diese Angelegenheit gleichfalls in einer einzigen Debatte durchgeführt werden kann.
Mam za to, ze tato záležitost muže také býti projednána v jedinému rokování.
Ich ersuche den Herrn Berichterstatter den Gesetzentwurf zu verlesen.
Berichterstatter Abg. Kahl (liest): Gesetz vom... womit der Stadtgemeinde Reichenderg die Bewilligung zur Veräußerung mehrerer Gemeindegrundstücke ertheilt wird.
Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich der Stadtgemeinde Reichenberg die Bewilligung zu ertheilen:
I. von den ihr gehörigen, in der Katastralgemeinde Reichenberg gelegenen Grundstücken, und zwar:
I. von dem Grundstücke Nr. P. 1491-I. einen Theil im Ausmaße von 1000. 75 Quadr. Klft. oder 3599. 20 m2 um den Preis von 8 fl. für die Quadratklafter,
2. von den Grundstücken Nr. P. 1496, 1543, 1541 2 und 2463 und 1491-I einen Theil im Ausmaße von 2814 Quadr. Klafter oder 101 a. 2 m2 und von 185 Quadr. Klft oder 667 m2 um den Preis von 3 fl. 50 kr. für die Quadratklafter zu veräußern;
II. die ihr gehörigen in der Katastralgemeinde Reichenberg gelegenen Grundstücke Nr. P. 221-1, 221-2, 1618-1, 1618-2, 1619-16, 1619-17, 1615-6, 1617-2, B 152, G 176, 177, 1522-2, 167-2, 2314-1, 1523, 181, 179, 276-1, 276-2, B 2031, 1619-1, 1619-2, 1731-3, 1731-4, 1758, 861, 954-1, 1145-1, 2180, 2183-2, 2186 -3, 2217-4, 2217-5, 2248, 1135, 1020, 2126, B 1553, 1278-5, 1501, 1500, 2463, 1499, 1500-2, B 1691, 1487, 1498, 1496, 1491-1, 1489, 1488, 1487-2, 2459, 1450, 1451, 2463, 1543, 1495, 1496, 1544-1, 1545, 1487-1, 1484, 1480-1, 1461, 1642, jedoch nicht unter dem inventarischen Schäzzungswerthe zu veräußern, beziehungsweise als Museumsbauplatz und botanischen Garten unentgeltlich zu widmen.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Komise činí návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti o následující osnově zákona:
Zákon daný dne... jímž povoluje se městské obci Liberecké zciziti více pozemků obecních.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi uděliti městské obci Liberci povolení:
I. aby od pozemků jí náležejících a v katastrální obci Liberci se nacházejících zcizila a to:
1. od pozemků čís. parc. 1491-I. dílec ve výměře 1000-75 čtv. sáhů čili 359920 čtv. metrů za cenu 8 zl. za čtv. sáh,
2. od pozemků čís. parc. 1496, 1543, 1541-2 a 2463 a 1491-1 dílec ve výměře 2814 čtv. sáhů čili 101 a. 2 m. čtv. a 185 čtv. sáhů čili 667 m. čtv. za cenu 3 zl. 50 kr. za čtvereční sáh;
II. aby jí náležející, v katastrální obci Liberci se nacházející pozemky čís. parc. 221-1 221-2, 1618-1 1618-2, 1619-16, 1619-17, 1615-6, 1617-2, B 152, G 176, 177, 1522-2, 167-2, 2314-1, 1523, 181, 179, 276-1, 276-2, B 2031, 1619-1, 1619-2, 1731-3, 1731-4, 1758, 861, 954-1, 1145-1, 2180, 2183 2, 2186-3, 2217-4, 2217-5, 2248, 1135, 1020, 2126, B 1553, 1278-5, 1501, 1500, 2463, 1499, 1500-2, B 1681, 1497, 1498, 1496, 1491-1, 1489, 1488, 1487-2, 2459, 1450, 1451, 2463, 1543, 1495, 1496, 1544-1, 1545, 1487-1, 1484, 1480-1, 1461, 1642, zcizila, avšak nikoliv pod inventární cenou odhadní, pokud se týče, zdarma věnovala jako stavební místo pro museum a jako zahradu botanickou.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo ?
