než u nás, rovněž i v sousedním Německu, dále že stát v Uhrách podporuje všemožným způsobem zemědělství; a konečně poukážu na případ praktický. Dnes, velectění pánové, k nám také přicházejí přímo dělnící z Uher; já poukazuju, ku př. k tomu: v Dobřenicích bylo asi nějakých 120 až 130 tak zvaných uherských Slováků, kteří k nam přichazejí na práci; jest viděti, že tam pracovní síla jest lacinější nežli u nás, že u nás jest poměrně dražší, poněvadž, kdyby ten Slovák nevytěžil zde víc a spokojiti se chtěl s výtěžkem doma, nechodil by k nám, kde jest výtěžek lepší.

To jsou u nás dělnické poměry.

Následkem toho jest třeba, aby nejen výrobni prostředky byly u nás zlaciněny a daň co možná byla snížena, pakliže ne docela zrušena.

Také pravil zpravodaj, že jest nespravedlivý nynější system berní; a také to musí každý uznati a bylo by dobře, kdyby byla zavedena jen osobní daň z příjmů, a tím jen skutečný výnos byl zdaněn.

Jisto jest, velectění pánové, že tou revisí, jak má býti provedena, nám bohužel a našemu zemědělství, jak zde jest omezena, pomoženo nebude, poněvadž jest omezena pouze na to, že má býti ohled vzat jen na změnu kultury a na nápadné nesrovnalosti.

Ty nápadné nesrovnalosti jsou uvedeny ve zprávě tištěné a nejen ve zprávě, - také ústně to sdělil pan zpravodaj, jsou hlavně mezi jednotlivými královstvími a zeměmi.

I zde bylo poukázáno na to se strany pana zpravodaje, že v Haliči jest tuším jedno jitro s katastrálním výnosem 1 zl. 80 kr., kdežto u nás asi 6 zl, a, velectění pánové, jest známo, dnes že v cenách plodin vzdálenost nerozhoduje, dnes rozhoduje železniční politika.

Jisto jest, že dráhy, které v posledních létech povstaly v Haliči, v Bukovině, velice zemědělství prospěly; ovšem se říká, tam důvody strategické neb bůh ví jaké, státní, vojenské toho vyžadovaly, aby tyto drahy povstaly, - ale naproti tomu samo sebou tyto dráhy velice tam prospěly zemědělství a sice v tom směru, že mají zrovna takové podmínky vývozní, jako my a ten rozdíl cen hospodářských plodin není v žádné zemi tak veliký, jako zejména u nás v Čechách. (Tak jest!)

Já, pánové, nebudu se o tom rozšiřovati, poněvadž v odůvodňovací řeči přítele Fořta na to bylo poukázáno.

Avšak v tištěné zprávě jest poukázáno také na to, že byla poskytnuta v Čechách zemědělství, zejména při upravování daně pozemkové, před 15ti roky sleva 2, 400. 000 zl. a na to také poukázal svého času pan finanční ministr, a já na to odvětil a také p. posl. Adámek na to odvětil, že to nebyla sleva, nýbrž že bylo to odčinění bezpráví a nestačí tato suma ani na úrok z přeplacených obnosů, které svého času království české přespříliš mnoho na dani pozemkové zaplatilo. (Tak jest!)

Já, pánové, ještě chci se jen zmíniti, že musíme litovati, že finanční ministr nynější, abych tak řekl, naše poměry nezná, nebo nechce znáti, a vůbec nechce se věřiti, že skutečně zemědělství se tak špatně vede, jelikož činí proposice, aby pro tyto nesrovnalosti pro království České byl poukázán a povolen nepatrný obnos tuším asi 68. 000 zl. a jelikož viděl, že to s tou revisí katastru daně pozemkové nechce jíti ku předu, chce to sloučiti s berní reformou. A již zde bylo k tomu poukazováno, že by to bylo do jisté míry dvojí zdanění zemědělce a sice, pokud názor finančních orgánů znám, představuji si to tak, že by z katastrálního výnosu 300 zl. usedlosti, když by byla bez dluhů, platila se nejen daň pozemková, nýbrž také daň osobní.

