slovutnému panu vrchnímu stavebnímu radovi Hlávkovi, který mě činil výtku v příčině nesprávného pojetí protokolu poroty, a tu upozorňuji na zprávu sněmovní ze zasedání loňského, které jest připojen protokol o této porotě sepsaný dne 15. prosince 1894, a kde stojí doslovně v odstavci třetím: "Modely čís. 3. a 6. (tedy modely Myslbekův a Schnirchův) mají mnohé přednosti, také mnohé nedostatky a mají stejnou cenu v příčině umělecké. "

Ovšem, jelikož jsem neměl příležitosť blíže seznati intence poroty nebo vůbec příčinu, pro jakou to tak pojato bylo, ne mohu býti také z toho kárán, že jsem snad nějaký jiný smysl tomu položil, než jak znění protokolu samo k tomu poukazovalo.

Za druhé v příčině výtky ohledně vlivu onoho známého "neznámého dárce, " poukazuji na touž zprávu, kde na stránce 4. ve třetím odstavci stojí: "Zemský výbor se rozhodl pro způsob posléze uvedený, totiž pro vypsání veřejného konkursu spolu s pozváním vynikajícího umělce. Za takového umělce uznal zemský výbor cís. kr. ředitele umělecké průmyslové Školy v Praze, Josefa Myslbeka, jehož výkony dosavadní ručí za zdárné provedení, při čemž dále kladla se váha na to, že mu mělo býti svěřeno se strany IV. třídy české akademie provedení dotyčného modelu vedle intencí neznámého dárce. "

Tedy dovolával jsem se opět v té příčině fakta.

Konečně k velectěnému panu hraběti Schönbornovi dovoluji si jenom tu poznámku, že jsem práce Myslbekovy rozhodně nedovolil si žádné kritice podrobovati, a že mu děkuji za laskavé uznání toho, že jsme o té záležitosti delikátní jista také delikátním způsobem pojednávali, a prosím, aby laskavě v té příčině ráčil se opraviti, že nebylo skutečně ani v nejmenším mým úmyslem po stránce umělecké zde debatu nějakou zahájiti a vyvolati. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Jelikož se nikdo více ke slovu nepřihlásil, prohlašuji debatu za skončenou.

Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet; ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavný sněme! Musím vysloviti své politování nad tím, že nemohu se súčastniti této debaty tak, jak bych chtěl a mohl, kdyby mně nebylo jako zpravodaji úkolem hájiti toliko posici rozpočtové komise. Debata provedena nejlépe ukazuje, jak správným bylo stanovisko rozpočtové komise a tohoto slavného sněmu při jiných příležitostech, když šlo o takovéto odborné otázky znalecké, že rozhodovati po stránce odborné v takových věcech může toliko výkonný orgán tohoto slavného sněmu, zemský výbor submittuje na soud odborných znalců. (Souhlas. )

Tuším, velectění pánové, že tato debata, jež měla v mnohém ohledu podivnou barvu, věci samé, o niž jde, valně neprospěla.

Nemohu se, velectění pánové, zhostiti pocitu, že jest nám velký počet současných geniálních umělců příliš velkým břemenem. Měli bychom vzpomínati známého sporu, který svého času byl v Německu veden o  to, kdo jest větší, zda Göthe nebo Schiller. Byl rozřešen výrokem šaldounským: "Těšme se tomu, že máme oba. (Potlesk. ) Tuším, že takovým způsobem také tento spor, který byl touto debatou do této sněmovny zanesen, by měl býti řešen. Buďme rádi a těšme se tomu, že i  v nepříznivých poměrech našich z našeho lidu vychází tolik geniálních mužů a geniálních umělců, že se můžeme svou tvorbou uměleckou chlubiti před celou Evropou. (Potlesk. )

