der Behörden, wie schon vorn gesagt, in dieser Richtung durchaus nicht entgegenkommend ist.

Meine Herren ! Es ist eine solche Zwangslage zu bedauern, denn die Eltern haben den Wunsch, die Kinder höherer Altersstufen aus den minder organisierten Schulen an höher organisirte zu bringen, deshalb, weil es im Interesse der Zukunft des Kindes liegt.

Es ist schon ans dem vorstehend Dargelegten der Widerspruch zwischen dem Bedürfnis Leistung und Forderung ersichtlich; aber dieser Widerspruch zwischen der Gesetzesabsicht und den durch die vorgesetzten Schulbehörden hervorgerufenen Thatsachen ist eine Anomalie, welche insbesondere hervortritt, wenn mir uns vorhalten, dass selbst die Kinder eingeschulter, zu fremden Gemeinden gehörender Oerter, sogar aus Gemeinden, welche zwangsweise, gegen den Willen des Schulortes oder unter dem Widerspruche des Schulortes nach einem Schulorte eingeschult werden (ich beziehe mich hier an einen bestimmten Fall) in dem Schulorte das Schulgeld nicht zahlen sollen und deshalb auch nicht zahlen, trotzdem diese eingeschulten Orte doch gewiss eine Belastung. bzw. eine Zwangsbelastung für den Schnlort bilden.

Es tritt, meine geehrten Herren, die genannte Anomalie noch hervor, wenn wir in's Auge fassen, dass auch die Kinder aus den auswärtigen Orten, welche eine Bürgerschule besuchen, nicht etwa am Orte der Bürgerschule das Schulgeld zu zahlen haben, sondern in irgend einer kleinen, entfernten Dorfgemeinde, welche zu dieser Schullast gar nicht beiträgt, welche aber die großen Wohltaten der Bürgerschule genießt, jener Bürgerschule, welche der Schulort aus seinen Mitteln und mit seinen Opfern erbaut hat und erhält. Wir haben also hier entschieden, und zwar ganz entschieden eine missverständliche Auslegung des Gesetzes seitens der vorgesetzten Schulbehörden, insofern diese Auslegung in den hierbezüglichen, gegen die Schulorte gerichteten Entscheidungen und Verfügungen der Schulbehörden enthalten ist.

Ich habe bereits zu Hause erklärt, dass ich mich, wo ich kann, gegen diese Auffassung des Pauschalirungsgesetzes und seiner inneren Bestimmungen wenden und die Sache im Landtage zur Sprache bringen werde.

Man hat schon oft in diesem Landtage darüber gesprochen, dass die Aufhebung des Schulgeldes beantragt werden möge.

Wir deutschen und auch die anderssprachigen Vertreter des Landes sind ganz gewiss damit einverstanden, dass, wenn es eine ich möchte sagen - nicht würdige Steuer gibt, es diese ist.

Im Vorjahre wurde die Sache von einem jungčechischen Collegen vorgebracht, indem er sagte, was wir auch immer gesagt haben, dass einestheils der Schulzwang besteht, dass die Kinder einesteils zur Schule verhalten und andererseits deren Eltern gezwungen werben, wenn nicht absolute Almuth vorhanden, diesen Untericht noch zu bezahlen. Darin liegt gewiss ein Widerspruch. Wenn aber der Einhebungsmodus für Schulgelder in einer gewissen toleranten Art erfolgt, wenn man nicht gleichzeitig mit der Auslegung der bestehenden Gesetze auch das Recht der Selbstentfch idung der Schulgemeinde über die Einhebung des Schulgeldes, die Befreiung armer Kinder usw. damit aufhebt, dann natürlich lässt sich immer noch zuwarten; ist es doch zweifellos, dass die Aushebung des Schulgeldes eine empfindliche Ueberlastung namentlich des Schnlbeznkes selbst zur Folge hat. Denn so lange nicht die Art der Einhebung des Schulgeldes, die Art der Abfuhr des Schulgeldes abgeändert wird, so lange das Schulgeld in die betreffenden Schulbezirkskossen fließt, so lange wird dann die Belastung auch nach Aufhebung des Schulgeldes den Schulbezirk treffen.

Da es so vorko umen könnte, dass einzelne Schulbezirke 11-13 Procent Umlage für das Schulgeld aufbringen mußten, so ließe sich die Sache nur so ändern, dass das Schulgeld einfach eine Landeseinnahme würde und dann die Umlage für das Schulgeld allgemein würde.

