bohužel se tak dosud nerozšířily, jak v zájmu i vývoje našeho obchodu by bylo žádoucí.

Kupeckých učnů navštěvovalo pokračovací školy v r. 1894-95., 2914, v roku 1893-94. 2713, v r. 1892-93. 2573.

Ku poznání vnitřních poměrů těchto škol přispívá hlavně statistika pilnosti návštěvy a skládání zkoušek.

Také tato data statistická svědčí o rozhodném pokroku vývoje tohoto školství.

Pokračovací školy navštěvovalo velmi pilně a pilně r. 1884-85. 9. 308 žáků, tedy 62% r. 1894-95. 24. 553 žáci tedy 77, 9% a zkoušku skládalo r. 1884-85. 9077 žáků nebo 60, 5% a r. 1894-95. 30. 317 žáků nebo 94. 7%

S rozvojem pokračovacích škol arci stoupají také náklady jich udržování a tyto náklady činily v r. 1884-85 114. 536 zlatých, v roce 1884-85. 465. 826 zl. 11 kr.; vzrostly tedy o 351. 280 zl. 11 kr. nebo 306. 7%.

K vydržování pokračovacích škol přispěly v roce 1894-95 země, stát, obchodní komory i obce 242. 389 zl. 11 kr., okresy 29. 920 zl. a jiní činitelé 52. 915 zl. 89 kr.

Příspěvky tyto činí dohromady 325. 225 zl., celý náklad činil 465. 826 zl. 11 kr.

Zůstal tedy neuhražený schodek 140. 601 zl. 11 kr. K uhražení tohoto schodku použije se částečně výnosu školného, jež jest rozpočteno na 21. 633 zl.

Rozpočtová komise opětně ukázala k tomu, že tak značný neuhražený schodek při správě těchto škol jest smutným důkazem, že finanční hospodářství při těchto školách dosud pevně upraveno není, a že jest potřebno a žádoucno, aby v příčině té náležité opatřeni se stalo, nemají-li tyto školy vzíti velikou pohromu.

Také posledně vykázaný schodek, jenž činí 140. 601 zl. 11 kr., ukazuje, že chorobné poměry tyto dosud trvají a zemský výbor právem dovozuje, že také tyto finanční poměry pokračovacích škol dříve dokonale upraveny nebudou, dokud nebude školství toto upraveno zákonně, totiž definitivně zřízeno zákonem zemským.

Rozpočtová komise vyslovuje potěšení nad tím, že byla také letos a to 18. prosince 1895, předložena osnova zákona o pokračovacích školách, která jest přikázána komisi školské; avšak z této komise vyzněla smutná zpráva, že vláda opět proti této reformě rozhodně se postavila vyjádřením, které, nevím již po kolikáté, v příčině té také letos učinila.

Vláda opět ukazuje k tomu, že dosud není náležitých zkušeností, kdy bylo lze přistoupiti k definitivnímu opravení a zřízení těchto škol. (Výborně!)

Pánové, důvod tento jest tak lichý a planý, že tím již jest dokázáno, že vládě vůbec o to nejde, aby školství to bylo upraveno. (Výborně!)

Velectění pánové, jestli kde, tedy zajisté v království českem bylo již nastřádáno tolik zkušeností v tomto oboru školství, že jest to planou formou, když se tvrdí, že se musí čekati, než bude lze k definitivnímu upravení těchto škol přistoupiti. Jest to smutné, když uvážíme, že v Dolních Rakousích v létech 60tých a 70tých za ministrů Hasnera, Stremayera, Banhanse, těchto koryfeů centralisační správy, zákon zemský již o upravení školství pokračovacího byl vydán. Co možno bylo v Dolních Rakousích, nemůže býti možno v království Českém po 20 letech? (Výborně!)

Tato fakta nejlépe ukazují opravdovosť naší správy vyučování, když jde o pořízení těchto důležitostí našeho školství našeho stavu řemeslného a průmyslového.

Mám za to, že jest potřebí o té věci promluviti a protestovati proti takovému zanedbávání našich zájmů také v tom oboru.

