sestaven takovým způsobem, že vykazuje vydání v obnosu asi 17 mil.

Pánové, před lety to byl velký rozdíl v tom ohledu; to vykazoval rozpočet zemský vydání 10 mil., 9 mil., 8 mil. - Ale, pánové, abychom z toho činili někomu výtky, to zajisté mi nepřipadá. To jest jakási nutnosť, kteráž nutí jednoho každého z nás hlasovati pro tento rozpočet, který ve svých vydáních obsahuje číslice, kterýchž jest třeba, aby hospodářství zemské se udržovalo, aby dále trvalo.

Ale, velectění pánové, vedle toho dlužno v tomto okamžiku ještě si vzpomenouti těch druhých hospodářských poměrů, kteréž dnes po venkově našem zavládly. Nedosti na tom, že rozpočet zemský vykazuje dneska tak značných vydání. Račte obrátiti zřetel svůj kamkoliv, do kterékoliv obce, do kteréhokoliv okresu, a ráčíte seznati, že všude a stejnoměrným způsobem v jednokaždém samosprávném sboru vydání vzrůstá a příjmů ubývá.

Obce naše trpí pod ustanovením našeho domácího řádu, našeho chudinského řádu a také obecního zřízení.

Okresy, pánové, na jejíchž bedra se uvaluje dneska vykonávání zákonů, které se přijímají buď zde nebo na říšské radě, aniž by se ptalo, zdali okresy jsou s to nésti ty značné náklady, jsou přinuceny k tomu, aby rok od roku přirážky okresní zvyšovaly.

Tento postrach, o kterém mluvím a který se dnes po celé vlasti šíří, všude vzbuzuje obavu, že to dojde ke skutečné hospodářské záhubě, poněvadž, jak pravím, příjmů ubývá a výdajů stále přibývá. (Tak jest. )

Velice zajímavé v tom ohledu jest dílo, které se vydává statistickou kanceláří, tuším, zemědělské rady. V tom ráčíte seznati, jakým ohromným, netušeným způsobem dnes průměrně přibývá přirážek, které jsou vypsány po vlasti naší.

Ještě před 10 a 15 lety jsme mohli shledati, že průměr přirážek, které byly vypsaný na přímých daních, obnášel 40%, 45%, ale dnes vzrostly již na průměrný počet 104%.

Nemuseli bychom se toho tak lekati, kdybychom mohli konstatovati, že v ohledu výroby hospodářské lze stopovati zvýšení příjmů. Ale já se odvolávám ku každému z Vás, který zastupuje zájmy zemědělské, jestli nepravím pravdu.

když pravím zde, že hospodářství dnes skutečně již spočívá v těch nejhorších poměrech; světovou konkurencí, poměry našimi místními naše výroba hospodářská jest tak stísněna, že o nějakém výtěžku hmotném z prostého zemědělství sotva lze mluviti.

Na druhé straně pozorujeme zvýšení, které jest dáno nutností poměrů, o jichž nezbytnosti vůbec zde hádati se nemůžeme. Poukazuji k tomu, že rozpočet, jak byl předložen, byl přikázán komisi, která sestavena jest ze zástupců všech stran tohoto vysokého sněmu.

Byli tito mužové s to úspory provésti? Zajisté každý z nich byl veden toutéž snahou jako zemský výbor, který veden jest snahou při sestavování rozpočtu, - což jej ctí a krášlí - zájmy zemské hájiti. Byli jsme s to úspory provésti ?

Naopak, abychom mohli podporovati kulturní význam království českého, abychom mohli podporovati hmotné zájmy našeho lidu, byli jsme nuceni ještě zvýšiti v jistých položkách rozpočet předložený.

Já jsem první, který se ohražuje, aby někdo mohl v tomto případě říci: "Vy jste nedostatečně šetřili zájmů tohoto království. "

Pánové! Kdybychom je měli dostatečně šetřiti, byli bychom musili o mnoho ještě zvýšiti tento rozpočet zemský, poněvadž všechny ty důležité otázky, které nám stojí před očima - uvádím jenom zde příklady některé - jako ku přikladu splavnění našich řek, upravení naší sítě železniční, nebo na př. otázku kanalisační města Prahy, tak důležitou pro hlavní naše královské město Prahu, musíme odročiti ad Kalendas graecas, ne naší vinou, nýbrž tou nutností, bychom všudy spořili.