Jisto jest, pánové, s našeho stanoviska, že my zde v tomto případu, jakož i jinde za mozoly našich dědů a za lopotu a práci celých našich pokolení nežádáme na vládě nic jiného než spravedlnosť, a když bude vláda spravedlivá, musí se nám poskytnouti značného ulehčení na dani pozemkové, pakli nebude zrušena, a z důvodů těch přimlouvám se za návrh učiněný komisí zemědělskou. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort ?

Ke slovu se přihlásil pan poslanec Adámek.

Dávám jemu slovo.

Posl. Adámek: Slavný sněme! Bohužel, že čas na tomto slavném sněme nestačí,aby o této, nad jiné důležité otázce se rozpředla debata taková, již by byla se všech stran vyčerpána.

Království České má v této polovici říše tu zvláštní přednost, že, když jde o uvalování nových břemen, pokládají se jeho prameny berní za nevyčerpatelné a blahobyt našeho lidu za takový, že na jeho bedra mohou býti svalena beze všech ohledů stále nová a nová břemena. Na tom stanovisku stojí i při tak zvaném novém upravení gruntovní daně také nynější vláda. A měli jsme již nejednou příležitosť býti toho svědky, že tak zvané ulevení gruntovní radě, které se stalo při posledním jejím upravování o pověstných 2, 400. 000 zlatých, s velikou závistí se pokládaly za dar, který byl království Českému učiněn, zapomínajíce, že podle stabilního katastru, který do posledního upravení gruntovní daně platil, jsme byli proti jiným královstvím a zemím nepoměrně přetíženi, hlavně z té příčiny, že tento katastr u nás v království Českém nejpozději zaveden byl a to na základě vyšších průměrných cen pachtu a plodin Proto byly dle tohoto katastru i méně úrodné krajiny naší vlasti přetíženy gruntovní daní tou měrou, že nebylo lze břemeno toto porovnati s pozemkovou daní v zemích, kde stabilní katastr již dříve byl zaveden.

Pánové, ujal jsem se slova hlavně proto, abych se zvláštním důrazem vytkl, že při uvažování o absolutním a relativním přetížení našeho rolnictva daněmi a jinými břemeny se nesmí hleděti, jako se to často děje, toliko k těm žírným krajům, kde stojí tovární komín vedle komínu, cukrovar vedle cukrovaru, a kde intensivní hospodářství dospělo vrcholu svého v našem království, ale že se při tom nesmí zapomínati na chudé kraje horské, kde rolník nyní jest vlastně nádenníkem na svém vlastním statku. (Tak jest!) Kdyby počítal obyčejnou mzdu nádennickou, nevypočítal by ji z výnosu svého chudého statku. Nesmí se zapomínati na tyto tisíce a tisíce chudých otců, kteří jen z lásky k rodné chatě a oteckému statku, ze ctihodné příchylnosti, s kterou lne lid náš k půdě otecké, tuto nevýnosnou půdu zděděnou vzdělávají, nedbajíce toho že jsou již namnoze robem svých věřitelů. (Tak jest!)

Na ty krajiny se nesmí, zapomenouti,

kde zvláště následkem velké péče našich vlád o rolnictvo kleslo lnářství a plátenictví, aniž by se dostalo za to rolnictvu náhrady. Když se mluví tak růžově o blahobytu království Českého, přál bych si, aby ten, kdož tak deklamuje, znal poměry našeho rolnictva v horách a chudých krajích jihu, pak by uznal, že má lid ten dostávati odměnu za lopotné vzdělávání si půdy, než aby platiti měl ještě za to daně. (Souhlas).

