vyráběno. Tedy i tyto momenty se musí| uvažovati.

Jest veliký rozdíl, velectění pánové, jestli vidíme opatřování mléka na příklad v nějaké farmě, nebo v městě, kde jest obyvatel asi 400. 000 nebo 1 mil., jaká kvalita mléka jest zde, jaká kvalita mléka jest v okolí. Prosím, zde soudný pozorovatel musí tlačiti na velikou kontrolu mléka, poněvadž neví, jaké jest provenience. Neboť jest dokázáno, že mlékem se přenáší nejen tuberkulosa, ale i spála a tyfus. (Výborně!)

Konečně další zlomek jest ještě horečka omladnic; ta také nemusí býti: processus puerperalis. Tato jest přenášena nečistotou nástrojů nebo nepříliš velikou čistotou vyšetřujících osob.

To jsem, velectění pánové, jenom naznačil některou řadu nemocí, o kterých praví Angličané, že to jsou nemoce odstranitelné (preventables diseases).

Do ostatních nemocí se pouštěti nemohu, poněvadž by to daleko vedlo od předmětu, který jest nám určen.

Jen upozorňuji na to, že systematickým uveřejňováním zpráv zdravotních musí se státi náprava, a ten předmět, jestli se zdá po té debatě, která předcházela, trochu cizím, tož, velectění pánové, v parlamentech - já to chci předpovídati - za 20 roků nebudeme o praničem jiném jednati, nežli o předmětech, týkajících se zdraví našeho.

Mám za svou povinnost, poněvadž jsem se již úmrtnosti dotkl, abych se vyjádřil číselně, jak civilisovaní národové evropští mrou a jak mají zavedeny své zprávy zdravotní. Prosím za shovění, poněvadž se budu dotýkati číslic, a číslice ty nejsou právě milé.

Nejvzdělanější a ve zdravotních zařízeních nejproslulejší národ anglický první zaujímá místo mezi nejzdravějšími národy; podle jeho úmrtnosti, jak vyznačena byla v říšském zdravotním věstníku Berlínském z r. 1894, jak tam jsou vyznačena jednotlivá města a obyvatelstvo, tedy na 33 měst anglických připadá 10, 458. 000 obyvatel; v tom výkaze jest úmrtnosť 18. 1% (Slyšte! Slyšte!) 181.

Prosím, to jest to "unum pium desiderium, " za kterým spěchají všechna města kontingentu. V podobném ovzduší se nalézá jen Frankobrod nad Mohanem, ten tu číslici dosahuje - (Frankfurt am Main). Tam také vznikl, jak se o tom zmíním, první reformator hygieny Dr. Varrentrapp a jeho následovník, Dr. Alexander Spiess, můj ctěný přítel

Dále následuje Nizozemí s 12 městy, 1, 280. 000 obyvatel, úmrtnosť 187, Belgie 69 měst, 2, 178. 000 obyvatel, úmrtnosť, 19. 2, Švýcarsko 15 měst, 549. 000 obyvatel, úmrtnost 205, říše německá 230 měst, 13, 500. 000 obyvatel, úmrtnosť 20. 6, Francie 108 měst, 8, 149. 000, úmrtnosť 22. 5, Italie 69 měst, 5, 323. 000 obyvatel, úmrtnosť 24. 6, Rakousko t. j. Cislajtanie 53 měst, 3, 400. 000 obyvatel, úmrtnosť 25. 6, Uhersko 29 měst, 1, 600, 000 obyvatel, úmrtnosť 27. 7.

To jsou tedy výpočty nejnovější, pokud jsou po ruce, a to mohu ještě přidati, dle zpráv dr. Pelze obnáší úmrtnosť v království českém všeobecná 27. 97 pro mille r. 1892.

Z tohoto výkazu, velectění pánové, vidíte, jaká úmrtnosť se jeví v Anglií, jaká úmrtnost se jeví v ostatních státech, a pozorujete, že na posledním bodě nalézá se Cislajtanie a Uhersko. a my teprve ještě v Cislajtanii za Uherskem v království českém nejposlednější.

Tedy to znamená, že skutečně je nutno, aby obyvatelstvu byly oči otevřeny, aby se vidělo, jak se stůně a jak se mře.