O tom nemůže býti žádné pochybnosti, že základem dokonalé finanční správy a dokonalého hospodářství pokračovacích škol jest řádné budgetování. Rozpočtová komise proto vyslovuje přání, aby zemský výbor působil k tomu, by budgetování dělo se dle jednostejné zásady na základě pevné normy, aby nebylo lze v příčině té jen fiktivní budget dělati a z toho vypočítávali takový schodek, namířený k tomu, aby se zvýšily subvence.

Jsouce proniknuti přesvědčením o vel ké důležitostí pokračovacích škol, zajisté ústavům těmto přejeme, avšak byli bychom licoměrnými přáteli tohoto školství, kdybychom nedbali, aby při nich bylo náležitě hospodařeno. To, co potřebují, musí dostati, ale prostředky obcí a okresů nesmí při vydání na tyto školy býti plýtváno.

Součinnost okresních výborů při správě pokračovacích škol se dobře osvědčuje, a jest to, pánové, s podivením a s politováním, že také v tomto oboru na mnoze z národních příčin se překáží vývoji této součinnosti okresních výborů; a musím konstatovati zajímavé a význačné faktum, že na příklad okresní výbor ve Vimperce nekoramisoval kvitanci na zemskou subvenci České pokračovací škole ve Velkém Ždíkove, (Slyšte!) protože byla česká, takže vyplacení subvence této škole bylo opožděno o mnoho měsíců a byla vyplacena subvence ta, když již německá škola tamtéž subvenci měla.

Tuším, že jest na zemském výboru, aby také v této příčině náprava byla zjednána.

V loňské zprávě vyslovil jsem již přání, aby byly podávány zprávy zevrubnější o výsledcích státního dozoru k těmto školám.

Jak jest slavnému sněmu povědomo, přistoupila k naléhání našemu konečně k tomu vláda, že výsledky inspekce státních inspektorů k těmto školám, sděluje zemskému výboru mám za to, že jest v zájmu těchto škol, aby tyto zprávy slavnému sněmu byly sdělovány, a připomínám, že zemský výbor může si vzíti příklad ze zprávy, kterou průmyslová komise zemská v Haliči o pokračovacích školách tamnějšímu sněmu podala.

Očekávám, že tento podnět dostačí, aby tyto zprávy také nám byly podávány.

Pokračovací školy pro dívky, o jichž důležitosti v této slavné sněmovně bylo opětně mluveno, taktéž toliko pomalu se vyvíjejí, což jest s politováním tím větším, čím větší důležitosti jest pokračovací vyučování právě pro dívky naše.

A tu jest s potěšením ukázati, že hlavně v Praze pokračovací škole pro dívky tak tak veliká péče se věnuje; pokračovací škola denní pro dívky v Praze, která jest řízena paní Tyršovou, jest zajisté ústavem v ohledu tom velice vzorným a ukazuje, jakým dobrodiním by podobné školy pro naše dívky byly, kdyby všude podobným způsobem byly zřízeny a spravovány.

Pánové! Práce a výrobky této školy na národopisné výstavě těšily se všeobecnému uznání a to zaslouženému uznání, vynikajíce netoliko mistrnou technikou, ale i uměleckým spracováním přímo mistrným a zvláštního uznání zasluhuje, že na této škole se přihlíží k původním našim vzorům lidového umění a to s úspěchem přímo skvělým.

Výsledky této školy ukazují, jak velikého významu jsou památky našeho lidového umění pro vývoj svérázného samostatného českého uměleckého průmyslu.

A jakých úspěchů by toto naše odborné školství v tomto směru dosáhnouti mohlo, kdyby nebylo svíráno centralistickými formami, kdyby bylo náležitým způsobem decentralisováno a kdyby skutečně těmto památkám naší práce a umění našich otců a matek náležitá péče v těchto pokračovacích školách byla věnována! (Výborně!)

Velkou zásluhou královského hlavního města Prahy je, že výsledky na těchto Školách, jež tak velikými oběťmi podporuje, podaly praktický důkaz o velké prospěšnosti takových ústavů, na které vždy odvolávati můžeme a také budeme.