Oproti panu kolegovi Maternovi musím připomenouti, že jsem stanovisko, jež ve příčině volnější konkurence při pořizování takovýchto děl dnes hájil, měl česť jménem rozpočtové komise hájiti již dne 15. ledna 1894 na tomto slavném sněmu. Tenkráte jsem jménem rozpočtové komise obhajoval zásadu, aby při konkurenci, která měla býti zavedena na umělecké vyzdobení Musea království českého, nebylo hleděno toliko k některým, nýbrž ke všem vynikajícím mistrům našim. Tenkráte jsem mimo jiné také pravil: Rozpočtová komise uznala, že nemůže slavný sněm o jménech mistrů rozhodovati; rozhodnutí to musí býti zemskému výboru zůstaveno, zemskému výboru jako výkonnému orgánu pod jeho zodpovědností a po zralé úvaze a poradě s odbornými znalci. "Na tom stanovisku trvám také dnes a na tom stanovisku trvala také rozpočtová komise, když se usnesla na návrzích, jež mi jest obhajovati. Vycházejíce z tohoto, po mém soudu, správného stanoviska nemůžeme dospěti k výsledkům jiným, nežli jsou obsaženy v návrzích, jež rozpočtová komise činí.

Když po usnesení slavného sněmu byla zem. výborem definitivně uzavřena smlouva o pořízení sochy svatého Václava, není možno, aby o pořízení ostatních Čtyř soch byla uzavřena smlouva s jinými nebo různými mistry. (Souhlas).

Pánové, nemohu se jako zpravodaj komise přímo pouštěti ve spor o to vedený. kterému modelu sv. Václava má býti dána přednost, avšak, že není nepochybným, co zde bylo mluveno proti modelu Myslbekově, to vychází již z úvah, které o tomto modelu byly v našem časopisectvu. Prosím, by mně nebylo chybně rozumneno. Otevřeně se přiznávám, že Schnircha jako umělce vysoko cením, a že mi jest jeho model sv. Václava velice sympatickým; avšak na nás dnes neni, abychom rozhodovali, jeli Schnirch větším mistrem nežli Myslbek, nebo opačně. Máme rozhodnouti, zdali jednání, které ve příčině pořízení modelu pomníku svato-vaclavského bylo zemským výborem provedeno, se srovnává s usnešeními a s intencí slavného sněmu, a mají-li býti ujednání zem. výborem učiněná schválena? (Tak jest!)

Poněvadž byly v debatě pronešeny úsudky o umělecké hodnotě modelu Myslbekova, budiž mi dovoleno citovati n. p. posudek "Světozoru" kterýž o tomto díle mimo jiné napsal: Již tento návrh poskytuje obraz budoucí nádherné, figurální ozdoby velkolepého náměstí svatováclavského, jemuž se nemohlo dostati sochy patrně jeho hodnější, než z ruky Myslbekovy. V tom jsou všichni přáteli umění jedné mysli. " (Slyšte!) Není to výrok můj, jest to výrok českého kritika v odborném liste. Poněvadž jsem se octl na Václavském náměstí, přejdu k panu kol. Heinzlovi, kterýž tak trpce toužil, že toto velkolepé náměstí pražské chceme na útraty zemské ozdobiti uměleckým pomníkem. Pan kol. Heinzel na to zapomněl, že dnes nejde teprve o povolení ku zřízení sochy sv. Václava na tomto náměstí, nýbrž že jde o provedení dávného usnesení, jež tento slavný sněm v této příčině již byl učinil. Kdyby se p. posl. Heinzel pamatoval na stavbu nového Musea království Českého, a kdyby byl navštívil toto Museum on však dokázal, že ho nenavštívil, poněvadž tvrdil, že je ústavem toliko českým, což není pravda - byl by viděl, že na rampě před museem je dosud základ podstavec pro sochu sv. Václava, kteráž měla dle stavebního programu musea na tom místě býti podstavena. Kdyby byl p. posl. Heinzel býval stopoval toto jednání, byl by dospěl také k tomu poznání, že když podle nálezu poroty znalců slavný sněm rozhodl, aby byl pomník sv. Václava zřízen na svatováclavském náměstí, současně bylo ustanoveno, aby byl co možná blízko průčelí Musea království českého, poněvadž má býti souvislou a integrující částí průčelní dekorace tohoto Musea. Nejde tedy o nové povolení, jde toliko o provedení toho, na čem se sl. sněm již dávno byl usnesl. (Tak jest!)

Také náklad na pomník svatováclavský pan posl. Heinzel neudal správně.

Podle rozpočtu, který zemský výbor učinil, činí celý náklad na zřízeni pomníku 110. 000 zl.

Těchto 110. 000 zl. však dnes povolovati nemusíme, jde toliko o povolení honoráře za 4 nárožní sochy, o 28. 000 nákladu na odlití těchto soch, který má činiti 12 000 zl.