Mám tu česť ještě zmíniti se o tom, že po 11 roků co fysikus pražský mám jakousi zkušenosť a posteriori za sebou a že mohu prohlásiti docela správně, že uveřejňováním zpráv zdravotních jenom se popohání zdravotní díla a jejich uskutečňování. Jsou to sanitary works, jak Angličané říkají. Jich je velmi zapotřebí nejen u nás v Praze ale i v okolí pražském a po celém království. Zatajováním příčin nemocí, zatajováním zdravotních závad, ukládáním někdy, by nebyly viditelnými, tím se neposlouží zdraví veřejnému; to by bylo velikou, kardinální chybou, kdyby se měl nepřítel, cholera anebo mor, dostati do země nebo města, aby se nalezly závady zdravotní v "šuplíku, "abych se tak obyčejně vyjádřil.

To je velice pochybené stanovisko. Já jen upozorňuji na velkou katastrofu, která tímto způsobem nastala v Hamburku v r. 1892, kde se objevila cholera. Pánové, Vy jste svědky toho, co to byl za zmatek po říši německé, co to byl za zmatek po říši rakouské, když najednou se objevila cholera v Hamburce s úmrtností 60 na 100 a tehdáž, můžeme říci, z tohoto návalu je ta zpráva, jaká se tam na stole nalezá, místodržitelského rady dra Pelze, tak že můžeme říci: ten rok 1892 byl štěstím pro veřejné zdravotnictví; - a já ovšem zde nemoha ve slav. sněmu prohlásiti, že bych si byl přál, aby byla trochu blíže přišla, že by se ta zdravotní opatření ještě jinak byla provedla. Blízko byla dosti, ale z takového strachu potom vyšla reforma zdravotnictví veřejného, neboť z této doby vyšla zpráva zdravotní místodržitelského rady dra Pelze.

Já se musím zmíniti ještě o jedné věci. Kdo je Pražan aneb z okolí pražského a zná poněkud okolí pražské, může se přesvědčiti o tom mém tvrzení každý den, že v okolí pražském čistota, co se týče veřejných ulic, není zvláště na stanovisku zlepšení se. Nechci jmenovati těch míst v okolí pražském; kdybych táhl radius na 8 nebo 10 kilometrů, ať se podívá, kdo chce, kamkoliv, tam čistota schází a proto myslím, že by v této věci mohla se konati náprava; neboť Angličané mají jedno velmi hezké pořekadlo: "Cleanliness is next to godliness. " To znamená, že vedle služby boží jest čistota ještě to nejlepší, a podívejte se k našemu českému lidu: "Čistota, půl zdraví. "

Při této příležitosti musím se zmíniti o jedné další věci. Ve středu Evropy jest jedno velké město. To město slulo až do posledních 10 let velkou úmrtností a hlavně tyfovou úmrtností, a to město se jmenovalo tyfovým městem. Kdo se tam octl, kdo tam přišel před 10 lety, obyčejně se tak dělo na svatební cestě, zůstal tam aneb přišel nemocný zpět. Prosím, v tomto městě se nalézal jeden muž neohrožený, který po 13 roků svého života tomuto městu kázal, že nemá dostatek pitné vody, že nemá pořádného očišťování města, že nemá dostatek dobrých potravin, že nemá řádné organisace zdravotní. Tento muž byl nenáviděn, byl pronásledován od zastupitelův, kteří byli v této době při správě, obecní a po 13 letech, která vyrval ze svého života a daroval je tomuto městu, stalo se toto město nejzdravějším městem na kontinentu, zavedena byla pitná voda, očišťování města zavedeno, stanice potravní zřízena a organisace zdravotní provedena, a toto město, velectění pánové, to jest dneska nejzdravějším

městem vedle Frankobrodu nad Mohanem. Tento arcikněz, který se tam objevil ve veřejném zdravotnictví praktickém, to byl kněz míru a lásky k bližnímu, to byl velekněz Pettenkoffer a tomu má toto město co děkovati, že jest jedním z nejzdravějších měst kontinentu. A to město znáte všichni, jest to město umění milovných králů bavorských Mnichov.