Ich habe das hier nur eingeschaltet und wollte sagen, dass die Art, wie man speciell bezüglich der Leistung für Kinder, welche eine Schule besuchen und in dem Schulorte nicht wohnen, vorgeht, dass diese Art entschieden auch die ruhigste Einwohnerschaft dazu bringt, endlich auch für die Aufhebung des Schulgeldes zu stimmen, beziehungsweise dafür einzutreten, denn, wenn wir mit der Einhebung des Schulgeloes immer noch Lasten, sogar Zwangslasten und Belästigungen haben, wenn gegen die belasteten Schulorte in der vorgeschilderten Weise vorgegangen wird, so müssen wir trachten, dass endlich tabula rasa gemacht wird und dass einfach eine allgemeine Landesumlage das Schulgeld ersetzt.

Aus allen diesen Gründen, und weil ich wünsche, dass in dieser Hinsicht Abhilfe geschaffen wird, erlaube ich mir folgende Resolution einzubringen (liest):

,, Der Landesausschuss wird beauftragt, mit der k. k. Regierung zum Zwecke der Aenderung jener Vorschriften und Auffassungen, welche derzeit für die Schulgeldpauschalirung und Schulgeldaushebung bestehen, in dem Sinne ehestens in Verhandlung zu treten, dass das Schulgeld für sammtliche eine Schule besuchende Kinder ausnahmslos in dem Dite zu zahlen ist, wo sich die Schule befindet, bezw. dass der Ortsschulrath dieses Schulortes berechtigt ist, die eventuelle Schulgeldbesreiung ohne Rücksicht aus die Zuständigkeit oder den Wohnort der die zustehende Schule besuchenden Kinder auszusprechen.

Lieber das Ergebnis dieser Verhandlung ist in der nächsten Landtagssession Bericht zu erstatten. (Bravo ! Lebhafter Beifall links. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přijde nyní k řeči příští řečník, který jest zapsán proti návrhům komise. Nežli však dám slovo p. posl. Dra. Moravcovi, přečtu resoluci, kterou navrhuje pan poslanec Poselt:

Der Landesausschuss wird beauftragt, mit der k. k. Regierung zum Zwecke der Aenderung jener Vorschriften und Auffassungen, welche derzeit für die Schulgeldpauschalirung und Schulgeldeinhebung bestehen, in dem Sinne ehestens in Verhandlung zu treten, dass das Schulgeld Für sämmtliche eine Schule besuchende Kinder ausnahmslos in dem Orte zu zahlen ist, wo diese Schule sich befindet, beziehungsweise, dass der Ortsschulrath dieses Schulortes berechtigt ist, die eventuelle Schulgeldbefreiung ohne Rücksicht auf die Zuständigkeit oder den Wohnort der die zustehende Schule besuchenden Kinder auszusprechen.

Lieber das Ergebnis dieser Verhandlungen ist in der nächsten Landtagssession Beucht zu erstatten.

Dávám slovo panu poslanci Dru. Moravcovi.

Poslanec Moravec: Velectění pánové ! Když jsme u obecných škol, chápu se příležitosti, abych ukázal na některé věci, pokud se týče, abych vyvrátil některé údaje, které byly učiněny ohledně zřízení německé veřejné školy ve Dvoře Králové nad Labem. Byly hlavně se strany německé činěny výtky, že obec Královédvorská ničeho nepodnikla, aby dostála povinnosti své, aby se postarala o zřízeni veřejné obecné školy, která se vyvinula ze školy šulverajnské svého času tam za ložené.

Na základě dat upozorňuji na to jsou to data vypsaná všecka z úředního jednání - že postup ten nebyl tak zvolný, naopak, že byl dosti hbitý a mnohem rychlejší, než bývá v německých obcích, když se o podobné věci jedná. Když měla obec přikročiti ku zřízení této školy, hejtmanství přípisem čís 12. 183 ze dne 28 srpna - do obecní kanceláře to došlo 31. srpna - oznámilo obci vynesení zemské školní rady, že se ve Dvoře Králové roku 1895 má zříditi dvoutřídní německá škola a že obec do 10. září má oznámiti své místnosti pro školu.

Uvádím, jak se tomuto nařízení dostálo. Obecní školní rada skutečně dne 10. září hned správně oznámila místnosti pro školu "na Lužinkách" č. 755.

