vati - kdo se ale poněkud zabýváte touto otázkou, musíte shledati, že skutečně monometalismus je nevyhnutelně potřebný k zachránění našeho zemědělství.
Mimo to, komu z Vás by nebylo známo, že z těch internacionálních příčin velkých byl to militarismus, velectění pánové, který nám naše zemědělství ochromil vyssáváním veškerých zdrojů příjmů a proto právě ten také musím uvésti mezi těmi příčinami velkými, internacionálními.
Stalo se tak, že rolník dnešního dne není již pouze, jak se říkávalo, správcem cizího jmění na svém hospodářství, nýbrž dnešního dne bohužel, velectění pánové, - a sami to musíte všickni přiznati jest rolník nejnuznějším dělníkem na svém hospodářství, kterýsi obyčejně není namnoze ani s sto rukou prací svých vydělati to, co mzda dělníka za rok by obnášela.
Zdá se býti, velectění pánové, přemrštěným toto slovo; mnozí, kteří pohlížejí ze vzdáli na otázku zemědělskou, řeknou: To jsou fráse, které ve skutečnosti nejsou správné.
Pánové, já bych však nevyslovil to slovo, kdybych nebyl přesvědčen z vlastního názoru, že máme veliký počet rolníků - a netoliko snad jen malých, a na úpadku se nacházejících, - nýbrž rolníků, kteří byli ještě před několika roky v blahobytu, a ti, kdyby dnešního dne nepracovali sami se svou rodinou na svém hospodářství, by ani to živobytí si z něho nevydělali.
Avšak katastrofu tuto urychlí, velectění pánové, to velké hypotekání zadlužení, které se stalo již údělem našemu rolníku, kterého se nemůže zbýti a které se stále stupňuje tím, že stihán jest zemědělec tak mnohými živelními pohromami, že daně a veškeré dávky vybírané jsou tak veliké, že není s sto ukrýti je ze svého vlastního hospodářství.
Tyto okolnosti vedou také přirozeným způsobem i k nedostatečnému úvěru rolníka a mimo to se přidružilo ještě v posledních dobách něco, co mu velice mnoho zdrojů příjmů jeho zkrátilo, totiž to, že se zahnízdila spekulace velkokapitalistická takovým způsobem i na burse, že ten termínový obchod bursovní obilím diktuje ceny našemu rolníkovi. (Tak jest!)
Mimo to velký kapitál chce dostati netoliko veškerou výrobu, nýbrž i také veškeru tržbu do svých rukou tím, že monopolisuje téměř tržbu a kartely hledí tržbu a rolníka co nejvíce zameziti. Velectění pánové, k tomu přišlo v posledních letech, a to právě jsem měl příležitost pozorovati v letošním roce velmi trpce, že stále stoupající mzda našeho dělníka dosáhla takové sumy, že není rolník s to jí zviknouti.
Ač by rád tyto síly pracovní odměřoval náležitě, přece vidí rolník, že mu to nikterak nekryje jeho hospodářství.
Ale netolito snad vyšší požadavky dělníků, netoliko vyšší mzda jest zde rozhodující, nýbrž objevil se nyní velký nedostatek pracovních sil, nedostatek netoliko dělnictva, nýbrž i čeledi, a, velectění pánové, dnešního dne mohu říci, že po novém roce jsem pozoroval v mnoha obcích našeho venkova, že ve velkých hospodářstvích scházela netoliko služka, nýbrž i čeledín.
Uvažte, pánové, jak potom jest možná, aby rolník hospodařil, jak jest potom možné takový statek udržeti, a, nepřijde-li pomoc rychle, záhy, musí i velké hospodářství konečně podlehnouti. (Výborně. )
Můžete pozorovati zvláště, velectění pánové, kteří provozujete prakticky hospodářství, že zvláště jedna kasta, důležitá pro rolníka, začíná vymírati, jsou to sekáči.
Stalo se již loňského roku, že v mnohých osadách nebyli s to dostati v pravý čas sekáče, úroda nejen polní, nýbrž i pícní se zkazila, poněvadž musil, vyčkati, až z milosti nějaké sekáče dostali.
