manstvích, v r. 1895 zřízeny byly stanice toliko v 12 obvodech, a ano, mohu říci, vlastně ani aktivovány všude nebyly; velectění pánové, dnešního dne již pomýšleti na to, aby byla zřízena tak drahá instituce inspektora, to mohu říci, že mi přichází ta myšlénka tak, jako že se chce zříditi pastýř bez stáda, aneb, jak bylo docela správně v zemědělské komisi jedním zástupcem rolnictva samého řečeno, že se zřizuje generál bez vojska. (Tak jest. )

Z toho, velectění pánové, vidíte, že uznávám na základě toho všeho co jsem nyní řekl, návrh, který byl zemědělskou komisi dnešního dne nám předložen za úplně předčasný, za návrh takový, na který bylo ještě dosti času, až by se na celé oblasti vlasti naší provedly stanice, nad kterými by měl dozor míti.

Já nemohu souhlasiti s panem zpravodajem, že by orgán tento, dobytčí inspektor, byl způsobilým a vyhovoval nám také v tom, aby již při zřizování stanic sloužil co poradní orgán a netoliko aby snad vedl dozor nad zřizováním stanic.

A proč s tím nesouhlasím ? Poněvadž, kdyby měl inspektor takový vyhověti ve všech nově se zřizujících stanicích, ve všech šedesáti českých a třiceti německých hejtmanstvích, své úloze, nevím, jak si to představujete, kde by musil nejprve býti, kde se nová stanicemi, zřizovati, poněvadž s tím zřizováním nemůžeme čekati na dlouhá léta a právě proto nebylo by možné, aby úloze této vyhověl.

K tomu není jeho potřeba při zřizování těchto stanic a bylo by smutným úkazem pro vaše zemědělce, aby potřebovali nějakého informátora jako dítě nějaké.

Když se uzná za potřebné zříditi nějakou stanici, o tom jest jednotná instrukce od zemědělské rady dána a dle této instrukce dovedou zemědělci pomocí sil, které mají, pomocí hospodářských družstev a společenstev a pomocí učitelských sil, které tam jsou na zimních školách hospodářských nebo středních si poraditi; ostatně máme ještě kočující učitele a delegáty zemědělské rady. Ti dovedou zajisté hned najíti cestu, jak by takovou stanici zřídili.

Proto nemohu s tímto názorem souhlasiti, a tím také odpadá, že co dozorčí orgán jest předčasný tento inspektor proto, poněvadž vlastně dnes ještě nemá nad čím dozor nésti.

Leč, velectění pánové, i ve věci samé nemohu v mnohém ohledu stotožniti se s nadějemi, jež do dobytčích inspektorů semo tamo některými pány zástupci zemědělců se kladou.

Ano mám i vážné námitky proti přijetí Vašeho návrhu slavným sněmem bez slyšení všech kompetentních činitelů, kteréžto slyšení se do dnešního dne neprovedlo.

To jest velice cenný moment, že vždycky, když nová položka se má vřaditi, kteroužto položkou nová břemena se ukládají a stálá břemena našemu poplatnictvu, jest potřeba slyšeti nejen komisi ku příkladu zemědělskou, nýbrž i komisi rozpočtovou, že jest potřeba slyšeti i jiné kompetentní orgány, které dosud slyšeny nebyly. (Tak jest!).

O tom ještě chci zvláště se zmíniti, velectění pánové. Co se mne týče, já uznávám instituci dobytčích inspektorů, na niž žádáte položku hnedle 6. 000 zl. nepoměrně drahou, drahou tak, že není v žádném poměru s tím prospěchem, kterou by věc mohla vzíti.

Celková subvence státní a zemská na chov dobytka obnáší, jak víte, pro loňský rok něco přes 22. 500 zl., a sice pro sekci českou dostali jsme něco kolem 12. 000 zl., německé sekci dostalo se 8. 000 zl. od státu - na veškeré zvířectvo.

Zemské subvence dostalo se na hovězí dobytek 2582 zl. české sekci, a německé, sekci 2718 zl.; mimořádná subvence obnášela 5000 zl., překročila se však jaksi, jak se mnon laskavě sdělil pan zpravodaj zemského výboru, asi o 2000 zl.

Mimo to byla tady, jak jsem již pravil, subvence státní, která na celkový chov obnášela pro oba dva odbory kolem 20. 000.

