Ich ersuche die Herren, welche diesem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu er heben.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Karl Adámek und Genossen betreffend die Gründung eines technologischen Museums.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu posl. Karla Adámka a soudruhů na založení technologického musea.
Dávám slovo panu poslanci Adámkovi, by svůj návrh odůvodnil.
Pan poslanec Adámek: Slavný sněme V naší době jest dokonalé t. j. potřebám a poměrům doby plně vyhovující obecné a odborné vzdělání vyhovujícím činitelem ve všech zvláště však v hospodářských zápasech.
V tomto dokonalém obecném a odborném vzdělání našeho řemeslnictva, vidíme hlavně a nejpevnější záruku jeho lepší budoucnosti, jakož i, že řemeslnictvo takovéhoto vzdělání postrádající nemá budoucnosti i kdyby bylo zákony živnostenskými sebe intensivněji chráněno (Výborně !)
již r. 1846 připomínal Macaulay svým krajanům, že, bude-li Anglie jednou přinucena opustiti primát v tržbě světové, nepostoupí ho národu trpasličímu, ale národu duševně a tělesně mocnějšímu Pravda ta platí také dnes a bylo-li kdy toho potřebí, jest toho potřebí v této střízlivé době bezohledných zápasů konkurenčních, aby ti, kteří v zápasech těch stojí, byli pra vdy té pamětlivými aby především v dokonalém vzdělání, v duševních silách vyhledávali svou spásu.
Jest zajisté s potěšením, že v poslední době netoliko stát, ale také země podporování řemeslnictva tímto směrem, zvelebováním pokračovacího odborného vzdělání mnoho podniká a že podnikání to není bez úspěchu a úspěch ten jeví se především v stálém postupu návštěvy našich pokračovacích a obecných škol řemeslnických a škol odborných.
Návštěva pokračovacích a odborných škol, pokud jsou v statistice zemským výborem uveřejňované pojaty, činila v roce
1885 toliko 17. 076 žáků a stoupla v r. 1894 již na 31. 153 žáků, tedy v době té o 13. 077, tedy o 82%. Počet ten jest velice příznivý a ukazuje, že v našem řemeslnictvu stále více a více šíří se poznání
o potřebě dokonalého vzdělání obborného a z toho také čerpáme naději, že v oboru tomto i na dále zdárně bude pokračováno.
O zvelebení řemeslné výroby po stránce technické v poslední době pečuje se hlavně podporováním řemeslnictva při opatřování dokonalých obráběcích strojů a motorů a tu opět můžeme s potěšením konstatovati, že k této akci státu přidala se i země, a že podnikání to ve kruzích řemeslnických nalézá živého ohlasu, což především patrno z poměrně velmi četných žádostí, které za tyto podpory docházejí a které i zemskému výboru našemu v tom počtu byly odevzdány, že nebylo ani možná z dotace povolené jim vyhověti.
Slavný sněm povolil k účelu tomuto na rok 1895 dotaci 10. 000 zlatých a jest s potěšením, že zemský výbor hledě k těmto poměrům a úspěchu této akce, učinil letos návrh slavnému sněmu, aby tato dotace tímto rokem na 15. 000 byla zvýšena. Také dotace státní, která k tomuto účelu byla prvotně povolena u výši 20. 000 zl., nestačí a akce tato postoupila tou měrou, že na letošní rok bude potřebí 150, 000 zl. Jest to opět potěšitelný pro nás důkaz, že se tento zdravý směr svépomoci v našem řemeslnictvu probouzí a šíří, že ze žádostí, které za tyto podpory státní přicházejí, nejvíce připadá na království české.
Za tyto podpory státní byly podány téměř 2/3 žádostí z Čech a také mistrovské kursy, které byly aktivovány v minulých letech při technologickém museu vídeňském, těší se poměrně největšímu účastenství našeho českého živnostnictva. Do těchto 4 kursů, které byly posud podniknuty, přihlásilo se 249 mistrů, mezi nimi z celé polovice říše 151 Němců a 95 Čechů. V roce 1895 přihlásilo se do běhu mistrovského 108 mistrů; z nich bylo 56 z Čech. Dále konstatuji jako potěšitelný úkaz mohutnění těchto zdravých směrů úspěch výstav obráběcích strojů a motorů, které v posledních letech u nás byly pořádány. I ve venkovských městech výstavy tyto těšily se velikému účastenství a zvláště výstava, kterou podnikla obchodní komora pražská v Praze, přímo vynikala neobyčejným účastenstvím a nabyla zvláštního významu tím, že na této výstavě čtvrt milionu obráběcích strojů bylo zakoupeno (Slyšte') Na výstavě v Ústí nad Labem bylo koupeno strojů a motorů asi za 30. 000 zl. Jest to potěšitelnou známkou pokroku a také toho, že jest potřeba, aby v tomto zdravém svépomocném směru bylo podporováno tam, kde se mu takové podpory nedostává, a sice aby bylo vzděláváno účelně, promyšleně a soustavně.