Soudný vojevůdce, když se připravuje k boji. tedy se připravuje k boji v míru, kdy je pokoj; cvičí svou armádu, shání zbraně, shání střelivo, všeliké konservy atd. pro vojsko připravuje; zrovna tak, kdo se stará o veřejné zdravotnictví města, neb státu aneb země, ten nechť zavádí patřičná zdravotní opatření, aby se proti nepříteli, který přichází, ozbrojovali; nebo zle je, zle je takovému vojevůdci, který zanedbal tato opatření v míru, poněvadž nepřítel, když se objevil na hranicích neb před branami města, jest veta po vojevůdci a po jeho neprovedených opatřeních.

A zároveň také běda městu, běda obci a běda státu, když nepamatuje na tato opatření v čas, dokud je klid a mír.

Neb, když se zvoní na poplach, to již je pozdě, to již i ti pánové, kteří se měli rozhodnouti, již i ti také do hrobu budou pospíchati.

K tomuto systematickému uveřejňování jest zapotřebí jakási bilance zdravotní - my to tak jmenujeme - a takovou bilanci zdravotní nám podal místodržitelský rada dr. Pelz na stránce své zprávy, myslím, 107., kde uvádí výkon assanačních děl.

Tato stať jest jaksi kanon celé práce. Právě dívám se na tu zprávu, na kterou slavný sněm upozorňuji. Položil jsem ji na stolci levém od slavného praesidia a prosil bych, abyste si jí ráčili všimnouti; leží tam zprávy z celého světa; máte tam zprávy velmi pěkné, týkající se veřejného zdravotnictví státního ze Saska, z distriktu Kolumbijského, z Washingtonu, z Dublína, z Birminghamu, pak velmi krásné zprávy z Lipska a konečně jest tam zpráva z Kalkuty, kde jest fotografie vstřikování sera anticholerového při Indech. To jest velmi zajímavá zpráva.

Mimo to nalezají se tam zprávy, které se publikují zde v království, tedy zpráva zemská, zpráva města Prahy a měst, jak následovaly po r. 1881. Celá řada zemí, celá řada i menších měst pochopila tento úkol a uveřejňují pravidelně tyto zprávy.

Má-li však zpráva míti nějakou cenu, musí býti publikována v čas, t. j. za rok minulý, aby přišla aspoň na konec roku následujícího.

Stálým pak vycházením těchto zpráv a jich publikováním vyvine se jakýsi systém a nastanou nám pak zprávy t. zv. typy, čili jak říkají Francouzové "les oeuvres modéles" a takové "les oeuvres modéles" jsou právě, jak vidíte, zpráva z Lipska a zvláště zprava z Kanady, od kolegy Labergea a zpráva z Dublína.

Pravidelným tímto uveřejňováním zpráv o veřejném zdravotnictví přináší se láska k předmětu v obyvatelstvu a resultát toho jest, že se v obyvatelstvu bude pak docela jinak souditi, nežli se soudilo dříve.

Jedná se totiž o popularisování zdraví lidského. Obyvatelstvu městskému jest tento předmět o něco bližší, poněvadž přece nějaké zprávy se dozví, když zasedá komise zdravotní, nebo když se napíše nějaký článek do veřejných listů, než na venkově, kde jest předmět vzdálenější.

Když pak národové vzdělaní, řekněme, nejvzdělanější, dosáhli jakéhosi stupně v kultuře, v básnictví, umění a průmyslu, přichází pak na konci vývin zařízení zdravotních.

Já se vím docela živě pamatovati a přítomný p. posl. říšský Kaftan mi dosvědčí, že, když Pettenkoffer přednášel v roce 1887 ve Vídni, pravil, jak si vzdělaní národové, když dosáhli jistého stupně kultury, svůj domov zařizují, aby se cítili v takovém domově - jmenoval to "heimlich" - my říkáme domácky.

A k tomu směřuje také doba novější, aby každý měl takovou domáckou domácnosť zařízenu; potom se bude lépe do těch nejnižších vrstvách obyvatelstvo držeti ve své domácnosti a docela jiný rodinný život se bude vyvinovati.

Velectění pánové! Tvrdím zde docela správně, že zdravotní nejdokonalejší instituce nalézají se u národů nejvzdělanějších. Já jen krátce proběhnu historií, upozorňuje vás na národ egyptský, který ve zdravotnictví to přivedl, zejména ve způsobu pohřbívání a balsamování svých nejmilejších a králů svých, na největší výši jako žádný jiný národ na celém světě.