Kromě toho musím protestovati na tomto slavném sněmu proti způsobu, kterým se postupuje při této revisi gruntovní daně.

Zákon ještě není vydán a přípravné práce, které budou základem příštího upravení gruntovní daně, již libovolně orgány vládními, evidenčními geometry, se vykonávají, kteří k tomu kvalifikováni nejsou, a kteří po zákonu, na jehož základě byli zřízeni, kvalifikováni býti nemusí.

To jest libovůle bezpříkladná a tím nápadnější, poněvadž v zákonu o upravení gruntovní daně se činí návrh, aby takové přípravné práce, které jsou základem upravení gruntovní daně, byly konány za spolupůsobení poplatnictva.

Protestujeme proti tomuto způsobu jednostranného postupování a ohražujeme se proti jeho následkům. (Souhlas. )

Když šlo v loňském zasedání l sněmu o volbu do zemské komise pro upravení gruntovní daně, podali jsme protest a ohražení proti všem následkům, které z takového upravení gruntovní daně vzniknouti mohou, a dnes máme příčinu k tomuto protestu podati nové doklady z praxe.

My neustaneme se vší rozhodností při této důležité věci hájiti zájmů našeho poplatnictva a tak těžce strádající třidy rolnické.

Při upravování pozemkové daně jde o velké zájmy hospodářské tohoto království a jeho poplatnictva. Trváme na tom naproti těm, kdož závistivě pohlížejí na slevy, kterých se nám dostalo při posledním upravování daně pozemkové která, jak přítel Formánek již pověděl, nedosáhla ani výše úroků z těch tuším 50, 000. 000 které jsme na základě stabilního katastru nepoměrně více zaplatili. Proto tuto tak zvanou úlevu nepokládáme za dar, ale toliko za nedostatečnou náhradu křivdy po stabilním katastru nám učiněné. My nežádáme almužny, žádáme toliko své dobré právo, (Výborně!) totiž, aby gruntovní daň byla upravena a vyměřena dle nynějšího skutečného výnosu pozemků. (Tak jest!)

K tomuto žádání má naše rolnictvo silné právo a když tomuto právu bude učiněno zadost, nestane se mu žádná milost. (Tak jest!)

Na tomto právu trváme vůči celé této akci a doufáme, že lid český i německý v tomto zápasu se sjednotí a tak že konečně zlomí odpor vlády proti přiměřenému a spravedlivému snížení gruntovní daně. (Výborně! Potlesk. )

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschloffen.

Dávám slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. Teklý: Žádný z řečníků kteří se ke slovu přihlásili, nemluvil proti návrhům, jak je komise pro záležitosti zemědělské slavnému sněmu předložila.

Já vzdávám díky těm pánům, kteří se tak vřele ujali návrhů, které zemědělská komise podala, a nemám nic jiného připomenouti, než aby slavný sněm schválil návrhy komisí zemědělskou usnesené a aby k tomu připojil ještě, že petice, které v záležitosti této ještě během tohoto zasedání budou přicházeti, touto zprávou byly pokládány za vyřízené.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasovaní jsou tištěné návrhy komise s tou opravou, ku které poukázal pan zpravodaj ve své závěrečné řeči, že totiž má to býti považováno za vyřízení peticí, které v této příčině ještě v tomto zasedání dojdou.

Gegenstand, der Abstimmung find die gedruckten Anträge der Kommission mit dem Zusätze, welchen der Herr Berichterstatter in seiner Schlussrede angeführt hat, dass nämlich auch solche Petitionen als erledigt anzusehen find, welche in diesem Gegenstände im Laufe der Session eingelangt find oder allenfalls noch einlangen werden.

Ich ersuche die Herren, welche die Anträge der Kommission annehmen, die Hand zu erheben

Žádám pány, kteří s návrhem komise souhlasí, aby vyzdvihli ruku. Návrhy jsou přijaty.

