vinařského pro království české za vydání zákona na ochranu vinic proti vřetenatce révové.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Landesausschußbericht betreffend die Petition des Weinbauvereines für das Königreich Böhmen um Herausgabe eines Landesgesetzes zum Schutze der Weinberge gegen den Reben-Mehlthau.

Zpravodajem jest pan poslanec Teklý. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj Teklý: Slavný sněme! Komise pro záležitosti zemědělské dovoluje si předložiti slavnému sněmu osnovu zákona v příčině vyhubení zhoubného Škůdce na vinicích, tak zv. perenospory vitikoly. Na první pohled zdá se, že to záležitost nepatrná; záležitost, která nemá valného významu.

Avšak, kdo zná zhoubné účinky této plísně, ten zajisté diviti se nebude, proč zemský vinařský spolek podal žádost za vydání zákona na hubení tohoto škůdce.

Všude, kde škůdce tento se vyskytuje, způsobuje značnou škodu na úrodě.

Perenospora za teplého a vlhkého počasí rychle se šíří a účinky její jsou zhoubné, a objevují se zejmena v konečných výsledcích sklizně. Na revě, kde perenospora se vyskytuje, listí usýchá, úroda nedozrává a dříví následkem nedozráni vezme pak během zimy za své.

Škůdci tomuto, velectění pánové, dají se meze klásti, postřikuje-li se měďnatými sloučeninami, zejména když se kropí roztokem vápna a skalice.

Tato operace musí se během vegetace 2-3krát ano mnohdy i 4kráte opakovati.

Všude, kde se těchto ochranných prostředků neužívá, všude tam usýchá réva vinná, hrozny nedozrávají, a, jak jsem dále uvedl, také ani dříví, tak že nedovede ani přezimovati.

Jest tudíž v zájmu každého nákladníka viničného, aby vypověděl boj tomuto škůdci a tím uhájil zároveň zvýšenou úrodu.

Navržená osnova zákona byla sdělána na žádosť zemského vinařského spolku, zejména na ochranu dbalých vinařů Co by bylo platno, kropí-li vinnou révu některý dbalý vinař, když nedbalý soused vinař, podobných prostředků na vyhubení tohoto škůdce nepoužívá ? Na vinicích skalicí a vápnem nepokropených bujela by perenospora dále a vinice taková stala by se plemeništěm, odkud by se šířila na sousední vinice. Zmíněná osnova zákona, stane-li se skutkem, bude platiti toliko pro krajiny, kde vinná réva se daří. V království českém jsou vinice toliko ve 12 okresích, a sice: v okresu Mělnickém nalézá se 286 ha., v Litoměřickém 200 ha, Lovosickém 95 ha, v Usteckém 60 ha, v Štěťském 45 ha, v Roudnickém 48 ha, v čáslavském 34 ha, Skalickém 34 ha, Vinohradském 15 ha, v Libochovickém 14 ha, v Berounském 16 ha, Mosteckém 4 ha, dohromady v království českém je tedy 880 ha. vinic.

Má-li české vinařství se povznésti a má-li nabýti větších rozměrů, pak jest žádoucí, aby o rozkvět vinařství bylo pečováno vydáním vhodných zákonů. Vinařství české není dosud tak rozšířeno, jak by bylo žádoucí, dosud nalézá se vinařství české v plénkách. Uvážíme-li však, že vinná réva daří se na příkrých stráních, na stráních, kde se jiná rostlina vůbec nedaří, na stráních pustých, kterých jinak ani využitkovati nelze, a na půdách kamenitých, tu, velevážení pánové, zajisté musíme uvítati každý krok, který směřuje k tomu, aby vinařství se povzneslo.

Vynaložením práce a vynaložením kapitálu mohla by se mnohá pustá stráň využitkovati, čím bychom zároveň nemálo přispěli k okrášlení své milé vlasti.

Vinařství české má budoucnost a vinařství mohlo by se státi u nás i vydatným zřídlem příjmů malých hospodářů, kdyby se výhodně položené stráně ve vinice proměnily. České víno nemůže sice konkurovati co do mnohosti s vínem uherským nebo italským, ale za to konkurovati může co do jakosti. Vyrovná se, ano i předčí naše víno jak víno uherské tak i italské, takže české víno po bok směle postaviti se může nejlepším vínům na pevnině evropské, totiž vínům porýnským. České víno má oheň a vůni; chuť příjemnou a jest jen žádoucí, abychom tohoto důležitého zemědělského odvětví více si všímali, nežli dosud se to děje.