Tam se vyvinuly zdravotní instituce a odtud také Israelité vzali to, co se nalézá v knihách Mojžíšových. To vzali také z Egypta.

Další národ, který v této věci, v tomto oboru se vyznamenal, jsou Římané. Jen upozorňuji na jejich aquaeductus, Cloaca maxima; rovněž i Bekové, kteří se hlavně vyznamenali ve svých hrách, tedy v tělocviku; pak ovšem přijde pausa. Jenom máme ve 14. a 15. stol. ve střední Evropě, poněvadž již tehdáž se falšovalo vína a pivo, už tehdá jakási opatřeni zdravotní, i ve Francii v 17. stol. opatření proti ozhřivce a moru. Teprve v pozdější době byl to národ anglický, který zavedl zdravotní úřady se vší mocí exekutivnon. Tedy, po čem touží fysikové evropští, ať jsou kdekoliv, ve kterémkoliv městě neb státu, to Anglie r. 1836. již pochopila a tady má ty následky.

Tedy nejproslulejší národ anglický ve zdravotních institucích jest také směrodatným a mohu veřejně prohlásiti, že jsou Angličané našimi prvními učiteli veřejného zdravotnictví.

A tato nauka šla postupně z trojjedinného království Britského na Německo, Belgii, Francii, až konečně se také na nás dostala.

Také tomu nelze se diviti poněvadž tam je rozšířena síť zdravotních úřadů po celém trojjediném království, tam máte řadu health officerů (ředitelů zdravotních úřadů nebo fysiků našich), sanitary inspectors (zdravotních dozorců) inspectors of nuisances (dozorců závad zdravotních), inspectors for the smoke abatament (dozorců pro odstraňování kouře) a cela řada společností, rozličných zdravotních odborů a klubů (health society nebo sanitary association) rozprostírá se po celé zemi.

My, velectění pánové, nemůžeme ovšem o takové síti mluviti, my se musíme teprve spokojiti, když se nám dovolí, ať jest to u obcí, nebo u zemí, aspoň zprávu vytisknouti, a říci svým spoluobčanům, tak jste nemocni, a tak mřete.

Kdybychom ještě psali o závadách, ach to bychom se nedobře potázali; (Slyšte!) s těmi závadami musí býti člověk velmi opatrným. Těmito zprávami vzniknou rozhovory o zdravotních opatření a nepřátelství, nebo nepřízeň proti těmto předmětům pomine; nebo nejhorší nepřítel dobrých zařízení jakýchkoliv a zejména zdravotních jest neznalost. Ta jest nejhorším nepřítelem, s kterým máme bojovati. Já jsem pravil na počátku své řeči, že místodržitelaký rada Dr. Pelz - pravím to zcela bez obalu - učinil mnohoslibný počáťek; zejména ve stati na str. 10l-107 uvádí celý kanon vykonaných assanačních děl. Já bych byl toho názoru, že této stati by měla býti věnována největší péče a detail nejstarostlivěji a ještě k tomu dodávám s diagramy vzorů provedených zdravotních děl. Mimo to jest uveřejněna stať na str. 195., týkající se činnosti zemské rady zdravotní jen číselně; zde bylo by velmi vhodno, kdyby i zde byly uveřejňovány zároveň posudky znalců odborných, poněvadž v zemské radě zdravotní zasedají znalci odborní, aby tam taková dobrozdání byla zároveň obsažena pro poučeni zdravotních úředníků státních i obecních, poněvadž nejlépe se z dobrozdání přiučí tomu, co těžko lze nalézti s velikou prácí ve velké obšírné knize.

Proto jsem toho mínění, že by takové připojováni dobrozdání věci jen posloužilo a dorost se takto stále vychovával.

Podávám tady úsudek svůj o tomto předmětu proto, poněvadž veřejné blaho má pěstováno býti především; veřejné zdraví jest majetkem veškerých národů této zeměkoule a proto má pěstováno býti bez rozdílu stavů, bez rozdílu národností, bez rozdílu vyznání.

To jest náš největší majetek, který nám jest dán a proto vše možné jest nám činiti abychom zdraví své hájili. (Výborně !)

