Seite hervorragender Fachleute des Inn- und Auslandes hat sich das Museum erworben.

Im Jahre 1888, als Seine Majestät der Kaiser mit Wailand Seiner Kaiserlichen Hoheit dem Kronprinz Rudolf am 4. September Budweis besuchten, hat derselbe seine Anerkennung bezüglich der Reichhaltigkeit und der Anordnung dieses Museums ausgesprochen.

Die Sammlungen werden immer reicher, größer, und die Räumlichkeiten sind nicht im Stande alles das aufzunehmen, was das Museum in dieser Richtung zu Stande bringt.

Es werden die für das Kunstgewerbe wichtigsten Vorlagen und Gegenstände nicht mehr in Schaukästen zur Schau gebracht, sondern Sie müssen in Kasten eingesperrt und in Kisten verpackt werden, weil kein Raum vorhanden ist, um dieselben allgemein zugänglich zu machen. Es ist in den Schulräumlichkeiten nicht mehr genügend Platz vorhanden, um für alle Schüler, welche Ausnahme suchen, Platz zu schaffen. Es ist nicht genug Platz vorhanden, um Spezialausstellungen und permanente Ausstellungen für die Gewerbetreibenden zustandezubringen.

Es ist daher natürlich, dass der Museumsverein daran gedach hat ein anderes Gebäude zur Verfügung gestellt zu bekommen, und es wurde der Beschluß gefasst, ein neues Gebäude zu bauen. Die Gemeindevertretung, welche derzeit die Lokalitäten zur Verfügung stellt, Lokalitäten, welche für das Kunstgewerbemuseum eine Fläche von 230 m2 für den Zeichen- und Modeliersaal 115 m2, für das kunsthistorische Museum 130 m2 Ausmaß haben; - in diesen Räumen sind gegen 20. 000 Ausstellungsgegenstände zur Schau gestellt; - die Gemeinde ist bereit für den neuen Museumsbau den Grund zur Verfügung zu stellen; die Gemeinde ist bereit eine Subvention für den Bau zu bewilligen, es ist aber nicht möglich ohne Unterstützung des Landes und des Reiches den Bau zustandezubringen.

Es ist, hoher Landtag, nothwendig, dass in dieser Richtung, gleich wie beim Museum in Prag, Reichenberg und Pilsen, eine ausgiebige Bausubvention von Lande gegeben wird. Für das Museum in Chrudim wurde ein Einrichtungsbeitrag heuer bewilligt.

Der Museumsausschuss wandte sich dann an den Landesausschuss um Unterstützung. Der Landesausschuss hat auf dieses Gesuch geantwortet, es müsse der Museumsausschuss vor Allem das ausgearbeitete Bauprojekt vorlegen; er müsse darthun in welcher Weise er das Gebäude ausgeführt haben will, und welcher Betrag für den Bau selbst nothwendig ist.

Der Museumsausschuss schritt sodann zur Ausschreibung einer allgemeinen Konkurrenz für die Beschaffung der Pläne. Es betheiligten sich an dieser Konkurrenz acht Architekten aus den hervorragendsten Städten Cisleithaniens. Es Wurde das Projekt des Herrn Franz Schiffner, Professors und Architekten in Linz, von einer aus Sachverständigen zusammengestellten Jury als die beste Arbeit anerkannt

Dieses Projekt erfordert zur Ausführung einen Kostenaufwand von 205. 000 fl. Es ist uun nothwendig, dass für diesen Bau des Museums auch die Mittel durch alle Faktoren geschaffen werden.

Der Museumsausschuss wendete sich nun unter Vorlage aller verlangten Beilagen neuerlich an den hohen Landesausschuss um eine Unterstützung.

