kon, o který se jedná, jest velice důležitý a po mém náhledu jest větší garancie, když se uzákoní tento zákon, než garancie nynější.
Pan dr. Pražák si přeje, aby princip článku 85. byl zachováván, a p. dr. Eppinger velmi správně odpověděl panu prof. dru Pražákovi, že z pravidla hlasování, jak jest obsaženo v čl. 85., se neděje, a já povím něco jiného panu dru Pražákovi.
Kdo zná náš samosprávný život a kdo zná celý vývoj v našich obcích, dosvědčí mi, že od r. 1864. se podobných hlasování dělo hrozně málo a v posledních 20 letech mimo některé výjimky vůbec ne.
Z toho jest viděti, že dnešní stav je horší nežli stav, který se navrhuje v novém zákoně, poněvadž se v novém zákoně výslovně stanoví, že podobné účastnění se podobných podniků závisí na schválení okresních zastupitelstev.
Já mám za to, že by to bylo jak si vyslovení nedůvěry okresním zastupitelstvům, kdyby pan dr. Pražák mínil, že tímto zostřením dozoru není mnohem větší garancie zjednána, než prostým hlasováním, které se nedělo. Při tom musím upozorniti, že se to, co pravil pan dr. Pražák, nesrovnává se zákonem, když myslí, že jsou z článku 85., jak dnes zní, vyloučeny všeužitečné nějaké podniky. Tomu tak není. Kdybychom to vzali přesně, musí se hlasovati o všech podobných podnicích. Já jsem toho pevného přesvědčení, kdybychom nebyli po 20 let obcházeli čl. 85. že by v našich obcích možná mnoho dobrého nebylo vzešlo a že by se bylo musilo hlasovati o každém podniku. Pan dr. Pražák chce, aby právě pro malé obce byl jaksi zachován tento princip. Pánové, pro malé obce toho není potřebí; tam se nestaví elektrárny ani tramwaye. Tu myslím, že to bylo velmi deplacováno, co pan dr. Pražák řekl. Já jsem jen toho pevného přesvědčení, že tím, když uzákoníme návrh, jak navrhuje komise obecni, mnohem větší garantii zjednáme, než když necháme dnešní anarchii tak, jak skutečně jest. Neboť všichni, kteří znáte samosprávný život a kdo žijete v něm, víte dobře, že čl. 85. nikdy se neužívalo, a že žádný orgán vyšší neuznal nesprávnost takového usnesení. Jsem
pevně přesvědčen, že tímto ustanovením, kterým dnes klademe podobná usnesení zastupitelstev obecních pod dozor okresních zastupitelstev, mnohem větší garancii zjednáme, než jak by si přál pan dr. Pražák.
Já tudiž rozhodně se vyslovuji proti návrhu odročovacímu a naše strana rovněž jako strana německá hlasovati bude pro návrh komise okresní a obecní, jak nám jej právě pan referent podal, poněvadž myslíme, že jest v zájmu autonomie mnohem lepší, než návrh, který činí pan dr. Pražák.
Mám ještě jednu poznámku.
Nezapomeňte, že jsme se usnesli o zákoně, kterým jsme umožnili rozlučování obcí.
Jest důležito, abychom co nejrychleji udělali zákon, kterým bychom umožnili i spojování obcí a ulehčili jim podobné podniky, jak čl. 85, respective čl. 2. má na zřeteli. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch Jemand das Wort?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Schwarz: Slavný sněme! Oba páni řečníci vyvrátili tuším všestranně námitky, které byly proneseny, p. přísedícím zemského výboru, profesorem drem Pražákem, proti čl. 2.
Já mám za svou povinnosť jen k některým okolnostem poukázati, jichž se on dotknul.
Prvně připomenul, že vláda činila námitky proti předloze, jak jest na denním pořádku.
Připomínka tato není správná. Vláda nečinila námitek proti osnově zemského výboru, souhlasila s ní věcně v každém ohledu. Jen co se týká kompetence, která měla podle osnovy zemského výboru platiti pro spojování obcí, ukázala k tomu, že jest žádoucí, aby se spojování obcí spíše usnadňovalo, než-li stěžovalo, a že je pro jednodušší kompetenci, než jakou navrhl zemský výbor, totiž po svolení okresních zastupitelstev.
