Mitteln vollständig erhalten und verwalten können. (So ist es!)

Wir meinen also, da die Schulbezirke abgegreuzt sind, dass die deutschen Bezirke in den deutschen Landesschulfond und die čechischen Bezirke in den čechischen Landesschulfond steuern. Die Minoritaten in den einzelnen Orten dort, wo bereits Minoritatenschulen bestehen, steuern naturlich in den ihnen gehörigen Landesschulfond, und dasselbe wird dann dort geschehen wo sich einmal neue Minoritatenschulen bilden sollten. Diese Minoritatenschulen werden natürlich alle aus dem Landesschulsonde erhalten, der dem betreffenden Volfsstamme gehort.

So, meine Herren, kamen unsere Interessen aus dem Schulwesen in der materiellen Frage nicht mehr so oft zusammen, jede Nationalitat entwickelte sich nach eigenem Belieben, mit ei genen Mitteln, und das, meine ich, wird die beste Losung dieser Frage sein.

Es wird zwar heißen: "Die Herren munschen eben eine vollständige Trennung, eine Zerreißung dieses Landes"

Meine Herren, menn m ugend einen Besitz sich 2 geqnerische Bruder theilen müssen, so thut ein vernünftiger Vater folgendes: Er sagt: Hier hast du nach Recht und Gesetz deinen Theil, und das ist dein Antheil; verwaltet ihn nach bestem Konnen und schaut, Wie ihr durch die Welt kommt"

So Wird es einmal ein Weiser mit dem Lande Böhmen machen müssen, wenn namlich der Kampf, wie er jetzt qefuhrt wird, noch lan gere Zeit fortbestehen jollte, in der Weise geht es nicht fort'

Der ganze Kampf geht jetzt darauf hinaus, Unfrieden zu saen, zu übervorteilen und zu unterdrücken auf jede Weise. (Heiterkeit. )

In der Art, meine Herren, fassen wir die Sache auf und inolge des Widerspruches, der sich gezeigt hat in diesem Gesetze und aus Jhrem Vorgehen, find wir von einem gewissen Mißtrauen gegen die Vorlage erfullt, und werden, für letzt wenigstens, gegen die Zuweisung an eine Commission stimmen. (Bravo! Bravo!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se ke slovu pan poslanec kníže Ferdinand Lobkowicz.

Dávám jemu slovo.

Poslanec kníže Ferd. Lobkowicz:

Slavný sněme! Šíří se v posledním čase vždy víc a více zvyk debatovati při prvním čtení, ačkoliv dle mého náhledu by bylo lépe, kdyby tento zvyk se příliš dále nerozšiřoval a kdyby všechny strany na tomto slavném sněmu zastoupené spíše pak v dotyčných komisích své stanovisko na jevo dávaly; když tedy se všech stran stanovisko se již zde vykládá, myslím, že i s naší strany jest třeba, abychom v této záležitosti podali jisté prohlášení.

Kdybychom chtěli býti trpkými, mohli bychom řící a slavný sněm na to upamatovati, že před několika málo dny s naší strany byl podán návrh též školní, návrh, který též patří k velkému objemu celé řady otázek, které se zabývají tak zvanou rovnoprávností, návrh, který jedná o poměrech jazykových obou národností toto království obývajících. Tenkráte s té strany, se které dnes vychází návrh iniciativní, tomuto našemu návrhu nebylo ani popřáno, aby se v komisi dále o něm mohlo mluviti.

Avšak, pánové, my nemáme zvyk tázati se, odkud jisté návrhy přicházejí, my nejsme trpkými a nechceme se nikterak mstíti snad na jistých osobnostech neb věcech, které jsou nevinnými na činech jiných, a proto, pánové, dovoluji si prohlásiti, že, jelikož nahlížíme, že by bylo dobře o této záležitosti věcně ještě dále jednati, budeme hlasovati v prvním čtení pro přidělení komisi školské (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Není nikdo více ke slovu přihlášen.

Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet?

Přistoupíme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über:

Předmětem hlasovaní jest formami návrh, by návrh p. posl. Dr. Čelakovského byl odkázán komisi školské

Gegenstand der Abstimmung ist der formale Antrag des H. Abg Dr. Čelakovský, dass sem Antrag der Schulkommission zugewiesen werde.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben

Žádám pány, kteří přijímají tento formální návrh, by vyzdvihli ruku

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen

Příští předmět denního pořádku lest první čtení návrhu poslance Františka Schwarze a soudruhů na úpravu zákona o opatřování chudých;

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Franz Schwarz und Genossen, betreffend die Reform des Gesetzes über die Armenversorgung.

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Poslanec Schwarz: Slavný sněme! Po třetí ujímám se v tomto slavném sněmu slova, abych odůvodnil návrh svůj na opravu zákona o chudinství.

Jeví se toho potřeba, aby byl tento zákon opraven?

Ze spisoven obcí, okresů a zemského výboru dala by se tato potřeba snad dokázati; neboť netoliko že agenda chudinská těchto samosprávných těles jest neobyčejně veliká a stále ještě roste, nýbrž i případy, které se vyskytují v tomto odboru, bývají velmi složité.

Ale, velectění pánové, stejné s tím roste i náklad na chudinství, jejž musejí uhrazovati obce.

Podle statistiky, kterou slavný sněm dal sdělati koncem r. 1890. činil tento celkový náklad v království českém asi 1, 882. 000 zl.

Tento náklad, velectění pánové, nebyl by snad tak citelný, kdyby se rozkládal souměrně na celou zemi. (Tak jest!)

Ale, velectění pánové, při jeho výpočtu i vyšlo na jevo, že obce, které jsou chudé, nesou větší čásť této tíže, kdežto obce zámožné, rostoucí a hospodářsky prospívající, jen malou částí přispívají na tento náklad. (Tak jest!)

Jak jest to možno, velectění pánové ? Příslušníci obcí hospodářsky upadajících - jsou to, jak mi přiznáte, po většině obce rolnické - opouštějí pro nedostatek výživy svůj domov, usazují se v obcích hospodářsky prospívajících, v místech průmyslových, aby se tam uživili; když však ve stáří síly jejich ochabnou, vracejí se zase chudí jak byli vyšli do obce domovské, aby je na stará léta opatřili. (Tak jest!) Že tento názor, velectění pánové, jest správný, o tom svědčí zmíněná již statistika. Ačkoliv v království českém daleko větší část obyvatelstva zanáší se rolnictvím, přece dle této statistiky skoro vyvážen jest počet chudých, kteří byli zaměstnáni při polním a lesním hospodářství, počtem těch, kteři byli při průmyslu a obchodu.

Jest známo, že tyto poměry vyvolal zákon o právu domovském ustanovením, že až na některé výminky může se z pravidla nabývati tohoto práva v jiné obci jen výslovným přijetím obecního zastupitelstva do svazku obecního. Poněvadž pak s právem domovským spojena jest povinnost podporovati v případě schudnutí toho, kdo k ní přísluší, tedy zcela přirozené počínala si v tom obecní zastupitelstva velice skoupě. A tak, velectění pánové, se stalo, že obce rostoucí a lidnaté mají jen poskrovnu příslušníků, kdežto obce beze všeho života hospodářského máji jich veliké množství.

To vycítil dobře tento slavný sněm, když pře léty, uznav tehdáž potřebu opravy zákona chudinského, ale uznav i zároveň závislost její na opravě zákona domovského, jež se po jeho tehdaž projeveném názoru státi má tak, aby bylo lze za jistých podmínek každému po 8 let v nějaké obci neporušeně se zdržujícímu občanu nabýti domovského práva.