Der hohe Landesausschuss berichtet nun an die Budgetkommission, dass noch weitere Erhebungen nothwendig seien zur Beurtheilung der Angelegenheit, und ebenso sei ein Hindernis für die Subventionirung der Mangel des ausstehenden Beschlusses des Landtages über die Grundsätze, welche von dem hohen Landtage für die Subventionirung der Museen bestimmt werden sotten. Die Grundsätze, die der Landtag für die Subventionirung der Museen ausprechen soll, sind allerdings noch nicht genehmigt, ich glaube aber, dass dies kein Hindernis sein darf, um derartige wichtige Angelegenheiten fortwährend hinauszuschieben. Es ist nothwendig, wenn die Bedingungen, welche vom Landesausschusse bezüglich der Gleichberechtigung beider Landessprachen bestimmt wurden, erfüllt find, dass auch thatsächlich eine Subventionirung eintreten kann. In dieser Richtung hat auch der Museumsausschuss in Budweis alle an ihn gestellten Anforderungen der Gleichberechtigung der beiden Landessprachen gewahrt. Es ist von Seite des Museumsausschusses, trotzdem das Museum von deutschen Männern gegründet ist, und trotzdem es von den Deutschen in einer überwiegenden Mehrzahl geleitet wird, mit peinlicher Sorgfalt darauf gesehen, dass die Gleichberechtigung bei der Rührung der Kataloge und Stellung der Gesuche an die einzelnen Körperschaften, bei den Aufschriften auf den einzelnen Museumsgegenständen, in den öffentlichen Zeichen- und Modeleursälen vollständig zur Geltung komme.

Ich glaube, auf diese Weise hat das Museum gezeigt, dass es bereit ist, allen jenen

Bedingungen zu entsprechen, welche der Landesausschuss als maßgebend erklärt hat.

Aus allen diesen Gründen, hochverehrte Herren, glaube ich, dass ich keine Fehlbitte thue, wenn ich die Resolution beantrage:

Der Landesausschuss wird beauftragt, die Erhebungen in Betreff des Gesuches des Verwaltungsausschußes des städtischen Museums im Budweis um Gewährung einer Landessubvention zum Baue eines Museumsgebäudes zu ergänzen, das Ansuchen desselben in wohlwollende Erwägung zu ziehen und in der nächsten Session dem Landtage Bericht und Antrag, zu erstatten.

Ich bitte das hohe Haus um Annahme dieser Resolution. (Bravo!)

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg Taschek beantragt solgende Resolution;

"Der Landesausschuss wird beauftragt, Erhebungen in Betreff des Gesuches des Verwaltungsausschußes des städtischen Museums in Budweis um Gewährung einer Landessubvention zum Baue eines Museumsgebäudes zu ergänzen, das Ansuchen desselben in wohlwollende Erwägung zu ziehen und in der nächdem hohen Landtage Bericht und Antrag zu sten Session erstatten.

Ich ersuche die Herren, welche diese Resolution unterstützen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet.

Není nikdo více ku slovu přihlášen. Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dáváni závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Dr. Fořt: Vzdávám; se slova.

Nejv. maršálek zemský: Pan zpravodaj se slova vzdává.

Následkem toho přejdeme k hlasováni.                                                            i

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jest v "Potřebě" kap. VIII., číslo 6-8, ve "Vyřízení" článek VIII., odst. 13. - 31., a pak z petic čísla 35. -47.

Gegenstand der Abstimmung ist Kapitel VIII. Artikel 6-8 des "Erfordernisses", Art. VIII der "Erledigung" Nr. 13-31 und die Petitionen 35-47.

Žádám pány, kteří přijímají tyto položky, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen; die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Zpravodaj Dr. Fořt: Kapitola IX. vykazuje tyto položky:

"Úhrada" není žádná.