Celkový náklad na pomník tento však příspěvky mimořádnými a věnováním nejmenovaného mecenáše bude snížen až na 95-92 000 zl.

Pan poslanec Heinzel arci řek1, když snem řekl a, že musí také říci b; v tom s ním souhlasím. Když sněm rozhodl, že má býti zřízena socha svatováclavská a o model této sochy jest uzavřena definitivní smlouva - to je a, musí říci také b; musí ostatně schváliti také zatimní smlouvu o zřízení těch 4 nárožních soch, bez kterých tento pomník nemůže býti. (Tak jest!)

Pan kol. Heinzel obešel docela otázku, co se má díti s definitivně uzavřenou smlouvou o sochu sv. Václava.

Nepravil, že jest proti tomu, aby pořízen byl tento pomník, ale řekl, že bude hlasovati proti této položce.

Ptám se, může mezi zemským výborem a Myslbekem definitivně uzavřená smlouva býti zrušena?

Myslím, že ani žádný z německých kollegů p. posl. Heinzla, již jsou právníci nemůže tvrditi, že by mohla smlouva tato býti zrušena.

A jakmile to tvrditi nemohou, měli by jednomyslně hlasovati pro náš návrh, aby také zatimní smlouva jako důslednost smlouvy této definitivní byla schválena. (Pochvala) Že tak nečiní, to vysvětluje se toliko tím, že se nespravují právnickou rozvahou, nýbrž pouze národním odporem proti nám. (Tak jest!)

Pánové, Vám jde o to, abychom neozdobovali vznešenými pomníky umění drahou naši matičku Prahu.

Praha je a také přes váš odpor zůstane hlavou tohoto království a mátí našich měst a my jako věrní synové svého národu pokládáme za svou svatou povinnost přispívati k tomu, aby toto staroslavné město, které tolik utrpělo, opět se zalesklo ve své někdejší slávě a aby náměstí jeho mluvila našemu lidu srozumitelnou řečí naší slavné historie. (Výborně ! Potlesk)

Nedivte se tomu, že s vlasteneckým nadšením po tom toužíme a o to pečujeme, aby Praha byla tím, čím druhdy bývala, netoliko našemu národu, nýbrž i tomuto celému staroslavnému království. (Potlesk) Že pánové. Vy nemáte smysl pro tyto naše vznešené city, jest spolitováním, a proto tím horlivější musí by ti i aše vlastenectví, tím usilovnějším musí býti snahy naše v uskutečnění našich ideálů. (Pochvala)

Přicházíte s finančními ohledy. Ano, pánové, až Praze dá stát 40, 000. 000 jako dal n. p. Vídni na spojovací prostředky problematické ceny, až nebude stát z nás vydírati poslední jiskru poplatních sil, až budeme míti tu samosprávu, po které tak toužíme, potom si hravě opatříme své kulturní a hospodářské potřeby sami. (Pochvala) Avšak do té doby neočekávejte, že my budeme míti tak málo vlastenectví, abychom z ohledů těch zanedbávali kulturní a hospodářské zájmy tohoto království.

My, pánové, dobře víme, že stojíme v Krušném zápasu konkurenčním ve všech oborech hospodárských i kulturních s našimi protivníky a nepřáteli mocnými, a proto také postihujeme své povinnosti S napnutím, ba přepnutím všech svých sil budeme pracovati, abychom v ohledu hospodářském i kulturním byli soupeřům svým na roven.

My dobře víme, že by byl osud náš spečetěn, kdybychom v těchto konkurečních zápasech nebyli vítězi. (Tak jest!)

Proto pánové, nepřicházejte s takovými finančními ohledy a hleďte jednosvorně s námi, jak jste také dnes při jiné příležitosti deklamovali, hájiti hospodářské a kulturní zájmy tohoto království; doráhejte se s námi obnovení svézákonnosti naší vlasti, jež jest také nesměrné důležitosti hospodářské. (Výborně!)

Spojte se s námi, aby toto království České v této polovině říše nebylo popelkou, ale aby se stalo opět tím staroslavným královstvím Českým, a pak nebudeme muset také na oltář našeho umění skládati toliko haléře žebrácké a z ohledů finančních zanedbávati i nejživotnější zájmy kulturní.

