rodičové přivedou chlapce k mistrovi, nežádají, aby se něčemu naučil, nýbrž ptají se, jestli dostane plat. Následkem toho musí mistr takového chlapce přidržeti ku práci v dílně.

Oběti, jaké přinášejí obce na toto pokračovací školství, jsou veliké. Chci poukázati pouze na Prahu. Praha sama věnuje na pokračovací školství náklad skoro 50 tisíc zlatých; náklad totiž na pokračovací školy pro chlapce činí 35 tisíc zl. a na pokračovací školy pro dívky 15 tisíc zl., dohromady tedy celý náklad 50 tisíc zlatých.

Návštěva těchto škol činila loňského roku 3600 učňů a 370 dívek, tedy skoro v celku návštěva 4000 ročně.

Tyto školy trvají skoro 22 roků, jak svědčí zpráva, kterou mám v rukou a která je 22tá, a ty školy do dneška postrádají svého upravení.

Řiditel i učitelé jsou takřka na čtrnáctidenní výpověď a dosud nemáme zákona, abychom mohli donutiti žáka, by do školy chodil, a když do školy nechodí, aby mu mohlo učení býti prodlouženo.

Ještě zde máme mimo to státní pokračovací školu večerní při státní průmyslové škole.

Tuto školu navštěvoval loňského roku 701 žák. Zajímavo je, že má to býti škola utraquistická, ale byl tam loňského roku 701 žák a mezi tím pouze 15 Němců. K vůli těmto vyučovalo se tam také utraquisticky.

Je to karakteristické, poněvadž je tím podán důkaz, že v Praze nemáme takřka německého řemeslníka. Pravím to, aby si pánové z druhé strany, když budou mluviti o Praze německé, z toho vzali příklad.

Tato škola má náklad 8000 zl. mimo budovu.

Nutno jest se zmíniti o podmínce státu, když udělí pokračovací škole subvenci, a ta podmínka jest jednou z hlavních, že se musí jakási čásť, a ta je ne nepatrná, věnovati na zakoupení učebních pomůcek, a tyto učební pomůcky si vyhrazuje ministerstvo osvěty, že jsou majetkem státu na této škole.

K charakteristice těchto učebních pomůcek sloužiž to, pánové, že většinou se musí kupovati tyto pomůcky německé, poněvadž českých bohužel posud nemáme, aspoň jen velmi nepatrnou čásť, poněvadž tyto učebné pomůcky se vydávají pomocí opět státní podpory.

Mezi 127 předměty, jež mají pokračovací školy za pomůcky, jest pouze 7 českých, takže velkou částí tyto pomůcky nejsou ani žákům srozumitelný, nejsou prakticky ani k potřebě, poněvadž 99% našich žáků v pokračovacích školách německy nerozumí.                                      

Praha, jak jsem pravil, velikou čásť věnuje na pokračovací školství, a může se vším právem tím chlubit, že Praha jest matkou pokračovacího školství v Čechách.

Já jsem přítel pokračovacího školství, poněvadž jsem jedním, já se na to pyšním, z prvních žáků oné pokračovací školy, která byla založena v roce 1859. pomocí průmyslové jednoty.                    

Tenkráte ještě učil tam a prvním ředitelem byl nezapomenutelný professor Dr. Purkyně, vyučovali tam Mužák, Štolc, Ammerling, a já zde jim skládám dík, ježto tato pokračovací první škola v Praze učinila ze mne vlastence českého.

Ovšem, tekráte byly jiné poměry v našem školství, nežli jsou dnes, jakkoliv to byla doba za Bachova absolutismu, přece učitelé nebyli tak spoutáni jako dnes.