Velectění pánové! Chtěl jsem jen tak malý obrázek dáti všeho toho, co pozoruji při této krisi zemědělské. K odpomožení toho není potřebí velikých úrad není třeba velikých anket. Zde může jen rychlá pomoc přinésti tomuto tonoucímu zemědělství brzkou nápravu.
Ten ubohý rolník, velectění pánové, pohlíží na nás toužebně, hledá pomocí ve svých zástupcích a, jak z posledních voleb bylo patrno, myslí, že vysláním hojného počtu zástupců ze svých kruhů, ze svých řad, konečně přece jen dosáhne oné kýžené pomoci.
Proto jest Vaší povinností, velectění pánové, povinností netoliko v řadách našich, nýbrž i povinností pánů zástupců německých krajů, - i tam volají jejich voličové o pomoc, a zejména velké hromadné sjezdy v Ústí nad Labem a Trut nově jsou nejlepším svědectvím, že v Čechách netrpí jen český rolník, nýbrž i německý rolník (Tak jest!) - a jest vzájemnou povinností nás všech, abychom vyslyšeli onoho trpícího zemědělce.
Budeme se ptati, velectění pánové, jakými prostředky, bychom měli asi rychle postupovati.
Dle mého náhledu, velectění pánové, dlužno především zbaviti našeho zemědělce onoho nesnesitelného zadlužení a poskytnouti mu přiměřený laciný úvěr hypotekární.
Mimo to v druhé řadě a sice co nejdříve jest uvážiti, jak jsem již pravil, onu důležitou otázku dělnictva a sice dělnictva zemědělského. V Německu uvažováno již všemi možnými způsoby, kterak by bylo možno zemědělského dělníka udržeti na statku; netoliko stavby k příbytkům pro zemědělské dělnictvo byly prováděny na zkoušku, nýbrž také přidělovány kusy pozemků, aby dělník při rolníkovi se udržel.
Já myslím, velectění pánové, byl by to dobrý prostředek; avšak k tomu by bylo u nás v Rakousku hlavně potřebí uvolnění více vázané půdy a sice vázané půdy fideikomisní; tím by ovšem se stalo možným, že by dělník mohl spíše pracovitostí svou nabýti netoliko movitého, nýbrž i nemovitého majetku, a že by se spíše u rolníka udržel. (Výborně!) Mimo to ovšem jest potřebí pojišťování dělnictva zemědělského. Na otázku tuto zaopatření dělnictva pro stáří, ovšem ne samým zemědělcem, nýbrž, poněvadž vláda zavinila ten úpadek, musí státem býti pomýšleno.
Také k přiměřenému upravení daně pozemkové bylo ukázáno.
Dnešního dne vidíme všichni, že daň pozemková nestojí v žádném poměru netoliko k ceně plodin, ale ani k hodnotě půdy; právě proto, velectění pánové, by zajisté bylo záhodno pomýšleti na odstranění této daně pozemkové a zavedení jiného způsobu.
A právě proto jest správné, že projektovaná 10proc sleva z naší pozemkové daně při zavedení nové daně z příjmů jest skutečně v pravém slova smyslu homeopatickou kapkou, která nikterak naše zemědělství nemůže vytrhnouti z bídy a nouze! (Výborně!)
Avšak pomoc musí býti vydatná a všecko, co se slibuje, je nepatrné a bude vyváženo mnohými dávkami, které bude museti rolník platiti.
Mimo to bude ovšem potřebí bídě odpomoci organisací náležitou v zemědělství a sice tvořením společenstev zemědělských a to dobrovolných a ne centralisovaných. které by měly veliký apparát byrokratický a které by vyčerpávaly to - co snad by dobrého měly pro rolníka poskytovati; bude potřeba náležitého, organisování těchto společenstev a náležité podpory státní těmto společenstvům, neb jen tím způsobem mohou ten velký úkol na se převzíti, jaký by jim udělen býti měl.
Ovšem to organisování, ta svépomoc mohla by jíti tak daleko, jak jsem ve svém článku již asi před dvěma lety naznačil; mě) o by se vážně pomýšleti v našem dorost zemědělském, by věna po otcích používalo se k nájmům oné půdy velkostatků, ze které těží dosud téměř výhradně a jedině židovský kapitalismus. (Výborně!)