Rozpočtová komise hledíc k veliké důležitosti této školy pokračovací pražské, uznala za svou milou povinnost zvláště odporučiti slavnému sněmu, by dotčená petice byla odkázána zemskému výboru, by při rozdělování dotací pro pokračovací školy k této petici zvláštní zřetel vzal.

Ze zprávy rozpočtové komise vysvítá že dosavadní dotace zemská 70. 000 zl. na podporování našich pokrač. škol nestačí, a rozpočtová komise, hledíc k velikému významu tohoto školství, neváhá přistoupiti k návrhu zemského výboru, aby tato dotace byla na rok tento zvýšena na 80000 zl.

Příspěvek tento je zajisté výdajem nad míru. produktivním a musíme míti jenom to přání, by veškerá vydání zemská byla tak produktivní, jako je tato podpora našeho pokračovacího školství.

Odporučuji tedy slavnému sněmu k přijetí návrh rozpočtové komise, který takto zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti!

I.   Zpráva zemského výboru o stavu a podporování pokračovacích škol průmyslových, kupeckých a j. v království českém v r. 1895., podaná dne 10. ledna 1896 čís. LXXXI. tisk. béře se na uspokojivou vědomost.

II.   Na podporování pokračovacích škol průmyslových, kupeckých a j. povoluje se na r. 1896 80. 000 zl.

III.   Petice král. hl. města Prahy ve příčině zvýšení subvence zemské denní pokračovací škole pro dívky č. 701 pet. odevzdává se zemskému výboru, aby k ní při rozdělování dotace na r. 1896 ku podporováni pokračovacích škol zvláštní zřetel vzal.

IV. Petice č. 1049 školního výboru pokračovací školy průmyslové v Podmok1í postupuje se zemskému výboru k uvážení při rozdělování dotace pokračovacích škol.

Já odporučuji opět tento návrh slavnému sněmu, ku přijetí. (Výborně!)

Landtagssekretär Höhm (liest):

Die Wudget-Commission beantragt: Der hohe Landtag wolle beschließen.

I. Der Bericht des Landesausschusses über den Stand, und die Unterstützung der gewerblichen, kaufmännischen u. a. Fortbildungsschulen im Königreiche Böhmen im Jahre 1895, vorn 10. Jänner. 1896 (Druck LXXXI) wird zur befriedigenden Kenntnis genommen.

II. Zur Unterstützung der gewerblichen, kaufmannischen und anderer Fortbildungsschulen wird-für das J. 1896 der Vetrag von 80. 000 sl. bewilligt.

III. Die Petition der fönigl. Landeshauptstadt Prag betreffend die Erhöhung Der Landessubvention der Prager Fortbildungsschule für Mädchen wird dem Landesausschusse zur besonderen Berücksichtigung bei der Vertheilung der für das. Jahr 1896 zur Unterstützung der Fortbildungsschulen bewilligten Dotation abgetreten.

IV. Die Petition Nro. 1049 des Schulausschusses der gewerbl. Fortbildungsschule in Bodenbach wird dem Landesausschuße zur Wurdigung anläßlich der Vertheilung der Dotation für Fortbildungsschulen abgetreten.

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji sobe oznámiti, že jsou k tomuto předmětu přihlášeni jakožto řečníci páni poslanci Schwarz. Březnovský a Němec.

Ich erlaube mir    mitzutheilen, dass zu diesem Gegenstände sich  die. HH. Abg. Schwarz, Březnovský und Němec   zum Worte gemeldet haben.

Dávám slovo panu poslanci Schwarzovi.

Poslanec Schwarz: Slavný sněme! Po účinném obhájení zprávy rozpočtového výboru, které jsme právě slyšeli z úst p. zpravodaje, nezbývá mi mnoho pověděti. Ale přece jest třeba ukázati ještě k některým okolnostem, kterých on se byl jenom povšechně dotkl, ale které pokládám za nutné stanoviti slavným sněmem !