Ich erkläre den gedruckten Commissionsantrag mit den vom H. Berichterstatter ermähnten Correcturen für angenommen.
Prohlašuji, že jest návrh komise přijat s opravami, na které pan zpravodaj byl poukázal.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského v příčině provedení modelu jezdecké sochy sv. Václava před novou budovou musejní na Václavském náměstí;
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes Der Budgetkommission über den Landesausschußbericht betreffend die Durchführung des Modells einer Set. Wenzels Reiterstatue vor dem neuen Museumsgebäude auf dem Wenzelsplatze.
Zpravodajem jest p. posl. Adámek. Dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Adámek: Slavný sněme! Ku zprávě rozpočtové komise o jednání zems. výboru ve příčině pořízení modelu pomníku Svatováclavského před budovou musea království Českého na horní části Sv. Václavského náměstí v Praze nemusím přičiňovati mnoho poznámek, poněvadž zpráva tato obsahuje veškeré důležité momenty, týkající se tohoto jednání a tuším, že všichni členové tohoto slavného sněmu, kteří si jí povšimli, mohli si učiniti jasný obraz o celém průběhu této akce zemského výboru.
Již minulého roku podala rozpočtová komise taktéž zprávu neméně zevrubnou o výsledcích konkurence, která tehdáž po snesení slavného sněmu na model tohoto pomníku byla podniknuta, a ze zprávy té vycházelo, že konkurence tato měla toliko do jisté míry úspěchů potěšných, jelikož účastenství umělců bylo dosti čilé, avšak že anketa odborníků, kterou tehdá zemský výbor svolal, neuznala ani jeden z těchto projektů za takový, aby mu mohla býti přiřknuta cena první. Jak povědomo byly dva modely, totiž model ředitele Myslbeka a mistra Schnircha pokládány za nejlepší a jim byla rozdělena cena prvá.
Na základe tohoto výsledku ankety zemský výbor zavedl jednání s ředitelem Myslbekem o pořízení nového modelu sochy sv. Václava a to především arciť také z ohledů finančních a také proto, poněvadž, jak v loňské zprávě již bylo uvedeno, známý mecenáš český 15. 000 zl. na provedení tohoto modelu věnoval s tím vyhražením, aby model ten byl pořízen mistrem Myslbekem.
Myslbek se oproti zemskému výboru zavázal, že provede veškeré potřebné anketou znalců za nutné uznané změny na svém prvotním modelu.
Tak vypracován jest nový model sv. Václavského pomníku Myslbekem, který na první pohled již ukazuje, že jest dílem zcela novým.
Rozměry tohoto pomníku jsou takové:
Jezdecká socha sv. Václava měří 4 metry 68 cm., sochy světců na nárožích piedestalu 3 m. 16 cm., celý pomník bude vysoký 11 m. 64 cm. Sochy mají býti provedeny z bronzu, piedestal z granitu nebo ze syenitu.
O tomto novém modelu Myslbekově byli slyšeni odborní znalci a tu především ryt. Zumbusch, autorita zajisté na slovo braná, o této nové práci Myslbekově velmi pochvalně se vyslovil.
Na základě tohoto vyjednávání a po tomto dobrém zdání zemský výbor přijal tento model Myslbekův a uzavřel s ním o provedení jeho smlouvu definitivní 11. pros. 1895.
Zemský výbor také shledal, že pomník svatováclavský umístěním čtyř světců na nárožním podstavci velmi získal, že toliko v tomto provedení bude důstojným pomníkem, odpovídajícím intencím slavného sněmu, a proto uzavřel s Myslbekem o pořízení těchto čtyř soch světců českých smlouvu prozatímní kterou má nyní slavný sněm dodatečně schváliti.
Rozpočtová komise při jednání o této předloze zemského výboru trvala zásadně na tomtéž stanovisku, které zaujímá při celém tomto jednání, totiž že není její úkolem, aby rozhodovala o otázce této po stránce odborně umělecké, alebrž že má toliko uvažovati o jednání zemským výborem ve příčině této provedeném, zdali se schoduje s intencem a usneseními slavného sněmu.
