školy v Lomnici, kde by se mohlo za tuto cenu 700 zl. ročně ne 7 ale 50 žáků učiti a nabýti dokonalého vzděláni odborného? Ale takto jsou peníze ty vyhozeny a pak pro chudé rodiče nemají žádnou cenu, poněvadž žádný chudý otec nemůže poslati svého syna do Rychnova se 100 zl. za rok na studia. Ten mu musí aspoň 100 přidat. To může tedy učiniti zámožný občan, ale ne chudý takže škola v Rychnově pro chudé byla úplně nepřístupná. Mám za to, kdyby stát zapůjčil obci nezúročitelně 17. 500 zl. na postavení nové budovy školní, které by obec splácela čili amortisovala, mohla by se budova za roční oběť 700 zl. úroků, jež by stát nesl, zříditi v Lomnici a škola, která by zajisté lépe prospívala a nesla valný užitek.

Velectění pánové, tím myslím, že jsem dokázal, že náš návrh jest oprávněn a dostatečně odůvodněn.

Nyní přikročím k odůvodnění oddělení druhého tohoto návrhu.

Škola tkalcovská v Lomnici jak byla a jak i nyní jest, nevyhovuje úplně všem požadavkům a to zejména proto, že nemá mechanického oddělení.

Žák, jenž odbyl s výsledkem třeba skvělejším tuto školu, nemohl vstoupiti jako dílovedoucí do některé továrny, kde jsou mechanické stavy. Chtěl-li by musil by jiti do školy liberecké nebo Warnsdorfské a tam pokračovat, aby se stal k tomu způsobilým, a to stojí opět ohromný náklad tak že žák chudých rodičů to podstoupiti nemůže to mohou učiniti jen žáci rodičů zámožných. Velectění pánové, také r. 1891 byla městským zastupitelstvem ministerstvu podána žádosť za tím účelem, aby Škola lomnická rozšířena byla v oddělení mechanické, avšak tato žádost byla tehdáž vládou zamítnuta. Jest to opět důkaz, že město staralo se o tu školu a že si přálo, aby byla dokonalejší. Jest pravda, že vysoká sněmovna na říšské radě přijala ve svém sezení ze dne 11. července 1895. resoluci rozpočtového výboru následujícího znění: "Vláda se vyzývá, aby s obecním zastupitelstvem v Lomnici ve příčině znovuzřízení, školy tkalcovské v Lomnici do vyjednávání vstoupila. " Avšak, velectění pánové, od té doby uplynulo 1/2 roku, a v nějakém vyjednávání s obcí není ani slechu. A jak se dovídám, byla věc ve Vídni vyřízena a do Prahy zaslána a já mám to podezření, že to leží u slavného místodržitelství.

Velectění pánové! Půda naší horské krajiny jest chudá, nevydatná, tak že člověk chudý pouze z ní uživiti sebe a svoji rodinu nemůže; jediná spása našeho horského lidu jest průmysl a zvláště v naší krajině jest to, velectění pánové, průmysl tkalcovský. Takový tkadlec pracuje celý den až dlouho do noci, by uživil sebe a svou, někdy dosti četnou rodinu tak, aby slušně žíti mohl.

A právě, velectění pánové, pro tento chudý pracovitý lid byla zřízena tato škola; ona mu měla býti podporou, ona mu mela vychovati zdárný dorost a zpříjemniti mu jeho trudný život.

A nuž, velectění pánové, co zavinil ten ubohý lid horský, ten pracovitý lid, že mu tak bezohledným způsobem taková škola odborná, takováto podpora, byla odejmuta? Jak srovná to se svědomím svým p. místodržitel hr. Thun, který, jak samozřejmo, byl původcem tohoto činu. A nebyl-li původcem tohoto činu, proč jako nejvyšší správce tohoto království, dopustil, aby horskému lidu takové násilí způsobeno bylo. (Výborně!)

Tak nečiní věrný syn této země, tak nemá činiti vynikající politik, a nejméně má jednati tak místodržitel. (Výborně!)

