Takovým způsobem se jednalo u c. k. okresního soudu a rozumí se, že odvolacím soudem jičínským byli veškeří súčastnění starostové sokolští až na jednoho obžaloby sproštěni.

Vidíme, pánové, že, pakliže četnictvo úkoly své v tomto smyslu "plní" a "vykonává, " máme my nejmenší příčiny, abychom vůbec jen krejcar na ne zde povolili.

To jsou mé důvody nezvratné, na základě kterých budu proti této položce hlasovati. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Není nikdo více k slovu přihlášen, prohlašuji debatu za skončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Přeje si pan zpravodaj slova?

Zpravodaj posl. dr. Fořt: Vzdávám se slova.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan zpravodaj se vzdává slova.

Přejdeme tedy k hlasování.

Předmětem hlasování jest kapitola X. potřeby, kapitola X. úhrady a čl. X. vyřízení.

Gegenstand der Abstimmung ist das Capitel X. des Erfordernisses, dann in der Bedeckung das Capitel X. und in der Erledigung der Art. X.

Petitionen find zu diesen Positionen keine vorgelegt worden.

Žádám pány, kteří přijímají naznačené položky, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die erwahnten Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Zpravodaj posl. dr. Fořt: Kapitola XI. K účelům vojenským.
Potřeba:
1. Ubytování vojska.. zl.	100. 000
2. Připřeže.....zl.	20 000
3. Vojenské nadace.. zl.	19. 400
V celku kapit. XI. zl.	139 400

Úhrada není žádná. Ve vyřízení jest korrespondující čl. XI.

Petice nejsou žádné.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Cap. XI. Militärzwecke. Ersordernis.
1 Militärbeqnartirung.. fl.	100. 000
2. Vorspänne..... fl.	20. 000
3. Militärstistungen... fl	19. 400
Im Ganzen Kapitel 11. fl.	139. 400
Bedeckung entfällt. Hiezu Erledigung Art. XI.

Nejv. maršálek zemský: Není nikdo zapsán ke slovu.

Es ist Niemand zum Worte gemeldet.

Předmětem hlasování je kapitola XI. v potřebě a čl. XI. ve vyřízení.

Gegenstand der Abstimmung ist das Cap. XI. des Erfordernisses und das Cap. XI. der Erledigung.

Žádám pány, kteří tyto návrhy přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben. Jsou přijaty. Sie find angenommen.

Zpravodaj posl. dr. Fořt: Kapitola XII. Veřejné stavby.
1. Stavby silniční.. zl.	319. 208
2. Stavby vodní... zl.	163. 683
3. Příspěvek na splavnění Vltavy.... zl.
4. Průplav Dunajsko-Vltavsko-Labský... zl.
5. Železnice.....zl.	758. 780
6. Stavby pozemní.. zl.	253. 310
7. Koupě nemovitostí. zl.	2. 000
V celku kapitola 12. zl.	1, 496 981

V úhradě korrespondující položky jsou tyto: Kapitola XII. Veřejné stavby.
1. Stavby silniční... zl.	3. 362
2. Stavby vodní... zl.	2. 362
3. Stavby pozemní.. zl.	50
4. Železnice.....zl.	21. 480
5. Trhové ceny.... zl	100. 000
V celku kapitola 12. zl.	127. 254

Ve vyřízeni jsou dotyčné odstavce pod čl. XII.

K tomu přidružují se petice na str. 156-157 pod čís. 52-58, jakož i další petice, které tištěny nejsou, a jejichž vyřízení navrhuje rozpočtová komise analogicky dle vyřízení peticí tištěných. Jsou to petice pod čís. 1733, 1734, 1845, 1846, pak petice pod čís. 1532-1534, 1539-1549, 1591-1593, pak petice pod čís. 891, 892, 1014, 1091-1093, 1044, 1045, 1148- 1151; všechny tyto petice vyřizují se souhlasně jako petice obsažené v generální zprávě na str. 157 čís. 57 sub C ad 57.