Jestliže, velectění pánové, porovnáme tuto položku na chov dobytka s položkou, která má se dnes usnésti pouze na inspektora dobytčího, uzná každý z Vás, že tato položka na dobytčího inspektora jest poměrně příliš vysoká - a naopak ta položka na subvencování chovu dobytka příliš nepatrná k udržení jedné osoby. (Výborně !)

A sumu tuto, velectění pánové, těch 6000 zl. má pouze země nésti, která na subvence, jak jsem již s Vámi sdělil, poměrně nepatrnou částku dosud nesla; a tu se musí přece jen každý z Vás tázati, což by neměl ten stát přispívati na dozor nad zvelebením chovu dobytka, když přispíval dosud na subvence dobytčí? (Posl.Krumbholz volá: To neuznáváte žádné inspektory. )

Velectění pánové, Vy právě uznáváte ten dozor za potřebný, a kdežto Vy žádáte za takovou položku, já proti němu mluvím, poněvadž ten dozor neuznávám za potřebný, proto říkám, že když chcete, aby již někdo náklad nesl, ať ho nese stát a nejen, abyste žádali peníze na ten dozor od země. Ten dozor jest přílišně drahý, když žádáte, aby země nesla náklad veliký, a nechcete, aby stát se zde súčastnil.

Já říkám, velectění pánové, že na ten dozor, kdyby se měl vůbec zříditi, - ačkoliv oproti němu jsem - by měl vším právem i stát přispívati, a proto by se melo vším právem - dříve než Váš návrh by se měl přijmouti - vyjednávati s vládou, zdaž by ona měla na ty inspektory, které Vy navrhujete, a které my neznáme, za potřebné přispívati.

Avšak zdá se mi a lituji toho, že nacházíme se dnešního dne ve znamení jistého fabrikování rozmanitých inspektorů. (Tak jest!) a kdybych měl dnes všecky ty inspektory, kteří jsou již stanoveni a projektováni, jmenovati, dlouho bych Vaši trpělivost bral zde na skřipec. A, velectění pánové, právě proto ponechám to jiným pánům řečníkům, kteří snad si vezmou tu práci, aby Vám oznámili, kolik inspektorů jest již sfabrikováno a kolik je jich ve mlýnku, kolik se jich má znovu udělati.

Ale, velect. pánové, mimo to, co jsem řekl, mám ještě mnohé jiné věcné důvody proti potřebě zřízení nové instituce dobytčích inspektorů.

A tu, pánové, musíme vždycky také vzíti ohled na analogii. Dovolím si prohlásiti, že tu myšlénku sleduji od mnoha roků a transplantoval jsem ji z Dolních Rakous do naší české vlasti, i dovolím si Vás upozorniti, že v Dolních Rakousích ustanoveny byly plemenné stanice r. 1888 a počet jich obnáší kolem půl sta a plemenných ústavů že existuje kolem 60ti a když se mnu budete tázati, velectění pá nové, kolik inspektorů mají již při takovém pokročilém ústavu v Dolních Rakousích, musím Vám odpověděti, že doposud ani jednoho (Slyšte!) a že obstarávají funkci tuto v Dolních Rakousích 4 kočující učitelé. (Slyšte!)

Ale mám zde data, velectění pánové, netoliko z Dolních Rakous, nýbrž i z Haliče, z Moravy a Krajiny, a když se mne budete tázati, kolik tam mají dobytčích inspektorů, musím Vám odpověděti opět: žádného. A konečně Vám musím odpověděti, kolik v Rakousku jest vůbec inspektorů dobytčích, že vůbec žádného. Následkem toho vidíme, pánové, že my vlastně máme dělati začátek s fabrikováním dobytčích inspektorů, kteří vlastně se stanicemi jsme přišli k číslu, že bychom je na prstech spočítali.

Chcete, velectění pánové, již pro tyto stanice zříditi zvláštního inspektora s takovým drahým nákladem?

Což by nemohli, velectění pánové, i naši kočovní učitelé a učitelé zemských hospodářských škol funkci tu zastávati dle jednotných instrukcí, které by se zemědělskou radou, jediným kompetentním orgánem, dávaly?

Potom, velectění pánové, uspořil by se tím zajisté ten drahý aparát, jehož prospěšnost také, velectění pánové, jest dnešního dne velmi problematická; neboť přece každý z Vás musí přiznat, kdo mně může za to ručiti, že inspektor ten, kterého si zřídíme, a kterému také dáte funkci tu, bude takovou silou skutečně vynikající a užitečnou, že Vám vyváží velikou oběť, kterou na něho dáváte?