Jménem tohoto chudého pracovitého lidu, jménem rodin, jménem žáků, kteří byli z této školy vypuzeni, vyhnáni, jménem těchto žádám Vás, velectění pánové, byste návrh náš podporovali, a abyste proň také hlasovali. Tím končím (Výborně!)

Ve formálním ohledu navrhujeme, aby návrh ten přikázán byl komisi nikoli školské, jak jsem původně řekl, nýbrž komisi rozpočtové, poněvadž máme naději, že tam bude platněji vyřízen.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan navrhovatel změnil svůj návrh formální v ten smysl, aby jeho návrh nebyl odkázán, jak původně navrhoval, komisi školské, nýbrž komisi rozpočtové.

Učiním především dotaz na podporu návrhu.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Herr Antragsteller hat seinen formalen Antrag dahin abgeändert, dass er seinen Antrag, nicht, wie er ursprünglich intendiert hatte, an die Schulkommissinn, sondern an die Budgetkommission verwiesen haben will.

Dieser Antrag ist hinreichend u n t e r stützt worden.

Verlangt noch Jemand in formaler Beziehung das Wort ?

Žádá ještě někdo ve formálním ohledu za slovo?

Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jest změněný formální návrh, aby návrh, o kterém se právě jedná, byl přikázán komisi rozpočtové.

Gegenstand der Abstimmung ist der abgeänderte formale Antrag, dass der in Verhandlung stehende Antrag an die Budgetkommission verwiesen werde.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Au trage zustimmen, die Hand zu erheben. Der Antrag ist angenommen

Návrh jest přijat.

Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Jos. Horáka a soudruhů v příčině povinného pojišťování zemědělského dělnictva pro případ úrazu zákonodárstvím zemským.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Jos. Horák und Genossen, betreffend die Einführung der zwangsweisen Unfallversicherung der landwirthschaftlichen Arbeiter im Wege der Landesgesetzgebung.

Dávám slovo panu navrhovateli, by odůvodnil svůj návrh.

Poslanec Horák: Slavný sněme! K velikým úkolům, jež se musi řešiti v neodkladné době parlamenty všech cívilisovaných států, náležejí v první řadě opravy sociální.

Veliké kulturní pokroky ve všech oborech lidské činnosti a práce, veliké přibývání lidnatosti, veliká různost v poměrech majetkových, valné přibývání lidu nemajetného a uznaná potřeba a cena lidské práce jsou ony pohnutky, které vedou moudrou vládu k tomu, aby se i onomu posud zanedbanému čtvrtému stavu dostalo státní náležité pomoci a také ochrany.

Již dnes vidíme, že všechny parlamenty zabývají se onou velikou otázkou sociální politiky.

I zákonodárství rakouské nezůstalo v tomto směru pozadu a uznalo oprávněnost a důležitost moderní této politiky a vydáním zákonů prohlásilo otázku sociální za záležitost státní. Řešení otázky sociální sbory zákonodárnými jest pro společnost lidskou zajisté vítané a chrání ji před fantastickými ideami tak mnohých sociálních reformátorů. Zákonodárství rakouské v tomto směru učinilo velice slibný začátek na dráze oprav sociálních a sice vydáním zákona o zřízení dozorců živnostenských, o pojišťování dělníků pro případ úrazu i o pojišťování dělníků pro případ nemoci.

Zákony tyto působí již po více let a konají zajisté v mnohém směru platné služby, ač upříti se nedá, že také mají své velké nedostatky jako celá řada různých lidských děl.

Dnes jest mým úkolem, abych na jednu takovou stávající mezeru v zákonodárství našem poukázal a sice týče se to zákona o úrazovém pojišťování.

Zákonem tímto jest povinna část dělnictva zemědělského ku pojištění - pravím jenom jedna část a - velká čásť dělníctva zůstává, která nepodléhá ještě tomuto úrazovému pojišťování. Následkem toho dělnictvo zemědělské není postaveno na roven, na stejný stupeň, s dělnictvem průmyslovým, poněvadž toto teší se zákonné ochraně, kdežto dělnictvo zemědělské této stejné úrovni se netěší.