Jakkoliv se právem těšíme těmto úspěchům, nesmíme je přeceňovati a musíme hleděti k velikým úkolům, jež jest nám ještě podnikati jmenovitě v tomto království Českém.
Především musíme dbáti o to, aby soustava průmyslového vyučování byla náležitě doplněna. Jakkoliv našich pokračovacích a odborných škol stáIe přibývá přece nebude lze mluviti o úplném a soustavném opatření těchto potřeb, dokud tato organisace odborného průmyslového vzdělání nebude dovršena založením t e c h n o l og ického musea pro království české. (Souhlas. )
Veliký význam technologických museí pro zvelebení průmyslu po stránce technické nejzřejměji jest stopovati ve Vídni.
Hlavní příčinou vývoje průmyslu vídeňského, hlavně řemeslnického a uměleckého byla musea rakouské museum uměleckoprůmyslové a museum technologické.
My Vídni zajisté toho nezávidíme, ale berouce si z vývoje průmyslu v sídelním městě příklad, musíme na tom trvati, že tímtéž způsobem a těmitéž prostředky, musí býti pečováno také o zvelebení našeho průmyslu v království Českém po stránce technické i po stránce umělecké.
Dokud trvá tato centralisace, béřeme Škodu dvojí: z našich peněz se ústavy vídeňské podporují a tím se naší pomocí na naši škoda vyvinuje nerovná konkurence, jíž my čeliti nemůžeme, poněvadž se nám nedostává stejné v oboru tomto podpory jako Vídni. (Souhlas. )
Kdyby při té zdatnosti, při té duševní síle, při té vynalézavosti a pilnosti našeho řemeslnictva se jemu dostávalo takové podpory, jako se dostává řemeslnictvu vídeňskému, pak by se již nemluvilo o primátu Vídně v nejčelnějších odvětvích průmyslu a v řemesle. Trvám na tom, že království české by bylo Belgií, kdyby nebylo dosud právě v těchto oborech popelkou vídeňských vlád.
Takové jsou následky úzkoprsé centralisace, která proniká také veškerá opatření v oboru hospodářském a nedopouští, aby království a země plnou silou dospěly k té výši, jak by to bylo možno při přiměřeném decentralisování. (Souhlas. )
Pánové, při tom nejde o politický moment; jde o eminentně hospodářské zájmy, aby zvláště království České dostalo té podpory od státu, které zasluhuje a které také potřebuje, aby veškeré mohutnosti jeho i v hospodářství dospěly k plnému rozkvětu, a aby zastkvělo se na té výši, na které někdy stálo, a na které po našich upřímných tužbách státi musí. (Výborně ') Arci se namítá, že ústavy vídeňské jsou vlastně ústavy říšskými. Ano, pánové, jsou říšskými, ale pouze v státním rozpočtu. (Tak jest); jsou říšskými, poněvadž se z říšských peněz vydržují, ve skutečnosti jsou to ale ústavy čistě německé, které živnostníkům našim i v ohledu jazykovém úplně jsou nepřístupny. (Tak jest. ) To je také hlavní příčina, že na tom trvati musíme, aby takové ústavy byly zakládány také v království Českém.
Vítáme iniciativu obchodní komory pražské, jež se na tom usnesla, aby museum technologické bylo pro království České založeno, věnujíc k tomu účelu
30. 000 zl.
Jest to mnohoslibný počátek, který povede k zdárnému rozřešení této velké otázky. Těšíme se tomu, že i zemský výbor ve své zprávě o použití dotace na na podporu maloživnostnictva postavil se příznivě k této otázce. Z toho patrno, že nám nejde o plný experiment, nýbrž že rozhodující činitelé uznali potřebu, aby takový ústav byl založen. Technologického musea jest v království českém potřebí také proto, že musí býti střediskem celé akce na podporu malého živnostnictva, hlavně při podporování živnostnictva při opatřovaní obráběcích strojů a motorů. V tomto museu musí býti vychováváno odborné učitelstvo pro naše pokračovací a odborné Školy. V ústavě tomto musí býti opatřovány přiměřené pomůcky pro naše pokračovací a odborné školy atd. Dokud toho ústavu nebudeme míti, dotud organisace našeho průmyslového vzdělání bude kusá a nedokonalá.
