naše sochaře a malíře; dokladem toho jest konkurs, který byl vypsán před několika lety na výzdobu paláce městské spořitelny. Konkurs tehdejší, zejména průběh, jakým se bral, vyvolal přímo nevoli v kruzích našich pražských umělců. Konkursu toho účastnili se ještě nevystudovaní, neabsolvovaní žáci tohoto ústavu a jest pravda, že podařilo se jim dostati některé ceny a některé práce jim byly zadány.

Professoři na ústavě byli sice hrdi, že žáci jejich byli odměněni, ale, velectění pánové, znalci, který ví, jak se takové práce na škole dělají, okolnost ta imponovati nemůže, protože práce taková provedena byla na základě nesčíslných korektur, které provádějí profesoři, tak že práce taková, hotový model, jest vlastně dílem profesora samého.

Avšak jiná ještě přímo nepřístojnost, velectění pánové, jest, že na škole té sami profesoři přijímají objednávky a že objednávky tyto také sami vyřizují.

Netvrdím a nemíním, že by profesoři na podobném ústavu vůbec neměli pracovati, ale jejich oborem jest, aby zhotovovali plány, návrhy, aby zhotovovali vzory, ale nikoliv hotové živnostenské výrobky. Zajisté jejich povoláním není, aby po obchodníčku a živnostníčku vyřizovali objednávky.

To se stalo zejména na oddělení sochařském a řezbářském na této škole. Tam se to dálo takovou měrou, že společenstvo sochařů a řezbářů v Praze bylo nuceno k ministerstvu se obrátiti a žádati o nápravu, ovšem bez velkého výsledku.

Stalo se, že výzdobu celého dvoř. vlaku do Rumunska a Uherska opatřovala škola tato. Myslím, to že není povoláním profesora na žádném ústavu.

Ano i sl. zemský výbor v té věci nešetří zásad na tolika sjezdech živnostenských a v tolika žádostech vyslovený; sám slavný zemský výbor zadal v posledním čase do budovy Akademie hraběte Straky mnohé práce škole uměl. průmyslové, práce, které by náležely vším právem do zdejších závodů, do závodů, jichž jest zde dostatek, a které jsou k této práci úplně způsobile.

To ovšem se svého stanoviska nemůžeme schvalovati; avšak kdo zavinil, velectění pánové, tyto poměry?

Jsou to hlavně dvě příčiny: jednak osnova vyučovací, která zde nebyla sdělána, nýbrž ve Vídni, a druhou příčinou těchto poměrů jsou některé síly učitelské, pravím, některé.

Páni ti totiž nepostřehli pravého svého povolání, nevystihli potřeby našeho průmyslu, nevedou si tak, jak by toho zájmy našeho obyvatelsva a zájmy našeho uměleckého průmyslu vyžadovaly; neboť hlavním účelem školy té jest a bude a na tom trvati musíme - že škola ta, má-li přinésti ovoce, jakého od ní očekáváme, musí vychovávati mladíky, kteří se věnují skutečné práci, škola ta musí vychovávati reproduktivní síly, neboť průmysl náš má potřebu intelligentních, zdatných pracovníků.

A proto dovolím si pronésti náhled, že by studie tyto nesměly trvati déle než 4 léta, když by měly vyhovovati poměrům našeho obyvatelstva.

Za druhé chci přednésti přání, by škola ta byla roztříděna a rozmnožena na několik nových odborných škol, a sice: stávající škola pro dekorativní architekturu by měla býti rozdělena na tři školy; pro dekorativní malbu, za druhé by měla k ní býti přidána škola pro umělecké zámečnictví a za třetí škola pro umělé truhlářství, které by se sloučiti nechalo se řezbářstvím. Dále by měly býti založeny nové odborné školy a sice: odborná škola pro živnosti polygrafické, odborná škola pro keramiku, pro umělé knihařství a práce v kůži. Dále bychom si přáli, aby škola tato pořádala každoročně výstavu, aby činnost její byla popularisována, aby se uveřejňovaly pilně výroční zprávy a v nich byl seznam žactva. Neboť jen takto, velectění pánové, se předejde oněm pochybným úsudkům o škole této.

Myslím, že to není žádný útok na tuto školu, že uznáváme její důležitosť, ale, má-li vyhovovati, musí se radikálně přikročiti k nápravě stávajících poměrů.

