100 fl. vom 24. Juli 1894 im Gnadenwege zuerkannt. Betreffs der Anweisung des Nachtrages dieser Quinquennalzulage für die Zeit vom 24. Juli 1894 bis Ende 1895 wird aus die Cassaüberschüsse hingewiesen.

6.    Bei dem Umstande, dass die Agenda der Landesbuchhaltung namentlich in den letzten Jahren eine bedeutende Ausdehnung erfahren hat, so dass eine beträchtliche Vernichtung des Beamtenstandes nothwendig wurde, und dieselbe auch nicht als abgeschlossen erscheint, wird der Landesausschuss ersucht, in Erwägung zu ziehen, und in der nächsten Landtagssession Bericht zu erstatten, ob nicht durch eine zeitgemäße Aenderung, Vereinfachung der Landesbuchhaltung Eisparungen an Arbeitskrästen herbeigeführt werden könnten.

7.    Der Status der Manipulationsbeamten wird um die Stelle eines Hilfsämteradjuncten mit dem Gehalte von 1200 fl., eines Kanzleiofficials mit dem Gehalte von 1000 fl. und eines Kanzleiofficials mit dem ©ehalte von 900 fl. vermehrt. Der Gehalt der Hilfsämterofficiale niederster Kategorie wird von 700 fl. auf 800 fl. erhöht. Der mit der Personalvermehrung und Gehaltsaufbesserung der Kanzleibeamten mindester Kategorie verbundene Mehraufwand wird in den Landesvoranschlag für das Jahr 1896 eingestellt.

8.    Der Stand der Landesdienerschaft wird um

Der erforderliche Mehraufwand wird in den Laudesvoranschlag für das Jahr 1896 eingestellt.

9.   Der Landesausschuss wird aufgefordert, eine Regulirung der Bezüge der technischen Landesbeamten zu dem Zwecke in Erwägung zu ziehen, damit die Gehalte der technischen Beamten höherer Kategorien den Bezügen der Conceptsbeamten höherer Kategorien gleichgestellt meiden, und hierüber in der nächsten Session Bericht zu erstatten, bez. eventuelle Anträge zu stellen.

10.   Der Landesausschuss wird beauftragt, sich durch Einholung eines Rechtsgutachtens die Ueberzeugung zu verschaffen, ob die im Capitel II Landesverwaltung, Erforderuiss Titel 2, § 3 ad 13 eingestellte Post von fl. 14. 805 "Einkommensteuer" von dem Aequivalente für die bei Einführung der Verzehrungssteuer eingezogenen "Adminicularsälle" anj rechtlichen unanfechtbaren Grundlagen beruht und im Falle dieses zweifelhaft ist, die nöthigen Schritte einzuleiten, damit das Königreich Böhmen von dieser erheblichen Gebühr befreit werde.

Der Landesausschuss wird beauftragt, dem Landtage alljährlich Berichte über seine Thätigkeit, insbesondere mit Rücksicht aus die einzelnen Departements vorzulegen, sowie dies in den anderen Ländern eingeführt ist, in welchen insbesondere eine vergleichende und übersichtliche Darstellung des Umfanges eines jeden einzelnen Ressorts der Landesvervaltung aufzunehmen wäre.

12. Der Landesausschuss wird aufgefordert, ein Verzeichnis der in Prag angekausten Realitäten zusammenzustellen und die Rechnung darüber vorzulegen, welcher Betrag für dieselben und für ihre Adaptirung seit dem Jahre 1883 aus dem Landesfonde verursacht Wurde.

Zusatzantrag:

Der Landesausschuss wird ermächtigt, dem Abtheilungsvorstande Karl Freiherrn von Tunkl vom Tage seiner Uebernahme in den bleibenden Ruhestand nebst der vollen Pension eine Personalzulage von 200 fl. zuzuerkennen.

Náměstek nejvyššího maršálka zemského Lippert: Dávám slovo p. poslanci Jindřichovi.

