dále pracovati, aby se nejnutnější možné změny v instrukci nařízením provedly.

Tolik, co se týče řeči pana kollegy Adámka. Pan kollega Zintl vlastně ve své řeči nedotýkal se působnosti zemského výboru, poněvadž hlavně si stěžoval na ty všechny vady, které se nalézají ve všeobecné nynější nemocnici.

Dovolím si podotknouti, že všeobecná pražská nemocnice náleží do správy státní a že zemský výbor na ni nemá nejmenší ingerence, leda že musí platiti za chudé, kteří tam jsou ošetřováni podle taxy, která jest absolutně větší nežli dle práva a spravedlnosti by měla býti, totiž 84 kr. denně, kdežto jest vypočítáno nezvratně ciferně, že má obnášeti asi 74 kr. denně pro osobu Pánové, tímto nesprávným počítáním všeobecné nemocnice ztrácí zemský fond ročně 30-40. 000 zl. Vede se o to boj, pánové, s vládou, ale jak to víte, v takových bojích finančních, fiskálních, tahá se záležitosť ta léta a léta a nikdy se neví, kdo jest vítězem.

V té věci, co se týče všeobecné nemocnice, jest pravda, že ty vady jsou tam takové křiklavé a jest to velice divné. Kdyby takové vady, ale ne takové, nýbrž jen podobné, v menším stupni, byly v nějakém ústavě zemském, to by byl nějaký křik se strany místodržitelství. Když v nějakém ústavě ať v blázinci anebo ve kterémkoli ústavě se najde při prohlídce zeměpanského lékaře, že jest poněkud přeplněn, tu přijdou ihned důtky a vyzývání od místodržitelství na zemský výbor, aby se té vadě odpomohlo.

A kdyby ty vady byly takové, jako ve státní nemocnici, tu by se řeklo, že zemský výbor a zemská správa jedná v největší míře nehumanně a barbarsky. Ano, pánové, tato nemocnice státní jest pravou hanbou civilisace. Kdybychom měli ingerenci na to, kdybychom měli právo činiti takové výtky slavnému místodržitelsví, jako ono činí nám, tu by byly mnohem oprávněnější, než ty, které s jeho strany vycházejí.

Pánové, stát má mnoho jinších prostředků v rukou, aby humanitní a zdravotní ústavy pořádně zařizoval, než my, kteří žijeme pouze z mizerných a bídných přirážek, a přece mezi tím, co činí stát pro nemocnice a humanitní ústavy a co činí země, není Žádného porovnáni. Chci jen uvésti, že během posledních několika let - nechci ukázati na Dobřany, které jsou velkolepým a snad nejlepším ústavem v celé střední Evropě - adaptovali jsme zámek beřkovický jako nový ústav pro chorobinec, adaptovali jsme opatovický co nový ústav pro chorobinec. Vystavěli jsme dva pavilony nákladem 1/2 milionu v Kosmonosích, máme v letošním rozpočtu položku 100. 000 zl. pro nový nalezinec, který bude stát 400. 000 zl. My jsme provedli adaptaci a opravy v nynějším nalezinci takovým způsobem, že nikdo nemůže si stěžovat na to, že by ústav ten byl v jakémkoliv ohledu špatný. My, co se týče porodnic, zařizujeme všecko co nejmoderněji a nejnověji tak, jak toho veda vyžaduje.

Co se týče našich zřízenců, tu kol. Zintl poukázal na to, v jak bídných poměrech stojí sekundáři ve státních ústavech a nemocnicích, jak bídné jsou jejich platy, tak že jsou takřka při hladu a teď se jim ještě trochu stravy vzalo, kdežto našim sekundářům, jak se ráčíte pamatovati, loňského roku bylo postavení tak zlepšeno, že to není žádné porovnání se zřízenci na ústavech státních. Kdežto tam mají 300 400 zl., platíme my 1000, 12001400 zl. a pod.

Tedy my, ačkoli vaříme, abych tak řekl, vodou z našich prostředků, přece děláme pro tyto ústavy mnohem více než stát sám.

Co se týče dra. Zintla, kol. Moravce a Záhoře, nemám co říci, neboť to se netýká ingerence a působnosti zemského výboru.

Pan kol. Březnovský ovšem nejen že mi činil některé výtky, ale on přímý dotaz na mne učinil a sice ptal se, jak dlouho to hospodářství v Slupech bude trvati.