Ty stesky, velectění pánové, které dovolil jsem si uvésti, pokud se týče umělecko-průmyslové školy, ve zmenšené míře platí taktéž o odborných školách po venkově.Dovolím si uvésti jen výrok jednoho ředitele jisté odborné školy.

Jest to odborník na slovo vzatý a řekl mi: "Na našich školách jest to tak: naše škola jest malá universita, my přednášíme na školách žákům tolik předmětů, že mladíci ti při nejlepší vůli nejsou schopni a není jim možno, aby za 3-4 léta, pokud studium toto trvá, mohlivšechny tyto předměty ztráviti. Nezapírám - dodal ředitel ,že vyučují se též mnohé jiné věci, kterých snad v životě vůbec mladík ten potřebovati nebude.

To jest výrok ředitele a odborníka, a tu, velectění pánové, neračte se, prosím, diviti, že skutečně vychází z těchto škol, ovšem vedle řady řádných žáků absolventů, přece veliké procento žáků takových, kteří opět a opět hledí za každou cenu všeliké jiné zaměstnáni si opatřiti, jenom ne průmyslové, ku kterému byli na škole té vychováváni.

Já sám z vlastní zkušenosti mohu sděliti případy, že z řady žáků, které jsem poznal ve svém životě a kteří vyšli z těchto škol, ku příkl. jeden jest dnes po několikaletém studiu šafářem při hospodářství, druhý hospodářským příručím, třetí dohlížitelem v továrně, jeden je hajným, jeden hudebníkem a jeden dokonce kapelníkem v cirkusu, jiný kondukterem a jeden z těchto mladíků ve stáří 20 roků, v plné síle svého věku, vzal si život z omrzelosti života.

Přiznávám, velectění pánové, že jsou to nemilá fakta, která si zde dovoluji přednášeti. Ale jsou to skutečná fakta a myslím, že postačí takovéto doklady, aby se dokázalo, že jest potřebí, aby se stala náprava v každém ohledu. Jest nutno prohlásiti, že přece jen hlavní podmínkou veškerého průmyslového školství a jeho účelem jest, aby nám vychovalo mladíky způsobilé ku práci, a jest na jevě, že zručnost manuelní v uměleckém průmyslu na školách u mládeže žádným způsobem obejíti se nedá. (Tak jest. )

Dobrým příkladem předešla v té věci kamenická škola odborná v Hořicích. Škola tato vydala výroční zprávu, ve které uvedla úplný seznam svých bývalých absolventů, z nichž u každého bylo poznamenáno, jaké postavení žák tento nyní zaujímá v životě občanském. Nemohu než schváliti tento způsob zpráv školních a pronáším přání a odporučuji, by veškeré školy odborné příkladu toho následovaly.

Příležitostně jest se mi zmíniti, velectění pánové, o všeobecných školách řemeslnických, o kterých s potěšením mohu prohlásiti, že za dnešních okolností nejlépe dosud vyhovují poměrům a požadavkům našich kruhů řemeslnických a to z toho důvodu, že školy ty mladíky ještě v poměrném mládí vysílají do dílen a praktického života.

Konečně dovolím si zmíniti se ještě několika slovy o poměrech na státní průmyslové škole v Praze.

Jest to ústav velice důležitý a já neváhám na tomto místě vysloviti uznání, že škola tato poměrně nejvíce vyhovuje potřebám zejména v oboru stavitelském a v oboru tovární výroby strojů.

Avšak jsou, velectění pánové, jiné stesky, které nutno, abych přednesl, týkající se zařízení státní školy průmyslové, stesky, že jest na tomto ústavě naprostý nedostatek místa.

Státní škola průmyslová, velectění pánové, jest jediným ústavem toho druhu, který byl uštědřen našemu českému národu.

Avšak, kterak má škola tato vyhovovati našim potřebám, když sta a sta žáků dychtících po vzdělání a učení je odmršťováno od bran této školy, jest odmršťováno od bran svého vzdělání, bez kterého žádný živnostník nemůže dnes obstáti a které jest mu nutné jako chleb a sůl.

Poměry na škole této jsou v tomto ohledu tak smutné, že letošního roku, na příklad, do strojnického oddělení se přihlásilo 209 žáků a z nich odmrštěno bylo 57, do stavitelské školy přihlásilo se 83 žáků a odmrštěno bylo 39 žáku, do mistrovské školy strojnické přihlásilo se 135 žáků a odmrštěno bylo 55 žáků a do mistrovské školy stavitelské přihlásilo se 149 žáků a tam, velectění pánové, bylo dokonce 102 žáků odmrštěno, tak že bylo celkem na tomto ústavě 253 žáků odmrštěno.