Z těchto, pánové, důvodů musíte uznati, že my jako národ kulturní víme, jaké jsou naše povinnosti k našemu umění. V umění vidíme nejvyšší výkvět kultury, v umění vidíme pramen, ze kterého se vynořují nejvznešenější perly a klenoty, jimiž národ zdobí své skráně a zvěčňuje své památky

Jsem si plně vědomi povinnosti, že, co učinili v umění pro nás otcové naši, musíme také činiti my pro své potomky. Bylo by zajisté hanbou, abychom my na konci XIX. století, v této době nejvyššího rozkvětu kulturního, našim potomkům nezachovali nejvznešenější památky tohoto výkvětu v důstojných památnících našeho výtvarného umění. (Výborně!)

Jsem přesvědčen, že pomník, o který jde, bude takovou památkou.

Nekončím svými slovy, končím opět slovy českého kritika, který ve "Zlaté Praze" o modelu Myslbekovu napsal:

"A tak mám přání jen jediné, aby konečně již došlo ku skutečnému provedení tohoto návrhu, výborného co do koncepce, v provedení i uspořádání celku i v podrobnostech, který v každém směru v plné míře vyhovuje účelu svému; a zajisté po svém postavení na místě určeném pomník tento bude zajisté netoliko vzácnou ozdobou městu, ale i skvostem, v němž celý národ český bude spatřovati pravé palladium své lásky k vlasti, jakož i snah po obnovení lesku staroslavné koruny české. "

Tím končím a odporučují sl. sněmu opětně ku přijetí návrhy rozpočtové komise. (Potlesk, hlučná pochvala)

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasovaní jsou tištěné návrhy komise.

Gegenstand der   Abstimmung sind die gedruckten Anträge der  Commission mit der Correctur, auf welche    der Herr Berichterstatter hingewiesen hat.

Upozorňuji, že pan zpravodaj poukázal na malou korekturu, která se tiskovou chybou vloudila, totiž, co se týče ročníku, ve kterém zpráva byla uzavřena.

Žádám pány, kteří přijímají návrhy komise, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Commissionsanträge annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Přikročím nyní k zakončení schůze.

Ich werde nunmehr zum Schlusse der Sitzung schreiten.

Páni poslanci Sulc a soudruzi mně odevzdali návrh v příčině upravení výhod z cukerních vývozních premií plynoucích.

Die Herren Abg. Šulc und Genossen haben mir einen Antrag betreffend die Vortheile, welche aus der Zuckerausfuhrprämie entspringen, überreicht.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslanců Šulce, Komárka, Kudrny a soudruhů v přičíně upravení výhod z cukerních vývozních premií plynoucích. Slavný sněme, račiž se usnésti: Cís. král. vláda se vyzývá, aby při poskytování dosavadní podpory průmyslu cukrovarnickému vývozními premiemi a po případě zamýšleného jích zvýšení, jehož se průmysl cukrovarnický dovolává, učinila opatření, aby na těchto výhodách také i rolník řepu pěstující v poměrné výši súčastněn byl.

V  ohledu formálním navrhujeme, aby návrh tento přikázán byl komisi zemědělské.

V  Praze, dne 7. února 1896.

Josef Šulc a soudruzi.

Nejv. maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Páni poslanci Dr. Sláma a soudruzi mně odevzdali návrh na zřízení druhé české university.

Die Herren Abg. Dr. Sláma und Genossen haben mir einen Antrag auf Errichtung einer zweiten böhmischen Universität überreicht.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Dra Frant. Slámy na zřízení druhé české university.

Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby zřízena byla druhá česká universita.

V   ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi školské.

V  Praze, dne 7. února 1896.

Dr. Fr. Sláma a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Páni poslanci Dr. Fořt, Dr. Russ a soudruzi mně odevzdali návrh na zřízení kratšího spojení železničního mezi královstvím Českým a Terstem.

Die Herren Abg. Dr. Fort, Dr. Russ und Genossen haben mir einen Antrag, betreffend die Herstellung einer kürzeren Eisenbahnverbindung zwischen dem Königreiche Böhmen und Trieft überreicht.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Ich ersuche diesen Antrag zu verlesen.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Dra Fořta, Dra Russa a soudruhů v příčině zřízení kratšího spojení železničního mezi královstvím českým a Terstem.

Slavný sněme, račiž se usnésti!