Zdraví veřejné jest, jak jsem pravil, největším pokladem. Alespoň si to pořád říkáme, slyšíme to na každé schůzi, nechť přijdem, kam chceme:. Zdraví, toť nejdůležitější, největší majetek. Ale pro to zdraví žádný krejcaru nechce míti. (Slyšte )

Udržeti to zdraví jest v zájmu blahobytu občanů, v zájmu bezpečnosti a jistoty státu a rozvoje národního hospodářství.

Toť jest státnickou moudrostí! Poněvadž tato zpráva jest publikována místodržitelským radou Drem Pelzem, tetly publikována za dozoru státního, který má kontrolovati zdravotnictví v obci i kontrolovati zdravotnictví po venkově, tedy lze očekávati, že tato zpráva bude vynikati svou formou i také svým obsahem. Ona má býti typem a také jest.

Poněvadž pak tato zpráva zároveň jest psána ve prospěchu země, jest tedy správným, aby náklad na to byl společně nesen. Zpráva, jak jsem řekl, má býti vzorem, a ona jím také jest a bude čím dále se zdokonalovati. A potom přijde také řada na všecka města a všecky obce v království, aby participovaly na tomto publikování zpráv. A já jsem tím úplně jist, velectění pánové, čím větší obce budou v království Českém viděti, jakou práci a jakou píli vynakládá stát a země na tyto zprávy, že pak odpor proti vydávání jiných zpráv zdravotních úplně přestane.

Pak jest důsledné, že nastane závodění na poli tomto i při sebe menších okresích a obcích, a užitek blahodárný z toho vzejde obyvatelstvu, obcím, zemím i státu ! Řekl jsem. (Výborně!) Ve formálním ohledu navrhuji, by tento návrh byl přikázán budgetní komisi. (Potlesk; Výborně! Řečníku se gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo ve formálním ohledu za slovo ?

Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?

Navrhuje se, aby byl návrh tento přikázán komisi rozpočtové.

Es wird beantragt, den Antrag an die Budgetkommission zu verweisen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Jch ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ift angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Otakara Materny, Dra. Josefa Žaluda a soudruhů v příčině změny stavebního řádu pro král. hlavní město Prahu a předměstí ze dne 10. dubna 1886, č. 40 z. z.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Otakar Materna, Dr. Joses Žalud und Genossen, betreffend die Abänderung der Bauordnung für die königl. Hauptstadt Prag und die Vororte vom 10. April 1886 Nr. 40 L. -G. -Bl.

Dávám slovo panu navrhovateli, by odůvodnil svůj návrh.

Poslanec Ot. Materna: Slavný sněme! Národní strana svobodomyslná přejímajíc vedení i zastupování celého národa v tomto slavném sněmu jest si úplně vědoma, že nastávají ji ve všech směrech a oborech důležité úkoly; proto nemůže neviděti hlavní povolání své v podávání návrhů takových a tak propracovaných, že schopny jsou uzákonění a ustoupení v život ve všech oborech našich potřeb.

Že při tom v první řadě musí míti na mysli zájmy naší královské sice, ale ve všem opuštěné a naprosto a vždy na sebe odkázané Prahy, jest věcí přirozenou a zůstane tak pravdou jako zůstanou pravdivými ještě po věky slova, jež se stkví na štítě naší radnice staroměstské "Praga caput regni. "

Ačkoliv by tedy již tyto mnou zde uvedené dva návrhy a důvody stačily k tomu, aby odůvodnily zákon, odhodlali jsme k tomu obnoviti či vlastně zahájiti celou novou akci ve směru zlepšení a přepracování stavebního řádu pro královské hlavní město Prahu. Tedy nejenom stále naléhavější hlasy a varování odborníků, ale i positivní návrhy v té příčině již často slavnému tomuto sněmu podané, samým zastupitelstvem našeho hlavního města Prahy nás k tomu přiměly.