Die Anträge find angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o petici Frant. Pohla, učitele v Skordici v příčině vpočítání let služebních.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Petition des Franz Pohl, Volksschullehrers in Gartitz, in Angelegenheit der Anrechnung seiner Dienstjahre.

Berichterflatter ist Herr Abg. Posselt. Ich ertheile ihm das Wort?

Abg. Posselt: Hoher Landtag! Franz Pohl, Lehrer in Gartitz bei Aussig, bittet um gnadenweife Anrechnung von 7, beziehungsweise 6 Dienstzahren, die er als Aushilfs- beziehungsweise provisorischer Unterlehrer im öffentlichen Schuldienste zugebracht hat.

Der Gesuchleger hat sich bei vollftändiger Mittellosigkeit, welche ihm auch irgend welches Studium unmöglich machte, vom Beginne des Schuljahres 1876/77 bis zum Schlüsse des Schuljahres 1879/80 dem öffentlichen Schuldienste in Böhmen als Aushilfslehrer gewidmet, aus dieser Zeit auch zwei belobende Anerkennungen des k. k. Bezirksschulrathes in Podersam bekommen und in dieser Eigenschaft im Schuldienste vier Jahre zugebracht. Hieraus besuchte er die Lehrerbildungsanstalten in Komotau und Prag mit einem Staatsstipendium von jährlichen 200 fl. und erwarb sich am 28. November 1886 das Lehrbefähigungszeugnis. Er hat auf Grund dieses Lehrbefähigungszeugnisses eine Anstellung erworben und in den Schuljahren 1884/5, 1885/6, 1886/7 - also noch ein Jahr nach Erhalten dieses Lehrbefahigungs, eugnisses, demnach noch weitere 3 Jahre als provisorischer Unterlehrer gedient.

Seine Gesammtdienstzeit beträgt somit 16 Jahre, doch bezieht er, allerdings ganz gesetzmäßg berechnet, nur eine Gehaltsergänzung und deshalb auch nur ein Gesammteinkommen von 550 fl.

Man braucht als Familienvater mit Frau und mehreren unversorgten Kindern nicht erst in die Nähe einer empfindlich theueren Stadt zu kommen, man kann ein derartiges Einkommen bei dem obwaltenden Familienverhältnissen und bei den gegebenen Standespflichten überall als ein mißliches und unzureichendes bezeichnen. Der Ort Gartitz ist in der V. Gehaltsklasse und liegt bei der in der II. Gehaltsklasse stehenden Stadt Aussig, in einem ausgesprochenen Industriebezirke.

Der Bittsteller hat aus Armuth und Noth nicht rechtzeitig die Lehrerbildungs-Anstalt besuchen können, mußte sich sein karges Brot gleich verdienen und kam deshalb auch zu spät zur geregelten Stellung, es War also die Verspätung nicht sein Verschulden. Die Würdigkeit des Bittstellers liegt nun darin, dass er als Aushilfslehrer mit Belobung wirkte und dass er zu seiner weiteren Ausbildung die Staatshilfe bekommen hat. Außerdem ist hervorzuheben, dass aus den ehemaligen Aushilfslehrern nur die allerwurdigsten in definitiven Schuldienst übernommen worden sind.

Er würde, wenn seinem Gesuche entsprochen wird, ein Gesammteinkommen 750 fl. beziehen, was für einen Familienvater durchaus nicht viel ist, umsomehr, als er erst in weiteren 5 Jahren aus eine weitere Gehaltserhöhung rechnen kann.

Es ist bisher das Recht der Gnade in so vielen Fällen und in so menschenfreundlicher Weise geübt morden, und gerade in diesem Falle sollte von diesem Rechte nicht Abgang genommen werden.

