maršálkovi, by ráčil dáti odděleně hlasovati, a to nejdříve o zásadě, zda má býti zřízena 24 členná komise, a pak teprve o způsobu, zdali tato komise 24 členná má býti volena buďto výhradně kuriemi nebo kombinovaně.

Nejvyšší maršálek zemský: Když tato žádost byla vyslovena, mám ji za přípustnou; upozorňuji jen na to, že po případě by se mohlo státi, že by slavný sněm se usnesl na zvolení této komise s jistým počtem členů, a že by pak, co se týká způsobu této volby, žádné usnesení se nestalo. To je případ možný; z těchto příčin jsem byl toho náhledu, že je správnější, když se o návrzích tak, jak byly podány po sobě hlasuje.

Der Herr Abg. Spindler hat die Anregung gemacht, dass zuerst über die Zahl abgestimmt werde, dann über die Art der Wahl. Dem gegenüber habe ich mir den Anspruch zu machen erlaubt, dass ich zwar eine solche Abstimmung auch für zulässig halte, dass ich jedoch die von mir vorgeschlagene Abstimmung eher für richtig halte, weil auf diese Weife, wie ich glaube, der Wille des hohen Landtages in sichererer Weise zum Ausdrucke kommt, indem es sonst geschehen könnte, dass das hohe Haus blos bezüglich der Zahl den Veschluß saßen bezüglich der Modalität der Wahl aber wurde, kein Beschluß zu Stande kommen konnte.

Posl. Dr. Spindler: zhledem k vysvětlení podanému netrvám na svém návrhu.

Oberstlandmarschall: Herr Abg. Špindler zieht seine Anreguna zurück.

Dam především hlasovati o formálním návrhu p posl. Adámka.

Ich lasse zunächst über den formalen Antrag in der Weise abstimmen, wie ihn der Hr. Abg. Adámek gestellt hat.

Žádám pány, kteří přisvědčují tomuto návrhu, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Prosím, račte povstati.

Ich bitte um die Gegenprobe.

Žádám o opačnou zkoušku.

Der Antrag ist abgelehnt.

Návrh je zamítnut.

Dám hlasovati o formálném návrhu p. posl. Dr. Schückera.

Ich werde nun den formalen Antrag des H. Abg. Dr. Schücker zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest přijat.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Karla Adámka a soudruhů na zřízení statistické kanceláře pro království České.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Karl Adámek und Genossen betreffend die Errichtung eines statistischen Bureaus für das Könireich Böhmen.

Dávám slovo p. navrhovateli, aby svůj návrh odůvodnil.

Poslanec Adámek: Slavný sněme! Návrh na zřízení statistické kanceláře náleží k nejstarším z návrhů na tomto slavném sněmu. Jeho narození stalo se roku 1874. Tenkráte zmizel v papírech sněmovních a vzkřísen byl roku 1893. když jsem měl tu česť poprve ho odůvodňovati dne druhého května; po druhé byl odůvodňován dne 20. května 1894. po třetí roku 1895. a dnes mám česť odůvodňovati tento návrh po čtvrté a proto nebudu zneužívati trpělivosti sl. sněmu. Pokládám za svou povinnosť návrh tento toliko několika krátkými rysy odůvodniti.

Od té doby, co jsem návrh tento naposledy odůvodňoval, nastaly některé důležité události, které opětně dokazují, jak důležito jest založení kanceláře statistické pro království české.

Přede vším dovolávám se usnešení národohospodářského sjezdu, který byl konán minulého roku v Praze, na kterém stalo se jednomyslné usnešení v tom smyslu, aby slavný sněm byl požádán peticí za zřízení statistické kanceláře pro království České, jejíž nutnost a důležitost se všech stran byla uznávána a prohlašuje se za největší v tomto království. Kromě toho upozorňuji opět na konferenci, která byla konána při c. k. ústřední komissi statistické v měsíci listopadu 1894 v příčině upravení statistiky zemské této polovice říše, na které konferenci zástupcové a důvěrníci království a zemí jednomyslně za souhlasu zástupců ústavu toho usnesli se na tom, aby byla provedena v pořizování statistiky v naší polovici říše decentralisace. - Musíme míti stále na paměti, že práce ústřední kanceláře statistické ve Vídni především i z té příčiny nevyhovují potřebám tohoto království, poněvadž jsou proniknuty zřejmou tendencí cislajtánského centralismu, tendencí, nesoucí se tím směrem, aby svéráznost a individualita království a zemí této polovice říše v mlhavém pojmu centralistické správy ze statistických zpráv zmizela. (Tak jest. )