To jest takové množství žáků, že by stačilo na založení dvou průmyslových škol samostatných, a já se tážu, kam se má obrátit otec, kam matka se svým synem, o vzdělání? Vždyť stále velectění pánové, čteme v Časopisech výstrahy, které vycházejí přímo od zemských vlád aby obyvatelstvo nedávalo synů svých na střední školy, že prý jsou reálky a gymnasia přeplněny. Dobrá; když občanstvo a když zejména průmyslové naše kruhy uposlechnou tohoto vyzvání a chtějí děti dávati na ústavy odborné, setkají se s překážkou jinou, že není možno, aby se do škol těch dostali pro nedostatek místa. (Dr. Zahoř: místa by tam bylo dost!) V Praze jsou takové poměry, že žák sebe schopnější musí sobě pomocí protekcí vyhledává tu přístup na tuto školu a rok dvě léta čekat jenom, až bude zavolán, až poskytne se mu příležitost na školu tuto vstoupí.

To jsou poměry zajisté nezdravé, a to tím spíše, jelikož při té příležitosti opět musím poukázati na strannickost a sobeckost, s jakou se jedná i v ohledě průmyslového školství vůči našemu národu.

Jen na dvě číslice dovoluji si poukázati.

Pražská průmyslová škola jest jediný náš ústav, který vyžaduje asi 80. 000 zl ročního nákladu. V Plzni jest podobná státní škola ale německá, na kterou stát vynakládá 87. 000 zl. a v Liberci druhá německá státní škola, která vyžaduje nákladu 72. 000 zl., tak že německé školství v Čechách - Němci mají dvě průmyslové školy státní - vyžaduje nákladu 160. 000 zl., kdežto národ český jenž representuje dvě třetiny obyvatelstva v tomto království, spokojiti se musí s 80. 000 zl. (Slyšte!) Nechci se u toho déle pozastavovati.

Velectění pánové! Steskům těmto dalo by se zajisté odpomoci, kdyby slavný sněm ráčil se usnésti o návrhu mém který směřuje k tomu, aby svolána byla stálá zemská anketa neb komise, která by měla za úkol těmito otázkami se zabývati.

Při té příležitosti dovoluji si upozorniti na tu okolnost, že taková komise byla vlastně již nařízena v Praze a sice samou vládou.

Byla nařízena dokonce zvláštním výnosem ministerstva vyučování ze dne 3. dubna 1888 č. 610 a nesla zvučný titul: "Zřízení odborných poradních sborů pro průmyslové vyučovaní v jednotlivých zemích. " Poradní sbor tento měl sestávati v království Českém z 8 zástupců, na Moravě ze 6 zástupců a v Slezsku ze 4 zástupců. Velectění pánové i tato komise byla svého česu zejména německými listy vyhlašována za jakousi Bůh sám ví vymoženost kteréž se dostalo našemu národu.

My byli jsme však hned skeptiky, když slyšeli jsme o tomto novém útvaru, který byl založen opět na základě čistě centralisačním a naše předvídání se také vyplnilo v plné míře. Neboť ačkoli od doby té uplynula dlouhá řada devíti let, marně ve veřejností české, marně v českých listech, marně v úředních pramenech pátráme, co komise tato vykonala. Mám, velectění pánové podezření, že celá tato komise, která byla určena k podpoře a radě našeho školství průmyslového, za celou tuto dlouhou řadu let se ani jednou nesešla. Naše kruhy průmyslové, jsou zajisté tak bystré a tak pilně stopují co na poli tom se děje, že kdyby tato komise byla jen dost málo vykonala, že by zajisté naše česká veřejnost a naše průmyslové kruhy o tom byly zvěděly. Jelikož ani dost malé známky o jejim životě není, pak nezbývá než míti důvodné podezření, že celá slavná komise tato snad vůbec již sešla se světa.

My onu anketu poradní, podle mého návrhu, představujeme si, velectění pánové, založenou na základech více autonomních. Přejeme si, aby tam zastoupen byl zemský výbor království českého, aby tam zastoupeny byly komory obchodní, aby tam byly zastoupeny vynikající korporace, ku př. průmyslová jednota pro království české, svazky společenstevní, jakož i někteří vynikající odborníci přímo z kruhů průmyslových.

