jak zemská školní rada tvrdí, rozhodnutí tato se jen navzájem doplňují, avšak průvodní právní náhled správního soudu, že děti, zdržující se v jisté obci jen za účelem návštěvy školní, na povinné přijetí do školy v této obci nemají nároku, zůstává ve všech rozhodnutích nezměněný a byl posledně opět v rozhodnutí ze dne 7. března 1894 č. 934 B 7772 projeven. Ze všeho, co tuto bylo uvedeno, dovozovati lze následující důsledky: Nelze sobě ani mysliti, že by okresní inspektor školní E. Reinisch, který vykonává státu příslušící dohled na pražské něm. školství, odvážil se co takový tak četných přehmatů, kdyby nebyl ujištěn ochrany zemské školní rady, pokud se týče její referenta dra J. Grohmanna, dvorního rady, k němuž, jak notoricky známo jest, dochází sobě pro instrukce.
Jest totiž s podivením, že když zemzká Školní rada rozhodnutí stran zřízení definitivní parallelky při první třídě staroměstské něm. školy měšťanské pro chlapce jež nade vši pochybnost jest nezákonné, učinila, místopředseda F. Zabusch vykonání usnešení těchto v sezeni samém z moci úřední nezastavil.
Za takovýchto okolností musí se za to míti, ze veškeří zástupci státu I. a II. stolice v záležitostech školských jsou oproti obci pražské zaujati a proto dovoluji sobě podepsaní vznésti k J. Excellenci p. místodržiteli jakožto nejvyššímu správci tohoto království slušný dotaz:
1. Jsou Vaší Excellenci výše vylíčené přehmaty okresního inspektora školního Em. Reinische, nezákonitá usneseni zemské školní rady známa?
2. Co hodlá Vaše Excellence učiniti, aby takovémuto nezákonitému jednání státních orgánů správy školské byla konečně učiněna přítrž?
V Praze, dne 9. ledna 1896,Dr. Podlipný a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tuto interpellaci Jeho Excellenci panu mistodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Pan posl. dr. Podlipný a soudruhové mně odevzdali interpellaci k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Dr. Podlipný und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter übergeben.
Žádám, by tento dotaz byl přečtěn.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslanců JUDra J. Podlipného, Ph. Dra Gabr. Blažka, Jana Kaftana a soudruhů k p. t. panu místodržíteli království Česského jako zástupci vlády.
Podáním dto. 5. ledna 1895 žádala rada královského hlavního města Prahy okresní školní radu pro obecné a měšťanské školy v Praze, aby zatímní IV. třída chlapčí a zatímní V. třída dívčí na obecné Škole Josefovské, které počátkem školního roku 1894/5 bez svoleni a proti vůli městské rady byly aktivovány, byly zavřeny, ježto průměrný počet žactva za poslední tři léta otevřeni těchto zatímních tříd, jejichž existenci zákon školský vůbec nezná, nikterak neodůvodnil. Ačkoliv se zástupci obce co nejdůrazněji opřeli opačným názorům, jež projeveny byly v žádosti, byly přes odpor zástupců obce schváleny návrhy zpravodaje čelící k tomu, aby žactvo počátkem školního roku 1894/5 do obou pátých tříd školy josefovské zapsané smělo vyučováno býti na této škole až do konce školního roku 1894/5 tím způsobem, že by přikázáním obou prvních tříd jediné síle učitelské byla získána učitelka pro zatímní V. třídu chlapčí a zjednána bezplatná mužská síla učitelská.