Já upozorňuji ku př. na tu spoustu žádostí, pánové, které byly v rozpočtové komisi předloženy, jaké haldy těch žádostí bylo přeloženo, aby letošního roku byly poskytnuty obcím a okresům jakési úlevy za škody, kteréž loňského roku utrpěly.

To byly elementární škody skutečně nejkrutší; já poukazuji na okres Přeštický, Blatenský a Březnický atd. kteréž povodni byly uvedeny skoro na pokraj záhuby.

My, pánové, nejsme s to v tom ohledu ničím přispěti, nikolivěk ale vinou naší, poněvadž my bohužel poukázáni jsme jen a pouze na tyto přirážky zemské, kteréž se vypisují a vybírají, a ve kterémž ohledu jsme přinuceni šetrným způsobem předcházeti, abychom přílišně nestížili naše obyvatelstvo.

Velectění pánové! To, co zde pravím, stává se toliko za tím záměrem, abychom směli k tomu poukázati, že za takových poměrů, v takovém okamžiku, jest jaksi povinností a posvátnou povinností naší, poukázati nejprvé k tomuto zuboženému stavu našeho zemědělského lidu, poukázati k tomu, že my všichni, kteří vřele a věrně s ním cítíme, pokládáme to za naši posvátnou povinnost ujímati se zájmů jeho a pozvednouti hlasu našeho jaksi varovného, aby se přílišně ten luk berniční síly nenapínal, jinak i také hájíce zájmů jeho.

To vše, co jsem pravil, pravil jsem jen z toho důvodu, abych na předním místě co nejvřeleji odporučil přijetí resoluce, kterou se vyzývá vláda, aby z výnosu daní království toho jistou čásť nám vrátila, kteréž bychom použíti mohli ke krytí našich zemských výdajů. (Výborně!)

Pánové, požadavek tento není požadavkem neslýchaným; je to právní požadavek náš, abychom v tomto ohledu mohli použiti zemských peněz na krytí našich zemských výdajů, abychom těchto zemských peněz, kterýchž každoročně z království českého odvádíme, mohli použíti ku zvelebení celého Království a bohužel v tom ohledu stává nad míru ještě mnoho potřeb ku odpomoci tísně, a ku zvelebení tohoto království. (Výborně!)

V tomto ohledu nemůže stávati mezi Vámi a námi ani mezi zástupci druhé národnosti tohoto království žádných zásadních protiv.

Vždyť sami pánové včera pravili, že jaksi ta hospodářská tíseň a hospodářská potřeba nás svede, ergo "hicRodus hic salta!"

Na říšské radě shledáme, zdali skutečně tak chtějí působiti, jak zde dnes pravili a jak dnes zde ubezpečují, aby nás podporovali ve snaze, která jest všem společná. (Výborně!)

Velectění pánové, loňského roku a předloňského roku již tu byla uvedena otázka ta na přetřes; tenkráte bylo poukazováno vždy na to, že jaksi jest třeba, aby na předním místě pozemková daň království toho vrácena byla království našemu.

Letošního roku v tom ohledu jakási pozměna nastala, a to hlavně z toho důvodu, že se neobmezujeme pouze na jakýsi obnos, jakési daně, kterážto zásada by snad přivedla k těm koncům, že by se řeklo, že království české zase jest jenom živo z jakéhosi výnosu daně, kteráž nejkrutěji tísní obyvatelstvo tohoto království, poněvadž tu není pochybnosti, mezi těmi různými daněmi, kteréž máme, že pozemková daň vlastně jest nejnespravedlivější, poněvadž pozemky co takové nesmí býti stíženy daní, sice to dojde tam, kde jsme, že pozemek jest zboží, to jest zboží, které přichází na trh, a že není to pak již to, co původně bylo na základě zaručené stability našich společenských poměrů.

