Jest, velectění pánové, velice litovati, že tato pojišťovna vůbec skutkem se již nestala.

V Bavořích působí již 11 let a my zde po celý ten čas jsme bez ochrany vůči živlu tak děsnému, jako jest krupobití. U nás se o zřízení institucí zemědělstvu prospěšných věru jeví péče pramalá.

Ta moc, a sice moc státní, která má prostředky k obhájení blahobytu a potřeb všeho obyvatelstva v ruce, zajisté nestará se ani o věci ještě důležitější, natož o zřízení pojišťovny zemské.

Velectění pánové ! Již po 14 let úpí rolník český v poměrech neblahých, hlavně lácí plodin způsobených, již po 14 let zápasí o své bytí.

A co se stalo, velectění pánové, za ten celý čas k prospěchu rolnictva, kde podala se mu ruka pomocná? - Zajisté nestalo se ničeho po ten celý čas; rolník ponechán byl sám sobě, napospas soutěži světové, na pospas agressivnosti maďarské, (Výborně !) na pospas hltavosti velkokapitálu. (Výborně!)

Z jeho mozolů kořistí každý, výsledky jeho potu handrkuje sena bursách a ubohý rolník se namáhá do úmoru, aby dostál svým povinnostem, aby udržel půdu po předcích zděděnou; avšak vzdor všemu svému namáhání, vzdor svému největšímu přičinění pozoruje ubohý pracovník, že přece mizí mu půda rodná neustále pod nohama, že čím dále tím více klesá do propasti zkázy. (Tak jest! Výborně!) Velectění pánové! A to moc státní stále nevidí, jí výkřiky naše k srdci nedoléhají.

Ona odbývá řešení krise zemědělské stále jen frásemi a ničím jiným než frásemi, poněvadž ke skutku to ještě dosud nepřišlo, a stará se o sedláka hlavně jen tehdá, když od něho potřebuje jeho daně a jeho syny. (Tak jest! Výborně!) Velectění panové, to jest smutná pravda, bohužel, a já zde prohlašuji, že skutečně jen tato státní moc má hlavní vinu na naší bídě nynější, že ona hlavně zavinila náš nynější neutěšený stav, poněvadž připravila nás svou nepečlivostí o naše zájmy o miliony majetku, poněvadž nečinila svou povinnosť a nechránila naši výrobu tak, jak by ji chrániti měla (Výborně!), aby všecky vrstvy obyvatelstva prospívaly, poněvadž nestarala se o to, aby všechny vrstvy společnosti státní prospívaly, ale spíše jen o to měla starosť, aby udržel se se centralismus, neoprávněná nadvláda maďarská a německá, a potom, aby tu bylo dosti vojáků, kteří by tu naši mizérii ohlídali.

Velectění pánové, vždyť je to skutečně ještě div, že toto rolnictvo jest ještě zde, že není po něm veta, zejména v krajinách pohorských, na celém českém jihu, kde ten zápas o bytí je tak krutý, že krutější již býti nemůže, a je to skutečně jen přičiněním rolníka, přičiněním neúmorným, že neúmornějšího již více býti nemůže že dosud na hroudě své se udržel.

Avšak, velectění pánové, i rolníkovi konečně musí dojíti trpělivosť v takovýchto poměrech a ona mu již skutečně také dochází. Jestli to půjde tak dále, pak snadno rolník přijde na rozhrání myšlének, kde mu půjde o to, aby se rozhodl býti buďto všem na roveň postaveným dělníkem ve státu sociálním, anebo zůstati bídně placeným otrokem ve státě občanském.

A proto jest nejvyšší čas, aby stát vykonal svou povinnost a zařídil, co v moci jeho jest, jinak nastane katastrofa. Jakou cestou třeba zde se ubírati, čeho zde třeba činiti, to naznačili již velectění páni kolegové dr. Dvořák a dr. Fořt, já zde jen připomínám, že potřeba jest, aby přikročilo se k činu dříve, než bude pozdě.