Jenom na tomto základě jest možno, abychom se dopracovali o krok dále, abychom se dopracovali náprav. Neboť jest to náš starý požadavek, že nejen školy národní, ale i školy průmyslné a odborné patří do zákonodárstva zemského, pod správu autonomní, a jsme přesvědčeni, že jedině tak bude možno dosíci nápravy.

V tomto ohledu prosím o podporu svého návrhu a dovoluji si v ohledu formálním navrhnouti:

Slavný sněme, račiž návrh můj odkázati komisi živnostenské k dalšímu řízení a podání zprávy. (Výborně!)

Oberstlandmarschallsstellvertreter Lippert: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Pan poslanec Němec; dávám mu slovo.

Poslanec Němec: Prohlašuji předem, Že souhlasím s návrhem učiněným kolegou Krejčíkem, aby byla vyzvána vláda ke svolání ankety, která dříve již, jak kolega Krejčík také již naznačil, roku 1888. ministerstvem byla jmenována, a která měla se raditi o zakládání a zároveň organisování škol průmyslových a odborných v království českém. V této příčině jsem se ctěným p. kollegou Krejčíkem úplně za jedno a mám za to, že komise živnostenská, které dle návrhu p. Krejčíka má býti přikázán návrh jeho, učiní vhodné návrhy, aby to, co dosud se nestalo, skutečně do života bylo přivedeno.

Avšak mám za to, velectění pánové, a budiž mně to prominuto, že vůči tomu velikému materiálu, který pan kolega Krejčík snesl, bylo by zapotřebí, aby o návrhu jeho radila se mimo komisi živnostenskou též komise Školská. Vede mne k tomu návrhu ten důvod, že zde bylo projeveno mínění, zejména o umělecké průmyslové škole pražské, o kterém mám za to, že se budou mínění mnohých pánů tohoto slavného sněmu rozcházeti.

já sám se svého stanoviska neváhám prohlásiti, že, ačkoliv celkem souhlasím s vývody pana kolegy Krejčíka, nemohu ve všem souhlasiti, co bylo řečeno o umělecké průmyslové škole pražské, poněvadž jí přikládám ještě jiný význam nežli ten, aby vychovávala pracovníky v oboru umělecko-průmyslovém, pouze síly reprodukující. Já mám za to, že škola ta má vyšší účel, a sice účel týkající se celého zřízení škol odborných a průmyslových v království Českém, to jest odchovávání učitelských sil pro takové školy.

Neboť, pánové, v tom okamžiku, kdy se domáháme zřizování škol odborných a průmyslových v království Českém, musíme se dle mého názoru starati také o to, aby pro tyto školy vychovaly se učitelské síly a sice, jelikož tu běží o školy v království Českém, v němž jsou dvě národnosti, česká a německá, a mohlo-li by se míti za to, že o národnost německou jest postaráno v umělecké průmyslové škole ve Vídni, pokud se týče výchovy učitelů odborných v jazyku německém, pro odborné školy s vyučovacím jazykem německým, pokud se týče učitelů k vyučování v jazyku českém, ovšem umělecká průmyslová škola ve Vídni nikdy by nám stačiti nemohla, a proto mám za to, že umělecko-průmyslová škola pražská byla také proto povolána do života, aby tento úkol vyplnila.

Pan kolega Krejčík pravil, že podle svého názoru má za to, že na umělecké průmyslové škole k dokonalé výchově stačí 3-4 roky, že však, počítají-li se 3 ročníky všeobecné umělecko-průmyslové školy a speciální kursy, doba vyučování trvá 7 roků.

To jest, velectění pánové, pravda. Ale nahlédneme-li do osnovy vyučovací, prohlédneme-li si poněkud předměty, kterým se na této škole má vyučovati, musíme uznati, že ten, kdo chce býti vychován buď na učitele odborného nebo na artistu, neb na komponistu pro odbory umělecké, nevyhnutelně potřebuje těchto 7 ročníků, a že zejména potřebuje 3 ročníků, ve kterých se učí theoreticky těm předmětům, kterých pro své povolání nadále nevyhnutelně potřebuje.

Velectění pánové! Já bych při těchto slovech přicházel do merita, což není účelem dnešní debaty. Jedná se zde jen o návrh formální.