Dnes representuje vinařství české pěkné národní jmění, které bohaté úroky nese. Těžíme v průměru ročně v království českém 9000 hl. vinného moštu, a počítáme-li jen 25 zl. za 1 hl., tak na dosavadní skromné výměře 860 ha docílí se 225. 000 zl. příjmů

Příjem ten jest zajisté velice uspokojivý a jest tudíž na místě usilovati, aby vinařství, jedno z nejdůležitějších odvětví hospodářství, se rozšířilo a povzneslo.

Přimlouvám se za přijetí tohoto zákona, poněvadž myslím, že přispěje k tomu, aby vinařství české bylo zabezpečeno, a aby bylo povznešeno.

Využitkujme pustých strání, které žádného výnosu neposkytují, a působme tím zároveň k ozdobení své milé vlasti, aby se stala skutkem slova v naší národní hymně: "Zemský ráj to na pohled!"

Navrhuji, velevážení pánové, abyste zákon, který jest v tištěné zprávě obsažen, přijali.

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si slavnému sněmu sděliti, že k této předloze není nikdo k slovu přihlášen a že vzhledem k tomu, jakož i ku krátkosti osnovy mám za to, že může býti projednána v jediném rokování.

Ich erlaube mir dem hohen Hause mitzutheilen, dass sich zu dieser Borlage Niemand zum Worte gemeldet hat, und ich bin der Ansicht, dass mit Rücksicht auf diesen Umstand, sowie mit Rücksicht auf die Stürze des ganzen Gesetzentwurfes die Angelegenheit in einer einzigen Debatte abgemacht werden kann.

Žádám pana zpravodaje, aby ráčil přečísti osnovu.

Zpravodaj posl. Teklý (čte): Zákon ze dne.... platný pro království České, týkající se ochrany vinic proti vřetenatce révové (Peronospora viticola. )

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi naříditi takto:

§ 1.

Držitelé vinic aneb jednotlivých vinných keřů jsou povinni, aby každého roku v čas své keře vinné opatřili ochrannými prostředky proti vřetenatce révové (Peronospora vitocola de By. )

§ 2

Za tím účelem budiž v měsíci lednu každého roku prostřednictvím okresních úřadů politických starostům obcí, v jichž obvodě se réva vinná pěstuje, od c. k. místodržitelství po dohodnutí se se zemským výborem rozeslán zvláštní návod ku ochraně révy proti révové vřetenatce s nařízením, aby návod ten uveřejnili a jednotlivým držitelům zvláště sdělili.

O tom buďtež zároveň zpraveni výborové okresní.

§ 3.

Starosta obce jest povinen dbáti toho, aby jmenovaní držitelé plnili povinnost svou (§ 1. ) dle uveřejněného návodu (§ 2. ).

Liknavým držitelům uložiž představenstvo obce (§ 62. obec. zřízení) peněžitou pokutu 5 až 20 zl. ve prospěch místního fondu chudých, v případě nedobytnosti vězení 24 hodin až 4 dnů. Kromě toho má starosta obce dotčené ochranné prostředky provésti na útraty liknavého.

Odvolání z nálezu (§ 3. ) k okresnímu hejtmanství lze podati ústně nebo písemně u starosty obce ve lhůtě osmi dnů ode dne doručení neb prohlášení nálezu.

Toto nemá však moci odkládací, pokud se týče provedení nutných opatření.

Okresnímu výboru náleží přesvědčovati se o tom, že ustanovení tohoto zákona obcemi přesně se Šetří, a pakli se tak nestane, nastoupiti proti členům obecního představenstva dle § 100. obec. zřízení, pak liknavým držitelům uložiti pokutu ve smyslu §§ 3. a 4. tohoto zákona, když představenstvo obce tak neučinilo, a kromě toho také ihned provésti ochranné prostředky na útraty dotčené obce, kteréž ale přísluší právo i povinnost, náhrady za to vymoci sobě na liknavých držitelích.

Výdajům od obce aneb od okresu v příčině liknavosti, jak naznačeno, učiněným, přísluší povaha dávek veřejných a buďtež dobývány cestou politické exekuce.

§ 7.

Zákon tento nabude platnosti dnem uveřejnění. Provedení jeho náleží Mým ministrům vnitra a orby.