Dle § 1. al. 2. tohoto zákona podléhají povinnému pojišťování ony hospodářské závody a podniky, v kterých se používá parních motorů aneb motorů hnaných jinými živelními silami, jako větrem, vodou, parou, plynem svítícím, teplým vzduchem, elektřinou atd., aneb které jsou zvířaty hnány. Dle toho dělníci zaměstnaní u takovýchto strojů a motorů podléhají povinnému pojišťování. Ostatní dělníci zemědělští nikoliv. Podle toho zůstává velká čásť zemědělských dělníků nepojištěna, kteří často jsou vysazeni mnohem většímu nebezpečenství, než ona čásť dělníků, kteří u podniků k pojištění náležejících jsou zaměstnáni.

Poměry našeho dělnictva zemědělského i poměry hospodářské vyžadují toho plnou měrou, aby tato mezera v zákonodárství pojišťovacím byla co nejdříve odstraněna a aby dělníci zemědělští, bez rozdílu, nechť pracují v jakémkoliv podniku zemědělském, byli povinně pojišťováni proti úrazu, jsme povinni také o to žádati a sice v zájmu zemědělského dělnictva samého, aby poží valo těchže výhod zákonem chráněných jako dělníci zaměstnaní v průmyslových závodech, jsme povinni o to žádati v zájmu polních hospodářů samých, aby se jim dělnictvo neodcizovalo a netíhlo do měst a závodů průmyslových; jsme také povinni o to žádati s ohledem na naše poměry chudinské, jaké panují na našem venkově, majíce v úmyslu, aby zemědělský dělník, který úrazem stal se ku práci nezpůsobilým, nebyl břemenem obci, nýbrž, aby bylo o něho a o jeho rodinu náležitě postaráno z prostředků veřejných.

Z těchto důvodů také žádáme, aby všichni dělníci zemědělští bez rozdílu, jakéholi zaměstnání, v jakémkoli podniku, byli povinni a podléhali povinnému pojišťování úrazovému.

Naše přání ale v tomto směru jde ještě dále; my považujeme otázku pojišťování zemědělského dělnictva tak, že náleží v obor působení zákonodárství zemského, poněvadž zemědělství již dle samých státních základních zákonů náleží do oboru působnosti zemského, a poněvadž zemědělství není vůbec ani možná si mysliti bez potřebného dělnictva; z té příčiny mám za to, že pojišťování a starání se o dělnictvo náleží do působnosti zákonodárství zemského.

Žádáme o to nejenom z té příčiny, že považujeme to za záležitosť zemskou, ale hlavně také z toho důvodu, že povaha práce a výkonů dělníků zemědělských liší se hlavně od povahy práce a výkonů dělníků průmyslových a zejména proto třeba, aby pojišťování oproti úrazu dělnictva zemědělského provedlo se na zcela jiných základech, nežli se stalo při pojišťování dělnictva ze závodů průmyslových.

A sice máme na zřeteli, že pojišťování dělnictva zemědělského muselo by spočívati na základech zcela jednodušších, snazších a přístupnějších každému zemědělci, i také každému dělníku, a toho lze docíliti pouze pomocí zákonodárství zemského, které by se opíralo o naši osvědčenou správu autonomní; s nynější správou pojišťování není nikdo spokojen, ani dělník, ani podnikatel, ani státní správa.

Dělníci si stěžují a to zcela oprávněně na těžkopádnosť a zdlouhavosť při šetření jednotlivých případů úrazových a na malé vyměřování rent; podnikatelé opět na zbytečné obtěžování složitým úřadováním a na vysoké vyměřování premií a státní správa se hrozí toho ohromného deficitu, který dnes po 81etém působení těchto úrazových pojišťoven se vyvinul, a neví, k jakým koncům se dospěje.