Tím způsobem by se ta půda lacino pronajímaná našimi velkostatky udržela v rukou naších zemědělských synů, kteří by místo děleni usedlostí statků otcovských mohli tím způsobem velice platně sužitkovati půdy našich předků. Nepotřebuji připomínati, že také potřeba podpory důležitých odvětví zemědělských se jeví, zejména meliorace, chovu dobytka atd., má-li se i v tomto ohledu urychliti záchrana našeho zemědělce Nemohu však oponenouti, velectění pánové, ačkoliv dnešního dne po tak výtečných vývodech mého pana předchůdce již by se to zdáti mohlo zbytečným, přece jen při této otázce klásti velikou váhu na to, že největším a nejjistějším palladiem pro naše zemědělství je dosažení státního práva (Výborně!) v tom směru, jak byl z naší strany odůvodněn. Já se divím, pánové, pánům řečníkům z oné strany, že nebyli umlčeni oněmi zemědělci na této straně, kteří přece musí pochopovati, že to státní právo může jedině býti záchranou a pevnou zárukou před vykořisťováním naší země. (Výborně!)
Nechť děláme cokoliv, velectění pánové, veškeré naše prostředky, které jsem naznačil, jsou malicherné proti tomu, co nám může poskytnouti dosažení našich státoprávních požadavků, samosprávnosti naší země.
Podáni návrhu tohoto z naší strany jeví se naléhavým netoliko proto, že vláda dosud nevystihla, jak jsem již pravil, onu hroznou katastrofa, která musí každým způsobem v nejbližších dobách již se objeviti jako příšera v naši zemi, nýbrž i proto také, že neposkytuje zemědělství dostatečné ochrany proti cizině. Avšak, pánové, chci dále říci, že je také vážná obava, - a to také zavdalo příčinu k podání návrhu našeho, - že při nedostatku smyslu a porozuměni vlády, při nedostatku energie naší vlády neposkytne vláda zemědělství našemu náležité ochrany při nastávajícím vyrovnání s Uhry.
Proto také velice jsme naléhali na podání tohoto návrhu a na jeho projednání, tak aby zemědělská komise mohla v nejbližších dnech přemýšleti o prostředcích, kterých by se měla hned uchopiti, poněvadž my nemůžeme naší vládě při tom malém porozumění, které jeví, důvěřovati, nemůžeme míti žádné důvěry k ní, že při tomto nastávajícím opětném vyrovnání s Uhry by chránila dostatečně naše domácí zemědělství.
Tu nepomohou, pánové, pouhé snad ústupky ohledně velikosti guoty. Ochrany třeba zemědělcům naším i ohledně celní a obchodní smlouvy, ohledně dopravních tarifů a právě proto jsme s kolegou Drem. Fořtem podali v nedávné době návrh na vypovězení celní smlouvy s Uhry, poněvadž vidíme, že jediné tím způsobem můžeme se emancipovati od neustále nás vyssávající druhé polovice říše. (Výborně!) Neboť to každý z nás. velectění pánové, nechť jest členem této či oné strany, uzná: zpupnosť maďarská musí býti sjednocením zemědělství v naší polovici říše konečně ochromena a zlomena; zejména na našich zastupitelstvích rolnictva obou národností jest, abychom v tomto vážném okamžiku se shodli k společné vzájemné akci. Nám, velectění pánové, zástupcům zemědělstva na obou stranách jest ukázána pro nejbližší dobu veliká úloha, na nás spočívá i veliká zodpovědnosť. My zástupcové zemědělstva obou národních kmenů této rodné vlasti na této půdě v tomto slavném sněmu, my mim o to přirozeně povinnováni jsme k vzájemnému dohodnutí a vytouženému smíru obou národností, pro něž bohužel na této straně tak málo jest porozumění. (Výborně!) Zájmy našich zemědělců jsou, - a to nikdo nemůže upříti z těch politiků na této straně, zejména českých a německých, jsou víceméně totožné. Na nás proto záleží, aby stala se společná naše vlast v pravém slova smyslu perlou a koranou všech zemí tohoto mocnářství. (Výborně!) Když nemohl nás, velectění pánové, sblížiti v této společné, rodné zemi blahobyt, nechať aspoň společná zemědělská tíseň, tato socialní bída, nás sblíží, zástupce českého a německého rolníka a stane se ve víru oněch bouří národních a politických konečně tmelem a nerozlučným pojítkem mezi námi. (Výborně!) U vědomí veliké své zodpovědnosti před tím ubohým naším lidem, jenž s plnou důvěrou zraky své k nám upírá, spojme nyní, velectění pánové, své síly k zdárnému dílu a konejme každý poctivě a neohroženě svou povinnosť. (Výborně! potlesk. ) Tím končím, velectění pánové, a navrhuji a prosím slavný sněm, aby přikázal tento návrh komisi zemědělské. (Výborně! Řečníku se blahopřeje).