Na základě tohoto oznámení byla odbývána hejtmanstvím dne 9. prosince, hned následujícího takřka dne, komise, a tato schválila, pokud se týče nařídila jakési úpravy místnosti.

Připiš o tom, jak a co se má opraviti ve škole, došel do obce dne 12. září 1895. Obec odpověděla, prosím, již 15. září, tedy po dvou dnech, že všem podmínkám v protokolu bude vyhověno, a že škola nejdéle dne 28. září bude upravena; nevyžadovala tehdy delší lhůty nežli vyměřených 12 dnů pro stavebné upravení školských místností. To myslím není doba dlouhá. Avšak ani tu dobu nevyčkala obec, nýbrž úprava školy byla ještě dříve hotova. Již dne 26. záři ohlásila obec hotovou úpravu školních světnic politickému úřadu.

Hejtmanství vysialo komisi a komise zjistila, že jejímu nařízení bylo vyhověno, a následkem toho byla škola 1. října 1895 otevřena. A tu, myslím, nemůže nikdo vytknouti, že by obec byla zdržela zařízení školy, že by nebyla konala svou povinnosť. Mohli bychom ukázati na konkrétní případy v obcích německých, kde české menšiny byly zdržovány léta, než došlo ke zřízeni veřejné školy obecné, která měla být upravena ze školy matičné.

Že by nebyla obec chtěla spolupůsobiti při obsazování míst učitelských, to jest úplná nepravda. Ihned, jak bylo narízeno, že se má vypsati konkurs, byl vypsán a nejrychlejším řízením byli učitelé na veřejnou školu ustanovován.

Vytýká se dále, že nebyli prý do místní školní rady zvoleni Němci, nýbrž nejurputnější nepřátelé Němců.

Ukážu, jak ti nepřátelé němečtí vypadají. Řeknu vám jména: Friebl František, který ovšem chudák již zemřel, a ten ani česky dobře neuměl, tak že já, když jsem s ním chtěl mluvit, musil jsem s ním mluvit německy, a já nerad mluvím německy, kde nemusím.

Dalším členem místní školní rady jest Kudrnáč Jan. To jest všeobecně známo, že tento Kudrnáč píše se Kudrnatsch, on a celé příbuzenstvo p. Kudrnatsche jest vůbec německé.

Dále zasedá v místní školní radě rabín Pollak, a ten nejenom že jest Němcem, ale mohl by býti vřaděn do řady těch nejpřednějších nacionálů.

Dále zasedá v místní školní radě Vít Schmidt, hostinský. - Prosím, tento Vít Schmidt jest rozený z Libotova a přesídlil do Králové Dvora. Jakým jest nepřítelem Němců, dokazuje, že při sčítání udal obcovací řeč německou. Ba týž vedl si tak německy, že celá řada našich občanů řekla, my ten hostinec nemůžeme navštěvovati. Pak se říká, to nejsou Němci, to jsou odpůrci německé národnosti, kteří byli ustanoveni do místní školní rady.

Dále byl ustanoven p. Václav Rücker, který ale není zvolen z Králové Dvora, nýbrž z vesnice přiškolené.

Při této příležitosti chci ukázati, jak jest sestavena naše školská obec Královédvorská.

Ke školské obci Královédvorské patří obce Lipnice a Novolesy a k Novolesům jest přiškolena obec Filířovice.

Jak nalézti v těchto obcích Němce?

Musím říci, že člen místní školní rady, z Lipnice zvolený, který dnes v Králové Dvoře zasedá, skutečně není mužem Němcem.

Ale při první volbě byl zvolen pan Kaiser. Ten jest předákem "Deutsches Hausu" v Králové Dvoře n. L., ten byl zvolen, přes to, že není z Lipnice, jenom proto, aby královédvorské zastupitelstvo nějak vyhovělo ustanovení, že v místní Školní radě mají zasedati členové národnosti německé; pan Kaiser bydlí v Král. Dvoře, ale jest poplatníkem v obci lipnické.

Volba tato byla provedena jen na základě naprosté objektivity; když tento člen vystoupil, nebylo v celé vesnici, kde vzíti Němce, kde ho vydupati.