Pánové, tato tendence proniká veškeré práce statistické kanceláře ústřední jako červená niť a proto z nich není ani možno vypočítati poměry národnostní v této polovici říše; ba ministr vyučování učinil svého času opatření, aby ani národnost žáků nebyla zapisována! Z těchto zpráv, i když vezmeme ku pomoci státní rozpočet, nemůžeme ani přesně vypočítati, mnoho-li české království přispívá a mnoho-li platí k účelům státním. Takové poměry jsou neudržitelné, poněvadž pro země průmyslově a tržebně tak pokročilé a důležité, jako je království české, je nezbytnou důležitostí vedení samostatných kněh hospodářství, tedy založení samostatné kanceláře statistické pro království české.

Neméně důležitý důvod pro zřízení kanceláře této jest také smutná zkušenost, které jsme nabyli na národopisné výstavě.

Pánové, na národopisné výstavě byl snešen vzácný material statistický netoliko v přehledech statistických, ale také v diagramech; material, který s neobyčejnou pílí a lopotnou prací byl snešen a zpracován, po výstavě rozptýlen jest do všech úhlů světa, aniž by byl náležitě oceněn a tím méně zúrodněn. Kdybychom bývali měli zemskou kancelář statistickou, bylo by jejím úkolem, aby tento materiál zpracovala zúplna a soustavně doplnila. Tak by se tento skutečný poklad statistický byl zachoval a nebyl by přišel téměř úplně na zmar.

Pánové, vím, že proti zřízení statistické kanceláře se budou činiti finanční námitky. Znám nerůžový stav našich zemských financí, avšak na tom trvám, že nejšpatnějším hospodářstvím jest, když se šetří na produktivním vydání, a jsem přesvědčen, že vydání, které by vyžadovalo

zřízení statistické kanceláře, by náleželo k nejproduktivnějším vydáním v tomto království (Výborně. )

Chceme podniknouti náklad na založení dobré statistiky zemské pro celé království, bez níž o racionelním hospodářství národním nemůže býti řeči. Dosud nevíme, co vyrábíme, co potřebujeme a co prodáváme atd.

Není zajisté chloubou tohoto slavného království Českého, že nás země, na které někdy s jistou hrdostí pohlížíme, i v tomto směru předstihly, že i Halič a Bukovina mají své statistické kanceláře a že velká města, jako Praha, Vídeň a Plzeň pořídila si s velkým nákladem statistické kanceláře. Pánové, město Praha dává 20. 000 zlatých ročně na svou statistickou kancelář. A království české nemá prostředků, aby si kancelář takovou zřídilo.

Náklady ty by nebyly tak velké, kdyby se přistoupilo k racionelnímu provedení tohoto projektu, především k rozšíření programu nynější stávající statistické kanceláře při radě zemědělské, která stojí asi 12. 000 zl. ročně, a kdyby se soustavně s rozšířením tohoto programu systemisovala nová místa odborníků při této kanceláři. Tím by se docílilo také ulehčení při prácích zemského výboru, který v některých odděleních také pořizuje statistické práce. Jest to lopotné pro úředníky k jiným účelům zřízené, když mají takové práce konati, a práce ty nemohou nahraditi dokonalou soustavnou statistiku, která musí býti prováděna soustavně odborníky dle určitého plánu. Čím dále tím větší a naléhavější jeví se potřeba, aby taková kancelář byla zřízena. Při řešení úkolů, které spadají v obor působení sněmu, při nejdůležitějších úkolech hospodářských stále zápasíme s neznalostí stávajících poměrů.