Landtagssekretär Höhm (liest): Gesetz vom..., Wirksam für das Königreich Böhmen, betreffend den Schutz der Weingärten gegen den Reben-Mehlthau (Peronospora viticola.

Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen wie folgt:

§ 1.

Die Besitzer von Weingärten und einzelner Weinstöcke sind verpflichtet, die zum Schutze der Weinrebe gegen den Reben Mehlthau (Peronospora viticola de By) erforderlichen Vorkehrungen zu treffen.

§ 2.

Zu diesem Zwecke hat die Statthalterei einvernehmlich mit dem Landesausschusse im Monate Jänner eines jeden Jahres durch die politischen Bezirksbehörden an die Vorsteher jener Gemeinden, in welchen Weinbau betrieben wird, eine besondere Anleitung über die zum Schütze der Weinrebe gegen die Peronospora zu treffenden Vorkehrungen mit dem Auftrage zu versenden, dieselben zu verlautbaren und den einzelnen Besitzern besonders bekannt zu geben.

Hievon find gleichzeitig die Bezirksausschüsse zu verständigen.

§ 3.

Der Gemeindevorsteher hat darüber zu Wachen, dass die Besitzer ihrer Verpflichtung (§ 1) gemäß der verlautbarten Anlleitung (§ 2) nachkommen.

Gegen die Säumigen ist von dem Gemeindevorstande (§ 62 G. -D. ) eine in die Ortsarmenkassa fließende Geldstrafe von 5 bis 20 Gulden oder im Falle der Uneinbringlichkeit eine Arreststrafe von 24 Stunden bis zu 4 Tagen zu verhängen. Zugleich hat der Gemeindevorsteher die erforderlichen Schutzmaßregeln auf kosten des Säumigen ausführen zu lassen.

Die Berufung gegen das Erkenntnis (§ 3) kann binnen der Frist von 8 Tagen nach der Kundmachung oder Zustellung desselben an die Bezirkshauptmannschaft schriftlich oder mündlich bei dem Gemeindevorsteher eingebracht Werden.

Dieselbe hat in Hinsicht der Ausführung der nothwendigen Maßregeln keine aufschiebende Wirkung.

Dem Bezirksausschusse liegt es ob, sich die Ueberzeugung zu verschaffen, dass die Bestimmungen dieses Gesetzes von den Gemeinden genau befolgt werden und im Falle einer Vernachlässigung gegen die Mitglieder des Gemeindevorstandes nach § 100 der Gem. -Ordnung einzuschreiten, ferner gegen die säumigen Besitzer eine Strafe im Sinne der §§ 3 und 4 dieses Gesetzes, insofern dies seitens des Gemeindevorstandes nicht verfügt wurde, zu verhängen und nebst dem auch die erforderlichen Vorkehrungen auf Kosten der bezüglichen Gemeinde unverzüglich zu treffen, welche das Recht und die Pflicht hat, den Ersatz dieser Kosten von den säumigen Besitzern einzutreiben.

Die von der Gemeinde oder dem Bezirksausschüsse wegen Saumseligkeit gemachten Auslagen genießen die Eigenschaft öffentlicher Abgaben und find im Wege der politischen Exekuzion einzutreiben.

Tiefes Gesetz tritt mit dem Tage seiner Kundmachung in Kraft. Mit dem Vollzuge desselben sind Mein Minister des Innern und Mein Ackerbauminister beau tragt.

Zpravodaj posl. Teklý: Slavný sněme!

V textu německém vyskytlo se několik tiskových chyb. V čl. 1 na místo "Verkehrungen, " má státi Vorkehrungen. - V čl. 2. také na místo "Verkehrungen" - Vorkehrungen. - V čl. 3. má státi na místo slovo "ein" - eine. - V. čl. 6. na místo "Säumseligkeit" Saumseligkeit.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Gegenstand der Abstimmung ist der von der Commission vorgelegte Gesetzentwurf mit der Correctur der Druckfehler, auf welche der Herr Berichterstatter aufmerksam gemacht hat.

Předmětem hlasování jest osnova komisí navržená s opravou tiskových chyb, na které pan zpravodaj byl poukázal.

Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Commissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského, týkající se vydajných příjmů české akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnosť a umění v r. 1894 a o použití její vydajného jmění v r. 1895.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht betreffend das verwendbare Einkommen der böhm. Kaiser Franz Joses I. Akademie der Wissenschaften, Literatur und Kunst im Jahre 1894 und die Verwendung des Ausgabsvermögens im Jahre 1895.