Pak učinila vláda některé připomínky ohledně stylisace osnovy zemského výboru.
Těchto všech připomínek bylo vzpomenuto v komisi a 1 prosím jen, aby pánové si všimli zprávy komise, ze které jest zjevno že se komise, postavila úplně na stanovisko, které vláda vůči předloze zemského výboru zaujala. Tedy připomínka tato nemá podstaty v této otázce.
Co se týká návrhu, jejž pan přísedíc zemského výboru činí soudím o něm, že kdyby byl přijat neznamenal by nic jiného, než že by předloha sama tím byla na neurčito a na dobro zase odbyta.
Pan přísedící zemského výboru ukazuje na to, že by bylo žádoucno, aby se jaksi přesně stylisovala definice podniků, o nichž má článek 6. § 97. neb čl. 85, který se tím mění, platiti.
Jak by bylo možno, tyto podmínky v nějakou definici uvésti? Tuším, že by nezbývalo, velectění pánové, nic jiného, než jakési taksativní uvedení podniků, ku kterým se vztahuje: Ale tu zase by nastala obtíž, že bychom měli podniky, které jsou podniky čistě výdělečnými, a vedle toho musili bychom uvésti také ony podniky, které vedle své výdělečnosti mají také povahu obecně prospěšnou.
Pan přísedící zemského výboru byl toho mínění, že vodovody na příklad jsou podniky obecné prospěšnými a že není potřebí, aby byly podrobeny tomu, co ustanovuje čl. 85. aneb má ustanovovati čl. 6. § 97. zřízení obecního.
To nezdá se mně býti správným. Pokud vodovod slouží jen tomu, aby zaopatřoval dobrou, zdravou vodu obyvatelstvu k jeho životním potřebám, jest to podnik obecně prospěšný; pak není také třeba, aby zřizování jeho podrobeno bylo nějakým zvláštním kontrolám. Ale obyčejně bývá s vodovodem také spojováno, že obce dodávají přebytečnou vodu z vodovodů průmyslovým závodům, ano jsou. prosím, případy, že obce zřizují vodovod jen proto, že mají tam hojně průmyslových závodů, které jim dávají pak takové užitky z vodovodu, že mají to, čeho potřebují pro obec, bezplatně opatřeno.
Zde jest to tedy podnik výdělečný, který opatřuje to, co má obec ve své veřejněprávní povaze opatřovati. Nelze tedy takovéto podniky klásti ani na tu stránku ani na onu a nelze také taksativně je v nějaké ustanovení zákona přivésti.
Dále podotýká ve svém návrhu pan přísedící zemského výboru, že mělo by se snad pomýšleti na to, aby se ustanovení čl. 85. aspoň zachovalo v platnosti pro menší obce; pro větší, uznává, že je překážkou velmi vážnou v provádění podniků, kterých takové obce potřebují. Ale já se táži pana přísedícího, aby vytkl ty hranice, kde počínají malé a kde začínají velké obce.
Tu nedá se tak přesně generalisovati. V některých záležitostech obecních, k nimž obce jsou povolány, opatřují malé obce daleko větší úkoly než-li obce veliké. Naopak jsou zase jiné záležitosti, kde velká obec neopatřuje v té míře takovéto záležitosti, takovouto potřebu veřejnou, jako obec malá.
Upozorňuji na to, že otázka, má-li se činiti jakýsi rozdíl mezi obcemi co do jejich velikosti, již několikrát byla v této slavné sněmovně, že se již také mluvilo o tom, že by měl pro menší obce býti zřízen zvláštní obecní řád a pro větší obce také zvlášťní obecní řád. Ale vždy nastala otázka, jaká je ta mez, jaké jsou ty hranice mezi těmito dvěma druhy obcí. Má to býti počet obyvatelstva, má to býti velikost území, mají to býti hospodářské poměry, které v těch obcích panují ?
V tom ohledu se ještě nepřišlo na žádné pravidlo a, pokud toto pravidlo co do počtu obyvatelstva jest uvedeno v některých správních zákonech, zejména cizozemských, tedy i tam se ukazuje, že není tím pravým měřítkem pro činění rozdílu ohledně zákonných opatření pro obce.