Nuže, pánové, tento požadavek bude snad brzy splněn, jelikož, předložila vláda již sněmovně poslanecké na radě říšské osnovu zákona tohoto způsobu a správní výbor této sněmovny osnovu tu již vyřídil, ustanoviv lhůtu nabývací na 10 let. Zbývá nyní, aby vyřídili tuto jeho práci ještě oba zákonodární sborové, a tu myslím, že vyřízení její dojista by se u velké míře urychlilo, kdyby slavný sněm o návrhu, jejž odůvodňuji, učinil projev za to se přimlouvající.

Ale i kdyby se oprava domovského zákona v brzku nevyřídila, neměl by po mém mínění slavný sněm s opravou zákona chudinského více otáleti. (Tak jest!)

Jest jisto, že nechť se zákon o právu domovském opraví dříve nebo později, stane se to vždy jen na zásadě, že povinna jest obec domovská opatřovati sve chude příslušníky.

Prosím, proč? V Německu neosvědčuje se zásada obce podporovací na rozdíl od obce domovské, poněvadž poměry Severu velice se tam liší od poměru na Jihu panujících; ale u nás, velectění pánové, mezi jednotlivými královstvími a zeměmi jsou jak známo, daleko ještě křiklavější rozdíly; rozdílům těm pak lze jenom tenkráte vyhověti, když se vrátíme při uspořádání této věci k atomům správním, totiž k obcím, a když obec domovská spadne s podpůrnou obcí, tak jest to posaváde v jedno. (Výborně! Tak jest!) Pochybnosti, která z těchto zásad bude přijata do zákona o právu domovském, nemůže tedy býti důvodem, aby se s opravou zákona chudinského ještě otalelo. Také nestejné zatížení nákladem na chudinství vedeným, k němuž jsem již ukázal, naléhá u velké míře, aby se tato oprava co nejdříve stala. Jsou to rozum, který káže, aby toto důležité odvětví veřejné zprávy byla náležíte uspořádáno v zemi a spravedlnosť k obcím, slabým kterépoklepou na dvéře této slavné sněmovny a těm musí slavný sněm vstup konečně dovoliti.

Chudinství naše musí se povznésti na výši, ku které spěje lidstvo na dráze humanity, ono musí býti štědrým jedněm, kteří nezaviněně v bídu upadnou a ještě dosti sil mají v sobě, aby se mohly zase povznésti; ono musí býti pečlivým ošetřovatelem chudým, kteří stářím nebo trvalým neduhem zbaveni jsou možnosti, aby se sami živili; ale ono také, velectění pánové musí býti neúprosným naproti třetím, kteří štítíce se práce, pomoci jeho se přece dovolávají. A pak musí býti náklad s chudinstvim spojený sňat s beder těch, které dnes skoro výhradné u velké míře tíží a musí - o tom není a nemůže býti při zásapach hospodářských, které čím dále tím více nabývají platnosti, žádné pochybnosti - souměrné rozdělen býti na veškerou společnost v zemi.

Posavad ní zákon, velectění pánové, má sice na zřeteli takové souměrné rozdělení tohoto břemena; ustanovuje, že tam, kde dosáhne toto břemeno nepoměrné výše v obci, mají pomocně zasáhnouti okres a země; ale známo jest, že vyjímaje případy, kde pro neobyčejné živelní pohromy dostalo se od země obcím pomoci a podpory, málo kdy se splnilo, co ohledně chudinství zákon takto ustanovuje.

Zde jest třeba určitých předpisů, kdy a za jakých okolnosti má nastoupiti v první řadě subsidiární pomoc okresu a v druhé řadě země, a které ústavy spadající v obor chudinství jako společné všem obcím v okresu ma zřizovati a vydržovati okres a které z takových ústavů jako společné všem okresům má zřizovati a vydržovati země.