Zpravodajem ve věci té byl jak v okresní školní radě tak také v zemské školní radě c. k. okr. školní inspektor p. Em. Reinisch. Ježto pak týž pan zpravodaj ve zprávě své tvrdí, že zkoušený podučitel Bedřich Eysert se zavázal, bezplatně učiti po celý rok v provisorní V. třídě chlapčí ob. něm. školy josefovské, byl členem škol. rady panem drem Vladimírem Srbem učiněn mimo jiné také dotaz, je-li panu c. k. okr. školnímu inspektoru Em. Reinischovi známa po Praze rozšířená pověsť, že učitel Bedřich Eysert jest za své služby na něm. škole josefovské honorován od německého spolku pro městské záležitosti v Praze, načež pan c. k. okr. školní inspektor Em. Reinisch odpověděl, že mu není ničeho známo o pověsti, jako by Bedřich Eysert honorován byl za své služby na německé škole josefovské od německého spolku pro německé městské záležitosti v Praze. Následkem tohoto prohlášeni byl učitel Eysert úředně vyslechnut a tu prohlásil, že nevyučuje bezplatně na obecné škole josefovské, nýbrž že dostává za své služby honorář přímo od c. k. okr. inspektora Em. Reinische a to za dobu od 15. září do 15. prosince 1894 celkem 135 zl, dále pak měsíčně 55 zl.
Ježto Bedřich Eysert o. k, okr. škol. radou jakožto učitel na Josefskou školu dosazen nebyl, žádného dosazovacího dekretu neobdržel a jen povolán byv c. k. okr. školním inspektorem Reinischem, na základě soukromého listu téhož inspektora na veřejné škole působil, podal starosta král hlavního města Prahy pan Vincenc Gregor o tomto jednání c. k. okr. škol. inspektora Em. Reinische, jímž týž jednal tu zřejmě proti odst. 8. čl. 29. zák. zem. o dohlídce ku školám, zprávu přímo Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli hraběti Thunovi, jakožto předsedovi c. k. zem. šk. rady dne 14. března 1895 č. 409.
Odst. 8. § 29 cit. zákona ustanovuje:
"Okresní školní rada obsazuje zatímně místa služebná při školách uprázdněná atd. Porušil tedy c. k. okr. školní inspektor tím, že sám bez vědomi c. k. okr. školní rady, bez vědomí předsedy téže okr. šk. rady Bedřicha Eyserta ustanovil učitelem na něm. škole Josefovské a výplatu honoráře služebního bez vědomi a s obcházením úřadu školního prováděl, platné zákony školské způsobem neomluvitelným, a měl proto býti pokárán za to nejvyšším správcem školství v tomto království.
Než, co se stalo ? Nejen že Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli nevidělo se proti okr. Škol. inspektoru Reinischovi, který již tolikrát jednal přes zákony školní dle vlastní vůle své a zejména v tomto případě hrubě zákon porušil a jako c. k. úředník strannickému spolku napomáhal, přijímaje, jak ze všeho patrno, od spolku tohoto honorář pro učitele Eyserta, úředně zakročiti, nýbrž c. k. zem. škol. rada schválila celé toto jednáni jeho vynesením ze dne 9. prosince 1895. čís. 10793, zamítnuvši zároveň protest městské rady ze dne 18. prosince 1894. č. 165536 v téže věci podaný.
Ano, zem. školní rada přes to, že jejímu předsedovi Jeho Excellenci panu místodržiteli hraběti Thunovi předloženo bylo protokolární prohlášení učitele B. Eyserta in originali, že skutečně dostává měsíční plat za své služby prostřednictvím inspektora p. Reinische, prohlásila, že tato síla učitelská byla jakožto neplacená přijata a jakožto neplacená po celý rok působila na škole Josefovské.
Podepsaní tážeme se:
1. Domnívá se p. místodržitel království Českého, jakožto zástupce vlády, že jednání se strany zemské školní rady, jež schvaluje nezakonné jednání podřízeného úředníka, podporuje úctu k zákonům a utvrzuje důvěru ve spravedlnost nejvyššího zástupce vlády v tomto království?
2. Co hodlá p. místodržitel učiniti, aby samovolnému jednání inspektora Reinische byla konečně učiněna přítrž ?
V Praze, dna 9. ledna 1896, Dr. J. Podlípný a soudruzi.
Nejv. maršálek zemský: Odevzdám tuto interpellaci Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Ich werde mir die Ehre geben auf zwei Interpellationen, welche an mich als Vorsitzenden des Landesausschußes in früheren Sitzungen gerichtet woiden sind, zu antworten.