Není pochybnosti, že my s hrůzou pohlížíme na to mizení rolnického stavu, že nemůže nám býti lhostejno, když rodiny selské, které po staletí pracovaly a byly živy ze svých pozemků, že rodiny tyto mizí a na jejich místo se nové obyvatelstvo ukazuje, které je dnes zde a zítra onde. A nic není žalostnějšího, než když právě tyto rodiny, které tak dlouhá století byly pěstovaly pozemky, byly odstraněny ze svých zděděných statků.

To je, pánové, otázka, která má hluboký význam ve společenských našich poměrech, a v tom ohledu račte přijmouti ujištění, že my pokládáme za úkol svůj při každé příležitosti pozvednouti ruku svou ke společnému dílu k uhájení zájmu stavu rolnického.

Dovoluji si ještě podotknouti, by nebyla jaksi nám učiněna výtka, že my se obmezujeme toliko na jediné na jakési daně, které značí jistý obnos, ohnos 11 milionů a něčeho, co odvádí království české, že v komisi rozpočtové byla přijata zásada říci, že žádáme o restituci jisté části výnosu veškerých daní.

My přicházíme tím vládě vstříc; my budeme viděti, co vláda v tomto oprávněném požadavku našem učiní a podle toho každopádně zařídíme své další kroky.

Velectění pánové, zmiňuje se zde o pozemkové dani, připadá mi ještě jedna myšlénka, která s jaksi těmi dvěma slovy pozemkové daně i v spolčení stává. Loňského roku, než jsme se rozešli, jaksi nátlakem byla vykonána - já odvolávám slovo nátlak - ale jakýmsi urychlením byla vykonána zde ta volba jednotlivých členů do komisse pro upraveni pozemkové daně v království českém. Tenkráte bylo poukázáno k tomu, že do konce roku 1895. musí celý elaborát ukončen býti, sic nevím, jaké neštěstí by bylo nastalo, jaké, to mně není známo. A přec nacházíme se v roce 1896. a v upravení daně pozemkové se nestalo ničeho.

Ale velect. pánové, ať si nikdo nemyslí, že když dnes mlčíme, bychom bychom se mohli spřáteliti s tím stavem, ve kterém se nachází i upravení daně pozemkové, jako roku loňského. My trváme na tom stanovisku, že se musí sesaditi pozemková daň, poněvadž poměry hospodářské se naskrz pozměnily, a ty poměry, které vládly roku 1887 a 1888 při upravení pozemkové daně, ty dnes nestávají, to je bajka, to patří legendě, minulosti, toho dnes není, a chtíti zase přistoupiti k upravení pozemkové daně, jen co se týče celistvosti sumy, na základě tehdejšího průměru, výměrů hospodářských, to jest křivda, která se nám děje, a proti které se ohražujeme.

Ale, velectění pánové, vedle toho připadé ještě jedna další záležitost, spočívající v tom, že se nespokojíme toliko se sesazením pozemkové daně, my také největší váhu klademe na to, aby při upravení pozemkové daně byl vzat zřetel na ony nesrovnalosti, které se nacházejí při původním upravení pozemkové daně.

Vždyť, pánové, jakmile jen někdo se zabývá touto otázkou, shledá, jak mnohé nesrovnalosti v r. 1887 nebyly odčiněny a že na základě nesrovnalostí těch byla upravena pozemková daň, která naskrze byla nespravedliva.

Velect. pánové, to jsou ty dvě žádosti, ta dvě petita, kteráž v tom ohledu přednáším; přednáším je prozatím jménem svým, ale jsem přesvědčen, že jménem všech zemědělců v tom ohledu mluviti smím, nejprve, aby byla pozemková daň sesazena a za druhé, aby při upravení pozemkové daně tyto nesrovnalosti, kteréž se nacházely tehdy a dnes ještě stávají, byly odčiněny.

Pozemkovou daň, jak jsem pravil, pokládáme za daň - možno, že to slovo není správné - za daň přebytečnou. Jest to daň, která jest uvalena na bedra rolnictva, a rolnictvo tvoří základ a povždy tvořiti bude základ každé řádné upravené společnosti lidské. (Výborně!)