Posavadní neblahý stav našich chudinských poměrů mel dvojí účinek. Prvně, že obce vidouce, že cela tiha nákladů

chudinských na nich spočívá, hradily se z obavy před velikými výdaji a to i v takových případech, kde byla pomoc naléhavá, a že nejednou byla lidskost takovým jednáním těžce uražena; po druhé, velectění pánové, že skutočně se na ně hrnuly tyto náklady v takové míře, že bylo tím netoliko celé jich hospodářství ohroženo, ale že i poplatnictvo jejich úpělo pod tíhou těchto nákladů. (Pravda!) Tvrzení toto budiž zde dvěma věrohodnými případy doloženo.

Bývalý jeden dělník železniční, otec dvou dítek, na dobro oslepnul. Žena musí celou rodinu, muže, sebe a dvě děti živiti a nemůže se dovolati pomoci tam, kam ji zákon odkazuje. Obec protahuje, jak jen může, vyřízení její žádosti. Posledně ji sdělila, že dostane podporu, až bude obecní rozpočet na r. 1896 vyřízen. Dnes, pánové, již jsme u konce ledna a dosud se jí nedostalo žádné podpory. Rozpočet bezpochyby ještě nebude vyřízen, ač nepodal-li někdo formálně proti němu námitky, aby se věc protáhla.

A za tím celá rodina hyne. Zda nezahyne? A pak, pánové, jak budou ty děti vychovány, když otec jest slepý a matka musí se plahočiti celý den posluhováním po domech, aby vydělala na výživu pro rodinu kousek toho vezdejšího chleba.

A nyní jiný obrázek. Předvádí nám malou pohorskou vesnici, uvrženou mohu říci právem - na pokraj zoufalosti. V záležitostech chudinských bylo jí z Vídně ohlášeno, že se tam ošetřuje na její útraty její příslušník. Nikdo jeho jméno v obci ani nezná. Vznikne zcela přirozeně spor o příslušnost, který skončí tím, že obec uznána jest za domov neznámého. Vedle toho přišlo na jevo, že obec Vídeňská ošetřovala také děti tohoto neznámého muže, a náklad za ošetřování vzrostl takto až na 21/2 tisíce zlatých, jež má zaplatiti obec, jejíž celá daň činí asi 600 zl. (Slyšte!)

Táži se, velectění pánové, kde jest v prvním případě podpora, kterou má obec rodině tak nesmírně nešťastného poskytovati, a kde v druhém případě jest subsidiární pomoc okresu a země, obcím zákonem zaručená?

Proto musí se zákon opraviti tak, aby to i ono, co jsem zde vylíčil, pro budoucnost nebylo více u nás ani možné.

Nebude to tak obtížno, jako se na na první pohled zdá; neboť zde spočívá příčina neblahých poměrů, jež tu a tam se vyskytují v chudinství, v zákoně samém, nikoliv v obyvatelstvu.

Statistika již vzpomenutá ukazuje, že v království českém jenom minimální částí z podporovaných jsou ti, kdo vlastní vinou, n. př. opilstvím, štítěním se práce a tomu pod. uvrženi jsou v chudobu; ostatní pak v veliké většině že nezaviněně, vysokým stářím, nemocí, úmrtím živitele a podobnými příčinami spadají v obtíž veřejné dobročinnosti.

Tam, velectění pánové, kde podporuje se pro vysoké stáří 41 %, pro nemoc duševní a tělesné vady úmrtí živitele 40% všech chudých, tam, kde při tomto výpočtu statistickém klade se vysoké stáří mezi 60. až 70. rok, to jest v této zemi, tam, velectění pánové, není a nemůže řešení otázky chudinské býti tak těžké.

Prostředky k tomu naznačují čísla právě sdělená. Podaří-li se nám důležitou hygienou vyvarovati mnohé nemoce a zachovati člověka svěžího až do pozdního věku, rozluštíme tím velkou čásť otázky chudinské, tam, kde má podklad přirozený, a, dovedeme-li toho, aby vzdělání a mravnost stejně zdárně působily v duševní stránce společnosti naší, bude ubývati těch, - o tom jsem přesvědčen - kdo dnes vlastní vinou, tedy na podkladě nepřirozeném, dovolávají se dobročinnosti veřejné.

