nosť koncesovaná, že to závisí od místních, poměrů, od místnosti, kde se živnost ta provozuje. O tom žádá se dobrozdání policie.
Pánové, dobrozdání policie jest to, při čemž se chci chvilku zastaviti. To bývá velmi často strannické. Já podám o tom důkazy.
Pražská policie, jak z několika případů bych mohl dokázati - sám jsem členem hospodářské komise obce pražské, kde se jednotlivé koncese hostinské povolují - pražská policie při podávání dobrozdání jedná pří té příležitosti strannicky a staví se na politické stanovisko. Pomalu to bude tak, že v Praze budou odporučovati jen confidenty. Jest to faktum (Slyšte!)
Na jeden případ poukáži. Svého času žádal jistý občan, jmenujme ho p. M., o živnosť, by mu totiž bylo povolena živnosť hostinskou na Starém městě provozovat. Policie podala následovní dobrozdání; Pan M. jest muž pořádný, počestný proti; jeho osobě se nemůže nic namítat, jen to, že jeden z jeho příbuzenstva nalézal se též mezí účastníky známého procesu "Omladiny. " Následkem toho bylo by možné, že by u něho se nedovolené schůzky odbývaly; (Slyšte!) navrhujeme zamítnutí.
Ještě na jedno nevyplněné přání řemeslníků a živnostníků chci ukázati. Ode dávna si řemeslníci sobě stěžují stále a stále na překročování řádu živnostenského ohledně t. zv. konfenkcionářů. Co dnes se dělo obcházením živnostenského řádu, to dnes předloha v §. 30 konfekcionářům uzákoňuje.
Nechci býti jednostranným, bych neuznal, co jest v předloze dobrého. To jest to, že společenstvům se rozšiřuje jejich působnost; mohou zřizovati sklady a podporovati sebe. Já se přiznávám, že vítám § 114; a 115, ale musím při této příležitosti poukázati k tomu, že, ač od prohlášení opraveného řádu živnostenského uplynulo 15 roků, přes to máme v království českém mnoho okresů, kde dosud společenstva zřízena nejsou.
Já co živnostník volám na společenstva, by konečně vybředla ze sve strnulosti, neboť sebe lepší zákonjim nepomůže, když se budou chovat tak nečinně a lhostejně, jako dosud; volám po svépomoci, kolegiálnosti, a zanechání řevnivosti osobní.
Pravil jsem, že kladu váhu na vzdělání živnostnictva.
Proto vítám, že, co se týče pokračovacích škol, jest učiněno opatření, by netrpěly nepořádnou návštěou školní, opovažuji §. 99 lit. b. za prospěšný pro náš štav.
Já dále vítám opravné návrhy pro sav dělnický v této předloze; ale jak průběh schůzí dělnických dokazuje, nejsou ani dělníci s předlohou spokojeni.
Jak jsem uvedl, předloha živnostenského řádu, má své dobré a své špatné stránky.
Jsem toho náhledu, že bychom se měli jen zasaditi o to, by to, co jest v předloze prospěšného, bylo uskutečněno.
Přihlížíme-li ale k situaci toho sboru, ve kterém se má o živnostenském řádu jednati, totiž říšské rady, tu nahlédneme, že nedá se očekávati, že by v tomto zasedání mohla býti celá oprava živnostenského řádu provedena; nebo jest známo, že krátký život nynější říšské rady má jiné starosti, než upravovati poměry sociální.
Máme provésti vyrovnáni s Uhry, volební opravu atd.
Tu jest nutno prozatím, abychom se postarali, ne o opravu celého živnostenského řádu, nýbrž o to, co provésti se dá a co jest v předloze dobrého.
Za dobré uznávám rozšíření působnosti společenstev, to jest § 114 a 115 a částečně opravení živnostenského školství, v § 99. b. V tom ohledu žádám, by slavný sněm podal své dobrozdání o předloze, aby aspoň v něčem se stala náprava.