Za to nemůže žádný ručiti, a proto uznávám, že i v tomto ohledu není dnešního dne na místě, abychom pomýšleli na zřízení zvláštního inspektora, a při nedostatečné kvalifikaci inspektora takového přijde celý náklad úplně na zmar.

Mimo to však, jak jsem se již byl zmínil, také nebylo by ani vůbec možno, zvláště tomu českému inspektoru v těch 60 hejtmanstvích vyhověti všem povinnostem, které mu ukládáte ve svých instrukcích. Nebylo by to možno ani tomu německému v těch 30 hejtmanstvích, a proto uznáte, velectění pánové, jestli ten plat byl by stejný pro toho českého inspektora s 3000 zl. a pro toho německého také s 3000 zl., kdežto ten český by mel dozor na 60 a ten druhý německý na 30 hejtmanství.

Velectění pánové, Vy v tom vidíte rovnoprávnosť, poněvadž to jest ve Vašem prospěchu; kdyby to bylo opačně, zajisté byste řekli, náš německý inspektor musí dostati jednou tolik.

Však, velectění pánové, nebudu se dotýkati těchto stránek více politických, mám zde tolik momentů věcných, skutečných, že není potřebí také s tohoto stanoviska potírati tento předčasný Váš návrh.

Kromě toho vlak nemohl bych i z té příčiny slavnému sněmu odporučiti, aby se dnes usnesl pojmouti navrženou položku do letošniho rozpočtu, poněvadž máme před sebou pouze usnesení komise zemědělské. Prve než uvrhneme na poplatnictvo nové břímě, uznávám za žádoucí, aby se vyžádalo usnesení rozpočtové komise, potom usnesení zemského výboru a mimo to také votum českého odboru rady zemědělské.

Poněvadž německá sekce již podala své dobrozdání (Hlas: český odbor vyjádřil se zamítavě) - máme zde tedy jen negativní votum a musilo by se potem vyžádati positivní votum. Toto negativní votum přesvědčuje mne tím spíše, že dnešního dne žádný český poslanec nemůže mluviti a hlasovati pro to, když český odbor zemědělské rady, který jest kompetentním, proti věci se vyjádřil.

Dokud se, velectění pánové, tak nestane, dokud nebudou slyšeny tyto jednotlivé k tomu kompetentní korporace, varuji Vás, velectění pánové, před každým usnesením, které bych musil dnešního dne pokládati za velmi nevhodné a unáhlené.

Ano, já jsem toho náhledu, že dnešním usnesením sněmovním porušena by byla kompetence zemědělské rady a hlavně českého odboru. Německý odbor učinil již usnesení, ale český odbor dosud, jak mně bylo řečeno jedním z pánů členů, positivně se nevyjádřil, a učinil toliko zamítavé usnesení (Posl. Krumbholz: Zemědělská rada jest podřízena sněmu) Velectění pánové, na tuto interjekaci nepotřebuji odpovídati, poněvadž každý, kdo ji slyšel, zodpoví si ji sám.

Proto jsem zbaven toho, abych na tuto interjekci odpověděl.

Já ze všech těchto důvodů, které jsem byl pronesl, musím Vám dnes učiniti návrh odročovací.

Já táži se Vás, pánové, k čemu také takový chvat? Což vzejde odročením snad o jeden rok nějaká škoda a sice českému nebo německému zemědělství? (Hlas. Docela žádná!) A k tomu musím odpověděti a zcela správně odpověděti, že jak jeden zástupce rolnictva zde pronesl, že docela žádna, naopak, velectění pánové, nevzejdo škoda, ale úspora, neboť německý odbor zemědělské rady a to račte vzíti v úvahu Vy, páni zástupcové rolnictva, má již dnešního dne svého provisorního dozorce, na r. 1896., který se spokojí se 000 zlatými.

A nyní, když on se spokojí se 6 sty, chcete mu, Vy, velectění pánové, dáti 3. 000 zlatých.

Já nevím, co děláte, když jest sdělána smlouva s tím dozorcem na 600 zl. - pánové, vysvítá to ze samé zprávy zemědělské komise a vidíte, pánové, ta zpráva jest zpracována samým panem referentem německého odboru a je to tedy pravda - následkem toho nevím, proč ten chvat, a proč letošního roku najednou má se fabriko váti inspektor se 3. 000 zl. (Poslanec Adámek: 3. 000 jest více než 600).