Die Herren Landtagsabgeordneten Stephart Richter und Genossen haben in der Landtagssitzung am 28. Dezember 1895 eine Interpellation, betreffend die Adjunktenstellen au den höheren landwirtschaftlichen Lehranstalten in Tabor und Liedwerd an mich überreicht.
Ich beehre mich diese Interpellation nachstehend zu beantlvorten.
Ueber Auftrag des hohen Landtages vom 16. Februar 1895, mit welchem dem Landesausschusse aufgetragen murde, die Reorganisation der höheren landwirthschaftlichen Lehranstalten Tabor und Liebwerd im Sinne der Beschlüsse des hohen Landtages durchzuführen und zu erheben, im welchen Maße die -Bestimmungen der §§ 13 bis 16 des beschlossenen Normales, abgesehen von den ordentlichen Professoren, auch für die bisherigen Adjunkten und Lehrer der Thierheilkunde an den beiden höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalten zu gelten haben, und hierüber dem Landtage in der nächsten Session Bericht nebst Anträgen zu erstatten, hat der Landesausschuss sofort die nöthigen Vorkehrungen behufs -Ourchführung der neuen Organisatton der beiden Lehranstalten mit Beginn des Schuljahres 1895-6 getroffen und hiebei auf Grund von Gutachten der Direction sowie von Beschlüsseu der Curatorien die Adjunkten, ferner die Lehrer der Thierheilkunde zu außerordentlichen Professoren provisorisch mit Vorbehalt der Genehmigung des hohen Landtages ernannt.
Diese, im Allgemeinen in der Vesugnis des Landesausschusses liegenden, hier aber mit Rücksicht aus den citierten Beschluss des hohen Landtages wie erwähnt nur provisorisch und unter Vorbehalt der Genehmigung desselben vorgenommenen Ernennungen erfolgten deshalb schon zu diesem Zeitpunkte, weil es sowohl den Directtonen und Curatorien der beiden Lehranstalten als auch dem Landesausschusse wünschenswerth, ja nothwendig erschien, die gesammte Reorganisierung der beiden Schulen einheitlich und gleichzeitig durchzuführen.
Was die von den Herren Interpellanten bemängelte Qualification eines der derartig provisorisch Ernannten betrifft, beehre ich mich daraus hinzuweisen, dass das neu vom hohen Landtage genehmigte Statut für die höheren landwirthschaftlichen Lehranstalten dem Landesausschusse auferlegt:
Professoren... aus Kreisen hervorragender Fachmänner der Theorie und Praris zu ernennen, hiebei aber eine besondere Art von Lehrbefähigung für diese Lehrkräfte nicht vorschreibt.
Der Landesausschuss glaubt somit in dieser Sache nicht eigenmächtig vorgegangen zu sein, sondern hier wie auch sonst immer die Beschlüsse des hohen Landtages genau beachtet und pünktlich durchgeführt zu haben.
Schließlich beehre ich mich darauf aufmerksam zu machen, dass ein Bericht des Landesausschußes über die Durchführung des von den Herren Interpellanten citirten Landtagsbeschlusses pflichtgemäß erstattet worden ist und dass derselbe in dem zu Anfang der ersten Sitzung des hohen Landtages vertheilten gedruckten Einlaufsverzeichnisse unter Nr. 65 angeführt erscheint.
Prag, den 2. Jänner 1896.
Die Herren Landtagsabgeordneten Dr. Milner und Genossen haben in der Sitzung des hohen Landtages vom 30. -Dezember 1895 eine
Interpellation an mich gerichtet und in derfelben die Anfrage gestellt, ob der Landesausschuss in Gemäßheit des hohen Landtagsbeschlusses vom 14. Februar 1895 über die Systemisierung der Stelle eines Landes-Thierzucht -Inspektors für das Thätigkeitsgebiet der deutschen Section des Landesculturrathes in kürzester Zeit dem hohen Landtage Bericht zu erstatten und die entsprechende Anträge zu stellen, gedenke?