Vím, že se mně nepodařilo části dobré i zlé tohoto důležitého zcela zákona žebrati; doufám ale, že později bude mi možno ještě na jiné nedostatky a snad i na dobré stránky té předlohy živnostenské ukázati.
Žádám Vás, pánové, byste pro tento můj návrh hlasovali.
V ohledu formálním, když jsem tento návrh činil, navrhoval jsem, aby byl návrh můj odkázán komisi 24členné. Tenkrát ale ještě živnostenské komise nestávalo, jakou máme nyní v tomto slavném sněmu, a navrhuji ve formálním ohledu, aby návrh můj byl přikázán živnostenské komisi. (Výborně! Potlesk. )
Nejv. maršálek zemský: Jestli jsem dobře porozuměl, pan navrhovatel navrhuje, aby jeho návrh byl přikázán komisí živnostenské, a změnil tedy formální svůj návrh. Učiním především dotaz na podporu.
Žádám pány, kteří tento formální návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Der Heir Antragsteller hat in formaler Beziehung den Antrag gestellt, dass sein Antrag der Gewerbecommission zugewiesen werde.
Pan posl. Němec přihlásil se ve formálním ohledu ke slovu. Dávám jemu slovo.
Posl. Němec: Slavný sněme! S ná vrhem pana předřečníka, posl. Březnovského, aby návrh, který učinil, přikázán byl živnostenské komisi, souhlasím.
Pán předřečník poukázal ve své odůvodňovací řeči ku čtyřem článkům předlohy vládní, na jichž uskutečnění klade zvláštní váhu, a o nichž bylo by si přáti aby komise živnostenská, které navrhl, by návrh jeho by1 přikázán, zvláště měl se raditi.
Dovoluje si tedy o této příčině učiniti návrh, aby živnostenské komisi bylo uloženo slavným sněmem, aby v kratší době, pokud možná v době 8 dnů, zvláštní zprávu podala o účincích článku 99, 114, 115, 130, novely živnostenské, vládou dne 19. prosince 1895 říšské radě předložené.
činím tak zajisté za souhlasu a v duchu návrhu předřečníka pana poslance Březnovského.
Nejv. maršálek zemský: Musím na to upozorniti, jak ráčíte tomu rozumět? Považujete to jakožto části návrhu pana posl. Březnovského.
Poslanec Němec: Jako čásť.
Nejv. maršálek zemský: Mám to za přípustné, poněvadž tím se má uložiti komisi, aby do ustanovené doby o jisté části návrhu podala dříve zprávu.
Der Herr Abg. Němec hat den Antrag gestellt, das, der Cormmission bezüglich einiger Paragraphe, aus welche Herr Abg. Březnovský speziell hungewiesen hat, zur Berichterstattung eine 8 tägige Frist gestellt werde, nämlich, bezüglich der Beurtheilung einiger Paragraphe des Getwerbegesitzes.
Žádám pány, kteří podporují návrh p. poslance Němce, by vyzdvihli ruku.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Žádá ještě někdo za slovo ve formálním ohledu?
Verlangt noch Jemand in formaler Veziehung das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur- Abstimmung.
Předmětem hlasování je především formální návrh p. posl. Březnovského, by jeho návrh byl přikázán komisi živnostenské.
Dále pak učinil pan posl. Němec návrh, aby v příčině podávání zprávy o některých jiných zvláště naznačených paragrafech byla dána lhůta komisi 8denní.
Nám tedy v úmyslu zavésti hlasování tím způsobem že dám hlasovati o formálním návrhu pana navrhovatele a, pak-li tento návrh bude přijat, o ustanovení lhůty, která byla navržena se strany pana posl. Němce.
Gegenstand der Abstimmung ist die formale Behandlung des Antrages des Herrn Abg. Březnovský.
In dieser Beziehung hat der Herr Abgeordnete den Antrag gestellt, seinen Antrag an die Gewerbekommission zu verweisen.