Chtěl jsem jen odůvodniti, že bylo by zapotřebí, aby mimo komisi živnostenskou tento návrh byl dán také komisi školské, poněvadž mám za to, že v komisi školské zasedají odborníci, kteří zajisté celému tomuto směru a celé žádosti pana kollegy Krejčíka, se kterou úplně souhlasím, dají pravý směr, směr, který vyhovuje našim potřebám v království českém. (Výborně!)

Náměstek nejvyššího maršálka zemšálka Lippert. Žádá ještě někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt noch Jemand das Wort in formaler Beziehung? P. posl. Adámek.

Přís. z. v. p. Adámek. Slavný sněme! K výkladům velectěného p. k. Němce připojím toliko několik poznámek, pokud se týče umělecko-průmyslové školy v Praze. Znám historii této školy a musím konstatovati, že jsme založení tohoto ústavu pokládali za veliký úspěch v oboru průmyslového školství vůbec, jsouce přesvědčeni, že ústavem tím bude nejen organisace tohoto školství korunována, ale že také umělecko-průmyslovou školou bude položen základ zdárnému vývoji uměleckého průmyslu v království českém.

Pravím, uměleckého průmyslu v království Českém, a pravím to s největším důrazem v přesvědčení, že právě v uměleckém průmyslu jest možno našemu řemeslu nalézti zlatého dna, že český průmyslník a řemeslník, který vyniká takovou zdatností, netoliko hmotnou ale i duševní, právě v tomto oboru může vyniknouti a vyspěti k dokonalosti takové, že mu bude lze konkurovati s uměleckým průmyslem celého světa. (Výborně!)

Královská naše Praha jest přirozeným sídlem takové školy; bylať od věků střediskem uměleckého průmyslu v království českém a památky tohoto průmyslu dávají svědectví, k jaké dokonalosti jsme v něm vynikli a jaké důležitosti může umělecký průmysl pro naše řemesla opět nabýti.

Proto bych velice želel, kdyby jakýmkoli způsobem byla snad neoprávněně, nepříznivá vynášena kritika o tomto ústavu, a kdyby slova, která byla dobře míněna, měla býti vykládána, jako bychom podceňovali veliký význam ústavu toho.

Opačně trvám na tom, že význam ústavu toho čím dál tím více poroste, a připomínám, že ve spojení s uměleckoprůmyslovým museem pražským jest a musí býti tato škola tím hlavním základem a hlavní záštitou zdárného vývoje netoliko našeho uměleckého průmyslu, ale také našeho odborného školství vůbec. (Souhlas. )

Kollega p. Krejčík dotkl se celé řady organisačních otázek odborných škol, vnitřní správy škol průmyslových vůbec. Souhlasím s velectěným panem kollegou Němcem, že návrhy tyto nejsou pouze živnostenského rázu, nýbrž že se dotýkají zásad vnitřní organisace odborného školství vůbec, a proto myslím, že by bylo dobře, aby byla o těchto návrzích slyšána nejdříve komise odborná, jako jest školská.

Varuji před jednostranným posuzováním poměrů školství odborného, jehož vady dobře znám. Nezapomínejme, že se teprve vyvinuje. Varuji před posuzováním školství toho podle určitých šablon a musím trvati na tom, že se naše odborné školství vůbec musí vyvinovati dle našich zvláštních poměrů a potřeb, i suhlasím úplně s tím, aby pokud lze, slavný sněm dal podnět k tomu, aby tímto směrem v království českém bylo postupováno. Co se doposud v oboru tomto děje, nepostačí. Naše průmyslové Školství odborné spravuje c. k. centrální komise vídeňská dle jednotlivých šablon, školám těmto se vydávají jednotné učebné pomůcky a to bez rozdílu a bez ohledu na potřeby živnostenské jednotlivých krajů. (Tak jest!)

Pánové, to jest rozhodně chyba. Tato jednotnost a šablonovitost v učebních plánech, tato jednotnost a šablonovitost v učebních pomůckách a j. jest hlavně příčinou, že naše odborné školy nevykazují úspěchů takových, jaké by přinášeti mohly a měly; (Výborně!) a proto jest potřeba, abychom v tomto slavném sněmu, v této otázce tak důležité zaujali stanovisko autonomní. Odborné školy musí býti zřizovány a spravovány podle stávajících poměrů, ale poměry a potřeby nemohou se měniti podle těchto škol. (Výborně!) Jest to stará tradice a stará chybná tendence ve veškerém školství našem, že se násilně uniformuje a nepřirozeně centralisuje. (Výborně!)