K "Vyřízení" článek IX., Dodatkem komise rozpočtová navrhuje následující resoluci.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

"Král. hornímu městu Kutné Hoře povoluje se zásadně poskytnutí zemské podpory na přestavbu Vlašského dvoru a ukládá se zemskému výboru, aby přiměřeným způsobem zjistil, v jaké míře tato přestavba slouží ku zachování a restauraci této cenné historické památnosti stavební a pokud obec byla ohledy na toto zachování a restauraci Vlašského dvora nucena nésti zvláštní oběti hmotné, jichž by jinak byla nésti nemusila, jakou cenu tedy vlastní náklad restaurační přibližně representuje, konečně aby týž zavelené jednáni s c. k. vládou, ohledně poskytnutí statuí subvence za tímtéž účelem co možná urychlil a dokončil, jakož i zprávu o všem tom do příštího zasedání sněmovního podal s návrhem ohledně výše a způsobu výplaty zemské podpory na tuto přestavbu Vlašského dvora. "

Vedle toho s kap. IX. souvisí petice obsažené ve zprávě generální pod čísly 48. -51., jichž vyřízení se rovněž navrhuje dle návrhů v tištěné zprávě obsažených.

Bedeckung entfällt.

Erledigung Art. IX., zu welchem die Budgetkommission noch einen weiteren Absatz beantragt, des Inhaltes:

"Der hohe Landtag wolle beschließen:

Der tönigl. Bergstadt Kuttenberg wird grundsätzlich die Zuwendung eines Landesbeitrages zum Umbau des Wälschen Hofes bewilligt, und es wird der Landesauschuss beauftragt, in geeigneter Weise sicherzustellen in welchem Maße dieser Umbau zur Erhaltung und Restaurirung dieses werthvollen historischen Baudenkmales dient und in wieweit die Gemeinde durch Rücksichten auf diese Erhaltung und Restaurirung des Wätschen Hofes gezwungen war, besondere finanzielle Opfer zu bringen, welche sie sonst nicht hätte tragen müssen, welchen Werth somit der eigentliche Restaurirungsauswand annähernd repräsentirt, schließlich die mit der k. k. Regierung rücksichtlich der zu diesem Zwecke zu gewahrenden Staatssubvention eingeleitete Verhandlung möglichst zu beschleunigen und zu Ende zu führen, sowie hierüber zur nächsten Landtagssession mit dem Antrage hinsichtlich der Hohe und der Zahlungsmodalitát des Landesbeitrages zu diesem Umbau des Walschen Hofes Bericht zu erstatten".

Hiezu gehören die Petitionen Nr. 48-51.

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu jsou přihlášeni řečníci:

Zu diesen Positionen sind Redner zum Worte gemeldet.

A sice,, pro" pani poslanci Krejčík a Dr. Pippich.

Dávám slovo p. posl. Krejčíkovi.

Posl. Krejčík: Slavný sněme! Zpráva sl. zemského výboru doporučuje žádosť slavné Jednoty k dostavení chrámu Svatovítského, by k účelu tomu povolena byla další subvence 50. 000 zl. ročně a sice na další tři roky.

Komise rozpočtová odůvodňuje návrh tento, velectění pánové, a zároveň navrhuje, by se doléhalo na správu státní aby zvýšila subvenci ku památné této stavbě, a zároveň, aby se i všemi prostředky naléhalo, by stavba chrámu Svatovítského co nejdříve byla dokončena.

Velectění pánové, kdyby to záleželo pouze od vůle naší, jsem přesvědčen, že všichni bychom pracovali k tomu, aby i větši třeba ještě subvence k účelu tomu byla povolena. (Tak jest!)

Neboť zajisté myslím, že budu mluviti ze srdce všech pánů zde přítomných a ze srdce všeho lidu našeho, prohlásím-li, že lid náš si přeje, aby památná stavba chrámu Svatovítského co nejdříve byla dokončena, a aby velechrám Svatovítský zastkvěl se na památném hradě královském ve své plné nádheře a kráse. (Výborně. )

Obtíží jest, že poklad na státní byla až dosud tak skoupá k tomuto dílu, jež jest tak důležito pro celý národ náš.

Pokladna státní je povinna, aby přispěla ve větší míře k podniku tomu, z toho důvodu, poněvadž stát svým časem zabral veškeré fondy náboženské, které byly určeny v první řadě ku podporování staveb chrámových.