Feiner hat Der Herr Abgeordnete Němec den Antrag gestellt, es ser der Gewerbekommission zur Berichterstattung über von ihm bestimmet Paragrafe der Gewerbeordnung, welche in dem Antrage des Herrn Abg. Březnovský enthalten sind, eine achtägige Frist zu setzen. Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zuerst über den formalen Antrag des Herrn Abg. Březnovský abstimmen lasse und sollte dieser angenommen werden, so wird über den Antrag bezüglich der Setzung der Frist, welche der Herr Abg. Němec gestellt hat, abgestimmt werden.
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?
Nebyla žádná námitka činěna.
Es wunde seine Einwendung erhoben.
Dám tedy přede vším hlasovati o tom, zdali slavný snem na tom se usnáší, přikázati návrh pana posl. Březnovského komisi Živnostenské.
Ich werde zuerst darüber abstimmen lassen, ob das hohe Haus beschlietzt, den Antrag des Herren Abg. Březnovský der Gewerbekommission zuzuweisen.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nyní dám o tom hlasovati, zdali slavný sněm ustanovuje výboru 8denní lhůtu k podání zprávy o paragrafech, na které pan posl. Němec byl zvláště poukázal.
Nunmehr werde ich die Frage zur Abstimmung bringen, ob das hohe Haus der Gewerbekommission für die Berichterstattung über die von Herrn Abg. Němec namentlich angeführten Paragrafe eine achttägige Frist bestimmt.
Žádám pány, kteří souhlasí s tím návrhem, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Račte povstati, poněvadž musím počítati !
Žádám za opačnou zkoušku.
Ich ersuche um die Gegenprobe.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.(Zvoní. )
Příští předmět denního pořádka jest první čtení návrhu poslance Bartáka a soudruhů na zřízení zemské pojišťovny proti škodám z krupobití s pojišťováním povinným.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Barták und Genossen aus Errichtung einer Landesversicherungsanstalt gegen Hagelschäden mit dem Versicherungszwange
Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Poslanec Barták: Slavný sněme! Návrh, který dovolil jsem si slavnému sněmu předložiti, jest zajisté podobné důležitosti, jako návrh velectěného kollegy pana dra. Vašatého na zřízení zemské pojištovny proti škodám z ohně.
Velectění pánové! Jak se dnes věci mají, jest úroda rolníkova, tento výsledek celoroční namáhavé práce, tento výsledek
veškerého přičinění, ponechán osudu, jest ponechán živlu děsnému, který začasto bývá horší ohně, poněvadž spustoší a zasáhne častokráte celé krajiny.
Máme sice pojišťovny soukromé i proti škodám z krupobití; avšak u těchto jest pojišťování tak drahé, že skutečně není možno rolníkovi, aby se u těchto pojišťoven pojišťoval. (Výborně ! Tak jest!)
Neboť, jakmile tak učiní, může se o něm říci, že jest již postižen, (Tak jest!) a že pohroma krupobitím byla mu způsobena.
A tak nucen jest rolník veškeru úrodu svou, na kterou se byl tolik napracoval a natěšil, ponechati na pospas živlu děsnému, ať se již děje tak nebo onak.
Velectění pánové. To jest zajisté velice povážlivé, uvážíme-li nynější neutěšený stav zemědělství, nynější zadluženosť rolnictva, a tu jest zajisté zcela na jevě, že při takové pohromě, která zastihne jistou krajinu, může se státi takový případ, že mnohý rolník postižený přijde zcela na mizinu, nebo aspoň zasadí se mu rána, ze které se více ani nevzpamatuje.
Je to skutečně, velectění pánové, okamžik velice trudný a smutný, když rolník se již připravuje, aby sklidil ovoce své neumorné práce, a v tom děsný živel učiní nadějím jeho konec.