Při odborných školách a při jednotlivých typech těchto škol nesmi býti uniformováno.

Školy tyto musí podle jednotlivých míst a potřeb býti organisovány, jak toho domácí poměry vyžadují. Kdyby se to stalo, jevil by se ve školství veliký pokrok.

Z této příčiny vítám návrh kollegy Krejčíka, poněvadž myslím, že tím způsobem bude dána možnost, aby o těchto důležitých otázkách náš slavný sněm se určitě a zásadně vyslovil.

Pánové, dokonalé zřízené t. j. stávajícím poměrům a potřebám úplně vyhovující odborné školství jest hlavní zárukou vývoje našich řemesel. Proto musíme na zachování našeho středního stavu živnostenského přede vším se vší opravdovostí přistoupiti k tomu, aby odborné školství plně vyhovovalo jeho potřebám.

Vítám z této příčiny návrh učiněný, jakkoliv s mnohými vývody p. navrhovatele nesouhlasím, a očekávám, že v komisi živnostenské a školské budou dány podněty, na jichž základě bude možno, aby slavný sněm v této důležité otázce zaujal jasné a určité stanovisko (Výborně!)

Náměstek nejv. maršálka zemského Lippert:

Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Není tomu tak.

Es ist nicht der Fall.

Ich gebe den Herrn Antragsteller das Schlußwort.

Dávám tedy závěrečné slovo panu navrhovateli.

Poslanec Krejčík: Velectění pánové! Musím se přiznati, že souhlasím taktéž s některými důvody, které zde byly od obou vážených pánů předřečníků přednešeny a zejména s formálním návrhem, aby návrh můj přikázán byl také komisi Školské.

Je to věc, ku které by zajisté během řízení dalšího bylo také došlo.

Ohledně toho, že bych snad byl generalisoval vady, které se ústavu tomu, "umělecko-průmyslové škole" vytýkají, proti tomu ovšem si dovoluji se ohražovati a připomínám, že hned v předu řeči

své poukázal jsem s důrazem na to, že školu tu považuji za jeden z nejdůležitějších našich ústavů a kladu na vývin její velkou váhu.

Ale zároveň, velectění pánové, prohlašují že je také naší svatou povinností, když vidíme, že ústav podobný nebeře se tím směrem, na kterém, jak doufáme a jsme přesvědčeni že setkal by se se zdarem, pak je, opakuji, naší svatou povinností, abychom vyzdvihli hlasu svého, by stala se v té věci náprava.

Jest sice pravdou, že účelem uměleckoprůmyslové školy není jen vychovávati personál pro umělecko-průmyslové závody. Já jsem také nemluvil v tom smyslu. Úkol vychovávati inteligentní dělnictvo, mají odborné školy, ale umělecko-průmyslová škola má přece jen vychovati žáky, kteří, byť byli vyšší kategorie, přece uměleckému průmyslu se potom věnují, ale rozhodně nemá vychovati takové mladíky, kteří potom nechtějí o uměleckém průmyslu ani slyšeti.

To jest právě ono zlo, na které jsem si dovolil poukázati v úvodu. Jest zajisté také nutno, aby umělecko-průmyslova škola vychovávala učitele pro průmyslové školy. Však jest naproti tomu známo, že v posledních dnech právě v Praze odbývala se anketa znalců a sice povolaných, kteří byli vybráni přímo z kruhů na škole oné interesováných, a všichni oni znalci v tomtéž se vyslovili smyslu, v jakém já jsem si dovolil stesky svoje přednésti.

Vzhledem k učitelům bylo by ovšem potřebí, aby škola ona byla rozdělena v tom způsobu, by byl zvláštní kurs zařízen, kde by se učitelé pro potřeby uměleckého průmyslu vychovávali, avšak na ostatních odděleních, zejména na školách odborných tohoto ústavu musí se přece hlavní zřetel vzíti ke skutečným potřebám uměleckého průmyslu a ty, pánové, se žádným pouhým theoretisováním odbýti nedají.

O tom bude ovšem příležitosť v obou komisích blíže se vysloviti; prohlašuji tudíž, že souhlasím s tím, aby návrh můj byl přidělen jak komisi živnostenské, tak v komisi školské.

Náměstek nejvýš. maršálka Lippert: Přikročíme k hlasování.