Landtagssekretär Höhm (liest): Kapitel XII. Oeffentliche Bauten. Erfordernis.
1. Strassenbauten.... fl	319. 208
2. Wasserbauten.... fl	. 163. 683
3. Beitrag zur Schiffbarmachung der Moldau.. fl.
4, Donau-Moldau-Elbekanal fl.	-
5. Eisenbahnen.... fl.	758. 780
6. Hochbau.....fl.	253. 310
7. Realitätenankauf... fl.	2. 000
Im Ganzen Kapitel 12.. fl.	1, 496. 981

Kapitel XII. Oeffentliche Bauten. Bedeckung.
1. Strassenbauten.. fl.	3. 362
2. Wasserbauten.... fl.	2. 362
3. Hochbau.....fl.	50
4. Eisenbahnen.... fl.	21. 480
5. Kausschillinge.... fl.	100. 000
Im ganzen Kapitel 12. fl.	127. 254

Hiezu Erledigung Art. XII. und Petitionen Nr. 52-58, 1733, 1734, 1845, 1846, dann 1532-1534, 1539-1549, 1591-1593 dann 891, 892, 1014, 1091-1093, 1044, 1045, 1148-1151.

Alle diese Petitionen erledigen sich mit dem Generalberichte gleichzeitig mit den analogen Petitionen Seite 157 sub C. ad 57 usw.

Nejvyšší maršálek zemský: K těmto položkám jsou přihlášeni řečníci:

Zu diesen Positionen find Redner gemeldet.

Contra pan poslanec hrabě Vojtěch Schönborn a pro páni poslanci Krejčík a Ludwig.

Dávám slovo panu posl. hr. Vojtěchu Schönbornovi.

Přísedící zemského výboru hr. Vojtěch Schönborn: Slavný sněme! Je to poněkud podivné, že já jako dosavadní referent železničních záležitostí zemského výboru dal jsem se zapsati proti položkám v této položce obsaženým.

Toto proti vztahuje se pouze k resoluci,

kterou slavná vysoce vážená komise rozpočtová sl. sněmu předkládá.

Tato resoluce týká se toho, že zemskému výboru má býti uloženo, aby předložil slavnému sněmu po provedeném vyslechnutí železniční rady, aby se určitý program ohledně provádění železničních staveb sdělal.

Dovoluji si krátce k tomu poukázati, že o této záležitosti vydávání nebo sestavování určitého programu jedná se již dosti dlouho na sl. sněmu, ano i v komisi.

Zemský výbor vždy zaujímal stanovisko, že při nynějším stanovisku zákonodárství, kde vyžaduje se, aby v první řadě iniciativa ku stavbám železničním vycházela se strany interessentů samých a sice tím způsobem, že se od nich vyžaduje, jakožto podmínka, od které nelze upustiti, aby oni přispívali určitými částkami k těmto stavbám - vzhledem k tomu měl zemský výbor za to, že nelze určitý program ustanoviti, protože by určitý program měl za následek, že, kdyby se interessenti nehlásili ku stavbě dráhy, po případě by buď program ustanovený musil býti zvrácen, anebo nemohl by býti dodržen, anebo by nastala nutnost, že by země sama mezeru nastalou v programu jinakým spůsobem, snad obětmi mnohem většími, nahradila.

Již v předešlých letech bylo přání ohledně ustanovení programu zde na tomto slavném sněmu projeveno.

Zemský výbor postavil se ve zprávě proti tomu, avšak přání bylo opakováno, a když zemský výbor následkem toho věc předložil železniční radě a sice provázeje ji zároveň jakýmis i důvody, tu železniční rada usnesením většiny přistoupila k náhledu zemského výboru. Ve zprávě, kterou letos slavnému sněmu zemský výbor předložil, celá věc poněkud blíže označena byla a bylo k tomu poukázáno, že dle náhledu zemského výboru ovšem sestavení takového programu jest dílem zbytečno, dílem že se nedá provésti.