Die Schulkommission stellt daher den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen, das vorliegende Gnadengesuch des Franz Pohl dem Landesausschusse zur thunlichsten Berücksichtigung im Einvernehmen mit der hohen k. k. Regierung abzutreten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte); Komise školská navrhuje: Slavný sněme, račiž se usnésti, že žádost Františka Pohla odstupuje se zemském a výboru, by ji s vysokou c. k. vládou pokud možná nejpříznivěji vyřídil.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort? Ich werde den Kommissionsantrag zur Abstimmung bringen.

Dám hlasovati o návrhu komise.

Žádám pány, kteří přijímají návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Kommissionsantrage zustimmen, die Hand zu erheben. Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Petition des Wenzel Verger, Lehrers in Kriesdorf, in Angelegenheit der Anrechnung seiner Dienstjahre.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o petici Václava Bergra, učitele v Křížanech, v příčině v počítání let služebních.

Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort.

Berichterstatter Abg. Posselt: Wenzel Berger, Lehrer in Kriesdorf, Schulbezirk Gabel, bittet um gnadenweise Anrechnung der Dienstjähre 1889, 1890 und 1891 als definitive Dienstzeit.

Der Gesuchleger hat im Jahre 1888 (am 12. November) das Lehrbesähigungszeugnis erworben und war daher von diesem Zeitpunkte zur definitiven Anstellung geeignet.

Derselbe hat auf ein seinerseits an den hohen Landesschulrath gerichtetes Ansuchen gleichen Sinnes, wie das vorliegende, eine abweisliche Erledigung vom 5 Jänner 1895 erhalten.

Zweifellos hatte die durch den Gesuchleger provisorisch versehene Unterlehrerstelle rechtzeitig ausgetrieben werden sollen und vorordnen diesbezüglich die Erlasse des hohen Landesschulrathes vom 7. Feber 1871 Nr. 1597 und vom 14. Jänner 1877 Nr. 1115 V. -Bl., dass die provisorischen Besetzungen sinngemäß nur für kurze Zeit bestehen sotten, va ja durch die Unterlassung der Ausschreibung von Lehrerstellen den mit Befähigungsnachweis die Moglichkeit der Einreichung und Erlangung bezüglich definitiver Stellen ohne ihr Verschulden nach Belieben und ungerechtfertigter Weise benommen wird.

Der Einreicher hat seiner gesetzlichen Pflicht der Ablegung der Lehrbefähigungsprüfung rechtzeitig entsprochen.

Er würde auch bei rechtzeitiger Ausschreibung sich um die definitive Stelle beworben haben.

Andererseits muss anerkannt werden, dass, wenn auch die genannte Lehrstelle zur definitiven Besetzung ausgeschrieben worden wäre dieselbe nur nach Maßgabe der gesetzlichen Besetzungsbestimmungen und Vorschriften besetzt worden wäre - daher nicht unbedingt gerade diesem Bewerber hätte verliehen werden müssen. Es nutzte also in diesem Falle, wo von einer bestimmten Lehrerstelle gesprochen wird, die rechtzeitige Ausschreibung nicht unbedingt schon im Jahre 1888 die Definitidstellung des Gesuchlegers und daher auch nicht die Erlangung der Definitivjahre 1888, 1889, 1890 zur Folge haben.

Wenzel Berger stellt daher auch nicht eine gesetzliche Forderung, sondern die Bitte um gnadenweise Anrechnung der genannten 3 Jahre. In diesem Sinne soll auch das Petitum uicht absolut zurückgewiesen werden, da die unterlassene Ausschreibung wohl die mittelbare Urfache des Dienstzeitverlustes war.

Es wird demnach der Antrag seitens der Schulkommission gestellt, der hohe Landtag wolle beschließen, das vorliegende Ansuchen des Wenzel Berger dem Landesausschusse zur Erwägung im Einvernehmen mit den hohen k. k. Regierung abzutreten.

Sněm. sekretář Höhm (čte): Školská komise navrhuje: Slavný sněme, račiž se usnésti, že žádosť Václava Bergra odstupuje se zemskému výboru, aby ve srozumění s vysokou c. k. vládou konal o ní šetření a vzal ji v úvahu.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Dám hlasovati o návrhu komise.