Zpráva rozpočtové komise o pokračovacích školách vystihuje jenom část vývoje těchto Škol, totiž tu, která se týká počtu jejich, pak počtu jejich tříd a počtu žactva těchto škol.

Stránka paedagogická, zejména vyučovací výsledky, které musejí na jevo přijíti, když se připojí ku správě zemského výboru, jak nám byla předložena, také zpráva o výsledku provedených státních inspekcí, schází docela. Jest tedy nevyhnutelně třeba, aby se v tomto směru zpráva zemského výboru budoucně doplňovala.

Rozpočtová komise učinila již krok k tomu směřující, neboť vyslovuje ve své zprávě přání, aby na příště zemský výbor také čásť paedagogickou do své zprávy pojímal. Ale mně se, velectění pánové, zdá, že nestačí pouhý projev tohoto přání.

Vzhledem k zemskému výboru měl bych jej za dostatečný, poněvadž mám za to, že by se jím řídil tento samosprávný sbor; ale vůči vládě jest záhodno, aby sněm království českého přesně vyslovil, že mají se mu takovéto zprávy o výsledku státní inspekce v pokračovacích školách předkládati a to proto, že pokračovací školství průmyslové přesně spadá do jeho působnosti.

Když vysloví se takový požadaveki nebude moci vláda nižádným způsobem podobné zprávy odpírati nebo zkracovati. Proto dovolím si v té příčině navrhnout, resoluci ve smyslu právě mnou naznačeném.

Ale, slavný sněme, jest přece ještě třeba promluviti o jedné věci. Pan zpravodaj sice se již obíral touto věcí, ale jenom povšechně, tak že pokládám to za nutné, abych blíže se o ní zmínil.

Ve zprávě rozpočtové komise praví se na dvou místech, že netoliko zemský výbor, nýbrž i rozpočtová komise uznává toho nezbytnou potřebu, aby organisace našich pokračovacích Škol byla konečně uzákoněna.

Bylo o tom na slavném sněmu jednáno již po celou řadu let, letošního roku pak konečně dospěla věc již tak daleko, že byla ve školské komisi v projednání vzata osnova zákona, kterým se upravuje organisace průmyslových pokračovacích škol. Ale, velectění pánové, jaký osud stihl tuto osnovu? Stihl ji osud ten, že se setkala jednak s odporem na straně, kde bychom byli toho nejméně očekávali, totiž na straně německých poslanců, jednak, že i vláda zaujala proti ní odpíravé stanovisko.

V prvním ohledu sluší uvážiti, že přece nezbytnosť zákonného upravení organisace pokračovacích škol obecně jest uznána, že sami zástupcové německého lidu na dřívějších sněmích uznávali, tuto potřebu, a že organisace živnostnictva německého v tomto království i do svého programu výslovně pojala tuto záležitost jako naléhavou a spolu takovou, která ma nemálo přispěti k povznesení tohoto stavu. Vůči tomu jest se skutečně diviti, že zástupcové německého lidu, pominuvše vše to, postavili se nepříznivě proti tomu, aby se konečně upravila záležitost tato. Ale, velectění pánové, ještě větší podivení vyvolalo stanovisko, které vláda zaujala v této věci, a to nejen že bylo odpíravé, nýbrž že i důvody, které byly pro toto její odpíravé stanovisko uvedeny, neodpovídají. V první řadě řeklo se, že vláda neuznává ještě toho prospěch, aby se vtěsnaly pokračovací školy ve své organisaci do mezí zákona, a to z té příčiny, že bude se těmto školám lépe dařiti v nynějším volném vývinu, a že tento vývin nedospěl ještě tak daleko, aby vůbec bylo záhodno přikročiti k uzákonění dotčené organisace. Jak dalece, velectění pánové, toto tvrzení vlády spočívá na pravdě jest viděti z následujících číslic

Pokračovací školy zřízeny jsou ve 114 českých a 59 německých okresích, tedy celkem v 173 okresích, a poněvadž v království Českém jest 216 okresů, tedy 80°/0 čili 4/5 těchto okresů mají již své pokračovací školství, a sice v tom poměru, že na každý z těchto okresů případnou průměrně 2 pokračovací školy a zbývá tedy jenom 1/5 ještě, aby se rozšířilo pokračovací školství po všech okresích.