Proto náleží státu povinnosť, aby se v první řadě o dostavění chrámu Svatovítského staral, aby tato starosť nebyla opět uvalena na pokladnu zemskou, která jinými platy jest přetížena, aby nebyla odkázána stavba ta na dobrovolné příspěvky našeho národa, na jehož bedrách leží celá řada jiných podniků důležitých.

Při této příležitosti dovolím si, velectění pánové, poukázati na jisté stesky, které poslední dobou se stále rozšiřují a nalézají sluchu po Praze i po vzdáleném venkově našem. Stesky tyto vyznívají v ten smysl, že poutníci naši, když přicházejí každoročně do chrámu sv. Víta a k návštěvě hradu královského, podivuji se nad tím, že stavba velice pomalu pokračuje a při tom slýchati lze i stesky toho druhu, že vykonaná práce, která za rok přibyla, nestojí v příznivém poměru k velikému nákladu, jehož tato stavba každoročně vyžaduje.

Dále, velectění pánové, ozývají se stezky na to, že pouha administrace této stavby vyžaduje nákladů, jež jsou k poměrům stavby této snad nepřiměřeně veliké.

Dokládá se ještě ke steskům těm, že přeje si obyvatelstvo naše vroucně, aby naše pokolení aspoň dočkalo se dokončení chrámu tohoto, aby ještě přítomné žijící pokolení vidělo zastkvíti se chrám tento v úplném dokončení, plné nádheře a kráse a aby nemusilo ještě několik dalších budoucích pokolení na dokončeni stavby čekati.

Já, velectění pánové, dovolím si sděliti, že nesdílím všechny tyto stesky, a nemám je, zejména pokud nákladů se týče, za zcela odůvodněné, a sice z toho důvodu, že na stavbu tak monumentální, stavbu tak historického významu, stavbu tak bohatou a dekorativní nelze přikládati měřítko jako na nějaké budovy, profánní byt i veliké.

Avšak, myslím, že jest to povinností zejména slavné jednoty pro dostavěni chrámu sv. Víta, jakož i povinností slavného zemského výboru, o to se postarati, by z kompetentního místa tyto výčitky a pochybnosti byly způsobem naprosto uspokojujícím vyvráceny.

Že se tak v míře dostatečné neděje, na to dovoluji si právě upozorniti. Neboť, když jsem se chtěl informovati o nynějším stavu a pokroku stavby této, a v kterém se octla stadiu, byl jsem nucen, vyhledati si v sněmovní kanceláři akt, jenž se záležitosti této dotýkal, a tu, velectění pánové, musím vysloviti své podivení. Celý akt ten sestává ze 5 stránek, kde velmi sporým způsobem stavba jest popsána. To, myslím, že vzhledem k subvenci 50. 000 zl. jest přece trochu málo.

Ohledně restaurace rovněž historicky vzácné památky, a sice hradu Karlova Týna, předkládá se sl. sněmu každoročně výroční zpráva tištěná, a proto myslím, ježto země přispívá k restauraci této pouze obnosem 15. 000 zl. ročně, tím odůvodněnější jest přání moje, které zde pronáším v tom smyslu, aby Jednota pro zbudování chrámu sv. Víta předkládala každoročně sl. sněmu zprávy tištěné, jakož i, aby k nim zároveň přikládala výroční účetní závěrku, kde bylo by vykázáno, jakým způsobem bylo s nákladem, jenž na stavbu byl povolen, během tohoto roku také naloženo.

Ohrazuji se předem proti tomu, aby v této žádosti neviděl se snad nějaký vedlejší úmysl, nýbrž myslím, že prospěch věci toho vyžaduje, a že celému podniku i celé práci se tímto způsobem jen prospěje.

Avšak při té příležitosti dovolím si ještě na jednu věc poukázati a mám žádost naléhavou. Prosil bych, abyste se ráčili, velectění pánové, usnésti, by zemskému výboru bylo uloženo, by při poukazováni oné subvence 50. 000 zl. byla taktéž sl. Jednotě pro dostavění chrámu sv. Víta uložena výhrada, by při zadávání prácí, které se nyní již u chrámu toho konají, a které se ještě v budoucnosti konati budou, v přední řadě k tomu vždy bylo

hleděno, aby veškeré tyto práce byly zadávány silám domácím a umělcům domácím.