Vysoce vážená komise pro práce veřejné, která o těchto záležitostech se radila, přistoupila - ovšem se musím přiznati jen do jisté míry - k těmto vývodům a nenavrhuje slavnému sněmu, aby zemskému výboru bylo uloženo takovýto program sestaviti.

Jinak komise rozpočtová, která, ač nenaráží na vývody zemského výboru v této věci, jen zcela krátce, aniž by uváděla důvody, které tuto komisi k tomuto návrhu přiměly, navrhuje resoluci, kterou jsem právě byl citoval, ovšem že v resoluci se poukazuje na to, že takovým způsobem by se zavedl jakýsi pořádek v tom směru, že by se zamezilo, že by musilo býti přistoupeno k žádostem, jak zároveň přicházejí, snad bez dalšího vnitřního důvodu.

Já musím upřímně říci, že, kdyby sestavením programu dalo se docíliti, aby ohromné břemeno, které dosud skoro každým rokem na zemi touto cestou bylo uvalováno, poněkud se zmírnilo, neměl bych pranic proti tomu, aby takovýto program byl sestavován, avšak právě vzhledem k těmto důvodům, na které zemský výbor již několikráte by poukázal, myslím, že sestavování programu potkalo by se snad, a musím říci, že se asi potká s dosti velikými obtížemi. Vím, že nyní, kdy rozpočtová komise tento návrh předložila - podotýkám mimochodem jen, že bohužel tenkráte nebylo mně možno při jednání o tomto předmětu býti v rozpočtovém výboru přítomen - by bylo těžko prosaditi, aby nebyl přijat.

Obmezuji se tedy jen na to, své stanovisko jaksi blíže vylíčiti a také na to poukázati že sestavení takového programu, ačkoliv komise praví, aby po případě byla slyšena železniční rada - a dle mého náhledu na každý pád při tak důležité otázce železniční rada slyšena býti musí i při pomoci železniční rady bude dosti obtížným. Důvod, který uvádí komise pro práce veřejné ve své zprávě a který by dle náhledu jejich mluvil snad pro to, aby program ten byl sdělán, jest poněkud jiný, než ten, který zde alespoň, jak z krátké statě zprávy rozpočtové komise vysvítá, přiměl komisi rozpočtovou k návrhu tomu.

Komise pro práce veřejné hledí na věc tak, že by sestavováním programu bylo docíleno, že by snad drahám, které nemohou býti z příčin národohospodářských pro chudobu dotyčné krajiny dosti podporovány zájemníky samými, tím způsobem, kdyby v programu byly, mohla snad býti opatřena garancie zemská. Tu ovšem myslím, kdyby byla důsledně dále ta cesta sledována, že by pak ta, nechci říci chyba, ale ten nepoměr, který nyní pozůstává v tom, že země příliš, jak někteří páni myslí, se těmi záležitostmi obtěžuje, ještě více by se ukázal. To vše jsou myšlénky, které referentovi při sledování vývodů obou těch komisí se vyskytly, a pokládal jsem za svou povinnost tyto myšlenky se slavným sněmem sděliti.

Prohlašuji, že já osobně pro resoluci hlasovat, nebudu, avšak, jak jsem již pravil, nemohu bohužel doufati, že by následkem toho resoluce nebyla přijata.

Bude-li ale přijata, jistě zemský výbor bude hleděti pokud možno nařízení jemu danému vyhověti. Jestliže a jakým způsobem se to má docíliti, to ovšem v tomto okamžiku nemohu říci

Nejvyšší maršálek zemsky: Přichází nyní ke slovu pan poslanec Krejčík. Dávám jemu slovo:

Poslanec Krejčík: Slavný sněme! Těchto dnů kolovala našimi časopisy zpráva, že podána byla k slavnému sněmu petice občanstva 7. části Pražské HolešovicBuben v příčině zrušení mostného, jež opatřena byla 850 podpisy. K tomu dovoluji si podotknouti, že těch 850 podpisů d stalo se petici během krátké doby 24 hodin.