To jest, pánové, druhá otázka, o které jsem si v tomto ohledu dovolil zmínku učiniti, a protož, žádám Vás, byste ráčili jaksi pokládati za správné toto stanovisko, které strana naše byla zaujala na říšské radě, klub Hohenwartův, tím, že byla podala návrh ústy hraběte Falkenhayna, aby prvé, nežli by bylo přikročeno k ustanovení a upravení pozemkové daně, dálo se šetření, kteréž by mělo prokázati, jakým způsobem tehdá ty nepřístojnosti ve vyměřování pozemkové daně byly ustanoveny. Bylo to, pánové, v posledních dnech zasedání říšské rady před našimi prázdninami vánočními; tehdáž již nebyla doba o tom promluviti; důvody, které nás k tomu vedly, byly následující: Jak se ráčíte všichni pamatovati, loňského roku, když se jednalo o upravení pozemkové daně, podal polský klub návrh místopředsedy říšské rady rytíře Abrahamowicze, kterýž pojímal jaksi možnost v sobě, že by při upravení pozemkové daně bylo lze částku 2 nebo 21/2 milionů uspořiti na pozemkové dani. Pánové, daleké to, nedosáhlé naše přání a tužby, ale byl by to substrát, na základě kteréhož bylo by možná dále jednati. Ale, velectění pánové, s těmi náhledy, jaké vláda dnes chová, že by na království české mělo připadnouti 65. 000, to jest ku posměchu, to jest, pánové, k smíchu, a když se přijde s takovou nabídkou, jako pravím, můžeme se smáti, ale o té věci nemůžeme mluviti a já prohlašuji ji úplně za "indiscutirbar. " To jest věc, o které se nesmí mluviti. Když jest uznáno, že království a země potřebují podpory a přijde se s nabídkou 60. 000, to mám za výmluvné, neboť není třeba šířiti se slovy. Proto, pánové, ten návrh byl přijat a podán, abychom na základě specielního šetření okresních a také obecních poměrů mohli prokázati, že poměry naskrze se proměnily.

Následkem toho jest také třeba, aby systém upravení pozemkové daně naskrze byl pozměněn a upraven byl tak, jak dnes toho hospodářské poměry vyžadují, a ty, pánové, jsou naskrz truchlivé ve všech královstvích a zemích tohoto soustátí rakouského.

To jest, pánové, druhá myšlénka, druhý postulat, který stavíme v ohledu hospodářském.

Pánové, se svého stanoviska pravím, že není to pouze zde, v této vysoké sněmovně, kde se s těmito náhledy vytasuji.

Slovům musí následovati také skutky. Když zde to, pánové, pravím, jsem také odhodlán hájiti tento postulat i v jiných sborech v zájmu našeho zemědělství.

Dosud jsem poukázal k tomu, že dnes, jak jsem si dovolil velmi stručným a krátkým způsobem, abych Vás neunavil, naznačiti, že naše zemské finance jsou v zuboženém stavu.

To jest první, co žádáme, aby v tomto ohledu se nějaká náprava stala restitucí jisté části daní.

Na druhém místě jest to další žádosť, aby konečně přáním naším bylo vyhověno snížením a upravením pozemkové daně, podle našich hospodářských poměrů.

Nyní přikročím k třetí z otázek, které jaksi tvoří celistvost, trojici nejdůležitějších hospodářských otázek, o kterých budeme míti příležitost jednati v průběhu příštího zasedání říšské rady, to jest v dozírné době.

To jest otázka uherského vyrovnání.

Neračte se lekat, pánové, když toto jméno zde vyslovuji, že bych snad chtěl vplouti do meritorního pojednání o uherském vyrovnání.

To nikdo z nás nedokáže lépe, než se stalo v posledním jednání v této vysoké sněmovně, a zajisté žádný z našich řečníků nemohl by míti naději dosíci lepšího úspěchu, než kterého jsme došli tenkráte, kdy jednomyslným způsobem jsme poukázali na to, že nikdy a za žádných podmínek nemůžeme již přistoupiti k podobným podmínkám uzavření smlouvy s královstvím Uherským, jak dosud stávaly.