Tu teprve v takovém okamžiku - a já, velectění pánové, právě loňského roku jsem zažil takovou chvíli - cítí postižený, jak jest to zdrcující ranou a také cítí přetrpce, jaké je to neštěstí, že není o rolníka ve věci této postaráno, že není postaráno o ústav, který by škody z krupobití levně zajišťoval.
I ptám se tudíž, velectění pánové, což není možno, aby tento stav neblahý a neutěšený nevzal jednou za své ? Což to bude takto věčně trvati?
Zajisté jest to možno, velectění pánové, aby se zlomilo ostří živlu tak děsného, aby se zlomila moc tak krutého nepřítele zemědělcův; neboť máme toho příklady v zemích sousedních, a proto také u nás to dále takto jíti nemůže, nadále nesmí se ponechati tolik rodin rolnických případnému ožebračení a proto musí se pracovati k tomu, aby zřízena byla zemská pojišťovna proti škodám z krupobití.
Co jest vlastní účel takové pojišťovny? Vlastní účel její jest zajisté ten,aby nahradila se poškozeným škoda, a to způsobem takovým, aby to nikdo značně necítil. Když škoda stihne jednotlivce, tu skutečně jest to pro něj velikou ranou; pakliže tato škoda ale se rozdělí na větší počet účastníků, tu zajisté se zmírní takovým způsobem, že stane se snesitelnou.
Proto, velectění pánové, taková pojišťovna zemská musí býti založena na takovém základě, aby úkolu svému úplně vyhověla, t. j. ona nesmí míti za účel žádný zisk, nýbrž musí míti za účel pouze náhradu škody nešťastným postiženým, musí míti pouze účel humánní, musí míti pouze na zřeteli, a to vždy a jedině, pomoc nešťastným.
Tento účel dosavadní pojišťovny sice mají, ale v míře daleko obmezenější, neboť jejich účelem hlavně jest zisk, a poněvadž toho zisku musí docíliti, a poněvadž krom toho správa jejich jest nad míru drahá, nemohou již tím samým úkolu svému dostáti, nemohou se státi levnými a, jakmile nejsou levné, nejsou pro rolnictvo vůbec prospěšny, ano nejsou možny.
Pojišťovny tyto berou 21/2 až 5 % pojistného, poškozený má mimo toto až 12 % pojištěné sumy výloh odladních a, poněvadž pojišťovny všechna práva vyhražují téměř jen sobě, skutečně potom není možná rolníku, aby na takovéto pojištění přistoupil.
Pojišťovny sice se vymlouvají, že nemohou pracovati levněji, že nemohou menších prémií vybírati, poněvadž se jim tento odbor nevyplácí, - já však myslím, že, kdyby se jim nevyplácel, by toho zkrátka nechaly. Ony vymlouvají se na to, že hlavní vinu nese malé účastenství, a tu přicházím k odůvodnění toho, proč navrhuji, aby pojišťování proti škodám z krupobití stalo se povinným. Pojištování z krupobití může býti zajisté jen tehdy levé, když režie bude co nejmenší, a když okruh pojištěnců bude nejširší. Krupobití nezasahuje zajisté z pravidla celé krajiny, nýbrž jen jednotlivé pruhy a jednotlivé obce a tu zajisté jest na jevě, že jakmile bude okruh pojištěnců co možná nejširší, tato škoda, když se na všecky rozdělí, bude co nejméně citelná. A čím větší tento okruh bude, tím zajisté méně citelnější bude škoda, a když by do tohoto okruhu byli zahrnuti zemědělci z celého království českého, pak zajisté jeho škoda bude co nejmén citelná, pak prémie, kterou pojištěnci budou platiti, bude nepatrným milodarem pro nešťastné poškozelé. (Výborně!)
Jest sice pravda, že by se mohlo předem zavésti pojištění nepovinné, avšak já soudím, že by to bylo skutečným zdržováním největšího prospěchu, který od takového pojištění zemského očekávati můžeme. Mám zde po ruce zprávu královské pojišťovny bavorské a v té zprávě se praví, že právě nejlepší výsledek této pojišťovny lze odvozovati z toho, že má co největší rozšíření.