Materiál nahromadivší se za tou příčinou, aby prokázána byla nedostatečnost ano v mnohých případech přímo zhoubnosť platného stavebního zákona, vzrostl v tak úžasné míře a byl povolanými osobnostmi probrán tak všestranně, že to nemůže již vyžadovati velkého času ni práce, aby. seřaděn byl ve formě platného a všem požadavkům vyhovujícího zákona, a aby za součinnosti všech, kdož o zdárný rozvoj Prahy se přičiniti chtějí, vytvořen byl třebas i na kostře nyní platného nový stavební zákon, který by byl v pravdě moderní a takový, aby v čas vystihl veškeré životní potřeby budoucí velké a mohutné, zdravé a moderní Prahy. Jest mi vyznamenáním nezapomenutelným, že výkonný výbor národní strany svobodomyslné seznav ony zásady, na kterých si my technikové čeští přejeme, by nový stavební zákon pro královské hlavní město Prahu byl zbudován, ráčil pověřiti mne touto úlohou, abych se pokusil návrh, který jsme společně s panem drem. Žaludem a soudruhy podali, odůvodniti a ku přijetí doporučiti. Na místo úvodu budiž mi Jeho Jasnosti panem nejvyšším maršálkem dovoleno citovati zprávu ze dne 26. ledna 1895 tisk CXIV která zní:

Slavný sněme! Zpráva komise pro změnu stavebního řádu pro král. hlav. město Prahu a předměstí ze dne 10. dubna 1886 č. 40 z. z. (č. tisku CXXXIII. )

ze dne 5. února 1894 zůstala v posledním zasedání sněmovním nevyřízena a tím se stalo, že návrh ve zprávě zmíněné učiněný nestal se usnesením sněmovním a že návrhy i petice v příčině změny stavebního řádu pro král. hlav. město Prahu a předměstí ze dne 10. dubna 1886 č. 40 z. z. sl. sněmu podané z různých stran a to od obce král. hlav. města Prahy, od obce Karlínské, Žižkovské, od Plzně a německého spolku pro městské záležitosti v Praze nedošly posud rozřešení.

Výbor sněmovní pro změnu stavebního řádu pro král. hlav. město Prahu a předměstí ze dne 10. dubna 1886, č. 40 z. z. nesdílí náhledu zemského výboru, kterýž jest vysloven ve zprávě téhož ze dne 19. března 1890 č. 58 sněm. tisk III. druhého výročního zasedání z r. 1889, že, poněvadž nynější stavební řád pro král. hlavní město Prahu a předměstí platí teprvé od r. 1886, v této době nebylo ještě možno nabýti všestranných praktických zkušeností o tom, zdali a v kterých směrech potřebuje opravy a že proto nelze uznati za vhodné, aby tento stavební řád nyní změněn byl; naopak má výbor sněmovní pro změnu stavebního řádu pro král. hlav. město Prahu a předměstí ze dne 10. dubna 1886 č. 40 z. z. za to, že změny mnohé a zejména s ohledem na veřejné zdravotnictví jsou nutné, a v tomto směru podal sněmovní výbor pro změnu stavebního řádu pro král. hlav. město Prahu a předměstí ze dne 10 dubna 1886 č. 40 z. z. již obšírnými zprávami odůvodněné návrhy na některé změny stavebního řádu nyní platného, tak na př. dne 22. listopadu 1890 č. 339 snem. (tisk CXXX),dne 13. května 1893 č. 423 sněm. (tisk CXLIII. ) a ze dne 4. února 1894 č. 467 sněm. (tisk CXXXIII. )

Avšak sněmovní výbor pro změnu stavebního řádu pro král. hlav. město Prahu a předměstí ze dne 10. dubna 1886 č. 40 z. z. nemůže nevšímati si také té okolnosti, že platnost stavebního řádu pro Prahu ze dne 10. dubna 1886 č. 40. z. z. rozšířena byla zákonem ze dne 22. února 1887, č. 17. z. z. na město Plzeň a zákonem ze dne 26. prosince 1887, č. 71 na město Budějovice a má tedy za nutné, aby vyslechla se také tato města a předměstské obce u Prahy o navržených změnách zákona, jakož i v příčině zvláštních přání těch kterých obcí ohledně změny tohoto řádu stavebního.