In Beantwortung dieser Interpellation beehre ich mich zu bemerken, dass ein Landtagsbeschluss über die Systemisierung der Stelle eines Landesthierzucht Inspektors für das Thä. tigkeitsgebiet der deutschen Section des Landes-culturrathes überhaupt nicht vorliegt, indem die mit diesem vermeintlichen Beschlüsse des hohen Landtages gleichlautende, von dem Herrn Abgeordneten Dr. Milner am 14. Feber 1895 beantragte Resolution laut Geschäftsprotokolles der 27. Sitzung der VI. Jahressession des Landtages des Königreiches Böhmen vom Jahre 1889 vom 14. Feber 1895 Seite 487 zwar an die Budgetkommission geleitet wurde, wie auch aus dem stenographischen Protokolle über die erwähnte Sitzung Seite 932 ersichtlich ist, die Budgetkommission jedoch einen-Bericht hierüber nicht erstattet hat, so dass diese Resolution unerledigt geblieben ist.
Ich beehre mich jedoch beizufügen, dass der Landesausschuss nicht ermangeln wird, die erwähnte, bereits im Jahre 1894 von der deutschen Section des Landesculturrathes für das Königreich Böhmen in Anregung gebrachte Frage in Verbindung mit den übrigen Maßnahmen zur Hebung der Rindviehzucht einer meritorischen Erwägung zu unterziehen, sobald die seit längerer Zeit eingeleiteten, zu diesem Behufe unerlässlichen Erhebungen zum Abschlusse gediehen sein werden.
Prag, am 8. Jänner 1896.
Konstatuji, že je slavný sněm způsobilý k uzavírání,
Ich konstatiere die Beschlussfähtgkeit des hohen Hauses.
Pan posl. svob. pán Scharschmid žádá za lOdenní dovolenou.
Der Herr Abg. Freiherr von Scharschmid bittet um einen l0 tägigen Urlaub.
Ich ersuche sein Gesuch zu verlesen.
Landtagssekretär Höhm (liest): Eure Durchlaucht! Um als Mitglied des k. k. Reichsgerichtes den Sitzungen, welche in der Zeit vom 13-22ten d. Monats stattfinden, beiwohnen zu können, erlaube ich mir die Bitte, mir vom hohen Landtage einen Urlaub in der Dauer von zehn Tagen (vom 13. d. M. an) erwirken zu wollen.
Berehrungsvoll Eurer Durchlaucht ergebenster
M. Ihr. v. Scharschmid, Prag, 11. Jänner 1896.
Oberstlandmarschall: Der vom Herrn Abg. Fhr. von Scharschmid angesuchte 10tägige Urlaub unterliegt der Beschlussfassung des hohen Landtages. Ich werde daher die Frage zur Abstimmung bringen, ob der hohe Landtag den 10tägigen Urlaub dem Frh. von Scharschmid bewillige.
Dám hlasovati o tom, zda-li sl. sněm povoluje sv. p. Scharschmidovi 10denní dovolenou.
Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben.
Žádam pány, kteří povolují dovolenou, by vyzdvihli ruku. Jest povolena.
Er ist bewilligt.
Páni posl. Nedoma a dr. Russ omluvili se pro dnešní sezení.
Die Herren Abg. Redoma und Dr. Russ haben sich für die heutige Sitzung entschuldigt.
Od cís. král. okresního soudu v Jin dřichovi Hradci došel přípiš.
Seitens des Bezirksgerichtes in Reuhaus ist eine Zuschrist eingelangt.
Zadám, by tento přípis byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Velectěné předsednictvo sněmu království českého v Praze!
Sub praes. 7. ledna 1895 čís. 77 tr. podal Josef Stümmer, disponent firmy Hynek Fuchs v Praze, na p. Josefa Holče, obchodníka v Jindřichově Hradci, nyní poslance na sněmu království Českého za obchodní komoru Budějovickou, žalobu pro přestupek proti bezpečnosti cti v § 488 tr. z. naznačený, spáchaný tím, že v dopise ze dne 11. prosince 1895 k žalobě přiloženém, Josefa Stümmra zjednání nepočestného křivě vinil.