Já, velectění pánové, nechci vejíti do pojednávání o jednotlivých specialních otázkách; jen se svého skromného soukromého stanoviska dovoluji si poukázati k tomu, že dle mého náhledu jsou jaksi tři důležité otázky, které v tom ohledu pro nás v Čechách maji jakýsi význam.

Velectění pánové, vím, že minule pan zpravodaj, muž který v tomto ohledu má velmi značné vědomosti a zkušenosti, pravil, abychom se nepustili jaksi do meritorního jednání o jednotlivých otázkách.

Já také tomuto přání vyhovím. Já pravím, že jsou tři body, na které jsme zřetel svůj obrátili a o jejichž zlepšení se musíme starati.

Na předním místě jest to otázka quoty.

Když pravím otázka quoty, pravím to proto, poněvadž snížení quoty znamená jakýsi finanční úspěch pro nás.

Vždyť úsporou jednoho nebo dvou procent již nastane hmotný jakýsi úspěch.

Já vůbec o jakémsi počtu nebo cifře quoty nechci mluviti; jen o tom buďte ubezpečeni, pánové, že co možno nejdále půjdu a se mnou všichni ti, kteří vřele cítí se zemědělstvím naší země.

Druhá otázka jest otázka sazby železniční a potom otázka restituční a bonifikační, které se uherskou vládou tak štědrým spůsobem oproti importérům uherským, zejména oproti importérům zemědělských výrobků upravují.

Já zde mám po ruce spis, jehožto obsah v pozdější době zajisté sdělím.

Zpráva ta končí následovně:

Když by uherská vláda nebyla s to příznivé prostředky a poměry zjednati uherskému království, pak my se nelekáme ani zrušení obchodní smlouvy s cislajtánskou polovicí říše.

Velectění pánové, co to znamená? To znamená, že se můžeme z podobných zpráv učiti, jakým způsobem se hájí neohroženě zájmy, jakým způsobem bezohledně se hájí to, co nám leží blíže (Výborně!) a také v tomto ohledu jsem přesvědčen, že my všichni pokračovati budeme, že my budeme míti před očima, že se jedná o vitální otázky milionů a milionů obyvatelů tohoto království.

V tom ohledu nebudeme se lekati žádných protiv, poněvadž víme, že jednáme v souhlasu se všemi, které zastupovati míníme. (Výborně!)

Ještě na jednu věc si dovolím poukázati.

Já nechci se zmíniti o způsobu, jakým v království uherském dneska se jedná, na př. proti minoritám národním; já nechci poukázati na to, v jakém skutečně žalostném stavu tam dneska nacházejí se příslušníci národa slovanského. (Živý souhlas, Výborně!) - to jsou Slováci; - nechci ani k tomu poukazovati, jak neslýchaným způsobem se veškerá ta přání potlačují (Výborně!); já chci poukázati jen k soutěži hospodářské, kterou dnes vyvinuje království uherské proti nám a kteráž naše vitální zájmy ohrožuje.

Když, pánové, to všechno shrneme já nepohlížím nijak na politické stanovisko, které však nám nemůže býti také lhostejným, to je samozřejmo - když to všn shrneme, musíme říci: My se musíme spolčiti, ale s tím dobrým vědomím, že musíme podstupovati boj, ale boje toho se nelekáme. (Výborně!)

Vedle našeho usnesení z minulého jednání je třeba, aby za poslanci stálo celé voličstvo, aby to byla jediná kompaktní massa a aby se mohlo říci: Poslanci jsou drženi voliči, voličové nacházejí výrazu svých přání v ústech svých poslanců. Pak to provedeme, pánové, a pak by bylo možno, aby v tom neb onom kraji nemohla býti různá mínění projevována, která samozřejmě zračí se jako neshody a nesrovnalosti.

Jakmile ale tato myšlénka, která se byla šťastným způsobem ujala, by se rozšířila a rozhostila po všech krajích naší vlasti, máme vyhráno a můžeme státi na pevném podkladu, poněvadž víme, že za námi stojí lid a že hájíme zájmy jeho.

Velectění pánové, končím těmito slovy stručný popis hospodářských poměrů, které dovolil jsem si zde přednésti; ale vedle pojednání o politických otázkách míním, že hospodářské otázky zasluhují stejnou měrou ocenění, poněvadž politika jen tenkráte může se honositi úspěchy, když spočívá na hmotném podkladu.