Já ostatně jsem osobně toho mínění, že každé takové rozlišování mezi velkými a malými obcemi jenom směřuje k tomu, aby se autonomní jednotnosť zkracovala. Tedy já míním, že z toho vyvodil jsem dostatečně, že, kdyby sl. sněm měl za účel, položiti komisi otázku, aby také uvažovala, pokud má ustanovení § 85. zůstati v platnosti pro menší obce, by již touto jedinou otázkou, která jest tak spletitá a tak těžce rozluštitelná, způsobil, že by vůbec tato předloha k vyřízení nedošla. Vzhledem k těmto všem okolnostem dovoluji si tudíž žádati slavný sněm, aby návrh, který učinil pan přísedící zemského výboru dr. Pražák, a který má ten účel, aby vyřízení této zajisté důležité záležitosti odročil na neurčito, zamít.
Nejv. maršálek zemský (zvoní): Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Předmětem hlasování jest čl. I., při čemž pan zpravodaj upozornil na tiskovou chybu v českém tekstu, která pozůstává v tom, že stojí článek 87. na místo čl. 97.
K tomuto odstavci podal p. poslanec dr. Pražák návrh odročující.
Zamýšlím tedy zavésti hlasování tím způsobem, že dám napřed hlasovati o návrhu p. dr. Pražáka.
Pak li by návrh pana professora Pražáka nebyl přijat, tedy dám hlasovati o návrhu komise.
Gegenstand der Abstimmung ist Art. II. der Gesetzesvorlage, wobei ich bemerke, dass in dem böhmischen Texte aus einen Druckfehler aufmerksam gemacht morden ist, indem § 87. statt 97. citiert ist.
Zu diesem Artikel hat der Herr Abg. Dr. Pražák einen Vertagungsantrag gestellt auf Rückverweisung an die Commission. Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zuerst über den Antrag des Herrn Abg. -Dr. Pražák abstimmen lassen werde. Sollte derselbe angenommen werden so würde für heute die Abstimmung über den Artikel entfallen. Sollte derselbe nicht angenommen meiden, so wird über den Art. II. nach dem Commissionsantrage mit der bemerkten Correctur des Druckfehlers abgestimmt werden.
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung gehoben?
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?
Dám tedy hlasovati o návrhu p. posl. dr. Pražáka.
Snad nebude zapotřebí, abych jej ještě jednou přečetl.
Es wird nicht nothwendig sein, denselben noch einmal zu verlesen.
Prosím pány, kteří návrh p. posl. dra. Pražáka přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, die dem Antrage des Herrn Abg. Dr. Pražák zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest zamítnut.
Der Antrag ist abgelehnt.
Dám nyní hlasovati o čl. II. dle tištěného návrhu komise s opravou chyby tiskové.
Ich werde nunmehr den Art. II. mit der bemerkten Correktur des Druckfehlers zur Abstimmung bringen.
Prosím pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, die diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Absatz ist angenommen.
Zpravodaj posl. Schwarz (čte):
Čl. III.
Mému ministru vnitra se ukládá, aby uvedl tento zákon ve skutek.
Artikel III.
Mein Minister des Innern wird mit der Durchfuhrung dieses Gesetzes beauftragt.
V německém textu je opět chyba tisková ve slově "mit", která se opravuje
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Ich erkläre den Artikel III. mit der Correctur des vom Herrn Berichterstatter erwähnten Druckfehlers für angenommen.
Prohlašuji, že článek III. je přijat s opravou chyby tiskové v německém tekstu, na kterou pan zpravodaj byl poukázal.
Zpravodaj posl. Schwarz: Hlava zákona zní:
Zákon daný dne.....,
kterým pozbývá platnosti § 85. a mění se ustanovení §§ 2. a 97.. obecního zřízení pro království České ze dne 16. dubna 1864, zák. a naříz. č. 7.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi ustanoviti takto:
"Gesetz vom.......womit der § 85
außer Kraft gefetzt und die Bestimmungen der §§ 2 und 97 der Gemeindeordnung für das Königreich Böhmen vom 16. April 1864 G. und Verord. Bl. Nr. 7 abgeändert werden.
Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen, wie folgt: "
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Prohlašuji, že nápis a úvod jsou přijaty.
Ich erkläre den Titel und Eingang für angenommen.
Zpravodaj posl. Schwarz: Jelikož byla osnova zákona schválena beze změny, dovoluji si navrhnouti, aby slavný sněm ji ráčil také schváliti též ve třetím čtení.
Ich erlaube mir den Antrag zu stellen, den soeben angenommenen Gesetzentwurf auch in dritter Lesung zu genehmigen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan zpravodaj navrhuje, aby se přikročilo hned ke třetímu čtení.
Der Herr Berichterstatter beantragt, dass sofort zur dritten Lesung geschritten werde.
Ich weide diesen Antrag zur Abstimmung bringen.
Dám hlasovati o tomto návrhu.
Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Derselbe ist angenommen.
Návrh ten jest přijat.
Nyní předložím slav. sněmu otázku, zda-li přijímá osnovu zákona tak, jak byla ve druhém čtení přijata, též ve třetím čtení.
Ich werde nunmehr dem hohen Hause die Frage vorlegen, ob dasselbe den Gesetzentwurf, wie derselbe in zweiter Lesung angenommen worden ist, auch in dritter Lesung annimmt.
Žádám pány, kteří odpovídají na tuto otázku kladně, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Přikročím nyní k ukončení sezení.
Ich werde nunmehr zum Schlusse der Sitzung schreiten.
Pan posl. Antonín Černý a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Der Herr Abg. Anton Cerný und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Exc. den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Antonína Černého a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli!
Následkem zadání mýta v městě Klatovech na erární silnici Klatovsko-Novokdýňské ležícího cestou dražební panu Edlovi, hostinskému ve Vráži, přeložena byla mýtní stanice dosud v katastru města Klatov ležící do obce Dlažďova, okresu Novokdyňského.
Toto přeložení mýta do Dlažďova má za následek značné obtížení občanstva v okolních obcích; neboť nejen že na této krátké silnici, 10 kilometrů dlouhé, nalezají se tři mýta, totiž ve Vráži, Loučimi a v Nové Kdyni, musejí nyní povozy z obcí Soustova, Dlážďova, Miletic, Slavíkova, Bukové a okolí platiti mýtní poplatek, který dříve je nestíhal.
Jelikož rolnictvo tímto přeložením mýta značně je obtíženo, táži se podepsaní:
Je Vaše Excellence ochotna učiniti opatření, aby mýto z Dlážďova opět na staré místo katastru města Klatov bylo přeloženo ?
V Praze, dne 25. února 1897.
Ant. Černý a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám
tento dotaz Jeho Excellenci panu mistodržiteli.
Ich werde diese Interpellation Sr. Exc. dem Herrn Statthalter überreichen.
Pan posl. Kudrnka a soudruzi mně odevzdali taktéž dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Kudrnka und Genossen haben mir gleichfalls eine Interpellation an Se. Exc. den Herrn Statthalter übergeben.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněm. sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Kudrnky a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého.
V podaných a odůvodněných návrzích jakož i došlých peticích k slavnému sněmu dožadujících se státní a zemské pomoci k ulevení bídy a nouze stavu zemědělského, způsobené Živelními pohromami, dokázáno, že takřka v celé naší vlasti panují poměry hospodářské na nejvýš žalostné.
Tak dne 1. července 1895 stihlo také krajinu naši, zejména obce Kosice, Linčany, Radím, Dobrkov, Podlažice a okolí hrozné krupobití. Avšak ač poškozené obce za státní pomoc žádaly a ač škoda byla veliká, krajině naší, pokud jest mi známo, z pomoci státní a zemské žádného podílu se nedostalo. Mimo to, jak dokazují reklamace okresu Chrudimského, zemské reklamační komisi podané, na kteréž však bohužel zemská reklamační komise žádného ohledu nevzala, bylo království Českému a krajině naší zvláště na čistém výnosu a tedy nadaních hojně napočítáno.
Při takovémto stavu věci dalo by se mysleti, že aspoň úřadové finanční, zejména berní ůřad, nebudou s bezohlednou přísností vymáhati, daně a to tím spíše, že nezaplatí-li poplatník v čas, musí platiti úroky z prodlení a také v případě prodeje exekučního že daně tříleté požívají práva přednosti před veškerými knihovními pohledávkami, a tedy finanční erár nikdy zkrácen býti nemůže.