Tenkráte se nám nezakazovalo v pokračovacích školách a v obecných školách, aby se nám vykládala historie doby husitské, historie sl. království českého; dnes i jindy velice často jsem na to poukázal, proč naše pokračovací školství dnes nebéře ohledu k tomu, aby vyučovalo historii české. Pánové poněvadž jest to velice důležité zvláště v době naší, bohužel dnes z obecných škol se to výmýťuje. V čítankách se vypisuje pouze historie říše rakouské. My víme, pánové, že říše rakouská dle toho jména vlastně ani nestává, jest to bezejmenná čásť Cislajtanie, a historie, které se učí pod tím jménem historie rakouské, ta pro nás alespoň pro každého Čecha-vlastence není příliš příjemná. (Tak jest?) My jsme hrdi na historii svou českou. Co se vyučuje místo historie české dnes a na něco se klade váha i v pokračovacím školství?

Hladně na pěstování rakušáctví a na pěstování loyality. A čeho se tím docílilo ? Místo, aby vycházeli žáci, kteří by byli naplněni loyalitou, vidíme že se vzmáhá internacionála, beznárodnost. V té věci bych si přál, aby ve vyučování se stala náprava.

Končím a přimlouvám se za to, aby slavný zemský výbor hleděl k žádosti, kterou podala městská rada pražská, aby byla zvýšena subvence na naše pokračovací školství. Praha činí, co může, více činiti nemůže pro školství své. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ku slovu pan poslanec Němec.

Dávám jemu slovo.

Posl. Němec: Slavný sněme! Přihlásiv se k slovu, prohlašuji předem, že budu hlasovati pro zprávu rozpočtové komise a že budu hlasovati také pro resoluci navrženou p. posl. Schwarzem.

Pokud se týče stavu nynějšího školství pokračovacího a pokud se týče zprávy rozpočtové komise, nezbývá mně ovšem k tomu, co pan zpravodaj a oba páni řečníci přede mnou byli vyslovili, mnoho přidati. Chci-li přece promluviti, činím tak pod dojmem prohlášení vládního ve školské komisi.

P. posl. Schwarz vylíčil již ono vládní vyjádření a nejzajímavější část tohoto vyjádření vládního jest, že vláda proto si nepřeje zákona zemského o školách pokračovacích v království českém, aby prý se tím živnostníctvu českému břemeny nepřitížilo.

Velectění pánové, jménem pokročilých živnostníků, jménem společenstev živnostenských a také sjezdů živnostenských i jménem obchodních a živnostenských komor, které měly bezpočtukráte již příležitost vysloviti svá přání, aby pokračovací školství bylo zákonem v království Českém opraveno, protestuji proti této hospodárnosti a proti této starostlivosti.

Jménem pokročilých živnostníků pravím, že oni rádi ponesou tuto nepatrnou oběť, bude-li zemským zákonem školství pokračovací upraveno.

Přál bych si, aby vysoká vláda tak, jak jest pečlivou o stav živnostníků v království českém, když běží o vydání zákona zemského o školství pokračovacím, byla pečlivou i v jiných směrech, aby se postarala o zvelebení živnostnictva a vedle toho, aby také nařídila berním úřadům při vybírání berně, aby na malé živnostnictvo braly více zřetele, a berním šroubem jemu nepřitižovaly. (Tak jest! Výborně'!) a tím si zajisté získá větší zásluhy nežli šetřením na tomto místě, při kterém, hledíme-li pánové, k průměrné výdělkové dani při řemeslných živnostech po 8 zl. 40 kr. a k přirážce, která by jaksi povstala živnostnictvu na vydržování pokračovacích škol, obnášela by tato po vydání zákona zemského o konkurenci ku školám těm asi půl proč, tedy 4 neb 5 kr.

I myslím, že jest to příliš podivné ano podezřele, že právě v této věci jeví vysoká vláda tak velikou starostlivost o stav živnostenský.

Nebudu, pánové, déle unavovati a ještě jednou prohlašuji, jakož jsem mel již několikráte česť na tomto slavném sněmu prohlásiti, že veškeré pokročilé živnostnictvo a řemeslnictvo toužebně si přeje vydání zákona o školách pokračovacích, a že doufá, že v nejblíže příští době nalezne více přízně a více ochoty k provedení zákona tohoto.