Nezbývalo nic jiného, než spokojiti se s tím, aby byl zvolen p. Ondřej Wagner, který poněkud německy rozumí, ale Němcem není. Kdybyste chtěli míti z Lipnic německého občana v místní školní radě, račte se někdo z Vás, pánové, přestěhovati do Lipnice, postaráme se o to, abyste dostali hlas a místo v místní školní radě. Podívejme se na obec Novoleskou, ku které patří Filířovice. V těchto dvou vesničkách zase nenajdete žádného Němce, leda budete-li počítati p. Rückra za svého. Ten pochází z německé rodiny Královédvorské, ačli domorodá tato rodina může býti zvána německou v našem českém kraji. Tento velice čestný muž přestal býti Němcem, protože se nemůže dále dívati na to příkoří, které se pořád děje českému lidu u nás a cítí, že jakožto rodák královédvorský vlastně Cechem býti musí. Vždyť jak on sám, tak ostatní členové jeho rodiny, vesměs lidé dospělí a čestní, začínají říkati, že musí odstoupiti od společnosti německé a že musí jíti s Cechy, poněvadž vidí, kterak Čechům všade se děje příkoří. Tento pan Rücker dnes drží ovšem s námi, avšak není ani v nejmenší míře nepřítelem Němců. (Nepokoj).

Též neměl ani s námi, ani s Němci žádných svárů, jest velice mírumilovný a stýká se s každým velice přátelský. Chtěl bych Vám ho za příklad postaviti, jak se máte dívati na českou vlasť a potřeby její.

Dále jste, pánové, říkali, že místní školská rada zasedá a jedná česky.

Pánové, kdybyste byli si dali jen trochu práce a šli na obecní úřad a vzali do rukou protokol, byli byste se přesvědčili o opaku toho. Tam je kniha, mající název:

"Sitzungsprotocolle des deutschen Ortsschulrathes in Königinhof a. E. "

V té knize jsou zaneseny následující sezení.

atd., zkratka v té době, kdy jsem se tam díval, bylo v ní zapsáno 9 německých protolů.

V těchto devíti protokolech není ani jednoho slova českého, protokoly jsou čistě německy sepsány. Prosím, kde pak je ta čeština v místní školní radě; to je přec čirá nepravda, co jste řekli. Dále jste tvrdili, že byly nalezeny místnosti pro školu německou v domě vykřičeném.

To musím opraviti. Je pravda, že ten dům svého času nepožíval dobré pověsti, ale ten dům přestal býti takovým domem, přešel kupem do držení jiného vlastníka a vykřičenost a prokřiče nost přestala; stal se pořádným domem jako jsou domy jiné, poněvadž se tam usadili pořádní lidé. Tam jsou nalezeny a řádně úřadem schváleny vhodné místnosti pro školu. Myslím, že je to všeobecně známo, že z pelechů se stavěly kostely a naopak, kde kdysi stály kostely, vznikly pelechy. To snad nemůže býti hříchem, nemůže jedno určení zůstat věčně pro jeden dům. Dále se vytýká, že prý obec nic neučinila, by realisovala neb uskutečnila provedení stavby.

To také musím opraviti, neboť obec hned, jak jí bylo uloženo, hledala a sháněla místa. Mezi nimi je také jedno místo, proti kterému si zde stýskáte, a o němž říkáte, že jest to místo, kde jest "Wasenmeisterei. To je absolutní nepravda. To není žádná "Wasenmeisterei, to jest prostora docela zdravá, položená v Podhradí, v té části města, kde zrovna Němci jsou nejvíce doma; jest to volná prostora, kde kdysi stála městská cihelna, a kde dnes stojí domek, ve kterém zůstává mistr cihlářský. Pohodnice, o které Vy mluvíte, ta jest půl hodiny od toho místa vzdálená v lese, daleko v lese před Kočběří. To jest tedy absolutní nepravda, a také to, že by nic se nebylo dělalo pro stavbu, pokud se týče peněz. Vy říkáte, že obec chtěla 6000 zl. vynaložit na stavbu. Vypsal jsem si z rozpočtu obecného protokoly o tom, co chtěla obec učiniti ve prospěch stavby německé školy a v rozpočtu pro školu německou a dodatečné úpravy gymnasia v r. 1895 jest položena položka 12. 205 zl. a to se reservovalo pro r. 1896. Rok před tím bylo položeno ne 6000 zl., nýbrž 8000 zl. pro školu německou. Rovněž není pravda, že stavba gymnasia stojí 180. 000 zl. Tuť jste ve tvrzení svém přestřelili metu dvakráte. Ohledně místa, které Vy jste jmenovali Wasenmeisterei, jest dosti zajímavo připomenouti, že obec chtěla postaviti školu německou zrovna v tato místa, proto, že právě na tomto místě školu tu míti si přáli němečtí obyvatelé Královédvorští. Bylo to r. 1879, kdy němečtí obyvatelé - přiznávám, máme část německých obyvatelů, a ti právě žijou na té straně k lesu, - podali žádost za zřízení německé školy v Králové Dvoře a výslovně toto místo jmenovali, řeknuvše: "Prosili bychom, aby škola byla zřízena v tomto místě, poněvadž tam máme nejblíže". Že strana ta jest výhodná pro zřízení německé školy, vysvítá z toho, že zrovna Podhradí jedna strana se jmenuje česká a druhá Německá. Česká čásť jest skoro úplně česká. - Na téže straně postavil kdysi Schulverein svou školu. Vidíte teda, že obec nevybírala místa nevhodného.