Proto již předem, aby vyvarováno se bylo všemu nedorozumění, podotýkám, že návrhy svými rozpočtová komise nerozhodovala o tom, kdo jest větší nebo menší mistr, zda Myslbek nebo Schnirch, nýbrž že toliko na základě předlohy zemského výboru činí návrh na dokončení přípravného jednání o provedení tohoto již před 2 lety počatého díla.
Rozpočtová komise při projednávání této otázky nespouštěla se zřetele finanční ohledy, a hleděla ku zbědovaný mnašim financím zemským; avšak, pánové, musila míti na zřeteli také prvotní usnesení slavného sněmu, musila "míti na zřeteli, že země má také důležité povinnosti naproti výtvarnému umění a že zajisté my, kteří se obdivujeme památkám umění, jež nám byly zůstaveny po našich otcích, máme také povinnost, abychom na naši dobu zanechali stejné památky našim potomkům. (Pochvala. )
Rozpočtová komise navrhuje slavnému sněmu, aby byly schváleny návrhy zemského výboru, zvláště pak, aby byla schválena prozatimní smlouva, kterou zemský výbor o pořízení čtyř světců na pomníku svatováclavském s Myslbekem byl uzavřel. Návrhy rozpočtové komise zní: Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Zpráva zem. výboru o opatření modelu sochy sv. Václava podaná dne 17. ledna 1896. č. 4847 (čís. 453 sněm. ) se béře na vědomí a schvaluje.
2. Na zřízení modelů 4 soch světců, jež se mají podle nového, zemským výborem schváleného projektu řed. Myslbeka na nárožích podstavce jezdecké sochy sv. Václava umístiti, povoluje se dodatně náklad 28. 000 zl.
K tomu ještě podotýkám, že schválení této zatimní smlouvy jest toliko důsledností uzavřené smlouvy definitivní o modelu sochy sv. Václava, poněvadž není možné, aby provedení čtyř soch světců na nároží tohoto pomníku bylo svěřeno jinému umělci nežli tomu, se kterým byla uzavřena smlouva definitivní na sochu hlavní.
Z toho důvodu odporučuji návrh komise k přijetí slavnému sněmu. (Pochvala. )
Landtagssecretär Höhm (liest): Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Der am 17. Jänner 1896 sub Nr. 4847 (453 L. -G. ) vorgelegte Bericht des Landesausschußes betreffend die Beschaffung eines Modells der Set. Wenzelsstatue wird zur genehmigenden Kenntnis genommen.
2 Behufs Durchführung der Modelle der 4 Heiligenstatuen, welche nach dem neuen vom Landesausschuße genehmigten Projecte des Dir. Myslbek an den Ecken des Piedestals der Set. Wenzel-Reiterstatue angebracht werden sollen, wird nachträglich der Betrag von 28. 000 fl. bewilligt.
Zpavodaj posl. Adámek: Slavný sněme, opravuji ještě tiskovou chybu, která jest v návrhu. Má býti: "Zpráva podaná dne 17. ledna 1896. " V textu jest 1895.
Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu přihlásili se ke slovu řečníci.
Zu diesem Gegenstande haben sich Redner zum Worte gemeldet und zwar: contra Herr Abg. Heinzel a pro páni poslanci Materna a dr. Pippich.
Abg. Heinzel: Hoher Landtag! Zu unserem Bedauern sind wir auf dieser Seite des hohen Hauses nicht in der Lage für den in Verhandlung stehenden Antrag der Budgetcommission zu stimmen.
Zu dieser Haltung veranlast uns nicht die Bedeutung, das Wesen der Statue selbst; nein, im Gegentheile, mir verehren in dem hl. Wenzel unseren Landespatron, der für die Größe und für das Aufblühen des Landes Böhmen Großes und Vieles geleistet hat; mir sind auch keine Eiferer gegen die Statuen von Heiligen überhaupt, find aber der Meinung, dass es sich hier hauptsächlich um die Ausschmückung eines Platzes der Stadt Prag, dass es sich hier um eine Decoration zum Landesmuseum handelt, welche auf Kosten des ganzen Landes geschehen oder ausgeführt werden soll, und zu welcher demnach alle Steuerträger von Böhmen beitragen sollen. Damit können wir keinesfalls einverstanden sein.
