12. 200 zlatých. Bude-li návrh tento, jako že bude přijat, pak zemský výbor nemůže přistoupiti k zvýšení této subvence, poněvadaž slavným sněmem této škole byla subvence přímo povolena. Z té příčiny mám za to, že by se zamlouvalo, aby návrh týkající se petice čís. 193. byl prostě vypuštěn, poněvadž jest bezpředmětným.

K návrhu třetímu, jenž se týká rozdělení subvence 80. 000 zl. a vyhražení reservy 4. 200 zlatých, která má býti splatnou do konce r. 1898., připomínám, že příčina vyhrazení této reservy byla, když šlo o rozdělení subvence na rok 1866., že komise zemského výboru, která se o tom radila, usnesla se jednomyslně na tom, aby jistá čásť z této dotace byla zachována proto, aby bylo možno k žádostem za subvence dodatečně podaným bráti zřetel.

Dosud, když se celá subvence rozdělila, to možno nebylo a proto, měl-li se bráti zřetel na žádosti později došlé, musily býti subvence jiným školám již povolené zkracovány. To vedlo k nepřístojnostem, kterým se tímto způsobem hodláme vyhnouti a zajisté také vyhneme.

K návrhu čtvrtému připomínám, že po jeho přijetí nebudou na příště udíleny podpory pokračovacím školám, které jsou netoliko s jinými odbornými školami spojeny, jež země subvencionuje, ale také tem pokračovaoím školám, které spojeny jsou se státními průmyslovými školami, poněvadž tyto školy od státu nebo země požívají přímé subvence.

Poněvadž podle novely k živnostenskému řádu, která byla v minulém zasedání říšské rady přijata, pokračovací školy stanou se povinnými, proto je zajisté pouhou konsenkvencí této povinné návštěvy, aby vyučování na těchto školách bylo volné, totiž aby se při ústavech těchto nevybíralo školné. Z té příčiny navrhuje zemský výbor, aby zemská podpora školám, při nichž se školné vybírá, subvence zemská udělována nebyla.

Na ten čas má se učiniti výminka při školách pražských, poněvadž zrušení školného v těchto školách by způsobilo veliký převrat ve správě školní u těchto škol. Při čtyřech pražských pokračovacích školách školné na ten čas vynáší téměř 17. 000 zl.

Jakkoli rozpočtová komise jaksi z oportumních důvodů v této věci všeobecný návrh zemského výboru na prospěch škol pražských zaměnila, přece zásadně trvám na tom, že nebude lze vyhnouti se zrušení školného také při pokračovacích školách pražských.

Otázka tato, která má netoliko finanční dosah ale i také principielní důležitosť, bude definitivně řešena při zákoně o pokračovacích školách, o kterém slavný sněm bohdá záhy bude jednati.

Se všech stran se uznává, uznala to slavná rozpočtová komise, přiznal to pan referent i pan řečník přede mnou, že pokračovací školy v skutečně poměrně krátké době rozkvetly způsobem netušeným. Mám za to, že sotva v kterém odvětví našeho veřejného vyučování hmotné oběti země tak produtktivními byly jako v tomto odvětví a že tyto dosavadní úspěchy odůvodňují prosbu, aby slavný sněm i nadále těmto školám přízeň svou zachoval. (Hlučná pochvala. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Pan poslanec Schwarz. Dávám mu slovo.

Poslanec Schwarz: Ježto již po celou řadu let jsem referentem pro vyřízení zákona o pokračovacích školách průmyslových a nemohu k tomu se dostati, pokládám za svou povinnosť, abych o tom, co zde bylo proneseno, některá připomenutí učinil. Posud činily se námitky proti tomu, aby bylo průmyslové pokračovací školství upraveno zvláštním zákonem zemským, v ten rozum, že prý toto školství ještě není náležitě vyvinuto, že nemohlo se o něm nabýti potřebných zkušeností a že také není podkládá pro takovýto zákon. Jestliže vezmeme zřetel ke statistice, která nám byla předložena, vidíme, že organisace školství pokračovacího v Čechách dostoupila tuším již svého vrchole. Již máme pokračovací školy všude, kde jsou měšťanské školy, mimo to všude tam, kde jest živější průmyslový ruch. Tedy námitka tato zcela odpadá a jest lichá. Jest skutečně lichá, poněvadž jest předstírána. Dnes, co slyšeli jsme z úst p. přísedícího zemského výboru poslance pana Adámka, svědčí tomu, že jsou to zásadní námitky, které se proti upravení pokračovacího školství zvláštním zákonem činí, a sice zásadní rozdíl to jest, že bojuje zde opět centralismus proti autonomii. Jestliže slyšíme, velectění pánové, že vláda proto prodlévá s předložením zvláštní osnovy zákona sněmu, poněvadž prý chystá jakousi vzornou osnovu pro tento zákon, tedy z toho zřejmě jest viděti, že stojí na tom stanovisku, jako by byly sněmy nějakou soukromou společností, jako by byly snad živnostenským společenstvem, pro které se vydávají osnovy, (Výborně! Tak jest!), aby dle těchto osnov zakládaly si své stanovy. Tuším, že samo sebou se rozumí, že s takovouto vzornou osnovou vláda nedobře pochodí, (Výborně!) poněvadž, kde i správní organismus tak velice se liší jako u nás mezi jednotlivými zeměmi, nelze o nějaké vzorné osnově ani mluviti.