V. p. ! Zemské pojišťování proti škodám z krupobití jest jedním z prostředků, kterým může se k ulehčení nesnadného postavení zemědělců značnou měrou přispěti. Jestliže stát v této věci ničeho nevykonal, vykonejme aspoň my tuto povinnosť v našem slavném sněmu ! Nechť království České přidrží se příkladu zemí sousedních a zřídí ústav, který bude zajisté dobrodiním pro rolnictvo a zajisté i výhodou pro tuto naši zemi, neboť pak nebudou více do této sněmovny zaléhati výkřiky bídy nešťastných postižených, jak i letos se děje, pak zajisté více nebude povinna země činiti oběti pro takovéto nešťastné, neboť pak rolnictvo postará se o své nešťastné spolubratry samo.

Poněvadž tedy zřízení zemské pojišťovny proti škodám z krupobití jest věc možná, poněvadž jest to věc potřebná, poněvadž jest to věc, která může sloužiti ku prospěchu tak smutně postaveného zemědělstva, prosím slavný sněm, aby tento návrh můj v zásadě přijal.

V ohledu formálním navrhuji aby tento návrh můj přikázán byl komisi pro záležitosti zemědělské. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo ve formálním ohledu za slovo?

Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?

Navrhuje se ve formálním ohledu, aby návrh byl přikázán komisi zemědělské.

In formaler Beziehung wird beantragt, den Antrag der Landeskulturkommission zuzuweisen.

Žádám pány, kteří a tímto formálním návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Jana Jaroše, Niklfelda, Hyrše, Komárka, Dvořáka a soudruhů na změnu branného zákona.

Rächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Joh. Jaroš, Rikelfeld, Hyrš, Komárek, Dvořák und Genossen aus Abänderung des Wehrgesetzes.

Dávám slovo panu navrhovateli, aby svůj návrh odůvodnil.

Posl. Jaroš: Slavný sněme! Ujímám se v tomto slavném sněmu poprvé slova, abych odůvodnil návrh svůj a kolegů podaný na poskytnutí úlevy v branném zákoně. Resoluční návrh tento, velectění pánové, zejména co se týče první části jeho, není žádnou novinkou. Přetřásalať se již i v široké veřejnosti ona myšlénka snížiti dobu tříletou na dobu 2 let a i parlamenty zabývají se již tím, že myšlénka tato se provésti musí.

Zejména sousední říše německá na svém sněmu učinila již pokrok takový, že se o této důležité otázce tam uvažovalo, a jest se jen diviti, že u nás, kteří tak rádi tuto říši nápodobujeme, otázka tato ve sborech zákonodárných nenašla ještě toho pravého ohlasu.

Velevážení pánové, branný zákon zejména v poslední době se častokráte u nás měnil, ale vždy měnil se nejen na úkor

poplatnictva, ale i na úkor těch širokých, vrstev našeho lidu. (Tak jest!)

A když vezmeme do jedné ruky statistiku těch milionových armád, jaké navykli sobě státy Evropské vydržovati, a když vezmeme na druhé straně do ruky státní rozpočty jednotlivých evropských velmocí a vidíme tam to stálé zadlužování se jednotlivých zemí, když pohlédneme na ten úpadek národohospodářský, na tu bídu a nouzi jaká dnes panuje zejména v nižších stavech naší společnosti lidské, tu, pánové, přijdeme k tomu poznání, že to takto dále jíti nemůže, a že to také dále nepůjde. (Výborně!)

A půjde-li to, pánové, přece, pak nebude státi před krachem jen jeden stát evropský, ale pak, pánové, jich bude státi před ním více. (Tak jest!)

Pak, velectění pánové, také přestanou míti ty millionové armády naše té pravé ceny.

Proč? Poněvadž to, velectění pánové, nebudou armády těch statných synů našich, nýbrž budou to armády nespokojených, na mizinu uvedených a nešťastných národů. (Výborně!)

Budou to armády, velectění pánové, ani nechci to slovo na tomto slavném místě vyřknouti, řeknu jen tolik, budou to armády lidu, který sobě bude vědom toho, že to, co mu dáno do ruky jako zbraň, bylo původem jeho neštěstí, jeho úpadku. (Výborně!)