Pojištovna tato má zásady takové, že skutečně bude záhodno, abych se o nich zmínil; neboť na takových zásadách, na jakých ona je zařízena, může býti v hlavních rysech založena i příští naše pojištovna zemská proti škodám z krupobití.
Pojišťovna bavorská zařízena jest zvláštním zákonem bavorským r. 1884, je tomu tedy již 11 let, velectění pánové, co takto pojišťovna trvá, ana v roce 1884 začala svou působnosť.
A tu stát, aby budoucnosť této pojišťovny, a její prospěšné působení co možná zajistil, sám učinil této pojišťovně slušný základ. Dal jí totiž zálohu 1 milionu marek (Slyšte!), kterážto záloha svým časem se státu vrátí a která slouží k tomu, by reservní fond potěšitelným způsobem vzrůstal.
Úroky z této zálohy plynou totiž do reservního fondu této pojišťovny.
Mimo to platí stát pojišťovně ročně 40. 000 marek, začež odpadá odpisování daní těm, kteří jsou u této královské bavorské pojišťovny pojištěni, nemá tedy z toho stát žádné škody a při tom ještě tuto pojišťovnu podporuje.
Stát sřekl se dále všech poplatků a kolků zprávních jednání ústavu, a zprostil ústav poštovních, ano i telegrafních poplatků. K tomu nese se další řízení ústavu tím způsobem, aby režie jeho byla co možná nejmenší, a proto všechny základní práce obstarávány jsou obecními úřady, a to za malý poplatek, totiž za 2 pfeniky ze 100 marek pojištěné summy.
Každý, kdo chce se pojistiti, přihlásí se u obecního starosty, který má všecky tiskopisy potřebné po ruce, a tam zanesou se parcely pojištěné, jejich katastrální výnos atd., a tu musí býti podle zásad pojišťovny všecko obilí aneb jiné druhy plodin stejně obsaženy.
Tato přihláška zašle se pojišťovně samé, která dle výnosu katastrálního a a potom dle ceny plodin, která jest pro tu jistou krajinu ustanovena a dle třídy nebezpečenské, kterých je 15, ustanoví pojistné.
Toto pojistné však se nevybírá hned, jako je tomu u pojišťoven soukromých, nýbrž je splatné až v říjnu, kdy rolník může již platiti, maje sklizeň pod střechou a také potřebné prostředky po ruce.
V Čase tomto se také vyplácejí škody způsobené. Tyto škody odhadují k tomu ustanovení přísežní znalci hospodářství, z většího dílu z krajiny samé, co možná věrně.
Při tom odhadování těchto škod jest možné odvolání, čehož u pojišťoven soukromých není, a potom, naklad na odhadování nese sama pojišťovna, tak že rolník skutečně potom dostane, pokud pojišťováním jest to možno, co možná nejsprávnější náhradu škody jemu způsobené.
Vůbec veškeré jednání jest při této pojišťovně co nejkratší a co nejjednodušší. Po čtvrtém roce přihlašování pojištěnce vůbec odpadá, a pojištěnec platí dále stejný obnos pojistného. Když pak příjmy pojišťovny ročně se nevyčerpají a tomu dovolují, dostane také jistý podíl pojistného zpět.
Průměrně obnášelo v období 11letém v pojišťovně království bavorského pojistné 1 1/2 % sumy pojištěné, což jest u porovnání s pojišťovnami soukromými třikráte menší.
Při tom však dlužno uvážiti, že z tohoto vybraného pojistného ve větší části let až 1/3 přiděluje se fondu reservnímu, tak že se může očekávati, že, až tento fond reservní vzroste na takovou výši, že nebude potřeba více ho rozmnožovati, pojistné právě o tuto 1/3 klesne, a že bude tedy na 100 marek přihlášené hodnoty plodin obnášeti pouze 80 pfeniků.