Také jste vytýkali, že prý nebyl pozván inspektor k sezení obecního zastupitelstva, v kterém se mělo jednati o obsazování učitele na škole Pánové, to jste zapomněli se podívati do zákona, jak se obsazování učitelských míst děje.

Učitelé se neustanovujou obecním zastupitelstvem, nýbrž návrh na ustanovení některého učitele pro tu neb onu školu činí místní školní rada a do místní školní rady nebývá zván cizí inspektor. Inspektor domácí v té místní školní radě nečiní návrh, nýbrž on podává kvalifikační tabulku, on říká: "Ten učitel má ty, onen má ony vlastnosti; dle těch vlastností hodil by se ten neb onen. " Z těch si místní školní rada vybírá a předkládá tam okresní školní radě.

Dále mluvíte o tom, že zde nebylo nic učiněno ve prospěch náboženství na německé škole. Já nejsem obhájcem klerusu a neměl bych se o to starati, ale vím jen tolik, že se tam vyhovuje náboženství, a sice tam vyučoval sám pan děkan do nejposlednější doby, a nyní nový pan kaplan. Že tenkráte nemohlo býti hned vyučováno, jest pravda, ale nemáte zapomínati, že to bylo v dřívější době, když jeden kněz scházel, když se obsazovalo znova děkanství a kdy nemohli kněží všemu vyhověti. Zajímavo jest, zmíniti se o tom, že, když p. děkan přišel a chtěl vyučovati náboženství, přisel do hrozných nesnází, neboť mu děti nerozuměly, že byl nucen v této německé škole za tichého souhlasu pana řídícího učitele vyučovati náboženství oboujazyčně. Takové jsou německé školy.

Pak říkáte, že prý se nepostarala obec o zákonně upravené lavice. Pánové, v té škole jsou takové též lavice, které jsou v měšťanské škole na náměští, takové též, které jsou v české škole obecní, od téhož řemeslníka dle stejného, dobrého vzoru vypracované a na stejný účet súčtované. Dále mluvíte, že se dělaly všelijaké překážky ohledně zřízení paralelky.

Tu si dovolím podotknouti, že, když se žádalo, aby se zřídila paralelka na německé škole, byl podán výkaz na 181 žáků; je zcela přirozeno, že místní školní rada, která zná složení svého obyvatelstva a která ví, jaké děti školu navštěvují, řekla: "My musíme zjistiti, kolik žáků jest českých a pro kolik musí býti zřízena, a tu se zjistilo, že z těchto žáků jich 47 nemůže býti počítáno, zjištěno množství dětí českých, dětí tedy, pro které se škola zařizovati nemusí, tak že se mohlo počítati jen se 134 žáky.

Prosím, to je zcela jinaká číslice. Uvádím, že tenkráte se současně jednalo o zřízení paralelky na české škole, a žádosť o tuto parallelku do té chvíle také není vyřízena. To není, pánové, v moci obce Královédvorské, abychom se postarali o včasné zřízení puralelky. Jestliže žádost nebyla zde v Praze vyřízena pro českou školu, jest přirozeno, že nebyla též vyřízena pro německou školu. Ale že obec nebo místní školní rada královédvorská ničeho nezanedbala, jest důkazem, že, když se nescházeli členové do schůze místní školní rady, pohrozila pokutou 10 zlatých, aby přišli, a prosím, do té schůze nepřicházeli Němci! Za to my nemůžeme. Nebudu o těch věcech déle již mluviti, chtěl jsem jen stížnosti německé uvésti na pravou míru a chtěl jsem jen ukázati, jakým způsobem a jak věrohodné se předkládají interpellace, jestliže se týkají národnosti, a jak se posuzuje a jak strannicky se vypravují věci o školách německých, a jak se zapomíná s německé strany, že krajané němečtí sami ve svém "uzavřeném území" veškerým nepřátelstvím se vyznamenávají oproti školám českým.