Das Landesmusenm, welches ohnehin dem Lande so ungemein große Kosten auferlegt hat und für welches von Jahr zu Jahr große Summen gefordert werden müssen, ist ein so ungemein großer, prächtiger und weit über seine Zwecke hinaus gehender Bau, dass es einer Decoration wahrhaftig nicht bedarf, und wenn die Plätze der Stadt Prag ausgeschmückt und verschönert werben sollen, so sind wir der unmaßgeblichen Meinung, dass die Kosten der Ausschmückung von öffentlichen Plätzen die Stadt Prag tragen sott und nicht die Steuerträger des ganzen Landes, und nicht auch die deutschen Steuerträger Böhmens, auf welche die Stadt Prag gewöhnlich sehr wenig Rücksicht zu nehmen gewohnt ist (Sehr richtig. )
Aber wir müssen auch Rücksicht nehmen aus die Verhältnisse unseres Budgets. Es wird uns demnächst ein Budget vorgelegt, welches Wohl das allerschlechteste ist, was je in diesem hohen Hause vorgelegt wurde, wir sind genöthigt wieder eine große Summe aufzunehmen nicht zur Deckung der außergewöhnlichen Auslagen, sondern zur Deckung der gewöhnlichen normalen Bedürfnisse des Landes.
Unter solchen Umständen überlegt man es sich gewiss zweimal und dreimal, bevor man größere Posten für Auslagen bewilligt, die leicht verschoben werden, die nicht zu den productiven gerechnet werden können, zu Auslagen, die man, wie es hier der Fall ist, als einseitig bezeichnen kann.
Die Erwerbsverhältnisse der breiten Volksschichten Werden von Jahr zu Jahr immer schlechter, die Zinsenlast des Landes steigt von Jahr zu Jahr, auch die normalen Ausgaben wachsen von Jahr zu Jahr.
Die große Statue soll nach dem Berichte des Landesausschusses circa 110000 fl. kosten. Wir zweifeln sehr daran, dass das ganze Monument um diesen Betrag hergestellt sein wird, denn schon die Modelle kosten 58. 000 fl. und für wenn man 10. 000. fl., Skizzen hinzurechnet, 68. 000 fl.
Sie können ganz sicher erwarten, dass sich die Kosten weit über 110. 000 fl. herausstellen werden, so dass wir vielleicht die Summe von 1/4 Million erreichen werden.
Wir dürsten dieselbe Erfahrung machen, wie wir sie bei dem Museum gemacht haben, und, wenn der hohe Landtag "a sagt, so muss er auch "b" sagen.
Ich will das hohe Haus nicht langer aushalten, aber ich kann noch einmal wiederholen, dass es von. uns unmöglich verlangt werden kann, dass mir unter den jetzigen traurigen wirthschaftlichen Verhältnissen, unter der jetzigen traurigen Finanzlage des Landes, für eine derartige Post stimmen. (Bravorufe. )
Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ke slovu první řečník, který je za psán pro návrhy komise.
Dávám slovo p. posl. Maternovi.
Posl. Materna: Slavný sněme! Vůči faktu ve zprávě rozpočtové komise ze dne 30. ledna 1896 uvedenému, že totiž slavný výbor zemský království českého, nebo lépe řečeno, jeho většina již dne 12. ledna 1896 uzavřela platnou smlouvu s panem ředitelem Myslbekem o zhotovení sochy sv. Václava a že sl. sněmu nyní skutečně nezbývá, nežli předně zprávu zemského výboru ze dne 17. ledna 1895 vzíti na vědomí a schváliti a za druhé žádaných dalších 28. 000 na 4 sochy světců povoliti; vzhledem k tomu dále, že také my čeští poslanci všichni jednomyslně pro to hlasovati budeme, aby se tato věc uskutečnila, a sice z té příčiny, poněvadž jedná se o osobu ředitele Myslbeka a ne o nějakou osobu menšího významu pro naše národní umění, tedy ze všech uvedených příčin zdálo by se na první pohled zbytečno, že jsem si dovolil přihlásiti se k slovu. Ale přece je mnoho příčin, pro které nemůžeme uvedené jednání jen tak mlčky schváliti již proto, aby se v budoucnosti neopakovalo.