Jak, velectění pánové, pak takové armády budou vlasť svoji hájiti, to ponechám úsudku hlav k tomu povolaných.

Já, velectění pánové, dříve než přikročím k věci samé, dovolím si jen k jednomu poukázati, a sice přimlouval bych se za to, aby nynější parlamentární sbory, aby kruhy rozhodující o věci té důkladně uvažovaly, aby se hledělo všestranně k tomu, aby společným dohodnutím stala se náprava dříve, nežli bude pozdě. (Výborně! Tak jest!)

A já, velectění pánové, jako dobrý vlastenec, jako syn toho státu, jehož dávným předkům slavným byl vždy řinkot zbrani hlaholen andělským, já vzhledem k důležitosti a vážnosti nynějších poměrů bych se přimlouval za částečné odzbrojení.

Však vím, velectění pánové, že hlas můj zůstane hlasem volajícího na poušti, a že i tento návrh, který se soudruhy svými podávám, a který jest na jedné straně státu tak lehko přijatelný, a na druhé straně pro lidskou společnou tak prospěšný, vím, velectění pánové, že alespoň pro ten čas nemám valných nadějí, že návrh tento dojde svého uskutečnění.

Pravil jsem, velect. pánové, že lehko přijatelný se strany státu jest návrh můj, a pokusím se také o to, abych to v další řeči své odůvodnil.

Podávámeť, velectění pánové, návrh Slavný sněme račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby vzhledem k stávající tísni zemědělské, zejmena pak vzhledem k veliké nouzi o lid pracovní při hospodářství polním, provedla následující opravy zákona ze dne 11. dubna 1888:

"a) V § 8. ustanovená služba praesenční snížena budiž na dobu 2 roků, u absolventů nižších hospodářských škol pak na dobu 1 roku. "

Byl jsem, pánové, vojensky cvičen, a také jsem vojensky cvičil sám a zajisté, že mohu v tom případu se považovati za oprávněna i u věci této podati svůj úsudek, byt se i lišil od úsudku toho, který má nynější pan ministr války.

Já, velectění pánové, ze své vlastní zkušenosti mohu tvrditi, že doba tříleté praesenční služby je úplně zbytečná a že k dononalému výcviku každého vojína postačí doba jadnoho, na nejvýše dvou roků. Říkám to, pánové, ze své vlastní zkušenosti, ačkoliv když já jsem vojákoval, ještě ten lid nebyl tak uvědomělý nebyl ku konání vojenské povinnosti schopen jako je nyní. A, pánové, již i tenkráte, v té době, vycvičil se řádně každý voják za dobu jednoho roku. Nyní ale uvažme, pánové, že od té doby, tedy během 20 roků nastal veliký pokrok v každém ohledu; uvažme, pánové, to že zejména na školách našich, ať to již jsou školy obecné, ať to jsou pak školy měšťanské, ať to jsou školy střední, cvičí se všude dostatečně tělovik i že dnes i ta nejútlejší naše mládež, oboru tom jest dosti vzdělána.

A já myslím, že nepřeháním nic, když pravím, že dnes každý chlapec na obecné škole dovede lépe exercírku než před 25 lety starý voják (Posl. Březnovský: Hlavně utíkat! Veselost!) Však, pánové, nejen na školách našich vzdělává se mládež, ale i v pozdějším věku svém, a já zejména pánové, dovolím si poukázati k našim

vlasteneckým spolkům, - zejména k těločvičným, bratrským jednotám našich Sokolů (Výborně!) a tážu se vás, pánové, kteři jste byli loňského roku přítomni naší slavnosti, kterou pořádala česká obec sokolská, kteří jste viděli, ty červené pluky našich sokolíků kráčeti královskou naší Prahou, táži se vás, pánové, nebyla-liž to řádně disciplinovaná, dokonale vycvičená vlastenecká armáda ? Že armáda ta byla dostatečně vycvičena, to velectění pánové, dokázal na cvičišti letenském i nynější zemský vojenský velitel generál hr. Grünne, který se o výkonech naší české obce sokolské velice lichotivě vyslovil. (Slyšte!)