Ich werde den Kommissionsantrag zur Abstimmung bringen.

Ich ersuche die Herren, welche den Kommissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o petici Josefa Spitzhüttla, učitele v Dobřanech, v příčině vpočítání let služebních.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Petition des Josef Spitzhüttel, Lehrers in Dobřan, in

Angelegenheit der Anrechnung seiner Dienstjahre.

Der Herr Berichterstatter hat das Wort.

Berichterstatter Abg. Posselt: Jofef Spitzhüttel, Lehier in Dobřan, ersucht um gnadenweise Anrechnung seiner Dienstzeit als definitiv vom 1. Dezember 1883.

Der Gesuchleger hat am 4. Juli 1882 das Reisezeugnis der deutschen Lehrerbildungsaustalt in Prag erworben und wurde mit Decret des k. k Bezirksschulrates Mies vom 21. September 1882 Z. 866 zum provisorischen

Unterlehrer in Dobřan ernannt, welche Stelle er am 15. September 1882 angetreten hatte In Folge der erst fünf Monate nach Erledigung dieser Stelle erfolgten Ausschreibung derselben (am 1. März 1883) und der erst nach weiteren 5 Monaten erfolgten Besetzung der bezüglichen Lehrstelle (14. Oktober 1883) gerieth die Anstellung des Bewerbers bereits unter die Geltung der Schulgesetznovelle vom 2. Mat 1883 und verlor derselbe dadurch das aus dem § 38 des Volksschulgesetzes vom Jahre 1896 bis dahin bestandene Recht der Definitivanstellung auf Grund des Reifezeugnisses.

Es liegt nun außer Zweifel, dass bei rechtzeitiger Ausschreibung - ich mache auch hier aus die bezüglichen Erlässe des hohen k. k. Landesschulrathes vom 7. Feber 1871 und vom 14. Janner 1877 aufmerksam - sowie bei rechtzeitiger Besetzung innerhalb der schadlos gegebenen 7monatlichen Frist vom 1. Oktober 1882 bis 30. April 1883 der Gesuchleger vor der Geltung der Schulgesetznovelle zur berechtigten definitiven Anstellung gekommen wäre. Wegen der nicht in seinem Verschulden gelegenen Verzögerung von einigen Monaten soll er nun 4, beziehungsweise 3, anrechenbare Dienstjahre vertieren.

Dies ist naturlich em ebenso harter, wie dauernd empsindlicher Nachtheil, welcher, wenn auch nicht im Grunde gesetzlicher Forderung, so doch im Wege der Gnade behoben werden kann.

Nachdem der Petent sich nun auf einen abgelegten Diensteid beruft und von dem ersten des nach abgelegtem Diensteid folgenden Monates die definitive Anstellung erbittet, und nachdem sich ergibt, daks der Diensteid am 3. November 1883 wirklich abgelegt wurde, so könnte mit Rücksicht auf diesen im Gesuche ad 2 angegebenen Grund die in der Schlufsbitte augeführte Zeitberechnung vom 1. Dezember 1883 an erfolgen.

Unter Würdigung der sonstigen belegten Gesuchsangaben und, da aus seiner im Jahre 1887 erfolgten Anstellung als definitiver Lehrer aus das vollste Wohlverhalten und die Würdigkeit des Gesuchstellers geschlossen werden tann, wird unter nochmaligem Hinweise auf die sehr beachtenswerthen Umstände seitens der Schulkommission der Antrag gestellt:

Der hohe Landtag wolle beschießen, das Gesuch des Josef Spitzhüttel um gnadenweise Anrechnung der Dienstzeit vom 1. Dezember 1883 dem Landesausschusse zur wohlwollenden Erwägung und Erledigung int Einvernehmen mit der hohen k. k Regierung abzutreten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Školská komise navrhuje: Slavný sněme, račiž se usnésti, že žádost Josefa Spitzhüttla, aby mu cestou m losti počítána byla služební doba od 1. prosince 1883. odstupuje se zemskému výboru, aby ji v dorozumění s c. k. vládou pokud možná příznivě uvážil a vyřídil.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Dám hlasovati o návrhu komise.