Tedy, pánové, jak může se vůči tomuto číslu ještě mluviti o tom, že u nás nedosáhl vývoj pokračovacích škol ještě takového stupně, aby bylo žádoucno upraviti organisaci pokračovacích škol zvláštním zákonem. Mluví-li, velectění panové, sama čísla, která jsem zde uvedl, zvýší se účinek jejich ještě okolností, že jak zpráva rozpočtové komise uvádí, mimo školy ve zprávě zemského výboru uvedené jest mnoho pokračovacích škol, které, ač se v nich vyučuje, nedostávají žádné subvence ani od země, ani od státu, a že tedy s těmito bude počest okresů, které nemají posud žádné pokračovací školy, ještě menší než jsem připomenul. Lze proto bezpečně očekávati, že ve dvou nebo ve třech letech nebude dojista v království Českém ani jediného okresu, kde by pokračovacích škol nebylo.

A proto zjevno, že důvod vlády, jako by bylo třeba čekati s uzákoněném na další vývoj pokračovacích škol, jest prostě vysloveno, za vlasy přitažen.

Co se pak týká další námitky vlády, že prý by vzešly z takového uspořádání škol pokračovacích živnostnictvu nové platy, a tím že by se vzbudila nechuť živnostnictvu k těmto školám, ač toto se dnes jim příznivým býti ukazuje, ukázal jsem, velectění pánové, již na ten případ, že přijali němečtí řemeslníci a živnostníci do svého programu upravení těchto škol jako věc velmi důležitou a naléhavou, a dodámli k tomu, že rovněž tak učinili sjezd živnostníků českých, vyvráceno jest tedy tím co v této příčině vláda uvádí.

Ale, velectění pánové, zde nejedná se ani podle předložené osnovy o nějaké zvýšení platu živnostníkův.

Osnova nese se tam - ovšem proto, poněvadž slavný sněm není oprávněn, aby ukládal obchodním komorám nějaké zvláštní platy - aby na neuhrazený jinak náklad přispívali živnostníci 20% tohoto nákladu, ale všude tam, kde vysloví obchodní komory, že tento náklad uhradí samy, že odpadnou tyto příspěvky živnostníkům. Ježto pak, velectění pánové, dnes to liž činí obchodní komory přispívajíce u velké míře na vydržování pokračovacích škol, přece lze zcela určitě očekávati, že také na základě tohoto zákona pak převezmou komory tu čásť nákladu na sebe, která se zákonem živnostníkům má uložiti.

Ale kdyby, velectění pánové, i musili živnostníci podle tohoto zákona přispívati na školy pokračovací tedy ukazuji na to, že těchto 20%, podle nynějšího stavu neobnášelo by více než asi 1/2% živnostní daně, že by tedy živnostník, který platí daně 3.15 zl., platil snad jenom 3-4 krejcary na pokračovací školy.

Nemůže tedy býti pro tento důvod vlády jiného výroku než zamítavého.

A konečně, velectění pánové, přicházím ku třetímu a poslednímu důvodu vládou uvedenému. Vláda totiž praví, že není ještě dostatek kvalifikovaných učitelských sil pro pokračovací školy a že musejí se dříve tyto síly odchovati, aby prý se mohla organisace pokračovacích škol uzákoniti.                      

Já táži se, pánové, kdo má pečovati o tuto výchovu kvalifikovaných učitelských sil pro pokračovací školy? Zajisté jenom vláda. A jestliže vláda říká, že jich není dostatek, tedy se tím přiznává, že povinnost svou v této příčině nikterak neplní. (Tak jest!) A neplní ji, velectění pánové, neboť pro takovouto výchovu, jest jich v Čechách hojnost. Uvádím zde jako příklad, že právě letošního roku co nejdříve má býti na zdejší státní průmyslové škole odbýván opět kurs pro výchovu učitelů odborných, kteří mají působiti na pokračovacích školách.