Pan navrhovatel změnil svůj návrh tím způsobem, že má býti přikázán jeho návrh i komisi živnostenské i školské komisi.

Der neue Antrag des Herrn Antragstellers lautet dahin, dass sein Antrag sowohl der Gewerbe- als auch der Schulkommission zur Berathung und Antragstellung zugewiesen werde.

Die Herren, welche für diesen Antrag stimmen, bitte ich die Hand zu erheben.

Prosím pany, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Přejdeme k příštímu předmětu denního pořádku.

Wir gehen zum nächsten Gegenstand der Tagesordnung über; das ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Kommission über die Petition der Stadtgemeinde Preßnitz um Erhöhung der Subvention der dortigen Musikschule.

Berichterstatter ist der Herr Abgeordnete Dr. Mettal.

Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici obce Přísečnic za zvýšení subvence tamní hudební škole. Zpravodajem jest pan posl. Dr. Mettal.

Zum Worte haben sich ferner gemeldet pro: die Herren Abg. Russ und Tausche.

Ich gebe dem Herrn Berichterstatter dag Wort.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj dr. Mettal: Slavný sněme! Obec města Přísečnic zadala petici p. posl. Schmidlem o zvýšení dosavadní subvence 400 zl. na 1000 zlatých.

Die Stadtgemeinde Preßnitz hat um die Erhöhung der Subvention der städtischen Musikschule von 400 fl. aus 1000 fl. angesucht.

Meine Herren, es ist uns allen bekannt aus den früheren Landtagsverhandlungen, dass die Preßnitzer Musikschule seit dem Jahre 1893 jährlich eine Landessubvention von 400 fl. genieß.

Die Gemeinde, welche sich nicht gerade in günstigen Vermögensverhältnissen befindet, was sie selbst an mehreren Orten zugesteht, hat sich mit dem Unterrichtsministerium in Verbindung

gesetzt und hat für das nächste Jahr eine Subvention von 300 fl. zugesprochen bekommen mit dem Hinweise, dass an eine Erhöhung dieser Subvention gedacht werden könnte, sogar bis zum Höchstbetrage von 1000 Gulden. Die Stadtgemeinde Preßnitz hat nach ihren Rechnungsausführungen dargethan, dass die Schule jährlich 3850 fl. Auslagen bereite, welche selbst bei der Erhöhung der Staatssubvention bis zum Betrage von 1000 fl. und bei der laufenden Subvention von 400 fl. seitens des Landes immerhin noch einen unbedeckten Betrag von 2450 fl. belassen würden.

Sollte nun dieser Betrag wirklich aus den Einnahmen der Gemeinde Preßnitz beglichen werden, da müsste nach den Berechnungen der dortigen Gemeinde eine Umlage von 28pZt. vorgeschrieben werden.

Diese Umlage ist selbstverständlich eine große und die Stadtgemeinde sagt, sie sei nicht in der Lage, zu diesem Mittel zu greisen, und dies um soweniger, als sie vor einem neuen Schulbaue steht, welcher, wie die Gemeinde behauptet, eine für eine arme Gemeinde horrende Summe verschlingen wird. Ob die Summe so hoch gegriffen sein muss, ist nicht meine Sache, und ist nicht dermalen zu untersuchen - sie spricht von 80. 000 fl. bis 100. 000 fl.; das ist für diese Angelegenheit irrelevant und muss ganz und gar der weiteren Untersuchung überlassen werden. Nachdem die Budget-Kommission nicht in der Lage war, die Vermögensverhältnisse zu beurtheilen und nachdem weiter die Budget-Kommission auch nicht in der Lage war, die künftig nothwendigen Ausgaben der Stadt zu beurtheilen, aber im Grunde selbstverständlich bei den zufriedenstellenden Leistungen der Schule in Preßnitz und bei der wirklich von jedem Standpunkte aus nichtigen Institution dieser Musikschule hat die BudgetKommission den Antrag gestellt:

Der hohe Landtag motte den Landesausschuss beauftragen, diesbezügliche eingehende Erhebungen einzuleiten und hierüber in der nächsten Landtagssession Bericht zu erstatten.

V uvážení všech poměrů, jak nahlédnouti mohla z petic, navrhuje rozpočtová komise:

Slavný sněme, račiž zemskému výboru uložiti, by v záležitosti této náležité šetření zavedl a při příštím nasedání sněmu zprávu podal.