Praeventivní prostředky, v čas a na pravém místě užité, mohou tedy docíliti toho - doufám, že jsem to dokázal, aby úroveň chudoby v Cechách klesla a ježto na předním místě těchto prostředků jest řádné vychování mládeže, uvítal jsem stejně s potěšením návrh p. kolegy Adámka, aby z prostředků sirotčích pokladen vedl se náklad na výchovu siroby jako návrh zemského výboru, aby byl zřízen zemský ústav pro výchovu zanedbané a spustlé mládeže.

Ale, velectění pánové, na jedno sluší při tom ukázati. Veškeré snažení a působení veřejných orgánů chudinských musí směřovati prvně k tomu, aby rodinný život spočíval na mravním základě. Rodina pošinutá z toho základu je ztracena a stává se semeništěm duševní a hmotné bídy. (Výborně!) 

Veřejné chudinství musí tedy nasaditi vše, aby zamezilo se takovéto posunuti, musí zvedati, podpírati v nemrav a zkázu upadající rodiny, aby zachránilo jednotlivce, kteří náležejí k takové rodině.

Nesmí se tedy, velectění, opakovati často případ, jako jest ten, který jsem zde byl o slepém dělníku právě uvedl.

Soustava Elberfeldská, o níž se v po slední době v oboru veřejného chudinství tolik mluví, jde tím směrem a dodělává se v tom utěšených výsledků. Některá česká města, mezi nimi Plzeň, upravila si již také své chudinství podle této soustavy. Ale úspěch, o tom nelze pochybovati', byl by větší a obecnější, kdyby se alespoň hlavní pravidla této soustavy pojala do samého zákona chudinského.

Nesmělo by se to ovšem státi tím způsobem, jako se to stalo v Dolních Rakousích, kde po jednoročním trvání nového zákona chudinského volá se již po poměrech, které dříve byly, a to proto, poněvadž se novým zákonem správní náklad Dolnorakouského chudinství velice zvětšil.

Jest to přirozené, pánové. V Dolních Rakousích místo, aby byli této správědali ráz lidový, zbyrokratisovali ji, a byrokratismus jest, jak známo, velice drahá věc.

Podle Elberfeldské soustavy má býti hybnou silou ve správě veřejného onudinství lidskost, láska k bližnímu a má se jeviti tím, že ten, kdo se v tu správu uváže, bezprostředně pečuje o hmotné a mravní potřeby několika rodin v ošetřování chudinském jsoucích.

To jest praeventiva, o které jsem mluvil. Podporovati a spolu zamezovati další šíření hospodářské kleslosti a mravní nákazy, to jest účel - a pravím nepošinutelný účel - řádného veřejného chudinství.

My, velectění pánové, takového chudinství posud postrádáme. U nás udělují se podpory, aby se vyplnila litera zákona, ale nevyhledává se tento účel. Proto bývají podpory udíleny často velmi nedostatečně a nikdo pak se nestará, jak podporovaný s podporou nakládá; já se však táži, zda opačně od vlastního účele veřejného chudinství nepodporuje tento způsob opatřování chudých spíše šíření se mravní nákazy?

Snaha, zmnožiti podpory chudým, má-li míti úspěchu, vyžaduje však prostředků, a těch naše obce dnes nemají, odkázány jsouce i v potřebách chudinství na hospodářství přirážkové.

Známe to hospodářství, při němž se Často stává, a já myslím, že mi bude přisvědčeno, že ve způsobe přirážky platí někdo na chudé, kdo by sám podpory chudých potřeboval (Tak jest!)

Má-li se zjednati zmnožení prostředků k účelům chudinským, musí se tedy státi odchylka od nynějšího způsobu zjednávání těchto prostředků.