Na to mu odpovídám, že čekáme, že za několik málo dní bude konečně perfektně uzavřena smlouva se státem, co se týče prodeje Slup, a že tedy Slupy, jak známo, přejdou do majetku státního, který chce tam vystavěti celou řadu institutů pro universitu českou a německou.

Tedy to nebude tak dlouho trvati. Nejvíce pak pálila pana Březnovského ta prasátka v Slupech, a já mohu upřímně přiznati: Ano máme tam chov prasátek, a dnes jich tam máme tak asi 30-35 to variruje poněkud; on pravil, že nám ta prasátka velmi mnoho vynášejí. Nevynášejí tolik.

Nevynášejí jak on pravil, 6000 zl., ale přes 2000 zl Co se týče Slupského hospodářství, to nám všem vynáší přes 7000, 8000 - 9000 zl. ročně! chov prasátek je jeden faktor, v tom ale jsou ještě jiné faktory. Ta prasátka nevadí našemu ústavu, ani se stanoviska saniterního.

(Poslanec Březnovský: Ale obci to vadí!).

Jest-li to obci vadí, jest tu ovšem obecní zdravotní policie, aby v této věci učinila potřebná opatření. Avšak ona toho neučinila, poněvadž je to úplně stranou, tam, kde už to skutečně nevadí.

Avšak, velectění pánové, my nechováme prasátka jenom z oekonomických a finančních ohledů, ale krmíme je těmi odpadky a pomejemi z 1300 až 1500 lidí a, pánové, každý oekonom, který se chovem prasátek zabýval, přizná, jak velikého výtěžku se může dosíliti, když se tím krmí.

My kromě toho máme ještě jiné příjmy.

Máme ku př. mlékařství, které nám vynáší také hezké peníze, a každý oekonom zajisté přizná nám, že musí mlékařství vynášeti, když řeknu, že prodáváme litr teplého mléka za 14 krejcarů. Pánové, venku by byli šťastni, kdyby dostali 7 a 8 kr. Hlavním výtěžkem však jest naše zelinářství a to nevadí ani zdravotnickým poměrům Prahy, ani nemocným, poněvadž jest to kousek plic.

Pánové, zelinářství to vynáší nám velmi mnoho a přizná mně to každý, když řeknu, že z jara prodáváme okurku za 20 až 25 kr. (Hlas: To jste drazí!) Jsme drazí, ale my to odbudeme.

Pan Březnovský ještě poukazoval na všelijaké vady, které tam jsou, líčil to s jakousi hrůzou, a povídal, že stesky ty slyšel; ovšem že stesky ty slyšel od bláznů. (Veselosť. )

Pánové, jak živ jsem neslyšel žádného blázna, který by chválil nějáký ústav a kdyby to byl i blázinec.

Zeptejte se tu blázna, žádný tam nebude spokojen, a každý si bude stěžovati. To jest, velectění pánové, jisto, ale není to pravda, že by se jim tam špatně dařilo.

Zvláště od té doby, když se zavedlo stravování ve vlastní režii, se poměry tak velice zlepšily, že úmrtnost jest tak minimální, že máme ústavy přeplněny a musíme stavěti stále nove a nové budovy následkem zlepšení stravy. Že se tam stanou ovšem kolikrát věci, které jsou politováníhodné, že jsou nemocní poraněni, trýzněni od opatrovníků, to jest pravda, každým rokem se takové případy ději. Avšak nejmenší takové provinění se okamžitě udá u trestního soudu. Takových politováníhodných případů jest do roka několik. To má p. kol. Březnovský docela pravdu, že hlavni příčina záleží ve špatném opatrovnictvu, které máme, a že není možná, abychom dostali pořádné opatrovníky a opatrovnice, když jim platíme měsíčně 7 zlatých.

To je chamraď sebraná z ulice a tu ovšem nemůžeme žádati, aby měla onen stupeň vzdělanosti a humanity, kterého je zapotřebí v takových ústavech pro choromyslné.

Úplně shoduji se s p. kol. Březnovským, že v této věci se má státi náprava, že se má jejich hmotné postavení zlepšiti, a pak dostaneme lepší síly. To ale dělá mnoho tisíc ročně, kdybyste přidali těm opatrovníkům, poněvadž máme jich mnoho tisíc. To jest věc našeho finančnictví, a já bych byl nejšťastnějším člověkem, budu-li ještě dále míti čest býti referentem, kdyby slavný sněm povolil takové peníze, abychom naše opatrovnictvo mohli lépe postaviti a platiti, než jest. Potom budeme si moci vybrati lepší lidi, než jsou nyní. To jsou věci, na které jsem si dovolil blíže odpověděti. Co se týče toho, co pan kol. Kindermann pověděl, děkuji uctivě za to, že vyslovil uznání našim ústavům, ale ku konci zase přišel na toho svého starého koníčka, na kterého si každého roku zde v tomto slavném sněmu sedá, jest na rozdělení babicí školy naší. Já nebudu, pánové, ty důvody opakovati, které se zde již několikráte uvedly; jest to mánie rozdělování dle národností. Vy jste všecko už rozdělili dle národnosti, konečně dochází i babičky!