Tím pánové končím. (Výborně! Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Prohlašuji debatu za skončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečně slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec Adámek: Slavný sněme! Mohu toliko s povděkem konstatovati, že všichni páni řečníci, kteří se slova ujali, netoliko horlivě podporovali návrh rozpočtové komise, ale že také vývody rozpočtové komise a mé odůvodnění při zahájení rozpočtové debaty ve hlavních věcech valně doplnili.

Pánové, stesky v debatě této pronášené vztahují se především k tomu, že se postupuje v našem pokračovacím školství šablonovitě, že se nehledí k potřebám a poměrům stávajícím, dále, že správa těchto škol scentralisována tou měrou, že nepřinášejí prospěchu a užitku našemu živnostnictvu takového, jakého by přinášeti měly.

Pánové, uznávajíce plnou oprávněnosť těchto stesků a tužeb, musíme dospěti ku přesvědčení, že náprava nemůže býti jinak zjednána než decentralisováním zprávy této, totiž upravením těchto škol zákonem zemským, poněvadž toliko a teprve tenkrát bude možno, aby školy byly upraveny tak, jak to vyžaduje skutečný prospěch a potřeba našeho živnostnictva. Dokud tato rationelní oprava provedena nebude, budou tyto stesky marny.

Nejzajímavějším důvodem vlády proti vydání zemského zákona o pokračovacích školách jest ten důvod, kterého se dotkl pan poslední řečník, totiž finanční ohledy.

Hledíme-li k tomu, že k nákladu škol pokračovacích, který vzrostl na 456. 826 zl. stát přispívá toliko 108 000 zl. čili 23 proc., poznáme pravou podstatu těchto finančních ohledů.

Kdyby státu šlo tak upřímně nebo naší vládě o kapsy našich poplatníků a našich poplatníků a našich živnostníků, zajisté by těch 77 proc. na vydržování těchto škol na ně neuvaloval, kdyby také skutečně chtěl o ně pečovati, tedy by je uhražoval sám. (Výborně!) Ale dokud tu stát přispívá na tyto školy toliko 23 proc., a my musíme ostatní uhražovati, dotud nemá práva na svrchovaný dozor na tyto školy, dotud máme my plné právo žádati, aby nám byl vyhražen rozhodující vliv netoliko na zřízení, ale též na správu těchto škol. Ale tuším, že již toto jediné číslo ukazuje neupřímnost naší správy vyučování, která se také v tom, jak se staví k tomuto oprávněnému požadavku, jeví.

Já vítám také důraz, který na to byl položen protestem, který vyzněl jménem pokročilého živnostnictva ze slov posledního p. řečníka proti tomuto jednání.

Velectění pánové, je povinností slavného sněmu, aby v zájmu živnostnictva rozhodně na tom trval, aby tyto školy byly upraveny zákonem zemským.

Dokud to se nestane, myslím, že, když dějí se v takových věcech takové odklady, musím pokládati všechno to, co se mluví o péči o malého muže se strany vlády a kruhů s ní spřízněných za planou frázi. Co je to platné pobádati živnostníka k svépomoci, když se mu nedají k tomu základy, a základem takovým jest sebedůvěra a sebedůvěru nebude míti živnostník, nebude-li se spolčovati k úkolům hospodářským a nebude-li opatřen náležitou zámožností.

A cesta k tomu vede zvelebením odborných pokračovacích škol a bránu k této cestě otevírá zemský zákon, po kterém toužíme.

Proto míním, že tyto požadavky jsou tak spravedlivé, že by bylo zbytečno o nich se šířiti.

Pan posl. Schvarz, právem vytýkal, že zpráva rozpočtové komise dotýká se toliko zevnějších poměrů pokračovacích škol; ale jinakou zpráva; naše nemohla býti, poněvadž rozpočtová komise není komise odborná, nemohla se šířiti o organisační otázce těchto škol.