Při tomto zařízení ústavu připadá na jednoho pojištěnce pouze 67 pfeniků režijních výloh, u soukromých společností činí však tytéž 10 až 27 marků! (Slyšte!) To jsou veliké rozdíly.
Výsledek 11leté činnosti pojišťovny bavorské byl celkem následovní:
Pojišťovna tato začala působnost svou v r. 1884. a tu měla 7. 000 členů, 90. 000 pojištěných parcel a za 11, 140. 000 marek pojištěné hodnoty.
Příspěvky činily 142. 000 m., odškodné 74. 000 m., a reservní fond hned první rok vzrostl na 165. 000 m.
Pojistné obnášelo tohoto prvního roku 1 m. 27 pf.
Poměrně nejpříznivější rok byl 1893. Tohoto roku čítala pojišťovna 75. 700 pojištěnců, měla pojištěných 997. 000 parcel, suma pojištěná obnášela 114, 154. 000 m., pojistné činilo 1, 122. 000 m., odškodné 683. 000 m. a celkem do tohoto roku vyplatila pojišťovna 6, 752. 000 m. odškodného; fond reservní vzrostl na 1, 684 000 m; pojistné toho roku obnášelo pouze 98 pf. na 100 m. pojištěné hodnoty.
Výsledek posledního roku 1895. jest následovní:
V roce tom bylo pojištěno 92. 000 účastníků, parcel pojištěných 1, 205. 000, pojištěná suma činila 139, 438. 000 marků, příspěvek činil 1, 671. 000 marků a odškodné 1, 450. 000 m., a celkové odškodné za 11letou působnosť pojišťovny činilo 9, 833. 000 m.
Reservní fond ústavu vzrostl tohoto roku na 2, 130. 000 marků; příspěvek roční či vlastně pojistné činilo 1 marek 24 pfeniky, a téhož roku dostalo se reservnímu fondu 1/2 millionů marků.
To jsou výsledky zajisté stkvělé, nvážíme-li, že Bavorsko, zvláště, co se týče vysočiny Švábské a Francké, jest velice vysazeno proudům vzdušným, působícím od Atlantického oceanu, a že srážky krupobitní jsou v této krajině četné.
Mimo to dlužno uvážiti, že Bavorsku působí na 40 jiných společností proti škodám z krupobití, které mají pojištěny hlavně velkostatky a které nepojišťují v takových obcích, jež často krupobitím trpí. A právě tyto obce zemská pojišťovna vysvobodila a vzala je za své členy.
Tyto zásady, velectění pánové, jakými je řízena zemská pojišťova bavorská, zajisté mohou býti vodítkem, na jakých zásadách i naše příští zemská pojišťovna proti škodám z krupobití zřízena býti může.
A tu dovolil bych si připomenouti, že dle těchto zkušeností by bylo téměř záhodno, aby příspěvek se platil podle pozemkové daně a sice na základě tom, že zapsaly by se pozemky, které škodám z krupobití vůbec dle vzdělání svého jsou vysazeny, v určitý katastr pozemků, pro každou obec zvlášť, z něhož by se vypočítal příspěvek dle výše daně pozemkové, ana hodnota plodin s výnosem je v souvislosti, a třídy nebezpečenství, čímž by stálé a přiměřené pojistné bylo ustanoveno a řízení veškeré usnadněno.
Mimo to myslím, že by u nás rovněž tak nastoupilo obstarávání hlavních prací této pojišťovny obecními úřady, případně okresními výbory, nejvyšší dohled by měl pak výbor zemský.
Poněvadž, velectění pánové, v Čechách není poměrně tak častých krupobití, jako je tomu v sousedním Bavorsku, mimo některé krajiny, které jsou proudům vzduchovým velice vysazeny, jako na přokolí Vysoké, u Mělníka, Sedlčan a j., lze očekávati zvláště při všeobecném nuceném pojišťování, že by takováto pojišťovna zemská měla i u nás výsledek příznivý a že můžeme se nadíti, že by ústav ten zřízený při nejmenší režii, mohl vykazovati pojistné pouze 60 nebo 50 kr. na 100 zl. sumy pojištěné.