Poslanec Jindřich: Slavný sněme! Kdykoliv jedná se o nějaký důležitý návrh anebo upravení neb sdělání zákona prospěšného, anebo o nějakou výpomocnou akci, jež se týče našeho stavu rolnického, tu musím se upřímně přiznati, když sleduji tato veškerá jednání této slavné sněmovny, že mi to vždycky tak připadá, jako by veškeré jednání bylo jen tak strojené, a jak náš lid v obyčejné mluvě praví, jen tak všecko děláno na oko a že se to upřímně a opravdově s tím stavem rolnickým nemyslí a necítí, neboť se častokráte přihazívá že veškerá taková zdánlivá akce, o které by se zdáti mohlo, že by byla prospěšnou pro rolnictvo, vždycky vypadne pro nás obyčejně na prázdno, nebo když se nám konečně přece podaří něco usnésti, že ve skutečnosti to pro nás nemá žádné ceny aneb má cenu pochybnou. Já, velectění pánové, také chovám tu obavu, že ta akce, jak se byla před několika dny v tomto slavném sněmu odhlasovala, totiž návrh pana kolegy dra Fořta, jež se týče vyrovnáni uherského, že pak ve skutečnosti bude míti pro nás rolníky ceny pochybné, ač se zdá a neupře se, že kdyby tak ve skutečnosti k řádnému provedení došlo na říšské radě, že by měl tento návrh pro nás rolnictvo zajisté ceny veliké. Obávám se však, velectění pánové, že ač přijdou ti páni na říšskou radu, že tam asi všichni pod nátlakem vlády opětně povážlivě změknou a že my rolníci opět to všecko zaplatíme.

K tomuto nepříznivému úsudku dospěl jsem, co se týče jednání tohoto slavného sněmu, po celý ten čas, co mám tu česť zasedati jako rolnický poslanec a v tomto úsudku mne také utvrzuje jednání jak jednotlivých stran politických tak i vynikajících činitelů.

Nechci slavný sněm unavovati dlouhými výklady, mnohými výpočty a uváděním různých případů, kterých zajisté bych měl mnoho po ruce. Omezím se pouze na uvedení jednoho případu, který je zajisté specificky čistě naší záležitostí zemskou, a padá rozhodně do kompetence slavného sněmu a slavného zemského výboru.

Jest to, velectění pánové, všem nám dobře známá ona akce výpomocná, kteráž byla zahájena roku 1893 a která byla s takovou emfasí a s takovou okázalostí všech politických stran tohoto slavného sněmu přijata a která se zdála pro našeho rolníka býti tak mnohoslibnou.

Bylo tehdáž usneseno vzácnou jednomyslností, podobně jako při návrhu koll. Dr. Fořta o vyrovnání s Uhry, a uznáno jednomyslně, aby se rolnictvu stíženému neúrodou dostalo rychlé a vydatné podpory zemské.

Toto pojímání bylo zajisté zcela správné, poněvadž rolnictvo toho roku utrpělo následkem neúrod tak velkých ztrát, že zajisté tento rok dosud jest v neblahé paměti a trpké upomínky vzbuzuje i u snaživého a dobře situovaného rolníka a že mnohý rolník po celý svůj život bude vzpomínati na tento rok, který jemu přinesl na místo odměny za jeho práci namáhavou, za všechno jeho přičinění, možnu žebráckou a vtisknul jemu i celé jeho rodině pro jeho celý další život jen motyku a lopatu do ruky a rozmnožil takto řady onoho nespokojeného proletářstva.

Nehodlám reagovati na ta soucitná a krásná slova pánů navrhovatelů, kterými tehdáž při této výpomocné akci naše rolníky oblažili.

Když odůvodňovali své návrhy, neboť se domnívám že tato slova vesměs dosud v platnosti trvají a že můj resoluční návrh, který si dovolím podati, bude také v této sněmovně přijat.

Slavný sněm usnesl se tehdáž o návrhu pana zpravodaje rozpočtové komise, velectěného pana Dr. Bedřicha prince Schwarzenberga, dne 23. ledna 1894 následovně: 1. Okresům a obcím v království Českém neúrodou postiženým poskytuje se podpora z prostředků zemských v obnosu 1, 000. 000 zl. k ulevení tísně hospodářské.

2.     Z částky této per 1, 000. 000 zl. poskytuje se obnos 400. 000 zl. k udělení subvencí, na kterých berou podíly ony okresy, které vedle nedostatku píce též valnou ztrátu na sklizni hospodářských plodin utrpěly.

3.   Zbývající částka pr. 600. 000 zl. slouží co záruka k placení úroků ze všech výpůjček, jednotlivými okresy k podporování rolnictva uzavřených a kterých by se jedině k ulevení stávající nouze použilo.