Podívejte se na př. na sousední naše město, se kterým jsme v častějším styku, kam častěji dojíždíme, na Trutnov. V Trutnově, tam byly české děti jako slanečky sestrkány do místnosti zcela nepříhodné, zdravotným a školským požadavkům nijak nevyhovující. V Trutnově dalo by se, myslím, dobře přes 500 dětí nalézti, a přece tam všelikým nátlakem, způsobem zcela nezákonným se strany obce a německých zaměstnavatelů, různými machinacemi a všemi kumšty stlačeno číslo českých dětí, tak že se svrklo až na číslici, které patří jen trojtřídka

A kdybyste se podívali na složení místní školní rady v Trutnově, musili byste přiznati, že v této místní školní radě nezasedá žádný Čech, že obec tam vybrala jenom ty lidi, kteří mají české jméno, ale kteří se českého života naprosto straní, za Němce se vydávají sedíce částečně v obecním zastupitelstvu všude naproti českému živlu ostentativně a výbojně vystupují. (Slyšte!) Takové jsou poměry v Trutnově.

A prosím, když se jednalo u nás o to, má-li proniknouti moment spravedlnosti v úřadování místní školní rady v Králové Dvoře, tu v obyvatelstvu na to bylo poukazováno, že bychom nejednali dobře, kdybychom se řídili spravedlností, ale že musíme se postaviti na stanovisko odvetné.

Proto bylo dopsáno do Trutnova, a zjištěno,, že právě v Trutnovské místní školní radě pro českou školu zřízené neúřaduje se česky, že úřaduje se jenom německy ano že na česká podání jenom německá odpověď se dává.

Tedy pravý opak toho, co Vy tvrdíte o nás, děje se v Trutnově.

Měli byste se podívati do zrcadla a viděli byste tam svoje tváře. (Výborně!)

To jsou okolnosti velice truchlivé a nelze chváliti příkoří nikdy, ne na straně naší ani Vaší. Proto nechci činiti další výtky, jest to všechno všude dosti známo. Naše výroční zprávy matiční by mohly o tom dáti četné důkazy, kterak se nakládá nešetrně a nespravedlivě s českým živlem v německých městech.

Chci jen vytknouti toto: Jest-li se myslí na straně německé, že královédvorská obec něco podnikala, aby zamezila zřízení německé školy veřejné, že obec tak učinila jenom proto, že musila jakž takž trochu zaujati stanovisko odvetné, ku kterému ji celá veřejnosť, nutila a hnala, ukazujíc k tomu, jak se v podobných případnostech zachovávají německá města ku svým českým menšinám nelítostně a krutě.

Do dneška celá řada českého obyvatelstva vytýká obci, proč se obec nepostavila absolutně na stanovisko odvetné, proč neodplácí Němcům působem, zjakým Němci se na nás prohřešují.

Toť jsou nepotěšitelné výsledky zápasů národnostních. (Výborně!)

Oberstlandmarschall: Es gelangt unnmehr zum Worte H. Abg. Legler. Ich ertheile ihm dasselbe.

Abg. Legier: Hoher Landtag! Es sei mir zunächst gestattet, einige Worte über das Privatvolksschulwesen zu sagen. Man kann sich nicht gegen den Bestand des Privat Volksschulwesens überhaupt aussprechen, weil derselbe durch das Reichsvolksschulgesetz gewährleistet ist. Wohl aber gibt es gegen die Subventionirung der Privatschulen, selbst wenn es sogenannte Ersatzschulen sind, mancherlei schwerwiegende Bedenken. Die Förderung der Privatschulen bedeutet immer eine größere oder geringere Durchbrechung des Prinzipes der allgemeinen Volksschulen. Wer eine Privatschule errichtet - ob dieselbe nun nationale oder ob sie konfessionelle Zwecke verfolgt - sollte immer auch verhalten sein, die Mittel für dieselbe vollständig beizustellen.