Sněmovní tištěné zprávy a sice čís. 332, tisk CI. ze 16. ledna 1895 a č. 522, tisk CLXIX ze dne 30. ledna 1896 vypisují veškerá jednání zemského výboru o této věci tak podrobně, že není třeba uváděti ještě doslovné jich znění. Avšak o jedné věci mlčí zprávy tyto, totiž o tom, jakým způsobem bylo. jednáno v příčině druhého modelu, který dle rozhodnutí poroty ze dne 5. prosince 1894 a sice podle odstavce 3. a 4. doslovného znění protokolu má stejnou cenu v příčině umělecké jako model p. ředitele Myslbeka a jehož autorem jest Bohuslav Schnirch.
Nestavím zde, slav. sněme, tato dvě jména vedle sebe, abych převedl celou tuto záležitost na pole osobní, a také nemám zapotřebí zmiňovati se o tom, jakého požívají zvuku obě tato jména ve vlasti naší a za hranicemi; ale uvádím také jméno Bohuslava Schnircha proto, že přes uznání poroty a přes obecné mínění, které bylo o výstavě modelů, jež byla od 23. prosince 1894 do 3. ledna 1895 - a také ve veřejných listech o tom bylo pojednáváno - uznal zemský výbor království českého za vhodné, jednati tak s těmito umělci v příčině provedení žádaných změn projektů původních a o eventuelním podání nového návrhu.
Poprvé octla se tato záležitost ve veřejnosti zprávou "Národních listů" ze dne 22. května 1895, ve které stojí doslovně: "Každý nepředpojatý, spravedlivý člověk zajisté jest přesvědčen, že za těch okolností zemský výbor měl oběma umělcům Myslbekovi a Schnirchovi sděliti dobrozdání soudců a otázati se, zdali uznávají oprávněnost výtek, a jsou-li ochotni vytknuté vady na svých projektech opraviti. Když by oba umělci přisvědčili a modely své dle dobrozdání soudců upraviti se snažili, pak měla by se opět sejiti porota, která by rozhodla, který z opravených projektů se nejlépe podařil, a kterému z obou umělců mělo by se zadati provedení sochy sv. Václava.
Tento postup je tak jednoduchý, samozřejmý a jasný, že každý soudný člověk musí uznati, že se jinak jednati ani nemůže. Zemský výbor usnesl se většinou svých členů na postupu zcela jiném. Dle usnesení zemského výboru mělo se dobrozdání sděliti pouze řediteli Myslbekovi a nikoli Bohuslavu Schnirchovi.
Pouze p. Myslbek má býti vyzván, aby upravil vady a výtky a nikoliv též pan Schnirch, a pouze opravený model Myslbekův má býti posouzen zemským výborem a nikoliv dřívějšími znalci, hodí-li se k provedení, slovem, druhý konkurent, sochař Schnirch, jehož projekt porotou postaven byl do stejné řady s modelem Myslbekem, má býti ignorován, jako by ani schopen nebyl vady na jeho projektu vytknuté opraviti.
Nechceme o tomto usnesení zemského výboru pronášeti již nyní svůj soud; máme však za to, že celá veřejnost s námi souhlasí, tvrdíme-li, že způsobem takovým, jakým zemský výbor v tomto případě jednal, s našimi umělci jednati se nemá.
K tomu dovoluji si opět podotknouti, že ani tato zpráva nevyličuje záležitost tuto jako osobní a neobrací se nijak proti panu Myslbekovi, nýbrž proti jednání zemského výboru, který měl dozajista dosti příležitosti, aby v té přičíně aspoň po stránce formální své jednání upravil.
Příležitosti této poskytla mu sama, Bohuslavem Schnirchem podaná žádost ze dne 18. května 1895 za tou příčinou, aby vyzván byl zároveň s panem řiditelem Myslbekem ku provedení oprav a změn na soše sv. Václava, a aby s ním sděleno bylo znalecké dobrozdání.