Podnikatelé zemědělští mají ty nejmenší příčiny, aby byli s nynějším stavem spokojeni, poněvadž i jim se dostalo nadělení, že následkem velikého deficitu při úrazovém pojišťování byly najednou podniky zemědělské do té největší třídy nebezpečí vřaděny.

Vedle toho jest podnikatel zemědělský obtěžován vyplňováním mu nesrozumitelných listů ohlašovacích a v pádu úrazu zdlouhavou procedurou vyšetřovací a konečně se přesvědčí, že dělník, jenž úraz utrpěl, nedostal buď nic nebo docela malý příspěvek.

Stává se, že většinou poraněný dělník uzdraví se v době 4 neděl, a podle nynějšího zákona o úrazovém pojišťovaní v této době, tak zv. karenční, připadá nésti veškerý náklad podnikateli samému.

Následkem toho jest celá řada dělníků, kteří přišli k úrazu, a za které jinak podnikatel by byl platil, že musí nésti náklad v době prvních 4 neděl podnikatel sám.

Spočívá-li idea pojišťovací na těch základech, aby se různé případy nehod, nechť jsou živelní anebo jiného způsobu, které by jednotlivce mohly zničiti, rozdělily na velice široké množství interessentů, pak je neodůvodněná při pojišťování úrazovém doba karenční, která může jednotlivce stát mnohem více, nežli sebe větší pojišťování osobní.

Nesouhlasíme s nynějším říšským zákonem o pojišťování dělníků proti úrazu a žádáme za úplné odloučení pojištěnců zemědělských ze zákona říšského a přikázání zákonodárství zemskému. Máme za to, že se strany vlády nebude činěno v tomto směru pražádných obtíží, poněvadž již vláda sama přiznala opravněnost tohoto našeho požadavku a to tím, že zároveň při zákoně o pojišťování dělníka proti nemocem ustanovila při dělnících zemědělských, aby tento obor pojišťování byl vyřizován zákonodárstvím zemským.

und der Justiz werden mit der Durchführung dieses Gesetzes beaustragt.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Wir schreiten zur Abstimmung.

Gegenstand der Abstimmung ist der beantragte Gesetzentwurf mit den vom Herrn Berichterstatter erwähnten Corecturen.

Předmětem hlasování je osnova zákona navržená se strany komise s opravami, na které pan zpravodaj byl poukázal. Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest: druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělské o návrhu poslance Viléma Teklého a soudruhů v příčině revise gruntovní daně.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Antrag des Abgeordneten Wilhelm Teklý und Genossen betreffend die Revision des Grundsteuerkatasters.

Zpravodajem jest pan poslanec Teklý. Dávám jemu slovo.

Posl. Teklý: Slavný sněme! Návrh komise zemědělské, který slavnému sněmu po jednohlasném usnesení předložen byl, jest návrhem veledůležitým. Návrh, aby snížena byla hlavní suma gruntovní daně v tom poměru, v jakém poklesl čistý výnos hospodářství za posledních 15 let, jest nejen žádoucím, a e i úplně oprávněným.

Přijetím návrhu zemědělské komise nejsou však ještě splněna všechna oprávněná přání českého našeho rolníka. Naše rolnictvo, pokud z přimých styků s ním znám jeho smýšlení, popírá na dobro oprávněnosť existence gruntovní daně. (Tak jest!)

Stojí na stanovisku, aby tato neoprávněná gruntovní daň vůbec byla zrušena.

Nebylo by to žádné novum; neboť gruntovní daň byla v sousedním Německu zrušena a ponechána jen k tomu účelu,

aby z výtěžku jejího uhražovány byly výlohy, které spojené jsou s autonomní správou. U náš však, velectění pánové, nejen že gruntovní daň má zůstati na dále v platnosti, ale jest také snahou vlády, aby tato vysoká hlavní suma gruntovní daně na dále v platnosti zůstala.

Z vypočteného katastrálního výnosu, který s nynějím skutečným výnosem nedá se ani srovnati, musíte platit 22'7% gruntovní daně.