Nejv. maršálek zemský: Formální návrh byl učiněn teprve v sezení; jest mně tudíž učiniti dotaz na podporu stran učiněhého formálního návrhu a prosím pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován.
Der Herr Abgeordnete Dr. Dvořák hat den Antrag gestellt, seinen Antrag an die Landeskulturkommission zu verweisen und dieser Antrag ist hinreichend unterstützt worgen.
Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu ?
Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Gegenstand der Abstimmung ist der formale Antrag des H. Abg. Dr. Dvořák, dass sein Antrag an die Landeskulturkommission verwiesen werde.
Předmětem hlasování jest formální návrh p. poslance dra. Dvořáka, aby jeho návrh byl přikázán komisi zemědělské.
Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu posl. Ervína Špindlera a soudruhů, jenž se týče doplnění čl. 89. obec. zřízení pro království České.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Erwein Špindler und Gen. betreffend die Ergänzung des § 89 der Gemeinde-Ordnung für das Königreich Böhmen.
Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Poslanec Spindler: Slavný sněme! Návrh, který jsem si dovolil podati slavnému sněmu a k jehož odůvodnění mně uděleno bylo právě slovo, jest pouze opisem loňského mého návrhu rovněž odporučeného a odůvodněného a taktéž i komisi pro záležitosti okresní přiděleného, který však po hříchu z komise té do plena již se nedostal zpět.
Návrh můj čelí k tomu, jak již z textu osnovy zákona vysvítá, aby v obcích mohly býti vybírány již na základě pouhého rozhodnutí a povoleni zemského výboru ve srozumění s místodržitelstvím t. zv. vodní činže a dávky hřbitovní, kdežto za nynějšího stavu zákonodárství jest k vybírání těchto poplatků stále ještě- třeba zvláštního zákona zemského. Pravil jsem již, že návrh můj byl předmětem rokováni komise pro záležitosti okresní a obecní, která také zvolila již ku předběžnému prozkoumání tohoto návrhu referenta. Ten však neměl příležitosť referovati ani v komisi, neřku-li také zde. Jako mnohým jiným komisím, také komisi pro záležitosti obecni a okresní, tedy jedné z nejdůležitějších komisí našich, nebylo po hříchu při krátkosti doby, která je vyměřena našemu snemu, dopřáno dosti času ku vyřízení této na pohled nepatrné, ale v zájmu samosprávy obecní dosti důležité věci. Sněmu našemu - a jest to s politováním - vyměřuje se rok co rok jen kratičká doba 4-6 neděl k vyřizování důležitostí velkého dosahu, tak že skutečně nemáme
toho pocitu, jako bychom se nalézali ve sněmovně staroslavného království Českého, nýbrž, jako bychom byli v pouhém sněmičku nějaké provincie, o které zde bylo nedávno mluveno. (Souhlas. )
Že obnovuji lonský návrh i letos, děje se proto, že mu přikládám pro naši samosprávu do jisté míry důležitost.
Text zákona samého dostatečně by mohl objasniti důvod a dosah zákona mnou navrženého. Mohl bych snad také prostě poukázati k lonskému odůvodnění svého návrhu, kdybych neměl čest nalézati se před sněmem podstatně jinak složeným. Tato okolnosť ponouká mě, abych na odůvodněnou přece promluvil několik slov.