Wenn er dies nicht kann, dann soll er sie einfach aufgeben.

Wenn man aber schon Privatschulen subventionirt, so sott man wenigstens mit gleichem Maße messen und nicht durch allerlei Klauseln und Resolutionen die Verschiedenheit dieses Maßes noch zu vergrößern suchen.

Aus diesem Grunde werden wir gegen den Minoritätsantrag stimmen, welcher dahin geht, dass von der Subventionirung jene Privatschulen auszuschließen sind, die der Unterrichtssprache unkundige Kinder ausnehmen.

Herr Abg. Dr. Pacák hat uns eine ganze Reihe Zahlen, angeführt, welche beweisen sollen, dass in den deutschen Privatschulen ein großer Percentsatz čechischer Schulkinder sich befindet. Aber, meine Herren, es handelt sich der diesen Unterrichtsanstalten nicht immer um solche Kinder, die erst beginnen die Schule zu besuchen, sondern gerade eine ganze Anzahl dieser Anstalten gehört zu jenen, welche von den Eltern benützt werden, nachdem ihre Kinder bereits einen großen Theil der Schulpflicht zurückgelegt haben. Dann benützt man eine solche Privatanstalt, um die Kinder in dem Gebrauche der zweiten Landessprache zu vervoll kommnen. Weil daher die Controlle nach dieser Richtung hin eine sehr schwierige ist, und weil, wenn man thatsächlich diesen Grundsatz annehmen wurde, Ungerechtigkeiten vorkommen müßten, so müssen wir uns gegen diesen Minoritätsantrag aussprechen. (Bravo!)

Ber der Besprechung der Verhältnisse unseres heimischen öffentlichen Schulwesens will ich mich nicht aus das strittige nationale Gebiet begeben, sondern mich mehr mit einigen "losen" Bemerkungen, welche das praktische Schulwesen betreffen, begnügen.

In dem Berichte des Landesausschusses über das Volksschulwesen für das Jahr 1895 findet sich im VII. Capitel die Bemerkung, dass der Schulbesuch in den LandesschulBezirken noch Manches zu wünschen übrig lässt. Es sind dort angeführt 38 Schulbezirke, in denen die Schulversäumnisse, und zwar die nicht entschuldigten 10, 20, 25, ja sogar über 40 % betragen. Nun, meine Herren, das heißt, es haben in diesen Bezirken die Kinder 1/10 bis zu 2/5 der Schulzeit in einem Jahre unentschuldigt versäumt. Unter den Ursachen, die der Bericht anfuhrt, warum diese Schulversäumnisse entstanden sind, findet sich auffälligerweise auch folgende;,, Die Lässigkeit vieler Ortsschulräthe, ja selbst mancher Bezirksschulräthe in Bezug auf die Förderung des Schulbesuches. "

Meine Herren, die Segnungen eines ununterbrochenen Schulbesuches und Schulunterrichtes gehen also leider durch Lässigkeit gerade derjenigen Körperschasten verloren, die durch das Gesetz zur strengen Aufsicht verpflichtet sind, und ich meine daher, es wäre die Pflicht der obersten Schulbehörde des Landes, dass sie streng gegen solche Fahrlässigkeit der ihr unterstehenden Behörden einschreite.

Aus dem Berichte ist ferner zu sehen, dass es eine große Zahl von Kindern gibt, die überhaupt seine Schule besuchen, also keinen Unterricht genießen.

Im Jahre 1893 betrug diese Zahl 1393 schulpflichtige Kinder, welche gar keine Schule besuchten, aber nicht am Ende aus dem Grunde, weil sie irgend ein Gebrechen an sich trugen, sondern thatsächlich Kinder, die in keine Schule hineinzubekommen sind. Im Jahre 1894 ist diese Zahl bis aus 936, und zwar 317 Knaben und 614 Mädchen herabgesunken. Das ist allerdings ein erfreuliches Zeichen der Besserung, aber die Zahl ist für Böhmen eine noch sehr große.

Aus dieser Zahl der Kinder, meine ich, rekrutiren sich hauptsächlich die jugendlichen Müßiggänger, in späterer Zeit die sogenannten jugendlichen Taugenichtse, bezw. im spateren Alter die jugendlichen Verbrecher.

Ich begrüße es mit Freude, dass anlässlich des 50jährigen Regierungsjubiläums Sr. Majestät des Kaisers das Land Böhmen daran