Již tato gruntovní daň sama sebou je vysoká, a zvyšuje se ještě přirážkami k přímým daním přiráží se ještě přirážky okresní, zemské, obecní, školní a přirážky tyto obnášejí v průměru 80%, v mnoha obcích však dosazují 100% ano i výše

Z uvedeného, co jsem právě sdělil, vysvitá, že rolník musí 50% vypočteně katastrálního výnosu dáti státu, zemi, okresu a obcí.

Dnes však, velectění pánové, skutečný výtěžek, kterého docíli hospodář, nelze porovnati s vypočtěným katastrálním výnosem, tak že hospodář celý výtěžek svůj obraceti musí na placení daní a přirážek. (Tak jest!)

Z jakých pak pramenů má uhraditi, velectění pánové, úrok z hypotekárních dluhů, z jakých pramenů pak má uhraditi veškeré ty náklady, které vyžaduje rodina ? Nezbývá mu nic, než za dnešních smutných časů dělati opět dluhy.

Jest již svrchovaný čas, aby nynější nespravedlivý systém berní, který vykořisťuje hlavně střední třídy, zejména rolnickou a živnostenkou, padl, a aby nahražen byl spravedlivým systémem berním, zavedením jedině oprávněné daně, totiž osobní daně z příjmu. (Výborně!), tak, aby za základ vyměřené daně sloužil skutečný výtěžek, skutečný příjem toho kterého občana.

Stojíme v době, kdy tak zvaná revise revise katastru pozemkového provésti se má. A tu, pánové, obávám se, že revisí, jak jí vláda navrhuje rolnictvu pomoženo nebude; neboť na základě znění zákona ze dne 24. května 1869 musí býti revise katastru pozemkového během tohoto roku provedeno a tu jest zajímavo viděti nač se tato revise má vztahovat. Podle znění zákona má se revise vztahovat ku zjištění všech změn, které od roku 1883 staly se v používání půdy; pak mají se odstraniti toliko nápadné nesrovnosti v sazbách, které se po vypočítávání čistého výnosu staly. A pak mají se napraviti chyby a hrubé poklesky, které se staly vceňování.

To jest všecko. Maji se tudíž napraviti a odstraniti jen nápadné nesrovnalosti, ne tedy všecky, nýbrž jen ty nápadné. To, co bude občan poplatník pokládat za nápadné, to bude třeba ten, který revisi prováděti bude, za nenápadné a jednoduše neodstraní ji. Proto mělo by se znění zákona tohoto upraviti tak, aby přídavná jména "polonápadné" a "hrubé" poklesky při oceňování byla vypuštěna z textu zákona.

Ačkoliv revise gruntovní daně během tohoto roku provésti se má, nemáme dosud ani příslušný zákon.

Příčinu tu hledati dlužno v okolnosti, že finanční ministr by rád předlohu o revisi katastru daně pozemkové se týkající projednal zároveň s novou předlohou berně v příčině zavedení osobní daně z příjmů a pak v té okolnosti, že finanční ministr až doposud zdráhá se nějakou větší slevu ve příčině snížení hlavní sumy gruntovní daně povoliti.

Známo, slavný sněme, že jednání na říšské radě o nových předlohách berních přičiněním poslanců národa českého bylo zastaveno a další jednání odročeno.

České poselstvo postavilo se proti této předloze, poněvadž tato předloha byla kapitalistická a poněvadž sdělána byla toliko na prospěch velkých poplatníků a ne na prospěch interessů středních tříd, zejména výrobních tříd rolnických a živnostnických (Výborně!) české poselstvo i na dále klásti bude odpor každé předloze, která nebude upravena na prospěch středních sil a na prospěch mass chudého lidu.

V nových předlohách berních slevuje se rolnictvu 10-15 proc. na gruntovní dani. Avšak, velectění pánové, -my bychom zajisté tuto slevu uvítali, kdyby s ní spojeno nebylo nové břemeno. Dle znění jmenované předlohy má každý poplatník, gruntovní daně, který bude míti 600 zl. ročních příjmů, platiti vedle dosavadních daní ještě novou osobní daň z příjmů; to znamená, komu dostane se nějaké slevy gruntovní daně, že týž, co obdrží, musí ve způsobě nové daně opět platiti, takže z toho přímého prospěchu míti nebude.