Toto placení úroků přejímá se na 6 let tím způsobem, že po 6 po sobě běžících roků obnos 100. 000 zl. se k tomuto účelu do rozpočtu zemského počínaje rokem 1894 vloží.

Další části tohoto usnesení nebudu uváděti, poněvadž výhradně chci pojednati o těch částech, které jsem zde naznačil.

Slavnému zemskému výboru bylo uloženo, jak jest zcela přirozeno, aby usnesení tohoto slavného sněmu vykonal, a taktéž, jak podle rozpočtu rozpoznávám, obnos těchto 100. 000 zl. byl jak r. 1894 tak r. 1895 a r. 1896 vložen do rozpočtu ku krytí úroků ze zápůjček těchto, takže by se zajisté mohlo za to míti, že, když obnos ten v rozpočtu se nachází, bude také svému účelu odevzdán.

Ale, velectění pánové, ono tomu tak není. A proč?

Slavný zemský výbor zaujal opačné stanovisko, stanovisko libovolné oproti tomu poškozenému rolnictvu a odpírá jemu nyní neoprávněně náhradu oněch úroků ze z úrokování jeho zápůjčky. (Slyšte).

A tu se zajisté budete, velectění pánové, diviti, jak je to možná, jak to přichází, aby zemský výbor, který má přece usnesení slavného sněmu plniti mohl libovolně takto měniti usneseni sněm zemsk. Velectění pánové, je to náš slavný zemský výbor a pak se v tom případě jedná jen o  rolníka a tu si může něco již dovoliti. Nebudu ta veškerá jednání slavného zemského výboru posuzovati a kritisovati, poněvadž by mne to vedlo trochu daleko, i  přistoupím hned k věci samé.

Slavný zemský výbor odkázal provedení oné výpomocné akce z nouze totiž zápůjčky, zemské bance, což je úplně spravedlivé a správné, poněvadž zemská banka jest náš zemský ústav a proto také jest dobře, když takový zemský ústav se podporuje. Zemská banka sdělala platební plán, jak se má při placení annuit, pak při placení úroků jakož i správních poplatků před se jíti a tu, velectění pánavé, právě v tomto platebním plánu, který byla banka zemská sdělala, tam nešel slavný zemský výbor zachránění našich zemských financí, totiž když se jedná o rolníka a když se mu ma vyplatiti nějaká částka co podpora, a v tom pozůstává celé to porušení usnesení sl. zemského sněmu.

Zemský výbor učinil usnesení dne 19. července 1895, kterým vyřídil zároveň petici ct. okresu Křivoklátského, kterou jsem měl tu česť v tomto sl. sněmu podati a v které bylo žádáno, poněvadž mu zemský výbor odpíral náhradu oněch 4proc. úroků, aby sl. sněm ustanovil, že mu tato náhrada 4% úroků přináleží. Tuto petici odkázal sl. sněm rozpočtové komisi a rozpočtová komise taktéž tu petici nevyřídila, nýbrž odkázala ji zemskému výboru k vyřízení.

S takovým jednáním, velectění pánové, přece nemohu souhlasiti a takové jednání mně připadá tak, jako když byla ona štika odsouzena k smrti utopením, poněvadž zemskému výboru nepřinaleži, aby, když někdo vede si naň stížnosť, kterou sněm má vyříditi, tuto jemu k rozhodnutí postupoval; neboť dá se v tomto směru očekávati, že, když byla petice ona zemskému výboru předložena k vyřízení, tento proti svému usneseni jednati nebude.

Zemský výbor se usnesl, že dlužná částka se musí zaplatiti v 10 pololetních úhrnkových částkách a že každou tou annuitou se uplácí čili menši postupně i obnos úrokový, který ze zemského fondu se má hraditi na 4proc. úrocích, totiž že uplacenou zápůjčkou se menší povinnosti zemského výboru a že zemský výbor hraditi smí pouze a jen úroky z té částky, která po uplacení dluhu pozůstane.

Ve své řeči, kterou jsem pronesl 23. ledna r. 1894 v tomto sl. sněmu, poukázal jsem k tomu a uvedl jsem číselně, že okres křivoklátský, který utrpěl na plodinách hospodářských škodu v obnose 923. 319 zl. a pak, čeho bylo dlužno doplniti, aby totiž hospodářství ve své síle nekleslo, obnášelo v okrouhlém obnosu sumu 626. 641 zl., takže jediný okres, který náleží mezi chudé okresy, utrpěl v tom roce škody více než půl milionu zlatých - na tuto celou škodu obdržel nezúročitelnou výpůjčku 28. 750 zl.