Já úplně sdílím a podpisuji všechno to, co řekl; jakoliv nemohu jménem rozpočtové komise prohlásiti se pro resoluci, kterou navrhl, přece osobní své mínění projevuji v ten rozum, že s resolucí od prvního až do posledního slova úplně souhlasím. A doufám kdyby tato resoluce byla přijata, že bude učiněn důležitý pokrok v organisaci pokračovacího školství. Proto myslím, že také pro tuto resoluci se většina v tomto slavném sněmu se nalezne.

Odporučuji návrh rozpočtové komise k přijetí, neboť proti návrhu nebyly námitky činěny.

Sám osobně budu hlasovati pro resoluci pana poslance Schvarze. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jest tištěný návrh komise K tomuto návrhu podal p. posl. Schwarz návrh na další nařízení, které má býti dáno zemskému výboru.

Mám za to, že může býti hlasováno tím způsobem, že dám nejdříve hlasovati o tištěném návrhu komise a pak o návrhu p. posl. Schwarze.

Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Antrag der Commission.

Zu diesem Antrage hat der Herr Abg. Schwarz einen Zusatzantrag gestellt, welcher sich als Ergänzung des Commissionsantrages darstellt.

Ich halte dafür, dass die Abstimmung in der Weise einzuleiten sein wird, dass ich zuerst über diesen Commissionsantrag und dann über den Zusatzantrag des H. Abg. Schwarz abstimmen lasse.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Nebylo činěno žádné námitky.

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Dám především hlasovati o tištěných návrzích komise.

Ich werde zunächst die gedruckten Commissionsanträge zur Abstimmung bringen.

Ich ersuche die Herren, welche denselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří tyto návrhy přijímají, by vyzdvihli ruku.

Die Anträge ist angenommen.

Návrhy jsou přijaty.

Ich werde nun den Zusatzantrag des Abg. Schwarz zur Abstimmung bringen.

Dám nyní hlasovati o dodatečném návrhu p. posl. Schwarze.

Wird eine nochmalige Verlesung gewünscht?

Žádám pány, kteří přijímají návrh pana posl. Schwarze, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche den Antrag des Herrn Abg. Schwarz annehmen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist a n g e n o m m e n.

Návrh jest p ř i j a t.

Příštím předmětem denního pořádku jest drahé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o petici německého odboru zemědělské rady pro království České za systemisování místa inspektora pro chov dobytka v obvodu činnosti tohoto odboru.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-Kommission über die Petition der deutschen Sekzion des Landeskulturrathes für das Königreich Böhmen um Systemisirung der Stelle eines Thierzuchtinspektors für das Thätigkeitsgebiet dieser Section.

Berichterstatter ist der Herr Abgeordnete Dr. Milner; ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort.

Berichterstatter Abg. Dr. Milner: Hoher Landtag! Die deutsche Section des Landeskultuirathes hat es sofort nach dem Beginne ihrer Thätigkeit für ihre größte und wichtigste Obsorge erachtet alles Mögliche zu thun, damit die Viehzucht in unserem Heimathlande gehoben werde, aus diejenige Hohe gehoben werde, die ihr gebührt, zunächst in Betreff des Umstandet, dass dieser Zweig der Landwirihschaft derjenige ist, der noch einigermassen Aussicht aus die Rentabilität hat, ferner aber auch mit Rücksicht darauf, dass sich die Verhältnisse, welche die viehzüchterischen Bestrebungen bisher unterstützt worden sind, als vollkommen unzulänglich erwiesen haben.

Es ist dies namentlich nach drei Richtungen hin gekennzeichnet.

Es war, was die Zuchtvieh-Verwerthung betrifft, stets ein namhafter Verlust zu verzeichnen; es war ferner ein zu geringer Perzentsatz von verwendbaren Zuchtstieren im Verhältnisse zu dem vorhandenen Materiale an Mutterthieren und endlich War nach der regelmäßigen dreijährigen Verwendung der Zuchtstiere keineswegs die Gewähr geboten, dass in derselben Zuchtrichtung weiterhin fortgeschritten Werden könnte.