Kdyby bylo vzhledem na krátkosť trvání sněmování zbývalo jenom tři dni času ještě k disposici, tedy za to ručím, že by petice ona nesla nejméně 10 000 podpisů tamnějšího obyvatelstva.

Petice nese se k tomu cíli, aby zrušeno bylo mostné, jež vybírá se na mostě cís. Františka Josefa od chodců, po případě, by k tomu cíli udělena byla slavným sněmem zemským obci pražské na udržování mostu onoho subvence zemská.

Z této okolnosti, velectění pánové, že během 24 hodin tak veliký počet podpisů na petici onu se sešel, jest viděti, že jedná se tu o věc zajisté důležitou, která se týká životních zájmů tamnější čtvrti. Jde tu o daň velice nespravedlivou, která tíží tamní obyvatelstvo, zejména tamní chudý lid a to zejména lid pracovní. Jest to daň, velectění pánové, velice krutá, do které si tamnější obyvatelstvo ustavičně stěžuje.

Veškeré dosavadní kroky, které v této záležitosti tamnější obyvatelstvo podniklo, veškeré žádosti, které podalo ku městské radě pražské za zrušení onoho mostného poplatku, minuly se s účinkem a zůstaly buď nevyřízeny, anebo byly vyřízeny nepříznivě.

Městská rada pražská totiž tvrdí, že nemůže nikterak postrádati příjmu, který jí vyplývá z mostného tohoto poplatku. Odpovídalo se, velectění pánové, hlavně se strany zástupců slavné obce pražské, že prý poplatek onen není tak hrozný, že činí u jednotlivce pouze 2 kr. denně.

Velectění pánové, řekne se snadno, 2 kr. denně! avšak mnoho-li tento poplatek dělá ročně? Každý si snadno rozpočte, že tyto pouhé 2 kr. denně vzrostou ročně na sumu 7 zl. 30 kr., což jest poplatek zajisté veliký pro chudého člověka.

Poplatek ten jest přímo nesnesitelný, neboť odvádějí jej ze své skrovné mzdy ponejvíce tovární dělníci nebo tovární dělnice, hlavně také školní děti. Musíme uvážiti, že 7 zl. 30 kr. jest tak velký obnos, že na venkově ani majitelé chalupy neplatí ročně podobně velké daně, že ani menší živnostník, zejména ve venkovských městech, ze svého závodu neplatí daň v takové výši jako se zde vybírá od dělného lidu. Když však někdo jest nucen čtyřikrát denně most přejiti, vzrůstá poplatek ten již na 14-15 zl. ročně. A rodina čtyřčlenná, jejíž otec zaměstnán jest někde v úřadě nebo jejíž děti školu v Praze navštevují, odvádí na mostném tribut 20 až 30 zl. ročně.

Průmyslové závody tamnější středního rozsahu odvádějí ročně nepřímo 200 až 300 zl., velké pak závody tamnější ohromnou sumu až 1000 zl. ročně

Myslím, že nemusím více odůvodňovat nespravedlivost takového poplatku, který dostupuje v některých případech výše přímo děsné.

Nejsmutnějším při tom jest, že jest to poplatek, jenž jest na obyvatelstvu přímo vynucen. Přes most ten jest každý nucen jiti, poněvadž obyvatelstvo nemůže býti odkázáno na jediný most pražský, kde se mostné neplatí, "most Karlův", který se nalézá půl hodiny od VII. části pražské vzdálen.

Obyvatelstvo VII. části pražské ubírá se do Prahy za svou nutnou každodenní potřebou.

Posílá předně své děti do zdejších škol středních, obyvatelstvo tamnější dochází do pražských kostelů za vykonáváním své pobožnosti, poněvadž tamnější

chrám farní nalézá se v Bubenči, tedy rovněž téměř 3/4 hodiny vzdálen.