A ještě z této nepatrné částky, velectění pánové, slavný zemský výbor odpírá tomuto okresu nahrazení oněch 4procentních úroků.

Okres lounský utrpěl škody celkem v tomto roce 3, 798 990 zl. a obdržel pouze co nezúročitelnou půjčku zemskou 75. 000 zl.

Nuže, když chtěl okres náš, aby poněkud tomuto poškozenému rolnictvu bylo pomoženo, přivydlužil se na svůj vlastni vrub ještě 185. 000 zl., takže v okresu našem obnáší celá výpůjčka z nouze celkem obnos 260. 000 zl.

A i našemu okresu odpírá zemský výbor, jak si dovolím z výnosu jeho uvésti, nahraditi úrok z oněch 75000 zl.

Zemský výbor usnesl se následovně k naší žádosti.

V okresu Lounském po vyřízení petice okresu Křivoklátského, kde se nám odpíralo postupně na celých 6 roků platiti úroky, jsme připadli na myšlénku, že, když jsme se vydlužili více nežli jsme obdrželi od zemského výboru, můžeme tuto částku 75. 000 zl. ponechati vzhledem k této velké částce 260. 000 zl. až na poslední annuitu, a žádali jsme tudíž, že budeme napřed platiti oněch 185. 000, zl., které se okres náš vydlužil, a oněch 75. 000 zl., které má nám zemský výbor nahraditi, že ponecháme na poslední splátku.

Tuto žádosť nám sl. zemský výbor zamítl následujícím výnosem:

Výnos slavného zemského výboru zní v ten smysl:

Tamní zprávou ze dne 22. června 1894 čís. 883. byla položena žádost, aby zúrokování garantovaných 75. 000 zl. dálo se po celých 6 roků, pokud celkový úrok výpůjčky z nouze umořováním pod tento obnos neklesne.

Žádosti této nelze vyhověti z důvodů obsažených ve zdejším, současně vydaném výnosu ze dne 18. července r. 1894 číslo 32. 898.

Takovéto usnesení, velectění pánové, slavného zemského výboru jest po mém náhledu velice nesprávné, neboť, když by zemský výbor chtěl takovýmto způsobem usnesení slavného sněmu vykonávati, tu by zajisté dal oné výpomocné akci docela jiný ráz, čili jinými slovy, učinil by ji zkrátka illusorní.

Dle usnesení zemského výboru, které se nyní, velectění pánové, provádí, jevila by se úhrada 4proc. úroků ze zápůjček, tedy tomu poškozenému rolnictvu, která se má nahražovati, následovně;

Roční úhrada 4proc. úroků obnáší ročně z výpůjčky z obnosu 2 1/2 mil. zl. 100. 000 zl., a při plné dluhující částce obnáší tedy celý obnos 100. 000 zl., který jest, jak víte, v rozpočet pojat.

Ale když, velectění pánové, v r. 1896 nastupuje uplácení této výpůjčky dle plánu platebního, jaký byla zemská banka zdělala, tak že každá první splátka nebo půlletní annuita má obnášeti 250. 000 zl, tak že by obnášel v r. 1896 úrok, který bude zemský výbor tomu rolnictvu nahrazovati zpět, pouze 95. 000 zl, tedy již o 5000 zl. méně, nežli jak jej zemský rozpočet vy kazuje.

Avšak, velectění pánové, teď to teprve padá rapidně, a sice v r. 1897, kdy zbude již jen dluh 2 mil. a 1, 750 000 zl., tu již zbude náhrady pouze 75. 000 zl.

V  roce 1898, kdy z dluhu pozůstanou pouze 1, 500. 000 a l, 250. 000, bude obnášeti úrok již jen 55. 000, a v r. 1899, kdy dluh klesne na 1 million a pak na 750. 000 zl., bude obnášeti úhrada jenom 35. 000 zl.

V  roce 1900. bude obnášeti úrok pouze 15. 000; vyplatil by tedy zemský výbor, velectění pánové, na 4% úroku rolnictvu pouze obnos za těch 6 roků 385. 000, čili ušetřil by jiným způsobem na tom poškozeném rolnictvu zajisté značnou částku z té sněmem povolené části 600. 000 zl., 225. 000 zl. (Slyšte!) Jestli si, velectění pánové, takto představoval slavný sněm tuto výpomocnou akci, když pro ni hlasoval a když ji ustanovoval, to zajisté dovoluji si pochybovati.