Berní úřadové však nevyčkávájí ani doby konce roku. Tak v roku 1896 v obci Tuněchodech mezi rokem, asi v měsíci září nejen že berní úřad upomínal pro daně z roku 1896, ale i provedl zabavení svrchků a nechtěl ani několik dnů sečkati s provedením dražby, když za to žádán byl ženou poplatníka, který trvale nemocí na lože upoután jest.
V takovémto položení po tak trudných žněch, kdy trvalými dešti polní plodiny byly velice poškozeny, a nebylo je ani možno z pole ukliditi, a tedy za plodiny nebylo možno si peněz opatřiti, nuceni
byli hospodáři, jako: Paulusová Alžběta, Hromádko František, Sedláková Anna, Jeřábek Josef, Štěpánek Čeněk, všichni z Tuněchod, čásť nezbytného dobytka se ztrátou prodati, aby mohli daň zaptatiti. Avšak na tom nebylo dosti.
Zaplacení toto u obecního úřadu v posledním okamžiku se stavší, nebylo možno bernímu úřadu oznámiti, a oznámeno bylo v den dražby soudnímu vykonavateli u obecního úřadu.
Na ohlášení toto bylo pak, jak se dozvídáme, nařízeno vyšetřování proto, že prý výkonu dražby bylo překaženo. Ale dále ještě hlavní berní úřad v Chrudimi, vlastně hlavní berní, pan Hauser, jak právě došla stížnost, v ohledu tom vymáhá daně již za měsíc leden roku letošního.
Tak v obci Kočí upomínání byli poplatníci, mezi nimiž mnozí, kteří myslí, že mají za měsíc leden státní daně již úplně zaplaceny. Z mnohých případů budiž uveden jeden. Tak upomínán poplatník, který má platit ročně daně pozemkové 101 zl. 20 kr., daně třídní domovní 2 zl. 10 kr.
Daň pozemková se platí v 12 měsičních lhůtách a zaplatil zmíněný poplatník v lednu roku letošního na daň pozemkovou 10 zl. a na daň domovní třídní 1 zlatý. Přece však byl upomínán.
Jak známo, nejsou obecní starostové naši povinni vybírati c. k. daně. Ale nejen že za vybíráni toto nejsou nijak honorováni, ale hlavní berní v Chrudimi pan Hauser ještě se na ně osopuje, že vybrané papírové peníze, mají-li nějaký přeložený růžek, jsou povinni dobře srovnati ano" i vyžehliti. To stalo se starostům z Tuněchod a Reštok.
K takovémuto jednání nejsou berní úřadové zajisté oprávněny. Z důvodů těchto táží se podepsaní: Jest Vaší Excellenci jednání úřadů, zejména hlavního berního v Chrudimi v ohledu tom známo, a hodlá Vaše Excellenci po důkladném vyšetření těchto nepřístojnosti o odstranění jejich se postarati?
V Praze dne 25. února 1897.
Jos. Kudrnka a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Se. Exc. den Herrn Statthalter überreichen.
Pan poslanec Josef Šulc a soudruzi odevzdali mi taktéž dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Der Herr Abg. Josef Sulc und Genossen haben mir gleichfalls eine Interpellation an Se. Exc. den Herrn Statthalter übergeben.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Interpelace posl. Josefa Šulce a soudruhů ku Jeho Excelencí panu místodržiteli království českého.
Loňského roku byli rolníci obce Skrchleby okresu Nymburského postiženi velikou pohromou, neboť utrpěli značné škody na plodinách polních hraboši a mokrem způsobene.
Rolníci jmenované obce podali oprávněné žádosti za odepsání daně u příslušného hejtmanství svého v Poděbradech.
Za účelem zjištění oznámené škody zřízena byla zákonitá komise, v jejiž čele byl pan Urban, berní adjunkt v Poděbradech, dále členové Josef Švančara, Frt. Sobotka, Frt. Matějka a Pavel Zajíček, rolníci ve Škrchlebích.