Myslim, velectění pánové, že jinde na tuto žádosť by se odpovědělo, že jest zbytečnou, že se to rozumí samo sebou; avšak u nás, velectění pánové, i v tomto ohledě panují poměry abnormální a na důkaz tvrzení svého dovoluji si na to upozorniti, že příklady ty nejsou u nás bohužel vzácný, kdy naší domácí umělci bývají při zadáváni prací veřejných pomíjení, že na jejich úkor zadávají se práce cizincům, ačkoliv naši umělci stojí na téže výši, že by rovněž zdatně a plně mohli dostáti úkolům na ně vloženým. Abych slova svá doložil, dovolím si upozorniti pouze na případy, které udály se v Praze v posledních letech, a sice bylo to předně u stavby Rudolfina, podobně stalo se při stavbě kostela karlínského, při opravě kostela vyšehradského a posledně při stavbě kostela vinohradského, kde, velectění pánové, nákladné vymalování kostelů těchto zadalo se umělcům, malířům cizím, na úkor umělců našich. (Výborně!)

Velectění pánové, jednání podobné mohlo by se omluviti, kdyby naši umělci, naši malíři a naši sochaři byli po stránce hmotné již dostatečně zaopatřeni. Ale pokud, pánové, panují u nás v Praze takové smutné poměry, že mnozí naši zdatní umělci, nejen sami, ale i se svými rodinami téměř kruté bídě vysazeni jsou, potud jest jednání podobné neomluvitelnou chybou.

Ano, velectění pánové, já dovoluji si tvrditi, že jest přímo hříchem jednání podobné. O této kapitole našeho veřejného života mohl bych, velectění pánové, dlouho ještě mluviti, avšak dovoluji si ještě jen na jeden moment poukázati, jenž týče se stránky kulturně-historické. K chrámu sv. Víta poutá veškeré české obyvatelstvo láska společná.

Avšak, velectění pánové, oč vzácnější byla by nám takto památka, kdybychom mohli říci, že celá tato budova, celý tento monument jest prací ducha českého, oč by nám byl velechrám tento vzácnější, kdyby historie nás neučila, že myšlénku k němu položil Matyáš z Arrasu, a že později v práci té pokračoval Petr Parléř - oba cizozemci.

Zajisté, že celému národu byla by památka ta milejší, a i v ohledu kulturněhistorickém měla by stavba podobná, celá námi zbudovaná, pro nás cenu mnohem vyšší. Totéž nebezpečí, ze stránky kulturně-historické, na které jsem si dovolil poukázati, hrozí nám i při nejnovějších stavbách našich chrámů a budov veřejných.

Co nám bude platno, jestli historie někdy řekne: Ku konci století 19. vystavěla se sice v Praze celá řada staveb monumentálních, ale - to nešťastné "ale" - práce ty nejsou cele plodem ducha českého, práce ty jsou z polovice plodem umělců německých. Velectění pánové! To nám opět v historii ke cti sloužiti nebude.

Dovoluji si tvrditi, že stanovisko kruhů řídících v tomto ohledu jest stanoviskem nesprávným; neboť jestliže stává někde ve světě umělce, jehož pověst jest dokonalá, není to ještě důvodem, že umělec podobný musí jezditi po celém světě a všechno všudy, kde podobné práce se vyskytují, jemu svěřováno býti musí, byť i na úkor umělců domácích.

My chceme, velectění, pánové, abychom v naší "matičce Praze" viděli všude, i na veřejných monumentech díla česka která by byla svérázná a jež by odpovídala potřebě i duchu i cítění národa českého, které by mluvilo k srdcím našeho lidu mluvou jemu srozumitelnou. Dovoluji si na to poukázati, že byli a jsou povolaní znalci, zejména různí kritikové francouzští, již dokazují, že umění naše nalézá se rovněž na vysoké výši, že si vůči nmění cizímu nikterak nezadá.