U předložení dotýčné žaloby trestní s přílohou dovoluje si v úctě podepsaný
cís. král. okresní soud klásti slušnou prosba, aby slavná sněmovna ku soudnímu stiháni posl. Josefa Holče svolila, jej soudnímu stíháni pro uvedený přestupek vydala a o tom u vrácení spisů podepsaný cis. král. soud laskavě vyrozuměla.
C. k. okresní soud v Jindřichově Hradci.
Dne 9. ledna 1896.
C. k. rada zemského soudu Buol.
Oberstlandmarschall: Das k. k. Bezirksgericht in Neuhaus ersucht den hohen Landtag um Zustimmung, dass gegen den Herrn Abg. Holče in einer Ehrenbeleidigungsklage gerichtlich vorgegangen werden könne.
V takových případech bylo vždy ve zvyku, že podobná žádosť byla odsazována legitimačnímu výboru a pakli ze žádné strany proti tomu nebude učiněna námitka, tedy mám úmysl i v tomto případě tak jednati a přikázati podanou žádosť okresního soudu výboru legitimačnímu.
In solchen Fällen ist es bisher immer üblich gewesen, die betreffende Eingabe an den Legitimationsausschuss zu leiten.
Falls von keiner Seite eine Einwendung erhoben wird, werde ich auch in diesem Falle so vorgehen und die Eingabe des k. k. Bezirksgerichtes in Neuhaus dem Legitimationsausschusse übergeben.
Nachdem keine Einwendung erhoben wird, so werde ich in dieser Weise vorgehen.
Ježto nebyla činěna námitka, učiním, jak jsem si dovolil naznačiti.
Bevor wir zur Tagesordnung übergehen, habe ich dem hohen Hause mitzutheilen, dass ich von Seite der H. Antragsteller ersucht worden bin, den Punkt 1 und den Punkt 5 von der heutigen Tagesordnung abzusetzen.
Ich thue dies demnach und ich werde die übrigen G genstände der Tagesordnung der Erledigung zuführen.
Než přejdeme k dennímu pořádku, dovoluji si oznámiti slavnému sněmu, že jsem byl se strany pánů navrhovatelů požádán, abych z denního pořádku odejmul číslo 1. a číslo 5. Učiním tedy tak a zavedu jednání o ostatních odstavcích denního pořádku.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir übergehen zur Tagesordnung.
Prvním předmětem denního pořádka jest první čtení návrhu poslance Karla Adámka a soudruhů na změnu §§ 23., 25. a 33. zákona o dozoru ku školám ze dne 24. února 1873 č. 17. zem. zák.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Karl Adámek und Genossen aus Abänderung der §§ 23, 25 und 33 des Gesetzes vom 24. Februar 1873 Nr. 17 L. G. -Bl., betreffend die Schulaussicht.
Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Poslanec Karel Adámek: Slavný sněme! Návrh, který mám dnes odůvodňovati v prním čtení, není na tomto slavném sněmu novým a jest zajímavým faktem, že dnes tentýž návrh v prvním čtení odůvodňuji po čtvrté. (Slyšte!)
V minulém šestiletí odůvodňoval jsem ho poprvé 13. dubna roku 1893., podruhé 15. ledna roku 1894. a do třetice všeho dobrého 12. ledna roku 1895. Přese všechno úsilí však nepodařilo se, aby návrh tento z hlubin školské komise vybavil se na světlo denní tohoto slavného sněmu ku čtení druhému, aby reforma, jíž se domáháme, byla alespoň na tomto sněmu parlamentárně vyřízena.
Pokládali jsme za nutné návrh tento obnoviti přímo na počátku tohoto nového období slavného sněmu, poněvadž jest naším hlubokým přesvědčením, že pronikavé zreformování našeho zákonodárství školského náleží k největším důležitostem tohoto království a veškerého jeho obyvatelstva. (Výborně!)
My trváme zásadně na starém našem stanovisku vycházejícím z hloubí přesvědčení, že školství obecné toliko na výsluni autonomie může rozkvésti a plně rozviti se a že svíráno jsouc úzkoprsým byrokratickým centralismem musí zakrněti a může toliko živořiti. (Výborně!)