Jako naše zemská samospráva, tak i samosprávná působnosť našich obci úpí těžce pod jařmem nesnesitelného již přirážkového hospodářství, které stále více nutí naše obce, právě tak jako zemi, zadlužovati se a upadati v tíseň břemen velikých. Nežli by obce a země odhodlaly se ještě k dalšímu zvýšeni přirážek, raději dělají dluh za dluhem, jen aby nemusili postrádati důležitých opatřeni, bez kterých obce za našich dnů se noobejdou. Avšak s potěšením konstatuji, že na štěstí pro samosprávu nenásledují obce naše budiž mi dovoleno říci - nechvalného příkladu našeho slavného sněmu, který nedělá, jak to obce činí, dluhy, aby investoval získaný tak kapitál při důležitých podnicích trvalé hodnoty, nýbrž který dělá dluhy na uhražení běžných výloh každoročních.
Kdyby také slavné toto království vzalo na sebe a obtížilo se třeba stamilionovým dluhem, ale naproti tomu provádělo veliké úkoly zemědělské, kreditní, správní, Školské a jiné operace investiční, jak je vyžaduje svrchovaně žádoucí regulování řek, stavba kanálů, meliorace neplodných nebo málo plodných půd, kdyby naše království založilo značným fondem zemské pojišťovny všelikého druhu, regulovalo sjednocování a umořování hypothekárních dluhů, jakož i poskytováni levného úvěru malému rolnictvu, řemeslnictvu a živnostnictvu a kdyby výdatně podporovalo a umožňovalo stavbu mostů a železnic, kde jest toho třeba k vyvoláni nového průmyslu a čilého obchodu, pak by každý rozumný člověk musil přiznati, že takové dluhy jsou zcela oprávněný, poněvadž jsou úrodným ukládáním vypůjčeného kapitálu.
Avšak my děláme, velectění pánové, dluhy, ze kterých naše země a naše budoucnost trvalého užitku míti nebude, a jestliže při tomto hospodářství setrváme, může se snadno státi, Že toto úrodné, krásné království bude časem předstíženo jiným královstvím, které ještě před nedávnem připomínalo velmi živě Asii, ale od té doby, co z našeho tuku náležitě dovedlo týti, neobyčejně se povzneslo.
Podobné důležité úkoly však, jaké toto království ve velkém očekávají, podobné úkoly dílem již vykonávají a dílem vykonávati budou naše obce v malém. Jesť známo, že socialní úkoly obecni samosprávy na poli zdravotnictví, chudinství a školství vymáhají již dnes tak neobyčejný náklad, že, kdyby naše obce lekaly se dluhů, brzy by toto království jevilo obraz schátralosti a zanedbalosti, jenž by nikterak nepřipomínal cizině, že nalézáme se zde v požehnané vlasti, jejíž slavný jeden král již uprostřed století XIV. založil vysoké učeni národu našemu, aby synové jeho nemusili po cizině dožebrávati se chleba osvěty.
Avšak, velectění pánové, jako zadlužování země má své meze, tak i zadlužování obci rovněž má své hranice, jež nesmějí a nemohou býti překročeny, nemáli obrovská výše úroků a amortisačního procenta sklátiti obce trvale do finančních nesnází, z kterých jest velice těžké vybřednuti. Proto také, velectění pánové, každá obec touží po nových pramenech důchodů, aby nemusila ani zvyšovati přirážky dále, ani zadlužovati se do nekonečna, ale přece mohla hověti moderním potřebám našeho života.
K tomu pak, velectění pánové, ještě druží se náklad na tak zvanou přenesenou působnost našich obcí. Ozývají se sice hlasy, a já se přiznávám, že náležím k odpůrcům jejich, kteří stýskají sobě na to a naříkají, že prý na naše obce příliš mnoho ukládá veřejná správa, a že do přílišné míry súčastňují se a pomáhají naše obce při veřejné zprávě. Mnozí pak hlasové dokonce radí obcím, aby v některých záležitostech úplně státu odpíraly pomoc a přispění a na př. vzdaly se vybírání dani a zeměpanských přirážek. Já přiznávám, že s tímto stanoviskem nesouhlasím a že bych toho želel v zájmu
naší samozprávy, kdyby tito hlasové měli naleznouti ozvěny a kdyby k takovému stenčení samozprávy naší mělo dojíti, neboť tím by povážlivě byl podlomen vliv, naší samozprávy obecni a její váha.