Naše průmyslnictvo, zejména naše řemeslnictvo ukázalo i na výstavě jubilejní, jakož i na výstavě národnopisné, že skutečně bez frase můžeme se tím chlubiti, že po všech těch útrapách a nesnázích, jimiž je stíženo, bylo při takové zdatnosti zachováno a plně toho zasluhuje, aby se tento slavný sněm tohoto jeho důležitého zájmu ujal a úkol tento ku příznivému rozřešení přivedl. Doufám pevně, že se to podaří. Obmezuji se. dnes pouze na tyto krátké poznámky, poněvadž pokládám za zbytečné, abych slavný sněm obšírnějšími výklady zdržoval, a prosím, aby byl návrh odkázán živnostenské komisi k podání zprávy a návrhu. (Potlesk, hlučná pochvala. )
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu ?
Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?
Es wird beantragt den Gegenstand an die Gewerbecommission zu verweisen.
Navrhuje se, by předmět byl přikázán komisi živnostenské. Žádám pány, kteří stímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Karla Adámka a soudruhů na podávání zpráv o činnosti zemské školní rady sněmu.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Karl Adámek und Genossen betreffend die Vorlegung der Geschäftsberichte des Landesschulrathes am Landtage.
Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Poslanec Adamek. Slavný sněme! K odůvodnění tohoto návrhu by stačilo několik slov. Naše obce, okresy a země platí na obecné školy 15 milionů a na jejich správu nemají téměř pražádného rozhodujícího vlivu. Ani tento slavný snem, který má jen tu smutnou povinnosť, že
po rozkazu a výpočtu zemské školní rady musí povoliti náklad na školy, jež byly na základě rozpočtu vypočítány. Staré pravidlo: mlčte a plaťte, nalézá nejostřejšího výrazu v naší zprávě školské. (Tak jest!)
Již z tohoto fakta bylo by lze odůvodniti, že my, když máme povinnost, vlastně se říká právo, povolovati tolik milionů na školy, máme také právo žádati orgán, který o tom rozhoduje, aby nám skládal účty své činnosti. (Souhlas, )
Arci praví se, že zemský výbor podává zprávy o stavu škol. Tak bylo svého času mi odpověděno z úřední strany k mému přání, které jsem v této příčině vyslovil.
Tyto zprávy zemského výboru o stavu škol jsou velmi objemné, každým rokem v nich více čísel přibývá, z nich poznáváme, jak náklady na Školy rostou atd. Kdo jest odsouzen vlastní vůlí obírati se podrobněji našimi poměry školskými a zahrouží se do těchto zpráv, při největší pilnosti a důkladnosti nevystihne z nich ničeho o vnitřní správě.
Co naše školy stojí, to víme, my víme také, kolik žáků do těch škol chodí atd.: ale, pánové, jakými zásadami a pravidly se zemská školní rada u vnitřní správě spravuje, o tom nevíme ničeho.
Jak zajímavé by bylo, kdybychom se byli dozvěděli, na jakých zásadách zemská školní rada obmezuje svobodu učitelstva až tou měrou, že mu nedovoluje ani o odborných otázkách na veřejných sjezdech jednati. Na pověstný loňský němý sjezd posílá policejního komisaře, svého důvěrníka, aby o to dbal, aby se neodvážil některý učitel mluviti o založení národopisného musea se stanoviska vlasteneckého, (Slyšte!) což by bylo bývalo podnětem ku disciplinárnímu vyšetřování. (Slyšte!)
Včera již na to posvítil p. posl. Sokol, jak vypadá disciplinární vyšetřování zemské školní rady. Dle jakých pravidel se při tom zemská školní rada spravuje, o tom také ničeho nevíme. Jak zajímavou by byla statistika s příslušnými výkazy o přesazování učitelů z tak zv. příčin služebních, kterým se učitelové i rodiny mnohdy přivádějí do poměrů žalostných. My jsme odkázáni dosud na kusé zprávy z úředního věstníku o činnosti tohoto orgánu, který nerozhoduje jenom o 15 mil., které na školy platíme, ale rozhoduje i o vychování naší mládeže, která jest naše budoucnosť. (Pochvala. ) Nám nemůže býti lhostejno, vystoupí-li z našich škol odvislí trpaslíci na duchu anebo samostatné, neodvislé vlastenecké povahy. (Pochvala. )
Pánové, my se nespokojujeme toliko s tím, aby v našich školách byla mládež vyučována jazykem mateřským, to není konce-e, to jest nárok přirozeného práva každého národa. Ale my na tom trváme, aby mládež naše vychována byla také v duchu vlasteneckém a národním, (Pochvala. ) a proto nedopustíme, aby zemská školní rada stála nad námi a jednala a rozhodovala také o vychování naši mládeže, jak se jí zlíbí. Proto trvati budeme na tom, že nám musí podávati zprávy o o své činnosti. (Výborně!)