Ovšem, ale pro poplatníky je to také více.

Já myslím, velectění pánové, nám se to lehko rozdává, když to do naší kapsy tak hluboko nejde; ale když hospodaříme s cizím majetkem, máme býti opatrnější než kdybychom z vlastní kapsy to dávali. (Tak jest!) Vy, páni zástupci zemědělců, nemáte býti tak splendidní a vyhazovati peníze, kde toho není potřeba (Poslanec Krumbholz: Takovéto naučení nepotřebujeme od Vás). Takové naučení dávám každému, kdo zbytečně plýtvá penězi zemskými!

Tedy, pánové, poněvadž jsem pravil, že německá sekce zemědělské rady má již svého inspektora se 600 zl., odpovídám, že zvyšování nějakého není potřeba, ale naopak, že je to užitečně, aby při tom zůstalo. My bychom tím měli úsporu, kdybychom nemusili tak mnoho dáti. Slyšeli jste že zástupci české sekce zemědělské rady si toho nepřejí a jak jim tedy snem může něco vnucovati, když si toho sami nepřejí?

Z toho poznáte, že je to zcela zbytečné, abychom dnešního dne se usnášeli, abychom nevyčkali aspoň jednoho roku, dokud kompetentní orgán nám k tomu nedá svého dobrozdání. Já Vás varuji ještě jednou, velectění pánové, z této strany, a sice tím důtklivěji, že zástupci zemědělců v této těžké době a v této krisi zemědělské s penězi zemskými by měli lépe hleděti hospodařiti, než se děje.

Včerejšího dne povznesl z oné strany, z řad německých, pan posl. Heinzel svůj hlas, kde varoval proti plýtváni zemskými penězi, dle mého náhledu na nepravém místě. Bylo jednáno o zřízení sv. Václava a tu myslím, že by to bylo bývalo více na místě, kdyby si byl pan posl. Heinzel nechal to své varovné povznesení hlasu pro dnešek proti zbytečnému plýtvání penězi zemskými na docela zbytečného dobytčího inspektora, a myslím, že by mu bylo jeho voličstvo za to mnohem vděčnější, než za tu jeho včerejší výtku.

Ale, velectění pánové, mimo to by bylo bývalo nebezpečno, kdyby snad najednou dodatečně mělo na jevo přijíti, že snad zřizování nějaké nové instituce, já neříkám, které, dělo se snad pouze s ohledu nějaké sinekury. (Tak jest!)

V tom ohledu musíme míti zejména my zástupcové zemědělců se na pozoru, abychom v ohledu tom vždy měli čisté ruce.

Z těchto všech uvedených důvodů, velectění pánové, dovoluji si odporučiti Vám co nejvřeleji přijetí následujícího návrhu:

"Slavný sněme, račiž se usnésti: Petice německého odboru zemědělské rady pro království české za systemisování místa inspektora pro chov dobytka postupuje se zemskému výboru, aby vyžádav si zdáni obou sekcí rady zemědělské v příštím zasedání podal sněmu zprávu s návrhy. " A tím končím. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Pan poslanec dr. Dvořák činí následující návrh:

"Slavný sněme, račiž se usnésti: Petice německého odboru zemědělské rady pro království české za systemisování místa inspektora pro chov dobytka postupuje se zemskému výboru, aby vyžádav si zdání obou sekcí rady zemědělské, v příštím zasedání sněmu podal sněmu zprávu s návrhem. "

Der Herr Abg. Dr. Dvořák -stellt folgenden Antrag.

Der hohe Landtag wolle beschlußen: Die Petition der deutschen Sektion des Landeskulturrathes für das Königreich Böhmen um Systemisirung der Stelle eines Thierzuchtinspektors, wird dem Landesausschusse mit dem Austrage abgetreten, hierüber nach Anhörung des Landeskulturrathes in der nächsten Landtagssession Bericht zu erstatten und Anträge zu stellen

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt und steht in Verhandlung.

Ich ertheile nunmehr das Wort dem H. Abg. Grafen Schönborn.