Komise tato vyšetřila a zjistila, že škoda rolníkům ve Škrchlebích hraboši způsobená jest taková, že zničen jest plně čistý výnos v obnosu 3154 zl. 16 kr. těmto pozemkům předepsaný a že mokrem utrpěli rolníci ti takovou škodu, že zničen jest zúplna čistý výnos v obnosu 538 zl. 86 kr. dotyčným pozemkům předepsaný. Výkazy a protokoly o odhadu a vyšetření škody byly jmenovaným adjunktem berním i ostatními členy komise schváleny a podepsány.
Poškození rolníci měli po tomto zákonitém vyšetření a odhadu plné nároky na odepsání daně i s přirážkami, a sice v prvním případě na odpis daně v obnosu 1210 zl. 02 kr. v druhém případě pak na odpis daně obnosem 206 zl. 72 kr. úhrnem 1416 zl. 74 kr. Ve skutečném odpisu daně bylo však jim berním úřadem v Nymburce v prvním případě toliko 584 zl. 52 kr. v druhém případě toliko 10 zl. 09 kr. cel-
kem tedy 594 zl. 61 kr. přisouzeno a částka v obnosu 822 zl. 13 kr. jím však slevena nebyla.
Z důvodu toho táží se podepsaní: Jest ochoten pan místodržitel záležitosť tuto vyšetřiti a o to se postarati, aby rolníkům ve Škrchlebích okresu Nymburského daň pozemková i s přirážkami v poměru ku skutečné škodě, komisí uvedenou vyšetřené za r. 1896 v obnosu 822 zl. 13 kr.; dodatně odepsána byla ?
V Praze dne 25. února 1897.
Josef Šulc a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tuto interpelaci Je. Excel. p. místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Se. Exc. den Herrn Statthalter leiten.
Žádám pány verifikátory, by neráčili opomenouti předsevzíti skrutinium voleb, které se dnešního dne vykonaly
Ich ersuche die Herren Verifikatoren, nach der Sitzung bestimmt das Scrutinium der heute in der Sitzung vorgenommenen Wahlen vorzunehmen.
Komise pro záležitosti zemědělství koná schůzi dnes po sezení sněmu.
Die Landesculturcommission halt Sitzung heute nach der Landtagsitzung.
Die Schulcommission hält Sitzung morgen den 26. Feber um 10 Uhr Vormittags.
Komise školská koná schůzi zítra, dne 26. února, o 10. hod. dop.
Komise pro záležitosti hypoteční banky koná schůzi zítra, o 9. hod. dop.
Die Commission für die Angelegenheiten der Hypothekenbank; hält Sitzung morgen um 9 Uhr Vormittags.
Příští sezení se bude odbývati v sobotu, dne 27. února, o 11. hod. dop.
Nächste Sitzung findet Samstag den 27. Feber um 11 Uhr Vormittags statt.
Na denní pořádek kladu následující předměty:
Přede vším čl. IX. dnešního denního pořádku, který se týká zřízení okresní nemocnice v Králové Městci,
dále druhá čtení několika zpráv komissí a sice: komise rozpočtové o zprávách zemského výboru, týkajících se účetních závěrek zemského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa za rok 1894-1895; čís. tisku CXXVIII., pak některé zprávy komise rozpočtové o zprávách zemského výboru s osnovami zákonů, jež se týkají upraveni některých vod a sice:
upravení Volyňky v obci Volyňské vodním družstvem tamtéž; č. t. CXXX.
upravení potoku Divického vodním družstvem v Smolnici, tisk CXXXI.,
odvodnění pozemků zvaných " Jezero" vodním družstvem v Brzvanech, Výškově a Počeradci, tisk CXXXII., pak
odvodnění pozemků vodním družstvem v Beštovicích, tisk CXXXIII.,
upravení Stříbrného potoka vodním družstvem v Trnovém Újezdě, tisk. CXXXIV.,
zahražení strží a přítoku Rakovnického potoka v okresu Křivoklátském,tisk. CXXXV.,
pak zákona, kterým se změňuje § 2. zákona ze dne 25. dubna 1893 z. z. č. 38, jenž se týče upravení potoků Zlatého a Běšenského (Očihoveského) vodním družstvem v Očihově, tisk. CXLI.,
pak stran upravení řeky Cidliny, tisk CXXXVII.,
dále zprávu komise školské o návrzích výboru zemského v příčině upravení právních poměrů a zaopatření industriálních učitelek pro stáří, jakož i v příčině odborného dozoru ku vyučování ručním pracím ženským, tisk CXX.,
konečně zprávu legitimačního výboru o přípisu c. k. okresního soudu ve Frydlandě, týkajícím se svolení k soudnímu stíhání pana zemského poslance J. A. Aignera, netištěná zpráva.