Máme reformovati zemské finance, zavésti dávky ze spotřeby a nevíme, jakou máme spotřebu. Máme reformovati zákonodárství obecní a nemáme positivních zpráv vyjma plané mnohdy mluvení, jak se ty které zákony osvědčily či neosvědčily.

Proto při řešení hospodářských a sociálně-politických úkolů kolísáme a činíme pouhépo kusy odvážné. Slovem, bez dokonalé zemské statistiky v bouřích a zápasech hospodářských, v nichž jsme utkáni, schází nám kompas k jasnému rozhledu a proto tak častých a velkých škod trpíme. Obmezuji se na tyto poznámky, poněvadž jsem při trojím čtení v minulém zasedání o těch věcech obšírně mluvil, a myslím, že stačí na odůvodnění našeho návrhu, aby tento návrh na zřízení statistické kanceláře byl přikázán komisi živnostenské, na jejíž zřízení se slavný sněm právě usnesl. Návrh ten dříve odkazován vždy komisi rozpočtové, ale ta jest pracemi tak překonána, že sotva má čas, aby promrskala s napjetím všech sil rozpočet; na řešení úkolů, které mimochodem se jí při dělí a stále hromadí, nemá času.

Z té příčiny jest potřeba, má-li vůbec návrh státi se skutkem, aby nebyl odkazován rozpočtové komisi, poněvadž v minulých 3 letech byl jí vždy odkazován, ale nikdy vyřízen, nýbrž aby odkázán byl živnostenské komisi, na jejíž zřízení slavný sněm se byl usnesl.

Činím formální návrh, aby návrh náš na zřízení statistické kanceláře byl odkázán komisi živnostenské. (Pochvala, potlesk).

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt Jemand das Wort in formaler Beziehung?

Pan navrhovatel navrhuje, aby jeho návrh byl přikázán komisi živnostenské.

Der Herr Antragsteller beantragt, seinen Antrag an die Gewerbekommission zu verweisen.

Zadám pány, kteří tento návrh přijímají, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben. Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abdeordneten Dr. Russ und Genossen, betreffend die Abänderung des Gesetzes über die Musikabgabe.

Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu posl. dra. Russa a soudruhů v příčině změny zákona o hudebném.

Ich ertheile dein Herrn Antragsteller das Wort zur Begründung seines Antrages.

Wenn der Herr Abgeordnete nicht anwesend ist, so hat er das Wort verloren. (Heiterkeil. )

(Der Herr Abg. Dr. Russ ist inzwischen im Saale erschienen. )

Der Herr Abgeordnete Dr. Russ hat das Wort?

Abg. Dr. Russ: Der Antrag welchen zu stellen ich mir erlaubte und welchen ich gleich im Beginne meiner Auseinandersetzungen dahin zu vervollständigen so frei bin, dass et an den Budgetausschuß überwiesen werde, geht nach einer Aenderung des Gesetzes vom 20. Juli 1894 in Bezug ans die Musikalgabe.

Ich Witt angesichts der sichtlichen Ungeduld des hohen Hauses und der Unaufmerksamkeit, welche diese meine Bemerkungen begleitet, mich sehr kurz halten.

Der Verbandsausschuß der Genossenschaften der Gast- und Schankgewerbe hat Beschwerde, beim Landesausschuße erhoben über die Wirkungen und die Durchführung dieses Gesetzes und ich hielt mich für verpflichtet, daraus zu reagiren.

Was die finanzielle Wirkung dieses Gesetzes anlangt, hat die Kommission und der Landesausschuß in ihren damaligen Berichten geglaubt, dass etwa fünfzig Prozent des künftigen Ertrags auf die beantragte Erhöhung der allgemeinen Musikabgabe entfallen werden, das heist, dass es etwa Hundert Prozent oder eine Verdoppelung diese Musikabgabe zur Folge haben werde.