Však nejen v našich spolcích cvičí se pochody a podobné výkony, jaké se dnes u vojska vyžadují, ale i u našich krajanů německých, zajisté koná se totéž, a jejich mládež vzdělává se dostatečně v tělocviku a u všelikých výkonech, které jsou podobny výkonům vojenským. A tážu se vás, velectění pánové! Jest to nějakou státní nutností, aby takovíto všestranně vzdělaní lidé se cvičili těm vojenským výkonům plné 3 roky ? Nepostačí, velectění pánové, na to nejdokonalejší vycvičení každého vojína doba dvouletá? (Hlasy. Postačí!) Já, velectění pánové, nemohu si pomoci, ale musím prohlásiti na to tak, že ony druhé dva roky nejsou ničím jiným, než opakováním jedné a té samé mrzuté písničky, že nejsou ničím jiným, než utrácením zbytečného času a že nejsou ničím jiným, než zbytečným týráním lidu! (Tak jest; )

Nyní, velectění pánové, uvažte, jak důležitou věcí jest snížení vojenské povinnosti pro veškeré stavy i v ohledu hospodářském. Průměrnýkontingent branců jest pro Cislajtanii vyměřen asi v počtu 110. 000 mužů a o číslo to také by se nynější branná hotovost zmenšila po dvouleté službě. Když pak, pánové, počítáme, že takový jeden branec stojí stát jen 300 zl. ročně (Hlasy. To jest málo !) máme tu ohromný obnos 33 mill. zl. Já jsem to nepočítal přesně, ale myslím, že jsem jednal solidně, když jsem uvedl, že stojí 300 zl. jeden voják, a kdybychom vzali statistiku do ruky, bude to možná dělati víc. Kdyby tak, velectění pánové, z těch 33 mill. zl. se nám slevila polovina na dani pozemkové, táži se, jestliže by našemu ubohému rolnictvu nebylo aspoň částečně odpomoženo? Já neřikám úplně, nýbrž částečně pomoženo! Jestliže by nebyla aspoň částečně zažehnána ta velká krise, kterou my vším právem takto můžeme jmenovati?

A kdyby, velectění pánové, ta druhá polovice této úspory se pak rozdělila na ostatní království a země předlitavské na jich potřeby zemské. Ptám se vás, jestli pak by musílo toto naše staroslavné království České se tak zadlužovati, jako se to stává nyní.

Ale nyní uvažme, že těchto 100. 000 branců po většině vyrváno jest stavu našemu, stavu rolnickému.

Vy jste slyšeli, pánové, již jak velectěný pan kolega můj dr. Dvořák v minulé schůzi uvedl, jaký máme nedostatek o lid pracovní, zejména v krajinách průmyslových, tak že na každém statku, kde bývalo někde 5-6 čeledínů, stěží, v takovém dvoře, najdete jednoho až dva.

Pánové, já nechci počítati, jaká hodnota pracovní u každého takového jednotlivého, mladého, zdravého člověka se jeví, a vezmu jen za měřítko výpočet velectěného kollegy mého, pana Adámka, který ji udává v brožuře své na obnos 400 zl. ročně.

Máme tedy zase, když vezmeme obnos tento do ruky, 44 millionů presentu těm ubohým třídám, které by ho zajisté zejména za dnešních časů velmi dobře dovedly upotřebiti.

K tomu ještě dlužno, pánové, připomenouti také fysické opotřebování těch sil, které vlastně k nynější branné povinnosti jsou poukázány, a tu dovoluji si, pánové, připomenouti, že jest veliké procento lidí, kteří na vojnu jdou plni zdraví, ale vracejí se domů jako mrzáci. (Výborně !)

A, pánové, zejména ten třetí rok bývá zabijákem pro zdraví takovýchto mladíků. (Tak jest. )

To bych asi byl měl co podotknouti k odstavci 1. našeho návrhu.