Proto, velectění, pánové, dovoluji si přimlouvati se za naše kruhy umělecké, aby poskytnuta byla výhradně našim umělcům práce všude, kde se vyskytne; neboť, pánové, ona námitka, kterou slýcháváme, že se čeká a že se někteří umělci naši dosud neosvědčili - bude-li námitka tato nadále platiti, pak se, pánové, lepších poměrů nikdy nedočkáme. Jestliže se umělcům našim neposkytne nikde příležitost, aby se osvědčili, nemohou se ovšem prácemi prokázati a příležitost se jim poskytuje jen tenkráte, když se jim učiní objednávky. Bez objednávek jest to naprosto nemožné. Proto dovolil jsem si přimlouvati se za naše umělce z ohledů hospodářských, národních i z ohledů kul-

turních a z téže příčiny dovoluji si předložiti ku kapitole této slavnému sněmu následující resoluci, o jejíž přijetí prosím: Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, by výroční zprávy o pokroku stavby velechrámu sv. Víta na Král. hradě Pražském byly slavnému sněmu každoročně předkládány tiskem a slavná Jednota pro dostavení velechrámu sv. Víta budiž vyzvána, by slavnému sněmu předkládala výroční zprávy s připojenými účetními výkazy, jakož i budiž vysloveno přání, by při zadáváni a provádění veškerých prací byl hlavní zřetel obrácen k k silám domácím. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Krejčík navrhuje následující resoluci:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, by výroční zprávy o pokroku stavby velechrámu sv. Víta na Král hradě pražském byly slavnému sněmu každoročně předkládány tiskem a slavná jednota pro dostavění velechrámu sv. Víta budiž vyzvána, by slavnému sněmu předkládala výroční zprávy s připojenými účetními výkazy, jakož i budiž vysloveno přání, by při zadávání prací těch a provádění prací byl hlavní zřetel obrácen k silám domácím.

Žádám pány, kteří resoluci tuto podporují, by vyzdvihli ruku.

Resoluce jest dostatečně podporována a odkáže se rozpočtové komisi.

Jest zapsán ještě k slovu p. poslanec dr. Pippich; dávám jemu slovo.

Pan posl. Dr. Pippich: Slavný sněme Jest zajisté trapným úkolem v nynějším chvatu, šumu a ruchu, v posledním okamžiku rozpočtové debaty, ještě ujati se slova a důrazně připojuji se ku vývodům poslance kolegy Karlíka, že není důstojno českého sněmu takové projednání v nejdůležitějších kapitolách rozpočtu jeho, kdy uštváni musíme jenom letmo přenésti se přes takové kapitoly, kde nemůžeme zabývati se důkladněji nejdůležitějšími otázkami a zájmy národními, politickými a kulturními a kde celá věc právě činí dojem pouhého promrskávání. To ovšem každý kdo nucen jest ujati se slova, těžce nese a my nevidíme v tom obraz důstojného sněmování. (Tak jest!)

Já se obmezím proto na to nejnutnější. Úplně a mlčením pomíjím část této kapitoly, která se týče našeho zemského českého Národního Divadla a jenom zde konstatuji, že rozpočtová komise projevila, že náleží Českému sněmu zásadně, aby zabýval se také svým divadlem zemským po stránce umělecké a že v tom směru projevila také celou řadu přání, která jsou otištěna ve zprávě a ku kterým prostě jen zde pro nedostatek fysického času ku projednání těchto musím poukázati.

Dále důrazně a sice za celou rozpočtovou komisi musím dovolávati se toho, aby konečně jednou byla ustanovena zemská archaeologická komise.