Aus allen diesen Gründen hat sich die deutsche Section zum Ziele gesetzt, eine Action einzuleiten, welche darin gipfelt, dass ein Programm entworfen und in seinen Hauptpunkten möglichst gründlich erwogen und durchgeführt werde, und dass nach diesem programmatischen Aufbaue auch die ganze Arbeit in die Hand genommen werde.

Die Hauptpunkte dieses Programmes sind zunächst darauf gerichtet, dass das ganze Sectionsgebiet in einzelne Zuchtgebiete eingetheilt werde, dass ferner der Modus der Zutheilung der Subventionsstiere ein neuer werde mit dem Grundsätze, dass die einzelnen Besitzer oder Inhaber eines solchen Stieres nunmehr das Eigenthum desselben gegen 50% der Ankaufskosten erlangen sollen, dass ferner Rindvieh-Zuchtanstalten errichtet werden, welche dafür eine größere Gewähr bieten sollen, dass die ragenreine Züchtung gefördert werde, überdies, dass höhere Subventionen vom Staate und Lande angestrebt werden, dass jährliche Stier- und Jungviehschauen veranstaltet werden, dass eine neue Prämirrungsordnung eingeführt Wird, dass Heerdebücher angelegt werden, dass die Sprungregister genau geführt werden, es war darauf Bedacht genommen, dass die Stierlicenzierungsgesetze einer gründlichen Reform unterzogen werden, schließlich war als Krone dieser ganzen Maßnahme geplant die Errichtung eines Amtes, die Bestellung einer Persönlichkeit, welche die Aufgabe hat, den ganzen Apparat einer beständigen Controle zu unterziehen, welche gewissermaßen das amtliche Organ ist, den theueren und umständlichen Apparat in einer beständigen Evidenz hält und die Möglichkeit herbeiführt, dass überall der richtige Nutzen aus den einzelnen Maßnahmen erzielt werden könne; das soll der Thierzuchtinspektor sein.

Meine Herren, Sie entnehmen daraus, dass es sich hier durchaus nicht um eine Synecur handelt, die ein solcher Beamte des Landeskulturrathes genießen könnt. Er hätte wollauf zu thun, (Sehr richtig. ) aber schon während der ganzen Bestrebungen, welche zur Reform unserer Rindviehzucht führen sollten, machte sich sehr bald klar und deutlich, dass eigentlich es nicht an der Zeit wäre, wenn Wir Warten wollten, bis sich die ganze Reform erst einge lebt hätte, bis sie Fleisch und Blut gewonnen hätte; im Gegentheil macht sich das lebhafteste Bedürfniss schon bei der Eintheilung des Rindviehzuchtgebietes geltend, dass es eines Mittelorganes bedarf, welches im Stande ist, das thatsächlich vorhandene Bedürfnis an Ort und Stelle zu erheben in einer Weise, wie es aus dem blosen Wege von Fragebogen, Einholungen, von Berichten von allen möglichen körperschasten nicht möglich ist.

Schon da hatte sich die Anschauung dahin geändert, dass nicht erst gewaltet werden soll, bis sich die ganze Organisation verwirklicht hätte, um dann ein bloßes Control-Organ zu haben, sondern dass ein thatkrästig eingreifender Verussmann notwendig wäre schon bei der Schaffung dieser Maßnahme. Es war leider nicht möglich dieses Ziel zu erreichen. Die deutsche Section hat sich sofort, nachdem sie den prinzipiellen Beschluß gefasst hatte, mit dem Landesausschusse in's Einvernehmen, betreffend die Systemisierung einer solchen Stelle, gesetzt, der Landesausschuss hat sich prinzipiell niemals ablehnend verhalten, was das Meritorische dieser Stellung betrifft, aber er hat den Standpunkt eingenommen, dass das Bedürfnis erst in genügender Weise erhoben werden müßte, bevor an die Aktivierung einer solchen Stelle geschritten werden könne. Nichts destoweniger hat der Landesausschuss sich bereit erklärt zuzustimmen, dass ein Provisorium in dieser Beziehung geschaffen, dass für die Jahre 1894-1895 eine provisorische Jachkraft gewonnen Werde in Erwägung der Umstände, dass das Bedürfnis thatsächlich vorhanden ist, dass Maßnahmen zur Hebung der Rindviehzucht im Lande in Fleisch und Blut umgewandelt werden können.