Žadatelů jest 140 a z těch bude přijato jenom 15. (Slyšte. ) Tedy, pánové, z toho jest zjevno, že asi vláda, nepečujíc o to, aby se mohlo více žadatelům vyhověti, sama uvádí v tuto výchovu kvalifikovaných sil pro pokračovací školy tatové tempo, aby jenom pokračovací školství u nás nemohlo jak náleží, se rozvinouti. Proto, velect. pánové, máme za potřebno, aby sl. sněm upozornil vládu na tuto její povinnosť, a uložil zemskému výboru, aby vstoupil přímo v jednání s ní s požadavkem, aby učinila takové opatření, aby se výchova kvalifikovaných učitelských sil pro pokračovací školy do té míry rozšířila, aby potřebu v tom ohledu se jevící v každém ohledu kryla.

Staneli se to, bude vláda musiti na to přistoupiti, a pak odpadne zcela také jeden z nejdůležitějších důvodů, kterými se staví proti vydání zvláštního zákona o školách pokračovacích.

Lituji, že vláda právě v této věci zaujala takové živnostníkům našim nepříznivé stanovisko, lituji toho tím více, poněvadž nemohu pochopiti, jak může jednání své srovnati s tím, že sama do novely živnostenské, kterou právě předložila říšské radě, ukládá učňům živnostníků za povinnosť, aby pokračovací školy průmyslové navštěvovali; tedy na jedné straně zavádí, abych tak řekl, povinné vyučování pro učně a na druhé straně staví se proti tomu, aby průmyslové pokračovací školství bylo náležitě sorganisováno a v každém ohledu pevně utvářeno.

Nepochopuji tím více, jak vláda může se vyslovit o nynějším stavu pokračovacích škol, že vyhovuje svým účelům, a trvati na tom, aby v tomto stavu pozůstalo, uvážímli, co vysvítá ze zprávy zemského výboru i rozpočtové komise, že rozpočty pokračovacích škol vykazují ročně neuhrazený náklad asi 108. 000 zl.

Těch 108 tisíc se klade od roku k roku z rozpočtu do rozpočtu a nikdo se o to nestará, jak se jednou uhradí.

Může se takový stav jmenovati zdravým? Může se to jmenovati správným, když vláda pohlíží lhostejně k takovýmto poměrům. Mně se spíše zdá, že by bylo povinností vlády aby se snažila sama o uzakonění této záležitosti, o upravení toho, aby náklady na pokračovací školy byly řádně rozdělovány na ty, kdo je mají platiti a také každým rokem, jak toho vyžaduje správné hospodářství, náležitě uhražovány.

Jest, třeba, velectění pánové pozvednouti zde v této věci hlasu, a proto konče svou řeč dovoluji si činiti nasledující návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru ukládá se, aby podával ve výročních zprávách pokračovacích škol také zevrubnější zprávy o výsledcích státního dozoru k těmto školám spolu s výkazem o kvalifikaci učitelských sil, které vyučují na těchto školách, a přičinil se u c. k. vlády, aby upravila učebné kursy, které se konají u c. k. státních průmyslových škol pro nabytí takové kvalifikace tak, aby se zcela hradila z těchto kursů netoliko nynější ale i budoucí potřeba učitelských sil na školách pokračovacích.

V zájmu těchto škol doporučuji slavnému sněmu přijetí této resoluce. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Schwarz podává následující návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby podával ve výročních zprávách pokračovacích škol také zevrubné zprávy o výsledcích státního dozoru k těmto školám spolu s výkazem o kvalifikaci učitelských sil, které vyučují na těchto školách, a přičinil se u c. k. vlády, aby upravila učebné kursy, které se konají u c. k. státních průmyslových škol pro nabytí takové kvalifikace, tak aby se zcela hradila z těchto kursů netoliko nynější, ale i budoucí potřeba učitelských sil na školách pokračovacích.