Die Tagesordnung der nächsten Sitzung ist folgende:
Erstens der Punkt IX der heutigen Tagesordnung betreffend das Bezirkskrankenhaus in Königsstadtl,
bann zweite Lesungen einiger Commissionsberichte, u. zw.:
zweite Lesung des Berichtes der BudgetCommission über die Berichte des Landesausschußes betreffend die Rechnungsabschlüsse des Kaiser Franz Joses I. Landesversicherungsfondes für das Jahr 1894 und 1895 und betreffend die Aktivirung und Erfolge dieses Fondes; Druck CXXVIII.,
dann eine Anzahl Berichte der Budgetcommission über Berichte des Landesausschußes mit Gesetzentwürfen betreffend die Regelung einiger Gewässer u. zw.:
betreffend die Regulirung des Wolinkaflußes in der Gemeinde Wolin durch die Wassergenossenschaft daselbst, CXXX,
über den Bericht des Landesausschußes mit dem Entwürfe eines Gesetzes betreffend die Regulirung des Divitzer Baches durch die Wassergenossenschast in Smolnitz (Bez. Laun),Druck CXXXI,über den Bericht des Landesausschußes mit dem Entwürfe eines Gesetzes betreffend die Entrwässerung der "Gezerogründe" durch die Wassergenossenschaft für Weberschan, Wischkowa und Potscherad (Bezirk Postelberg); Druck CXXXIII.,
über den Bericht des Landesausschußes mit dem Gesetzentwurfe betreffend die Entwässerung von Grundstücken durch die Wassergenossenschaft in Běstowitz (Bezirk Hohenmauth);Druck CXXXIII.,über den Bericht des Landesausschußes mit dem Entwurfe eines Gesetzes, mit welchem die §§ 2, 3 und 4 des Gesetzes vom 22 Juni 1894 L. -G. -Bl. Nr. 52 betreffend die Regulirung des Silberbaches durch die Wassergenossenschaft in Trno-Oujezd geändert worden (Bez. Smichow); Druck CXXIV,
über den Landesauschußbericht mit dem Gesetzentwürfe betreffend die Verbauung der Runsen und Zuflüsse des Rakonitzer Baches im Bezirke Pürglitz, Druck CXXXV, über den Landesausschußbericht mit dem Entwurfe eines Gesetzes, womit § 2 des Gesetzes vom 25. April 1893 L. -G. -Bl. Nr. 38 betreffend die Regulierung des Gold- und des Wiessener- (Klein-Otschehauer) Baches durch die Wassergenossenschaft in Groß-Otschehau (Bezirk Podersam) abgeändert wird; Druck CXLI, über den Landesausschußbericht mit dem Entwurfe eines Gesetzes betreffend die Regulirung des Cidlinaflußes, Druck CXXXVII, ferner die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Anträge des Landesausschußes, betreffend die Regelung der Rechtsverhältnisse und die Altersversorgung der Industriallehrerinen, sowie die Fachaufsicht über den Unterricht in den weiblichen Handarbeiten; Druck CXX und endlich zweite Lesung des Berichtes des Legitimationsausschußes über die Note des k. k. Bezirksgerichtes in Friedland betreffend die Einwilligung zur gerichtlichen Versolgung des Hrn, Landtag-Abg. J. A. Aigner, ein ungedruckter Bericht.
Prohlašuji schůzi za skončenu.
Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.
(Schůze skončena o 3. hod. 55 minut odpoledne).
(Schluss der Sitzung um 3 Uhr 55 Min. Nachmittag).
K. Štolc, verifikátor. Gustav Pilz, Verifikator. Dr. Urban, Verifikator.
Praha. - Rohlíček & Sievers. - Prag.