Nun hat die deutsche Section des Landesculturrathes in der laufenden Sessionsperiode eine Petition an das hohe Haus überreicht und drückt darin die Bitte aus, der hohe Landtag möge in Würdigung der thatsächlichen Verhältnisse seine Zustimmung dazu geben, dass der Thierzuchtinspektor schon für das laufende Jahr systemisiert werde.

Die Landeskulturkommission hat diese Frage gründlich erwogen, sie war ihr ja schon in früheren Jahrgängen vorgelegen und hat einstimmig den Beschluss gesasst:

Die Petition der deutschen Section des Landeskulturrathes wird dem. Landesausschusse mit dem Austrage zugewiesen, die Bestellung je eines Thierzuchtinspectors mit den vorgenannten Bezügen für jede der beiden Sectionen des Landeskulturrathes zur Durchführung zu bringen, sobald das von der betreffenden Section vorzulegende Statut nebst Dienstinstruction für diese Stelle vom Landesausschusse genehmigt sein Wird.

Diese Bezüge, das erlaube ich mir nachträglich zu bemeiken, belaufen sich für je einen Inspektor aus 3000 fl., und zwar 1800 fl. als Gehalt und 1200 fl. als Diäten- und Reisekostenpauschale.

Oberstlandmarschall: Ich erlaube mit mitzutheilen, dass sich zu diesem Gegenstande Redner zum Worte gemeldet haben.

Dovoluji si ohlásiti, že k tomuto předmětu jsou přihlášeni řečníci a sice contrapp. p. Dr. Dvořák Herr Abgeord. Gebler, pro pp. posl. hr. Vojtěch Schönborn a princ Ferdinand Lobkowicz.

Dávám slovo prvnímu p. řečníkovi, který je zanesen proti návrhu komise, a sice p. posl. Dr. Dvořákovi.

Posl. dr. Dvořák: Slavný sněme! Nebude mi zajisté upřena Vámi, pány členy tohoto slavného sněmu, jistá oprávněnosť toho, abych při tomto předmětu také názor svůj Vám podal. Měl jsem česť dne 8. března 1892 návrhem svým podaným s panem kolegou Teklým a svými soudruhy myšlénku na zřízení plemenných stanic uvésti do tohoto slavného sněmu; dne 19. března 1892 měl jsem příležitosť návrh tento svůj odůvodniti a poukázati na velikou důležitosť zvelebeni chovu skotu, jenž v království českém byl tak klesl, a zároveň myšlénku, která se tak velice dobře osvědčila v Dolních Rakousich, totiž zvelebení chovu skotu zvláštními plemennými stanicemi přenésti také do našeho království a odporučiti myšlénku tuto ku přijetí slavnému sněmu království Českého.

Poněvadž se mi dostalo té cti, že ve zprávě komise zemědělské citováno bylo jméno mé a uvedeno v jistou souvislosť s tímto předmětem, tedy bude zajisté opravvněnosť má, promluviti k tomuto předmětu, také každým uznána.

Především prohlašuji, velectění pánové, že po uplynutí čtyřletého období idea, přinesená mnou a soudruhy mými do království Českého, tak nadějně se ujala a tak zkvétala, že zdá se, že počíná již přinášeti velice zdárné ovoce. Zejména nemohu při této příležitosti zamlčeti, že velkým zadostiučiněním mně je to, že byl to hlavně německý odbor zemědělské rady, a sice sekce zemědělského odboru, která zvláštní pozornost návrhu mému věnovala, a s velikou vřelostí myšlénku tu přijala a o jejím dalším vývoji velmi usilovně byla pracovala, tak že v jistém ohledu již také mnoho kýžených úspěchů byla dosáhla. Ano, bylo mi velikým zadostiučiněním, že ve velmi důkladné zprávě, kterou německá sekce zemědělské rady před 2 roky vydala, myšlénku tuto propracovala do největší zevrubnosti a naznačila jistý systém, kterým by se měla myšlénka tato řešiti.