To jest cíl a účel našeho návrhu, to jest jeho podstata a doufám, že každý přítel školy musí si přáti, aby byla zjednána platnosť této zásadě, že zemská školní rada jest povinna o své činnosti podávati obsáhlé, zevrubné a podrobné zprávy, aby ti, kteří platí, aby rodičové, kteří jsou nuceni posílati své dítky do škol, také věděli, co se děje s jejich penězi a s jejich mládeží. Jestli zemská školní rada jest si vědoma, že koná svou povinnost, tož nemá příčiny skrývati svou činnost před veřejností, ano myslím, že musí uvítati návrh, aby jí byla dána příležitost, by podávala zevrubné zprávy každého roku a ukázala, jak koná své důležité povinnosti, co učinila pro školu a pro vzdělání naší mládeže. (Výborně!)
Bude-li návrh náš odmítnut, pak trvám na tom, že zástupcové poplatnictva a antonomních orgánů, kteří zasedají v zemské školní radě, jsou povinni, aby podávali zprávy o činnosti zemské školní rady. (Výborně !)
Snad bude se mi namítati, že podle stávajících zákonů neví zemská školní rada povinna podávati zprávy. Mám sice za to, že nebude možná na základě stávajících zákonů to dokázati, ale i kdyby tomu tak bylo, tož nic nevadí, aby zákon byl změněn, a aby takové podávání zprav zemské školní radě bylo uloženo. Proto doufám, že školská komise, jíž tento návrh má býti přikázán, bude pevně na tom trvati, aby přirozeným způsobem taková zodpovědnost zemské školní rady byla vyslovena, a že se jednoduše usnese sl. sněm, aby v tom směru změna zákona se stala. (Výborně!)
Myslím, že stačí těch několik slov na odůvodnění tohoto vážného návrhu a doufám, že školská komise nebude pokládati za svou česť, aby i letos, jako loni, v jejím lůně byly pochovány všechny návrhy, nýbrž, že aspoň tento návrh přijde do sněmu, a až do sněmu přijde, pak doufám, že při druhém čtení přijde k zevrubným výkladům o činnosti naší zemské školní rady.
Ve formálním ohledu prosím, aby slavný sněm tento návrh odkázal komisi školské. (Výborně! Výborně! Potlesk).
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?
Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?
Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Navrhuje se, by návrh byl odevzdán k úřadě a podání zprávy komisi školské.
Es wird beantragt, den Antrag der Schulcommission zur Berathung und Berichterstattung zuzuweisen.
Žádám pány, kteří s tímto formálním návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben
Návrh je přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu posl. Václava Březnovského a soudruhů v příčině prozkoumání účinků vládní předlohy o novelle k živnostenskému řádu;
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Wenzel Breznovský und Genossen aus Prüfung der Wirkungen der Regierungsvorlage betreffend die Novelle zur Gewerbeordnung.
Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Posl. Březnovský: Slavný sněme!
Musím se přiznati, že mám těžký úkol po tak výtečném řečnickém výkonu přítele Adámka uchopiti se slova.
Poukazují na to, kde se jednalo o zřízení technologického musea pro Cechy, poukázal na to, v jakém stavu se nachází stav živnostenský v Čechách, a dal mu výtečné vysvědčení.
Já jménem tohoto stavu považuji za svou povinnosť, abych mu poděkoval.
Ctění pánové, předložili jsme návrh, by sněm podal úsudek o návrhu živnostenského řádu.