Nun hat es sich herausgestellt, dass diese Erhöhung gleich im ersten Jahre und zwar beiläufig im Jahre 1895 190 pZt. ist; es war im Jahre 1893 der Ertrag 24. 500 fl. und zwar ein Ertrag, der bis zum Jahre 1877 zurückgerechnet beiläufig derselbe blieb, er ist nach den vorläufigen Gebahrungsresultaten des Jahres 1895, wie sie mir die Landesbuchhaltung zur Verfügung gestellt hat, auf 71. 500 fl. gestiegen. Ebenso ist die besondere Impost von der Ziffer des gleichen Jahres 1893 von 37. 000 fl. auf 61. 000 fl. gestiegen, und 33 pZt. war das ursprüngliche Präliminar des Landesausschußes und der Kommission; unterdessen ist die Erhöhung eine 65 pZt. geworden.

Ich will damit sagen, dass die Absicht, welche der L. -A. und die Kommission hatten, durch den finanziellen Erfolg überholt worden ist, und, wenn die beiden Körperschaften sowie der Landtag von diesen Voraussetzungen ausgiengen, so war dann die Erhöhung der Sätze eigentlich eine zu starke und das ist, was auch beanständet worden ist. Es find nämlich die Sätze jetzt 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 und 10 Gulden und zwar von 2 fl. bis unter 500 Einwohner.

Nun scheint das ein unrichtiger Census zu sein und zwar aus einem ganz begreiflichen Grunde. Nur diejenigen Gastwirthe find in der Lage größere Musik- und Tanzunterhaltungen abzuhalten - und nicht "Tanzmusikunterhaltungen", weil ohne Musik der Tanz nicht denkbar ist - welche dazu genug große Locale haben.

Es kommt vor, dass ein Mann einen Tanzsaal hat, der die Tanzlustigen heranzieht, aber weil er in einem kleinen Orte ist, zahlt er nur 2 Gulden, wahrend der andere in der Stadt mit über 4. 000 Einwohnern 8 Gulden zahlt, und vielleicht gar nicht in die Lage kommt, eine Tanzmusik abzuhalten, weil er dazu keinen Platz hat.

Die Durchführung dieses Gesetzes ist anderseits eine recht komische; z. B. hat irgend jemand aus den Großvaterzeiten her eine Spieluhr in seinem Locaee, die er spielen lässt. Also ist das eine Musik und infolge dessen muss er sofort der allgemeine Musikabgabe zahlen.

Das sind Dinge, die nicht gut angehen, und ich glaube, dass das Gesetz damals nicht mit einer genauen Kenntnis der thatsächlichen Verhältnisse gemacht Worden ist. Dazu kommt, dass der Stempel für eine solche Licenz immer 2 fl. betragt, und es stellt sich auf diese Weise die allgemeine Musikabgabe, den Stempel zugerechnet, sonderbar dar, denn menu sie 10 fl. betragt, also in der ersten Classe, macht es sammt Stempel 12 fl., und ist der Stempel 20 pZt., Wenn dieser aber in der letzten Classe zugezahlt Wird, so beträgt der Stempel 100 Perzent.

Das sind Incongruenzen, welche nicht zulässig erschemen.

Ebenso glaube ich, dass die Musikabgabe nützlicher nach anderem Census als nach der Anzahl der Einwohner des Ortes, wo eine Musik abgehalten wird, z. B. nach der Größe der zur Versügung stehenden Räumlichkeiten bemessen werden konnte. Es ist der von mir erwähnte Antrag, welchen der Verbandausschuß deutscher Gastwirthe ddto. Reichenberg 19. November hervorgerufen hat, ein solcher, dass er wohl berücksichtigt werden sollte.

Dazu kommt der merkwürdige § 4 des Gesetzes, dass die Musikabgabe bis 15. November für das nächste Jahr entrichtet werden muss und zwar bei Strase, außer, es wird die Concession erst nach 15. November gegeben.