Já, co se mé osoby týče, když jsem pro tu akci pomocnou hlasoval, takto jsem si jí nepředstavoval, a zejména tak ne, jak jí nyni zemský výbor ve skutečnosti provádí a uznávám úplně, že takové jednání jest velice nesprávné.

O effektu finančním, jak se jeví pro rolnictvo v zemské bance podle toho plánu platebního, jak jej zemská banka ustanovila, nebudu se zmiňovati. Jen tolik dovolím si prohlásiti, že mne tento platební plán taktéž neuspokojuje, protože předpokládám, že naše zemská banka není žádným ústavem výdělkářským, a přál bych si, aby příště příznivěji našemu rolnictvu pomoc hledajícímu vstříc přicházela, (Výborně!) než jak nyní.

Velectění pánové, když rolnictvo má zaplatiti v tom krátkém čase annuity, úrok a správní poplatek, není to proň žádným dobrodiním, a myslím, kdyby rolnictvo bylo znalo ten způsob toho placení a kdyby bylo znalo nynější finanční effekt, že by nebylo ani o tuto zápůjčku se ucházelo. (Tak jest!)

Velectění pánové, z toho, co jsem uvedl, rozpoznáváme, že rolnictvu se žádoucí pomoci nedostalo, aspoň ne takové, jakou si slavný zemský sněm představoval a jaké se mělo v této výpůjčce našemu rolnictvu dostati.

A proto dovolím si činiti jménem svých

přátel resoluční návrh následujícího znění:

"Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

1)  Zemskému výboru se ukládá, aby plnil správně usnesení sněmu zemského ze dne 23. ledna r. 1894., pokud toto jedná o poskytnutí podpory rolnictvu z nouze.

2)  Zemský výbor jest povinen nahraditi okresům z fondu zemského úrok z celé části zápůjčky po dobu 6 let a nejen z části, která po uplacení annuit pozůstane. "

Za přijetí tohoto mého resolučního návrhu se jménem tohoto poškozeného rolnictva vřele přimlouvám, a uznávám také, že důstojnost této slavné sněmovny toho vyžaduje, aby slavný zemský výbor, který jest a má býti vždy vykonavatelem sněmovním, plnil správně a nezměnitelně usnesení sněmovní.

Odporučuji proto svůj návrh resoluční k laskavému přijetí. (Výborně! Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Resoluce, kterou p. posl. Jindřich navrhuje, zní: Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

1)  Zemskému výboru se ukládá, aby plnil správně usnesení sněmu zemského ze dne 23. ledna 1894, pokud toto jedná o poskytnutí podpory rolnictvu z nouze.

2)  Zemský výbor jest povinen nahraditi okresům z fondu zemského úrok, z celé části zápůjčky po dobu 6 let, a nejen z části, která po uplacení annuit pozůstane.

Žádám pány, kteří tento resoluční návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Jest dostatečně podporován, přeloží se a odevzdá budgetnímu výboru.

Jakožto první řečník pro návrh komise jest zapsán pan poslanec hrabě Vojtěch Schönborn.

Dávám jemu slovo.

Landesausschussbeisitzer Gras Schönborn: Hoher Landtag! Ich bin verpflichtet das Wort einzulösen, welches ich vor einigen Tagen liier abgegeben habe Es wurden bei Gelegenheit der Begründung des Antrages des Herrn Abg. Dr. Schreiner bezüglich der Errichtung von landwirthschaftlichen Versuchsanstalten im Königreiche Böhmen Bemängelungen gegenüber der Art der Befetzung der Steller bei dem Landesausschusse, gegenüber der Art der Durchfuhrung der Uebersetzungsarbeiten im Landtage vorgebracht, gegenüber Welchen Ausführungen ich mir zu bemerken erlaubt habe, dass ich gelegentlich der Budgetberathung die Angelegenheit beleuchten und die gemachten Einwendungen widerlegen werde.

Der geehrte Herr Abg. Dr. Schreiner hat damals die Bemerkung gemacht, dass bei der Ausnahme von Kreisten in die verschiedenen Landesanstalten und zwar besonders bei der Ausnahme von Conzeptskrästen, ausschließlich nur auf die Angehörigen der böhmischen Nationalität Rücksicht genommen wird, und dass infolge dessen die deutschen Beamten bei dem Landesausschusse aus das Aussterbeetat gesetzt feien.