Tak důležitý zákon, jako jest zákon živnostenský, má bráti především ohled na kulturní poměry té které země, pro kterou zemi má býti vydán. Já co federalista jsem toho náhledu, že zákon živnostenský má býti vypracován a vydán od sněmu království českého. Neboť já nemohu pochopiti, že při té různosti poměrů kulturních, jaké máme v tak zvané Cislajtanii, by bylo možno na říšské radě vypracovati zákon, aby každé z těchto zemí vyhovoval. Jen porovnejme poměry naše živnostenské v království českém s poměry v Haliči nebo v Dalmatii. Jaké jsou tu rozdíly, pánové! Pravil jsem, že bych sobě přál, by řád živnostenský se vypracoval na sněmu tohoto království. Však za stávajících poměrů cislajtanských jest těžko, pánové, abychom v krátké době něco podobného docílili. Tu jest nutno, abychom aspoň pozvedli hlasu svého, a varovali před tím by nebyl opět na říšské radě přijat zákon, jenž by kruhům, které po právu volají, nevyhovoval.
Zachování stavu středního, stavu živnostenského jest, pánové, nutno ve prospěch našeho národa i ve prospěch celé společnosti. Poměry stavu živnostenského jsou takové, že již se počíná přetřásati otázka, zdali bude možno zachovati tento stav, ano již jistí prorokové hlásají, že živnostník musí dříve sproletarisovati, pak že teprve bude jemu spomoženo.
Pánové, nastává otázka, jak zameziti klesání stavu živnostenského. To jest možno, dle mého náhledu, jen vzděláním, podporou hmotnou a ochranou rozumného zákona. Na vzdělání kladu hlavní váhu, by ne, jako dosud, řemeslnický stav byl pokládán za útočiště to poslední.
Ochrana jest možná především hmotná, to jest podpora země a podpora státu, dále podpora společnosti, t. j. našich konsumujících tříd, našich boháčů, naší šlechty zvláště, aby ona jako dosud neohlížela se na výrobky z ciziny, nýbrž podporovala dovedné řemeslníky české.
V Uhrách, velectění pánové, podporuje vláda průmysl domácí všemožně; zejména od té doby, co Uhersko stalo se takřka samostatným státem, vidíme, že průmysl podporou státu prospěl.
Najdete tam málo šlechty, která by potřeby své kupovala jinde, a právě při dodávkách pro stát Uherský se klade hlavní podmínka na to, že dodávky se musí vyráběti silami domácími.
Třetí podporou jsou zákony rozumné, poměrům země této odpovídající. Ovšem, když živnostník není patřičně vzdělán, pak jsem pevně přesvědčen, že i ten nejlepší zákon mu nepomůže.
Při této příležitosti musím se přiznati, že od vídeňského parlamentu, co se týče nápravy, neočekávám ničeho. Neníť parlament ten způsobilý k tomu proto, poněvadž jeho složení je úplně velkokapitalistické.
Ministři obchodu se tak často střídají, že ministru pravidelně ani nezbude času by něco kloudného ve svém ressortu pracoval. Já alespoň, pánové, mám česť býti pouze 2 roky členem vídeňského parlamentu, ale přečkal jsem tam 4 vlády, 4 ministerstra. Bylo to, pánové, ministerstvo Taaffovo, Windischgratzovo, Kielmannseggovo a teď přečkávám ministerstvo Badeniho.
A stává se, pánové, velmi často, že ministr obchodu ani nezná poměry svého oboru, nebo v Rakousku nestane se člověk ministrem podle své způsobilosti, by znal obor, do kterého je postaven, ale podle toho, jaké straně náleží, aby ta strana byla v ministerstvu zastoupena.
Mimo opravy řádu živnostenského je nutno upraviti též exekuční zákon, by nebyl živnostník nesvědomitým zákazníkem na základě nynějšího zákona takřka okrádán. Podomní obchod jest nutno též obmeziti. Opravu zákona podomního není možná provésti na říšské radě, neboť není možno nalézti referenta pro tento zákon. Od té doby, co ctěný náš kollega Adámek složil se sebe referát o podomním obchodě pro centralistické směry tohoto zákona, fakticky živnostenská komise, abych tak řekl, prostonárodně, hausíruje od jednoho člena ke druhému, by našla referenta pro tuto předlohu.
Dokud byly upraveny poměry ve stavu řemeslnickém, nebyly nepokoje delnické, dělník se svým mistrem žil jako jedna rodina; dnes žehrá dělník na mistra a mistr na dělníka a vede se oběma stavům zle.
Návrh opravy živnostenského řádu béře jen v malém ohledu na přání živnostenské ankety z roku 1894, na přání, která v této anketě byla přednesena, zřetel. Následek toho bude, že, jestliže tato novella vejde v život, nevyhoví žádnému.