Obyvatelstvo tamnější odebírá se do Prahy do různých úřadů, kde má teměř každodenně jistá řízení, ono ubírá se k soudům, poněvadž veškeré soudy mají sídlo dosud v Praze, obyvatelstvo tamnější musí docházeti do různých obchodů pražských, ono musí docházeti na trhy, aby opatřovalo si denní potřeby.

Co jest nejsmutnější, že v poslední době jest odkázáno tamnější obyvatelstvo s pohřby na vzdálené hřbitovy olšanské, a že za pohřby ty musí platiti přes most také zvláštní poplatek.

Nedávno přinesl jistý satyrický list vyobrazení, kde byl znázorněn dělník nesoucí na ramenou rakvičku, z níž vyčnívala ruka mrtvého děcka podávající výběrčímu mostní krejcar. Obrázek ten dlouho koloval v VII. časti a do dnes se o něm mluví.

Bylá to satyra snad příliš břitká, ale bohužel nebyla od pravdy daleko vzdálena. Slyšel jsem také od jednoho váženého zástupce slavné obce pražské, že prý, když snížen byl poplatek na mostě pilotovém na 1 halíř, vzdor tomu dělnictvo neužívalo prý této výhody a chodilo přes most Františka Josefa, a z toho jest prý viděti, že věc není tak důležitá.

Námitka ta dá se snadno vyvrátiti tím, že dělnictvo časně ráno spěchá, aby bylo v čas u práce, na stavbách a v továrnách, a večer po namáhavé celodenní práci spěchá bližší cestou ke krbu rodinnému. V VII. části pražské nalézají se také veliké továrny, zejména na prádlo a na klobouky, kde zaměstnáno na sta chudých dělnic, žen a dívek.

Dělnice tyto v celých zástupech ráno putují do práce a tu dovoluji si mimochodem připomenouti malou věc, že děvčata tato, ponejvíce švadleny, nejsou žádné snad grisety pařížské, o kterých se dočítáme v pařížských románech Henry Murgera, které jeden měsíc v roce pracují a po 11 měsíců (aspoň dle těch románů) v bohatých robách jezdí do Bois de Boulogne a pohybují se v salonech.

U nás jsme větší realisté. Tyto dívky jsou dívky pracovité, které ze své skromné mzdy podporují svou rodinu a své rodiče, a z této skromné mzdy strhuje se jim ještě ona krutá daň 7 zl. 40 kr. ročně.

Výběrčí na mostě onom mají takové rozkazy, že i cestující dělník musí mostné to platiti; stalo se, že jisté děvče musilo nechati u výběrčího jako v zástavu svůj prsten, poněvadž nemělo zrovna krejcaru u sebe, a stalo se, že jiné děvče málem bylo by se utopilo, poněvadž nemajíc krejcaru odvážilo se nebezpečnou cestou přes jez Vltavský.

To jsou poměry, které volají hlasitě, by se tomu odpomohlo. Může se ovšem namítnouti, že žaloby tyto patří k městské radě pražské. Jelikož však stesky tyto a žádosti byly již tolikráte podány k radě městské, ale dosud vždy minuly se účinkem, jelikož vyřízeny vždy byly nepříznivě, byl jsem vyzván tamnějšími obyvateli, bych přednesl stesky jejich v tomto slavném sněmu.

Proto prosím, by se mi nečinily námitky, že věci ty sem snad nepatří; stesky tyto dostaly se do slavného sněmu jediné nepříznivým vyřizováním předcházejících žádostí. Avšak, když dovolil jsem si poukázati na dělnictvo, dovolím si dále podotknouti, že i tamnější majitelé domů jsou poplatkem stiženi velmi nespravedlivě.

V VII. části Prahy následkem poplatku toho vyvinuly se tak nepříznivé poměry, že tamnější byty, které by jinde stály 400 zl., na Letné se těžko pronajímají za 200 zl., poněvadž každý nájemce počítá s tímto poplatkem, a to vzdor tomu, že tamnější čtvrt jest jednou z nejzdravějších a nalézá se uprostřed dvou parků, na Letné a v Král. Oboře.