Nun, ich kann mit gutem Gewissen namens des Landesausschusses, obwohl ich formell hiezu nicht berechtigt bin, bemerken, dass bei der Anstellung sammtlicher Kräfte die Nationalität oder politische Gesinnung nie in Berücksichtigung gezogen wird, sondern dass der Landesausschuss ausschließlich und allein nach bewährten Grundsätzen vorgeht, in dem er von den anzustellenden Kräften, und zwar besonders allerdings von den Conzeptskräften eine ausgezeichnete Qualifikazion verlangt, indem er andererseits auch verlangt, dass sämmtliche Anzustellende die hinreichende und volle Kentnis beider Landessprachen in Wort und Schrist nachweisen.

Wenn sich keine deutschen Bewerber melden, welche diese beiden Bedingungen nachweisen können, so ist das vom Standpunkte des geehrten Herrn Redners und jedenfalls auch vom Standpunkte des Landes überhaupt zu bedauern, denn es empfiehlt sich jedenfalls, dass beide dieses Land bewohnende Volksstämme in der Beamtenschaft des Landesausschusses vertreten seien.

Der geehrte Herr Abgeordnete hat ferner darauf hingewiesen, dass bei der Anstellung von Kräften, welche, wie er meint, ausschließlich der böhmischen Nationalität entnommen werden, auch ein zu geringer Maßstab bezüglich der Kenntnis der deutschen Landessprache angewendet wird.

Nun, ich kann dem gegenüber konstatiren, und zwar mit Bezugnahme aus einen Beschluss des hohen Landtages, welcher in den 60ger Jahren gefasst worden ist, dass bei der Anstellung von Konzeptskräften immer darauf gesehen werden muss, dass die betreffenden Kandidaten, welche angestellt werden, eine zwei- oder mehrjährige Praxis bei einer öffentlichen Behörde bereits hinter sich haben, Und naturgemäß tritt es daher ein, dass die anzustellenden Kandidaten aus dem Kreise der Staatsbeamten gewöhnlich genommen werden.

Es kommen auch Kommunal- und Bezirksbeamten vor, aber die große Mehrzahl gehörte früher dem Kreise der Staatsbeamten, der richterlichen, politischen oder auch Finanzkarriere an.

Wenn nun ein dekartiger Kompetent, welcher durch ein oder zwei Jahre bei den Staatsbehörden angestellt ist, wo bekanntlich der öffentliche Dienst vorwiegend, besonders was die interne Manipulation betrifft, in deutscher Sprache gehandhabt wird, bei der praktischen Bethätigung, wie der geehrte Redner, den ich citirt habe, meint, eine nicht genügende Kenntnis der deutschen Landessprache zu erkennen gibt, - ich will diesen Ausspruch nicht unterschreiben und sage nur, wenn dies der Fall wäre - so kann dem Landesausschusse kein Vorwurf gemacht Werden, da selbstverständlich der Landesausschuss der Meinung sein musste, dass ein Kompetent, der schon durch zwei Jahre bei einem Staatsamte angestellt war, bei demselben vorwiegend in deutscher Sprache amtirte, eben eine vollkommen genügende Kenntnis dieser Sprache besitze.

Der geehrte Herr Abgeordnete hat als Beweis seiner Behauptung allerdings auf einen Umstand hingewiesen, aus den ich auch zurückkommen muss. Der geehrte Herr Abgeordnete hat nämlich bemerkt, dass bei den Uebersetzungsarbeiten, die während des Landtages für die Zwecke der Kommissionen, sonne für die Zwecke des hohen Hauses seitens des Landesausschusses beigestellt und ausgeführt worden, sehr oft eine mangelthaste Sprachkenntnis, besonders eine mangelhafte Kenntnis der deutschen Sprache sich herausstellt.

Nun, ich bitte aber in Betracht zu ziehen, wie diese Uebersetzungsarbeiten ausgeführt werden müssen.

Um nur - ich werbe das hohe Hans gewiss nicht mit vielen Daten ermüden einige Ziffern anzuführen, hatte in der heurigen Landtagslession die Uebersetzungskanzlei, welche aus vier vom Landesausschusse hiezu bestimmten Konzeptskräften zusammengesetzt ist, 122 Initiativanträge und bis zum vorgestrigen Tage 60 Kommissionsberichte zu übersetzen.