My trváme na tom, že známé slovo Careyovo, že centralisace je zárodkem veškerého úmoru a smrti a toliko autonomie že je kolébkou bujarého, zdravého života (Výborně!), hlavně platí v politice školské.
Přehlédneme-li vývoj školství od vydání našich školských zákonů a veškeré zápasy, které v oboru tom zde i na radě říšské jsme podnikli, vrcholí snaha naše v tom, aby školství národní, které tímto zákonem a praxí od té doby zavládlou bylo odcizeno od svého vznešeného poslání, tomuto poslání bylo zachováváno a národu navráceno.
Nám nejde toliko o školy, v nichž by byla mládež naše vychována jazykem mateřským, my se toho domáháme, aby ve školách našich byla mládež naše vychovává na také v duchu národním a vlasteneckém.
Pánové, a toho záruky nalézáme v opravdovém autonomním reformování našeho zákonodárství školského. Nebudu o návrhu, jejž činím, podrobně se šířiti; avšak abych vyvaroval se nedorozumění musím předem podotknouti, že jsme se obmezili v návrhu svém toliko na vyplnění některých mezer zákona školského o dozoru ke školám z r. 1873, jež se rozvírají v praxi a toliko na takové reformy, jež pokládáme za všeobecně důležité a proti nimž není lze činiti věcných námitek; avšak že z toho nesmi býti a nemůže býti odvozováno, jako bychom nepokládali pronikavější zreformování tohoto zákonodárství za nutné; upustili jsme od podání návrhu na všeobecné zreformování zákonů školských, avšak pouze proto, poněvadž počítáme s parlamentární situací a dobře víme, že by každý podobný návrh předem byl pochován.
Obmezili jsme návrh svůj z praktického stanoviska v té naději, že se snad podaří aspoň tou měrou, jak navrhujeme, provésti opravy nejnutnější ještě v tomto zasedáni slavného sněmu.
Navrhujeme především sesílení autonomních živlů v zastupitelských správních oborech našeho školství, navrhujeme vyplnění některých mezer zákona z r. 1873, které se objevily zvláště při posledních volbách do okresních školních rad, a konečně činíme návrh na upravení poměru okresních školních dozorců na jichž bedrách spočívá vlastní těžiště celého dozoru ke školám. Návrh, který činíme v § 23. lit. a., nese se tím směrem, aby zástupcové autonomních sborů, hlavně okresních zastupitelstev, v okresní školní radě byli tak rozmnoženi, aby jim tam připadl rozhodující vliv na veškera správu a řízení těchto správních sborů.
Pánové, kdo nesouhlasí s nynějším organisací naší správy školní, kde poplatnictvu vyhrazeno jest toliko právo opatřovati miliony na vydržování našich Škol, aniž by jim byl vyhražen rozhodující vliv na vnitřní správu našeho školství, kdo nesouhlasí se soustavou, která jest založena na zásadě "plaťte a mlčte"!, nemůže odporovati našemu návrhu, aby zvláště v okresních školních radách poplatnictvo a zástupcové rodičů měli rozhodující vliv, a aby přestali býti, čím dosud jsou, "páté kolo u vozu". (Souhlas. )
Dále navrhujeme, aby v § 23. lit. c, f. byla vyplněna mezera - dosavadním zákoně o dozoru ke školám z r. 1873, pokud se týče volení zástupců do okresních školních rad těmi okresními zastupitelstvími, jichž okres nekryje se úplně s okresem školním.
V příčině té při posledních volbách do okresních školních rad nastaly zmatky s provozováním praxe i ukázalo se, že není nápravy těchto zmatků jinak možné než doplněním zákona v tom směru, jak my navrhujeme, totiž, aby výslovně bylo vytčeno a zásadně uznáno, že volby do okresních školních rad mají býti vykonávány jedině okresními zastupitelstvy.
V § 25. navrhujeme, aby okresní školní rada zůstávala tak dlouho v úřade, dokud se nová okresní školní rada neustaví. Při veškerém našem autonomním zřízení platí zásada, že staré zastupitelstvo, ať okresní ať obecní tak dlouho úřaduje, dokud se neustaví nové.