Poněvadž dále jedná se o mnohé zásadní otázky, jichžto řešení vyžaduje nejen zralé úvahy, nýbrž i projevu mínění nejširších súčastněných kruhů a od početí platnosti stavebního řádu z 10. dubna 1886 č. 40. z. z. správní soudnictví c. k. správního soudního dvora ve Vídni poukázalo k některým mezerám tohoto stavebního řádu z 10. dubna 1886, č. 40. z. z., jichž ,vyplnění posouditi se má nejen ze stanoviska obcí, pro něž stavební řád z 10. dubna 1885, č. 40 z. z. platí, nýbrž i se stanoviska právnického a technického a najmě také se stanoviska veřejného zdravotnictví jeví se nutným, než-li sl. sněm přikročí k usnesení o změně stavebního řádu z 10. dubna 1886, č. 40 z. z., konati šetření ve směrech naznačených rozličnými výše uvedenými podáními a za tím účelem svolati anketu, k níž by pozváni byli znalci techničtí, veřejného zdravotnictví, právníci a zástupcové c. k. vlády a měst a obcí, pro něž změněný stavební řád z 10.dubna 1886, č. 40. z. z. platiti má.

Proto navrhuje sněmovní výbor pro změnu stavebního řádu pro král. hlav. město Prahu a předměstí ze dne 10. dubna 1886 č. 40 z. z.:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zprávy výboru sněmovního pro změnu stavebního řádu pro král. hlav. město Prahu a předměstí ze dne 10. dubna 1886

č. 40. z. z. ze dne 22. listopadu 1890 č. 339

sněm. (tisk CXXX. ) dne 13. května 1893 č. 423 sněm. (tisk CXLIII. ) a ze dne 5.

únorá 1894 č. 467 sněm. (tisk CXXXIII. ) a petice č. 5, 340, 808, 1054 a 1055 z r. 1894 pak petice č. 1485 z roku 1895

s veškerými spisy této věci se týkajícími, tedy i podáními dřívějšími súčast něných obcí a měst odkazují se zemskému výboru za tím účelem, aby o nich konal šetření, vyslechnul města a obce, pro něž změněný stavební řád ze dne 10. dubna 1886, č. 40 z. z. platiti má a pak svolal anketu, k níž by pozváni byli znalci techničtí, veřejného zdravotnictví, právníci a zástupcové c. k. vlády a měst a obcí pro než změněný stavební řád z 10. dubna 1886, č. 40. z. z. platiti má a do příštího sněmu zprávu podal.

Nedovolím si slavnému sněmu dále předčítati veškeré detailní návrhy a uvedená zde usnesení, ale, ačkoli bych mohl v té příčině jako jeden z nejmladších členů tohoto slavného sněmu snadno buď špatně zpraven býti aneb se mýliti, přece dovoluji si vzpomenouti, že, pokud mně známo, slavným zemským výborem království Českého zpráva v té příčině žádná podána nebyla. V zájmu věci a v zájmu Prahy lituji srdečně, že ztracen zase celý rok k akci tak důležité, naléhavé a blahodárné. - Skutečná a naléhavá potřeba opravy stavebního řádu pro královské hlavní město Prahu vysvítá nejlépe z toho, že mezi tím, co slavný sněm království českého v té příčině ničeho vykonati nemohl, vyvinula se po všech stranách záslužná činnosť v tomto směru. Dokladem toho jest na př. usnesení slavné rady městské královského hlavního města Prahy ze dne 8. ledna 1895, aby sebrán byl dosavadní materiál k opravě stavebního řádu ve spisech se nalézající v přehledný celek, kteroužto prací pověřen byl pan dr. Eiselt.

Výsledek usnesení toho je spis vydaný dne 1 června 1895 a čítající 53 velké stránky, ve kterém dopodrobna uvedeny jsou: 1. veškeré návrhy, které stalý se předmětem petic na sněmu království Českého, 2. návrhy, které v peticích obsaženy nebyly, a 3. návrvy, o kterých dosud rozhodnuto nebylo.

Nejenom obšírnosť, ale také neobyčejná rychlost, s jakou vydán byl tento spis, jsou toho nejlepším dokladem, jak naléhavě cítí se potřeba změny stavebního řádu.

Že také ostatní města v tom oboru vyvinula činnosť co možná důkladnou, jest dostatečně známo a nejnovějším dokladem jest usnesení slavné městské rady Vinohradské, které bylo, tuším, dne 12. ledna t. r. v našich časopisech publikováno.

Vedle obcí, pro které opravený stavební řád platiti má, vyvinuly ještě mnohé korporace v tom ohledu záslužnou činnost a již ta okolnosť, že svorně ve všech hlavních zásadách vystupují, zasluhuje, aby projevům z těchto kruhů dojista povolaných věnovati ráčil slavný sněm krá-