Unter diesen Kommissionsberichten besonders befinden sich einige, die einen sehr großen Umfang hatten, zum Beispiel: der Bericht über die Unterstützung von Eisenbahnen niederer Ordnung 142 Druckseiten, der Bericht über den Landesvoranschlag 20 Druckseiten; andererseits waren darunter viele Berichte und Antrage enthalten, welche Gesetzentwürfe in sich schloffen, die also jedenfalls mit einer gewissen erhöhten Sorgfalt und möglich wortgetreu übersetzt werden mussten. Dahin gehört der Antrag Schlesinger betreffend die Landtagskurien, Dr. Pacák betreffend die Aenderung des Gesetzes vom 25. Juli 1864, des Abg. Sokol betreffend die Aenderung der Gemeindeordnung, des Prof. Dr. Čelakovský betreffend die Minoritätsschulen, Abg. Dr. Slavik betreffend die Aenderung der Wahlordnung u. s. w.

Kurzum es waren im Ganzen zu übersetzin seitens der Uebersetzungskanzlei vom Anfang des Landtages bis zum Zeitpunkte vor 2-3 Tagen- 900 Druckeiten, das ist, wenn man die Zeit in Betracht zieht, in welcher das geschehen musste, jedenfalls eine große Arbeitsleistung.

Alle diese Uebersetzungen müssen noch überdies als dringende Arbeiten bezeichnet werden.

So wurden die 122 Anträge mit sehr geringer Ausnahme, mit Ausnahme derjenigen, welche größere Gesetzentwürfe in sich schlössen, immer so übersetzt, dass sie am Tage nach ihrer Überreichung schon in Druck gehen konnten.

Auch die Commissionsberchte müssen immer mit Beschleunigung übersetzt werden. So erforderte die Uebersetzung des Berichtes über die Herstellung von Eisenbahnen, 142 Seiten einen Zeitraum von 4 Tagen. Die Uebersetzung des Budgitberichtes einen Zeitraum von 5 Tagen, bei 210 Seiten!

Es ist selbstuerständlich, dass mit Rücksicht darauf die Uebersetzungs arbeit und zwar in erster Reihe auch bezüglich der Anträge zum großen Theile während der Nachtstunden fertig gestellt werden musste.

Endlich ist noch weiter zu erwähnen, dass in diesen Uebersetzungen eine große Anzahl von sachtechuischen Ausdrücken vorkommt.

Die Anträge bewegen sich ja in den verschiedenen Gebieten der Landeskultur, des Gewerbewesens usw. - es wurde zu weit führen, das weiter anzuführen - kurz, auf vielen Gebieten, welche eine spezielle Fachkenntnis, welche eine Kenntnis der diesbezüglichen technischen Aus brücke in beiden Landessprachen voraussetzen sollten; Hilfsmittel, die eine derartige Kenntnis der Ausdrücke in beiden Landessprachen ermöglichen würden, technische Wörterbücher bestehen jedoch zu großem Theile gar nicht.

Es existirt nur ein altes Wörterbuch von Špatný, wenn mir recht ist, - das ist aber etwas veraltet, so dass es nicht mehr mit großem Nutzen gebraucht werden kann.

Es ist auch bei der Kürze der Zeit nicht möglich, sich etwa andere Nachschlagewerke zu beschaffen und so ist es möglich, dass in einzelnen Fallen gerade bei technischen Ausdrücken da ein Fehlgriff gemacht werden kann. So erklärt sich auch der Fehler der vom geehrten Herrn Abg. Dr. Schreiner am 27. Jänner hier im hohen Hause citiert worden ist. Er hat die Uebersetzung eines Antrages des Herrn Abg. Dvořák und Jaroš betreffend die Ausdehnung des Gesetzes über die Lungenseuche auch auf andere Viehkrankheiten citiert, und dabei hat er angeführt, dass der Ausdruck "perlovka" im Böhmischen, übersetzt worden sei mit "Lungenseuche, " und dabei hervorgehoben, dass in Folge dessen auch der ganze deutsche Wortlaut des Antrages einen Stiefel bedeute, indem hienach das Gesetz über die Lungenseuche ausgedehnt werden sollte.

Nun bitte ich zu berücksichtigen, dass der Ausdruck "perlovka" für jeden Fachmann, für