Landesausschußbeisitzer Graf Schönborn: Es ist meine Pflicht aus einige Sätze in demBerichte der geehrten Landeskultur-Commission hinzuweisen, welche, wie ich mir auszuführen erlauben werde, mit den Umständen nicht vollkommen übereinstimmen. Ich war nicht anwesend, als die Angelegenheit in der Landesculturcommission verhandelt wurde und ich hatte mir schon dort erlaubt, diese Irthümer aufzuklären. Es wird aus der ersten Seite daraus hingewiesen, dass in Durchführung der von der deutschen Section des Landesculturrathes beschlossenen Maßnahmen der Landesausschuß schon seit 2 Jahren die Verkeilung der Subventionsstiere und Errichtung der Rindviehzuchtstationen auf Grund der vom Landesculturrathe beschlossenen Bestimmungen vornimmt.

Nun ist das wahrscheinlich nur ein lapsus calami, denn es ist ja bekannt, dass der Landesausschuß die Verkeilung der Subventionsstiere und Errichtung der Rindviehzuchtstationen nicht vornimmt, sondern es sind dies Ausgaben, welche dem Landesculturrathe selbst zukommen und welche der Landesculturrath respective die deutsche Section selbst in einer sehr zwickmäßigen Weise seit einer Reihe von Jahren durchführt; der zweite Irrthum findet sich auf der dritten Seite, wo daraus hingewiesen wird, dass eine Eingabe, die die deutsche Section des Landesculturiathes - hier steht am 19. December 1894 - dem Landesausschusse überreicht habe bis heute eine Erledigung nicht gesunden habe. Nun beehre ich mich dazu zu bemerken, dass diese Eingabe vom 21. nicht vom 19. Dez. zum Landesausschusse gelangt ist, - wenn mir recht errinnerlich ist, am 4. oder 5. Jänner 1895  und unter Zahl 417 vom 28. Feber desselben Jahres dem Landeskulturrathe behufs weiterer Erhebungen wieder rückgemittelt worden ist.

Es ist ja richtig, dass diese Erledigung nicht an die deutsche Sektion gegangen ist, aber ich bemerke, dass nach dem Wortlaute des Gesetzes über den Laudeskulturrath die Correspondenz zwischen dem Landeskulturrathe und dem Landesausschusse, sowie zwischen dem Landeskulturrathe und der Regierung im Wege des Centralkollegiums geschieht.

Endlich ist noch ein weiterer Irrthum richtigzustellen. Es ist nämlich in dem Berichte bemerkt, dass im Jahre 1895 in Folge dieser Nichterledigung durch den Landesausschuß ein Resolutionsantrag gestellt worden sei von Seite des geehrten Herrn Berichterstatteis, und dass dieser Resolutionsantrag zu einem Beschluße des hohen Landtages geführt habe usw.

Nun erlaube ich mir darauf aufmerksam zu machen, dass derselbe Irthurn, wie er hier wiederholt wird, sich auch in einer Interpellation einiger geehrten Herren - ich glaube der HH. Abg. Dr. Milner und Stephan Richter - vorgefunden hat, welche gleich in den ersten Sitzungen des hohen Landtages an Se. Durchlaucht den nenn Oberstlandmarschall gerichtet Worden morden war.

In Beantwortung dieser Interpellation hat Seine Durchlaucht in der Sitzung vom 13. Jänner jedoch hervorgehoben, dass der Veschluss des hohen Landtages in dieser Sache nicht vorliegt, sondern, dass die am 14. Feber, also während der Budgetdebatte vorigen Jahres vom H. Abg. Dr. Milner beantragte Resolution allerdings genügend unterstützt und der Budgetcommission zugewiesen wurde, dass sie aber das Schicksal sehr vieler anderer derartigen Resolutionen, welche während der Budgetdebatte beantragt weiden, geheilt hat, und dass eine Beschlußfassung seitens des hohen Landtages über diese Resolution nicht erfolgt ist.

Nachdem ich in Kürze diese die Sache allerdings, wie ich ausdrücklich zugestehe, nicht weiter berührenden Irrtümer hier richtigzustellen mir erlaubt habe, beehre ich mich aus die Sache selbst zu kommen.

Es ist ganz richtig, Wenn der geehrte Herr Berichterstatter bei der Einleitung seines Berichten daraus hingewiesen hat, dass der Landesausschuss als solcher principiell sich bezüglich der Bestellung eines Thierzuchtinspektors bei der deutschen Sektion nicht ablehnend verhallen hat.

Eine gewisse ablehnende Haltung hat jedoch allerdings seitens des Vertreters des Landesausschusses in den Sitzungen des Ausschusses der deutschen Sektion stattgefunden, als diese Sache sich zum erstenmal aus der Tagesordnung dieser Sektion befunden hat.