Wenn Jemand nach 15. November gezahlt hat und sein Gewerbe zurücklegt, muss er die Abgabe bezahlen, abgesehen davon, dass es in der ganzen Steuergesetzgebung nicht vorkommt, dass man 6 Wochen vor Beginn jenes Zeitraumes, für welchen die Steuer zu entrichten ist, zur Entrichtung dieser Steuer herangezogen werde. Ferner wäre es für eine Anzahl von sollen Wirthen eine Wohlthat, wenn sie diese Taxe in Raten zahlen könnten. Man kann ja Einfommensteuer, Grundsteuer und Erwerbsteuer in Raten zahlen, warum konnte man nicht bei höheren Posten auch hier ratenweise die Einzahlung leisten.

Man konnte mir nun mit einer gewissen sittlichen Entrüstung vorwerfen, dass ich die sittenpolizeiliche Wirkung einer solcheu Lurussteuer nicht hoch genug schätze.

Nun, meine Herren, lassen Sie sich die Statistik vorlegen, was die Erhöhung dieser Stare sittenpolizeilich gewirkt hat, und ich glaube, es sei viel wichtiger eine ordentliche Aussicht von Seiten der Behötden zu pflegen, dass nicht schulpflichtige Kinder Tanzmusiken besuchen; die Versicherung kann ich Ihnen geben, ob die Taren so oder so hoch sind, die sittenpolizeilche Wirkung auf den Besuch der Tanzböden seitens der halberwachsenen Leute wird dadurch gar nicht beeinflußt.

Von diesem Gesichtspunkte geleitet bitte ich um die Annahme meines Antrages. (Bravo!)

Oberstlandmarschall: Ich mache den Hr. Antragsteller darauf ausmerksam, dass er den Antrag betreffs der formalen Behandlung seines Antrages nicht gestellt habe, und ersuche ihn, den formalen Antrag zu stellen.

Abg. Dr. Russ: Ich erlaubte mir gleich bei Beginn meiner Ausführungen den Antrag zu stellen, es möge dieser Antrag dem Budgetausschuße zugewiesen werden.

Nejv. maršálek zemský: Ve formálním ohledu navrhuje pan Dr. Russ, aby byl návrh přikázán komisi rozpočtové.

In formaler Beziehung stellt der H. Abg. Dr. Ruß den Antrag, seinen Antrag der Budgetcommission zuzuweisen.

Ich ersuche die Herren, welche diesen formalen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?

Es wird beantragt, den Antrag an die Budgetcommission zu verweisen.

Navrhuje se, by návrh přikázán byl komisi rozpočtové.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Autrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Dra. Bedřicha Pacáka a soudruhů na změnu zákona o zastupitelstvech okresních ze dne 25. července 1864.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Friedrich Pacák und Genossen betreffend die Abänderung des Bezirksvertretungsgesetzes vom 25. Juli 1864.

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Poslanec Dr. Pacák: Slavná sněmovno: Návrh, který dnes odůvodniti mám, není ponejprv v tomto slavném sněmu.

Návrh ten obsahuje co hlavní požadavek ten, aby okresním výborům a zastupitelstvům udělena byla výkonná moc. To jest hlavní požadavek mého návrhu, o němž několika slovy promluvím.

O ostatních návrzích zmíním se jen krátce, poněvadž tento návrh, o kterém právě pojednáváme, podán byl, velectění pánové, již čtyřikrát v tomto domě a já dnes podávám jej již po páté. Při tom mám jen jedno přání, aby tomuto dnešnímu mému návrhu dařilo se lépe než těm jeho předchůdcům, kteří pohřbeni jsou v aktech archivu tohoto slavného sněmu.

Slavný sněme! Dne 4. dubna 1892. dostalo se tomuto mému návrhu jakés takés vyřízení.

Já se na to dobře pamatuji, poněvadž jsem byl tenkráte referentem a slavný sněm se tehda usnesl na tom, aby tehdejší žádost okresních výborů, - byla to žádosť okresního výboru kutnohorského a 96 okresních výborů dalších, kteří žádali důrazně na sněmu zemském, aby okresním výborům dána byla výkonná moc postoupila se zemskému výboru s tím, aby, jak to obyčej něbývá, vyslechl okresní výbory a pak učinil nám příslušné návrhy.