Jak ze zprávy komise zemědělské vysvítá, ukončil německý odbor zemědělské sekce i rozdělení v obvody plemenné a užitkové, a pokud mi známo, zřízeno bylo v království českém a sice v německých okresích království českého - do dnešního dne 9 stanic plemenných a mimo to 7 družstev pro chov plemenného dobytka.

Jest to zajisté něco; ale, velectění pánové, jestliže uznáme, že tvoří německé okresy kolem 30 hejtmanství, jest to přec jen dosud velmi skrovný počet proti těm okresům, ve kterých dosud žádného obvodu zřízeno nebylo.

Až potud, až do této doby, do tohoto stadia, nacházel jsem se v úplném souhlase s jednáním a konáním německé sekce, s celým vývojem věci v zemědělské radě.

Intence má v tomto ohledu kryla se úplně s intencí, která byla také de facto v jednotlivých okresích provedena.

Leč musím ke svému politování prohlásiti, že za tohoto okamžiku nachází se náhled můj s názorem německé sekce zemědělské rady v jistém rozporu, a že nachází se můj náhled taktéž v jistém rozporu s tím, co bylo přijato v zemědělské komisi.

Návrhem podaným letošního roku a sice návrhom, který jsem podal s některými kollegy a ostatními soudruhy dne 14. ledna, a druhým návrhem, který jsem podal 20. ledna na zvelebení chovu hovězího a vepřového dobytka, kterýžto návrh bohužel do dnešního dne nebylo mně možno odůvodniti pro tu těžkopádnost práce celého aparátu sněmovního, návrhem tímto jedním i druhým naznačil jsem způsob, kterak si představuji provedení oné myšlénky, kterou jsem byl ve sl. sněmu r. 1892 přednesl. Těmito dvěma návrhy naznačil jsem také rozdíl, v jakém se nacházíme s názory, které byly sděleny v zemědělské komisi.

Náhled můj, velectění pánové, jest především ten, Že jest především žádoucí, aby zemědělská rada se zemským výborem úsilovněji než dosud pracovala k tomu, aby byly v celé zemi, netoliko v jednotlivých okresích, zřizovány plemenné obvody a zároveň užitkové obvody, aby ve všech okresích německého i českého území soustavně zřizována byla družstva ku zvelebení chovu skotu a vepřového dobytka aneb plemenné stanice k zvelebení obého. To jest intencí mojí. Zřizování takové však může se díti dle mého názoru docela dobře nyní stávajícím orgánem naším při zemědělské radě bez zvláštní docela nové, drahé instituce, která absorbuje velmi mnoho toho nákladu, který by se na zařízení nových obvodů mohl vynaložiti.

Posavadní způsob rozdělování subvencí zemským výborem a zemědělskou radou však také dle mého názoru jest nepostačitelný, poněvadž jest družstvům, kterým se tyto subvence udělují, ponechána úplná libovůle, aby nakládala s produkty plemennými tak, jak sama za dobré uznají.

S produkty těmi však mělo by se jako v Dol. Rakousích nakládati s jistým systémem; stanice, které je dostanou, měly by býti povinny produkty své poskytnouti v první řade opětně na zřízení nových stanic a nových plemenných obvodů. Teprve, až by se provedlo ve většině okresů zřízení plemenných stanic, které, jak jsem ukázal, i v německém území jsou na málo okresů obmezeny, teprve potom, až by i v českých okresích se to provedlo v náležitých rozměrech, teprve potom by byla doba, že by se mohlo pomýšleti na to, zdaž dostačí nynější dosud stávající dozor s našimi silami, aneb, zdali by nebylo třeba pomýšleti na zřízení instituce snad zvláštních dobytcích inspektorů. Ale dnešního dne, pánové, kde v 90 českých hejt-