Zpravodajem jest pan posl. Adámek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavný sněme ! Česká akademie císaře Františka Josefa I. předkládá podle § 32. stanov každého roku výkazy a zprávy o svém jmění a o své činnosti slavnému sněmu. Také letos zpráva taková byla prostřednictvím zemského výboru předložena a jest vyřízena zprávou rozpočtové komise, č. 139. tisk., ve kteréž zprávě zevrubně jsou obsažena všecka data, pokud se týče vydajného jmění akademie v r. 1895, jakož i všech publikací, které akademie v roce tom vydala.

Ve zprávě té jsou zevrubně uvedeny také všecky subvence, podpory a jiné podniky akademie ve všech oborech její tříd, tak že nemám zapotřebí, abych o věcech těchto zevrubněji se šířil.

Kvůli přehlednosti effektu činnosti akademie po této stránce osměluji se toliko připomenouti, že ceny, podpory a stipendia českou Akademií v prvním pětiletí její trvání udělené činily:

	r. 1891	...	zl. 14. 700
	r. 1892		" 17. 742
	r. 1893	...	" 24. 437
	r. 1894	...	" 19. 142 50
	r. 1895	...	" 21. 259,35
tedy v těchto 5 letech je to 97. 280 85 zl.

Podle předložených účtů akademie ze dne 15. prosince 1895, činily v roce 1894 výdajné příjmy ústavu tohoto 68. 491 zl. 70 kr.

Veškeré výdaje převýšily tyto příjmy o 518 zl. 76 kr., kterýž schodek měl se uhraditi z dotace na r. 1895.

Rozpočtová komise navrhuje: Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zpráva české Akademie cís. Františka Josefa I. ze dne 15. prosince 1895 dle § 32. stanov o výdejných příjmech v r. 1894 a o hospodářství její vydejným jměním v r. 1895 béře se na vědomost.

K tomu připomínám pouze, že rozp. komise trvá zásadně na tom stanovisku, že dle § 32. stanov Akademie, jest Akademie toliko povinna tyto výkazy o své činnosti slavnému sněmu předkládati, že ale k jakémusi meritornímu uvažování o činnosti Akademie dle statutu a dle dosavadní zvyklosti tohoto slavného sněmu ani rozpočtová komise, ani tento slavný sněm povolán není. Odporučuji tento návrh slavnému sněmu k přijetí.

Landtagssekretär Höhm (liest): Die Budgetkommission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Die im Sinne des § 32. der Statuten von der böhmischen Kaiser Franz Joses Akademie am 15. Dezember 1895 erstatteten Berichte über die disponiblen Einnahmen im Jahre 1894 und über die Berwendung des Ausgabsvermögens im Jahre 1895 werden zur Kenntnis genommen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji tištěný návrh komise za přijaty.

Ich erkläre den gedruckten Commissionsantrag für angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu dra. Jana Vašatého, Václava Březnovského, Frant. Steinera a soudruhů na poskytnutí zemské podpory obcím v okresích Blatenském, Březniském a Mirovickém dne 20. a 21. června 1895 povodní postiženým.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abg. Dr. Johann Vaťatý, Wenzel Bťeznovský, Franz Steiner und Genossen betreffend die Gewährung einer Landesunterstützung für die am 20. und 21. Juni 1896 vom Hochwasser betroffen Gemeinden der Bezirke Blatna, Březnitz und Mitrowitz.

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Poslanec Dr. Vasatý: Velectění pánové! jest vůbec známo, že jih český byl a jest dosud zanedbán a že mimo to neobdařila jej příroda tak bohatě, jako český sever.

Dráhy, aspoň vicinalní, byly konečně za vlády t. z v. smiřovací projektovány, avšak dostaly se jen do návrhu zákona, aniž by byly bývaly provedeny, a vídeňské centralistické německé vlády mají na tom své hříchy velmi podstatné. Se zadostiučiněním a milerád zmiňuji se o tom že sám professor Herbst, ovšem když již nebyl ministrem, nýbrž když se stal opposičním poslancem proti hraběti Taaffovi, uznal, že není tak zanedbaného kraje v Čechách, jako český jih. A roku loňského okresy na jihu ještě živelními pohromami byly pronásledovány a sice způsobem velekrutým. Vláda vídeňská, by nám tu svou přízeň ukázala, okresům jižním povolila 100. 000 zl. na rozdělení mezi poškozené, ale nejen na tři okresy, za které je mně dnes mluviti, za Březnický, Mirovický a Blatenský, nýbrž na celou řadu okresů poškozených, ustanoveno vládou 100. 000 zI. Pánové, vypadá to tak, že na ty okresy ode mně jmenované připadá snad z toho celého 5000 až 6000 zl. Toť, pánové, velmi smutné starání se o zájmy lidu českého Račte seznati jen z několika krátkých slov, že takové podporování není skutečně ničím, a že proto, jsouce o tom přesvědčeni, přicházíme do slavného sněmu, aby ten aspoň, kde nejvíce je potřebí, ráčil pomocí prostředků zemských přispěti.