Mně naopak tane na mysli zcela jiný ideál samosprávy obecní, totiž ideál ten, aby v obci samé bez jejího spolupůsobení nikdo ničeho v záležitostech obecních ani nařizovati ani zakazovati nesměl, aby v obci žádný zákon, ať zemský, ať říšský bez přispění spolupůsobení obci nemohl býti vůbec prováděn, a aby obecni úřad, obecní rada a obecni zástupitelstva byly jaksi výkonnými a zákonodárnými orgáný obcí, požívajícími autority takove, jaká náleží svobodné obci ve svobodném státě.
Od tohoto ideálu, pánové, jsme ovšem ještě velmi daleko; avšak nelze popříti, že stále a stále novými a drobnými opatřeními všelijakými se tomuto ideálu přece jen poněkud přibližujeme, a byli bychom mu mnohem blíže, kdyby také státní správa naproti obcím konala podobně svou povinnost, jako ji konají obce naše naproti státní správě. (Tak jest!)
Teprv v posledních letech, když již finanční mizerie tohoto království a našich obci dostoupila nejvyšší míry, počíná ve Vídni probleskovati poznání, Že dále to již s přirážkovým hospodářstvím jak v královstvích a zemích, tak i v obcích našich nepůjde. Mluví se o tom, že státní správa zřekne se na prospěch království a zemí, t. j. na prospěch samosprávy zemské, okresní a obecni, buď veškerých důchodů dosavadních reálních dani, aneb alespoň valné části jejich, anebo, že přenechá královstvím a zemím ono plus, o které vynese příště důchodová daň více nežli dosavadní daň z přijmů a živnostní, pokud novou dani má býti nahražena. Ať již cokoliv se stane, velectění pánové, jisto jest a potěšitelno konečně, že i tam, kde nás dosud nechtěli slyšeti, nastupuje poznáni, že tak, jako dosud, v obcích a zemích hospodařeno býti nemůže a nesmí, a že něco ku zlepšeni financi našich samosprávných sborů státi se musí.
Ale i pak, velectění pánové, když zachráněny budou finance zemské a finance obecní před hrozící pohromou, i pak nepřestáním obce toužiti po nových pramenech vlastních pravidelných důchodů, na kterých by mohlo řádné hospodářství obecní spočívati a to již proto, poněvadž nová daň, která berní reformou vznikne, má býti sproštěna veškerých přirážek samosprávných, tak že základ berní, na němž až dosud spočívalo vypisování obecních přirážek, značně se změní. Z toho plyne ovšem, že také se zmenší výnos dosavadních přirážek obecních.
Zvyšování však přirážek obecních na ostatní dané uvalených vedlo by zajisté ke křiklavým nesrovnalostem, a proto vždy budou obcím vítány všeliké důchody, poplatky a dávky jiného způsobu, na příklad poplatky z potravin, pivní, vinný a kořaleční krejcar, groš činžovní, vodní nájemné, poplatky za všelijaké výkony ve službách zdravotních konané atd.
Hlavní však věcí jest, velectění pánové, a to jest vlastně tenor mého návrhu, aby obce při vymáhání práva na vybírání takových poplatků nebyly přílišnými formalnostmi nikterak zdržovány, aby vymáhání takového práva netrvalo mnoho měsíců, ba někdy i více roků, než se obec domůže, aby finanční podniky obecní, které vyžadují značného kapitálu a tudíž i pravidelného důchodu, opíraly se o prostředky snadně dosažitelné a po ruce jsoucí,
Čím větší břemena obce nesou, a čím nákladnější úkoly obce naše očekávají, tím volnější měly by býti ruce jejich v ohledu finančním.