Eine ganz grundhältige, principielle Behandlung der Frage schien damals nicht gut möglich, und ich habe mir erlaubt darauf hinzuweisen, dass meiner Ansicht nach es sich vielleicht nicht empfiehlt, sofoit mit der Bestellung eines derartigen, doch ziemlich kostspieligen Organs vorzugehen, bevor nicht die faktischen Grundlagen dafür geschaffen, bevor nicht diejenigen Veranstaltungen getroffen, sein Würden, zu deren Inspizierung der Inspektor bestimmt werden soll.

Ich habe damals auch - ich gestehe offen - das ist allerdings ein Standpunkt, der eine besondere Bekämpfung in der deutschen Sektion gefunden hat, und auch hier wahrscheinlich bekämpft werden würde, - ich habe damals auch darauf hingewiesen, dass es vielleicht nicht notwendig sei, bei jeder der Sektionen einen separaten Inspektor anzustellen, sondern dass ein Inspektor für das gesammte Gebiet hinreichen Würde, Wobei, so viel ich mich erinnere das war vor drei Jahren, vielleicht lege ich mir die Worte anders in den Mund, als ich sie gebraucht habe - Wobei ich darauf hingewiesen habe, dass es doch von großer Wichtigkeit sei, dass eine derartige Fachkraft einen Ueberblick über die Viehzuchtverhätnisse im ganzen Lande erhalte, dass deswegen die Bestellung eines Inspektors für das gesammte Gebiet empfehlenswerth sei.

Ich bemerke dazu allerdings, dass die praktische Durchführung einer derartigen Bestellung insoferne vielleicht schwierig Ware, als ja nach den bekannten gesetzlichen Bestimmungen über den Landesculturrath jeder Sektion die Bestellung ihrer Beamteukräste obliegt und in ihre Competenz fällt.

Ich habe endlich, und das war noch ein Weiterer Grund, weswegen ich im Anfang persönlich gewisse Einwendungen gegen die Durchführung dieser Maßregel mir vorzubringen er« laubt habe, ich habe endlich darauf hingewiesen, dass es mir scheint, dass eine prinzipielle Lösung von Vorfragen doch an erster Stelle dei der Durchführung dieser Angelegenheit zweckdienlich erscheinen Würde und eine Einigung darüber, wie die Eintheilung des Landes in Zuchtgebiete zu ersolgen habe, nach welchen Grundsätzen hiebei vorzugehen wäre.

Das waren Bedenken vom sachlichen Standpunkte, welche ich im Verlaufe der Zeit gegen die Bestellung eines Zuchtinspektors anzuführen mir erlaubt habe. Ich wiederhole ausdrücklich, dass ein stenografisches Protokol über die Sitzungen des Landeskulturrathes nicht geführt wird, und dass es möglich ist, dass ich mir die Sache anders zurecht lege, als ich sie in der öffentlichen Sitzung gesagt habe, aber ich glaube, bass ich den Gedankengang, wie ich ihn damals gelegt habe, so ziemlich richtig wiedergegeben hobe.

Nun wird es vielleicht unlogisch erscheinen, wenn ich, nachdem ich zuerst sachliche Bedenken gegen die Durchführung dieser Maßregel ausgeführt habe, schließlich zu dem Resultate komme, heute die Annahme des Antrages der Kommission wärmstens zu befürworten. Es hat sich nämlich im Verlause der Zeit gezeigt, dass eine Einigung über die prinzipielle Frage, eine Einigung über die Frage der Einteilung des ganzen Landes in Zuchtgebicte und über den Vorgang, der bei dieser Einteilung einzuhalten Wäre, in allernächster Zeit, wenigstens um optimistisch zu sprechen, vielleicht nicht erzielt werden dürste.

Seit dem Jahre 1893 und im Laufe der Jahre 1894 und 1895 wird diese Angelegenheit in ämtliche und außerämtliche Verhandlung gezogen, und ich bemerke, dass ich, da die Correspondenz zwischen dem Landesausschuße und dem Centralcollegium zu einem greisbaren Resultate, einem bureaukratischen Resultate nicht geführt hat, daraus durchaus keinen Tadel für das Centralcollegium herleiten will. Ich muss bekennen, dass mittlerweile die umfangreichen Schriftstücke, die gewechselt Worden sind, im außeramtlichen Verkehr bei verschiedenen Conferenzen auf das Nachdrücklichste und Eingehendste behandelt worden find, ein Vorgang, der bei derartigen Fragen sich nicht als ganz unpraktisch darstellt.