Pánové, tato komise již před dvěma léty byla usnesena a byli také členové její jmenováni, ale dodnes komise tato v činnost nevstoupila a my bohužel vidíme stále a stále ten úkaz, že nuceni jsme v takových důležitých otázkách archaeologických k zachování starých uměleckých a historických památek obraceti se do Vídně k ústřední komisi pro zachování stavebních a uměleckých památek a že svůj odborný rozum vyhledáváme stále ve Vídni

Nechci se dotknouti vídeňské komise nikterak, ale to přece jest známo, že u nás, kde máme tolik na slovo vzatých odborníků a znalcův v těchto otázkách, království české nemusí stále importovati sem svůj rozum v těchto věcech z ústřední komise vídeňské.

Proto jest toto ustavení se archaeologické komise nanejvýš nutné a proto také resolucí ve zprávě obsaženou toho je opětně se dovoláváno.

Hlavní příčina však, že se k této kapitole slova ujímám, jest ta, že v posledním odstavci je položka "Spolku českých spisovatelů "Máji" povoluje se nar. 1896. podpora 500 zl., jako příspěvek k pensijnímu fondu tohoto spolku, a že při této položce poprvé na českém sněmu před nás předstupuje sociální otázka českého spisovatelstva.

Zajisté skromně, pánové, již vzhledem k tomuto poměrně nepatrnému obnosu 500 zl., vstupuje české spisovatelstvo sem do této síně sněmovní; ale na druhé straně je povinností naší, aby důstojně bylo uvítáno, abychom my osvědčili mu nejen pohostinství, jak se sluší a patří, ale abychom především zde také projevili své vděčné a vřelé uznání a ocenění toho, co české spisovatelstvo a zvláště české spisovatelstvo belletristické v "Máji" sdružené koná pro veškeré veliké úkoly literární a umělecky-representativní, kterými národ projevuje celou svou duchovní sílu, kterými projevuje svou světovou výši.

Pánové, české spisovatelstvo tento svůj úkol plní způsobem takovým, že dnes jména našich Nerudů, našich Čechů a Vrchlických zajisté přenášejí se přes hranice české a že touto prácí literární povznáší se lesk a sláva jména českého, tak že, pánové, navzájem jest povinností naší, když české spisovatelstvo postavilo se do služeb těchto velikých ideálních zájmů celého národu a vlasti, abychom povolili mu to, co je kázáno nejen soucitem, tedy povelem prosté lidskosti, nýbrž potřebou a prospěchem národa i spravedlivým uznáním a oceněním velkých služeb, které české spisovatelstvo národu a vlasti koná.

Pánové, sociální otázka českého spisovatelstva jest zajisté nanejvýš důležitá a neodbytná proto, poněvadž my v našich malých poměrech nemáme k disposici velký světový trh pro svou literaturu. Naše spisovatelstvo dosud musilo při těžké úmorné práci, která, jak víte, jako každá literární práce, rozčiluje, vysiluje, tak že často předčasně nastává stáří a neschopnost k další práci, samo starati se o sebe, musilo nemálo strádati a musilo i v nejnutnějších existenčních podmínkách se uskrovňovati, jen aby mohlo plniti úkol literární, který si bylo obralo.

A tu zajisté spisovatel český musí míti ne snad jen pouhý nárok na nějakou almužnu, na nějaký akt milosti, nýbrž on musí míti právo na ochranu ve stáří, v případě invalidity pro sebe a pro svou rodinu, aby zřízením pensijního fondu byla mu poskytnuta možnost zajistiti svou existenci do budoucnosti. A tu české spisovatelstvo ve vědomí tohoto důležitého opatření své existence a na povznesení celého stavu spisovatelského sáhlo především ku svépomoci a opatřilo si ve sdružení "Máje", v němž nalézají se téměř všichni čelní belletrističtí spisovatelé čeští až na skrovné výminky, vlastní fond pensijní, který nyní obnáší již přes 19. 000 zl. I obrací se na zemi a vyzývá nás, abychom přispěli k tomuto pensijnímu fondu.

A tu zajisté, pánové, jestliže projevujeme sympatie a poskytujeme účinnou pod-