Že toho není zapotřebí, bylo již několikráte dokázáno, není to ani možná, poněvadž nemáme k tomu místnosti. Kdy by německá škola měla býti, ať stát ji vystaví, kde chce, neboť to patří k universitě, ať stát si ji vydržuje.

V našem domě v porodnici zbytečné věci nemůžeme zavésti, když místnosti potřebují se nutně k účelům jiným, ku kterým ústav jest zaveden. Jakou cestou rozdělení školy babicí němečtí kollegové chtějí dosáhnouti, nevím; co se týče zemského výboru myslím, že to není možná, abychom na tento, abych tak řekl, umíněný a zbytečný požadavek přistoupili. (Výborně !)

To jenom chtěl jsem pověděti.

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více ke slovu přihlášen.

Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet.

Prohlašuji debatu za skončenou.

Im erkläre die Debatte für geschlossen.

Pan zpravodaj menšiny má právo na závěreční slovo.

Zpravodaj menšiny poslanec Adámek: Vzdávám se slova.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan zpravodaj menšiny se vzdává slova.

Der Minoritätsberichterstatter verzichtet auf das Wort.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. Dr. Fořt: Vzdávám se slova.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan zpravodaj se také vzdává slova.

Der Herr Berichterstatter verzichtet auch auf das Schlusswort.

Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jsou položky, které nacházejí se v VI. a VII. kapitole potřeby a v VI. a VII. kap. úhrady a v VI. VII. vyřízení, dále petice k těmto článkům náležející; mimo to nachází se v projednání, návrh menšiny, který se týká odstavce 5 čl. VI. vyřízení.

Následkem toho mám úmysl zavésti hlasování tímto způsobem. Napřed dám hlasovati o dotyčných položkách v potřebě a úhradě, pak zavedu hlasování o odstavci 1., 2., 3., 4. čl. VI. vyřízení.

Pak dám hlasovati o návrhu menšiny. Kdyby tento návrh byl přijat, odpadlo by hlasování o odstavci 5 čl. VI. vyřízení. Pakli by návrh menšiny nebyl přijat, dám hlasovati o tištěném 5. odstavci. Dále dám hlasovati o ostatních částech čl. VI. a VII.

Konečně dám hlasovati o peticích a sice, které naznačeny, jsou číslicemi 18. až 26. a pak o návrhu p. zpravodaje, který se týká některých petic, jichž předmět je již vyřízen usnešením, které je vytištěno a kde se toliko o to jedná, by bylo vysloveno, že tyto petice tímtéž způsobem jsou vyřízeny.

Gegenstand der Abstimmung sind die Positionen des Kapitels VI. und VII. des Erfotdernisses und dann des Kapitels VI. und VII. der Bedeckung, ferner der Artikel VI. u. VII. der Erledigung und die dazu gehörenden Petitionen. Zum 5. Absatze der Erledigung ein Minoritätsvotum vor.

Ich beabsichtige demnach die Abstimmung folgendetweise einzuleiten. Zuerst wird über die Kapitel VI. und VII. des Erfordernisses und über die. Kapitel VI. und VII. der Bedeckung und über bei Absätze 1, 2, 3, 4 des Artikels VI. der Erledigung abgestimmt werden.

Darauf kommt das Minoritätsvotum zur Abstimmung, sollte dasselbe angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den Punkt 5 des Artikels VI, sollte das Minoritätsvotum nicht angenommen werden, so wird über den Punkt 5 des Artikels abgestimmt werden. Darauf wird über den Ueberrest des Artikels VI und über den Artikel VII abgestimmt werden, ferner über die gedruckten Petitionen Nr. 18-26, sowie über den Antrag, welchen der Berichterstatrer namens der Commission bezüglich der ungedruckten Petitionen gestellt hat und welcher dahin geht, dass ausgesprochen werde, dass diese Petitionen durch die inzwischen bereits gefassten Beschlüsse als erledigt anzusehen sind.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben morden.