Wenn ich mir jetzt erlaubt habe, den Antrag zu befürworten, geschieht es deshalb, weil ich fürchte. Wenn wir darauf warten sollten, bis diese Einigung über die prinzipielle fachliche Frage erzielt Werde, und Wenn wir barauf warten sollten, bis sich eben die andere Section dafür erklärt, dass eine derartige Maßregel für das ihr zugewiesene Gebiet durchgeführt werde, dass die Sache jedenfalls noch ziemlich weit hinausgeschoben werden dürste. Dass die Thätigkeit, welche für einen Viehzuchtinspektor vorgeschlagen Wird, eine ziemlich umfangreiche und auf praktischem Gebiete sich bewegende sein wird, geht aus dem uns vorliegenden Berichte der Landeskulturkommission hervor.

Der Bericht zählt auf der 2. Seite in einem Absatze ziemlich gebrängt alle jene Zweige der Thätigkeit auf, welche der Rindviehzuchtinspektor durchzuführen haben Würde.

Dieser Passus beruht auf einem detaillirt ausgearbeiteten Berichte der deutschen Sektion, der mir vorliegt, und der im J. 1893 erstattet worden ist und zwar am 9. Dezember 1893, worin schon ein ganz formuliertes und ausgearbeitetes Statut für den Viehzuchtinspektor vorgelegt wurde.

Ich glaube daher, dass es sich empfehlen Würde, diesen Versuch zu machen und die von dem Landeskulturrathe, der deutschen Sektion des Landeskulturrathes angesprochenen Beträge und angesprochenen Maßnahmen Wirklich zur Durchführung zu bringen.

Es ist ja richtig und das kann auch eingewendet werden, dass das ganze Institut des Landesfkulturrathes an und für sich genommen vielleicht nicht dahin führen sollte, dass fachliche Arbeiten von angestellten Beamten durchgeführt werden.

Die Institution des Landeskulturrathes ist eigentlich so gedacht, dass die Interessenten, selbst diejenigen, denen das Wohl und Wehe der Landwirthschaft am meisten am Herzen liegt. Weil sie eben selbst Landwirthe sind, dass diejenigen derartige Arbeiten durchführen bereit« willig und kostenlos.

Andererseits ist es begreiflich, wenn in unferem Zeitalter, Welches ja leider in vielfacher Beziehung zu einer Bureaukratisierung aller Institutionen hinneigt, dass in unserem Zeitalter, wo eine gewisse Vielschreiberei auch bei solchen Fachinstitutionen eingeführt werden muss - es geht nicht anders, weil die Leute eben schreiben wollen - dass bei diesem Bestreben auch die betreffenden maßgebenden Faktoren zu der Einsicht gekommen sind, dass eine zweckdienliche Durchführung dieser Angelegenheit eben nicht anders möglich ist, als durch die Bestellung eines derartigen ständig angestellten Fachorganes, dem also der Charakter eines Beamten zukommen würde.

Der geehrte Herr Abgeordnete, der soeben gesprochen hat, hat ein besonderes Gewicht darauf gelegt, dass eine Ueberschreitung der Competenzvorschristen- ich glaube, so hat er es genannt - hier eingetreten sei, und dass die böhmische Section nicht gehört worden sei.

Nun, die böhmische Section hat in der Sache selbst schon ihr Gutachten und ihren Bericht vorgelegt und hat sich - ich glaube, ich habe schon früher darauf hingewiesen - prinzipiell dagegen ausgesprochen, dass ein Thierr zuchtinspektor angestellt werde, sie hat erklärt, dass sie diese Maßregel nicht ins Auge fassen wird, bevor nicht die Eintheilung in Zuchtgebiete durchgeführt sein Wird.

Wenn nun nicht für die böhmische Section sofort, sondern vorläufig für die deutsche Section die Austeilung eines Inspektors geplant wird, so glaube ich, liegt eine Ueberschreitung der Competenzvorschriften, Was die böhmische Section betrifft, kaum vor.

Im Uebrigen weise ich darauf hin, dass auch nach dem Antrage ausdrücklich die Bestellung eines Inspektors für das Gebiet der böhmischen Section der Antragstellung dieser