Aby absolventům středních hospodářských škol ještě další úleva jednoho roku praesenční služby byla poskytnuta, jest rovněž, slavný sněme, velice důležito.

Za dnešních časů, kde nastal boj konkurence mezi národy, se více zemědělství naše bez dalšího vzdělání neobejde a jestli jest dnes vůbec někomu vzdělání třeba, jest to zajisté jen ten rolník.

Vezměte, ctění pánové, do rukou výkazy o návštěvě našich hospodářských škol v království českém, a Vy shledáte, že právě z toho stavu rolnického jest ta návštěva často velmi nepatrná, že právě z toho stavu, který toho vzdělání nejvíce by potřeboval, není dosti navštěvovatelů, dosti posluchačů.

Víte, pánové, co jest toho příčinou? Nic jiného než to, že leckterý otec počítá za nynějších trudných poměrů s tou okolností, že musí svého syna, kdyby mu chtěl toho vzdělání popřáti, 2-4 roky míti na školách, že ten jeho syn, kterého tak nutně ku práci v hospodářství potře-, buje, musí stráviti další 3 roky při povinnostech vojenských.

Tu se, pánové, pak stává, že takový otec rozmyslí sobe tu okolnosť, že onoho syna po celý mladistvý věk jeho by ani neopatřil, a že se pak rozhodne proto, že jej nechá doma a že jemu vůbec vzdělání takového nedopřeje.

Kdyby ale, velectění pánové, byla takovým mladíkům poskytnuta úleva, jak my ji zde navrhujeme, aby totiž vojenskou svou povinnost odbyli si za 1 rok, pak zajisté by se leckteří rodičové k tomu odhodlali, že by dětem svým takového vzdělání poskytli, což pro náš stav, velectění pánové, by mělo velikou důležitost. (Výborně!)

Neméně důležitým jest, slavný sněme, i další návrh můj, který zní, aby úleva obsažená v § 34. pod lit. a) b) c), poskytnuta byla i synům starých ku práci neschopných rodičů i synu vdovy, jehož nezbytná jest potřeba ku vedení polního hospodářství i v tom případu, když jeho bratři v povoláním rolnickém nebyli vychováni a v jiném oboru života působili.

A tu táži se vás, velect. pánové, jest něco těm starým, ku práci neschopným rodičům v té době na tom statku platen takový syn, který zbyl jediný z té rodiný při tom hospodářství, tenkráte, když jeho starší bratr je doktorem, když je profesorem, když je státním úředníkem, a t. d. ? může velect. pánové, takový starší bratr, doktor, takový starší bratr, profesor, takový statší bratr, státní úřednik, může týž. bratr opustiti své postavení a může jíti na tu dobu těch tří roků, co jeho mladší bratr má odbývati vojenskou povinnosť, do toho statku hospodařit? (Výborně!)

Zajisté, pánové, úznáte, že je to holou nemožností. A i kdyby i tu dobrou vůli mel a chtěl jíti hospodařit na ten statek svůj otcovský, táži se Vás, byl by na něm něco pláten, když celý věk ani o hospodářství nezavadil?

Zajisté ne! (Tak jest! Výborně!)

Velect pánové, pojďte na náš venkov, pojďte do těch našich obcí - a vy shledáte tam mnohem více takových případů, nežli těch, kde jest syn jen jedináček, a vy pánové, shledáte také, že právě v těch statcích, kde již několik starších synů vystudovalo, kteří mají své postavení, že právě na těch statcích, pánové, není blahobyt, jako na statcích těch, kde jest syn jediný. A proč?

Poněvadž ti starší synové právě stáli ty rodiče velký náklad a příčinou toho bylo, že ten statek musili zadlužiti (Tak jest!) A, velectění pánové, právě ten nejmladší bratr doma obyčejně musí pak ty dluhy za ty druhé starší bratry vypláceti; (Výborně!) A představte sobe velectění pánové, když pak takový syn starých ku práci neschopných rodičů musí odejíti z domu, jak jest to pánové bolestné, jak jest to i pro takovou rodinu těžké; (Výborně).