Zase jsou jen dvě cesty možný, buď musí se zvýšiti městské přirážky k daním, tak aby obec pražská opatřila si nový zdroj příjmů a břemena byla stejně na všecko obyvatelstvo pražské rozdělena.

Při tom podotýkám, že nenavrhujeme, aby poplatek pro povozy byl zrušen, nýbrž pouze pro pěší. Nebo je druhá cesta, za kterou se přimlouvám a o kterou prosí tamnější obyvatelstvo, aby slavné obci pražské byla slavným sněmem zemským povolena stálá roční subvence k vydržování mostu tohoto, poněvadž most ten je veřejný komunikační prostředek a velice potřebnou a nezbytnou cestou.

Tím končím, dokládaje, že, nestane-li se nějaká náprava v těchto smutných poměrech, roztrpčení obyvatelstva VII. části pražské dosáhne stupně nejvyššího. Následkem všeho uvedeného dovoluji si navrhnouti resoluci a prosím o její schválení:

Slavný sněme, račiž se usnésti: "Zemskému výboru se ukládá, by s obcí král. hlavního města Prahy zavedl jednání k tomu cíli směřující, by mostní poplatek pro chodce na mostě Františka Josefa byl zrušen, po případě, by obci pražské povolena byla k tomu účeli stálá zemská subvence. "

Nejvyšší maršálek zemský: P. posl. Krejčík činí následující návrh na resoluci: Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, by s obcí král hl. města Prahy zavedl jednání k tomu cíli směřující, by mostní poplatek pro chodce na mostě Františka Josefa byl zrušen, po případě by obci Pražské povolena byla k tomu účeli stálá zemská subvence.

Žádám pány, kteří tuto resoluci podporují, by vyzdvihli ruku.

Jest dostatečně podporována a odevzdá se rozpočtové komisi.

P. poslanec Ludwig jest přihlášen ke slovu.

Der Herr Abg. Ludwig hat sich zum Worte gemeldet. Ich ertheile ihm dasselbe.

Abg. Ludwig: Hoher Landtag! In der vollständig richtigen Erkenntnis der heutigen wirthlchaftlichen Verhältnisse des Gewerbes, der Landwirthschaft und des Arbeiterstandes wurde in diesem hohen Hause bei verschiedenen Anlässen zum Ausdrucke gebracht, und daraus hingewiesen, dass ernst daraus gedacht werden muss, die missliche Lage der Arbeiterschaft nach Kräften zu verbessern. Im volkstwirthschaftlichen Leben kann aber nicht durch schöne Reden, sondern nur durch Thaten geholfen werden und meiner Ueberzeugung nach dürste in dieser Hinsicht die Landesvertretung sehr werkthätig eingreifen können.

Durch die in den letzten Jahrzehnten auf allen Geb eten gemachten Erfindungen mußten sich naturgemäß auch ganz veränderte Verhältnisse ergeben, und unsere Zeit bedingt deshalb vor Allem, dass die modernen Verkehrswege und zwar hauptsächlich die Eisenbahnen dort wo dieselben noch fehlen, möglichst rasch herzustellen gesucht werden.

Nur wo die unerläßlichen, zeitgemäßen Verkehrsmittel vorhanden sind, wird sich thatsächlich die Industrie und das Gewerbe mit Benützung der verschiedenen Erfindungen erweitern können und nur damit wird allein die Lage der Arbeiter verbessert werden können.

Nach dem vorliegenden Landesvoranschlage sind für Schulzwecke circa 9 1/2 Millionen fl., und für Verkehrsanlagen nur circa 760. 000 fl., somit nur annähernd der zwölfte Theil, eingestellt und es ist daher wohl richtig, dass auch dem Ausbau des Schienennetzes eine weit größere Aufmerksamkeit zuzuwenden wäre.