Po mém mínění jsou 3 směry v tom ohledu možný, jeden, který by vedl ku zmírnění potřeb chudinských a který přímo nás vede k tomu, abychom, když ošetřování ve stáří vyžaduje poměrně nejvyšších nákladů, naléhali opětně a opětně na vládu, aby konečně zjednala zákon o pojišťování pro případ invalidity a stáří. (Tak jest!)

Pozorujeme dobře, že účinky pojišťování nemocenského a úrazového na chudinství jsou velmi příznivé a musíme z toho souditi, že by pojišťováním proti invaliditě a stáří tato příznivá stránka ještě u velké míře se zvýšila. To je jeden směr.

Druhý směr vyžaduje, aby pro zjednávání prostředků na úkoly chudinské opatřen byl základ spravedlivější než dosavadní.

Třídy zámožnější musí podle velikosti svých statků progressivně přispívati na tyto účely, chtějí-li mírniti protivy, jež z rostoucích společenských a hospodářských rozdílů vznikají. Chudinství, velectění pánové, jest to pole, na němž zámožnější může podati ruky chudému, buď aby zmírnil stav jeho, beztoho trapný, nebo aby mu pomohl, aby se mohl státi sobě i jiným hospodářsky prospěšným.

Budou se tedy, velectění pánové, po mém mínění musiti zjednati noví základové pro bernictví chudinské, aby dostalo se mu rázu, kde silnější slabému pomáhá, aby ethický účel ošetřování chudého i v provedení tohoto ošetřování dostal se do popředí.

Některé obce a v jejich cele město Karlovy Vary domáhají se již u slavného sněmu toho, aby se chudinským jejich pokladnám otevřely nové povaze jejich přiměřené prameny příjmů.

V třetím ohledu konečně sluší obrátiti pozornost na poměry, které dnes panují mezi dobročinností, jež koná se na základě zákona, a mezi dobročinností soukromou.

Ježto posavadní zákon opomenul stanoviti tento poměr, jak toho přirozeně vyžaduje potřeba, zavládl mezi těmito dvěma způsoby dobročinnosti takový poměr, že netoliko o sobě nevědí, ale že často proti sobě stojí, buď že jedna druhé zkracuje příjmy, nebo i v ošetřování samém úmysly její křižuje.

Při spořádaném chudinství nemohou míti takové poměry trvání a také u nás bude se museti opravou zákona učiniti, aby soukromá dobročinnost a veřejná dobročinnost postupovaly a pracovaly společně.

Musím připomenouti, že nemůže pod soukromou dobročinností zde býti míněno to, co jednotlivec činí jednotlivci, nýbrž minim tu dobročinnost, která dovolává se příspěvků veřejných a jest v rukou soukromých, která tedy ráz soukromý má jenom jaksi zpola; tuto dobročinnost míním a ji nutno připojiti do jisté míry chudinství veřejnému, má-li toto prospívati

Jest s dostatek známo, že celá řada spolků a společností mají za účel dobročinnost a konají také za tím účelem časté veřejné sbírky. Sbírky takové, velectění pánové, mohou přece snadno býti na újmu pokladně chudinské. Náleželo by tedy poněvadž dnes podle zákona dávají takovýmto sbírkám povolení okresní hejtmanství, která se ale málo starají o to, jaký to má účinek na další sbírky - aby na příště obecní starostové jako strážci veřejného chudinství v obci měli právo, povolovati sbírky a zábavy, jež konají se v obcích ve prospěch účelu dobročinného, který má ráz místní, a pak, aby také dohlíželi k tomu, aby výnos takových sbírek a zábav svým účelům byl odevzdán.

Nezbytná jeví se tu potřeba, aby také i tato stránka našeho chudinství byla náležitě uspořádána, a žádaná mnou oprava zákona chudinského jest vhodnou k tomu příležitostí.

Tím, myslím, že jsem věc, pokud to při úzce vyměřeném času šlo, vyčerpal a jsem u konce.