Takovým hmotným podkladem jest spokojený lid, a lid může jen tehdy býti spokojen, když blahobyt se v něm rozhostil a rozšířil; protož také k tomu položme základ, a jak jsem pravil, z hora blahobyt nemůže se šířiti, k blahobytu musí býti položen základ z dola, když se finance zemské upraví a nejnaléhavějším potřebám odpomůže.

Račte povždy, při každé příležitosti, míti na zřeteli to, že český i německý lid jest ohrožen v existenci své, že jest třeba. abychom my jakožto poslanci a zástupcové jeho jemu posloužili a umožnili jeho existenci.

Nyní budiž mně dovoleno, jak již to bývá zvykem, abych zmínil se i o politické situaci naší.

Strana naše, velectění pánové, se letošního roku vrátila do této sněmovny na základě svých dlouholetých zásad, ryze konservativní jak v náhledech tak i ve složení svém.

Ona byla při tom vedena tím přesvědčením, že toliko v jednotnosti strany, v jednotnosti všech názorů spočívá síla

strany, že jen silou touto jednotnou může cíle svého dosíci.

Následkem toho jsme se vrátili, jak jsme dříve zde stáli, v složení ryze konservativním, odhodláni, velectění pánové, co nejvěrněji sloužiti jedné každé zásadě onoho konservativního programu, na základě kterého dříve strana naše byla jednou stála. (Výborně!)

Velectění pánové! Ten přední, nechci říci přední, ale ten hlavní úkol, který jsme si my vytkli, jest následující:

My na předním místě jsme odhodláni hájiti zájmy mravní jak kulturní i hmotné tohoto království.

Ve pěstování citu mravního spatřujeme jakousi záruku dalšího rozkvětu ducha lidského a sice ve směru té pravé osvěty, podle mého náhledu, který každé srdce naplňuje nadšením pro vše, co jest dobré a šlechetné.

Dále. velectění pánové, ve pěstování kulturního a hmotného zájmu spatřujeme základ k dalšímu povšechnému rozkvětu a zmohutnění obou těch národností.

Velectění pánové, není to ovšem tak ledabyle, že to pravím. To jsou zjevy, které v poslední době se udávají a které nás k tomu vedou, dvojnásobnou mocí a silou se zasaditi o tento odstavec programu našeho, aby mládeži naší byl zachován ten drahocenný, nenahraditelný klenot, nadále byl zachován ideal mravnosti, ideál lásky k vlasti.

My se všech stran vidíme, jak právě proti těmto dvěma směrům a myšlenkám se pokračuje, jakým způsobem naléhavým na místě citu mravnosti hledí se citu atheismu zjednat platnosti a jak na místě citu lásky k vlasti vymyšlen mezinárodnostní cit.

Jakmile by se to stalo, pánové, potom všechny ty hrdinné skutky, které byly vykonány v národu českém, všechny hrdinné ideály, jež chovali předkové naši v skutcích svých, rozplynuly by se na čirý materialismus, jeden každý proti jednomu každému by zahájil boj ku hájení a šetření osobních svých zájmů.

To jest stanovisko, na kterémž my trváme. Pánové, pokud běží o pěstování jaksi těchto úkolů pro budoucnosť, potud běží o hájení zájmů našeho lidu.

Ještě jednou opětuji a kladu na to váhu, abych směl zde říci, že my klademe na to největší váhu, aby mládež naše byla vychovávána v citu mravnosti a aby hmotné zájmy našich všech stavů, zemědělského, živnostenského a všech stavů výrobních byly hájeny Vámi upřímně naproti těm, kteří nastupují na místo toho a chtějí rozbíti společnosť lidskou, zakládající se na staleté minulosti.

Ale, velectění pánové, vedle toho ještě stává celá řada jakýchsi otázek právních požadavků, kteréž království tomu přísluší a kteréž lze shrnouti pod jménem státního práva českého.

Strana naše povždy byla hájila tu zásadu, že uskutečnění státního práva jest otázkou, kterouž pokládáme za právní požadavek našeho království.