Denn die Beschaffung der fehlenden Eisenbahnen würde nicht nur allen Gewerbe- und Arbeiterkreisen wesentlich nützen, sondern würde auch die Steuerkraft des Landes bedeutend zu vergrößen geeignet sein, und weiters würden auch die Landesauslagen richtiger ausgeglichen werden.

Gegenüber unseren Nachbarländern Sachsen und Bayern wird in Böhmen viel zu wenig für den Eisenbahnbau gesorgt und hier wäre ohne Rücksicht auf die nationalen Gegensätze ein für Alle höchst wichtiges Arbeitsfeld auszubauen.

Sollte auch das erforderliche Anlagekapital nicht gleich sofort eine vollständige Verzinsung bringen, so würde doch hiedurch zur Hebung der Volkswirthschaft wesentlich beigetragen werden.

Ich möchte mir daher erlauben nachstehende Resolution zur Annahme zu empfehlen. "Der Landesausschuss wird ausgefordert, bei der Regierung dahin zu wirken, dass dem Lande zum Zwecke der Vervollständigung des Eisenbahnnetzes in Böhmen eine größere Förderung und Unterstützung von Seite des Staates zu Theil wird. " (Bravo! Beifall. )

Oberstlandmarschall: Herr Abg. Ludwig stellt folgenden Resolutionsantrag:

"Der Landesausschuss wird aufgefordert, bei der Regierung dahin zu wirken, dass dem Lande zum Zwecke der Vervollständigung des Eisenbahnnetzes in Böhmen eine größere Förderung und Unterstützung von Seite des Staates zu Theil wird. "

Ich ersuche die Herren, welche diesen Resolutionsantrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Derselbe ist hinreichend unterstützt und geht an die Budgetkommission.

Není nikdo více ku slovu přihlášen.

Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet.

Pan zpravodaj se vzdává slova.

Přejdeme k hlasování. Předmětem hlasování jest kap. XII. "v potřebě", kapitola XII. "v úhradě" a článek XII. ve

vyřízení; dále petice od čís. 52. - 58. a dotyčné návrhy stran netištěných petic, které p. zpravodaj byl slavnému sněmu sdělil.

Gegenstand der Abstimmung sind solgende Positionen: Kapitel XU. des Erfordernisses, Kapitel XII. der Bedeckung, Artikel XII. der Erledigung und die Petitionen Nr. 52-58, sonne der Antrag, welchen der Herr Berichterstatter bezüglich einiger ungedruckter Petitionen gestellt hat, welche durch den Inhalt der Erledigung der gedruckten Petitionen als erledigt zu betrachten sind.

Žádám pány, kteří přijímají tyto položky by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben. Sie sind angenommen.

Jsou přijaty.

Zpravodaj posl. Dr. Fořt: Kapitola XIII. vykazuje "Potřebu":

Kapitola XIII. Všeobecný etát pensijní 137. 230 zl.

Úhrada není žádná. K tomu "Vyřízení" čl. XIII. a "Petice" čis. 59.

Landtagsaktuar Tobisch (liest): Kapiel XIII. Allgemeiner Pensionsetat. Erfordernis 137. 230 fl. Bedeckung keine.

Artikel der Erledigung Nr. XIII. Petitionen Nr. 59.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Prohlašuji tyto položky za přijaté.

Ich erkläre diese Positionen für angenommen.

Zpravodaj posl. dr. Fořt: Kapitola XIV. Dluh zemský. Potřeba:
Titul 1 Zúročení......	447. 913
Titul 2 Umoření......	219. 664
V celku kapitola 14....	667. 577
Úhrada není žádná. K tomu přistupuje "Vyřízení" čl. XIV.

Landtagsaktuar Tobisch (liest): Kapitel XIV. Landesschulden. Erfordernis.
Titel 1. Verzinsung... fl.	447. 913
Titel 2. Tilgung.... fl.	219. 664
Im Ganzen Kapitel 14.. fl.	667. 577