Ich werde den Kommissionsantrag zur Abstimmung bringen.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří návrh přijímají, by vyzdvihli ruku

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Petition des Ferdinand Gottsammer, Lehrers in Berg, in Angelegenheit der Anrechnung seiner Dienstjahre.

Příští předmět denního pořádku jest, druhé čtení zprávy komise školské o petici Ferdinanda Grottsammera, učitele v Hoře sv. Václava, v příčině vpočítání let služebních.

Ich erttheile dem Herrn Berichterstatter das Wort?

Berichterstatter Abg. Posselt: Hoher Landtag! Ferdinand Gottsammer, Lehrer in Berg (Bischos-Teinitz), bittet um Anrechnung

seiner Dienstzeit vom Tage der Anstellung als Aushilsslehrer, das ist vom 1. September 1890.

Das Ansuchen lag bereits im Vorjahre der Schulkommission vor, aber als verspätet eingebracht konnte dasselbe nicht mehr erledigt werden.

Der Gefuchleger hat vor seinem Uebertritte in den österreichischen Schuldienst die für Bayern vorgeschriebene Lehrbefähigungsprüfung am 12. Dezember 1887 abgelegt, erwarb die österreichische Staatsbürgerschaft laut Statthaltereterlasses vom 21. Mai 1890 und wurde darauf mit Dekret des k. k. Bezirksschulrathes Tachau vom 1. Juli 1890 vom 1. September 1890 an in Wusleben als Aushilfslehrer angestellt.

Nachdem der k. k. Landesschulrath mit Erlass vom 12 August 1892 das im Auslande erworbene Lehrbefähigungszeugnis für österreichische Volksschulen grundsätzlich nicht anerkannte, so entfällt hier jede Bemerkung über die in Bayern erworbene Qualifikazion, aus welche sich der Bewerber ausdrücklich bezieht.

Der Einreicher erwarb sich zufolge Zeugnisses ddto. Eger, 14. November 1893 die österreichische Lehrbefähigung für Volksschulen, wurde daraufhin sofort definitiver Lehrer an der dreiklassigen Volksschule in Berg und legte den Diensteid am 23. Dezember 1894 ab, so duss er die erste Dienstalterszulage erst im Jahre 1899 erhält, während, wenn seinem Ansuchen entsprochen würbe, er bereits jetzt die erste Gehaltsergänzung erhielte. Der weitere Nachtheil ersteht ihm natürlich auch hinsichtlich der seinerzeitigen Pensionsberechnung.

Der Petent ist offenbar in sehr misslichen Vermögensverhältnissen. Derselbe scheint auch auch nach Allem ein ganz verwendbarer Lehrer zu sein, ist in Hinsicht seines Fortkommens durch die Bewerbung jüngerer früher definitiv gewordener Lehrer geschädigt und an der Besserung seiner Stellung dauernd gehindert Allein es kann bei der kurzen Gesammtdienstzeit vom 57/12 Jahren nicht ohne weiters die volle GeWährung des Ansuchens beantragt worden. Weil der Uebertritt in den österreichischen Schuldienst aus dem bayerischen nur aus seinem eigenen Entschlusse und aus der selbst getroffenen Veranlassung erfolgt ist.

Die angeblieche Zusicherung, dass die ausländischen Zeugnisse in Oesterreich Anerkennung finden, ist durch nichts belegt und es kann auf diesen Umstand deshalb nicht eingegangen werden.

Es empfiehlt sich jedoch dringendst.

1. Die mißliche finanzielle, ober, wie im Gesuche gesagt ist und aus dem beiliegenden