C. k. vláda se vyzývá, aby při jednání o stavbu druhého železničního spojení s Terstem měla zřetel k tomu, aby tímto spojením dosavadní vzdálenosť železniční byla co možná nejvíce zmenšena a aby zejména upuštěno bylo ode všech projektů, které pro vývozní ruch z Čech via Terst jsou bez významu, a kterými by jen vývozní zájmy Jihoněmecka byly podporovány.

V  ohledu formálním se navrhuje, aby záležitosť tato byla přikázána komisi pro práce veřejné.

V  Praze, dne 3. února 1896.

Dr. Fořt, Dr. Russ a soudruzi.

Antrag Der Abg. Dr. Fořt, Dr. Russ und Genossen, betreffend die Herstellung einer kürzeren Eisenbahnverbindung zwischen dem Königreiche Böhmen und Triest.

Der h. Landtag wolle beschließen: Die k. k. Regierung wird aufgefordert, bei den Verhandlungen betreffs der Herstellung einer zweiten Bahnverbindung mit Triest daraus Bedacht zu nehmen, dass durch diese Verbindung der bisherige Schienenweg zwischen Böhmen und Triest thunlichst abgekürzt und insbesondere von allen Projekten Umgang genommen werde, die für den Exportverkehr Böhmens via Triest ohne Belang und vielleicht nur geeignet wären, bloß die Exportinteressen Süd-Deutschlands zu unterstützen.

In formaler Hinsicht wird beantragt, diese Angelegenheit der Commission für öffentliche Arbeiten zu überweisen.

Prag, 3. Februar 1896.

Dr: Fořt, Dr. Russ und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Pan poslanec Dr. Zátka a soudruzi mně odevzdali interpellaci k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Die Herren Abg. Dr. Zátka und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněm. sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Dra A. Zátky a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli v království Českém:

Jest Vaší Excellenci známo, že za kontrolora berního okresu Č. Krumlovského čítajícího za posledního popisu 13. 731 Čecha vedle 16. 186 Němců, dosazen byl úředník jazyka českého neznalý ?

Hodlá c. k. vláda učiniti opatření, aby na řečené místo dosazen byl úřadník jazyka českého znalý?

V Praze, dne 7. února 1896.

Dr. A. Zátka a soudruzi.

Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Karl Iro und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Pan posl. Karel Iro a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Exc. panu místodržiteli.

Ich ersuche dieselbe zu verlesen.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Anfrage der Abgeordneten Carl Iro und Genossen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter.

In der jüngsten Zeit ist wiederholt die Mittheilung in die Oeffentlichkeit gedrungen, dass der Eisenbahnrath oder die Direktorenversammlung in einer der letzten Sitzungen den Beschluß gefasst habe, mit der Hinausgabe der Frühjahrssahrordnung auf sämmtlichen Bahnlinien bei den Schnellzügen die III. Classe aufzuheben.

Diese bisher unwidersprochen gebliebene Mittheilung hat in den Kreisen der minder begüterten, mittelständischen Bevölkerung eine nicht geringe Aufregung hervorgerufen und dies wohl mit Recht, da, wenn diese Mittheilung auf Wahrheit beruht, mit dem Beschluss des Eisenbahnrathes dargethan würde, dass heute die rasche Eisenbahnbeförderung einzig und allein ein Privilegium der reichen Leute ist mährend die minder bemittelten Volkskreise davon ausgeschlossen sind.

Im Hinblick darauf, dass der minder begüterte Mittelfsand zu den Kosten aller staatlichen Einrichtungen in ganz bedeutendem Maße beiträgt und daher gewiss auch dementsprechend an den Vortheilen dieser Einrichtungen Antheil haben soll und die Geschäftsabwickelung im Mittelstande gewiss eher eine schnelle Besörderung der betheiligten Personen bedingt, als des gegenüber den Interessen der vermögenden Vergnügunsretsenden der Fall ist - weiter in der Erwägung, dass eine Verfügung, wie sie der angebliche Beschluss des Eisenbahnrathes zur Durchführung vorschlägt, nur geeignet ist, die socialen Gegensätze in der Bevölkerung noch weiter zu verschärfen und eine gerechte Erbitterung des arbeitenden Mittelstandes gegen die Eisenbahnverwaltung wachzurufen, stellen die Gesertigten an Se. Excellenz, den Herren Statthalter die Anfrage:

Ist Seine Excellenz geneigt - geeigneten Orts anzufragen, ob dieser angebliche Beschluss des Eisenbahnrathes in Wahrheit gefasst wurde und im Falle der Bejahung dieser Frage bei der kompetenten Behörde Vorstellungen zu machen, damit diese gegen die sociale Gerechtigkeit verstossende Verfügung unverzüglich aufgehoben werde?