A, velectění pánové, já znám přípaby, že se stalo, když takový syn po třech létech se navrátil, že obyčejně statek byl již exekuční dražbou prodán. Proč? Poněvadž tady nebyl nikdo, kdo by na něm byl pracoval, kdo by byl jej obdělával. (Výborně!).

Já bych mohl velectění pánové z vlastní zkušenosti několik případu zde uvésti. Obmezím se ale jen na jeden, který specielně, pánové, v mém nejbližším vůkolí se stal, a který jest skutečně, abych tak řekl, dobrým zrcadlem smutných těch poměrů.

Znám, pánové, jednu vdovu, jest majitelkou malé rolnické usedlosti, matkou devíti dětí, říkám, pánové, devíti dětí.

Jest postižena nezhojitelným neduhem, nejstarší její dva synové jsou zaopatřeni, a sice jeden jako učitel a jeden jako úředník kdesi v cizině.

Ten třetí syn byl jediný, který měl rolnickou její živnost obdělávat, který měl ostatním 6 nezaopatřeným dětem z nichž nejstarší, pánové, jest ještě ve škole, a nejmladší snad ještě v kolébce, opatřovati chléb, a obstarávati celou domácnost, zkrátka na něm spočívaly veškeré blaho a výživa této rody.

A ptám se vás, velectění pánové, jak asi takové matce mohlo býti, jak mohlo býti těm sirotkům, když jedinný jejich chlebodárce odcházel z domu, aby vykonal svou tříletou službu vojenskou (Slyšte!)

Tu bych tak přál Jeho E. ministru války, aby slyšel ten srdcervoucí nářek té ubohé matky, aby slyšel ten srdcervoucí nářek těch ubohých sirotků, když jediný, který obstarával jim chléb, odcházel z domu.

Nyní ale na druhé straně, velectění pánové, uvažte to postavení vojína, který musí přece stále míti na mysli svůj domov - to není ani jinak možná - který nemůže se věnovat té myšlence, který nemůže se věnovat pak tomu životu vojenskému, a který zajisté za ta tři léta nevyjde z myšlenek na svůj domov.

Nebylo-by, pánové, lépe, a nebylo by prospěšnější pro něho co vojína, kdyby mu zákonem byla poskytnuta úleva, jak ji zde navrhujeme.

Zajisté pánové, z toho člověka by byl lepší a dokonalejší vojín, než za stávajících nyní poměrů. (Dr. Šíl: Zrušte vůbec militarismus) My navrhujeme v takových případech jen úlevy.

Konečně, pánové, přicházím k třetímu bodu našeho návrhu, a sice, aby změněn byl § 56. v tom smyslu, by záložníci patřící stavu zemědělskému povoláváni byli ke cvičení ve sboru jen v té době roční, která pro zemědělství není důležitá, a sice od měsíce listopadu do března.

Slavný sněme! Až dosud se tu praktikovalo a praktikuje, že záložníci k cvičením vojenským bývají povoláváni v takové době letní, kde jsou při zemědělství ty nejnutnější práce a sice v měsíci srpnu, tedy v době žní. Já již uvedl v běhu řeči své, jakou na venkově, zejména v krajinách průmyslových, máme nouzi o lid dělnický, že na statcích, kde před časem býval celý počet čeledínů, nyní sotva máme jednoho atd.

Nyní uvažte, pánové, jak to na statku takovém vypadá, když přijde doba žní a musí ten jediný čeledín, a někdy musí po případě i ten hospodář. - a velmi často se to stane, že odejdou oba dva - k vojenskému cvičení. Pánové, kdo pak má tu úrodu, o které ten rolník v potu tváři celý rok od rána do noci klopotil, která mu měla býti výživou pro jeho rodinu a zdrojem příjmů pro jeho velká vydání, táži se Vás, kdo má ta úrodu skliditi, když na celém statku nezbude ani jeden pracovník? (Výborně!) Tu pak se stává, že obyčejně, když se takový hospodář vrací z vojny domů. jeho úroda bývá ještě na poli a že obyčejně, když nepřijde k úplnému zničení, na ní má aspoň velké ztráty. Takový případ jest obyčejně začátkem jeho se zadlužování a takové zadlužení prvé má často za následek další velké následky a bývá velmi často příčinou jeho úpadku. (Tak jest!)