Velectění pánové, kdo jste členy okresních výborů se zajisté dobře pamatujete, že jsme dostali takovýto připiš zemského výboru, ve kterém nás vyzývá, abychom se vyjádřili, - to prosím, pánové, bylo v r. 1892 - jak smýšlíme o udělení výkonné moci okresním výborům, jak smýšlíme o změně § 5. ř. zák. a různých článků zákona o okresních zastupitelstvech.

My jsme tehdy, pánové, ze všech okresních výborů dali příslušná dobrozdání slavnému zemskému výboru.

Nemohu při tom potlačiti, pánové) své politování, že zemský výbor až do dnešního dne - ač píšem přece r. 1896 nám nepředložil o této důležité věci, o tomto důležitém šetření, alespoň ten materiál, jenž jej došel, když ne již zákon, abychom viděli, jakým způsobem se vyjádřily veškeré okresní výbory v českém království.

Pánové, to přece bylo přesné uložení, které zemský sněm zemskému výboru dal.

Pánové, nejen okresní výborové jednotliví zabývali se touto záležitostí. Vy se dobře pamatujete, že ta celá záležitost dala podnět k veliké akci ve veřejných schůzích nejen českých, nýbrž i německých okresních zástupců a já připomínám, že samosprávní úředníci z celého českého království odbývali dne 11. a 12. září 1892 schůzi v Táboře, kde velice důkladným způsobem probrali celý zákon o okresních zastupitelstvech a kde skutečně učinili takové návrhy, které zaslouží, alespoň velká většina jejich, by. se staly zákonem. Nejen se strany české, ale také se strany německých krajanů, a sice dne 18. října, 1892 odbývána byla schůze všech okresních starostů v Chabařovicích, kde stejným způsobem se vyslovili a zejména žádali, aby okresní výbory byly konečně nadány tou výkonnou mocí, které posavad postrádají. Největší důraz na uděleni této výkonné moci ale položen byl zejména ve velké schůzi všech českých okresních starostů, která byla odbývána loňského roku za doby Národopisné výstavy a sice dne 2. září v Národním domě na Král. Vinohradech.

Velectění pánové! Ve všech těchto schůzích dominoval jeden požadavek a to je požadavek udělení výkonné moci.

Ale, velectění pánové! Tyto schůze neobmezovaly se jen na to, o Čemž zemský výbor od nich vyjádření a dobrozdání žádal, ony, velectění pánové, šly dále a žádaly, aby celý zákon o okresních zastupitelstvech podroben byl důkladné celkové revisi. A já myslím, že je takové celkové revise nanejvýš zapotřebí, a, když přistoupiti mám ke věcnému rozberru svého návrhu, tu míním, že musím jaksi v čelo svých vývodů položiti, že jest zapotřebí, aby celý zákon ten podroben byl důkladné reformě, i co se týka jazykové stránky i co se týká věcné stránky.

Co se týká ostatních věci, per parenthesin podotýkám, že mluviti budu jen krátce, an jedná se ta o věci, jež po mém skromném náhledu leží jaksi ve vzduchu a každý cíti jejich nutnost.

Pánové, když zákon ten s jazykové stránky posuzujete, vidíte, že zákon o okresních zastupitelstvech jest prostý a špatný překlad z německého.

Porovnáte-li, pánové, text český a tezi německý, přijdete k tomu názoru, Že text německý s českým textem na mnoze nesouhlasí, ano že jsou tam i přímé odpory a, pánové, kdož jste praktičtí právníci, anebo, abych lépe řekl, kdož. jste praktičtí samosprávníci, pamatujete se, že z tohoto dvojího znění textu českého a německého vznikla celá řada sporů, která rozhodnuta byla různě i správními úřady i správním soudním dvorem.

Ale, pánové, jak vypadá věc, když ji uvažujete s toho stanoviska, že zákonem z r. 1867 se ustanovuje, že oba texty zákonů v království Českém český i německý, mají býti authentickými, když zákon z r. 1864 jest tak zvláštní, že český text je jiný a německý text je také jiný.