V tomto směru dlužno konstatovati, že získal si slavný sněm o toto uvolnění obcí v ohledu finančním dosti značných zásluh; učinil již v posledních letech velmi mnoho, avšak ještě ne dosti. Připomínám pouhý fakt, že až do konce roku 1889 nesměly obce, aniž by sobě dříve byly vymohly zvláštní zákon zemský, na tomto slavném sněmu schválený, vybírati ani přirážky obecní 30 pct. převyšující, poněvadž tehdáž zemský výbor měl právo povolovat přirážky jen od 20 do 30 pct. a okresní zastupitelstvo jen od 10 do 20 pct.
Teprve zákonem z 25. března 1889 nastala značná náprava a úleva našim obcím, poněvadž dnes zákona zemského vůbec není třeba ani k vybírání 400 pct. přirážek, poněvadž zemský výbor ve srozumění s místodržitelstvím může povoliti každou přirážku 50 pot. převyšující, zemský výbor sám pak od 30-50 pct. a okr. zastupitelstvo od 15 do 30 pct. přirážky povoluje.
Samospráva obcí ovšem rovněž tímto zákonem získala, poněvadž dříve mohly obce samostatně rozhodovati pouze o přirážkách obecních do 10 pot., kdežto nyní sahá právo jejich až do 15 pct.
V tomto spatřuji velký pokrok, poněvadž těch obcí, které se dovolávají vyšších a vyšších přirážek, stále přibývá a dávno za námi již jest doba idylického hospodářství obecního, kde i na veliké výlohy obecní stačil přirozený vlastní příjem jmění obecního.
Tehdáž bylo ještě hojně obcí, které vůbec na uhrazování svých obyčejných výdajů nepotřebovaly žádných přirážek, kdežto dnes takové obce jsou vzácností, jež možno nazvati pravým unikem.
Co tedy znamená podobné uvolnění našich obcí v ohledu finančním, pochopí nejlépe ten, kdo uváží, že náš sněm vlastně jen na 4-6 neděl se schází, výminku činily pouze punktace, k vůli kterým jsme museli třeba přes 2 měsíce zde seděti, jen aby některá z punkačních předloh zde byla promrskána, a že celá spousta obcí žádá za povolení vyšších přirážek, jež ani sněm nemůže vůbec za tak krátký čas vyříditi. Promeškání jediného zasedání sněmu znamená však pro obec nejen ztrátu celého roku, nýbrž i pravý chaos v celém hospodářství obecním.
A proto nynější stav jest nepopiratelným pokrokem k rationelnímu hospodaření našich obcí.
Podobně, pánové, uvolnilo se obcím při vybírání t. zv. dávek z potravin, jak jsem již pravil, při vybírání pivního, vinního a kořaleční ho krejcaru.
Až do r. 1893 i k vybírání těchto dávek bylo třeba zvláštního zákona zemského, kdežto dnes stačí zásluhou zákona ze dne 19. srpna 1893 pouze povolení zemského výboru snadno dosažitelné, poněvadž nevyžaduje ničeho než srozumění z m. výboru s místodržitelstvím.
A podobně stačí i pouhý souhlas nejvyšších orgánů země, politického a samosprávného, k povolování činžovního groše, poplatků za úřední výkony v záležitostech zdravotnictví, poplatků za udělení domovského práva, když převyšují 50 zl, daně ze psů a jiných podobných důchodů,
Výjimku až dosud činily pouze dvě dávky a sice dávka za hroby a hrobky na hřbitovech, a poplatek za zavádění vody obecními vodovody do nemovitostí soukromých.
Oprávněnost těchto poplatků nebudu dokazovati, poněvadž bije takořka do očí; neboť péče o svědomité pochovávání mrtvol, péče o svědomité zakládání hřbitovů a péče o zásobování každé obce množstvím zdravé, čisté, užitkové i pitné vody v ohledu zdravotnickém je tak důležitou, velikou a závažnou, že skutečně obcím nemůže býti odpíráno právo, aby za vykonávání tak nákladných povinností opatřily sobě zpeněžením hrobů a hrobek, jakož i prodáváním vody rozličné důchody.