V zákoně o dozoru ke školám z roku 1873 objevila se v praxi mezera a sice mezera velice povážlivá. Nálezem správního dvoru soudního ze dne 8. ledna 1890 č. 6047 ve při, kterou vedl Karel Brady a společníci se zastupitelstvem obecním v Kroměříži, bylo rozhodnuto, že vedle přesného znění zákona z r. 1873 uplynutím Šestiletí uplyne také mandát okresní školní rady, okamžikem tím že přestává dosud stávající okresní školní rada úřadovati aniž by nová okresní školní rada mohla se ustaviti, a když nová okresní školní rada následkem podání rekursu proti volbám nemůže se ustaviti v té době dokud, nemůže se ustaviti, úřaduje okresní hejtman sám. "
Tak se stalo při posledních volbách; v okresích, v nichž rekus byl podán proti volbám, úřadovalo se bez okresní školní rady.
Jaké následky z toho povstaly, o tom netřeba se Šířiti a proto jest potřebí, aby tato mezera v zákoně byla vyplněna dodatkem, že okresní školní rada úřaduje dotud, dokud nová okresní školní rada není ustavena.
Návrhem, jejž činíme na změnu § 33, chceme zabezpečiti okresní školní radě větší vliv na volbu a jmenování okresních školních dozorců. Okresní školní dozorci jsou zajisté za nynějších poměrů nejdůležitějším faktorem ve správě Školní.
Jest velice povážlivo, že při jmenování těchto školních dozorců za nynějších poměrů vyhražen jest rozhodující vliv těm faktorům, kteří nejsou přímo ani pro usamostatnění našeho školství, tím méně pak pro sesílení autonomních vlivů v těchto orgánech, a že při jmenování tom rozhodují ohledy jiné, než by rozhodovati měly, totiž ohledy na zájmy a prospěchy škol.
Máme za to, že je zcela oprávněno, aby okresní školní rady, v jejichž středu okresní dozorci tak velikou důležitost a váhu mají při jejich jmenování, měly větší vliv než dosud, aby nebyl vliv ten obmezován na pouhé notifikování, že X nebo Y nebyl školním dozorcem jmenován. Dále shledáváme, že je také potřebí, aby právní poměry okresních školních dozorců a jejich hmotné postavení byly náležitě upraveny, a to z té příčiny, by po hmotné stránce byly naprosto neodvislými.
Co taková neodvislosť při dozoru ke školám znamená, o tom nepotřebuji činiti širších výkladů.
Konečně navrhujeme, aby stát, když si přivlastňuje veškerý dozor ke školám, také veškerý s tím spojený náhlad hradil sám. Tak se také děje ku př. v Haliči, kde na rok 1896 státní náklad na dozor ke školám byl rozpočten na 120. 448 zl., v království českém pak, které, pokud se týká školství, nemůže býti porovnáváno s Haliči, veškerý náklad státní činí 108000. zl. Vedle toho musíme my připláceti na uhražení nákladu na okresní dozor ke školám z normálního fondu školního 19. 660 zl.
Věc ta je v ohledu finančním nespravedlivá a v důsledcích svých povážlivá. Tuším, že proti zásadě, kterou jsem vyslovil, že stát vykonávaje tuto povinnosť dozoru ke školám, je povinen také náklad s tím spojený uhražovati, nemůže býti činěno věcných námitek a to tím méně, když v jiných zemí, jako jsem vytkl na příklad v Haliči, tak skutečně se děje, že stát nemá práva ani přímo ani nepřímo ani částečně uvaliti na jiné činitele, tím méně na naši zemi, která jest bez toho přetížena, náklad ten. Kromě toho tato zvyklost u nás má i pro učitelstvo a Školství následky povážlivé, poněvadž za okresní inspektory škol obecných a měšťanských zřizuji se učitelé toliko potud, pokud stačí k uhrazování nákladů za jejich substituci příjem normálního fondu školního.