Pod číslem 30. 304, ze dne 3. července 1895 zaslán byl zemským výborem panu Schnirchovi sice žádaný opis dobrozdání, ale zároveň oznámeno mu, že nelze vyhověti další žádosti jeho, aby zemským výborem byl vyzván k provedení oprav a změn.
Při tom rozhodnutí zůstalo, i když po žádosti pana Schnircha ze dne 31. srpna 1895 byl mu k dobrovolnému a na vlastní vrub podniknutému provedení změn dle znaleckého úsudku vydán model, který se stal majetkem zemského výboru.
První, co se po tomto stručném vylíčení fakt musí namanouti, jest otázka, z jakých asi příčin panu Schnirchovi ne byla zemským výborem poskytnuta příležitost k dalšímu súčastnění se práce, která mu již proto musí býti velice vzácnou, poněvadž zřízení sochy sv. Václava jest prvním podobným velikým podnikem nákladem zemským v Praze prováděným.
A tu, slavný sněme, jsou možný k objasnění celého postupu a vývinu této záležitosti toliko tři důvody.
Předně, že zásadně se chtělo jisté pojetí celého pomníku a současně se jistému pojetí celého pomníku nepřálo; za druhé, že zemský výbor království Českého pro příspěvek 15. 000 zl. známého "neznámého dárce" podvolil se vlivům jistého směru a tím ovšem také pozbyl své nestrannosti, za třetí, že z příčin úsporných předčasně začal vyjednávati toliko, s umělcem jedním, což ztrácí své váhy už proto, poněvadž táž zpráva předstupuje před slavnou sněmovnu s požadavkem, aby se dalších 28 tisíc zl. povolilo, a nemělo by asi míti žádné váhy tam, kde se jedná o povznesení našeho národního umění, pro které se tak dlouho absolutně ničeho nepodnikalo, že, kdyby sobě zde k našemu štěstí nebyla pomohla nezmorná síla a to nadání lidu českého, bychom bez této samostatné podpory a bez toho vlastního vývinu neměli dnes ani Myslbeka, ani Šnircha, ani Brožíka, ani Hynaise a všech ostatních.
Důvodu druhého vzpomenul jsem proto, abych současně mohl prohlásiti, že považuji zemský výbor za instanci takovou, které nemá ve věcech spravedlnosti a čestných imponovati žádná podpora hmotná nebo mínění a vliv soukromý či stran nikdy a v ničem.
Důvod první, slavný sněme, jest po mém soukromém zdání tím nejdůležitějším a zároveň také tím, pro který se celá zamýšlená akce postavení sochy svateho Václava nesetká s tím, čeho se docíliti mohlo a mělo.
Vychází to z celého ponětí a celého významu, jaký už od věků postava sv. Václava v našem lidu má a požívá.
Troufám si tvrditi, že správným jest oné přesvědčení, že sv. Václav je v lidu českém proto tak ctěn, že je patronem české země a poněvadž byl naším knížetem, a věřte, slovutní pánové, jen proto zní nám tak velebně prvá sloka svatováclavského chorálu, poněvadž v ní hlaholí slova: "Svatý Václave, vévodo České země. " (Výborně!)
Taková je představa o našem světci, o tomto dědici koruny české a o tomto representantu našich nejdůležitějších tužeb a v tom hledati dlužno hlavní závadu celé konkurence čili jinými slovy: Následkem toho, že pan ředitel Myslbek byl lépe s poměry seznámen a lépe vystihl situaci, skomponoval a mohl skomponovati takový návrh, o kterém předpokládati mohl, že ku provedení připuštěn bude, kdežto Schnirch pouze svým citem se vésti dal. (Výborně!)
Tím také dá se jen vysvětliti vřelý ten ohlas, jakého v celém národě našla neobyčejně šťastná myšlénka ta v návrhu Schnirchově, spojení pověsti o Blanických rytířích s postavou našeho hrdiny národního, patrona země české, poněvadž nám tato myšlénka ve sdružení při té příležitosti pravila: "Ve svépomoci, ve vlastní síle, a jenom v té můžete najíti svou spásu!" (Výborně!)