Již dnes ozývají se četné hlasy proti předloze, jak ze stavu živnostenského, tak ze stavu dělnického.
Jednota společenstev království Českého chystá se podati protest proti předloze.
Sjezd živnostníků, který před 14 dny v Chebu se odbýval a který byl velmi četně navštíven německými živnostníky, se rozhodně vyslovil proti této předloze.
Dne 12. t. m odbývalo se ve Vídni 18 dělnických schůzí. Ve všech byla ostré kritice podrobena tato novella. Jest viděti, že nevyhovuje ani dělnickému lidu ani nám.
Nepopírám, že něco v předloze jest dobrého, ale přes to málo, co dobrého se v této předloze nalézá, bych se pro tuto novellu nemohl rozohnit. Předloha opravuje, abych to krátce naznačil, 4 poměry živnostenské, to je první průkaz způsobilosti, druhý společenstva, třetí pokračovací školy, čtvrtý poměry dělnické.
Předložený návrh jest dílem polovičatým zrovna tak, jako byl polovičatým dílem zákon z r. 1883. Nedává za pravdu těm, kteří horují pro průkaz způsobilosti, ale ani těm, jež jsou jeho nepřáteli.
Nepřátelé průkazu způsobilosti volají k nám řemeslníkům: Co chcete s tím kusem středověku? Vždyť jej máte! Máte-li ten průkaz způsobilosti, nevyhovuje vám! Nepřátelé způsobilosti zapomínají na to, že dnešní průkaz způsobilosti má velmi mnoho zadních dvířek, které se dají obcházeti, a musím zvláště poukázati při této příležitosti na to stálé a stalé volání ze kruhů živnostenských, že může někdo ohlásiti živnosť po továrnicku na řemeslné výrobky, aniž by měl průkaz způsobilosti.
A v tomto ohledu jsou naše úřady živnostenské při udělování povolení k to várnímu provozování živnosti velmi liberální.
Podobný uchazeč o živnosť továrnickou nepotřebuje, než při první návštěvě tak zvaného okresního dozorce se vykázati, že má ve své t. z v. tovární místnosti 20 osob a to mu úplně dostačí. Na základě toho dostane povolení provozovati živnosť po továrnicku, ale nikomu nenapadne, aby se do tak zvané továrny šel podívati za týden, za 14 dní nebo za měsíc, co se tam děje; pravidelně by našel tam komptoir a osoby, které pracují, žádné.
Prohlašuji předem, že jsem zastancem průkazu způsobilosti a prohlašuji, že mně to nevadí, abych byl členem strany svobodomyslné, ač od liberálů podobný náhled jest pokládán za zpátečnictví; já považuji průkaz způsobilosti za sebeobranu, ne za účel, ale za prostředek pro zlepšení našich řemeslnických poměrů. Já ovšem nemyslím průkaz způsobilosti žádný tak, jak se vykládal za dob cechovních, kde se mnohdy dovednému dělníku činily překážky, aby se mohl státi samostatným, to já nemyslím, také bych si to ani nepřál, abychom se k tomu vrátili.
Považuji to za dostatečný průkaz způsobilosti, když má řádné vysvědčení z odborné školy, ovšem s dostatečnou praktickou průpravou, vůbec kladu na předběžné školské vzdělání živnostníka takový důraz, jako na jeho pozdější vzděláni v dílně.
Nemohu se spřáteliti s tím, že v novelle k živnostenskému řádu se opět továrníkům dovoluje, jak jsem pravil, vyráběti řemeslné výrobky.
Předloha řádu Živnostenského žádá průkaz způsobilosti, od nás, kteří jsme se něco učili, ale od té osoby, která se neučila nic, která má pouze kapitál, od té se průkaz způsobilosti nežádá. Dále musím poukázati, že na mnohé odůvodněné volání po průkazu způsobilosti není vzat zřetel jako na žádost obchodnictva a na živnosť hostinskou. Obchodnictvo na sjezdech nesčetných poukazovalo na to, že nutno by bylo chráněno proti záplavě různých nesvědomitých cizopasníků.
Pohledněme, pánové, na ty nepřístojnosti ve stavu obchodnickém. Obchodník nesmí přijmouti dnes dle našeho zákona příručiho který se nevykáže řádným vysvědčením výučným, ale on sám co samostatný obchodník nepotřebuje vysvědčení žádného.
Dále chci poukázati, pánové, na povolování živností výčepnických.
Ono se poukazuje, že jakýs průkaz způsobilosti se žádá proto, že jest to živ-