Máme příklad toho na vlastním jednom zákoně, jak se s ním zachází, totiž na zákoně o stravovnéch. O těch byla vydána instrukce, která jest vlastně opisem instrukce, platící pro stravovny moravské, kde není žádných okresních zastupitelstev, a tudíž tato instrukce daná pro Cechy nemá vlastně žádného přiměřeného podkladu.

Velecténí pánové, myslím, že proti tomuto stanovisku vlády musíme se co nejrozhodněji ohraditi již vzhledem k potřebám našeho pokračovacího školství průmyslového.

Nad to míní vláda ještě tuto osnovu vzornou předložiti ústřední komisi pro vyučování průmyslovému ve Vídni, tedy zase sboru čistě centralistickému. O tom, že jest také zemská komise podobného rázu, vláda se ani nezmiňuje a vůbec se zdá, že zřízení této komise, které vypadalo r. 1888 jako jakýsi ústupek autonomii, rozplynulo se v písek, poněvadž není veřejnosti ničeho známo, že by se tato zemská komise pro vyučování průmyslové byla kdy sešla, tím méně že by na prospěch zdárného vývoje tohoto školství v zemi působila.

Mimo to, pánové, jest zastoupení národa českého v této ústřední komisi pro vyučování průmyslové tak nepatrné, že nemůžeme očekávati, že tam zájmů toho školství pokračovacího bude náležitě šetřeno.

Máme tam dva zástupce, jednoho z Čech a druhého z Moravy. Ohledneme-li se pak po těch ostatních zástupcích, vidíme, že tato komise má převážně ráz německý, a z činnosti její také jest zřejmo, že více stará se o školství průmyslové jazyka německého než ostatních národností.

Zástupcové naši na radě říšské také vznesli na vládu žádosť, aby, poněvadž nyní nadešla doba, kdy se tato komise ústřední opět bude obnovovati, bral se také náležitý zřetel k zástupcům národa českého. A já dovolím si, jelikož také J. Excellence p. místodržitel zajisté bude míti v tom slovo, k němu vznésti žádost, aby toto spravedlivé naše požadování podporoval a o jeho provedení se přičinil. (Výborně!)

Co se dále, velectění pánové, týká vývoje pokračovacího školství vůbec, tedy, jakkoliv postupem dosti rychlým v českých okresích postupuje, přece vadí v tom překážka, o které se zde zmínil také p. kol. Adámek, totiž že není o výchovu, o vzdělání učitelstva pro toto školství, zejména v českém oboru náležitě postaráno.

Jestliže sama vláda uznává, že nával žádostí učitelů, hlásících se pro tyto kursy, jest neobyčejně veliký, a že za tím účelem se také zřídí nové oddělení při německé průmyslové škole v Liberci - tedy nemohu pochopiti, že neuznala, že tato potřeba jeví se v českém školství ještě u větší míře, a že neučinila opatřeni, by také zde tato potřeba byla náležitě uhražena.

Já bych si jen přál a bylo by to jenom na prospěch významu pokračovacího školství, aby slavný sněm, až dospěje jednání o osnově zákona v příčině pokračovacího školství na denní pořádek slavného sněmu, přes všechny námitky, které snad budou činěny se strany vlády, pevně stál na stanovisku autonomním a nehledě k tomu, jaké stanovisko vláda k této osnově zaujme, se usnesl jen na tom, čeho žádá prospěch těchto škol.

Já jsem přesvědčen, že vláda, která ukazuje, že chce býti také autonomistitější, než bývaly dřívější vlády, nebude si moci z toho vzíti záminku, aby nepředložila takovouto osnovu nejvyšší sankci.

Bude toho tím více potřeba, poněvadž jest nevyhnutelně třeba, zvláště ve větších městech, aby, jak nyní v Praze se děje, se vyvioovalo pokročovácí školství způsobem odborným, a pak sluší míti zřetel k tomu, že osnova zákona, jenž týká se změny řádu živnostenského, která sice ještě není zákonem, ale byla oběma zákonodárnými sbory schválena a zajisté schválení nejvyššího dojde, ustanovuje návštěvu pokračovacích škol jako povinnou. Jakmile návštěva škol pokračovacích bude povinná, pak přece nezbytně bude potřeba, aby zákonem o zřizování takových Škol bylo postaráno. Tím končím. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Poněvadž nikdo se k slovu nehlásí, prohlašuji rokování za skončené.