Jest to s podivením, pánové, že tak dlouho se to trpělo, aby podobný zákon hyzdil zákonodárství naše - jinak, pánové, nedá se to nazvati, - když člověk vidí, že k vůli odporům v něm se musí prováděti veliké spory.

Velect. pánové, nejen jazykově ale i věcně není již odůvodněn tento zákon a já jsem proto učinil návrh na změnu čl. 2., 5., 11. a 24. z toho důvodu, poněvadž to neodpovídá již dávno stavu věci, jaký skutečně ohledně okresních zastupitelstev jest. Jest Vám známo, že ustanoveno jest v starém zákoně, že obvodem okresního zastupitelstva jest politický okres, co již, pánové, dávno není pravda a kde tedy tato formální věc, pokud se týká záměny slov "polit. " okres se soudními okresy, musí býti upravena tak, aby odpovídala nynějšímu stavu věci.

Já upravuji tyto poměry články svého návrhu, které jednají spolu o rozdělování i spojování okresů, respective o odtržení a připojení obcí od okresů resp. k okresům.

Já jsem pojmul do článků těch spolu ustanovení, aby spojování a rozdělování okresů státi se mohlo jen zemským zákonem. Dále, pánové, jsem do toho návrhu spolu přijmul ustanovení, když se od jednoho okresu oddělí neb k jinému přidělí aneb opačným způsobem nějaká části, aby v zákoně stalo se spolu ustanovení o tom, jakým způsobem mají se rozděliti ta břemena starých okresů a nových okresů na ty obce, které se mají rozděliti, případně přiděliti. Pánové, kdož jste členy tohoto slavného sněmu byli za minulé šestiletí, tak jste zajisté viděli, že jsme celou řadu těchto sporných záležitostí zde měli.

Já nebudu jmenovati zde všecky ty obce, ale pamatuji se zejmena na jmena Hrušice a Kališť v okresu černokosteleckém, kde by velký spor v slavném sněmu, mají-li a které obce břemena nésti nebo nemají. V zákoně skutečně není o tom teď jasné ustanovení a tu se musí státi jakési bližší opatření, aby tomu byl konec učiněn, abychom se zde ve sněmu o ta břemena těch obcí, upřímně řečeno, neprali.

Pánové, při tom spojování obcí a odlučováni mám za to, že jest jednak nutno, aby se také opravil poměr ten, který posaváde ohledně výše obyvatelstva jest, ale aby do zákona přišel také ten moment, a tu se mi zdá, že by bylo dobře, kdyby v zákoně bylo, aby i při utvoření nových spojených neb rozdělených okresů nepadal na váhu jen počet obyvatelstva, ale také hospodářská spojitost, hospodářské poukázání jednoho okresu na druhý, respektive místní dopravní prostředky, aby tyto momenty hospodářského spojení a místní dopravní prostředky při spojování a rozdělováni okresů padali vůbec na váhu k dobru, anebo aby padali na váhu naopak.

Já, velectění pánové, dalších návrhů nebudu široce rozebírati a ze svého tištěného návrhu, který jsem slavnému sněmu učinil, chci vytknouti blíže jen tři a sice: 1. onen o udělování výkonné moci okres. výborův, 2. onen, aby volitelům do okresních zastupitelstev na tvoření rozdělených skupin pro jednotlivé volební období poskytován byl větši vliv než dosaváde, aby to nebylo ponecháno prostě v rukou místodržitelství, nýbrž aby samosprávní orgánové a zejména voličové měli tu náležitý vliv a pak 3., aby 61. 51. ohledně věnování byl změněn.

Já bych, pánové, o výkonné moci nemusil vlastně ani mluviti; vždyť skutečný stav, jak dnes jest tomu, nasvědčuje, že tu jest nutná náprava. Vezměme jen dva samosprávné faktory, obec a okres, a postavme je proti sobě. Pánové, obec jest nadána veškerou exekutivou a může vykonávati veškerá svá usnesení, já, pánové, nezapírám a doznávám, že obec jest skutečně základem samosprávného života, že ona musí míti exekutivu; ale, pánové, nezapomeňte, že okres má býti stejně postaven s obcí.