Zmíním se, pánové, nejprve o okresu Březnickém, kdež zejména severně položené město Rožmitál utrpělo velkou škodu. Toto město je vskutku osudem neblahým stíháno po dlouhá léta.

V letech 1871. a dalších opětovně stíženo bylo velikým požárem, že skoro celé zničeno bylo, avšak vláda vídeňská neuznala za dobré přispěti nějakou pomocí.

Loňského roku bylo překvapeno strašnou povodní, která měla za následek, že strženo bylo 7 rybníků nad městem, 2 ve městě, 2 mosty kamenné, jeden 22 metry, druhý 13 metrů dlouhý, mnoho mostů dřevěných, dále celá hráze, ohrada zděná v déli 300 metrů, 60 obydlí lidských a velmi mnoho hospodářských obydlí bylo poškozeno a majitelé mnozí jsou v tak neblahé poloze, že nemohou obydlí své poznovu opraviti. Jedině škoda, kterou utrpěla ohec Rožmitálská, páčí se na 46. 000 zl., kdežto město vedle úředního vyšetření utrpělo škodu 200. 000 zl. Ani město nemůže škodu utrpěnou ze svého nahraditi, poněvadž přirážky městské a obecní obnáší v Rožmitálu jen - 200 proč. Taktéž krutým způsobem, jaké povahy věci jde, byly postiženy povodní to ti všechny krajiny, které na spádu vody od Rožmitálu k Březnici a Mirovicím leží, zejména veliká čásť obcí v okresu Mirovickém jako: Čimelice, Kršice, Ostrov a jiné utrpěly škod značných, nejméně do set tisíc zlatých.

Město Blatná bylo postiženo velice krutě, poškozena byla celá řada obydlí lidských, strženy dva mlýny, tak že škoda úředně vyšetřená obnáší 138. 000 zl.

I v Blatné nelze ony přirážky zvětšovati, poněvadž již dosáhly míry ohromné. V okresu Blatenském bylo 15 rybníků strženo, rybníků pověstných co do velikosti a co do bohatosti na ryby. 23 obcí bylo poškozeno v tomto okresu a škoda páčí se v celém okresu na 400. 000 zl. Z jedné poškozené obce došel mne dopis ze dne 30. října 1895, kde si občanstvo stěžuje, že dosud se mu nedostalo žádné podpory, ba kde se tomu diví, že úřadové ještě ani žádné zprávy po měsících nemají, bude-li vůbec nějaká podpora poskytnuta.

Velectění pánové, občané tito vykládají, že snad bohužel se jim vůbec žádné podpory nedostane, poněvadž prý v Rakousku často se stává, že české kraje v podobném případě zůstanou nepovšimnuty. Nicméně obracejí se občané tito k zastupitelstvu říšskému a sem, žalujíce, že z těchto 100. 000 zl. nepřijde na ně ani 1000 zl.

Z uvedených škod, které obnášejí ve všech uvedených okresích na 2 miliony zlatých, zřejmo, že se vládě o nic jiného nejedná pří podpoře 6000 až 8000 zl., než aby jedině zamezila, aby někdy občanstvo nevymřelo hladem.

O nějakou náhradu škody se skutečně nejedná a jednati ani nemůže.

Podivné jen jest, že tak dlouho trvalo úřední vyšetřování, co se týče způsobené škody, že se však na její náhradu ani dost málo nepomyslilo. Jest záhadno, nač vlastně šetření se konalo a nač byly působeny útraty. Při těchto živelních pohromách nemohu pominouti mlčením, že ani nižší orgány vládní a zejmena okresní hejtmanství v Blatné nekonalo své povinnosti, jakáž mu co úřadu bezpečnostnímu přináleží.