Pánové, tak zněl ten odstavec v dřívějším našem programu, tak bude zníti v našem nynějším programu a jak tenkráte, tak i nyní nebudou to jen mrtvé litery, které v programu našem jsou vloženy. To bude cit srdcí našich, který nás k tomu vede, abychom přispívali k uskutečnění těchto myšlének.

Požadavky ty, které směřují k uskutečnění státního práva, lze dle mého náhledu se dvojího stanoviska poměrů národnostních mezi sebou a se stanoviska hájení zájmů našich hmotných posouditi.

Na základě zásady jednotnosti, provedení rovnoprávnosti a rozšíření samosprávy zemské lze přistoupiti k tomuto dílu ovšem jen tenkráte, když všichni oni, kteří vřele cítí s touto myšlenkou, jednotně a svorně v tomto ohledu postupovati budou.

Dalek jsem toho, abych se dnes zde zabýval snad definováním neb jakýmsi konkretisováním veškerých pojmů státního práva, nýbrž dovolím si jen k tomu poukázati, že pokládám státní právo za historický útvar; a to jest samozřejmé, že my hájiti budeme státní právo české s toho stanoviska, se kterého se bylo na základě historických příběhů vyvinulo, že my prostě a ryze stojíme na základě tak zv. historického státního práva, které nenaznačuje nic jiného, než že věrni zůstáváme také zásadám, na základě kterých se toto státní právo české vyvinulo.

Kdybych ale směl zde své myšlénky v tomto směru projeviti, dovolil bych si poukázati na předním místě k tomu, že pokládám státní právo české za positivní právo, za jehož restituci za všech případů jsme oprávněni žádati. (Výborně!) Ovšem,

velectění pánové, tato restituce vyžaduje odčinění všech oněch usnesení a činů, kterýmiž posunuta byla ta samospráva a to těžiště činnosti sněmu jednotlivých království a zemí do centralistického zastoupení říše naší.

Již minule jsem si byl dovolil v komisi, kde se o této záležitosti jednalo, náhled svůj projeviti a dovolují si jej zde opět projeviti, a sice v tom směru, že se svého stanoviska pokládám tuto ústavu dnes platící za jakýsi faktický stav, se kterým ovšem počítati musíme, ale za faktický stav, který byl utvořen bez našeho spolupůsobení a proti kterému povždy jednati budeme cestou zákonnou, aby odčinila se ona ustanovení, která nás tíží.

Když se ráčíte ohlížeti po celém oboru činnosti jednotlivých zákonodárných sborů a když budete s to mně říci, v tom neb onom ohledu nám ústava prospěla a prospěla jednotlivým královstvím a zemím, velectění pánové, račte dovoliti, abych to obrátil a ptal se: Jakých úspěchů se dodělala ústava dnešního dne platící?

Spory mezi národnostmi jsou dnes v takové míře, v jaké byly dříve netušeny a my se nacházíme na pokraji záhuby hmotné.

Račte přece dovoliti, zda nenapadá v tom ohledu myšlénka, zda by nebylo lépe, provedením rovnoprávnosti postarati se o to, by byly odčiněny protivy, které dělí národnosť německou a českou.

Rozšířením samosprávy české, pánové, mohli bychom sami jednati o našich poměrech a nebyli bychom odkázáni, aby poslanci, zástupcové národností, kteříž neznají naše poměry, snad při nejlepší vůli měli rozhodovati o poměrech, které jim známi nejsou. (Výborně! Potlesk. )

Nic neschází nežli, aby tyto dvě myšlénky byly přijaty. Tím by se mohla jaksi cesta naznačiti v tomto ohledu, aby provedeno bylo rovné právo.

Pro případ, že bych se v tom ohledu nacházel v protivě se stranou národnosti německé, pravím: Proveďme to, co zákony ústavními jest již ustanoveno, to jest, aby jednotlivým sněmům bylo přikázáno právo, provésti jednotlivé zákony a návrhy zákonů, přijaté říšskou radou podle jednotlivých poměrů království a zemí!

To není požadavek, který by čelil proti nim. Když se praví, že by to byla