Jest tedy naprosto správný požadavek našich obcí, aby směly za vodu do soukromých domů k vůli pohodlí nebo prospěchu jednotlivých občanů dodávanou těžiti, aby ji směli prodávati a jest naprosto oprávněno, aby za zvláštní místa na hřbitovech od zámožnějších tříd směly bráti všeliké poplatky. Z příčin zdravotních žádá se od obci, aby zakládaly hřbitovy co možná daleko od obydlených částí našich obcí. Jest to zcela oprávněný požadavek, avšak splnění jeho má pro obec ten následek, že musí vlastním nákladem zařizovati dlouhé silnice k hřbitovům vedoucí a že k vůli pochovávání mrtvol občanů chudých musí zříditi hřbitovní vůz a vydržovati vlastní svůj potah. To všechno representuje značný kapitál a značnou režii roční. Následkem toho jest také spravedlivo, aby poplatky, o kterých jest řeč v mém návrhu, totiž dávky z míst pro hroby a hrobky na obecních hřbitovech za pohřbívání mrtvol v hrobech a hrobkách a vykopávání a upravování hrobů na obecních hřbitovech mohly býti od obce ukládány a vybírány bez všelikých překážek. Stačilo-li, velectění pánové, pouze usnesení obecního zastupitelstva a schválení zemského výboru ve srozumění s místodržitelstvím při vybírání přirážky třeba 400 percent, proč by nemohlo stačiti pouze povolení zemského výboru ve srozumění s místodržitelstvím při vybírání hřbitovních dávek.
Druhý poplatek, kterého se týká návrh zákona mnou odporučený, jest tak zvaná vodní činže. Zneužíval bych zajisté jen trpělivosti Vaší, velectění pánové, kdybych chtěl mluviti o důležitosti dostatečného množství zdravé pitné a užitkové vody v každé obci, o jejím vlivu na rozvoj průmyslu a obchodu, o jejím vlivu na rozvoj stavebního ruchu a na zlepšení zdravotního stavu v obci. To všechno jsou věci příliš známé, než abych se mohl o nich šířiti avšak musím dodati, že zavedeni a rozšířeni takového vodovodu jest spojeno s velmi značným nákladem, který nemůže býti uhražován pouze výpůjčkou, nýbrž musí býti amortisován nějakým vydatným důchodem, nějakým příjmem z vodovodu.
K tomu právě nese se také návrh v 2. části zákona mnou odporučeného, aby obcím bylo dovoleno vybírati dávky od vlastníků domů, stavení a nemovitostí, ve kterých a na kterých užívá se k domácí neb hospodářské potřebě nebo k účelům živnostenským vody obecního vodovodu obcí tam zavedeného, ale ne zvláštním zákonem zemským, nýbrž na základě pouhého povoleni zemského výboru ve srozumění s místodržitelstvím.
Jsem si úplně vědom, velectění pánové, že tím, když tento zákon stane se skutkem, když rozmnoží se o 2 nové prameny důchody našich obcí, jen malou měrou bude od pomoženo dosavadní finanční tísni našich samosprávných sborů. Jsem si úplně vědom, že pronikavá náprava v hospodářství obecním jako v hopodářství zemském nastane teprve potom, až vyrovnán bude konečně onen velký účet našich státoprávních požadavků, jejž předkládáme rok co rok ve Vídni a jenž také z Vídně byl uznán jako správný a platný a o kterémžto účtu dnes tak výmluvně a přesvědčivě promluvil ctěný přítel a váž. p. kolega můj Dr. Herold. Než však nadejde onen velký den státního obrození království českého, jest povinností jak zemského sněmu tak i každé obce, poohlížeti se po všech příležitostech získati nové důchody, a po všech praméncích rozličných nových příjmů k nimž náleží v příčině obcí zajisté vodní činže a dávky hřbitovní, odporučuji tudíž slavnému sněmu co nejvřeleji schválení této předlohy, až se svého času zase vrátí z komise.
V příčině formální pak činím návrh, aby tato osnova zákona byla přidělena ku předběžnému projednávání komisi pro záležitosti okresní a obecní, (Výborně! Souhlas).