Domnívám se aspoň, že jsem na panující u nás poměry chudinské náležitě posvítil, včasnost a potřebu opravy zákona chudinského dostatečně dovodil a na důležitost této otázky v každém ohledu ukázal, a proto, velectění pánové, kojím se nadějí, že slavný sněm netoliko v této formální stránce, o kterou dnes se jedná, návrh můj schválí, ale i že pak přisvědčí jemu, až bude o něm v tomto slavném sněmu meritorně jednáno. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo ve formálním ohledu za slovo?

Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?

Wir gehen zur Abstimmung über.

Přejdeme k hlasovaní.

Pan poslanec Schwarz navrhuje, by jeho návrh byl přikázán komisi pro okresní a obecní záležitosti.

Der Herr Abg. Schwarz stellt den Antrag, dass sein Antrag der Commission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten zugewiesen werde.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den formalen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Čas již tak valně pokročil, že mám za to, že bude záhodno, bych přikročil k ukončení dnešního sezení, a ponechal předměty, které se ještě nacházejí na denním pořádku, na zítřejší sezení.

Die Zeit ist schon so weit vorgeschritten, dass ich mit Rücksicht auf die Sitzungen, welche die Commissionen abzuhalten wünschen, zum Schluße der Sitzung schreiten werde, und die Gegenstände, welche heute auf der Tagesordnung sind, aus die morgige Tagesordnung verschiebe.

Komise pro návrh p. posl. dr. Fořta se ustavila, a zvolila za předsedu p. posl. hr. Czernina, za místopředsedy pp. posl. Karlíka a dr. Fourniera, a za zapisovatele p. posl. prince Jana Schwarzenberga a dr. Urbana.

Die Kommission für den Antrag des H. Abg. Dr. Fořt hat sich constituirt und hat solgende Wahlen vorgenommen:

Zum Obmann wurde gewählt der Herr Abgeordnete Dr. Gras Ezernin, zu Obmannstellvertretern die HH. Abg. Karlik und Fournier, und zu Schriftführern die HH. Abg. Prinz Johann Schwarzenberg und Dr. Urban.

Pan posl. dr. Fournier mi odevzdal návrh.

Der Herr Abg. Fournier hat mir einen Antrag überreicht welchen ich zur Verlesung bringe.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Antrag des Abgeordneten Dr. A. Fournierund Genossen.

Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuß wird aufgefordert,dem Landtage über den Erfolg der von ihm der Berücksichtigung empfohlenen Gesuche von Lehrpersonen am Beginne eines jeden Sessionsabschnittes Bericht zu erstatten.

Der Antrag Wird zur geschäftsordnungsmäßigen Behandlung. der Schulkommission überWiesen. Prag, den 24. Jänner 1896.Dr. Fournier und Genossen.Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Podrobím tento návrh jednáni dle jednací ho řádu.

Pan posl. Kožmín a soudruzi mně odevzdali návrh ve příčině pomoci rolnictvu v okresu Sedlčanském, živelními pohromami, jmenovitě krupobitím, stíženém.

Der Herr Abg. Kožmin und Genossen haben mir einen Antrag betreffend eine Hilfe für die Landwirthe im Selčaner Bezirke, welche durch Elementarschäden, insbesondere durch Hagelschäden betroffen worden sind, überreicht.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Jana Kožmína a soudruhů v příčině pomoci rolnictvu v okresu Sedlčanském, živelními pohromami, jmenovitě krupobitím stíženému:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.   Rolníkům v okresu Sedlčanském v roce 1893 suchem a v roce 1894-95 krupobitím stíženým povoluje se z prostředků zemských vydatná podpora.

2.   Ze zápůjčky z prostředků zemských následkem sucha poskytnuté povoluje se další tříletá lhůta k splácení prošlých lhát. - Ve formálním ohledu budiž návrh tento přikázán komisi rozpočtové.

V Praze, 24. ledna 1896.

Jan Kožmín a soudruzi.