Když se dá exekutiva obci, nevidím důvodu, proč by se okresu nedala, zejména, když vidíme, jaké svízele z toho vznikají, že se mu exekutiva nedala.

Velectění pánové! Celá řada Vás jest v okresních výborech - a tudíž dobře víte, jaké svízele z toho vznikají, když nemohou okresní výborové vykonávati důležité věci - nebudu vypočítávati všechny ty záležitosti - a musí se obrátiti na politické úřady, aby tyto to vykonaly.

A když pak se přichází k politickým úřadům se žádosti za vykonáni těch a a oněch již právoplatných věcí, tu politické úřady zařizuji celé šetřeni o právoplatnosti, zdali výnos nabyl náležitým způsobem právní moci atd. a věci ty zbytečně na dlouhou dobu protahují.

Uvážíme li, že jsou to věci mnohdy pro veřejnost, mnohdy pro jednotlivce velice důležité, myslím, pánové, že nutno jest, abychom my konečně i se vším dů rázem na tom stáli, aby takové protahování se stalo nemožným, aby výkonná moc byla udělena okresním výborům. Když zákon o okres, zastupitelstvech byl sdělován, nenebyla taková výkonná moc žádána. Já se tomu jednak divím a jednak nedivím, divím se tomu jednak, poněvadž bylopřirozemo, že takové dva nezdravé útvary obec s plnou exekutivou, a okres s exekutivou žádnou, nemohly obstáti, - a nedivím se tomu, poněvadž tehda ten zákon třikráte byl vrácen, nežli byl schválen, a je přirozeno, že se tentokráte této otázky jaksi báli.

Pánové, v pozdějším zákonu tyrolském, v čl. 42., kterýžto zákon byl sankcionován, byla dána exekutivou okresním výborům a nebylo pražádného pozazastavení proti tomu. Já zcela loyálně ovšem musím doznati, že tento zákon nebyl přece do života uveden, nebyl proveden.

Ale to nebylo vinou kruhů vládních, to bylo vinou těch kruhů v Tyrolsku v samosprávě rozhodujících.

Ale, pánové, zákon tu je, zákon byl sankcionován a není žádného důvodu, aby to, co se povolilo pro Tyrolsko, bylo učiněno všeobecně, zejména také pro království české.

Přistoupím k otázce druhé. Jak jsem již řekl, mají dle nynějšího zákona voličové do okres. zast. jen velice malou ingerenci na to, aby mohli působiti na sestavení listin resp. skupin při volebních obdobích a ponecháno jest to vlastně úplne místodržitelství. Já jsem v čl. 4. učinil návrhy takové, aby částečně popřána byla ingerence těmto kruhům. Otázka třetí týká se čl. 51. zákona o okres. zast. V čl. 51: navrhuji tu změnu, že jest okresním výborům volno k účelům národním a hu o anitním činiti věnování. Ten vznikl, pánové, tenkrát z konkrétního případu, totiž z toho případu, že tehda zemský výbor i místodržitelství každé jinak rozhodlo vedle zněni čl. 51. o záležitosti věnování na Husův pomník. Vidíte z toho, jak starého datum je tento návrh, že od r. 1839. se táhne. Je ovšem celá řada jiných návrhů, kterých jen stručně chci se dotknouti. Na př. není zákonně ustanoveno, že berní úřadové povinni jsou vybírati okresní přirážky. To visi právě tak ve vzduchu, jako visí ve vzduchu vybírání státních daní obcemi. Je tu ta další věc, aby umožněno bylo a to jest pojato z návrhu okresních tajemníků, ale zdá se mi to velmi pěknou myšlénkou, aby umožněno bylo spojováni okresů při podnikáni velikých hospodářských a dopravních prostředků, aby té mohlo státi při takových velikých podnicích skupinové spojeni okřesů.

Ale, pánové, ještě jedné výtky chci se dotknouti: je malou, nicméně však má jistý dosah. Vidíme to denně, že např. ve věcech samosprávy rozhodují faktorové,