Namítne se, pánové, že by toto pojistné bylo opět novým břemenem pro naše rolnictvo; avšak této výtky se strany rolnictva se nemusíme obávati, neboť zajisté pár těch zlatých nebo krejcarů každý rád obětuje, aby měl úrodu svoji zajištěnou a aby nemusil se báti ještě před samou sklizní, že bude o výsledek celoroční své práce o svůj chléb připraven
Já myslím, velectění pánové, že i u nás bude přední povinností státu, aby následoval příkladu státu bavorského a aby tuto pojišťovnu zemskou podporoval, jako tento stát to učinil, že bude jeho povinností, aby jí dal jistý základ a aby každoročně jistý příspěvek jí věnoval, a myslím, že to náš stát může učiniti a že to také učiní a nedá se v této věci menším státem bavorským zahanbiti.
Ostatně přistoupení k této pojišťovně může stát rolnictvu usnadniti tím, že by přistoupil na spravedlivější slevu daně pozemkové, která zajisté nevybírá se již z čistého našeho výnosu, poněvadž ho více nemáme, ale z pouhé naší bídy. (Výborně!)
Že by činěn byl odpor proti zřízení zemské pojišťovny proti škodám z krupobití velkými statky, tomu uvěřiti nemohu; neboť i tyto velké statky by měly větších
výhod u této pojišťovny zemské, nežli mají nyní u pojišťoven posavadních. Zde by arci nemohl býti ten poměr, jaký trvá doposud u pojišťoven soukromých, kde skutečně velké statky, velký majetek, mají zvláštní výhody.
Zde v takovéto pojišťovně zemské musili bychom si býti všichni rovni, zde nesměl by nikdo kořistiti; neboť zde se jedná jen o náhradu školy skutečné, jen o pomoc nešťastným, tedy vlastně o věc milosrdenství, které nesmí býti zneužíváno, při kteréž nesmí se měřiti jednomu loktem menším, druhému větším.
Já mám, velectění pánové, vůbec ten názor o pojišťování, že každá pojišťovna, i tedy pojišťovna požární, musí býti institucí pouze pro vzájemnou pomoc, a proto pojišťování nemá býti předmětem obchodu, předmětem vykořisťování, nýbrž pouze skutkem milosrdenství a lásky k bližnímu. Proto pokládám dosavadní obchody pojišovací pouze za vykořisťování a za obchody skutečně neomluvitelné, neboť jsou to obchody kořistící z neštěstí bližního. (Výborně!)
Proto také, velectění pánové, vyslovuji ten náhled, že z takovéhoto pojišťování, ať požárního, nebo krupobitního, ani stát, ani země nesmí míti toho nejmenšího užitku, neboť by to bylo pouze zdražováním aktu milosrdenství, neboť by sahalo, se tím na almužnu, která sebrána byla pouze pro ubožáky.
A velectění pánové, což by to bylo jiného nežli zvláštní zemská přirážka, když by měla míti na př. země, jako se z některých stran pravilo, z takových pojišťoven nějaký zvláštní příjem? To by nebylo nic jiného než zvláštní přirážka, kterou by plat li majitelé pozemků a budov zemi, kdežto třída kapitalistická by byla této zvláštní přirážky ušetřena. Proto myslím, že takovýto požadavek nemůže zde míti místa.
Co se týče konečně příslušnosti tohoto slavného sněmu vzhledem ke zřízení zemské pojišťovny, tu myslím, že zde nebude žádné pochybnosti, neboť zajisté jest krupobitní pojišťování věc čistě zemědělská a není tedy překážky, aby instituce taková se utvořila a v život vešla.
Ukázal jsem, v. p., že zřízení její jest možné; třeba tedy k tomu pracovati, aby tato pojišťovna stala se skutkem co nejdříve.