Stojíme na stanovisku, že revise gruntovní daně v žádné souvislosti není s touto novou předlohou berní a že by samostatně projednati se měla bez ohledu na předlohu, kterou chce finanční ministr takovým násilným způsobem skomplikovati.

My jsme oprávněni žádati, aby hlavní suma gruntovní daně byla snížena bez ohledu na to, zdali nové předlohy berní budou přijaty čili nic.

My jsme k tomu oprávněni již proto, poněvadž skutečný výtěžek, kterého hospodáři za nynějších neutěšených poměrů se dodělávají, jest o 1/3, ba můžeme říci, o celou polovinu nižší, než byl před 15 lety, když gruntovní daň novému upravení byla podrobena.

Toto faktum nemůže nikdo popříti, a když ho nemůže popříti ani vláda, pak nemá příčiny, aby se zdráhala sleviti tolik, aby to odpovídalo nynějšímu kleslému výnosu hospodářskému. (Výborně!)

Avšak to není jediné přání našeho rolnictva, aby suma hlavní gruntovní daně byla snížena.

Naše rolnictvo dobře ví, že právě ty tarify, ty sazby, zejména v těch prvních 4 třídách, jsou u porovnání v jiných zemích v soustátí rakouském neobyčejně vysoko vyceněny.

Že pánové, nepřeháním, to dosvědčí také zejména vysoké tarify v oněch krajinách, kde se pěstuje pšenice a žito.

Velectění pánové, oprávněné to bylo ještě před 15 léty, když se za pšenici dvojnásobná suma obdržela a když se za cent řepy dvakrát tolik dostalo, jako se dostává dnes. Avšak dnes, velectění pánové, tyto vysoké sazby neodpovídají pravdě a neodpovídají skutečnosti. Tak ku př., velectění pánové, v českém Brodě jest vypočten čistý výnos 1 jit. rolní a sice: první třídy na 32 zl. v Jičíně na 29 zl. v Kolíně na 32, v Lounech na 38, v Novém Bydžově na 29, v Poděbradech na 30, ve Slaném na 32, v Čáslavi na 32, v Chrudimi na 28, v Kutné Hoře na 40 (Slyšte!) v Pardubicích na 25, v Žatci na 28, v Králové Hradci na 34. Mohlo by se namítati, že také v jiných zemích vysoké tarify jsou.

Tomu však není tak. V nejbližším a úrodném okolí tamního města Horních Rakous jest sazba 17 zl. v první třídě, ve Štýrsku 12 zl. a jaké nesrovnalosti v sazbách jednotlivých zemí soustatí de fakto jsou, to nejlépe vysvítá z porovnání průměrného čistého výnosu té které země.Průměrný výnos jednoho jitra ve všech zemích soustátí rakouského obnáší 3 zl. 36 kr., za to však, velectění pánové, v Čechách obnáší průměrný výnos 6 zl. 51 kr.; naproti tomu ku př. v obvodu Tarnopolském v Haliči 2 zl. 17 kr. v Krakovském 1 zl. 82 kr. v Lvojském 1 zl. 64 kr. v Bukovině 1 zl. 20 kr. a v Dalmácii 65.

Z uvedeného porovnáni vysvítá, že království České platí nepoměrně nejvyšší daň ze všech zemí soustátí Rakouského, a má-li tedy kdo právo, aby gruntovní daň se snížila, to právo přináleží v první řadě českému rolnictvu.

Poukazuji, že opírám se o fakta a sice o fakta úřady samými zjištěná.