(Zvoní. )

Bude se tedy hlasovati o následujících položkách: v potřebě o kapitole VI. a VIL, v úhradě o kapitole VI. a VII., ve vyřízení o čl. VI. čís. 1, 2, 3 a 4.

Ich bringe zur Abstimmung die Kapitel VI und VII des Erfordernisses, die Kapitel VI und VII der Bedeckung, dann aus der Erledigung den Artikel VI Punkt 1, 2, 3, 4.

Žádám pany, kteří přijímaji tyto položky, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Tyto položky jsou přijaty.

Sie sind an genommen.

Nyní přijde k hlasování tištěný návrh menšiny.

Nunmehr kommt zur Abstimmung das gedruckte Minoritätsvotum.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dieses Votum annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt

Nyní dám hlasovati o odstavci 5. čl. VI. vyřízení.

Nunmehr werde ich den Punkt 5 des Artikels VI. der Erledigung zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří tento odstavec přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Artikel annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Er ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o ostatní části čl. VI. a o čl. VII. vyřízení.

Nunmehr werde ich den Ueberrest des Art. VI. und den Art. VII. der Erledigung zur Abstimmung bringen.

Ich ersuche die Herren, Welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří je přijímají, by vyzdvihli ruku. Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Nyní dám hlasovati o tištěných návrzích stran petic, jakož i o dodatečném návrhu p. zpravodaje stran netištěných petic

Nunmehr werde ich die gedruckten Anträge bezüglich der Petitionen, sowie den ungedruckten Antrag des Herrn Berichterstatters bezüglich der ungedruckten Petitionen zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří tyto položky přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Zpravodaj dr. Fořt: Nyní přichází kapitola VIII., tit. 1 5.; v potřebě vykazuje rozpočtová komise následující položky: K. účelům vyučovacím a vzdělávacím.

Titul	1. Na národní školy	k účelům vy-
	učovacím...	zl. 8, 929. 993
,,	2. Školy soukromé prá-
	vem veřejnosti na-
	dané .....	zl. 42. 400
,,	3. Vychovatelny..	zl. 11. 000
,,	4. Střední školy..	zl. 25. 000
,,	5. Ústavy cvičné..	zl. 5. 796

V úhradě korrespondujicí položky jsou následující:

K účelům vyučovacím a vzdělávacím.

Titul	1.	Školní příspěvky.. zl.	200. 000
,,	2.	Ústavy cvičné... zl.	170

Vyřízení obsaženo jest pod čl. VIII. v puntících 1-12., vedle toho petice dotyčné souvisící s těmito materiemi otištěny jsou na str. 153. pod č. 27 až 34.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Erfordernis.

Kap. VIII. Unterrichts- und Bildungswesen. Tit. 1. Für Volksschulunterrichts-

	zwecke.......fl.	8, 929. 993
Tit.	2. Privatvolksschulen mit Oes-
	fentlichkeitsrecht.... fl.	42. 400
Tit.	3. Erziehungsanstalten.. fl.	11. 000
	4. Mittelschulen.... fl.	25. 000
Tit.	5. Exercitienanstalten.. fl.	5. 796

Bedeckung. Kap. VIII. Unterrichts und Bildungswesen.

	1.	Schulbeiträge.... fl.	200. 000
Tit.	2.	Exertitienanstalten.. fl.	170

Hiezu gehört aus der Erledigung Artikel VIII. Abs. 1-12, und von den Petitionen Nr. 27 bis 34.

Nejv. maršálek zemský (zvoní): K těmto položkám jest podán návrh menšiny, který se uvolil zastupovati p. posl. dr. Pacák.

Zu diesen Positionen liegt ein Minoritätsantrag vor, welchen der Herr Abg. Dr. Pacák zu vertreten übernommen hat.

Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Pacák: Slavný sněme! K totomu odstavci týkajícímu se subvence na školy soukromé byl podán z naší strany návrh, který zní: Ze subvence věnované zemským rozpočtem na rok 1896 v kap. VIII. atd. jen soukromným Školám v obnosu 22. 400 zl jsou vyloučeny ony školy soukromé, které přijímají dítky jazyka vyučovacího neznalé.