Der Herr Abg. Schwarz hat folgenden Antrag eingebracht:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuß wird beauftragt, in seinen Jahresberichten über die Fortbildungsschulen auch nähere Daten über die Ergebnisse der staatlichen Schulinspekzion bei diesen Schulen mit einem Ausweise über die Qualifikazion der an den Fortbildungsschulen beschäftigten Lehrkräfte mitzutheilen und bei der k. k. Regierung dahin zu wirken, es mögen die bei den k. k. Staatsgewerbeschulen zum Zwecke der Erwerbung einer solchen Qualifikazion geeigneten Kurse derort eingerichtet werden, dass damit nicht nur der gegenwärtige, sondern auch der zukünftige Bedarf an Lehrkräften- an den Fortbildungsschulen sein Auslangen finde. "

Učiním dotaz na podporu tohoto návrhu.

Ich werde die Unterstützungsfrage bezüglich dieses Antrages stellen.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Návrh jest dostatečně podporován.

Dávám slovo p. poslanci Březnovskému.

Poslanec Březnovský: Slavný sněme ! Po tom, co bylo zde, tak výtečně předneseno od takových znalců jako jest pan referent a pan poslanec Schwarz, ovšem na mne mnoho nezbývá, ale proto přece považuji za svou povinnosť poukázati na to, že živnostníci stále volají po tom, aby konečně byly upraveny poměry pokračovacího školství.

Ovšem, dnes jsme od té doby, kdy bude školství pokracovací upraveno, opět daleko.

Vláda, jak bylo podotknuto, ukazuje na to, že poměry nejsou příznivé, že učitelské síly nejsou dosti způsobilé k tomu, což jest podivným komplimentem pro naše učitele, kteří na školách pokračovacích vyučují.

Ale něco zvláštního jsem poznal ve vyjádření vládním, co málo kdy se nachází v podobném vládním vyjádření že totiž vláda konečně se také zastává řemeslnictva a praví, že upravením pokračovacích škol opět řemeslnictvo by bylo přetíženo.

Já děkuji za tuto ochranu vlády; jen že by to měla vláda při jiných příležitostech ukazovati, že se stará o řemeslnictvo, když vyměřuje daně. V tomto případě by mohla nechati řemeslnictvo samo o sobě rozhodnouti, v tomto případě řemeslnictvo samo neobmezuje své vydání.

Ale, velectění pánové, že vláda se staví jaksi otčimsky vůči pokračovacím školám, se nedivíme, neboť známe, že každá rakouská vláda, ta neb ona, má docela jiné věci na starosti, než aby se starala o vzdělání lidu.

Ale já při této příležitosti chci poukázati na to, že jeví se mnohdy oprávněná nechuť, v těch kruzích, pro které tyto školy jsou zbudovány. To jest mnohdy ve stavu řemeslnickém; mnohý mistr naříká si, že musí učně do školy posílati, a učeň zase naříká si, že musí školu navštěvovati. Mistr vidí, že o tu dobu, kterou chlapec ztráví ve škole, jest připraven, a učenník zase má za to, že o tu dobu, kterou ztráví ve škole, jest připraven, v které by si po díle mohl odpočinouti. To jest ovšem chybný názor; ale činí tak ovšem malá čásť řemeslnictva. Takový mistr, který žehrá na průmyslovou Školu pokračovací, má hleděti k tomu, musí nahlédnouti a nahlédne konečně, že ta pokračovací škola přináší velké výsledky českému řemeslnictvu, neboť jen odbornými školami můžeme konkurovati s cizinou. My potřebujeme vzdělaného řemeslnictva. Naše pokračovací školy mají tu chybu, že mají návštěvu večerní; pravidelně tam přijde učenník unaven z dílny a já velmi často co inspektor, když jsem přišel na školu naši pokračovací, shledal jsem, že hoši tam spali.

Hledí se tedy k tomu, aby školy mohly býti v dobu denní; ale jak poměry jsou v stavu řemeslnickém, není to možné, poněvadž mistr, jak jsou dnes poměry v řemeslnictvu, musí toho učenníka upotřebit pro sebe v dílně.

Ty poměry nejsou takové, jako bývaly svého času, když my jsme přišli do učení. U nás žádali naši rodičové především, abychom se naučili řemeslu, a proto platili na nás. Dnes jsou poměry takové, že když