Okresní hejtman v Blatné 20. června v 10 hodin měl již zprávu o hrozícím neštěstí povodně. On však, pánové, po 5 hodin ničeho nezařídil, aby občanstvu, které jest na spádu vody vedle Blatné a za Blatnou, alespoň dal povinnou úřední zprávu, aby lid mohl pohotově státi, alespoň čeho potřeba opatřiti a v bezpečnosť uvésti.

Stěžováno bylo na toto zanedbání úřední povinnosti na říšské radě, avšak nedostalo se nám tam odpovědi, poněvadž vláda má důležitější záležitosti, nežli starati se o pohromy v Cechách. Stížnost podaná pořadem úředním posud nebyla vyřízena a patrně také asi nebude míti žádného výsledku.

Velectění pánové! Ti chudáci poškození pochodili špatně a zajímavo jest, že zástupce vlády vídeňské ospravedlňoval tu nepatrnou podporu, která se má rozděliti mezi celou řadu okresů v Čechách 100. 000 zlatých - tím, že prý vláda zemská více nenavrhovala; že se prý vláda řídila jen podle návrhu vlády zemské.

Nu, pánové, z toho jest zřejmo, že ta nízká podpora 100. 000 zl., která jest pranepatrná, jest vlastně zásluhou bývalého, dosud ještě zde divným řízením osudu úřadujícího místodržitele; on neukázal se nikdy spravedlivým přítelem obyvatelstva tohoto království. Pánové, zde máme toho patrný důkaz!

Vždyť víme, jak se choval v roce 1893, za velkých such, kde poškozeno bylo tak mnoho okresů v království Českém; když sucha trvala dva měsíce a on ve žních dostal zprávu, že někde pršelo, tu telegrafoval do Vídně, že nebezpečí není, že již minulo.

To je ta správa jeho, to je ten pomník, jaký sobě v této záležitosti zanechal.

Vláda omlouvá se, že se má obyvatelstvo v Čechách utéci na soukromou podporu, aniž by byla sdělila, že vůbec nějaké značné podpory soukromé byly dány, a hlavně že se má hlásiti o podporu země.

My se máme hlásiti u království českého, my poplatníci čeští, o podporu vědouce, že by se musela podpora ta dáti zas jen ze zvýšených přirážek, a že by konečně uloženy byly přirážky i těm, kteří jsou poškozeni!

Je to divný spůsob pomáhání občanstvu; avšak tak jedná se s námi z Vídně.

Pánové, je zajímavo, že rozpočtový výbor ve Vídni, než se odhodlal k předloze, žádati od vlády 100. 000 zl. pro české okresy, kterých je celá řada, vydobyl si k tomu vysokého svolení milostivé vlády! Takové jsou poměry v naší ústavnosti. Když poplatník potřebuje podporu v neštěstí skutečném, ptá se většina zastupitelstva lidu, jestli by milostivá vláda chtěla milostivě plniti svou povinnosť. Pánové, to je ta smutná stránka naší ústavnosti a ta přičítati se musí většině, o které je známo, že se jí jen o to jedná, aby udržela se při vládě; parlamentarismus a obyvatelstvo jsou jí vedlejší věcí.

Pánové, země nemůže za takových okolností, kde tak bídné jsou finance zemské, dávati podpory, to je povinností jedině pokladny státní, která skutečně také může dáti podporu, poněvadž má ohromné kasovní přebytky.

Je to, pánové, zajímavé, a tu přicházím zas na tu vládnoucí stranu německo-ústaváckou, že, když její bývalý vůdce, ministr Plener, byl poslancem, v roce 1892. navrhl, věda o přebytcích kasovních ministra finančního Dr. Steinbacha, aby se 3 miliony na dani živnostní nejmenšímu poplatnictvu slevily.

Pan Plener se stal ministrem v r. 1893, kdy dle jeho vlastního udaní kasovní přebytky dostoupily výše 208 millionů zl. Avšak ani levice, ani pan ministr Plener nechtěli ani slyšeti o nějakém odepsání daně živnostenské a nechtěla ani nynější vláda slyšeti o nejnutnějších podporách.

Velectění pánové, ve Vídni jsou kasovní přebytky, ale pro poplatnictvo, zvláště v Čechách, není žádná podpora, k tomu není žádných prostředků. Mysleli jsme, že aspoň nynější vláda, která všude v popředí staví zájmy poplatnictva, bude spravedlivě vlasti, že nynější vláda aspoň řekne pravdu poplatnictvu, jak to vlastně