Nedovolím si v té příčině úsudku, ale, jako jsem poctivě přesvědčen, že umělec takového významu a takové tvůrčí síly, jakým jest náš Myslbek, jenom s velikým sebezapřením podrobil se působení vlivů naň doléhajících, tak bych v poslední hodině troufal si ještě jednou přednésti prosbu, aby sňato bylo všechno z pomníku, co je způsobilé odciziti pomník národního patrona českému lidu!
Promluvil jsem ve věci příliš delikátní a proto mám za svou povinnosť ještě jednou výslovně uvésti, že neměl jsem ani nejmenšího úmyslu býti osobním a, prosím, by slova má jen tak byla vykládána, jak byla myšlena. Lituji, že nemohl jsem návrh tak vřele přednésti, by se stal pohnůtkou k napravení křivdy.
Positivního návrhu, jak jsem již při začátku uvedl, za daných okolností činiti je naprosto nemožno. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Přijde nyní k slovu p. posl. Dr. Pippich.
Dovoluji si ohlásiti, že se ještě přihlásili k slovu páni poslanci Hlávka a hrabě Vojtěch Schönborn.
Es haben sich noch zum Worte gemeldet und zwar für den Antrag der Kommission die Herren Abg. Hlávka und Graf Adalbert Schönborn.
Dávám slovo panu. Dru Pippichovi.
Poslanec Dr. Pippich: Slavný sněme ! Budiž mi dovoleno, abych především dotkl se některých vývodů kollegy p. poslance Heinzla, jimiž odůvodňoval odmítavé stanovisko pánů z druhé strany jménem německých krajanů našich.
Pánové, toto votum, které ovšem pan poslanec Heinzel odůvodňoval pouze tím, že prý stav zemských financí nedovoluje plýtvati penězi zemskými a že prý jde pouze o místní výzdobu pražskou, vede nás k tomu, vyhledávati tu pravou skrytou příčinu a tu já shledávám vzdor tomuto odůvodnění přec jen v národním momentu tohoto pomníku.
V tomto směru nemohl bych se srovnávati úplně s vývody p. kolegy posl. Materny, že snad ten pomník v nynějším svém tvaru by něco obsahoval, co by se příčilo našemu názoru národnímu a co by snad se odchylovalo od oné přece v této věci směrodatné tradice a legendy lidové, která znázorňuje svatého Václava jako světce, ku kterému se náš lid modlí, ale zároveň jako vévodu a osvoboditele, který by v případě těžké pohromy měl býti spásou vlasti.
Tyto oba momenty navzájem se pronikají, jsou sloučeny a patrně rozhodují o uměleckém tvaru tohoto pomníku. A tu panu Heinzlovi v tom ohledu odpovídám, že shledávám v jeho vývodech logický nelad. On pravil, že má býti pomník sv. Václava dekorací- jaksi zvláště významnou k zemskému museu a na druhé straně tvrdí, že prý jest to vlastně jen ozdoba Prahy a že Praha sama ma nésti náklad na tento pomník. Jestli jest to dekorací zemskému museu, jež jest majetkem celé země, pak zajisté náleží zemi nésti náklad na pomník ten, který jest důstojný našeho národa.
Pánové, my nemůžeme přisvědčiti tomu a musíme rozhodně odmítati vývody takové, které praví, že se v našem zemském museu již šlo přes meze toho, co je příslušno účelu, co snad neslouží účelu toho důstojného zemského musea.
Pánové, kdo naše museum viděl, kdo viděl ty poklady bohaté, které obsahuje, kdo viděl jeho sbírky, ten zajisté také viděl, že brzy nastane nedostatek místností; ten zajisté řekne, že v této věci neplýtvalo se penězi zemskými, že naopak bylo použito těch peněz správně, že české království zařídilo důstojný representační stánek, který zajisté slouží všem těm účelům, ku kterým byl zbudován a který nesměl zůstati pozadu za významem a váhou tohoto království v ohledu kulturním i národohospodářském. V tom ohledu nemůžeme shledávati, že by v našem museu se bylo stalo něco přílišného, naopak my jsme se až příliš uskrovnili. (Výborně. ) Nesmí tedy takový důvod, jako jest špatný