Avšak na jedno ještě musím slavný sněm upozorniti, což také jest velmi důležito.

Záloha k vojenskému cvičení svolává se v takovém počtu, že pak ji nemohou kasárna pojmouti a obyčejně pak bývají i celé prápory dávány na byt do vůkolních obcí v obvodu toho neb onoho armádního sboru. A tu slavný sněme se stává něco, co není snad na celém světě možné, ani snad, pánové, u těch Zulukafrů ne, (Slyšte!) aby v době nejhlavnějších žni, kde má sedlák kliditi své obili do stodol bylo do těch stodol ubytováni vojáci, (Slyšte !) Voláte poznovu "Slyšte", a zajisté že leckterý z Vás řekne, to není snad možná. Ale já, pánové pravím, že jest to možné, a že se tak stalo ve vůkolí Josefovském a sice v místech Starém a Novém Plesu, v Rasoškách atd., A víte, pánové, co to mělo za následek? Že právě v těch obcích se zdržela žeň; pak přišlo mokré počasí a obce ty utrpěly ohromnou škodu na své úrodě a dovolání nebylo žádného.

Pánové, něco podobného může se díti v době největšího úpadku zemědělského a snad asi proto, aby tím spíše stav náš byl podvrácen. (Tak jest!, Výborně!)

Však, nechť si pamatují pánové, že to dále jíti nemůže, že ač ten trpělivý lid náš do nynějška snášel vše příkoří ať mu bylo z kterékoli strany konáno jedenkráte to může s jeho trpělivost přijíti také ku konci a že řekne: "Jen potud, ne dále!"

Já nebudu vzhledem k tomu, že doba pokročila dále slavný sněm unavovati, mám za to, že jsem dostatečně odůvodnil návrh svůj a prosím, byste proň laskavě hlasovali.

Ve formálním ohledu činím návrh, by přikázán byl komisi zemědělské. (Výborně! potlesk. )                     

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt Jemand das Wort in formaler Beziehung ?

Pan navrhovatel navrhuje ve formálním ohledu, by jeho návrh byl přikázán komisi zemědělské.

Der Herr Antragsteller hat in formaler Beziehung beantragt, dass sein Antrag der Landeskulturkommission zugewiesen werde.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto návrhem formálním, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Jelikož ještě je třeba, aby dnešního dne se sešly komise, přikročím nyní k ukončení sezení a dám toliko vykonati volbu, která se nachází na denním pořádku, totiž volbu šesti členů komise pro stavební řád.

Nachdem die Zeit sehr Weit vorgeschritten ist, und noch die Commissionen für heute Sitzungen angeregt haben, werde ich zum Schluße der Sitzung schreiten und nur noch die auf der Tagesordnung befindliche Wahl von sechs Mitgliedern der Commission für die Bauordnung vornehmen.

Žádám pány verifikatory, by ráčili předstoupiti a sbírati lístky

Ich erschuche die Herren Verifikatoren vorzutreten und die Wahlzettel einzusammeln.

(Zvoní. ) Prosím, račte sbírati lístky.

Bitte die Wahlzettel einzusammeln.

(Stava se -Es geschieht).

Volba jest ukončena, a žádám pany verifikátory, by ráčili po sezení předsevzíti skrutinium.

Die Wahl ist geschlossen, und ich ersuche die Herren Verifikatoren, das Skrutinium nach der Sitzung vorzunehmen.

Páni poslanci Jindřich Leminger a soudruzi mi odevzdali návrh ve příčině vyzvání vlády, aby zákonem zaveden byl průkaz způsobilosti při živnostech obchodních.

Die Herren Abg. Heinrich Leminger und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, nach welchem die Regierung aufgefordert werben soll, dass gesetzlich der Befähigungsnachweis bei den Handelsgewerben eingeführt werde.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh Jindřicha Lemingra a soudruhů v příčině