Jelikož slavný sněm se svého času usnesl, že schodek, který v tomto fondu vzrostl, sabstitucemi za učitele, kteří byli povoláni z obecných a měšťanských škol za dozorce Škol sněm nahrazovati nebude, tím se stává, že právo učitelů škol obecných i měšťanských na toto jmenování okresními školními inspektory je obmezeno příjmy normálního fondu školního. To je věc nesprávná, protože se tím zkracuje právo učitelů škol obecných a, měšťanských při zřizování okresních školních dozorců. Z toho však také vznikají škody pro školu, poněvadž se ukazuje, že právě okresní školní inspektorové se vybírají ze stavu učitelů obecných a měšťanských škol, kteří se v úřadě svém znamenitě osvědčují, což jest přirozeno, poněvadž oni poměry škol obecních a měšťanských nejlépe znají.
Přijetím našeho návrhu, aby stát uhradil tento náklad, by tyto povážlivé poměry se odstranily a školství a učitelstvo by takových útisků netrpělo.
Konečně musím uznati, že v poslední době k odůvodnění našeho návrhu, hlavně, pokud se týče autonomisování našich školních rad, Jeho Excellence p. místodržitel snesl vzácný materiál svými úkazy březnovými a rozšířením Kielmannseggova nařízení na naše učitelstvo. (Souhlas. ) O těchto pověstných úkazech bylo a bude zajisté ještě obšírně mluveno a při této příležitosti o nich se šířiti nemohu; toliko konstatuji, že všichni upřímní přátelé škol a neodvislosti jich, jsou sjednoceni v tom, že po celá desetiletí nebyl proti školství podniknut tak odvážný a nešťastný útok jako těmito nařízeními, (Výborně!) a že, nebude-li o to postaráno, aby byla odvolána, netoliko škole, ale i veškeré výchově mládeže naší vzejde Škoda, nad kterou budou žasnouti i původcové těchto nařízení. (Souhlas. )
Pánové, co mám říci o rozšíření Kielmannseggova nařízení na naše učitelstvo veřejných škol? Musel bych jen opakovati, co nepřímo řekl chef nynější vlády, hrabě Badeni, když odsuzoval a to způsobem také u nás neobvyklým, prvotní nařízení samo.
Tím soudem hraběte Badena jest vynesen také soud nad tím, co udělal p, místodržitel - arci ve srozumění s naší zemskou školní radou. Poněvadž se našli 4 zástupcové, kteří měli tolik odvahy hlasovati proti takovémuto opatření, jest zajímavo věděti, kde byli tehdy liberálové němečtí. Pánové, jest kriterium skutečně liberálnosti ? Již Havlíček pravil, že jsou toliko dvě politické strany, strana poctivých a strana nepoctivých, a že se toliko dle toho rozlišuji, jak se starají o školy. V zemské školní radě nemohli liberálové přiznati barvu, když dopustili tento atentát na samostatnosť našeho učitelstva. (Výborně !)
Událost tato jest hlavním argumentem pro naše stanovisko, aby provedena byla reforma našeho zákonodárství školního v duchu autonomním, poněvadž v tom spatřujeme ochranu pro zdravý vývoj a rozkvět našeho školství. Jest povinností tohoto slavného sněmu této reformy se ujmouti a k tomu působiti, aby byla zjednána rovnováha v rostoucích nákladech na školství a v prospěchu vznikajícím intensivním šířením obecného vzdělání našeho lidu školou obecnou, jež jest hlavní zárukou vítězení v konkurenčním zápasu v kulturním i hospodářském ohledu, jakýž s našimi sousedy podnikati musíme.
Obmezuji se pouze na tyto poznámky, které jsem k návrhu učinil, myslím, že bych zneužíval trpělivosti slav. sněmu, kdybych opakoval to, co jsem při prvním čtení tohoto návrhu na tomto slavném sněmu pronesl, i doufám, že slav. sněm dnes opět ráčí se usnésti na tom, aby návrh byl odkázán komisi školské k úřadě a podání zprávy. Kojím se tou nadějí odůvodněnou, že školská komise v tomto