Velectění pánové, to jest zásada, o které v tomto s1av. sněmu bylo letos i jiná léta tolik mluveno i ze strany povolanější, že mám za to, že není třeba, a bých tento minoritní návrh dlouhou řečí odůvodňoval. Jest to, pánové, zásada nejen zdravé paedagogiky ale i samého zdravého lidského rozumu, že není možná vyučovati dítky v jiném jazyku, než v tom, kteréhož jsou znalé, a myslím, že mohu se obmeziti co nejvíce při prvním odůvodňování tohoto návrhu minoritního. My podali tento návrh již po několik let a opětujeme jej letos zase.

Velectění pánové, co nás přimělo k tomu, abychom minoritní tento návrh zase 1etos opětovali? Když prohlížíme zprávu zemského výboru o podporování soukromých škol, tu vidíme, jak jest nutno učiniti hráz, aby těchto zemských peněz, které poskytujeme na soukromé školy, nebylo zneužíváno k odnárodňování dítek ve školách, aby tak země vlastně nepřispívala ze zemských peněz, které my platíme, na odnárodňování dítek českých samých.

Velectění pánové, že by se opačně dělo odnárodňování německých dětí, uvésti se nemůže, poněvadž data, která nám byla předložena, svědčí, že jest to jen na straně naších německých spolukrajanů.

Velectění pánové, ve zprávě dělí se toto úsilí němčení ve trojí školy, které se podporuji ze soukromých peněz. Jsou to školy klášterní, školy israelitické a školy německého Schulvereinu.

Velectění pánové, na německých školách klášterních se jeví nepoměrně vysoké číslo Českých dítek, které chodí do škol těchto.

Račte dovoliti, abych Vám jen několik příkladů uvedl. V Chomútově jest mezi 307 dítkami 75 českých dítek, v Litoměřicích jest 83 dítek českých na německé škole klášterní, v české Skalici jest 108 dítek českých a jen 15 dítek německých. (Slyšte!)

V Praze u Voršilek jest v německé škole klášterní 410 českých a 180 německých dítek.

A pánové, když se podíváte na israelitské školy v českých městech, tu vidíte, že skutečně jsou ty židovské školy v českých městech takovými odnárodňovacími ústavy.

Račte si pomysliti, že máme na přiklad v Luži 16 českých a 14 německých dítek, v Horažďovicích máme 64 českých a 3 německé. To jest nepoměrný počet.

Pan kolega Adámek citoval loni z řeči poslance Krause, který jest zástupcem a sloupem Schulvereinu, o těch židovských školách trefná slova; já je opakuji, poněvadž dnešní zpráva zemského výboru vykazuje, že tyto židovské školy v českých městech jsou tím germanisačním základem, a tu pověděl Kraus, hlavní sloup Schulvereinu německého:

"K těmto" židovským školám v krajinách ryze českých musíme hleděti jako ku vzácným ostrovům jazykovým, jež nutno zachovati v krajinách těchto jako jediné semeniště německé kultury. "

Tedy, pánové, vidíte, jaký význam přikládají ti páni těm školám židovským v českých městech.

Ale, pánové, dovolte, abych Vám citoval zde, jak ve školách Schulvereinu jest nepoměrný počet českých dítek.

V Libni jest 63 dítek českých a 143 německých, v Moravankách 17 Českých a 36 německých; v Holešovicích 35 českých mezi 210 německými a ve Vršovicích 52 českých a 97 německých.

Tu bych Vám mohl, pánové, citovati ještě celé řady čísel, ze kterých byste viděli, že tyto nebohé dítky, neznající jazyka vyučovacího, jsou v těchto Školách jako v mučírnách, poněvadž to není možno, když nerozumí tomu, co se přednáší, aby se něčemu naučili.

My zakládáme školy matiční skutečně z krejcarů, aby si zachovali dítky svou národnost. Data, která zde jsou, svědci, že my nechceme nikde získávati snad německé duše.

My však také nechceme, aby nám němečtí spolukrajané naše dítky přímo brali, a nechceme, aby ze zemských peněz takové odnárodňování bylo podporováno.

Proto jsme podali návrh minoritní, aby ze zemských peněz podporovaný byly jen ony školy, které přijímají dítky, jež jsou znalá jazyka vyučovacího. Tento návrh Vám odporučuji. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si oznámiti, že se k tomuto předmětu přihlásili řečníci.

Ich erlaube mir mitzutheilen, dass sich zu diesem Punkte mehrere Redner zum Worte gemeldet haben, und zwar:

Contra: pani posl. Sokol, dr. Moravec, Kudrnka.

Pro: Herren Abg. Posselt, Legler, Dr. Pergelt, dr. Pražák, P. Opitz.