Prag, am 7. Feber 1896.

Karl Iro und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Frant. Steiner a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Die Herren Abgeordneten Franz Steiner und Genossen haben mir eine Interpallation an Seine Excellenz dem Herrn Statthalter üb erreicht.

"Žadám, aby tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. Františka Steinera a soudruhů k J. Excellenci p. místodržiteli.

Výnosem vysokého c. k místodržitelství ze dne 7. února 1895, č. 5. 131, dne 17. února 1895 intimovaným, rozpuštěno bylo zastupitelstvo obce Věšína v okresu Březnickém, v politickém okresu Blatenském, a ke správě obecních záležitostí dosazena c. k. okresním hejtmanstvím Blatenským správní komise, jež dne 10. dubna 1895 vyložila k veřejnému nahlédnutí seznamy voličské pro nové obecní volby.

V zákonité lhůtě reklamační podali 16. dubna 1895 správní komisi jako reklamační, proti volebním seznamům řadu závažných námitek pp. Matěj Milec a společníci, jejichž opis k dotazu připojujeme.

O námitkách těch mela správní komise do tří dnů rozhodnouti. To se nestalo. Když stěžovatelům v zákonné lhůtě žádného vyřízení se nedostalo, odebral se Matěj Milec dne 21. dubna 1895 do Blatné, a zde osobně do rukou c. k. okr. hejtmana p. Jana Maydla odevzdal opis námitek podaných se žádostí, aby okr. hejtmanství donutilo správní komisi k vyřízení námitek podanných. Když do dvou měsíců po té žádného vyřízení neobdržel, vážil znovu Matěj Milec šestihodinnovou cestu z Věšína do Blatné a znovu snažně žádal o zakročení. C. k. okresní hejtman odbyl ho však slovy: "že je celá věc nahoře (t. j. u místodržitelství) a že musí tudíž čekat, až dojde vyřízení ze shora". Toto sdělení zdálo se p. Milcovi velice podivným, poněvadž o námitkách podaných měla přece rozhodnouti správní komise, resp. měla k takovému rozhodnutí c. k. okr. hejtmanstvím býti donucena, aniž by zatím nějakého zakročení bylo třeba a tak sdělení hořejší jevilo se býti pouhou výmluvou.

Vzdor tomu, že pak ještě dvakrát stěžovatelé žádali osobně za urychlení celé věci, nedostali dodnes žádného vyřízení a tak již 10 měsíců leží u obecní správní komisi s vědomím c. k. okr. hejtmana Blatenského nevyřízené důležité námitky proti seznamům voličským, protahuje se tak zúmyslně abnormální hospodářství obecní, vedené správní komisí, jež již celý rok obecní správu ve Věšíně vede.

Poněvadž to vše děje se za úplného vědomí c. k. okr. hejtmana Blatenského, aniž by týž vzdor upomínkám a žádostem zakročil, jak mu povinnost úřední káže, a poněvadž takovouto liknavostí poškozují se těžce zájmy obecní samosprávy, táží se podepsaní:

1.   Jest p. místodržiteli tento případ a liknavosť c. k. okr. hejtmana Blatenského v této věci známa?

2.    Jest pan místodržitel ochoten, důrazně zakročiti o urychlené vyřízení celé věci a poučiti zároveň důtklivě c. k. hejtmana v Blatné, aby takovouto liknavostí zájmy obecní samosprávy nepoškozoval?

Fr. Steiner a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Dr. Malinský a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.

Der Herr Abgeord. Dr. Malinský und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Holím (čte): Dotaz poslance Dra. Malínského, Fr. Niklfelda a soudruhů k J. E. panu c. k. místodržiteli království Českého.

Více jak před 2 lety, t. j., již dne 29. ledna 1894 podala městská rada v Polné na základě jednohlasného usnešení obecního zastupitelstva ze dne 5. ledna 1894 c. k. okresní školní radě v Něm. Brodě žá-