Dovoluji si ještě připojiti porovnání, v jakém poměru participuje výměra na celkové výměře pozemkové v celé říši a v jakém poměru participuje daň gruntovní na hlavní sumě gruntovní daně. V Čechách participujeme na výměře z celého Rakouska 17. -77-, na dani gruntovní však participujeme skoro 31%. Halič participuje na výměře 26. 8°/0, ale na dani pouze 14°/0, Bukovina na výměře 3. 580/0, kdežto na dani pouze l. 2%

To jsou zajisté křiklavé nesrovnalosti a bylo by záslužno v první řadě k tomu působiti, aby křiklavé nesrovnalosti tyto byly odčiněny a aby u nás neobyčejně vysoké sazby byly přiměřeně sníženy a v zemích, které jsou stejně úrodné, jako naše, byly o to přiměřeně zvýšeny.

Končím s přáním, aby slav. sněm ráčil přisvědčiti k návrhům komise zemědělské, které zní:

Slav. sněme, račiž se usnésti: Na základě čl. 19. zemského zřízení vyzývá se c. k. vláda:

1.   aby snížila hlavní sumu daně gruntovní a sice v tom poměru, v jakém poklesl skutečný čistý v nos v době přítomné u porovnání s dobou, kdy gruntovní daň nové úpravě byla podrobena.

2.   Tím se vyřizují petice číslo 85,

232, 302, 320, 321, 322, 323, 324, 397, 398, 399, 400, 454, 455, 515, 719, 720, 810, 811, 812, 948, 1039, 1040, 1100, 1120, 1173, 1204, 1228, 1229, 1334, 1349, 1350, 1375, 1409, 1410.

Landtagsaktuar Tobisch (liest): Der hohe Landtag wolle beschließen:

Aus Grund des Art. 19 Landes-Ordnung wird die k. k. Regierung aufgefordert,

1. die Hauptsumme der Grundsteuer herabzusetzen und zwar in dem Verhältnisse, in welchem das wirkliche Remerträgnis in der Gegenwart gegenüber jener Zeit gesunken ist, in welcher die Grundsteuer neu geregelt murde.

2. Hiemit werden folgende Petitionen erledigt: Nr. 85, 232, 302, 320, 321, 322, 323, 324, 397, 398, 399, 400, 454, 455, 515, 719, 720, 810, 811, 812, 948, 1039, 1040, 1100, 1120, 1173, 1204, 1228, 1229, 1334, 1349, 1350, 1375, 1409, 1410.

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se k slovu p. poslanec Formánek. Dávám jemu slovo.

Posl. Formánek: Slavný sněme! Ku zprávě komise pro záležitosti zemědělské, ve které pan zpravodaj právě sdělil výsledek jejího usnesení, které jedná o tom, aby totiž vláda byla vyzvána, aby byla snížena hlavní suma daně pozemkové v poměru k nynějšímu výnosu daně pozemkové, musím říci, že s návrhem tímto souhlasiti budu a souhlasím a lituji jen toho, že bohužel sněm království českého nemá toho práva, aby mohl říci, nejen že vyzývá tu vládu, nýbrž že ji poroučí, aby tak se stalo. (Výborně. )

Velectění pánové, ve zprávě ústní, kterou sdělil pan zpravodaj, pravil, že se stalo jednomyslné usnesení komise zemědělské.

Já. myslím, že nemůže žádný, kdo poměrů u nás je znalým, nějakého odchylného mínění býti. On pravil také, že toto snížení daně pozemkové je oprávněno; já myslím, že nejen oprávněno, nýbrž že velice nutno. Souhlasím také s panem zpravodajem v tom smyslu, abychom se domáhali toho, aby vůbec daň pozemková byla zrušena a sice z důvodu toho, poněvadž vyžadují to u nás podmínky výrobní.

Vždyť za nynějších naších výrobních podmínek nejsme s to soutěžiti s výrobou, ať s Uhrami neb Německem, mezi nimiž ležíme; nebudeme moci zemědělství své udržeti; a je jisto, že ty podmínky výrobní u nás jsou proti těmto soupeřícím státům velice nestejné.

To nám dosvědčí, ku příkladu, že daň pozemková v Uhrách jest o mnoho menší