Dávám slovo prvnímu řečníku, který jest zapsán proti návrhu komise, panu posl. Sokolovi.                                      

Poslanec Sokol: Slavný sněme! Jest známo, že na slavný sněm došlo přes 2000 petic. Petice ty došly jednak od obcí, jednak od všelikých spolků a také mnohé od jenotlivců. Pomysleme si, co taková petice jest tomu, kdo ji poslal. Jest to kus naděje, jsou to bezsenné noci, jak to dopadne; mnohému nezáleží na ničem jiném z celého našeho sněmování, než na tom, aby jeho petice byla vyřízena, jen k vůli tomu stará se o záležitosti veřejné, poněvadž myslí, že touto cestou dojde ukojení svého přání.

Pohleďme k peticím učitelským; již jen k tomu, jakou cestu taková petice musí konati. Učitel dle nejnovějšího nařizení jest povinen předložiti petici úřední cestou. Dá ji tedy nejprve svému řiditeli, řiditel ji přečte vážně a jestliže v ní není nic světoborného, podá ji místní Školní radě. Místní školní rada se sejde, přečte ji bedlivě, a jestliže v ní není nic protizákonného, doporučí ji okresní školní radě. Okresní školní rada se sejde, přečte ji, a jestliže v ní není nic nebezpečného veřejnému pořádku, doporučí ji c. k. zemské školní radě. C. k. zemská školní rada radí se o ní a bedlivě uváží, jestliže se ty dolejší instance v ničem nemýlily, jestli něco nepřehlídly, a jestliže jest všecko v pořádku, napíše se: "Nepřekáží se žadateli, aby si podal svou žádost na sněm. "

To se děje zase pořádkem opačným; dodá se to okresní školní radě, a tam jest napsáno: "Uvědomujete se, že na základě toho a toho výměru z toho a toho dne c. k. zemská školní rada se usnesla na tom, aby se Vám nepřekáželo podati si petici k slavnému sněmu. " To opět se pošle k místní školní radě a konečně řiditeli a řiditel to dá učiteli.

Nyní učitel teprve si hledá nějakého poslance známého, kterému by to mohl poslati, aby mu to předložil k slavnému sněmu.

A právě dnes jsem jednu takovou petici odevzdal do kanceláře, která podobnou cestu vykonala a šťastně přišla, když sněm byl již ukončen.                

A co, velectění pánové, se stává s těmi peticemi, které dříve dojdou? Z kanceláře se rozdělí po komisích, velká část se jich přidělí školské komisi, tam se rozdělí jednotlivým referentům, jednotliví referenti to uváží, nyní to přijde zase do komisí a - abych tak užil připodobnění - než my začneme říkat "ve jménu otce", řekne již nejvyšší pan maršálek "od zlého amen", a je to všechno pochováno.

Jest těch petic více než 7, jest jich aspoň stokrát 7. Já vzhledem k těm nešťastným lidem, kteří své naděje v tyto petice ukládají, nemohu uspokojiti se tím, že náš sněm má býti uzavřen, a přál bych si jménem nešťastných těchto obětí, aby byl odročen, aby petice tyto mohly býti v příštím zasedání poznovu uváženy.

Náklad na školu v předešlém zasedání vyžadoval podpory zemské 8½ milionů zlatých a letošního roku k 9 milionům zlatých.

A tu ovšem nejvíce dere se do popředí otázka, v jakém poměru tento náklad jest k zemským financím.

Říkává se obyčejně, království české že jest bohaté, a poplatná síla jeho že jest veliká. Jest to ovšem pravda, ale nejen z naší strany, nýbrž i ze strany německé od zástupců lidu bylo k tomu ukazováno, že nejnižší vrstvy lidu z toho bohatství království českého nic nemají, Že o něm ani nevědí, ba naopak, že bída netoliko uchvátila již nejširší dělnické vrstvy, ale že se i dere do stavu rolnického, i do stavu řemeslnického.

A kam ta poplatní síla jeho plyne, to cítíme všichni; že se obrací bezohledně největším proudem k udržování státního zřízení, které jest tak zvláštní, že se zdá, jakoby bylo vymysleno na úplné vykořistění a oslabení slavného někdy, ale nyní do ponížení a na kraj záhuby zatlačeného království Českého. (Tak jest!)

Co může zbýti z té poplatní síly království Českého, když přes 30 millionů zlatých přímých a na 94 milionů nepřímých daní odvádí se do ústřední pokladny.

Jest-li je, pánové, pravda, že v našem českém království při tom velikém množ-