Nachdem sich Niemand weiter zum Worte gemeldet hat, erkläre ich die Debatte für geschlossen.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec Němec: Slavný sněme! S velikým potěšením přijal jsem vyjádření pana posl. dra. Zinkla, který se zprávou mojí, která byla sestavena na základě usnesení komise rozpočtové, vyslovil uznání a díky p. přísedícímu zemského výboru za velice důkladnou a obšírnou zprávu o stavu pokračovacího školství, jak byla slavnému sněmu předložena.

Budiž mně dovoleno, abych zároveň vzdal díky p. přísedícímu zemského výboru za to, že laskavě slavnému sněmu uvedl ku vědomosti všechny pozdější výnosy a zprávy, týkající se stavu pokračovacího školství v království českém, které rozpočtové komisi v té době, když komise rozpočtová sdělávala svou zprávu, nebyly ještě známy.

Pokud se týče námitek pana přísedícího zemského výboru o petici města Prahy, ač je do jisté míry uznávám,nemám mandátu, abych jménem rozpočtové komise opouštěl od přijetí této resoluce, poněvadž tato byla usnesením komise rozpočtové přijata. Pan poslanec Schwarz poukázal na velkou potřebu, o které jest ovšem ve zprávě rozpočtové komise jen zmínka učiněna a kterou též velmi obšírně rozvedl pan přísedící zemského výboru, totiž na potřebu, abychom se co nevidět již dodělali zákona zemského o školách pokračovacích v král. českém.

Já připomínám, že o zákonu, kterým má býti upravena konkurence na školy pokračovací, bylo v tomto slavném sněmu bohužel bezvýsledně po několik roků opětně jednáno a usnesení učiněna.

Souhlasím se vším, co byl poslední řečník, pan posl. Schwarz, ve příčině té uvedl, že majíce orgán zemský pro školství průmyslové neznáme ani, kdo v tomto orgánu zasedá, nevíme, zda tento sbor vůbec se schází, a snad to, co pan posl. Schwarz uvedl, bude pohnůtkou zástupcům vysoké vlády, aby se postarali o vzkříšení, oživení, této instituce na kterou jsme velice dlouho čekali a od níž jsme očekávali, že dá nový směr našemu školství nejen pokračovacímu, ale také školství průmyslovému a odbornému v království českém.

Vítám s velkým potěšením výrok pana posl. Schwarze, který, pokud jest mi známo, byl zpravodajem pro zákon zemský o školách pokračovacích v komisi školské, že stejně jako já a zajisté i pokročilí soudruhové moji pohlíží na pokračovací školství, pokud se týče dalšího jeho vývinu.

My všichni, pánové, toužíme po tom, aby pokračovací školství stalo se pokračovacím školstvím odborným, a toužebně očekáváme okamžiku, kdy přípravky na školách pokračovacích vůbec budou moci býti zrušeny, a mám za to, že při povinné návštěvě školní nyní trvající, dle které návštěva Školy obecné jest až do 14. roku věku u každého žáka nařízena, bude možno při vstupu do pokračovacích škol žákům elementárně dostatečně vzdělaným ze škol obecných a měšťanských vstupovati hned do oddělení odborného neb jeho přípravky.

V této příčině ovšem bude třeba, abychom takové školy odborné měli.

Pan přísedící zemského výboru poukázal, že podobná odborná škola zřízena byla v Praze a sice škola zlatnická,

K doplnění toho dovoluji si oznámiti, že se další podobné, čistě odborné školy zakládají.

Jest to odborná pokračovací škola knihařská, a pokud mi známo, také odborná pokračovací škola kožešnická.

Doufám, velectění pánové, že, až na přes rok se opět budem zabývati zprávou zemského výboru o stavu pokračovacích škol v království českém, na této cestě nalezneme pokrok, který zajisté celý slavný sněm s uspokojením a radostí uvitá.

Budiž mi dovoleno, velectění pánové, abych ku konci upozornil na tiskovou chybu, která jest v německém textu návrhů konečných obsažena, a sice v čl. II., kde se jedná o dotaci k podporování škol pokračovacích pro královské hlavní město Prahu, jest v tekstu českém správně 12. 200 zl. uvedeno, kdežto v německém textu jest obsažena položka pouze 12. 000 zl., tedy rozdíl o 200 zl. od českého znění. Prosím, abyste laskavě tuto opravu k vědomosti přijmouti ráčili.

Ku konci, velectění pánové, dovoluji si ke slavnému sněmu vznášeti jménem rozpočtové komise nejuctivější prosbu, aby slavný sněm konečné návrhy rozpočtové komise schváliti ráčil.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise. Tyto návrhy dělí se na 2 části a sice: První část tvoří návrhy, které jsou naznačeny římskými číslicemi I, II, III., IV., V., a druhá část pak týká se petic.

Mám za to, že bude třeba zavésti hlasování tím způsobem, že dám hlasovati napřed pod jedním o těch pěti článcích a pak o návrzích stran petic.

Při tom podotýkám, že v německém textu byla naznačena chyba tisková v II. odst., kde totiž na místo číslice 12. 200 jest v německém textu 12. 000 a pak že, co se týče petic, bylo zapomenuto v tisku připojiti římskou číslici II. k poslednímu odstavci.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP